Wikipedista:Horecak/Pískoviště
Středočeský kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E55 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede mimo jiné přes Dánsko, Německo, Česko, Rakousko a Itálii. V Česku vede po D8 přes Ústí nad Labem a Lovosice až do Prahy, kterou prochází po Městském okruhu a D0. Z Prahy vychází po D1. U Mirošovic se odpojuje a na hraniční přechod s Rakouskem Dolní Dvořiště vede po silnici I/3 a částečně i dálnici D3 přes Benešov, Tábor nebo České Budějovice. E65 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a státy západního Balkánu. V Česku vede po silnici I/10 z Harrachova do Turnova, kde pokračuje po D10 podél Mladé Boleslavi. Prahou prochází přes Městský okruh a D0. Následně pokračuje po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna, odkud vede po D2 přes Břeclav na Slovensko. E48 spojuje Prahu a střední Německo. Vede po dálnicí D0, z níž se odpojuje a po dálnici D6 a v místech nedokončených úseků po silnici I/6 vede až k hraničnímu přechodu Pomezí nad Ohří. Protíná města Cheb, Sokolov, Karlovy Vary nebo Kladno. E67 spojuje Prahu a Helsinky. Vede přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V ČR vychází z D0 u Prahy. Po D11 vede až do Jaroměře, odkud pokračuje po I/33 do Náchodu a do Polska. Jinými městy na trase jsou Hradec Králové a Poděbrady.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat
Významné tratě
editovatStředočeským krajem prochází první, třetí a čtvrtý koridor.[4] První koridor se také nazývá východo-středomořský, neboť spojuje oblasti na severu Německa (Rostock, Hamburk, Brémy) a oblasti na východě Středozemního moře (Atény, Soluň). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako čtvrtý. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Vraňany, Kralupy nad Vltavou, Poříčany a Kolín.[4] Třetí koridor se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Zdice, Beroun, Zadní Třebaň, Poříčany a Kolín.[4] Čtvrtý koridor nemá žádný speciální název ani významnější mezinárodní přesah, ačkoliv je zařazen do sítě TEN-T, není totiž součástí žádného z evropských koridorů. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Benešov, Tábor, Veselí nad Lužnicí a České Budějovice.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Vraňany, Kralupy nad Vltavou, Čerčany, Benešov u Prahy a Olbramovice.[4]
Do systému celostátní dráhy je ve Středočeském kraji zařazeno poměrně hodně tratí. Jmenovitě jimi jsou Zdice-Protivín přes Příbram, Praha-Turnov přes Mladou Boleslav, Bakov nad Jizerou-Jedlová, Praha-Lysá nad Labem-Kolín, Ústí nad Labem-Lysá nad Labem přes Mělník, Nymburk-Mladá Boleslav, Poříčany-Nymburk, Velký Osek-Choceň, Kralupy nad Vltavou-Neratovice, Kralupy nad Vltavou-Kladno, Praha-Rakovník a Hostivice-Podlešín.[7]
Dálková železniční spojení
editovatLetecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatJihočeský kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E55 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede mimo jiné přes Dánsko, Německo, Česko, Rakousko a Itálii. V Česku vede po D8 přes Ústí nad Labem a Lovosice až do Prahy, kterou prochází po Městském okruhu a D0. Z Prahy vychází po D1. U Mirošovic se odpojuje a na hraniční přechod s Rakouskem Dolní Dvořiště vede po silnici I/3 a částečně i dálnici D3 přes Benešov, Tábor nebo České Budějovice. E49 spojuje německé Sasko-Anhaltsko a Vídeň. Vede přes Českou republiku. Trasovaná je po silnici I/21 od Vojtanova do Chebu. Po D6 pokračuje do Karlových Varů. Po silnici I/20 vede do Plzně, Písku a Českých Budějovic. Z nich pokračuje do Třeboně po I/34. Odtud vede po I/24 na hraniční přechod Halámky. E551 je evropská silnice druhé třídy. Celou délku trasy následuje silnici I/34. Začíná v Českých Budějovicích, odkud přes Třeboň, Jindřichův Hradec a Pelhřimov vede až k dálnici D1 u Humpolce.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat.jpg)
.jpg)
Významné tratě
editovatJihočeským krajem prochází čtvrtý koridor.[4] Ten nemá žádný speciální název ani významnější mezinárodní přesah, ačkoliv je zařazen do sítě TEN-T, není totiž součástí žádného z evropských koridorů. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Benešov, Tábor, Veselí nad Lužnicí a České Budějovice.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Tábor, Veselí nad Lužnicí, České Budějovice a Horní Dvořiště.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Jihočeském kraji zařazeno hned několik tratí. Do Plzně vede trať Plzeň-České Budějovice, která prochází Strakonicemi a Protivínem, kde se odpojuje trať Zdice-Protivín vedoucí přes Písek. Z Českých Budějovic vede do Rakouska trať České Budějovice-Gmünd. Z Veselí nad Lužnicí vycházejí ještě tratě Veselí nad Lužnicí-České Velenice a Havlíčkův Brod-Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex7 | 120 minut | Praha – České Budějovice – Český Krumlov / Rybník (– Rakousko) | České dráhy | 2025[9] |
| R11A | 120 minut | České Budějovice – Plzeň | České dráhy | 2025[9] |
| R11B | 120 minut | České Budějovice – Brno | České dráhy | 2026[9] |
| R17 | 60 minut | Praha – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice / České Velenice (– Rakousko) | České dráhy | 2025[9] |
| R26 | 120 minut | Praha – Písek – České Budějovice | ARRIVA vlaky | 2027[15] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatPlzeňský kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E49 spojuje německé Sasko-Anhaltsko a Vídeň. Vede přes Českou republiku. Trasovaná je po silnici I/21 od Vojtanova do Chebu. Po D6 pokračuje do Karlových Varů. Po silnici I/20 vede do Plzně, Písku a Českých Budějovic. Z nich pokračuje do Třeboně po I/34. Odtud vede po I/24 na hraniční přechod Halámky. E53 spojuje západní Čechy a Mnichov. Začíná v Plzni, odkud vede v celé délce své české části trasy po silnici I/27. Významným městem na trase jsou Klatovy. Do Německa vstupuje za Železnou Rudou.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat.jpg)
Významné tratě
editovatPlzeňským krajem prochází třetí koridor.[4] Ten se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Rokycany, Plzeň hlavní nádraží, Pňovany, Svojšín a Planá u Mariánských Lázní.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Plzeňském kraji zařazeno hned několik tratí. Ty bez výjimky začínají v Plzni. na sever vede trať Plzeň-Žatec, na jih Plzeň-Železná Ruda-Alžbětín, ale úsek celostátní dráhy končí v Klatovech. Do Německa vede přes Domažlice trať Plzeň-Furth im Wald a na jih Čech Plzeň-České Budějovice. [7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex6 | 60 minut | Praha – Plzeň – Domažlice (– Německo) / Cheb | České dráhy | 2024[9] |
| R11A | 120 minut | České Budějovice – Plzeň | České dráhy | 2025[9] |
| R16 | 60 minut | Praha – Klatovy | České dráhy | 2024[9] |
| R25 | 120 minut | Plzeň – Most | GW Train Regio | 2026[16] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatKarlovarský kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E48 spojuje Prahu a střední Německo. Vede po dálnicí D0, z níž se odpojuje a po dálnici D6 a v místech nedokončených úseků po silnici I/6 vede až k hraničnímu přechodu Pomezí nad Ohří. Protíná města Cheb, Sokolov, Karlovy Vary nebo Kladno. E49 spojuje německé Sasko-Anhaltsko a Vídeň. Vede přes Českou republiku. Trasovaná je po silnici I/21 od Vojtanova do Chebu. Po D6 pokračuje do Karlových Varů. Po silnici I/20 vede do Plzně, Písku a Českých Budějovic. Z nich pokračuje do Třeboně po I/34. Odtud vede po I/24 na hraniční přechod Halámky. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat.jpg)
Významné tratě
editovatKarlovarským krajem prochází třetí koridor.[4] Ten se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Mariánské Lázně a Cheb[4]
Do systému celostátní dráhy jsou v Karlovarském kraji zařazeny tři tratě. Páteří kraje je Chomutov-Cheb. Z Chebu je zařazen krátký úsek trati Cheb-Hranice v Čechách mezi Chebem a Františkovými Lázněmi a navazující trať Františkovy Lázně-Bad Brambach.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex6 | 60 minut | Praha – Plzeň – Domažlice (– Německo) / Cheb | České dráhy | 2024[9] |
| R15 | 120 minut | Praha – Cheb | České dráhy | 2029[9] |
| R29 | 240 minut | Cheb (– Německo) | České dráhy | 2026[17] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatÚstecký kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E55 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede mimo jiné přes Dánsko, Německo, Česko, Rakousko a Itálii. V Česku vede po D8 přes Ústí nad Labem a Lovosice až do Prahy, kterou prochází po Městském okruhu a D0. Z Prahy vychází po D1. U Mirošovic se odpojuje a na hraniční přechod s Rakouskem Dolní Dvořiště vede po silnici I/3 a částečně i dálnici D3 přes Benešov, Tábor nebo České Budějovice. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat
.jpg)
Významné tratě
editovatÚsteckým krajem prochází první a čtvrtý koridor.[4] První koridor se také nazývá východo-středomořský, neboť spojuje oblasti na severu Německa (Rostock, Hamburk, Brémy) a oblasti na východě Středozemního moře (Atény, Soluň). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako čtvrtý. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Roudnice nad Labem, Lovosice, Ústí nad Labem hlavní nádraží aDěčín hlavní nádraží.[4]Čtvrtý koridor nemá žádný speciální název ani významnější mezinárodní přesah, ačkoliv je zařazen do sítě TEN-T, není totiž součástí žádného z evropských koridorů. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Benešov, Tábor, Veselí nad Lužnicí a České Budějovice.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně tytéž jako na prvním koridoru.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Ústeckém kraji zařazeno hned několik tratí. Do Šluknovského výběžku vede trať Bakov nad Jizerou-Jedlová. S Libereckem spojuje kraje trať Děčín-Rumburk po Benešov nad Ploučnicí a pak trať Benešov nad Ploučnicí-Česká Lípa. Nákladní tepnou je železniční trať Lysá nad Labem-Ústí nad Labem na pravém břehu Labe a navazující Ústí nad Labem-Děčín. Páteří Podkrušnohoří je trať Ústí nad Labem-Chomutov a navazující Chomutov-Cheb. K první jmenované je částečná alternativa Ústí nad Labem-Bílina přes Úpořiny. S Plzeňskem kraj spojují tratě Plzeň-Žatec a navazující Praha-Chomutov a Žatec-Obrnice.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex5 | 120 minut | Praha – Děčín (– Německo) | České dráhy | 2029[9] |
| R14B | 120 minut | Ústí nad Labem – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
| R15 | 120 minut | Praha – Cheb | České dráhy | 2029[9] |
| R20 | 60 minut | Praha – Děčín | České dráhy | 2029[9] |
| R23 | 120 minut | Kolín – Ústí nad Labem | RegioJet | 2029[14] |
| R25 | 120 minut | Plzeň – Most | GW Train Regio | 2026[16] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatLiberecký kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E65 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a státy západního Balkánu. V Česku vede po silnici I/10 z Harrachova do Turnova, kde pokračuje po D10 podél Mladé Boleslavi. Prahou prochází přes Městský okruh a D0. Následně pokračuje po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna, odkud vede po D2 přes Břeclav na Slovensko. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat.jpg)
Významné tratě
editovatLibereckým krajem neprochází žádný koridor, to se ale má změnit.[4] Zamýšlený pátý koridor je však ve stádiu plánování. Měl by spojovat Prahu, Lysou nad Labem, Mladou Boleslav, Turnov, Liberec a Frýdlant. V roce 2022 byl zařazen do sítě TEN-T.[19] V kraji by na něm leželo několik významnějších železničních stanic, konkrétně Turnov, Liberec a Frýdlant v Čechách.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Libereckém kraji zařazeno poměrně hodně tratí. Tou páteřní je trať Pardubice-Liberec, která spojuje Liberec se světem. V Turnově se z ní odděluje trať Praha-Turnov, která zajišťuje spojení s Prahou. Další součástí celostátní dráhy v kraji je trojice tratí vycházejících z Liberce západním směrem, a to železniční trať Liberec-Zawidów směřující do Polska, trať Liberec-Zittau směřující do Německa a Liberec-Česká Lípa a navazující Česká Lípa-Lovosice. Poslední je trať křížící se s těmito dvěma právě v České Lípě, a to Bakov nad Jizerou-Jedlová.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| R14A | 120 minut | Pardubice – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
| R14B | 120 minut | Ústí nad Labem – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
| R21 | 120 minut | Praha – Turnov – Tanvald | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
| R22 | 120 minut | Kolín – Nový Bor | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatKrálovéhradecký kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E67 spojuje Prahu a Helsinky. Vede přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V ČR vychází z D0 u Prahy. Po D11 vede až do Jaroměře, odkud pokračuje po I/33 do Náchodu a do Polska. Jinými městy na trase jsou Hradec Králové a Poděbrady. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat_(26855541019).jpg)
Významné tratě
editovatKrálovéhradeckým krajem neprochází žádný železniční koridor,[4] dobře napojen je však na první a třetí, které procházejí Pardubicemi.[4] Na alternativní nákladní trase k těmto koridorům však leží nádraží Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové hlavní nádraží, Týniště nad Orlicí a Borohrádek.
Do systému celostátní dráhy je v Královéhradeckém kraji zařazeno poměrně hodně tratí. Těmi páteřními jsou trať Pardubice-Liberec a Velký Osek-Choceň, přičemž obě se kříží na hlavním nádraží v Hradci Králové. První jmenovaná prochází například Chlumcem nad Cidlinou, Hradcem Králové, Týništěm nad Orlicí nebo Borohrádkem. Druhá jmenovaná spojuje Hradec Králové s Pardubicemi a na sever se Smiřicemi, Jaroměří a Starou Pakou. Na sever kraje vedou tratě Jaroměř-Trutnov a Týniště nad Orlicí-Meziměstí přes Náchod. Z Týniště nad Orlicí vychází ještě trať Týniště nad Orlicí-Letohrad. Tangenciální tratí je Chlumec nad Cidlinou-Trutnov.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| R10 | 60 minut | Praha – Hradec Králové – Trutnov | České dráhy | 2030[12] |
| R14A | 120 minut | Pardubice – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatPardubický kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny. E461 je evropská silnice druhé třídy. Vede ze Svitav do Vídně. Po I/43 vede do Brna, odkud po silnici I/52 a dálnici D52 vede přes Pohořelice do Mikulova a Rakouska.
Dálnice
editovat
Železniční
editovatVýznamné tratě
editovatPardubickým krajem prochází první a třetí koridor.[4] První koridor se také nazývá východo-středomořský, neboť spojuje oblasti na severu Německa (Rostock, Hamburk, Brémy) a oblasti na východě Středozemního moře (Atény, Soluň). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako čtvrtý. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Přelouč, Pardubice hlavní nádraží, Moravany, Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Svitavy.[4] Třetí koridor se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně tytéž jako na prvním koridoru s výjimkou Svitav.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Pardubickém kraji zařazeno hned několik tratí. Těmi hlavními jsou trať Pardubice-Havlíčkův Brod, která je páteřní tratí okresu Chrudim, a trať Pardubice-Liberec spojující Pardubice a Hradec Králové. Dalšími částmi jsou konečné úseky tratí Velký Osek-Choceň a Týniště nad Orlicí-Letohrad. Tratí využívanou vlaky směřujícími do Polska je Ústí nad Orlicí-Międzylesie vedoucí přes Letohrad.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex1 | 120 minut | Praha – Bohumín / Návsí (– Polsko / Slovensko) | České dráhy | 2029[9] |
| Ex2 | 120 minut | Praha – Horní Lideč (– Slovensko) | České dráhy | 2028[10] |
| Ex3 | 60 minut | Praha – Břeclav (– Rakousko / Slovensko a Maďarsko) | České dráhy | 2029[9] |
| R14A | 120 minut | Pardubice – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
| R18 | 120 minut | Praha – Luhačovice / Veselí nad Moravou / Zlín | České dráhy | 2028[10] |
| R19 | 120 minut | Praha – Brno | České dráhy | 2029[9] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatKraj Vysočina
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E65 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a státy západního Balkánu. V Česku vede po silnici I/10 z Harrachova do Turnova, kde pokračuje po D10 podél Mladé Boleslavi. Prahou prochází přes Městský okruh a D0. Následně pokračuje po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna, odkud vede po D2 přes Břeclav na Slovensko. E59 spojuje Vysočinu a Záhřeb. Vede přes Rakousko a Slovensko. V ČR vede v celé své délce po silnici I/38. Začíná na křížení s D1 a končí u hraničního přechodu Chvalovice-Hatě. Významnými městy na cestě jsou Jihlava a Znojmo.
Dálnice
editovat.jpg)
Železniční
editovatVýznamné tratě
editovatKrajem Vysočina neprochází žádný železniční koridor.[4] Velký význam má však trať spojující Prahu a Brno právě přes Vysočinu, která někdy slouží jako náhrada prvního koridoru.[4][20] Na ní leží několik významnějších železničních stanic, konkrétně Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Křižanov.
Do systému celostátní dráhy je v Kraji Vysočina zařazeno hned několik tratí. Páteřní tratí je právě alternativa k prvnímu koridoru, přičemž jsou zařazeny oba její administrativně oddělené úseky, a to Kolín-Havlíčkův Brod a Brno-Havlíčkův Brod, který vede přes Žďár nad Sázavou. Další celostátní tratí je Havlíčkův Brod-Veselí nad Lužnicí přes Jihlavu, kde se z ní odpojuje trať Brno-Jihlava, na níž leží druhé největší město Vysočiny, Třebíč. V městysu Okříšky se odpojuje trať do Znojma. Posledním článkem systému je trať Havlíčkův Brod-Pardubice.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| R9 | 60 minut | Praha – Havlíčkův Brod – Brno / Jihlava | České dráhy | 2026[11] |
| R11B | 120 minut | České Budějovice – Brno | České dráhy | 2026[9] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatJihomoravský kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E65 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a státy západního Balkánu. V Česku vede po silnici I/10 z Harrachova do Turnova, kde pokračuje po D10 podél Mladé Boleslavi. Prahou prochází přes Městský okruh a D0. Následně pokračuje po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna, odkud vede po D2 přes Břeclav na Slovensko. E59 spojuje Vysočinu a Záhřeb. Vede přes Rakousko a Slovensko. V ČR vede v celé své délce po silnici I/38. Začíná na křížení s D1 a končí u hraničního přechodu Chvalovice-Hatě. Významnými městy na cestě jsou Jihlava a Znojmo. E461 je evropská silnice druhé třídy. Vede ze Svitav do Vídně. Po I/43 vede do Brna, odkud po silnici I/52 a dálnici D52 vede přes Pohořelice do Mikulova a Rakouska. E462 je evropská silnice druhé třídy. Začíná v Brně, odkud po D1 a D46 pokračuje přes Prostějov do Olomouce. Po dálnicích D35 a D1 vede až do Lipníku nad Bečvou, odkud po silnici I/48 a dálnici D48 vede do Českého Těšína. Městy na cestě jsou například Nový Jičín nebo Frýdek-Místek.
Dálnice
editovat
Železniční
editovatVýznamné tratě
editovatJihomoravským krajem prochází první a druhý koridor.[4] První koridor se také nazývá východo-středomořský, neboť spojuje oblasti na severu Německa (Rostock, Hamburk, Brémy) a oblasti na východě Středozemního moře (Atény, Soluň). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako čtvrtý. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Skalice nad Svitavou, Brno hlavní nádraží, Šakvice, Zaječí a Břeclav.[4] Druhý koridor se také nazývá baltsko-jadranský, neboť spojuje oblast u Baltského moře (Gdaňsk, Svinoústí) a oblast u Jaderského moře (Terst, Benátky, Ravenna). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako první. V České republice protíná Bohumín, Ostravu, Přerov, Otrokovice a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Moravský Písek, Hodonín a Břeclav.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Jihomoravském kraji kromě koridorových tratí zařazena trať Brno-Přerov a Vlárská dráha v úseku po Veselí nad Moravou. Zahrnuta je i Blažovická spojka, která tyto tratě propojuje. v západní polovině kraje je nutno zmínit trať Brno-Havlíčkův Brod i trať Brno-Jihlava, které ovšem vedou v kraji jen částečně. Do Znojma vede ještě z Vysočiny trať Okříšky-Znojmo.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex3 | 60 minut | Praha – Břeclav (– Rakousko / Slovensko a Maďarsko) | České dráhy | 2029[9] |
| Ex4 | 120 minut | (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) | České dráhy | 2029[9] |
| R8 | 60 minut | Brno – Bohumín | RegioJet | 2027[21] |
| R9 | 60 minut | Praha – Havlíčkův Brod – Brno / Jihlava | České dráhy | 2026[11] |
| R11B | 120 minut | České Budějovice – Brno | České dráhy | 2026[9] |
| R12 | 120 minut | Brno – Šumperk | České dráhy | 2027[9] |
| R13 | 120 minut | Brno – Břeclav – Olomouc | České dráhy | 2025[22] |
| R18 | 120 minut | Praha – Luhačovice / Veselí nad Moravou / Zlín | České dráhy | 2028[10] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatOlomoucký kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny. E462 je evropská silnice druhé třídy. Začíná v Brně, odkud po D1 a D46 pokračuje přes Prostějov do Olomouce. Po dálnicích D35 a D1 vede až do Lipníku nad Bečvou, odkud po silnici I/48 a dálnici D48 vede do Českého Těšína. Městy na cestě jsou například Nový Jičín nebo Frýdek-Místek.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat
Významné tratě
editovatOlomouckým krajem prochází druhý a třetí koridor.[4] Druhý koridor se také nazývá baltsko-jadranský, neboť spojuje oblast u Baltského moře (Gdaňsk, Svinoústí) a oblast u Jaderského moře (Terst, Benátky, Ravenna). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako první. V České republice protíná Bohumín, Ostravu, Přerov, Otrokovice a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Hranice na Moravě, Prosenice a Přerov.[4] Třetí koridor se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Zábřeh na Moravě, Červenka, Olomouc hlavní nádraží, Prosenice a Hranice na Moravě.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Olomouckém kraji kromě koridorových tratí zařazena trať Zábřeh na Moravě-Šumperk a navazující trať Šumperk-Krnov, která vede přes Hanušovice až do Jeseníku. Na Hané jsou součástí významné tratě Brno-Přerov vedoucí přes Kojetín a trať Olomouc hlavní nádraží-Nezamyslice.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex1 | 120 minut | Praha – Bohumín / Návsí (– Polsko / Slovensko) | České dráhy | 2029[9] |
| Ex2 | 120 minut | Praha – Horní Lideč (– Slovensko) | České dráhy | 2028[10] |
| Ex4 | 120 minut | (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) | České dráhy | 2029[9] |
| R8 | 60 minut | Brno – Bohumín | RegioJet | 2027[21] |
| R12 | 120 minut | Brno – Šumperk | České dráhy | 2027[9] |
| R13 | 120 minut | Brno – Břeclav – Olomouc | České dráhy | 2025[22] |
| R18 | 120 minut | Praha – Luhačovice / Veselí nad Moravou / Zlín | České dráhy | 2028[10] |
| R27 | 120 minut | Ostrava – Olomouc | České dráhy | 2027[23] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatMoravskoslezský kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E75 je celoevropskou páteřní silnicí spojující norské a finské Laponsko a řecký ostrov Krétu. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Severní Makedonii. V Česku vede po I/48 u Českého Těšína a po silnici I/11 přes Třinec a Mosty u Jablunkova na Slovensko. E462 je evropská silnice druhé třídy. Začíná v Brně, odkud po D1 a D46 pokračuje přes Prostějov do Olomouce. Po dálnicích D35 a D1 vede až do Lipníku nad Bečvou, odkud po silnici I/48 a dálnici D48 vede do Českého Těšína. Městy na cestě jsou například Nový Jičín nebo Frýdek-Místek.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat
.jpg)
Významné tratě
editovatMoravskoslezským krajem prochází druhý a třetí koridor.[4] Druhý koridor se také nazývá baltsko-jadranský, neboť spojuje oblast u Baltského moře (Gdaňsk, Svinoústí) a oblast u Jaderského moře (Terst, Benátky, Ravenna). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako první. V České republice protíná Bohumín, Ostravu, Přerov, Otrokovice a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Suchdol nad Odrou, Studénka, Ostrava-Svinov, Ostrava hlavní nádraží a Bohumín.[4] Třetí koridor se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně tytéž jako na druhém koridoru a navíc Český Těšín a Mosty u Jablunkova.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Moravskoslezském kraji kromě koridorových tratí zařazena železniční trať Ostrava-Svinov-Český Těšín vedoucí přes Havířov. Dále je součástí železniční trať Ostrava-Svinov-Opava východ a navazující trať Olomouc-Opava východ v kraji vedoucí přes Bruntál a Krnov. Poslední součástí celostátní dráhy je trať Krnov-Šumperk, která částečně vede i skrz Polsko.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex1 | 120 minut | Praha – Bohumín / Návsí (– Polsko / Slovensko) | České dráhy | 2029[9] |
| Ex4 | 120 minut | (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) | České dráhy | 2029[9] |
| R8 | 60 minut | Brno – Bohumín | RegioJet | 2027[21] |
| R27 | 120 minut | Ostrava – Olomouc | České dráhy | 2027[23] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatZlínský kraj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatEvropské silnice
editovatEvropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice
editovatŽelezniční
editovat
.jpg)
Významné tratě
editovatZlínským krajem prochází druhý koridor.[4] Ten se také nazývá baltsko-jadranský, neboť spojuje oblast u Baltského moře (Gdaňsk, Svinoústí) a oblast u Jaderského moře (Terst, Benátky, Ravenna). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako první. V České republice protíná Bohumín, Ostravu, Přerov, Otrokovice a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Hulín, Otrokovice a Staré Město u Uherského Hradiště.[4]
Do systému celostátní dráhy je ve Zlínském kraji kromě koridoru zařazena trať Otrokovice-Vizovice v úseku mezi stanicemi Otrokovice a Zlín střed a trať Hranice na Moravě-Púchov, která v kraji vede například přes nádraží Valašské Meziříčí, Vsetín nebo Horní Lideč.[7]
Dálková železniční spojení
editovat| Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
|---|---|---|---|---|
| Ex4 | 120 minut | (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) | České dráhy | 2029[9] |
| R13 | 120 minut | Brno – Břeclav – Olomouc | České dráhy | 2025[22] |
| R18 | 120 minut | Praha – Luhačovice / Veselí nad Moravou / Zlín | České dráhy | 2028[10] |
Letecká
editovatVodní
editovatIntegrovaný dopravní systém
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j k l m International E Road Network - Verdict Traffic. www.roadtraffic-technology.com [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Ředitelství silnic a dálnic ČR - Komunikace mezinárodního významu. web.archive.org [online]. 2012-01-21 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m INTERNATIONAL E ROAD NETWORK [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax KRÝŽE, Pavel. Železniční tranzitní koridory [online]. Správa železnic, 20221206 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Tranzitní železniční koridory. www.mdcr.cz [online]. Ministerstvo dopravy [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q TEN-T Interactive Map Viewer. ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m KRÝŽE, Pavel. Kategorie drah a provozovatelé drah [online]. Správa železnic, 20230731 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m KRÝŽE, Pavel. Linkové vedení vlaků dálkové osobní dopravy v objednávce Ministerstva dopravy [online]. Ministerstvo dopravy, 20221216 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj České dráhy zveřejnily smlouvu se státem na dálkové vlaky. Zlevnily, desetiletou jistotu mají u 7 linek [online]. 2019-12-03 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Hrozba soukromníky zabrala. České dráhy státu zlevnily o čtvrtinu [online]. 2018-11-29 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Stát plánuje prodloužit provoz rychlíků mezi Prahou a Brnem o dva roky Českým drahám [online]. 2023-03-27 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b České dráhy mají nové smlouvy na rychlíky. Dálkové vlaky do Trutnova státu podražily o více než čtvrtinu [online]. 2021-11-11 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Arriva má jistotu provozu u tří rychlíkových linek až do roku 2027 [online]. 2022-02-22 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Podepsáno: RegioJet má už smlouvu na osmiletý provoz rychlíků Kolín - Ústí nad Labem [online]. 2021-08-26 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Arriva míří k obhajobě rychlíků Praha - České Budějovice, České dráhy zřejmě uhájí spojení přes Krnov [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b VOKURKA, Petr Kinšt ,Martin. Na trať mezi Plzní a Mostem za pár dní vyrazí rychlíky nového dopravce. Mostecký deník. 2016-12-03. Dostupné online [cit. 2023-09-01].
- ↑ Česká republika a Bavorsko zahájily společné nabídkové řízení na provozovatele rychlíků do Mnichova. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Arriva má jistotu provozu u tří rychlíkových linek až do roku 2027 [online]. 2022-02-22 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Dopravní priorita předsednictví splněna. Schválená revize TEN-T sítí pomůže rozvoji železnice [online]. Ministerstvo dopravy [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ TELEVIZE, Česká. Z tratě přes Vysočinu je „dálnice“ pro vlaky, Pardubice přišly o desítky spojů. ČT24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR - Česká televize [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Rychlíky z Brna do Bohumína převezme RegioJet, nejlevnější Leo Express nesplnil podmínky [online]. 2018-11-30 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Linka R13 Brno - Břeclav - Olomouc. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Arriva míří k obhajobě rychlíků Praha - České Budějovice, České dráhy zřejmě uhájí spojení přes Krnov [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.