Železniční trať Brno–Přerov
Železniční trať Brno–Přerov (v jízdním řádu je úsek Brno–Holubice součástí tratě 260 a úsek Blažovice–Přerov součástí tratě 300) je jednokolejná elektrizovaná železniční trať. Trať vede z Brna přes Újezd u Brna, Vyškov a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1869, v letech 1993–1996 byla provedena elektrizace celé dráhy. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze.
Úsek Blažovice – Holubice – Přerov je součástí celostátní dráhy, navazující úsek Brno–Holubice je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Správa železnic plánuje mezi Brnem a Přerovem radikální modernizaci tratě.
Historie
editovatOd 11. prosince 2011 přestaly být stanice Holubice a Komořany u Vyškova a zastávka Velešovice uváděny v jízdním řádu pro cestující. Ve stanicích Rousínov a Luleč zastavují jen několik málo vlaků ráno a večer. Ostatní osobní vlaky jsou ukončeny buď ve Vyškově nebo na horním nádraží v Křenovicích.[zdroj?]
V prosinci 2012 byla stanice Chrlice přejmenována na Brno-Chrlice.[1]
Budoucnost
editovatŽelezniční trať Brno–Přerov by měla být ve třetím desetiletí 21. století modernizována. Rozhodla o tom 1. září 2015 Centrální komise ministerstva dopravy na základě výsledků studie proveditelnosti.[2] Pro modernizaci byla vybrána varianta M2, která spočívá ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h.[3] Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta.[4] Podle odhadu z roku 2024 mají činit investiční náklady 60 mld. Kč, počítá se s využitím PPP.[5]
Parametry modernizace
editovatModernizace proběhne mezi km 21 (Ponětovice) a km 88 (vjezd do Přerova). Rychlost 200 km/h bude možné dosáhnout v souvislém úseku od km 21 po km 85, což představuje 95 % modernizované trati. Součástí modernizace bude výstavba šesti nových dvoukolejných tunelů a lokálních přeložek trati mezi Blažovicemi a Kojetínem. Všechny přejezdy mají být zrušeny a nahrazeny mimoúrovňovými kříženími.[6]
Po dokončení by vlaky typu Ex (bez zastávky) měly mít jízdní dobu Brno–Přerov 30 minut.
Trasa modernizované trati
editovatModernizovaná trať má vést z přesunutého brněnského hlavního nádraží. První dopravnou na trase má být Letiště Tuřany. Trať má poté vést jižně od stávající dráhy. U Holubic má být kolejové propojení směrem na Vlárskou dráhu a Slavkov u Brna. Studií doporučená varianta M2 dále vede přes stanici Vyškov na Moravě a kolem vesnice Pustiměřské Prusy. Po průchodu stanicí Ivanovice na Hané vede varianta ve stávající stopě (s občasnými přeložkami) přes obce Chvalkovice na Hané, Dřevnovice, Němčice nad Hanou, Měrovice nad Hanou a Kojetín. Po průjezdu stanicí Kojetín trasa překračuje uvažovanou vodní cestu Dunaj–Odra–Labe. Poté trasa pokračuje k městu Chropyně ve stávajícím železničním koridoru bez přeložky. Dále vede ve vlastní stopě a obchází obce Kyselovice, Vlkoš a Věžky. Poté se napojí na stávající trať a zamíří na přerovské nádraží.[7][8]
Přehled úseků
editovat| Číslo | Úsek | Zahájení | Zprovoznění |
|---|---|---|---|
| B36 | Brno – Blažovice (mimo) | 05/2028 | 02/2032 |
| B01 | Blažovice (včetně) – Vyškov (včetně) | 03/2026 | 11/2031 |
| B02 | Vyškov (mimo) – Nezamyslice (včetně) | 09/2027 | 01/2033 |
| M01 | Nezamyslice (mimo) – Kojetín (mimo) | 01/2025 | 12/2028 |
| M02 | Kojetín (včetně) – Přerov (mimo) | 05/2025 | 10/2028 |
Součást české vysokorychlostní železniční sítě
editovatModernizovaná trať se stane součástí páteřního rychlého spojení RS1 Praha–Brno–Ostrava.[9] Ve vzdálenější budoucnosti (po roce 2040) se plánuje výstavba souběžné vysokorychlostní trati (VRT Haná).[10]
Navazující tratě
editovatBrno hlavní nádraží
editovatNezamyslice
editovatKojetín
editovat- Kojetín – Valašské Meziříčí
- Kojetín–Tovačov (pravidelná osobní doprava zastavena)
Přerov
editovatStanice a zastávky
editovat
,_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_(2).jpg)
.jpg)
.jpg)
,_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BOŘIL, Martin. Nádraží v Chrlicích dostane po čtyřech desetiletích do názvu Brno [online]. Idnes.cz, 2012-12-07 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Lubomír. STUDIE PROVEDITELNOSTI TRAŤ BRNO – PŘEROV [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-08-30 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Lubomír. MODERNIZACE TRATI BRNO – PŘEROV NA 200 KM/H [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-10-27 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Vysokorychlostní trať mezi Brnem a Přerovem? Stavba má začít za čtyři roky. Brněnský deník [online]. 2018-09-12 [cit. 2018-11-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Přes 200 kilometrů tratí za 179 miliard. Vláda schválila projekty PPP pro moravské "vrtky" [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Správa železnic vypíše na podzim tendry na první dva úseky rychlých tratí [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace trati Brno – Přerov na 200 km/h. Vysokorychlostní železnice [online]. 2015-10-27 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Správa železnic hledá za půl miliardy korun projektanty části nové trati z Brna do Přerova [online]. 2023-03-05 [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Praha - Brno - Ostrava a Brno - Břeclav - www.spravazeleznic.cz. vrtky.cz [online]. [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ VRT Haná - www.spravazeleznic.cz. vrtky.cz [online]. [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Brno–Přerov na Wikimedia Commons - [1] na ZelPage.cz
- [2] Historie železničních tratí
