Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín
Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín je jednokolejná železniční dráha. Úsek Plzeň–Klatovy je elektrizován střídavou napájecí soustavou o napětí 25 kV, je součástí tratě 170 a tvoří část celostátní dráhy, zbývající neelektrizovaný úsek do Železné Rudy-Alžbětína (trať 183) je drahou regionální.[1]
Historie trati
editovatPočátky provozu
editovatNejdéle fungujícím úsekem je úsek z Nýrska do Plzně, zprovozněný dne 6. října 1876. V Plzni vlaky původně končily na provizorním nádraží (dnešní Plzeň zastávka), hlavní nádraží začaly obsluhovat až po výstavbě krátké spojky od 20. května 1877. O pět měsíců později, 20. října 1877, byl zahájen provoz na zbývajícím úseku z Nýrska do Železné Rudy. Jeho stavba však byla pro svůj horský charakter technicky náročná a stavitel (společnost Plzeňsko-březenské dráhy) nebyl po katastrofálních povodních roku 1872 a krachu na Vídeňské burze 1873 schopen ji realizovat sám. Přestože byla dráha vystavěna za značného finančního přispění státu, svou společnost ekonomicky vyčerpala a v konečném důsledku přivedla k zestátnění dne 1. července 1884.
Dráha samotná však získala dvojí prvenství. Špičácký tunel, jímž prochází, se na následujících 130 let stal nejdelším tunelem v Čechách. Druhým prvenstvím, které si zachovává dodnes, je stanice v Železné Rudě-Alžbětíně, respektive její umístění přímo na česko-bavorské hranici. V době Rakouska-Uherska nepředstavovala taková situace závažnější problém a umožňovala plynulé spojení se Zwieselem a Plattlingem z bavorské strany.
V říjnu 1888 byl zahájen provoz na regionální dráze z Domažlic do Horažďovic. V 7,6 km dlouhém úseku z Janovic nad Úhlavou do Klatov tato dráha využívá již existující kolej plzeňské dráhy.
Poválečný úpadek
editovatV roce 1938 byl sice úsek z Železné Rudy do Nýrska předán nacistickému Německu, ale většinu války přečkal bez úhony. Ta na něj čekala na jejím konci; 20. dubna 1945 v 8 hodin a podruhé v 17 hodin bylo nádraží v Klatovech letecky napadeno Američany a kompletně zničeno. Provizorní dřevěný přístřešek byl novou staniční budovou vystřídán až o čtrnáct let později, v roce 1959.
Po roce 1948 začal slábnout provoz k hraniční stanici Železná Ruda, která se ocitla na „železné oponě“. Po akci několika odpůrců režimu, kteří se v září 1951 rozhodli unést obsazený vlak s více než stovkou cestujících (později nazvaný jako Vlak svobody), začala komunistická vláda důkladně hlídat hranice a na hraniční železnorudské stanici se to pochopitelně drasticky podepsalo. Uprostřed jejího kolejiště vyrostla betonová bariéra podobná Berlínské zdi a od 3. září 1953 všechny vlaky končily v zastávce Železná Ruda město. Protože zde nebylo možné objet soupravu, musela být k přepřažení sunuta až do stanice Špičák. Do znetvořené hraniční stanice byla zachována pouze sporadická nákladní doprava.[2]
Nedávná historie
editovatŽelezniční spojení s Bavorskem se podařilo obnovit ke dni 2. června 1991 po nutných, poměrně náročných rekonstrukčních pracích. Počátkem 90. let bylo rozhodnuto provést elektrizaci a modernizaci tratě mezi Plzní a Klatovy, která byla dokončena k 21. září 1996. 10. prosince 2006 došlo k přejmenování stanice Železná Ruda na delší, ale přesnější „Železná Ruda-Alžbětín“.[3] V roce 2000 byla zprovozněna nová zastávka Železná Ruda centrum,[4] v listopadu 2007 pak byla znovu otevřena s nástupištěm prodlouženým ze 70 na 240 metrů.[5]
V roce 2015 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úseku z Klatov do Železné Rudy. V kolejištích stanic a traťových úsecích ve špatném stavu došlo k výměně kolejového svršku, stanice i zastávky byly peronizovány a došlo k opravám staničních budov. Traťový úsek byl vybaven moderním sdělovacím a zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. Během rekonstrukce byla ze stanice Janovice nad Úhlavou odstraněna mechanická návěstidla včetně jednoho seřaďovacího.[6]
Popis trati
editovatPo opuštění stanice Plzeň hlavní nádraží (325 m) dráha společně s chebskou a domažlickou tratí překoná železničním mostem řeku Radbuzu. Za ním se trať odpojuje, stáčí se prudce doleva a nadjezdem překoná obě trati a čtyřproudovou ulici U trati. Nedaleko je nově opravená zastávka Plzeň zastávka. Trať pokračuje dále přes zastávku Plzeň-Doudlevce, kde se stáčí k západu. Sleduje tok řeky Radbuzy a míjí vodní nádrž České Údolí. Trať si stále drží přibližně jižní směr a prochází Dobřany, Chlumčany u Dobřan s vlečkou keramických závodů a po projetí lesa se blíží k Přešticím (375 m). Po opuštění města se trať více přiblíží k silnici I/27 a řece Úhlavě. Tu sleduje až skoro ke stanici Švihov u Klatov. Za Švihovem východním obloukem míjí vrchol Pokrývadlo, později se stáčí zpět a blíží se ke stanici Klatovy (400 m).
Z Klatov pokračuje jihozápadním směrem. Až do Janovic nad Úhlavou (415 m) je traťová kolej společná s tratí Horažďovice předměstí – Domažlice. Nadmořská výška začíná výrazněji stoupat za nádražím v Nýrsku. (465 m) Kvůli členitému terénu Šumavy následuje větší počet táhlých oblouků, začínají se prodlužovat mezistaniční úseky. Za stanicí Hamry-Hojsova Stráž (740 m) získává trať charakter skutečné horské železnice, vede nad hlubokým údolím řeky Úhlavy. Mezi zastávkou Hojsova Stráž-Brčálník (815 m) a stanicí Špičák se nachází Špičácký tunel, původně nejdelší železniční tunel v ČR s délkou 1 747 m. Stanice Špičák je zároveň nejvýše položeným nádražím na trati – 840 m. Potom už trať jenom klesá do stanice Železná Ruda město (790 m) a dále se proplétá městem (je tam i krátký tunel). Následuje nejmladší zastávka města Železná Ruda centrum, trať opouští zástavbu města a po 97 km končí na pohraniční železniční stanici Železná Ruda-Alžbětín (725 m), kde je možné přesednout na vlaky německých drah.
Provoz na trati
editovatJízdní řády
editovatV GVD 2018/2019 je osobní doprava zajišťována vlaky kategorií R, Sp a Os. Rychlíky jezdí v trase linky R16 Praha hl. n. – Železná Ruda-Alžbětín, v úseku z Klatov do Železné Rudy jsou však cestující odbaveni jako ve spěšném vlaku. Celkem linku tvoří osm párů spojů, z nichž pět končí jízdu v Klatovech.[zdroj?]
V nedávné minulosti zažila neelektrizovaná část mírný útlum provozu; na některých osobních vlacích se objevují méně kapacitní vozidla a od roku 2017 prakticky nejsou do Železné Rudy vedeny spěšné vlaky (a jejich roli zde přejímají rychlíky). V roce 2018 do Železné Rudy zajížděl jen jediný spěšný vlak v brzkých ranních hodinách, v následujícím roce již nejezdí ani ten.[zdroj?]
Zajímavostí bylo zajíždění moderních německých motorových vlaků Regio-Shuttle RS1 ze stanice Plattling až do české stanice Špičák. Od GVD 2014/2015 však byla tato služba kvůli nízké poptávce zrušena.[7] Od jízdního řádu 2021/2022 se však Plzeňský kraj, současně s vypsáním výběrového řízení na dopravu během dalších deseti let, chystá objednat přímé spoje z Plattlingu až do Klatov. Český dopravce, zvolený Plzeňským krajem, by se pak na takto trasované lince P24 měl střídat s německým dopravcem, kterého na základě výběrového řízení určí bavorský objednavatel BEG.[8]
Od prosince 2021 nezastavuje ve stanici Plzeň-Valcha žádný vlak osobní dopravy.
Pravidelná nákladní doprava je vedena jedním párem manipulačních vlaků dopravce ČD Cargo, a to pouze v úseku Plzeň – Klatovy.[9]
Vozidlový park
editovatNa trati se lze v rychlíkové vozbě setkat s lokomotivami řady 362 a soupravami ve složení ABpee347 nebo ABmz346 + Bbdgmee236 + dva nebo tři vozy druhé třídy Bmz235 a posilové vozy Bpee237. Na osobních i spěšných vlacích převažuje v elektrifikovaném úseku řada 242 a soupravy dvou vozů Bdt279 a jednoho vozu BDs450. V neelektrizovaném úseku zajišťuje vozbu rychlíků a některých osobních vlaků řada 754, v současnosti (2019) se na osobních vlacích tohoto úseku objevují i vozidla lokálnějšího charakteru – jednotky 814 nebo vozy 842.[zdroj?]
Navazující tratě
editovatPlzeň hl. n.
editovat- Plzeň–Žatec (160)
- Praha–Plzeň (170)
- Plzeň–Cheb (178)
- Plzeň – Domažlice – Furth im Wald (180)
- Plzeň – České Budějovice (191)
Klatovy (– Janovice nad Úhlavou)
editovatStanice a zastávky
editovat-
Plzeň hlavní nádraží
-
Plzeň zastávka
-
Plzeň-Doudlevce
-
Plzeň-Valcha
-
Dobřany
-
Chlumčany u Dobřan
-
Přeštice
-
Švihov u Klatov
-
Klatovy
-
Bezděkov u Klatov
-
Janovice nad Úhlavou
-
Petrovice nad Úhlavou
-
Nýrsko
-
Dešenice
-
Zelená Lhota
-
Hamry-Hojsova Stráž
-
Hojsova Stráž-Brčálník
-
Špičák
-
Železná Ruda město
-
Železná Ruda centrum
-
Železná Ruda-Alžbětín
Související články
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ KRÝŽE, Pavel. Mapa SŽDC: Kategorie drah, provozovatelé drah [online]. 23. 4. 2019 [cit. 2019-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ ŽELEZNIČNÍ ZAJÍMAVOSTI. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Hraniční stanice Železná Ruda bude přejmenována. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Železná Ruda centrum. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online.
- ↑ V centru Železné Rudy pod Samotami staví vlaky. Plzeň [online]. 2007-11-23 [cit. 2019-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Cestování po trati Klatovy - Železná Ruda bude bezpečnější a komfortnější. VLAKY.NET [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online.
- ↑ PISTORIUSOVÁ, Radka. Tisková zpráva: Nový jízdní řád 2015 v Plzeňském kraji [online]. České dráhy, a. s., 20. 11. 2014 [cit. 2019-08-06]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Přímé spoje do Bavorska, konec přestupů u lokálek. Plzeňský kraj chystá další soutěž [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Přepravní spojení a tarifní vzdálenosti. www.cdcargo.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda na Wikimedia Commons