Cheb (nádraží)
Cheb (do roku 1945 též v němčině Eger) je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adresách Žižkova 1301/4 a náměstí Dr. Milady Horákové 1301/2, které se nachází na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. V letech 2017–2020 prošlo nádraží kompletní rekonstrukcí kolejiště a nástupišť.[3] V letech 2026–2028 se plánuje rekonstrukce výpravní budovy.[4]
| Cheb | |
|---|---|
 Staniční budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Cheb |
| Souřadnice | 50°4′26,69″ s. š., 12°22′48,29″ v. d. |
  Cheb | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 750356[1] |
| Tratě | Chomutov–Cheb, Plzeň–Cheb, Cheb–Schirnding, Cheb – Hranice v Čechách |
| Nadmořská výška | 463 m n. m. |
| V provozu od | 1865 |
| Dopravní koleje | 26 + 3 kusé[2] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (9)[2] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |            |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Železniční stanice byla vybudována v roce 1865. 15. října 1865 byl zahájen provoz na tratích Cheb – Slapanov – Waldsassen a Cheb – Františkovy Lázně.[5] Od roku 1870 železniční stanice obsluhovala Buštěhradskou dráhu (B.E.B., z německého Buschtěhrader Eisenbahn), jenž byla privátní železniční společností na území Čech. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou. Ve stejném roce začala obsluhovat i železniční trať z Chomutova do Chebu, která v době dokončení patřila rovněž Buštěhradské dráze. Od roku 1872 obsluhovala Dráhu císaře Františka Josefa (německý oficiální název k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn - KFJB), jenž byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou a mezi Českými Budějovicemi a Chebem. Od roku 1881 sloužila stanice i železniční trati z Norimberka do Chebu. Každá ze železničních společností, jež zde působily, měla ve stanici vlastní zázemí, staniční budovu. Po vzniku Československa po první světové válce byla stanice oficiálně pojmenována českým názvem Cheb. Avšak vzhledem ke své poloze v převážně německy mluvící oblasti zůstal zachován předchozí německý název stanice. Pří náletu za druhé světové války dne 8. dubna roku 1945, byla stanice těžce poškozena. V roce 1946 převzaly stanici Československé státní dráhy.[zdroj?] Do roku 1962 byly na stanici složité provozní podmínky, teprve v roce 1970 byla postavena nová nádražní budova, která nahradila původní, jež byla zničena za druhé světové války. Vznikla podle návrhu architekta Josefa Dandy, který projekt vypracoval v letech 1956–1959, dokončena byla roku 1962.[6] Před koncem roku 2016 prohlásilo Ministerstvo kultury nádražní odbavovací budovu kulturní památkou.[6][7] Od 15. května 2023 ja stanice zapojena do dálkového ovládání z CDP Praha.[8]
Nástupiště
editovatNádraží má 2 ostrovní nástupiště s průjezdnými částečně dělenými kolejemi a s kusými kolejemi a jedno jednostranné nástupiště u výpravní budovy, celkem disponuje devíti nástupními hranami.[2] Jednotlivá nástupiště jsou propojena podchody. Městské hromadné dopravě slouží prostor před nádražní budovou. Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje 7 autobusových linek v číselném rozmezí 1–7, provozovatelem je podnik Autobusy Karlovy Vary.[zdroj?]
- 1865–1918 Eger
- 1918–1938 Cheb
- 1938–1945 Eger
- 1945–dosud Cheb
Galerie
editovat-
Pohled na nádražní budovu -
Nádražní budova -
Staniční budova z parku -
Věž -
Večerní nástupiště -
Podchod -
Vlak společnosti Vogtlandbahn v Chebu
_2008-07-25.JPG)
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnhof Cheb na německé Wikipedii.
- ↑ Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD [online]. 15-9-2012, rev. 15-9-2012 [cit. 15-9-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016.
- ↑ a b c Plánek stanice Cheb. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, květen 2022.
- ↑ Správa železnic dokončila modernizaci stanice Cheb, podchod si zachoval původní vzhled [online]. ZDopravy.cz, 2021-01-14 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic
- ↑ JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Dokořán, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 52.
- ↑ a b Odbavovací budova chebského nádraží prohlášena za kulturní památku [online]. Platforma Industriální stopy, 2017-01-25 [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-21]. Identifikátor záznamu 925082618 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ JAVŮREK, Tomáš. Novinky. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2023-05-15 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Cheb. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Wilfried Rettig: Die Eisenbahnen im Vogtland – Band 1: Entwicklung, Hauptstrecken, Fahrzeuge, Bahnbetriebswerke und Hochbauten, EK-Verlag, Freiburg 2001, ISBN 3-88255-686-2, S. 78
- Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: Eisenbahnen im Sudetenland, Bufe-Fachbuchverlag, Egglham, 1991 ISBN 3-922138-42-X; S. 77
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheb na Wikimedia Commons - Denní provoz ve stanici
