Roudnice nad Labem (nádraží)
Roudnice nad Labem je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji přímo při břehu řeky Labe u městského mostu. Leží na dvoukolejné elektrizované trati Praha–Děčín (3 kV ss) a jednokolejné neelektrizované trati Roudnice nad Labem – Zlonice. Dále se ve městě nacházejí železniční zastávky Roudnice nad Labem město, Roudnice nad Labem-Bezděkov a Roudnice nad Labem-Hracholusky.
| Roudnice nad Labem | |
|---|---|
 Výpravní budova nádraží v Roudnici nad Labem | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Roudnice nad Labem |
| Souřadnice | 50°25′35,4″ s. š., 14°15′49,68″ v. d. |
  Roudnice nad Labem | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 542571[1] |
| Tratě | Praha–Děčín, Roudnice nad Labem – Zlonice |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| V provozu od | 1. června 1850 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11[1] |
| Dopravní koleje | 6 + 1 kusá[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (5)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |      |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatStanice byla vybudována jakožto součást trati společnosti Severní státní dráha (NStB) spojující Prahu a Drážďany, podle univerzalizované podoby stanic celé železniční stavby. Nádraží mělo původně vzniknout v poli u vsi Bezděkov (později součást Roudnice) na východní straně od pozdější polohy, ale kvůli levnějšímu nákupu pozemkům bylo rozhodnuto o přesunu stavby areálu blíže k centru města.
.jpg)
Železnice zde lemuje levý polabský břeh, stavba si tedy vyžádala demolice starých budov v této lokalitě. Zbořena byla například stará synagoga (nahrazena v letech 1852–1853 novou synagogou) a další objekty místního židovského ghetta, rybářské domky, části městských hradeb nebo gotický kostel Sv. Václava (Panny Marie Loretánské) vystavěný z vůle pražského biskupa Jana IV. z Dražic. 1. června 1850 byl s roudnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Prahy do Lovosic, odkud roku 1851 mohly vlaky pokračovat do Podmokel (Děčína) a na hranici se Saskem. Roku 1854 byla NStB privatisována a provozovatelem trati se stala Rakouská společnost státní dráhy (StEG).[2]
V roce 1895 byla dle návrhu v Roudnici přechodně sídlícího architekta Aloise Otokara Samohrda ke stanici přistavěna čekárna III. třídy, kryté nástupiště a jedna dopravní kolej. 23. října 1900 otevřela společnost Místní dráha Roudnice – Hospozín železniční spojení své trati z nově postavené stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov s Hospozínem (nádraží v Kmetiněvsi), 2. listopadu byla trať zaústěna do kolejiště staršího roudnického nádraží. Úsek byl později prodloužen několikakilometrovou spojkou až do Zlonic. Po zestátnění StEG roku 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, místní dráha byla zestátněna až roku 1925.[2]
Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla z rozhodnutí Ministerstva železnic v letech 1929–1932 kompletní přestavba areálu roudnické stanice. Kolejiště bylo přestavěno a rozšířeno, nákladové nádraží bylo přesunuto do stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov. Namísto starého nádraží zde vznikla nová vícepatrová výpravní funkcionalistická budova podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha a také věžová vodárna. Během hloubení základů byly odhaleny původní dlažby a celé zdi náležející k východnímu křídlu knížecího pivovaru, klenutá chodba, kterou vedlo potrubí čerpající říční vodu do pivovaru a žlab pro odvod splašků.
Elektrický provoz ve stanici byl zahájen 1. ledna 1980.
Popis
editovatStanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Nachází se zde jedno kryté hranové nástupiště, dále dvě nekrytá ostrovní, ke kterým se přichází přechody přes kolejiště a jedno kryté ostrovní nástupiště s podchodem pro cestující (2019).
Stanice je vybavena od roku 2022 hlasovým systém INISS od firmy Chaps. Cestující na nádraží v od roku 2022 slyší automatické hlášení systému INISS – hlas české herečky Kateřiny Horáčkové-Mendlové, v anglické verzi to je Philip Bělohlávek a v němčině Robert Schlein. V letech 2017–2022 HIS od firmy MikroVOX a vizuální informační systém VIS od firmy Starmon. Hlasový a vizuální informační systém byl původně vyvinut pod souhrnným názvem HaVIS. V letech 2017–2022 slyšeli automatické hlášení systému HIS – hlas českého herce Václava Knopa, v anglické verzi to je Věra Pockley a v němčině Blanka Trčanová. Do roku 2017 slyšeli automatické hlášení systému ČD Speaker – hlas zaměstnance firmy Chaps Marka Hryciowa.[3]
Součástí stanice je roudnický věžový vodojem.
Rekonstrukce
editovatRekonstrukce nádraží byla zahájena v srpnu 2021, při níž počítá též s proražením podchodu směrem k Labi.[4] Dokončena má být v červenci 2023.[5]
Reference
editovat- ↑ a b c d Plánek stanice Roudnice nad Labem. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červen 2021.
- ↑ a b Historie železničních tratí ČR. historie-trati.wz.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Roudnice nad Labem – Nádražní hlášení. www.hlaseni.net [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Začne oprava nádraží v Roudnici, nově získá výtahy i kamerový systém. iDNES.cz [online]. 2021-08-18 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online.
- ↑ PIGULA, Topi. OBRAZEM: Přístup na nástupiště v Roudnici nad Labem je stále omezen. Litoměřický deník. 2022-09-30. Dostupné online [cit. 2022-12-09].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roudnice nad Labem na Wikimedia Commons - Článek o připravované rekonstrukci nádraží (2017)
- Historie roudnického nádraží Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah
