Cheb (nádraží)
Cheb (do roku 1945 též v němčině Eger) je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adresách Žižkova 1301/4 a náměstí Dr. Milady Horákové 1301/2, které se nachází na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. V letech 2017–2020 prošlo nádraží kompletní rekonstrukcí kolejiště a nástupišť.[3] V letech 2026–2028 se plánuje rekonstrukce výpravní budovy.[4]
| Cheb | |
|---|---|
 Staniční budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Cheb |
| Souřadnice | 50°4′26,69″ s. š., 12°22′48,29″ v. d. |
  Cheb | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 750356[1] |
| Tratě | Chomutov–Cheb, Plzeň–Cheb, Cheb–Schirnding, Cheb – Hranice v Čechách |
| Nadmořská výška | 463 m n. m. |
| V provozu od | 1865 |
| Dopravní koleje | 26 + 3 kusé[2] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (9)[2] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |            |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Železniční stanice s tehdejším názvem Eger[5] byla vybudována v roce 1865. 15. října 1865 byl zahájen provoz na tratích Cheb – Slapany – Waldsassen a Cheb – Františkovy Lázně.[6] Od roku 1870 železniční stanice obsluhovala Buštěhradskou dráhu (B.E.B., z německého Buschtěhrader Eisenbahn), jenž byla privátní železniční společností na území Čech. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou. Ve stejném roce začala obsluhovat i železniční trať z Chomutova do Chebu, která v době dokončení patřila rovněž Buštěhradské dráze. Od roku 1872 obsluhovala Dráhu císaře Františka Josefa (německý oficiální název k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn - KFJB), jenž byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou a mezi Českými Budějovicemi a Chebem. Od roku 1881 sloužila stanice i železniční trati z Norimberka do Chebu. Každá ze železničních společností, jež zde působily, měla ve stanici vlastní zázemí, staniční budovu.[zdroj?]
Po vzniku Československa po první světové válce byla stanice oficiálně pojmenována českým názvem Cheb. Avšak vzhledem ke své poloze v převážně německy mluvící oblasti zůstal zachován předchozí německý název stanice.[ujasnit] Od roku 1938 se používal opět německý název Eger.[5] Pří náletu za druhé světové války dne 8. dubna roku 1945, byla stanice těžce poškozena.[zdroj?]
V roce 1945 se vrátilo české pojmenování Cheb.[5] V roce 1946 převzaly stanici Československé státní dráhy.[zdroj?] Do roku 1962 byly na stanici složité provozní podmínky, teprve v roce 1970 byla postavena nová nádražní budova, která nahradila původní, jež byla zničena za druhé světové války. Vznikla podle návrhu architekta Josefa Dandy, který projekt vypracoval v letech 1956–1959, dokončena byla roku 1962.[7] Před koncem roku 2016 prohlásilo Ministerstvo kultury nádražní odbavovací budovu kulturní památkou.[7][8]
V letech 2017-2020 byla provedena modernizace nástupišť, došlo k úpravě jejich výšky a délky. Zároveň byly vybudovány výtahy pro bezbariérový přístup. Rekonstrukcí prošly rovněž podchody, které dostaly nové obklady v retro edici, aby byl zachován původní vzhled.[9] Od 15. května 2023 ja stanice zapojena do dálkového ovládání z CDP Praha.[10]
Popis stanice
editovatNádraží má dvě ostrovní nástupiště s průjezdnými částečně dělenými kolejemi a s kusými kolejemi a jedno jednostranné vnější nástupiště u výpravní budovy, celkem disponuje devíti nástupními hranami.[2] Nástupiště mají bezbariérový přístup pomocí výtahů a jsou propojena podchody.[9] Městské hromadné dopravě slouží prostor před nádražní budovou.
Galerie
editovat-
Pohled na nádražní budovu -
Nádražní budova -
Staniční budova z parku -
Věž -
Večerní nástupiště -
Podchod
_2008-07-25.JPG)
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnhof Cheb na německé Wikipedii.
- ↑ Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD [online]. 15-9-2012, rev. 15-9-2012 [cit. 15-9-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016.
- ↑ a b c Plánek stanice Cheb. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, květen 2022.
- ↑ Správa železnic dokončila modernizaci stanice Cheb, podchod si zachoval původní vzhled [online]. ZDopravy.cz, 2021-01-14 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic
- ↑ a b c Cheb. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Dokořán, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 52.
- ↑ a b Odbavovací budova chebského nádraží prohlášena za kulturní památku [online]. Platforma Industriální stopy, 2017-01-25 [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-21]. Identifikátor záznamu 925082618 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b admin. Správa železnic dokončila opravu nástupišť v Chebu [online]. 2021-02-23 [cit. 2025-02-17]. Dostupné online.
- ↑ JAVŮREK, Tomáš. Novinky. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2023-05-15 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Wilfried Rettig: Die Eisenbahnen im Vogtland – Band 1: Entwicklung, Hauptstrecken, Fahrzeuge, Bahnbetriebswerke und Hochbauten, EK-Verlag, Freiburg 2001, ISBN 3-88255-686-2, S. 78
- Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: Eisenbahnen im Sudetenland, Bufe-Fachbuchverlag, Egglham, 1991 ISBN 3-922138-42-X; S. 77
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheb na Wikimedia Commons - Denní provoz ve stanici
