Benešov u Prahy (nádraží)

železniční stanice v Česku

Benešov u Prahy je železniční stanice v západní části okresního města Benešov ve Středočeském kraji. Leží na trati Praha – České Budějovice a odbočné trati do Trhového Štěpánova. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss). Stanice je součástí čtvrtého tranzitního koridoru.

Benešov u Prahy
Výpravní budova benešovského nádraží
Výpravní budova benešovského nádraží
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoBenešov
UliceNádražní
Souřadnice
Benešov u Prahy
Benešov u Prahy
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice551069
TratěPraha – České Budějovice, Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov
Nadmořská výška365 m n. m.
V provozu od14. prosince 1871
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje9
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCRestauraceTAXIVnitrostátní pokladní přepážkaBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službySchodiště
Kód památky11663/2-4349 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Železniční stanice byla uvedena do provozu s celým zbývajícím úsekem trati z Prahy do Veselí nad Lužnicí 14. prosince 1871 ve směru z Českých Budějovic a Lince po dokončení železničního mostu přes Sázavu v Čerčanech. Výstavbu trati prováděla soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa. Roku 1895 propojila pravidelná železniční doprava Benešov s Vlašimí, trať byla prodloužena dále do Trhového Štěpánova a Dolních Kralovic o sedm let později.

V letech 1896–1897 byla k její severní straně připojena druhá budova ve stejném architektonickém slohu. Spojnici mezi oběma stavbami tvoří novorenesanční vchod do tzv. Císařského salónku, vybudovaného jako luxusní čekárna pro osobní potřebu rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este pobývajícího na asi kilometr vzdáleném zámku Konopiště. Prostor je bohatě vyzdoben štukovými prvky a okrasnými kachlovými kamny. Stanice dostala také vlastní vodárnu a výtopnu. Proces budování druhé koleje prošel nádražím roku 1903, stavba si vyžádala demolici jižního stavědla. Na benešovském nádraží se zastavili státníci František Josef I. či německý císař Vilém II. Pruský.

V 70. letech 20. století prošla stanice rekonstrukcí, která souvisela též s elektrizací stanice. Roku 1997 byla výpravní budova prohlášena Národní kulturní památkou. Další přestavba nádraží proběhla při budování IV. železničního koridoru v letech 2007–2011.

Modernizace

editovat

V letech 2007–2011 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici, při níž byla zvýšena průjezdová rychlost stanicí, vznikla dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody a výtahy, elektronickým informačním systémem pro cestující a budovy byly opraveny do původní podoby.

Reference

editovat


Literatura

editovat
  • DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 12-13.

Externí odkazy

editovat