Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2016/01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Nový rok = nově dostupná volná díla

Tak jsme se zase přehoupli do dalšího roku, což znamená, že jsou ode dneška volně dostupná díla těch osobností, které zemřely během roku 1945. Po zběžném prohlédnutí Kategorie:Úmrtí 1945 mě nejvíc zaujali Josef Čapek a Antonín Procházka, jejichž malby a jiná dvourozměrná grafická díla lze nyní nahrát z internetu na Commons a okrášlit jimi wikipedistické články. Jestli se tomuto oboru někdo věnujete a máte na to čas, bylo by to super. --Harold (diskuse) 1. 1. 2016, 12:12 (CET)

Podle tohoto není dílo Josefa Čapka volné: „Soud postupoval na návrh Čapkovy manželky v řízení o prohlášení za mrtvého a trvalo mu to dva roky.“ Výnos soudu z roku 1948 výslovně tvrdí: „30. duben 1947 je dlužno považovati za onen den, který Josef Čapek nepřežil“. iDNES.cz --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:34 (CET)

Taky jsem to četl. Co se dá dělat. :-( --Harold (diskuse) 8. 1. 2016, 17:48 (CET)

Sekce článku "viz také" vedoucí na neexistují článek?

Na konci článku bývá někde sekce "viz také", což je seznam článků, které by čtenáři mohli rozvést téma. Má smysl, aby vedli na neexistující článek? Dle mě ne - neboť viz =podívej se někam, ale těžko se dívat někam, kde nic není. Podobně v sekci externí zdroje nejsou knihy, co teprve vyjdou. Až článek vznikne/externí kniha je napsána, tak to lze na místě kdykoliv doplnit. Kdyby to odkazovaný článek vznikl v řádu hodin, tak proč ne, ale dlouhodobě mě to nepřijde vhodné. Viz např. aktuálně doplněná verze článku [1]. Pokud na to je už nějaké pravidlo, doporučení, tak prosím o navedení. Děkuji, --Pavouk (diskuse) 6. 1. 2016, 17:43 (CET)

No správně tam mají být „související články“, ke kterým tu ale jsou jenom „úvahy, názory a podněty k zamyšlení“. Matěj Suchánek (diskuse) 6. 1. 2016, 18:01 (CET)

Myslím, že je to jako s červenými odkazy obecně. Vždy by bylo lepší mít je zamodřené, ale i červený odkaz obohacuje Wikipedii tím, že poukazuje, kde by něco nového užitečného mohlo vzniknout. Určením souvisejícího tématu (jde-li o skutečně významné téma a výrazně související) můžeme poukázat na to, že daný článek s něčím dalším může souviset, bylo by záhodno informace v něm doplnit dalším článkem. Obecně myslím, že je dobré odkazovat v Souvisejících článcích hlavně na ty existující, ale ani červené odkazy bych vyloženě nezavrhoval. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2016, 18:29 (CET)

Souhlas. Pokud nejde vysloveně o seznamy neexistujících článků, smysl to mít může. V tomto konkrétním případě je ale termín prolinkovaný už v textu, takže má být ze souvisejících odstraněn (provedeno). Pokud tu máme konkrétní situaci s konkrétním řešením, je vhodné jí tak i řešit. V opačném případě hrozí, že zase někdo aplikuje nedomyšlené plošné řešení, které nadělá víc škody než užitku. --Xth-Floor (diskuse) 7. 1. 2016, 00:27 (CET)

Nějak potom nechápu, proč jste odstranil jen některé prolinkované a některé nechal. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:00 (CET)

Vyřešil jsem bod, kterého se týkal dotaz. --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:44 (CET)

Správný název sekce je „Související články“ a jak už z názvu vyplývá, měly by to být články (tedy vytvořené), nikoliv seznam souvisejících témat. „Každý dobrý encyklopedický článek by měl končit sekcemi uvádějícími použité prameny a další dostupné zdroje.“ a „Obsahuje seznam článků na české Wikipedii“.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 1. 2016, 18:50 (CET)

Nějak to ale neříká nic o červených souvisejících článcích, ani o jejich dosavadní existenci nebo neexistenci. Spíš je to o jejich encyklopedické významnosti, čili založitelnosti. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:02 (CET)

Mluví o obsahu článků, nikoli červených odkazů – červený odkaz sám o sobě článkem není (BTW to už bychom měli milion hesel).--Kacir 7. 1. 2016, 01:46 (CET)

„Každý dobrý encyklopedický článek by měl končit sekcemi uvádějícími použité prameny a další dostupné zdroje.“ „Obsahuje seznam článků na české Wikipedii“: není jasné, jestli očekávaných nebo existujících článků. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:52 (CET)

Opakuji, že článek nerovná se červený odkaz (článek ≠ červený odkaz); nebo přejmenujme sekci na Související červené odkazy.--Kacir 7. 1. 2016, 01:57 (CET)

Článek nerovná se ani modrý odkaz. Článek je prostě článek a záleží jen a jen na nás, jestli je to článek chtěný/očekávaný nebo článek existující/už založený. A já říkám, že je to článek ideální, čili existující nebo očekávaný. Tak to vnímám já. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 02:01 (CET)

Jakže? Článek nerovná se modrý odkaz (tedy jako by snad neodkázal čtenáře na článek); ale zato pouhý červený link může být článkem ideálním a chtěným – nerozumím; tyto představy nesdílím.--Kacir 7. 1. 2016, 06:02 (CET)

Zda je odkaz červený nebo modrý podle mě nelze považovat za rozhodující. Modrý odkaz může směřovat na rozcestník nebo subpahýl (což rovněž nejsou články jako takové). Červený odkaz naopak může ovlivnit statistiku požadovaných článků a iniciovat vznik nového. --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:44 (CET)

Sekce Související články už svým názvem napovídá, že z ní mají být odkazovány články (viz definice článku), nikoli neexistující červené linky, tedy neexistující hesla. To jsem považoval za přirozené; viz také stejná anglická sekce "See also" section: „The "See also" section should not link to pages that do not exist (red links)… “ Jiná situace je např. u šablony Různé významy.--Kacir 7. 1. 2016, 01:46 (CET)

Já zase považuji za přirozené, že seznam těch článků je seznam článků, které by určitě měly ve Wikipedii být, čili ne seznam existujících článků, ale seznam článků očekávaných. A ještě ideálněji by tam žádný seznam být neměl, protože by měl být článek natolik kvalitně zpracován, aby byly vhodně všechny související články zapracovány přímo do textu. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:54 (CET)

Uznávám, že to anglické znění je v tomto rozhodnější, zřetelnější. Nechci zabředávat do předchozího slovíčkaření, jestli odkaz = článek, ale třeba v případě rozcestníků taky máme mnoho odkazů na články, které ještě nebyly založeny. V některých případech možná dokonce existují rozcestníky s odkazy, z nichž reálně existujícím článkem je jen jeden, čili teoreticky by ani rozcestník existovat nemusel, ale tak nějak se při tvorbě už předem předpokládá budoucí vznik. Přiznám se ale, že jsem toto neověřoval a nemám k dispozici statistiky o množství takových rozcestníků. Takže podobně si dovedu představit, že je i do Souvisejících článků zařazen odkaz na dosud neexistující článek. Což ovšem automaticky neobhajuje všechny takovéto případy.

Příklad: V článku Švagrovství uvedu do souvisejících články Švagr a Švagrová (pohříchu tam v současnosti nejsou odkazovány vůbec, dokonce ani v textu). Pokud by ale existoval třeba jen druhý z nich, hodí se tam mít oba, protože jsou vzájemně logickými doplňky, oba se stejným vztahem ke Švagrovství a společně vytváří logickou strukturu. Přiznám se ale, že třeba v článku Rodina#Související články momentálně podobnou logickou strukturu nevidím a úplně nerozumím, proč se tam předjímá potenciální budoucí existence článků Náhradní rodina a Rodinné společenství. Ty by tam mohly být zbytné (pokud někdo nemá vysvětlení, které mi zatím chybí). Obecně se tedy kloním spíš k nezařazování červených odkazů, obzvlášť v případech jejich nadměrného množství, ale v některých případech, kdy to dává smysl, si to dovedu představit. Pavoukem odkazovaný případ je takový, že Zalesňování je logickým doplňkem Odlesňování, se Znovuzalesněním přitom opravdu úzce souvisí a obě jsou dost nosná témata. Spíš bych měl pochybnost o souvislosti článku Konopí. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2016, 02:37 (CET)

• ad rozcetníky – je nutné si ujasnit funkci rozcestníků (červené linky jsou v nich žádané) a smysl sekce SČ; jedná se o dvě rozdílné entity; SČ mají zavést čtenáře již na existující obsah, nikoli ho „informovat“ o neexistujících heslech. Pokud je „červená“ informace spřízněného tématu důležitá, měla by být zmíněna/osvětlena v textu, tj. zasazena do souvislosti (viz odkazované Zalesňování a redlink v obsahu);
• švagr/švagrová – ty články mohou být v SČ pokud existují, ale nevidím jejich smysl jen jako redlinků. Související články by IMO neměly kopírovat funkci červených odkazů v textu – tedy čekatelů na založení.--Kacir 7. 1. 2016, 06:02 (CET)/--Kacir 7. 1. 2016, 06:09 (CET)

Nedomnívám se, že by červené v rozcestníku byly žádané, pravidlo červenou položku výslovně nezakazuje, ale ani přímo nepodporuje. Podle mě by neměly být červené odkazy ani v rozcestnících, ale budiž, pokud je červený odkaz na článek, který je nutně wikivýznamný a nutně se bude jmenovat název názvem rozcestníku. Podotknu, že Související články s rozcestníky nesouvisejí, rozcestník není seznamem spolu souvisejících článků, nýbrž naopak článků z různých oborů s stejným názvem, které spolu nesouvisejí a nebo možná souvisejí, na souvisení nijak nezáleží. Nicméně, v "Souvisejících článcích" bych byl na červené odkazy ještě přísnější než v rozcestnících. Smysl sekce SČ by bylo dobré ujasnit, nyní je tam "co zrovna koho napadne", nicméně, SČ nejsou používány nijak široce, a jsou v záverečných odstavcích dobře schované, tak ta neujasněnost a nahodilost ani moc nevadí. Paul E (diskuse) 7. 1. 2016, 11:37 (CET)

Podle mě platí stejná argumentace jak pro rozcestníky, tak pro SC. Nevidím v tom rozdíl a tak by měl být přístup stejný. Ani rozcestník nemá primárně informovat o neexistujících heslech. Rozcestník i SC ale může motivovat k založení příslušných hesel úplně stejně jako červený odkaz kdekoliv jinde v textu. Pakliže tu červené odkazy chceme, pak nerozumím tomu proč někde ano a jinde ne, když jejich užitek je všude totožný. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 11:40 (CET)

Nemáte tak docela pravdu, rozcestník totiž může uživatele navést na obecnější téma, pokud je konkrétní odkaz červený. Viz příklad z mého oboru Zombie (rozcestník), kde se uživatel (zatím) dostane alespoň do těch palem. Jinak souhlasím s tím, že v souvisejících článcích červené odkazy většinou nemají co dělat.Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 1. 2016, 13:56 (CET)

Pro mne je tedy dávat do „Souvisejících článků“ neexistující články, které by bylo užitečné založit, stejné jako dávat do sekce „Literatura“ názvy knih, které by bylo užitečné napsat.--RPekař (diskuse) 7. 1. 2016, 11:56 (CET)

Dávat do "Související článků" neexistující články (= červené odkazy) považuji za naprosto zbytečné až škodlivé. Nikdy jsem si nevšiml, že by existence červených odkazů někoho motivovala k jejich zamodření. Čest výjimkám, kterých jsem si všiml jen a pouze tam, kde byla snaha dostat článek mezi Dobré články nebo Nejlepší články. Tou škodlivostí myslím fakt, že když se někdo rozhodne nový článek založit, snadno se stane, že dané téma zpracuje pod mírně odlišným názvem nebo jako součást rozsáhlejšího článku. Než někdo článek přejmenuje nebo opraví červený odkaz, může to trvat hodně dlouho. Uvítal bych spíše nějakou osvětu ve stylu: Nedávejte prosím do Souvisejících článků žádné červené odkazy. Nikdy! --Leotard (diskuse) 7. 1. 2016, 12:21 (CET)

Já se třeba osobně snažím čas od času zamodřovat červené články v aktualitách, ale třeba i v článcích nebo i v souvisejících. Je úplně jedno, kde narazím na téma, které ještě není a já ho umím zpracovat. Když se to stane, zamodřím odkaz nezávisle na tom, kde ho najdu. Stále nerozumím tomu, proč by to mělo být v souvisejících článcích jiné než kdekoliv jinde. Srovnání s literaturou, která nebyla napsána, je liché, protože tento článek vzhledem k EV tématu lze očekávat a je i přínosné ho založit, zatímco u knih si nelze nárokovat absolutně nic. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 12:25 (CET)

Mně se zase stalo, že při čtení článku mne zaujalo téma, na které jsem založil článek (spíš pahýl, ale aspoň něco) i když ten pojem nebyl začerveněný. A název jsem zvolil takový, jaký jsem považoval za nejvýstižnější. Jiný, než byl v původním článku. Při zamodřování jsem potom přiřadil k původnímu výrazu skutečný název nově založeného článku. A je dost dobře možné, že někde čeká ten původní výraz až si ho někdo všimne a přiřadí mu můj název. Tak třeba proto nedávám žádné červené odkazy do textů, které na wiki vkládám. Raději už ani dovnitř článků. --Leotard (diskuse) 7. 1. 2016, 13:09 (CET)

V tom nevidím problém. Zamodřit vytvořením přesměrování je ještě jednodušší než vytvořením článku, takže si toho jistě někdo brzy všimne a udělá to. Já takových přesměrování vytvářím tucty a myslím, že čím je téma díky ním dohledatelnější, tím je to pro čtenáře lepší. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 13:14 (CET)

Vzhledem k tomu, že diskuse zřejmě nevede k nalezení chybějícího konsensu ohledně Souvisejících článků, mělo by se vycházet z obvyklých zavedených zvyklostí. A je zřejmé, že obvykle se odkazuje jen na existující články. Na druhou stranu – vzhledem k nekosensu – bych nebyl proti výjimkám na základě principu nebojte se červených odkazů vedoucích na neexistující články; například u pahýlů, úzce související pojem, který je jednoznačně požadovaným článkem s jasně vymezeným obsahem. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 1. 2016, 12:29 (CET)

Mapa Schengenského prostoru

V článku Evropská migrační krize a možá i jinde je tato mapa: File:Map of the Schengen Area.svg|thumb|Schengenský prostor (modře) a státy v EU, ale mimo Schengen (žlutě). Problém je v tom, že žlutě by měly být vyznačeny také Spojené království a Irsko. Jsou také v EU, ale mimo Schengen. To dost mate. Co s tím? --Zbrnajsem (diskuse) 7. 1. 2016, 16:33 (CET)

To je chyba ne mapky, ale jejího českého popisku. Všechny barevné státy jsou členy schengenského prostoru, ale žlutě vybarvené státy jsou státy v první fázi, které dosud plně neaplikují schengenské acquis, totiž především neaplikují volný pohyb přes hranice. Státy, které nejsou v schengenském prostoru, jsou v skutečnosti na mapce šedě, ať už jsou v EU nebo mimo ni.--RPekař (diskuse) 7. 1. 2016, 16:38 (CET)

Psí útulky

Lze považovat místní psí útulky za natolik encyklopedicky významné objekty/instituce, aby měly své články na wikipedii? Reaguji na článek Azyl pes Krásný Les, nově navržený i do zajímavostí, který (ač vícenásobně refovaný) mi připadne jen jako komunální reklama. Jaký je váš názor? Petr Karel (diskuse) 10. 1. 2016, 13:21 (CET)

Pokud splňuje univerzální požadavky na EV, pak určitě ano. --Palu (diskuse) 10. 1. 2016, 13:24 (CET)

Je z toho trošku cítit promo, ale když se ještě trochu uhrabe encyklopedický styl, tak proč ne.. Evidentně ten útulek má nějaký nezanedbatelný dopad ve svém okolí (podle pořádaných plesů), článek 2NNVZ splňuje, takže v encyklopedii naší podrobnosti má své místo. Jsou tu články třeba o firmách, které mi přijdou více propagační.. --YjM | _d^p 10. 1. 2016, 17:49 (CET)

Sexuální násilí v Německu

Jedná se především o tento článek:

Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu

Značnou souvislost vidím také s článkem:

Evropská migrační krize

--Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 10:47 (CET)

Musím jít s touto věcí Pod Lípu, protože nechci riskovat další zablokování. Pro vysvětlení k tomu musím připomenout, že mám od Arbitrážního výboru (AV) na půl roku výslovný zákaz editovat v tzv. hlavním prostoru Wikipedie články o politicích a politických tématech. (Krom toho také zákaz více než jednoho revertu denně, ale to mne netrápí.) AV ten zákaz ohledně politiky popsal hodně nepřesně, ale naprosto tím znemožnil dokonce jakoukoliv moji editaci např. v článcích typu Julius Caesar nebo o spisovatelích, kteří někdy zabloudili do politiky jako je Pavel Kohout. Pochopitelně se to týká teď i tohoto článku Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu, poté co se projevilo, že se jedná o vysoce politickou záležitost.

Protestuji proti svému topic banu důrazně, neboť si nejsem vědom toho, proč mne takový trest, který ani nebyl řádně zdůvodněn, stihl. Protestují proti němu i jiní kolegové, které tady zatím nechci jmenovat, ale jsem přesvědčen, že by se k tomu přihlásili i zde.

Tak se stalo, že jsem byl již třikrát zablokován, na poměrně krátkou dobu. Velmi zlé pro mne je, že se tím lhůta zákazu pro mne vždy restartuje. Proto musím teď čekat zase až do 10. července 2016. Vím, že správcové konají pouze to, co jim AV přikázal. A krom toho měli značné ohledy. Naposledy byl uložen jen jednodenní blok, a jednou se stalo, že jsem nebyl zablokován vůbec, neboť se jednalo o revert vyslovené pomluvy. Zákaz editací se ale nevztahuje na takové stránky, jako je právě Pod lípou. A také na moje volně přístupné pískoviště, kde je už teď mnoho materiálů k emigrační krizi v Evropě. Dnes tam asi dám něco k sexuálnímu násilí v Kolíně n.R. a v jiných německých městech.

Musím zde vyslovit svoje velké podivení nad pokusy, mne dokonce i tady Pod lípou omezovat ohledně editací. Už se to bohužel stalo. Ale těm lidem to není nic platné. Proč asi byla návštěvnost této stránky včera rekordních 480 nakliknutí, kvůli něčemu jinému? To bych se divil, byla IMHO kvůli této sekci! Tolik na vysvětlenou pro všechny kolegyně a kolegy dobré vůle, kteří na tuto stránku a tuto sekci ještě přijdou. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 11:52 (CET)

Tak tedy: Zúčastnil jsem se do určité chvíle editace tohoto článku Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu. To mi bylo poté vyčteno wikipedistou Yopiem, který tehdy neoprávněně tvrdil, že to byl přestupek proti mému topic banu. Tuto argumentaci správci zamítli, neboť článek do té chvíle nebyl nijak politicky zaměřený a naprosto ne tak označený. Ale Yopie pak přišel v jedné diskusi s tím, že článek označil za politický. Krom toho pak našel něco v mých editacích, co mohl jako politiku označit (článek Commonwealth), tak to dal na Nástěnku správců - a pochopitelně jsem poté dostal ten třetí blok.

Ale o to nejde tak moc. Jde o obsah této stránky Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu. Je to dokonce ještě větší událost, než z článku i po velmi dobrých úpravách (např. od kolegy Palua) dosud vyplývá. Zasluhuje to ještě větší detailnost popisu. Mj. jde o to, že už sice bylo podáno přes 550 trestních oznámení, což je naprosto bezprecedentní. Srovnávat s tím Oktoberfest v Mnichově jako jste v článku učinil Vy, kolego Bazi, je zavádějící a prakticky to sem nepatří. To je vnitroněmecká záležitost, ví se o tom dávno. Kdežto imigranti jsou v každé zemi dlouhou dobu hosty, v Německu dostanou dokonce peníze na svoje potřeby, stravu a ubytování, a nepřísluší jim, obtěžovat tak masívním způsobem tamější ženy a ještě je k tomu okrádat.

Musím podotknout, že v Hamburku bylo trestních oznámení také už 150, zatímco v článku je počet pouhých 50. Tam se ty přehmaty staly na Reeperbahn, což je známá vykřičená čtvrť - šli se tam tedy podívat, ale přece jen neměli dost peněz na to, aby se všichni mohli uspokojit návštěvou prodejných žen. V Bielefeldu chtěli mladí mužové z ciziny masově obsadit diskotéku atd. IMHO je toto jednou ze základních podstat problému. Žádná země není povinna, přispívat masově přistěhovalým mladým mužům z jakékoliv země na placený sex. Ani v Německu se to pokud vím doposud neděje. Ale normálním způsobem se oni k dobrovolným a bezplatným heterosexuálním kontaktům, po kterých velmi touží, nemohou dostat. Jen málokterá žena k tomu za daných okolností svolí. Rozhodně to bude hodně dlouho trvat, než mladí mužští imigranti, kterých jsou prakticky už statisíce (mnoho z nich jsou v N. zcela sami, mnohým není ani 18 let), budou i v sexuálním ohledu plně integrovaní. Velmi mnoho jich v zásadě je integrováno jen tím, že jsou v Německu, jinak vůbec ne. Neumějí pořádně řeč a mnozí se ani o to nesnaží. Pracovat nemohou a ani nesmějí. Přes obrovskou snahu dobrovolných i placených pomocníků (freiwillige und hauptamtliche Flüchtlingshelfer) nelze zjevně všechno zvládnout tak, jak by bylo zapotřebí.

Ovšem je pravdou, že ca. 60 % z toho, co bylo oznámeno v Kolíně, byly krádeže. Tedy asi tak 320 nebo kolik. Je to málo a je to bez problémů? Nikoliv. Mnohdy ale byly ženy okradeny a zároveň sprostě osahávány, mnohdy s pokusem, je znásilnit. Celé nádraží a rozlehlé náměstí mezi ním a gotickou katedrálou (to dokonce) bylo místem loupeží a sexuálních přepadů velkým davem a ve velkém měřítku - a policie byla bohužel bezmocná (což zde dále rozvádět nebudu, už jsem toho napsal dost). Dokonce ani vedení zásahu nepřivolalo posily a poté nic kloudného neoznámili - naopak sdělili, že tam byla rozjařená nálada (ausgelassene Stimmung). Takže teprve dlouho poté se místní noviny odvážily o tom něco napsat. A veřejnoprávní televizní stanice jako ARD a ZDF přinesly první zprávy, ještě k tomu neúplné, až 4. ledna 2016, tedy čtyři dny po vlastní skandální události. To IMHO podává informaci o něčem podivném. Před několika dny byl kolínský policejní prezident Albers poslán do předčasného důchodu, jinými slovy zbaven funkce. To je ale jenom něco jako politický manévr. Tohle o Albersovi, ale i mnohé jiné, co jsem tady napsal, rovněž chybí v našem článku.

Problém je také v tom, že jen málo případů sexuálního obtěžování povede k odsouzení soudem, protože německé (a asi také české) trestní právo je v tomto směru dost málo přísné. Pouhé osahávání bez dalších následků není v Německu vůbec trestné a dokonce ani „pouhé“ stržení spodních kalhotek z těla není trestné! Jen v zásadě tehdy, když byla žena obklíčena muži a masívně zneužívána nebo dokonce přímo znásilněna (včetně zavedení prstu do vagíny), může dojít k poměrně přísnému odsouzení pachatele/pachatelů, pokud je ale policie vůbec chytí a usvědčí. Jen v takových případech to jsou to přesně vymezené trestné činy proti sexuálnímu sebeurčení (Straftaten gegen sexuelle Selbstbestimmung). Z toho celého davu snad 1500 mladíků je zatím opravdu ve vazbě IMHO pouze jeden Maročan, kterému je údajně 19 let. Našel se u něj ukradený mobil a také žlutý kus papíru, na kterém byly německy psané věty a slova jako "Já chci mr...“ a „velká prsa“. Mladík se ale vykrucuje, jak může. Mobil mu někdo dal a on v Kolíně vůbec nebyl.

To celé je důkaz sexuální nevytíženosti a mentální nezralosti obrovského počtu mladíků ze Severní Afriky a obecně z arabského světa, na kterou nikdo doposud nemyslel - a jak to zvládnout, také ne. A oni se v Kolíně n.R. jako masa lidí zorganizovali přes internet. Kolego Palu, Vy jste to sice napřed odstranil, ale pak do článku vrátil a doložil zdrojem, za což Vám patří dík. Německý spolkový ministr spravedlnosti Maas to napřed pouze připustil jako hypotézu, ale teď to bylo už potvrzeno.

Mám k dispozici zdroj, seriózní německé noviny, ve kterých profesorka trestního práva na Humboldtově univerzitě v Berlíně systematicky popsala nedostatky německého trestního práva v oblasti sexuálního násilí. A také napsala, že už dlouho existuje návrh na zpřísnění, ale ten uvízl - na úřadě kancléřky. Proti tomu zpřísnění asi někdo něco měl. Pokud by mi někdo z kolegyň a kolegů dal k dispozici svoji emailovou adresu, tak mohu ten článek profesorky oskenovat a poslat jako PDF, pokud najdu možnost, abych přitom neprozradil svoji identitu. Je to zářný příklad toho, jak doposud v Německu nelze opravdu důrazně něco podniknout proti tomuto násilí - kromě posilování policejních složek, které se ale zatím nestalo, a kromě zesílených kontrol internetu a sociálních sítí, které ale na Silvestra zjevně selhaly. Teď ale, pod vlivem tragických událostí (včetně teroristického útoku v Istanbulu dne 12. ledna 2016) se konečně něco hýbe, jak v oblasti nedostatečného trestního zákona, tak ohledně zpřísnění postihu imigrantů, kteří se dostanou (ne dostali, zpětně to nemůže platit) do křížku se zákonem. Myslím, že se o těch problémech dnes debatuje jak v Česku a Německu, tak dokonce po celém světě. I Donald Trump se tohoto tématu už ujal.

Dnešní článek v Lidovkách „Všichni vyšetřovaní kvůli silvestrovským útokům jsou cizinci, vláda zpřísní zákon“ má něco do sebe, ale sám nadpis je „mimo“. Zákon může zpřísnit jen Spolkový sněm, ovšem vláda se musí rozhodnout, že by se vůbec něco mělo podniknout. Pokračování ode mne může přijít, pokud budou ohlasy spíše pozitivní. A že by se to všechno málo týkalo České republiky? To asi ne. Mj. jsou hlášky o sexuálním násilí také ze Švédska, a že tam bylo dosti dlouho zamlčováno. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 1. 2016, 18:23 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 11:52 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 15:48 (CET)

Podle mě je to daleko více téma politické než zločinecké. Daleko větší důsledky má jako politické téma než jako zločin. --Palu (diskuse) 11. 1. 2016, 18:45 (CET)

Pokud do toho mohu vstoupit, chápu stížnosti Zbrnajsem na označení tématu za politické. Na druhou stranu o takto čerstvých událostech je nutné psát s jistou rezervou, protože zaprvé nejsme bulvární noviny, dokonce ani seriózní noviny, ale encyklopedie. Jistěže by o této události měla být na Wikipedii zmínka, nicméně kvalitně ozdrojovaná dle Wikipedie:OV a pouze obsahující doložitelná a ověřitelná fakta (viz ještě jednou WP:OV kapitola Fakta a názory). Spekulace a neověřené zprávy na Wikipedii nepatří. Tím rozhodně nemám na mysli někoho konkrétního nebo nějakou konkrétní editaci, spíše varuji před možným hlavním problémem tohoto článku. Editoval bych v tomto případě velmi střídmě, protože je to příliš horké téma na to, abychom tu pak řešili nějaké revertovací války apod. Z toho důvodu mi připadají neozdrojované informace v hlavičce článku zcela nevyhovující, ať už je tam vložil kdokoliv a ať už jsou pravdivé, či nikoliv a ze stejných důvodů mi přijde nevyhovující nadpis článku. --Dvorapa (diskuse) 11. 1. 2016, 20:07 (CET)

Malá informace: Kdo může a umí německy, pro toho by byl dnes na ARD pořad „Hart aber fair“, moderátor Plassberg - diskuse o událostech v Kolíně nad Rýnem. Za 18 minut, ve 21:15 hod. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 1. 2016, 20:58 (CET)

Je to silně politická záležitost.--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2016, 22:55 (CET)

Určitě? --Vlout (diskuse) 11. 1. 2016, 23:11 (CET)

Podle mě určitě. Zvlášť to přečtení prvního příspěvku v téhle diskuzi.--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2016, 23:20 (CET)

No já nevím, tohle kriminální jednání mi moc politické nepřijde… Spíš bych tak hodnotil až některé reakce, ale pokud vím, článek popisuje jen tu první záležitost. --Vlout (diskuse) 11. 1. 2016, 23:31 (CET)

Ta věc má samozřejmě kriminální základ, ale obrovské politické konotace a její vyšetřování teprve probíhá. --Nadkachna (diskuse) 11. 1. 2016, 23:53 (CET)

Souhlasím, je to tak, to, že se něco takového děje je příšerné, ale tohle má opravdu polické důsledky. Ale uvidíme.--frettie.net (diskuse) 12. 1. 2016, 00:02 (CET)

Zpolitizovat, politicky využít či zneužít se dá vše. --Jowe (diskuse) 11. 1. 2016, 23:15 (CET)

Dá se, a v tomto případě se to děje vydatně. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2016, 23:19 (CET)

Jak je vidět ze Zbrnajsemova příspěvku výše, tak na celém případu ho velmi zajímá právě to politikum: jaktože není trestné něco, co by trestné být mělo; proč policie nepracuje, jak má; spekulace o tom, zda to bylo připraveno dopředu; nedostatky německého trestního práva; kdo by měl zpřísnit zákon, atd. atd.

Ačkoliv jsem se neúčastnil projednávání jeho případu, tak jsem velmi zklamán jeho přístupem po přijetí opatření. Místo aby ten čas využil k sebereflexi a odpočinul si od různých flamewars u nekonfliktních témat, tak nadále vyhledává témata pohybující se na hranici přijatého zákazu a hádá se, zda je před nebo za ní (v tomto případě zcela jistě za ní) a znovu plýtvá ve zbytečných diskusích, jako je tato Pod lípou, časem wikipedistů. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2016, 00:37 (CET)

Já jsem z jeho strany snahu se vyhnout editacím politických témat zaznamenal, i když šlo jen o gramatickou chybu a asi ho ta nemožnost rychlé opravy moc netěšila. Je ovšem pravdou, že politice se poslední dobou už tak moc nevyhýbá, a to je chyba. --Vlout (diskuse) 12. 1. 2016, 09:13 (CET)

Mne velmi zklamal přístup Jana Kameníčka k této věci a ke mně osobně. Máme tady článek, ten je nedokonalý, a já ani tady nesmím na to upozornit? Přitom mi to bylo výslovně dovoleno, pane arbitře. Vy nemáte co tady dávat takové komentáře. Právě Vy jste mne velmi zklamal. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 10:55 (CET)

Myslím, že tato reakce, kde se mi dokonce s velkým sebevědomím snažíte určit, jaké komentáře mohu a jaké komentáře nemohu, a kdy se z nějakého důvodu mé vyjádření k vašemu přístupu snažíte posunout do nějaké osobní roviny, to nadále dobře podtrhuje. Myslím, že bych váš přístup nedokázal popsat lépe, než jak jste ho právě ilustroval, a proto už jen připojuji výzvu, abychom ukončili planý chat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2016, 11:57 (CET)

Že Vy tady napíšete „planý chat“, to není žádný důvod ukončit tuto diskusi. Na její ukončení jen proto, že si to přejete Vy, nemáte právo. Tady jsme Pod lípou a arbitři tady nekončí diskuse. Počkejme si na další příspěvky. Článek samotný já už editovat nebudu. Věc byla původně kriminálního charakteru, ale nyní je i politická. To začíná být zjevné, ale v článku to není tak napsáno. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 13:26 (CET)

Vidím to stejně jako kolega Jan.Kamenicek a je mi to opravdu líto. Když se podíváte na celou sekci, tak se zlepšením samotného článku vůbec nezabývá. Úvodní příspěvek mohl být revertovám s odůvodněním, že prostor Pod lípou neslouží k volným diskusím.
Připomínky k wikipedickému článku si lze dopředu připravit a pak je zde věcnou formou uvést, ve stylu: Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd. Nikoli upozorňovat na články v médiích a vysílání televizních rozhovorů, komentovat vývoj bez vazby na konkrétní pasáže hesla. To opět muselo skončit, tak jak bylo možno předpokládat – novými averzemi. --Kacir 12. 1. 2016, 13:49 (CET)

Příspěvek na diskusní stránce hesla ve stylu Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd je jistě možné napsat. K tomu aby se změny staly, je třeba další osoby a její vůle plnit pokyny wikipedisty:Zbrnajsem.

Předpokládám že podobný postup je zcela neproduktivní a iritující jak naznačuje i Wikipedista:Zbrnajsem. Zkusím to jednoduše prokázat na méně kontroverzním místě, kde by taková změna hesla nebo specifická reakce měla být snazší. U hesla "Sexuální násilí..." raději ne. Pak jde spíše o princip a otázku má li wikipedista:Zbrnajsem nějak ohraničený blok (nevím) a toto ohraničení ediitací má smysl. Otázka zda má být dáno nějaké omezení a jeho forma a vážnost byly ale jistě řešeny jinde a proti omezení je tedy třeba protestovat tam. --I.Sáček, senior (diskuse) 13. 1. 2016, 09:04 (CET)

Tady jde o to, že Wikipedie opravdu není diskusní forum a tato sekce by byla špatně, i kdyby ji v této podobě založil kdokoli. Wikipedisté nemají Pod lípou otevírat okénka se zprávami o vývoji situace ve světě, komentovat ji či dokonce ohlašovat televizní program, který poběží za 18 minut – to vše bez toho klíčového, vztahu k článku.--Kacir 13. 1. 2016, 10:48 (CET)

@I.Sáček, senior: Kolega Zbrnajsem má na půl roku zakázáno editovat články i diskuse k nim. Neměl by tedy psát ani příspěvky na diskusních stránkách k těmto článkům. O konkrétní skutečně nezbytné nápravy vad by IMHO mohl požádat na stránce Wikipedie:PP, v případě správcovských zásahů na Wikipedie:NS, jinak by si prostě měl dát na půl roku v této tematické oblasti pohov. Nebo žádat o revizi opatření, případně zahájit arbitráž (v tom původním sporu), aby se opatření změnilo. Neměl by postupovat tak, že bude opakovaně testovat hranice toho opatření ani že ho třeba bude vědomě porušovat a svá porušení obhajovat jako nezbytná apod. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2016, 13:47 (CET)

@Wikipedista:Kacir Vložení diskuse ohledně nějakého tématu Pod lípu se v minulosti stalo myslím vícekrát, ale neznamená že je to dobře.

@wikipedista:Bazi Díky za informace. Pauza často zjevně pomáhá. Po půl roce věci člověk vidí někdy jinak. Rozhodnutí arbitrů může člověk ale chápat jako ublížení a násilí. Vím také, že wikipedista:Zbrnajsem se například ve sporu ohledně hesla Napoleon Bonaparte rozhodl do dalších sporů nevměšovat a ustoupit. Vím, že Toma464 (to ale byly zvláštní okolnosti) při jednání o způsobu trestu sám určil pravidla na které arbitři přistoupili. Jedna strana je, že Wikipedie musí fungovat, musí být chráněna, zejména ostatní tvůrci, a mít pořádek a řád. Jasná a respektovatelná, vymahatelná pevná pravidla. Druhá strana je, že wikipedisté jsou lidé řídí se inteligencí, empatické lidské společenství. Věřím, že není pracovním lágrem tupých opisovačů, ani infantilní hrou jejímž účelem je sbírat tresty a odměny. Být platnou součástí komunity wikipedistů je pro mnohé wikipedisty, myslím, stejně důležité jako sama tvorba. Někdy je ale lépe dát si pauzu nebo i odejít. Vy to víte také. Jsem hrozně rád, že se třeba wikipedista:Toma646 díky Necyklopedii cítí o něco lépe (Wikipedista).

Zkusím promluvit s wikipedistou:Zbrnajsem a nějak mu pomoci problém s politickými hesly a alespoň v tomto případě problém řešit. Říkám si, že u tématu "Sexuální násilí o.." třeba narazíme na problém a nakonec najdeme multikulturní způsob jak diskutovat s těmi oponenty, kteří chtějí diskutovat. Nebo třeba nenajdeme. O nic nejde. --I.Sáček, senior (diskuse) 13. 1. 2016, 15:37 (CET)

Základním problémem reakce arbitra Jan.Kamenicek (tak nebo skloňovaně?) na mou snahu tady něco dát do pohybu bylo, že rovnou nepředpokládal mou dobrou vůli přispět k obsahu článku. To téma není vyčerpané tím, co tam je, tedy pouhým popisem sexuálního násilí, nýbrž by bylo nutno článek aktualizovat směrem právě k politickým dopadům těch velkých událostí. Několik kolegů to tak pochopilo, ale já jsem opravdu frustrován z toho, že se mi vyčítá nekonkrétnost a bůhví co. To, co jsem napsal, nebylo nekonkrétní pro toho, kdo se nad tím zamyslel. Problém tam v Kolíně je velký počet sexuálních přečinů pod hranicí trestního zákona a dále také neschopnost orgánů, za daných okolností mnoho pachatelů vůbec usvědčit. To v článku není, ale mělo by to tam být. Doufám, že se najdou kvalifikované zdroje. Nějaké mám sám a dám je na své pískoviště (nejpozději zítra), ale je to zčásti v němčině. Pokud ještě teď aspoň někdo neuzná moji dobrou vůli pomoci k vylepšení tohoto článku, tak nevím, proč tady vlastně jsme. Styl: Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd tady nemohu uplatnit, je to příliš komplikované. Krom toho jsem do té chvíle, než to začalo být pro mne nebezpečné, tam sám také něco napsal. A další kolegové také mnohé přidali. Ale ta věc pokračuje na politické úrovni, to je problém. Prostě buď bude článek rozšířen nebo zůstane torzem. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 15:52 (CET)

Rád bych ještě dodal, že velmi pozitivně oceňuji dnešní příspěvky kolegy Palua v článku, o který nám tady jde. Vím o nich až teď. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 17:35 (CET)

Článek je dále rozšiřován. To je dobře. Na mém pískovišti je k tomu již spousta dalších zdrojů. Kdo umí německy, ať si poslouží - já jinde nemohu. Německé zdroje jsou primární, ale anglické nejsou také k zahození. Ještě něco: IMHO kolega Bazi přidal toto: Podle Ostřanského nejsou kolínské útoky omluvitelné ani zhlediska (sic! - malá chyba) islámského práva a v muslimské zemi by pachatelé byli tvrdě sankcionováni.[17]. Byli by sankcionováni, teoreticky. Když je ale nikdo nedopadne anebo neusvědčí, jako v Kolíně nad Rýnem, tak nejsou sankcionováni. A to platí možná dodnes i pro Egypt. Není tomu tak jen na náměstí Tahrir v Káhiře. Známe odtam otřesná videa na internetu z doby tzv. Arabellion, dokud prezident Sisi nezavedl tvrdou rukou aspoň trochu pořádek. Žádná žena v Egyptě a vůbec ne v tom obrovském hlavním městě (podívejte se někdy na Káhiru z letadla) tam asi pozdě v noci nemůže jít sama po ulici. Ani v turistických centrech. To je smutná skutečnost. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 1. 2016, 12:22 (CET)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Diskuse k rozlišovačům pro kopce a hory

Ahoj kolegové,
rád bych upozornil na pokus o otevření diskuse o vhodném rozlišovači pro články kopců a hor. Pokud články o kopcích a horách píšete, odkazujete na ně, budu rád za váš čas a případný názor. Děkuji, konec hlášení. --Adam Hauner (diskuse) 12. 1. 2016, 09:08 (CET)

Cerhovice

Dobrý den. Asi půl roku zpátky jsem z více důvodů dal dohromady poměrně obsáhlý text o Cerhovicích. Možná by se příspěvek více hodil k diskusní stránce tohoto článku, ale nejsem si jist, že by si této nové vzniklé diskuse někdo všiml a odpověděl mi. Zmiňovaný text jsem se rozhodl použít i pro wikipedii. V textu se ovšem vyskytují i informace, které jsou spíše regionálního charakteru; například v informacích o historii nebo kostele nevidím problém, ale pokud zabrousím do kapitol např. o místních pivovarech, tak nevím, do jaké míry se na wikipedii hodí informace o tom, že toho a toho roku byl dnes již neexistující pivovar v "nějaký vesnici" rekonstruován apod., nebo když se zaměřím na detaily, úryvek z novin, že cerhovický poštmistr působil v ND. Stejně tak kapitola o řemeslech obsahuje dost informací typu tahle živnost byla v tomhle čp., tahle v tomhle atd. Nebo třeba kapitola o Václavu Matouškovi. Nerad bych se s tím upravoval a pak zjistil, že je to nevýznamné nebo něco podobného. Proto se chci zeptat na váš názor. Celý text mám uložený na svém Pískovišti. Za vaše názory a vstřícnost předem děkuji. MiroslavRouta (diskuse) 12. 1. 2016, 18:53 (CET)

@MiroslavRouta: Dobrý den, to, že je text podrobný vůbec nevadí, důležitá je jeho ověřitelnost. Jak koukám na jiné výskyty textu, tak se vyskytuje na stránkách hry geocaching, jestliže je Váš, bude třeba zaslat e-mail do systému OTRS, jehož e-mailová adresa je info-cs@wikimedia.org. Tato zdánlivá byrokracie je nutná z toho důvodu, že Wikipedie se tím chrání před (soudním) napadením z důvodu porušení aut. práv. Více viz Wikipedie:OTRS, kde je vystaven i příklad dopisu.

Za mě může být, není důvod proč textem nepřispět do Wikipedie. Pokud by jste měl nějaké otázky, neváhejte se zde zeptat. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 12. 1. 2016, 19:02 (CET)

@Urbanecm: Děkuji za názor a především za upozornění ohledně aut. práv. text je můj, je to jeden z důvodů, proč jsem ho psal. o této nutnosti zasílání jsem vůbec neměl tušení. MiroslavRouta (diskuse) 12. 1. 2016, 19:10 (CET)

U tak rozsáhlého textu by bylo dobré uvádět zdroje. Možná by nebylo špatné onu podrobnou historii nabídnout na Wikiknihy. JAn (diskuse) 12. 1. 2016, 21:47 (CET)

Nové obce

Zdravím. Od 1. ledna 2016 nejenže byl na základě zákona č. 15/2015 Sb. ([2]) zrušen vojenský újezd Brdy, ale současně vzniklo několik nových obcí, bylo by tedy vhodné dané články aktualizovat nebo vytvořit. Konkrétně jde o:

• Polná na Šumavě
• Bražec (okres Karlovy Vary)
• Doupovské Hradiště
• Město Libavá
• Kozlov (okres Olomouc)
• Luboměř pod Strážnou

Kromě toho se změnila výměra řady dalších obcí i zbývajících vojenských újezdů, které se poněkud zmenšily (více informací viz články o jednotlivých újezdech či odkazovaný zákon). Najde-li se někdo, kdo se tomu bude věnovat, bude to fajn. --Vlout (diskuse) 2. 1. 2016, 10:22 (CET)

Zajímavé téma. Online k tomu nacházím jen primární zdroj (zákon).

Dále bude potřeba aktualizovat i mapky obcí, ke kterým se připojily části dříve patřící k vojenským újezdům, a např. všechny tyto nebo tyto přehledové mapky jsou poněkud zavádějící. V únoru, až budou data z ISKN zveřejněna v RÚIANu, bych se o to mohl pokusit.. --YjM | _d^p 3. 1. 2016, 01:22 (CET)

Raději vždy věřte Sbírce zákonů, než médiím, přesto jsem okamžitě vygooglil třeba – [3], [4] a [5]. Každopádně tomu tak už tři dny je a čím dříve na to Wikipedie zareaguje, tím lépe. Co se týče mapek, už v srpnu jsem na to v jeho diskuzi upozornil jejich autora, kolegu Miaow Miaow, tam jistě bude také větší množství práce. Předem proto děkuji za zájem. --Vlout (diskuse) 3. 1. 2016, 12:38 (CET)

Zatím je problém se zdroji. Ve veřejných databázích a číselnících zatím změnu nezanesli, případně jen částečně. Zkoušel jsem Polnou na Šumavě, bohužel ve zdrojích, které používám pro infoboxy pro ostatní obce v jednom není vůbec, druhý nefunguje a třetí neobsahuje všechny potřebné údaje. Navíc tyto obce zatím neměly ani volby, nemají obecní stránky atp. Aktualizace změněných obcí je trošku jednodušší, ale včera jsem zkoušel jednu z nich a i zde je problém se zjštěním rozloh katastrálních území a s neaktuálností databází. JAn (diskuse) 7. 1. 2016, 10:41 (CET)

@JAn Dudík:Ty obce vznikly, už je to týden. Komunální volby jsou naplánovány na 16. ledna, proto jediný problém je se zdroji na rozlohu, příp. počet obyvatel. Ale to se netýká jen jich, ale celé řady dalších (jak již jsem zmínil), které se v důsledku zmenšení všech vojenských újezdů zvětšily. --Vlout (diskuse) 7. 1. 2016, 11:59 (CET)

Problém zjistit i adresu obecního úřadu, správný počet ZSJ (už jsem snad zdroj našel), rozlohu, obyvatele, musí se najít NUTS (LAU2), web, ORP... a to je jen infobox. V textu je třeba aktualizovat a doplnit ledacos, ke dvěma obcím zatím nemáme ani ten původní text.

Nových obcí je jen šest, změněných (rozloha, počet k. ú., obyvatelé) dalších 57; dále se to týká 7 krajů a minimálně 9 okresů.

Práce spousta. JAn (diskuse) 7. 1. 2016, 12:23 (CET)

Přesně, právě proto, že nejde jen o šest článků, tak jsem na to tady musel upozornit. Předem díky za ochotu (já jsem alespoň, byť jen částečně, doplnil okresy, jejich šablony a okresní soudy, na víc nemám čas). --Vlout (diskuse) 7. 1. 2016, 13:37 (CET)

U obcí, které dostaly část zaniklého VVP Brdy jsem aktualizoval počty katastrů a výměry v infoboxech. Čtyřem z nových obcí, které již mají článek, jsem doplnil infobox dle dostupných údajů. Ujme se někdo založení oněch dvou červenáčků? Infobox následně doplním. U ostatních změněných obcí ještě nejspíš nikdo infoboxy neopravoval. JAn (diskuse) 11. 1. 2016, 23:48 (CET)

@JAn Dudík: Z červenáčků máš modrásky, byť se základním nástřelem. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2016, 00:31 (CET)

Skvělá práce, ještě jednou díky. U několika obcí však zůstávají neaktuální mapky kolegy Miaow Miaow, které zobrazují vojenský újezd a proto také původní, mnohem území daných obcí. Je tedy otázkou co s nimi, odstranit? --Vlout (diskuse) 12. 1. 2016, 15:17 (CET)

Zjistil jsem, že data sice ještě nejsou v RÚIANu, ale už jsou přístupná přes WFS službu INSPIRE, téma AU. V QGISu se lze připojit přes zásuvný modul WFS 2.0 Client. Takže jsem udělal aspoň to, čeho jsem schopen, tedy mapu, která vypadá totálně jinak, než ta Miaow Miaowa.. Zatím tedy pro Bražec a Doupovské Hradiště. Až budu mít zase někdy čas, tak se to pokusím maximálně sjednotit, nebo mě někdo předběhněte! --YjM | _d^p 22. 1. 2016, 23:41 (CET)

Nový modul pro externí identifikátory

Před nějakou dobou mě Kacir (a posléze i Wesalius) požádal, abych do některých tenisových šablon s externími identifikátory zavedl Wikidata. Protože „wikitext je oproti Lue hodně mizerný programovací jazyk“, rozhodl jsem se místo použití klasických parserových funkcí vytvořit pro ně Lua modul (inspiroval jsem se přitom používaným modulem pro odkazy na sesterské projekty, který však například sám o sobě nepodporuje Wikidata). Zatím tento modul používají jen tři šablony, a než bych pokračoval s jeho dalším vývojem a převodem dalších šablon, rád bych od ostatních slyšel, jestli se to má šanci ujmout přesto, že je nutné každou šablonu naprogramovat v Lua zvlášť (sepsal jsem návod). Díky za komentáře. (Nejde tady moc o Wikidata, ten modul by později mohl mít i další funkce.) Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 18:44 (CET)

Já si myslím, že má smysl z WD přebírat takřka všechno, co jde. Jednak proto, že WD má mnohem větší komunitu než cswiki, čili data mají vyšší potenciál být aktuálními, druhak proto, že je komunita dalších wiki nemusí hledat (pokud přebírají), ale stačí jim vložit šablonu na správné místo. Za mě, určitě nastavit jako přebíratelné co nejvíce šablon, prioritně infoboxů. --Urbanecm (diskuse) 17. 1. 2016, 18:56 (CET)

Jak jsem napsal, jde spíše o používání Lua místo wikisyntaxe než přebírání Wikidat. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 19:02 (CET)

Pokud bude dost lidí na údržbu Lua modulu, proč ne. --Urbanecm (diskuse) 17. 1. 2016, 19:11 (CET)

Je to hezký - nepletu li se, tak by se to dalo tak jako tak lehce poladit i na šablonu, ne? Tj udělat univerzální submodul a k němu se připojovat šablonou, ne?--frettie.net (diskuse) 17. 1. 2016, 22:12 (CET)

Nejsem si jistý, jestli ti rozumím. To, co jsem vytvořil, je univerzální modul, který pak „implementují“ submoduly, každý využitý jinou šablonou. Nebo máš na mysli něco jako Modul:WikimediaProjects? O tom jsem taky přemýšlel, ale funkce na rozdíl od tabulky poskytují větší svobodu tvůrci šablony. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 22:24 (CET)

No, v podstatě tvořit ty speciální moduly šablonou - nebo by to nešlo, nelze plnit určité funkce pomocí šablony?--frettie.net (diskuse) 18. 1. 2016, 00:12 (CET)

Jako pomocí parametrů? Dokážu si představit, že by se zadalo např. property=P123 a icon=Example.jpg, ale nevím, jak bych vyřešil jiné složité funkce (pokud by byly potřebné). Matěj Suchánek (diskuse) 18. 1. 2016, 15:31 (CET)

Přesně tak, pro nějakej ten základ by se dalo možná pro začátečníky napsat nějaké "rozhraní", ale jinak - tohle podporuju, tohle je fajn, je to snandý a je to čistý - za mě dobrý.--frettie.net (diskuse) 19. 1. 2016, 10:06 (CET)

┌───────────────────────────┘

@Frettie: Sepsal jsem alternativní verzi podle tvého návrhu, tj. řízení modulu přímo v šabloně. Matěj Suchánek (diskuse) 19. 1. 2016, 19:58 (CET)

Rozlišovače lodí

Na základě přesunu z Moskva (vrtulníkový křižník) na Moskva (1965) jsem inicioval debatu s původcem na jeho stránce, kde mi bylo řečeno, že se to tak u lodí dělá. Vzhledem k tomu, že se to vymyká praxi v jiných odvětvích a je to značně neintuitivní, chtěl bych požádat komunitu o komentář, jestli by se tato praxe neměla změnit. Podle mě by to mělo být jako jinde, čili Moskva (vrtulníkový křižník) a až teprve pokud jsou dva (zde nejsou dva), pak třeba Moskva (vrtulníkový křižník, 1965). Více k odůvodnění viz moje diskusní příspěvky tam, díky. --Palu (diskuse) 18. 1. 2016, 14:26 (CET)

Moje argumenty jsou rovněž v oné odkazované diskusi. Připomínám, že to je pravidlo navržené a praktikované od 2006 – tehdy na základě těchto diskusí Diskuse_s_wikipedistou:Aktron/V._archiv#Redirect_N.C4.9Bmeck.C3.BD_tanker_Altmark a Diskuse_s_wikipedistou:Che/archiv2#P.C5.99esouv.C3.A1n.C3.AD_vzducholod.C3.AD. --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 14:45 (CET)

Já osobně bych se přimlouval za to, aby v rozlišovačích byl používán popis, číslo je opravdu matoucí a mělo by sloužit jen k rozlišení lodí stejného typu a jména. --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 14:59 (CET)

A budeš potom Fudži hledat jako „Fudži (obrněná loď 1. třídy)“, „Fudži (bitevní loď)“, „Fudži (predreadnought)“, „Fudži (kaibókan 1. třídy)“, nebo dokonce poslední (když v jiné diskusi padlo, že by se články měly přejmenovávat na poslední jméno) „Fudži (hulk)“, či „Fudži (výcviková loď)“? Není lepší mít systém, který jednoznačně určí ten správný rozlišovač? --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 15:27 (CET)

Rozhodně nebudu hledat Fudži (1896)… --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 15:29 (CET)

Pokud by se přistoupilo na věcné rozlišovače, pak by se dalo domluvit na jejich systému. Když jsem ještě psával články o lodích, měl jsem problémy i s tím tvým jednoznačným systémem, neboť jsem tam vkládal někdy začátek stavby, někdy spuštění na vodu… --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 15:33 (CET)

0) Ale Wikipedie ti při hledání navrhne varianty a určitě to není Fudži (řeka), ani Fudži (závodní okruh)…

1) Já kdysi dávno používal popisný systém, např. Německý tanker Altmark (kvůli kterému ty původní diskuse vznikly a ke kterému nakonec dospěla anglická wikipedie), ale tady mi bylo řečeno, že ne, ne. Opravdu považujete za dobré každých 5-10 let změnit způsob, jak dělat rozlišovače?

2) U těch moderních lodí se na klasifikaci možná ještě shodneme (tak určitě: Džamárán – fregata nebo torpédoborec?), ale co s loděmi do 19. století? Klasifikovat podle způsobu ochrany? Určení? Způsobu pohonu? Všeho najednou? Budeme pak mít rozlišovač „obrněná paroplachetní korveta“? --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 16:54 (CET)

0) Ano, Wikipedie mi našeptá varianty. A co člověku poví víc? Fudži (bitevní loď) nebo Fudži (1892).

1) Ano, 40 let zde vládl totalitní režim, tak proč to měnit? Argument jak noha. Navíc mi z první ani druhé tebou odkazované diskuze nijak nevyplývá, že se dohodlo na letopočtech, daloby se dokonce říci, že podporují slovní variantu (ta první).

3) Proč „obrněná paroplachetní korveta“? Proč ne jen „korveta“? --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 20:06 (CET)

„40 let zde vládl totalitní režim, tak proč to měnit?“ - Prosím bez argumentačních klamů. Za prvé to nesouvisí a za druhé snahy po prosazení změn na Wikipedii nejsou kriminalizované. Pokud by skutečně systém nebyl vhodný, jistě by jej někdo rozporoval dříve než 10 let od zavedení do praxe. Pokud se něco deset let používá a za tuto dobu to nikoho nenapadne kritizovat, přestože k tomu má prostor(!), pak to skutečně nasvědčuje spíš tomu, že se daný systém osvědčil.--Xth-Floor (diskuse) 18. 1. 2016, 20:29 (CET)

No tak mi je to v podstatě jedno. Články s lodní tématikou jsem editačně míjel a budu míjet i nadále. --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 20:38 (CET)

Jsem pro zachování stávajícího stavu. Z několika důvodů. První je ten, že aktuální systém se používá deset let a byl navržen, prodiskutován a schválen osobami, které se o dané téma zajímají a které logicky dokážou lépe problematiku posoudit. Vzhledem k tomu, že deset let tento systém fungoval, lze říct, že se osvědčil v praxi. Není důvod hledat hypotetické scénáře, pro které by se nehodil a na základě toho propagovat jiný systém, který nepřináší zjevné výhody (alespoň mně z toho žádná výhoda nevyplývá) a krom toho je nevyzkoušený. Druhý důvod souvisí s chápáním významu rozlišovače: Cílem rozlišovače je vznik unikátního názvu, aby mohly paralelně existovat články pojednávající o různých subjektech, které mají stejný název. Cílem rozlišovače není popisovat subjekt, o kterém článek pojednává. To je věcí rozcestníku. Pro rozlišení je stávající koncept funkční a navíc lépe naplňuje pravidlo „přihlédněte i k tomu, jaký údaj je zvykem v rozlišovačích u podobných článků používat“. Dosavadní způsob se používá deset let, takže je zcela nezpochybnitelně zvykem jej u článků o lodích používat (naproti tomu používání navrhované změny jistě zvykem není). Třetí důvod: Aktuální systém je jednoznačný, navrhovaný - jak demonstroval Ozzy - silně nejednoznačný. --Xth-Floor (diskuse) 18. 1. 2016, 18:50 (CET)

Osobně bych to ponechal, jak to je, protože se to tak dělá už nějakých 10 let + docela souznim s argumenty Ozzyho. Sám mám problém hlavně s Čínou, protože mít třeba pouze typ 054A mi přišlo nedostatečné, takže jsem to začal zakládat ve stylu fregata typu 054A, což třeba taky není úplně dobře a Typ 054A (fregata) by třeba byl vhodnější. Nevim.:-) Kdyby byl konsenzus na jiném řešení, proč ne, ale pak by někdo musel zpětně zkontrolovat spousty článků. --Nadkachna (diskuse) 18. 1. 2016, 23:32 (CET)

Hlavní argumenty proti současnému stavu: Neintuitivní (nebylo vyvráceno), nesystémové (nebylo vyvráceno), nefunkční ve smyslu WP:Rozcestník: "V rozlišovači uveďte jen ten údaj, který je nejvhodnější k rozlišení od ostatních článků stejného názvu, ale přihlédněte i k tomu, jaký údaj je zvykem v rozlišovačích u podobných článků používat a tedy jaký název budou čtenáři a editoři nejspíše očekávat. Rozlišovač by neměl obsahovat žádné nadbytečné části, které ve skutečnosti nemají rozlišovací schopnost. Rozlišovač nemá za úkol nahradit kategorie ani klíčová slova." Skutečně jsou daleko intuitivnější, relevantnější, směrodatnější a nejen laikům srozumitelnější rozlišovače pro lodě než je tento typ. Určitě není vhodné lodě rozlišovat stylem Praha (1953) a Praha (1972), daleko vhodnější je Praha (loď, 1953) a Praha (námořní loď) (i přesto, že to není sjednocené, tak je to stokrát v praxi použitelnější). Proč? Protože u Praha 1953 a Praha 1972 nikdo absolutně neví, o co jde. U Jan Novák (rok) každý ví, že jde o člověka a skutečně používá rozlišovač pro rozlišení. U Praha 1953 nikdo neví, jestli je to film, loď, událost, píseň, atd. U Nováka je podobný rozlišovač použitelný, u lodi není. Tyhle rozlišovače nejsou v praxi u lodí nijak funkční, vyhovují jen formalistickým představám nenávazným na realitu a na to, co by člověk skutečně hledal a očekával. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 01:40 (CET)

A ještě jedna věc. Je tu zmíněno, že by měl zůstat špatný stav, protože tu je 10 let a protože ho schválili osoby, které se pohybují v dané problematice. K prvnímu: Wikipedie:Wikipedie nemá neměnná pravidla. A k druhému: to je právě ten problém. Ty rozlišovače nemůže navrhovat někdo nezávisle na obecném systému rozlišovačů Wikipedie pro všechny články. Rozlišovače musí dávat smysl napříč odvětvími a musí být z každého rozlišovače na první pohled patrné, co tím chtěl autor říct. Nelze se smířit s tím, že v jednom odvětví (lodě) se pár lidí (dejme tomu odborníků) shodlo, že to tak bude a laikové ať si políbí šos a koukají se to buď naučit, nějakým pro ně záhadným způsobem se to dozvědět a nebo si to vycucat z prstu. Můj táta se například zajímá i o lodě, ale podle současného systému rozlišovačů uričtě žádnou nenajde. Přitom osoby, události a cokoliv jiného podle současného systému rozlišovačů najde, protože mu to dává na první pohled smysl. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 01:45 (CET)

Ale jak uz bylo receno: k tomu, abys nasel presne to, co hledas, slouzi rozcestnik. Rozlisovac slouzi k tomu, aby vznikl unikatni nazev. „Nejvhodnější k rozlišení od ostatních článků“ – ano, presne to splnuje. „Jaký název budou čtenáři a editoři nejspíše očekávat“ – ti, co se kolem lodi nejakou dobu pohybuji (jinak receno uz se s tim setkali), ho budou takto ocekavat (pro ostatni je rozcestnik). Ad neintuitivni: pro jistotu tedy zkopiruji svuj predchozi argument, ktery ty odmitas uznat (jenom proto, abys mohl napsat, ze nevyvraceno): „když budu mít X (1942), X (1965) a X (2011), tak když se bude mluvit o X za druhé světové války, tak vím, že to je ta 1942, když to bude třeba X v souvislosti se současností, tak vím, že to bude ta z 2011. Ale když bude X (torpédoborec), X (fregata) a X (křižník), tak také nevím, která je ta správná.“ --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 09:01 (CET)

A co se inspirovat třeba u filmů, kde se často vyskytují dva filmy se stejným názvem? prostě by se používal přednostně rozlišovač loď, v případě více lodí pak i tento "letopočet"? jako třeba již léta existující Praha (loď, 1953), potažmo Kategorie:Lodě provozované na Brněnské přehradě?

Mimochodem v dobách kdy jsem dělal interwiki jsem si všimnul, že čas od času nesouhlasí "letopočet" napříč různými jazyky... JAn (diskuse) 19. 1. 2016, 10:09 (CET)

Těm složeným rozlišovačům jsem se právě snažil vyhnout. Ne vždy to je loď, někdy to je člun, někdy ponorka a někdy je to sporné (jako např. zrovna ta Praha (loď, 1953)). Rozdílnost datumů plyne z toho, že některé wikipedie preferují rok vstupu do služby nebo položení kýlu. Už jsem se setkal i s příkladem, kdy měli špatné datum, které pak opravili, ale článek už nepřesunuli. --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 10:40 (CET)

Čeština má poměrně generické a zde snad i vhodné slovo "plavidlo", pod které se vejde loď, člun i ponorka. Jinak souhlasím s těmi, co argumentují, že z rozlišovače by mělo bez znalosti specifických wiki pravidel a dohod být dovoditelné alespoň to, v kterém oboru či doméně lidského konání se daný článek nachází. A to právě proto, aby našeptávač byl lépe použitelný. Jinými slovy: Co je na plavidlech tak speciálního, že si pro často recyklovaná slova (spousta lodí pojmenovaných po osobách či geografických názvech) uzurpuje rozlišovač založený na letopočtu? Pokud stejně neintuitivní rozlišovač bude mít každá kategorie článků, nebude našeptávač vůbec k ničemu. --Mity (diskuse) 19. 1. 2016, 14:58 (CET)

Ano, cestina zna slovo plavidlo - coz mimo jine zahrnuje i vznasedla a hydroplany. Takze misto jednoho udajne nejednoznacneho rozlisovace zavedete jiny, ale tez nejednoznacny… ^_^ Kdyz jsem 2006 navrhoval ten system, tak jsem se prave chtel vyhnout nejednoznacnym, slozenym (bitevni lod, 1917) a popisnym (obrnena sroubova paroplachetni korveta) rozlisovacum. Proto vznikl onen navrh na pojmenovani, ktery od roku 2006 byl k posouzeni a namitkam na diskusni strance Wikipedie:Název článku. Nechal jsem to tam temer ctyri roky (coz si myslim, ze je dostatecne dlouha doba), nez jsem to v lete 2010 presunul primo do recene stranky. Takze specialniho je na tom to, ze to deset let nikomu nevadilo a potrebam vytvoreni jedinecneho pojmenovani clanku tento system vyhovuje. Mimo jine umoznuje i urcit jedinecne jmeno clanku, jak by melo vypadat, i u clanku ktery teprve vznikne. Coz zadny z vami dosud navrhovanych systemu nedokazal. Argument "jine obory to maji takhle" je jako "Na EN wiki to tak mají" --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 17:34 (CET) + zvyrazneni myslenky --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:17 (CET)

Jen si dovolím poznamenat, že skládání je i v jiných oblastech považováno za nevhodné a třeba u osob stejné profese je stanoven tvar obsahující pouze jméno a letopočet (nikoli jméno, povolání a letopočet). --Xth-Floor (diskuse) 19. 1. 2016, 19:52 (CET)

Byť rozumím výhradám k současnému systému a částečně s nimi i souhlasím, zdá se mi, že letopočet (tak, jak se používá) je stále nejpoužitelnější řešení. Jsem tedy spíše pro zachování statu quo. (A brněnské lodě prosím neberte jako nějaký vzor. Ty byly zakládány v dávnověku (2007) a kvůli problémům s duplicitními názvy mezi sebou se po krátké diskusi využil dle WP:RZL tento tvar, aniž bych to porovnával s názvy článků o námořních a vojenských lodích.)
<joke>Teď jen doufám, že někdo nenavrhne i zrušení prefixů, které jsou pro běžného čtenáře taktéž nesrozumitelné, a čísel trupu, což je také nesrozumitelná změť písmen a čísel a v případě shodných jmen vlastně slouží jako rozlišovač. :-)</joke> --Harold (diskuse) 19. 1. 2016, 17:50 (CET)

JAne: Ano, tohle jsem přesně navrhoval, takhle mi to přijde systémové vzhledem k ostatním rozlišovačům a zároveň intuitivní a smysl dávající pro lidi.

Harolde: Nejpoužívanější řešení je to jen proto, že Ozzy přesouvá články, jinak by bylo nejpoužívanější řešení to nejintuitivnější. Stejně jako u těch dávnověkových brněnských lodí, které zmiňujete.

Vlastně nevidím žádné výhody současného stavu, protože všechy výhrady Ozzyho, které zazněly, se dají řešit i s použitím standardního rozlišování. Nové nebylo vůbec třeba vymýšlet a zanášet tak něco, co tvoří nesystémovost (= nic kromě osob, které jsou jako osoby rozpoznatelné na první pohled už z názvu článku na rozdíl od lodí, nepoužívá pouhý letopočet, vždy je specifikováno o co jde - film, jídllo, oblečení; nebo z jakého je to oboru - gastronomie, atd.) a pro čtenáře nepřehlednost (= co to je sakra za číslo? a co to je sakra za článek, jak to mám poznat podle Moskva (1965)?). --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 21:01 (CET)

Ja mam pocit, jako kdyz mluvim do zdi. Uz jsem vam tu vyjmenoval nekolik duvodu pro zachovani stavjiciho systemu a vy porad tvrdite, ze nevidite zadne vyhody tohoto systemu. Mylite se, ze pouze osoby maji jako rozlisovac cislo: Wikipedie:Rozlišovač pravi „u uměleckého díla rok zhotovení“. Tak proc ne lode? Naopak Wikipedie:Rozlišovač pripousti slozeny rozlisovac pouze u filmu. Takze byste byl pro zavedeni jine nesystemovosti, abyste tuhle udajnou nesystemovost odstranil? A samozrejme vami popsany zpusob neresi predikci nazvu clanku o lodi, ktery jeste neexistuje, coz de facto znemoznuje psani clanku o cemkoliv, kde se vyskytne lod, jejiz clanek jeste nebyl zalozen (v opacnem pripade budete muset po zaozeni clanku projit desitky/stovky jiz napsanych clanku a opravovat odkazy). V soucasnem systemu se pouzije rok spusteni na vodu a kdyz clanek zalozite, vsechny cervene odkazy se zamodri. Btw: tech clanku, ktere jsem presunul je ve skutecnosti jenom par (nicmene pri zmene systemu by nekdo musel promazat blokujici presmerovani). --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:17 (CET)

A můžete navrhnout nějaký systém, který bude 1) univerzální pro všechna témata napříč Wikipedií a 2) přehledný a intuitivně srozumitelný pro uživatele? Teď jste argumentoval usnadněním editorům. Jenže tuhle encyklopedii píší editoři pro čtenáře, takže usnadnění by nikdy neměla být na jejich úkor. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 22:41 (CET)

Ale to neni jenom pro editory a proti ctenarum. Kdyz pomineme to, ze zde jsou rozcestniky, tak jsem vam uz ukazoval priklad, kdy je rozliseni podle let pro ctenare intuitivnejsi, nez podle kategorie (roky vs. kriznik, torpedoborec a fregata v kontextu doby). Nemusi byt univerzalni napric vsechna temata pro celou Wikipedii - Wikipedie:Rozlišovač nic takoveho ani nevyzaduje, ani nenavrhuje. Naopak pripousti, ze kazdy obor muze mit sve vlastni rozlisovace (a napriklad ona umelecka dila podle roku, takze se znovu ptam, proc myslite, ze ne lode?) a jenom vy se tu snazite srovnat rostlinou a zivocisnou vyrobu. --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:58 (CET)

Proč? 1) V systému každý pes jiná ves se každý ztratí. 2) Určující je, že jde o loď/film/stavbu atd., nikoliv že to něco neznámého bylo spuštěno na vodu v roce xy. Z kopce Velký vrch (544 m) je patrné, že jde o kopec. Z člověka Petr Novák (1954) je patrné, že jde o člověka. Z filmu Velký prachy (film) je patrné, že jde o film. Co je patrné z Moskva (1965) - je to kopec nebo film? 3) Každý obor ať má rozlišovače jaké chce, ale ať jsou ty rozlišovače v každém oboru jasně vyjadřující, o co vlastně v článku půjde. --Palu (diskuse) 20. 1. 2016, 00:31 (CET)

Zatim jste ale zadny funkcni system nenavrhnul. Z nazvu Velký vrch (544 m) je poznat, ze to je kopec i bez rozlisovace a naopak, kde berete jistotu, ze Petr Novák (1954) je clovek a ne umelecke dilo (napr. socha) z roku 1954? --Ozzy (diskuse) 20. 1. 2016, 08:21 (CET)

Protože v tom případě bych spíše očekával Petr Novák (socha) nebo Petr Novák (socha, 1954). JAn (diskuse) 20. 1. 2016, 10:59 (CET)

2016 WMF Strategy consultation

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello, all.

The Wikimedia Foundation (WMF) has launched a consultation to help create and prioritize WMF strategy beginning July 2016 and for the 12 to 24 months thereafter. This consultation will be open, on Meta, from 18 January to 26 February, after which the Foundation will also use these ideas to help inform its Annual Plan. (More on our timeline can be found on that Meta page.)

Your input is welcome (and greatly desired) at the Meta discussion, 2016 Strategy/Community consultation.

Apologies for English, where this is posted on a non-English project. We thought it was more important to get the consultation translated as much as possible, and good headway has been made there in some languages. There is still much to do, however! We created m:2016 Strategy/Translations to try to help coordinate what needs translation and what progress is being made. :)

If you have questions, please reach out to me on my talk page or on the strategy consultation's talk page or by email to mdennis@wikimedia.org.

I hope you'll join us! Maggie Dennis via MediaWiki message delivery (diskuse) 18. 1. 2016, 20:06 (CET)

Náklady na zvládnutí imigrace do Evropy

V článku Evropská migrační krize stojí zčásti správně napsáno:

Dne 28. prosince bylo oznámeno, že německé spolkové země plánují v roce 2016 vynaložit na řešení migrační krize 17 miliard Eur (460 miliard Kč). Od 1. ledna roku 2016 zpřísnilo Německo prověřování žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a Eritreje, pro které dosud platily zjednodušené podmínky řízení (s odvoláním na zpravy.idnes.cz/priliv-uprchliku-do-evropy-dfm-/atd.).

Správný je poukaz na ty obrovské náklady německých spolkových zemí na všechno možné, co je zapotřebí, aby se aspoň ty základní úkoly spojené s příchodem nejméně 1,1 milionu lidí za pouhých několik měsíců druhé poloviny roku 2015 z určité části zvládly (ano, pouze z určité části). Integrace teprve začíná, statisíce lidí nejsou řádně podchyceny atd.

Ale co zde chybí? Spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble oznámil, že spolkový rozpočet za rok 2015 skončil kvůli dobré konjunktuře hospodářství vysokým přebytkem přes 12 miliard eur (asi tak 330 až 340 miliard Kč !!!). Jenže místo toho, aby se ty peníze daly na snížení dluhů SRN u vlastních občanů a v zahraničí, tak se ten celý obnos musí dát na zvládnutí právě té imigrační krize. A to jsou tedy další obrovské částky peněz k těm 17 miliardám vynakládaným spolkovými zeměmi. (Krom Spolkové republiky Německo jako celku mají všechny její spolkové země svoje rozpočty, a ne tak dobře se vyvíjející.) A to není zdaleka všechno, co ta krize stojí teď a co ještě bude stát.

Dále: Příliv uprchlíků do Evropy trvá, je jich stále 1000 až 3000 denně, ačkoliv je zima a rozbouřené moře. Zdaleka všichni nejsou přitom ze Sýrie. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 11:55 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 20. 1. 2016, 12:20 (CET)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--YjM | _d^p 19. 1. 2016, 11:59 (CET)

Z mé strany to není chat, to jsou nutné informace, které v uvedeném článku jednoduše chybí. Kolego YjM, než abyste sem dával jakési šablony, tak si dejte tu námahu, najděte zdroje a doplňte do článku ty chybějící informace. Pokud Vám to není známo, tak já to udělat nemohu, mám od AV topic ban. Mám tady ještě dodávat zdroje, a to na něco, co každý informovaný člověk ví? Ale Wikipedie to musí mít v článku také! --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 12:05 (CET)

Jeden by skoro řekl, že si pod lípou chcete založit blog. Pokud máte nějaký tematický ban, těžko to lze řešit tím, že ty věci začnete postovat sem. --Nadkachna (diskuse) 19. 1. 2016, 13:51 (CET)

Musím souhlasit s Nadkachnou, jenom bych chtěl doplnit odkaz na Co Wikipedie není. Jinak to, že každý informovaný člověk něco ví neznamená, že Wikipedii čtou jen ti informovaní. Spíše naopak. I proto je nutné řádně zdrojovat, aby si to neinformovaný kriticky myslící člověk mohl sám ověřit. Nedoložením případných fakt klesá věrohodnost.

Dále pokud máte topic ban, pak samozřejmě nesmíte editovat články, části jiných článků ani příslušné diskuse či stránky portálu, kategorie, atd., které s daným tématem souvisejí. Chápu tedy, že jste tento příspěvek vložil zrovna pod lípu, přesto byste se ale mohl snažit po dobu trvání zdržet jakékoliv konfrontace s tématem, na které ban máte. Pokud však prosíte pouze o doplnění zdrojů do článku (což považuji za dobré), pak určitě existují i jiné možnosti. Můžete například poprosit jiného Wikipedistu, ovšem ne sáhodlouhou úvahou pod lípou, nýbrž prostou prosbou v jeho diskusi. Pokud už tedy chcete poprosit více Wikipedistů, pak bych chtěl navrhnout veškeré podobné příspěvky psát případně spíše do vlastního uživatelského prostoru a sem dát poté odkaz. Myslím, že to tu již bylo praktikováno i v minulosti a je to podle mě docela dobré řešení, doporučované např. i v Pravidlo Wikipedie, část Úvahy (sice se netýká tématu, ale dané doporučení se myslím hodí i sem). --Dvorapa (diskuse) 19. 1. 2016, 14:32 (CET)

Kolegové, můj topic ban se na stránky jako Pod lípou výslovně nevztahuje. Já Vám tady dávám důležité informace a Vy je snad odmítáte vzít na vědomí? Krom toho jste si asi dosud nevšimli, že dávám informace (těch mám opravdu hodně) k volnému použití na svoje pískoviště. Že v Německu chtějí dát celý přebytek státního rozpočtu za rok 2015 ve výši více než 12 miliard eur na náklady migrační krize, je holý fakt. Že ty finanční náklady tam jsou z českého pohledu naprosto neuvěřitelné, to je také fakt. O těch více než 12 miliardách eur (zhruba 330 miliard Kč) musely snad napsat i české noviny, nebo ne? Já jsem to ale nenašel, proto český zdroj dodat nemohu, jenom německý. O těch 17 miliardách eur (asi 460 miliard Kč) nákladů spolkových zemí české noviny psaly, a je to také v článku Evropská migrační krize už obsaženo. Přemýšlejte trochu o mé situaci, buďte tak laskaví. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 15:10 (CET)

Váš topic ban není jediný mantinel, kterým byste se měl řídit. Stránka Pod lípou má svůj účel a k němu by měla sloužit. Už přinejmenším jednou jsem Vám tady vysvětloval, že pro konkrétní žádost o pomoc s konkrétním článkem by byla vhodnější stránka Wikipedie:Potřebuji pomoc. A to jenom kvůli tomu, že debatování přímo v diskusích takových článků máte výslovně zapovězeno, jinak by bylo namístě toto řešit opravdu v diskusi k příslušnému článku. Jak tu ale bylo trefně poznamenáno, pokud něco máte zakázáno, ještě to neznamená, že všechny prostředky, které výslovně zakázané nemáte, jsou vhodné k tomu, abyste jimi nahrazoval ty zakázané. Jak už taky zaznělo, své úvahy a připomínky k tématům si můžete přinejhorším pěstovat ve svém uživatelském prostoru, třeba i na pískovišti. Kdo z ostatních wikipedistů by měl zájem je sledovat a třeba nějak zohledňovat i vlastními editacemi v článcích, nechť si dá do sledovaných to Vaše pískoviště nebo Vaši diskusní stránku a nechť se tím zabývá. Ostatně už jste takovou konkrétní nabídku obdržel od kolegy I.Sáčka, seniora. --Bazi (diskuse) 19. 1. 2016, 15:29 (CET)

@Bazi: No tak vidíte, že je o moje informace zájem. Možná více, než byste si myslel. Kdo pozná, kolik nakliknutí tady Pod lípou např. dnes bylo kvůli mým příspěvkům nebo kvůli něčemu jinému. A teď tady obraťme list. Kdo tady chce ale připsat něco konstruktivního, tomu budiž dán prostor. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 15:37 (CET)

• Řešením pro Kolegu Zbrnajsema je v současnosti pouze požádat kolegy, jestli by nebyli ochotní jeho návrhy vložit. Žádat každého jednotlivce moc smysl nemá. Tuto stránku sleduje hodně kolegů, pravděpodobnost, že se někdo je mnohem větší. Informace, které vkládá na své pískoviště, do článků spíše nedoputují. Je to velká škoda a ochuzení projektu.--Rosičák (diskuse) 19. 1. 2016, 17:00 (CET)

České obrázky bez kategorie

Hezký den, zde jsem pomocí Catscanu udělal seznam obrázků s českým popiskem ale bez kategorie. Nicméně seznam je moc dlouhý a navíc se s každou opravou stává neaktuálním. Napadá vám, kam ho umístit aby se tyto problémy zmírnily? díky, --Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 1. 2016, 23:47 (CET)

Možná by trochu pomohlo to roztřídit podle fileusage a pokud v článku z fileusage je šablona commonscat, tak vytáhnout z ní (nebo z wikidat), jak se jmenuje příslušná kategorie na commons. Chce to ale šikovného programátora... --Dvorapa (diskuse) 22. 1. 2016, 01:05 (CET)

jak ověřit zdroje u článku, kde zdroje nejsou :)

ahoj všem, mám takový problém, jsem začátečník v této oblasti a vybrala jsem si téma (z práva) svoboda pohybu, píše se tam že článek není dostatečně ozdrojován, ale já upřímně řečeno nevím, jak začít :( můžete mi prosím někdo poradit? --Jana.molnarova (diskuse) 24. 1. 2016, 12:39 (CET)

@Jana.molnarova: Zdravím a vítám, nejlepší bude doplnit reference. Příště prosím podobné otázky pokládejte na Wikipedie:Potřebuji pomoc. Zdraví. OJJ, Diskuse 24. 1. 2016, 12:41 (CET)

@Jana.molnarova: Doplním kolegu. V článku je problém s tím, že informace nejsou ověřitelné. Zkus najít literaturu anebo internetové zdroje (ty však musí být věrohodné), které dokládají informace uvedené v článku. Ty pak jednoduše přidej tlačítkem Citace (zobrazí se v případě použití VisualEditoru v horním menu), pro internetové zdroje stačí vložit jejich adresu URL, pro ty papírové, pokud mají DOI, stačí ho tam zadat, jinak přes záložku ručně vyplnit potřebné informace. Na konec článku je pak třeba vložit sekci Reference, pod niž vložíš tlačítkem vložení, více a Seznam referencí seznam referencí. Více viz na odkazovaných stránkách. Příště takové dotazy na kolegou odkazované stránce Potřebuji pomoc, tahle slouží spíše pro diskuse. Nic se ale neděje, tuhle žádost dořešme klidně zde. Zdraví, --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 12:47 (CET)

(

dala jsem, jak bylo v článku uvedeno u toho zdroje - neověřeno..ale ve změnách se mi nic neobjevilo, a dál to chce ozdrojovat.....to je šílené...už vážně ztrácím trpělivost...a náš učitel nám vyhrožuje, že když nám to neschválí...tak se nedostaneme do dalšího ročníku a bylo mi doporučené, ať to nepíšu sem..ty dotazy, ale kam to teda mám psát? :) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jana.molnarova (diskuse)

@Jana.molnarova: Nevadí, možná jste se nepochopili, ale jak píšu. Dořešme to klidně zde, ničemu to zde nevadí. Zkus si najít zdroje ke tvrzením, která nejsou obecně známá (pro laika samozřejmě). Ty mohou mít podobu elektronickou, popřípadě papírovou. Pak klikneš na editovat, kurzor přemístíš za tvrzení, ke kterému chceš zdroj (referenci) přidat, klikneš na citace a pokud je to elektronický zdroj dostupný na internetu, vložíš do zobrazeného políčka adresu URL toho zdroje (zobrazí se nahoře v prohlížeči, v tom řádku). Klikneš pak na vytvořit a nakonec na vložit. Takhle to uděláš s každým tvrzením, které potřebuje zdroj (čili s každým tvrzením, které není pro laika obecně známé anebo je nějakým způsobem výjimečné, čili používá slova jako nejlepší, největší nebo jiná superlativa). Nakonec klikneš na uložit změny, vyplníš něco jako reference, potvrdíš a je to. Pokud by to nefungovalo, sem vlož ty zdroje, vyzkouším to sám. Mimochodem, ten „nápis“ (šablona) nezmizí sám, musí to udělat člověk. Tu stránku sleduji, až tam zdroje budou, šablonu sundám. Článek by také potřeboval prodloužit (jak upozorňuje text dole), to ale uděláme až po ozdrojování. --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 13:17 (CET)

a kam vám tedy mohu osobně napsat další dotazy? aby to nebylo např. sem? :(

jsem z toho zmatená, zkoušela jsem Vám napsat nějak na vaši stránku, ale nikde jsem nenašla...nějaké políčko, co by mě k vám přímo odkázalo -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jana.molnarova (diskuse)

@Jana.molnarova:Přímo mě můžete dotaz napsat sem stejným způsobem jako zde (přidat téma a napsat dotaz), zeptat se celé komunity můžete zde. Povedlo se Vám to vložení zdrojů? Omlouvám se za tykání, nabádal mě k tomu úvodní pozdrav, doufám, že jsem moc neurazil. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 17:34 (CET)

URL linky v citačních šablonách

Neměly by se tyto linky, ve tvaru klikatelného textového odkazu "Dostupné online", zobrazovat až na konci citace? V současné podobě za příslušným linkem ještě mohou následovat identifikátory jako doi, issn či isbn. Link se potom uvnitř citace poněkud ztrácí. Netuším, jestli toto nějak specifikuje příslušná norma, ale osobně bych dal přednost odkazu na konci citace, kde jej ihned vidím a nehrozí, že bych jej přehlédl. --Vachovec1 (diskuse) 27. 1. 2016, 19:45 (CET)

@Michal Bělka: Podle příslušné normy (ČSN ISO 690:2010) myslím na pořadí těchto dvou položek nezáleží, ale v interpretacích normy jsem se setkával spíše s pořadím 1. identifikátory 2. dostupné z, čili máte pravdu, bylo by to lepší a rozhodně ne proti normě. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 01:18 (CET)

Já bych primárně byl pro použití selského rozumu místo trvání na ČSN ISO 690 a klikatelný odkaz dal normálně na název citovaného díla (na en to tak mají a je to lepší i z hlediska přístupnosti). Jinak ano, i v ČSN ISO 690 se tyto údaje uvádějí v pořadí „Standardní identifikátor (ISSN, DOI, atd.)“ a za ním „[Dostupnost a přístup]“, což asi dává smysl. Ale ta norma navíc tvrdí, že „Pokud je informačnímu zdroji přiděleno číslo DOI, může se uvést na místo informace o elektronickém umístění. DOI nebo jiný trvalý identifikátor je preferován před adresou URL, která se může měnit.“, což už bych tedy rozhodně nedoporučoval. --Mormegil ✉ 28. 1. 2016, 11:58 (CET)

Psaní zlomků a mocnin

Ve většině článků, které upravuji, je vždy veliký bordel ve psaní zlomků a mocnin. Se zlomky se setkávám v těchto podobách:

číselně:	1/4
znakem:	¼
šablonou {{zlomek}}:	1⁄4

S mocninami je to ještě trochu složitější:

číselně:	^2
HTML kódem <sup>:	3 (případně <sub>)
znakem:	³
šablonou {{sup}}:	3 (případně {{sub}})
šablonou {{su}}:	3
šablonou {{indexy}}:	{{indexy||3}}
šablonou {{supsub}}:	{{supsub|3}}

Trochu se ten stav podařilo zlepšit sjednocením posledních 3 šablon (su, indexy, supsub) se stejnou funkcí do jediné šablony su, ale stále je to dost chaotické. Málokdy se respektuje jednotný styl v jednom článku, což mě děsí. HTML značky mají svoje opodstatnění, stejně tak jako šablona su a šablona zlomek. Šablony sup a sub, které jsou vpodstatě totožné s HTML značkami, mi však přijdou zbytečné. Co mě však netěší nejvíc jsou zápisy speciálními znaky. Jednak v nich nelze upravit třeba jenom čitatel, vždy je nutné změnit celý znak nebo jej nahradit šablonou. A jednak se zobrazují jinak, než jak zobrazují zlomky/mocniny šablony nebo HTML značky. V tabulce výše jsem porovnal všechny možnosti, se kterými se běžně setkávám a lze vidět, že (kromě {{sup}} a <sup>, kde šablona obsahuje pouze samotné <sup>, takže jsou vlastně totožné) nejsou žádné dva zápisy vzhledově stejné. Pak když v pár větách chemických nebo fyzikálních článků člověk narazí na několik různě velikých a různě odsazených indexů, tak přemýšlí, zda ten menší než všechny ostatní je schválně tím zvýrazněn nebo není. I to je matoucí. Chtěl bych se tedy zeptat na názor ohledně nahrazování těch speciálních znaků šablonou nebo HTML kódem a případně na zavedení povinného subst u šablon sub a sup. Myslíte, že je to dobrý nápad? Napadá vás jiné řešení? --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2016, 21:22 (CET)

Speciální znaky jsou zlo, pryč s něma. Obávám se však, že pokud někdo píše třeba ve Wordu, tak po zkopírování se to překopíruje s těmi znaky. Ale jinak, výhodu šablony vidím v tom, ž to je pak jednoduše změnit. Naráz.--frettie.net (diskuse) 31. 1. 2016, 22:05 (CET)

Zlomky IMHO buď normálně slovy, pokud to je běžný výraz v textu („z toho čtvrtina byli žlabavy“), asi lze i běžnými číslicemi a lomítkem v nějakých odbornějších, ale přitom ne úplně matematických kontextech; v matematice nic jiného než ${\frac {7}{15}}$ či ${\tfrac {7}{15}}$ nebrat.

Jednoduché číselné indexy jsou IMHO nejlepší normálně příslušným znakem („m²“); ve speciálních kontextech odpovídající speciální věci (např. v chemii/fyzice u nuklidů {{su}}, v matematice math), explicitní sup/sub moc užitečné nevidím, tím méně pak šablonou, která nedělá nic víc. Pokud někdo v jedné řádce míchá víc věcí, samozřejmě sjednotit.

--Mormegil ✉ 31. 1. 2016, 23:27 (CET)

Za sebe dodávám:

• Zlomek v matematických а fyzikálních článcích bych doporučil psát pomocí ${\frac {a}{b}}$ resp. ${\tfrac {a}{b}}$, v ostatních případech bych uvnitř textu toleroval čitelný a řádek nezvyšující zobrazení pomocí šablony {{zlomek}} (¹⁄₂, ¹⁄₄) (ne však pro algebraické výrazy, pouze pro konkrétní jednociferné číslice v čitateli i jmenovateli, klidně i v technických článcích, kde je takový zápis běžnou praxí), znaky ½, ¼ bych nedoporučoval
• horní index/mocninu nejlépe pomocí kódu <sup>, tedy tlačítkem v liště editačního pole (čitelnost i dobré výškové umístění); znaky ²,³ pouze v textu pro čtvereční a krychlové jednotky, bude-li však rozměr složitější nebo u nábojů v chem. vzorci, pak důsledně pomocí sup nebo <math> vzorcem (u záporných mocnin v prvním případě dbát na korektní minus, kvůli výškovému zarovnání s plusem (spojovník,plus,minus:-+−, v indexu ^-+−), naopak uvnitř vzorců pomocí <math> je třeba psát spojovník, protože správné minus v některých prohlížečích bůhvíproč zlobí);
• šablona {{su}} má tu nectnost, že index hodně povyšuje nad základní úroveň a výškově rozšiřuje řádek (aby i v případě zarovnání indexů nad sebou písmenné indexy jako "j" nezasahovaly do spodního indexu). Omezil bych ji proto jen na případy, kdy je třeba zajistit indexy nad sebou nebo jejich speciální zarovnání (tenzory obecné relativity, nuklidy). Mimochodem, u označení nuklidů vypadá hnusně, když se ve větě/odstavci sejde šablona {{su}} ( 235
  92 U) s indexem pomocí <sup> (²³⁵U) – jsou jinak vysoko, přitom zasahování do dolního indexu nehrozí - číslice jsou celé nad řádkem; asi by se hodila spec. šablona pro nuklid, tedy značka prvku obalená čtyřmi indexy ve standardní výšce jako pomocí <sub>, pomocí <sup>, zarovnané k symbolu prvku (levé vpravo, pravé vlevo), tedy jako  14
  6 C 4−
  2 , ale s výškou indexů ¹⁴₆C⁴⁻₂, aby nerozšiřovala řádek, a aby případný spojovník v (horním pravém) indexu zobrazovala jako korektní minus.
• Pro úplnost dodávám, že různé prohlížeče se při zobrazení šablon a spojovníku chovají různě, já popisuji IE11. Petr Karel (diskuse) 1. 2. 2016, 10:47 (CET)

Děkuji za reakce. Šablonu su by možná šlo opravit, aby zobrazovala menší čísla a vypadala tak podobně jako <sup> a <sub>. Korektní mínus samozřejmě (třeba konkrétně u chemických článků) málokdo vkládá, což je také špatné. U většiny chemických článků je spojovník, kde má být korektní mínus, hlavně tedy v infoboxech. Zatím jsem tento problém nijak neřešil a ignoroval jej, ale vím o něm už dlouho a také je to jedna z věcí, které mě v jistém smyslu vadí. Možná by se to dalo řešit roboticky (stejně tak jako tečka místo krát v zápisech 1,2×10⁻¹² apod.). --Dvorapa (diskuse) 1. 2. 2016, 11:28 (CET)

Joseph Goebbels

Zdravím, kvůli této editaci se ptám, jestli by někdo byl schopen ověřit pravdivost reference. Já tuto knihu k dispozici nemám a tedy raději nerevertuji. Díky za pomoc, --Urbanecm (diskuse) 5. 2. 2016, 19:36 (CET)

Také zdravím, uznávám, že je to z mé strany sporné, ale informaci jsem odstranil s následujícím shrnutím - [6] --Remaling (diskuse) 5. 2. 2016, 19:47 (CET)

Díky. Všiml jsem si. Ref jste ověřoval? --Urbanecm (diskuse) 5. 2. 2016, 19:48 (CET)

Ne, knihu nemám. Jinak, snad jsem nebyl příliš tvrdý a dotyčného neodradil od přispívání, uznávám že je to věc názoru. Napsal jsem mu pro jistotu info do diskuze. --Remaling (diskuse) 5. 2. 2016, 19:57 (CET)

MUDr. Radim Uzel, CSc. - Pohlavní styk podle Wikipedie

Podle http://www.planovanirodiny.cz/clanky/kongres-k-sv-olomouc-2016 se bude v Olomouci ve středu 9. března 2016 konat 7. moravský regionální kongres k sexuální výchově. Jednu z přednášek bude držet MUDr. Radim Uzel, CSc. Bude mít název Pohlavní styk podle Wikipedie. Předpokládám že myslí tu českou nikoliv en verzi wikipedie, kde není nic. Pokud se někteří wikipedisté zajímají o "to" a chtějí hesla o "tom" na wikipedii upravit (je to žádoucí), mohli by požádat wikipedii dokonce o dotaci na vstupenku a cestu. Předpokládám a lze to očekávat, že přednáška bude zčásti kritická, což by mohlo napomoci představě o úpravě hesla podle jednoho z nejpopulárnějších a velmi otevřeně vystupujících sexuologů. Tedy o přeorganizování hesla o "tom" na wikipedii. Ačkoliv jeho názory nejsou vždy úhelným kamenem oboru jsou v oboru respektovány. R.Uzel je autor řady publikací, které jsou často používány k vzdělávání o "tom". Mimo samotné přednášky se bude konat i osobní debata s přednášejícími což nabízí další možnost upřesnění případných dotazů.

Je možné že u R.Uzla jde o způsob odpovědi, v roce 2015 jsem se jej pokoušel kontaktovat s dotazem ohledně zhodnocení správnosti obsahu, koncepce, rozsahu u hesla o "tom". Možná byste tuto šanci měl někdo využít. Třeba nějaký sociální nebo zdravotnicky fundovaný wikipedista, kterému se hodí doklad o absolvování kursu, jako další vzdělávání.

Za zprávu děkuji nejmenované sexuoložce z SPRSV, která slíbila wikipedii pomáhat. Jako zdroj pro úpravy bude možné použít sborník. --I.Sáček, senior (diskuse) 6. 2. 2016, 09:33 (CET)

LocMap~

přesunuto pod technickou lípu --Dvorapa (diskuse) 8. 2. 2016, 23:05 (CET)

Hledají se hlášení o uživatelích přihlášených jako někdo jiný

Ahoj všichni,

dostali jsme hlášení o závažné chybě autentizace, která měla za následek, že se uživatelé hlásili ke špatnému účtu. Snažíme se posbírat informace o tom, co se stalo a kolika lidem se to mohlo stát. Pokud něco víte o takové věci, která se stala v posledních několika týdnech, řekněte nám to prosím na jednom z následujících míst:

• https://phabricator.wikimedia.org/T126069
• mw:User_talk:Tgr (WMF)/Session pollution
• gtisza@wikimedia.org

Více informací můžete najít na phab:T126069. /Johan (WMF) (diskuse) 8. 2. 2016, 11:20 (CET)

Rozcestníky o pojmech nebo názvech

Zdravím. Na příslušné diskuzi je možné se vyjádřit k tomu, zda rozcestníky slouží k rozlišení článků se stejnými názvy, nebo článků o pojmech, které mohou mít stejný název. Mám pocit, že jsem zde vždy narážel pouze na variantu 1, ovšem ukazuje se, že tomu tak není. Další názory vítány. --Vlout (diskuse) 9. 2. 2016, 10:49 (CET)

Smazaná historie článku Alan Rickman

Pokud se kouknu do historie článku Alan Rickman, vidím, že jsou všechny revize před 16. 1. 2016 smazané. Zároveň nevidím nikde odůvodnění takového kroku. Jelikož se s tím setkávám poprvé, prosím o stručné vysvětlení, ať jsem chytřejší. Díky. --Adam Hauner (diskuse) 12. 2. 2016, 14:26 (CET)

Příspěvky -> Protokolovací záznamy: porušení autorských práv. I když je trochu divné, že Stránky, které odkazují na Alan Rickman najde jen Wikipedie:Archiv porušení práv/4 z roku 2006 a ne novější. Asi to Urbanecm sám odhalil a rovnou opravoval. --12. 2. 2016, 14:44 (CET), Utar (diskuse)

@Adam Hauner, Utar:Odkazuje sem najde jen tento odkaz z toho důvodu, že se (pokud vím) porušení práv nearchivuje, ale maže ze seznamu (a jako archiv slouží historie). Smáznul jsem to tedy dle tohoto záznamu ve Wikipedie:PP. Ten samý den jsem to pravděpodobně (jak to bylo přesně si bohužel již nevzpomínám, bylo to přeci jen před měsícem) mazal kvůli jeho nedávnému úmrtí a tedy pravděpodobné vysoké návštěvnosti článku. --Urbanecm (diskuse) 12. 2. 2016, 16:27 (CET)

Díky všem za vysvětlení, řešení deset let starého copyvio s tímdle dopadem jsem ještě neviděl. --Adam Hauner (diskuse) 12. 2. 2016, 17:44 (CET)

Římskokatolické farnosti, telefon

Zdravím opravdu musí být v infoboxu o římskokatolických farnostech doručovací adresa i telefon? Články mají nulovou návštěvnost, ale stejně. Kdyby to udělala soukromá firma, to by bylo povyku. Jeden z mnoha příkladů Římskokatolická farnost Dolní Poustevna.--Mirek256 12. 2. 2016, 17:56 (CET)

Telefon určitě ne, adresa se někomu může hodit. E-mail bych dal taky pryč. --Urbanecm (diskuse) 12. 2. 2016, 20:17 (CET)

Proč by tam ten telefon a e-mail být nemohly? U článků o obcích jsou, ne? A farnost přeci není nějaká privátní firma… --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2016, 21:55 (CET)

@Jan Polák: nic ve zlém, děláte velké množství záslužné práce, články jsou na jedničku, ale správce by neměl podporovat porušování závazných pravidel wikipedie, ale když jsou podle něj špatné, měl by se pokusit je změnit.--Mirek256 13. 2. 2016, 09:02 (CET)

Ač katolík, jsem pro neuvádění těchto údajů. Myslím si, že tyto údaje jsou obecně veřejně dostupné a jejich uvádění je v rozporu s Wikipedie:CWN. Konečně článek je o farnosti, ne o farním úřadu. Navíc předpokládám, že adresa Římskokatolická farnost xy je naprosto dostatečná, protože názvy farností jsou jedinečné.--Rosičák (diskuse) 12. 2. 2016, 22:08 (CET)

Souhlasím, Wikipedie nejsou Zlaté stránky, ale encyklopedie. Hledali byste v papírové encyklopedii telefon/adresu na farnost? --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 10:53 (CET)

Jiný úhel pohledu. Proč nikomu tyto údaje nevadily již v době, kdy je tam kolega Martin Davídek vkládal? Pokud tam nemají co dělat, měl na to být upozorněn již při prvním článku o farnosti. Pokud jsou stejné informace v článcích o všech farnostech Litoměřické diecéze (mnoho desítek článků), jsou tam uvedené již dlouho a najednou to hromadně vadí, je něco špatně. Nechápu, proč si toho někdo všimne ve chvíli, kdy se bude mazat velké množství informací. Přinejmenším je to znehodnocování něčí práce.Gumideck (diskuse) 13. 2. 2016, 11:18 (CET)

Problém je i v tom, jakým způsobem jsou informace vložené (hromadná položka infoboxu). Osobn si myslí,, že web a adresa by měly stačit, email a telefon už jsou navíc. U obcí taky neuvádíme telefon, maximálně ten email... JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 11:22 (CET)

Pro Gumidecka: Špatně je to, že si kolega Martin Davídek nepřečetl Wikipedie:Co Wikipedie není. Že ho nikdo neupozornil dřív, to je sice smutné, ale neznamená to, že tím pravidlo pozbývá platnosti.--Tchoř (diskuse) 13. 2. 2016, 11:55 (CET)

Od kolegy Martina Davídka jsem to zkrátka vnímal jako snahu o poskytnutí kompletní servisu těm, kteří článek o farnosti ve Wikipedii najdou. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 12:46 (CET)

Měla by stačit adresa a web. Tam se najde i aktuální telefon. Vždyť je to údaj, který se může kdykoliv změnit, tak ať se najde po kliknutí na "oficiální" stránku, kde to snad ve většině případů asi je aktuální. --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2016, 17:30 (CET)

Vlastně souhlasím s Urbancemm. Adresa mi přijde smysluplná – komu se nepozdává, že je v článku poštovní adresa subjektu, tak ať to chápe jako informaci o umístění fary – drtivá většina farností bude mít sídlo na faře, ta ne vždycky je hned vedle kostela (praktický význam tohoto údaje) a současně obdobně jako kostel je často významnou a někdy i historickou budou v obci (hlavně na vesnici), takže informace o její poloze se v článku hodí – asi tak, jako já u fakult Masarykovy univerzity uvádím, ve kterých budovách a na kterých náměstích sídlí. Taky asi stále ne každá maličká farnost má svůj web (nebo pokud má, nemusí být funkční a udržovaný) a jeho adresa je proměnlivá mnohem víc (v řádu let) než umístění fary (často stejné po staletí). Přesto by tu adresa webu měla být, protože jsme webová encyklopedie a externí odkazy jsou dokonce „povinnou“ součástí článku. Telefonní čísla obecně na Wikipedii neuvádíme, protože asistence uživatelům s komunikací poněkud přesahuje účel encyklopedie (adresu ostatně taky myslím neuvádíme primárně pro to, aby jim tam někdo psal dopis, ale aby podle toho bylo možné objekt – faru či obecní úřad – lokalizovat). E-mailové adresy sdílejí negativa webu i telefonu současně, navíc je jejich uvedením zde zbytečně vystavujeme dalšímu spamu a tím i nepřímo zkracujeme jejich životnost. A ostatně pokud mají ve farnosti web, tak asi bude e-mail k dohledání na něm. Já jsem tedy pro uvádění jen webu a poštovní adresy, ačkoliv se mi současně příčí mazat kvůli tomu hromadu údajů, kterou už nám sem někdo z vlastní píle povkládal, zvlášť pokud se dotyčný v této diskuzi k problematice dosud ani nevyjádřil. Pozval ho sem už někdo? --Blahma (diskuse) 13. 2. 2016, 12:31 (CET)

Já jsem ho pozval, wikipedista odmítá diskuzi. Diskuse_s_wikipedistou:Martin_Davídek#.C5.98.C3.ADmskokatolick.C3.A9_farnosti -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Mirek256 (diskuse • příspěvky)

Já, ale s editačním konfliktem s Tvým příspěvkem. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 12:46 (CET)

A nebylo by, kolegyně a kolegové, nejjednodušší zkrátka z kódu infoboxu tu položku „telefon“ odmáznout? Nebude se tak již v infoboxu objevovat a bude splněna litera zdejších závazných pravidel, jak uvádí kolega Mirek256. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 17:51 (CET)

Určitě, ale zrovna v případě výše odkazovaného článku Římskokatolická farnost Dolní Poustevna to nepomůže. Telefon a e-mail je ručně vepsaný do parametru adresa. Bude nutné články projít manuálně. --Michal Bělka (diskuse) 13. 2. 2016, 17:55 (CET)

A nešlo by to aspoň naimportovat jako položku do Wikidat, aby to 1) nepřišlo vniveč a 2) bylo dohledatelné ve wikiprostoru? --Palu (diskuse) 13. 2. 2016, 18:02 (CET)

A v této souvislosti jsem již vyzýval i k aktualizaci jednotlivých infoboxů na stránkách farností podle současné podoby. Mimochodem, když už jsme u toho, dalo by se při tom provést takovou úpravu, aby se články s infoboxy do nějaké údržbové kategorie vypisovaly podle stáří, kdy byly aktualizovány? Nějaké řešení mne napadlo a pokud by ho nějaký technicky zdatný kolega chtěl probrat, nechť se mi, prosím, ozve na mou diskusní stránku. Nechci tím tady ostatní kolegyně a kolegy zatěžovat. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 18:05 (CET)

Vážení kolegové, jsou už některé farnosti (lhostejno zda katolické, evangelické, pravoslavné aj. - omlouvám se zástupcům ostatních církví pro zkrácený výčet) na českých wikidatech? Bylo by systémovým řešením řešit infobox - farnost podobně jako např. infobox - osoba. Tím by dostaly stránky o farnostech vyšší úroveň a odpadlo by mnoho zbytečného dohadování. Omlouvám se, že jsem se do diskuse nezapojil již dříve. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 18:20 (CET)

@Martin Davídek, Mirek256, Jan Polák, Rosičák, GumideckUrbanecm, Palu, Michal Bělka, Blahma, MONUDETTchoř, JAn Dudík: Vložil jsem do infoboxu možnost data brát z datové položky. Ovšem u některých položek jsem si nevěděl rady, proto bych poprosil, jestli by někdo zkušenější nedoplnil další položky na Wikidata (nezaložil chybějící property) a poté nepřidal nové položky a další chybějící položky do infoboxu. Poté bude třeba roboticky nejprve rozházet telefonní čísla a případně e-maily do příslušných kolonek (často jsou odřádkovány pod adresou v kolonce adresa) a následně roboticky nebo ručně naházet daná data z infoboxů do Wikidat (a případně je aktualizovat podle databáze MK ČR nebo databází jednotlivých biskupství). O většinu z toho se zkusím postarat, ale kdyby chtěl někdo přiložit ruku k dílu, pak budu jenom rád. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 20:36 (CET)

Skvělé. Už to alespoň hází tu řádku propojení s wikidaty. Teď ještě někoho kdo umí nadefinovat ty správné výroky, já to neumím. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:12 (CET)

A než to začneme dělat, můžeme se pokusit o sjednocení infoboxu pro farnosti všech církví, ne? Nebo alespoň několika. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 20:15 (CET)

Kolego Jane, máte nějakou položku, která tam chybí? Mě napadla personální farnost - typickým příkladem je Personální farnost pro pastoraci vysokoškolských studentů, ale asi pro to není třeba dělat zvláštní položku. Personálních farností je málo. Zatím se ten ib hodí pro teritoriální farnosti. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:27 (CET)

@Martin Davídek: Spíše jsem to myslel, aby nemuselo být více téměř totožných infoboxů, tak se nějak pokusit sloučit například {{Infobox - farnost}} s {{Infobox - českobratrská farnost}} a {{Infobox starokatolická farnost}}. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 20:31 (CET)

U Infoboxu starokatolická farnost jsou stejné položky jako u ib-farnost, tady asi není problém. U českobratrské farnosti jsou názvy některých funkcí navíc a pak čas bohoslužeb. Když je více kostelů, kapli nebo bohoslužebných prostor ve farnosti, tak to nefunguje. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:44 (CET)

@Dvorapa, Martin Davídek, Rosičák, Lukáš Král, Ben Skála, Blahma: Udělal jsem takovou srovnávací tabulku. U evangelíků jsem navíc ještě přidal několik sloupečků, které tam zatím nejsou, ale býti by tam mohly. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:07 (CET)

Tak, když se odstraní telefon, fax a email, trochu se to zmenší. Pak by klidně mohla zmizet položka: Filiálky a mohla by se nahradit společným slovem obce. Vikariát je ve srovnávací tabulce 2x. U nás by se místo pastorační pracovník hodilo pastorační asistent. Pak nevím to IČO a Evangnet. V CPO to IČO dává, ale klidně tam může být. Evagnet moc nevyužijeme. To je zatím, co mě k tomu napadá. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 21:17 (CET)

@Martin Davídek: Pokud to dobře chápu, tak ty „filiálky“ jsou vlastně obce, kde má římskokatolická církev uprázdněné kostely, o které se daná farnost stará, ne? Kdežto ty „obce“ to byly vesnice a města (i bez kostelů), které leží na území dané farnosti. Proto to rozdělení. Nebo se pletu? --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:33 (CET)

No ten pojem filiálka je problematický, protože je mnohoznačný. Jak to bylo v infoboxu doteď, tak filiálky byly vlastně obce, s kostely i bez nich, prostě obce, které patří do farnosti. Kdyžto pojem filiálka se může vztahovat k filiálnímu kostelu, tedy k dalším kostelům ve farnosti s výjimkou farního kostela; k němu jsou právě ostatní kostely ve farnosti filiálkami. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 21:51 (CET)

@Jan Polák: Perfektní, mohl bys přidat ještě přímo samotný Infobox - farnost? Abychom věděli, jaké parametry tu již máme, čili které infoboxy lze sloučit a které spíše ne? K těm prázdným sloupečkům, nikde je tam nevidím, asi koukám špatně, ale můžeš všechny infoboxy porovnat s vyplněnými parametry v jednotlivých článcích pomocí odkazu Parameter před daným infoboxem v Templatetigeru. Zjistíš tak, jaké další položky jsou ve článcích vyplněny, i když neexistují a tím pádem i, jaké by třeba bylo třeba přidat. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:22 (CET)

@Dvorapa: Ten Infobox - farnost je hned ten první (Římskokatolická církev). Zatím jsem tu tabulku spíše koncipoval jako základ pro stanovení, jaké položky budou vůbec potřeba. Docela se mi zamlouval princip šablony {{Infobox sakrální budova}}, což jest maxi-infobox, na který odkazují šablony {{Infobox - kostel}}, {{Infobox - synagoga}}, {{Infobox buddhistický klášter}}, {{Infobox židovský hřbitov}} využívající již jen pouze některé parametry toho maxi-infoboxu. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:33 (CET)

Myslím, že je to dobrý nápad. Jestliže se tato šablona infoboxu používá ve všech ostatních infoboxech, pak by bylo rozumné ji použít i zde. A samozřejmě jak jsem psal výše sloučit existující infoboxy (obecný, starokatolíků, českých bratří, aj. – omlouvám se za případný chybný pravopis) do jednoho, pokud to jen trochu půjde. Je v tom maxi-infoboxu používáno dat z Wikidat? Kdyžtak je třeba jej upravit, aby tahal co nejvíce dat odtamtud. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:42 (CET)

Asi jsme si špatně rozuměli. Žádný maxi-infobox zatím neexistuje, ale myslím, že by jej šlo vytvořit. Bylo by to asi, dle mého názoru, i celkem elegantní řešení, ne? Jinak s Wikidaty bych rád počítal, to jo. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:48 (CET)

┌─────────────────────────┘

Aha, pokud neexistuje, pak na jeho vytvoření nemám názor žádný. Záleží na tom, kolik je odlišností u jednotlivých katolíků a jednotlivých sakrálních budov v tom, co by měl infobox obsahovat. Pokud jich je mnoho, pak by možná šlo vytvořit maxi-infobox. Pokud jich však mnoho není, asi by stačil jeden souhrnný infobox (Infobox - farnost) a pokud těch odlišností většinou není mnoho a odlišuje se výrazně pouze jedna církev/jeden typ budovy, tak by měl/a vlastní (s řádnou poznámkou v dokumentaci souhrnného, že pro speciální případ existuje jiný infobox), jak už jsem výše navrhl. Udělej to tak, pokud myslíš, že je to dobrý nápad. Pokud se do toho pustíš a potřeboval bys pomoc, rád pomohu s technickou stránkou, kdyžtak piš na moji diskusní stránku (nebo případně i sem). --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:15 (CET)

Import na Wikidata zkusím provést, i když v tomto případě bych řekl, že málokterý článek o farnosti bude mít někdy ekvivalent v jiném jazyce. Pokud by někdo do srovnávací tabulky přidal i čísla příslušných vlastnostík na wikidatech , bude to pomoc. Ale k importu se asi nedostan dřív, než ve čtvrtek... JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 22:11 (CET)

S těmi číslami vlastností asi nebude schopný moc pomoci, ale u některých farností mě prosí přátelé z Německa a z USA, aby udělal i anglickou a německou wiki stránku, protože jejich předkové odtud pocházejí (je toho poměrně hodně), takže i v tom bude časem posun. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 22:19 (CET)

Já už jsem také slíbil pomoc v importu, ale také nevím, kdy se k tomu dostanu, takže uvidíme kdo se k tomu dřív dobere. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:15 (CET)

s edit.k.: Co se týče obcí ve farnosti/sboru: Je to podle mě dost zajímavý údaj (i když často spíše z historického hlediska), ale do infoboxu nevhodný, protože těch obcí, které spadají pod jeden sbor, může být hrozně moc, zvláště u evangelíků, kde je hustota sborů řidší. Takže jsem pro současný stav, tj. uvádění jen kazatelských stanic. V tabulce o evang. sborech mi chybí parametr „seniorát“. Pokud je sbor neobsazen, je nyní zvykem to v infoboxu psát do parametru farář i se jménem administrátora, po sjednocení infoboxů by bylo možné využít parametr administrátor. Možná bych přidal i obecnější parametr „kazatel“, např. pro jiné církve nebo pro méně časté případy, kdy kazatelem sboru není de facto farář, např. ve Veselí, sbor tedy podle církevního práva musí být ještě navíc administrován.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:17 (CET)

Teď ještě koukám do knihy Církev v proměnách času, kde má každý sbor ČCE svůj „infobox“ a je tu skutečně „parametr“ počet obcí (vyjádřen pouze číslem), pak je zde pro zajímavost (kromě jmenovaných) ještě „rok založení“ a „počet členů“.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:40 (CET) A samozřejmě, pokud je sbor starší než rok 1918, tak i, jestli šlo o a.v. nebo h.v.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:42 (CET)

Ten rok jsme, Bene, schopni asi určit u všech, co? Ale s tím a.v. a h.v. už bych asi byl opatrný – je to potřeba strkat do infoboxu? I když, proč ne…? Mimochodem, máš i první díl té knížky? --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 23:07 (CET)

Rok lze určit vždycky jako rok od kdy je sbor samostatným farním sborem (v textu článku pak je třeba popsat případy, kdy byl třeba před osamostatněním kazatelskou stanicí nebo filiálním sborem jiného sboru, opět by neměl být problém včetně letopočtů). Co se týče a.v./h.v., vcelku se na to dbá, je to vidět i třeba na podobě interiérů některých kostelů, ale kromě nějakých hodně tradičních sborů je to dneska asi vcelku jedno, navíc některé sbory se v průběhu času mohly z a.v. změnit na h.v. nebo naopak. První díl Církve v proměnách času samozřejmě mám.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 23:42 (CET)

Nezobrazování stránek ve jmenném prostoru Wikipedista ve vyhledávačích

V diskusi pod technickou lípou jsme řešili zobrazování uživatelských pískovišť ve vyhledávačích (např. v Googlu). Zobrazování všech stránek v jakémkoliv jmenném prostoru ve vyhledávačích lze v MediaWiki vypnout, proto by možná bylo dobré to tak na cswiki s uživatelským jmenným prostorem udělat. Na enwiki to již mají vypnuté (viz phab:T104797), navíc by se tím částečně uvolnilo napětí u kontroly/patroly obsahu uživatelských stránek na podezřelé propagační texty apod. Já bych byl Pro Pro, co myslíte?

Napadá vás kdyžtak ještě nějaký jmenný prostor, který by bylo dobré takto ve vyhledávačích vypnout? Nebo nějaká určitá stránka/skupina stránek? Wikipedie:Pískoviště? Jiné? Jednu stránku lze lokálně vypnout jednoduše, o větší počet by se kdyžtak mohl postarat bot, kdyby bylo zapotřebí, o celý jmenný prostor je potřeba zažádat na Phabricatoru po vzoru enwiki.

--Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 10:55 (CET)

1. Jednoznačně Pro Pro Jiný jmenný prostor mě nenapadá. --Urbanecm (diskuse) 28. 1. 2016, 10:59 (CET)
2. Pro Pro --Jan Polák (diskuse) 28. 1. 2016, 11:28 (CET)
3. Pro Pro --Bazi (diskuse) 28. 1. 2016, 11:30 (CET)
4. Pro Pro --Hugo (diskuse) 28. 1. 2016, 11:35 (CET)
5. Pro Pro, konečně nebudu muset dávat noindex do každé podstránky. --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 1. 2016, 11:36 (CET)
6. Pro Pro ubudou pokusy obcházet 2nnvz--Horst (diskuse) 28. 1. 2016, 11:40 (CET)
7. Pro Pro, alespoň se nebudu muset naučit dávat noindex do každé podstránky.--RPekař (diskuse) 28. 1. 2016, 11:41 (CET)
8. Asi Pro Pro, jinak bych vypnul všechny podstránky Wikipedie:Diskuse o smazání/ (je otázkou, jestli jen vlepit __NOINDEX__ do šablony, nebo si to nechat nastavit systémově (což by bylo asi čistší). --Mormegil ✉ 28. 1. 2016, 11:47 (CET)
9. Asi Pro Pro jako Mormegil.--frettie.net (diskuse) 28. 1. 2016, 11:56 (CET)
10. Pro Pro, Diskuse o smazání bych ale nechal být, protože Google (zdejší vyhledávání buď neumím ovládat, nebo...) používám pro vyhledávání v nich (navíc tam nelze smazané stránky dohledat, takže to vlastně ani ničemu moc nepomůže). --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 12:03 (CET)

    @Palu: Zkuste Speciální:Search/luštěla prefix:Wikipedie:Diskuse o smazání/

    Nejde o to, že by se někdo z Googlu dostal až na smazanou stránku, ale při zadání jména nějaké žijící osoby do Googlu často na prvních místech vyskočí naše diskuse o smazání, ve které se o té osobě píše značně necitlivě („bezvýznamný“, „ješitný článek“ atp.). Cf. též právo na zapomnění.

    --Mormegil ✉ 29. 1. 2016, 09:54 (CET)

    Jo, to dává smysl. --Palu (diskuse) 29. 1. 2016, 10:34 (CET)

11. Pro Pro Uživatelského diskusního se to týká taky? Matěj Suchánek (diskuse) 28. 1. 2016, 12:35 (CET)

    Podle podstránek na mw:Manual:Robot policy by nemělo, mohu se ale někde zeptat (na MW, IRC vývojářů, Phabu, technické pumpě enwiki…) --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 12:45 (CET)

12. Pro Pro. --Vachovec1 (diskuse) 28. 1. 2016, 15:25 (CET)
13. Pro Pro A máme to tu podepsané jako petici . Ano, plně s tím souhlasím, není zrovna nejlepší napsat si do Googlu nějaký termín, ze kterého vyleze pískoviště. Nás, wikipedisty, jako je Vachovec1 nebo Urbanecm to nemusí zajímat, my víme o co se jedná, ale už jsem tady několikrát viděl, že někdo začal editovat soukromé pískoviště, což by se dělat nemělo. Právě z tohoto potencionálně problémového důvodu dávám {{pro}} skrytí. --OJJ, Diskuse 28. 1. 2016, 15:35 (CET)
14. Pro Pro naprostý souhlas.Mirek256 28. 1. 2016, 15:36 (CET)
15. Pro Pro u pískovišť a osobních stránek. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:22 (CET)
16. Nevím, ale dovoluju si upozornit na několik negativ: Na uživatelských podstránkách jsou někdy uloženy různé poznámky nebo verze stránek, které se do hlavního prostoru nehodí nebo jen dosud nebyly správně zařazeny (Příadně z něj byly vymazány). Já mám třeba na jedné stránce seznam obcí, které mají nespojité území. Do článku to medle není, ale mohl by to někdo hledat. Vypnutím indexace se tento seznam stane neviditelným. Stejně tak moje uživatelská stránka - už několikrát se mi stalo, že mne někdo dohledal právě podle uživatelské stránky - hledám člověka, o kterém vím, jak se jmenuje ale nemám na něj kontakt. Což naopak může být dvojsečné a v případě využívání userpage k osobní propagaci i nežádoucí. Tuším, že by měl existovat i opačný příkaz k __NOINDEX__ - je to __INDEX__? JAn (diskuse) 31. 1. 2016, 21:40 (CET)

    Ano, vždy existuje možnost vynutit indexaci příkazem __INDEX__. Viz mw:Help:Magic words/cs. --Urbanecm (diskuse) 31. 1. 2016, 21:44 (CET)

    To mi připomíná… Když na své hlavní uživatelské stránce používám části inkludované z podstránek, jak se to bude chovat, případně jak by se to pobilo s ručně vloženým __INDEX__ na hlavní uživatelské stránce? --Bazi (diskuse) 31. 1. 2016, 22:21 (CET)

    Doufám, že chápu správně, co máte na mysli. Vyhledávač by měl indexovat vše, co je vidět na stránce s __INDEX__ nebo na stránce, kde není indexování jakkoliv vypnuto (__NOINDEX__ nebo globálně přes phab). Takže pokud bude vložená do indexované stránky podstránka, která bude obsahovat třeba „lorem ipsum“, tak z Googlu po vyhledání „lorem ipsum Dvorapa wikipedie“ povede odkaz na stránku, nikoliv na podstránku. Pokud bude naopak do neindexované stránky vložená podstránka s __INDEX__ uvnitř, tak způsobí i indexování hlavní stránky (analogicky pro noindex). Na enwiki to někdy využívají v určitých šablonách, takže vlastně pomocí šablony neindexují určité nevhodné stránky, nebo naopak pomocí šablony indexují uživatelský profil. (viz en:Wikipedia:Controlling_search_engine_indexing). --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2016, 22:35 (CET)

---

Samá Pro Pro, dovolil jsem si tedy vytvořit požadavek na Phabricatoru už teď a nečekat déle, jestli se nenajde nějaké závažné proti. O průběhu/výsledku tu budu kdyžtak informovat. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 15:46 (CET)

@Dvorapa: Máte nějaké aktuální informace, v jakém to je stavu? Díky za info. --Jan Kovář^BK (diskuse) 13. 2. 2016, 21:16 (CET)

@Jan Kovář BK: Nic nového se pravděpodobně neudálo, zeptám se, jestli na tom někdo pracuje. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:35 (CET)

@Urbanecm, Jan Polák, Bazi, Hugo, Jak Kovář BK:@Horst, RPekař, Frettie, Palu, Vachovec1:@OJJ, Mirek256, Zbrnajsem, JAn Dudík, Matěj Suchánek: Tak jsem to popohnal a hned se do toho jeden z vývojářů pustil. Ale kromě uživatelského jmenného prostoru přidal i prostor uživatelské diskuse. Je to tak správně? Dle mého ne. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 10:27 (CET)

Já nejsem proti ani u diskusí, ty uživatelské asi nikdo z venku prohledávat nebude. --Urbanecm (diskuse) 14. 2. 2016, 10:29 (CET)

Já jsem s diskusemi počítal tak nějak automaticky, je pravda že v hlasu jsem to speciálně nekomentoval, nicméně to bylo spíše z nevědomosti. Takže za mne ano, diskuse neindexovat také. --Jan Kovář^BK (diskuse) 14. 2. 2016, 20:44 (CET)

Také nevidím důvod, čemu by neindexace měla vadit. Takže klidně ať se neindexují. --Jan Polák (diskuse) 14. 2. 2016, 20:53 (CET)

U uživatelských stránek nepodporuji ani nezavrhuji zákaz indexace, u diskusí naopak podporuji zákaz indexace. JAn (diskuse) 14. 2. 2016, 22:45 (CET)

Podle plánu bude nasazeno zítra mezi pátou a šestou odpoledne našeho času (i když vyhledávačům to může zabrat delší dobu). Matěj Suchánek (diskuse) 15. 2. 2016, 17:42 (CET)

Hotovo Hotovo. Vývojáři nastaveno. __NOINDEX__ z uživ. stránek možno odebrat, vyhledávače již mají zakázáno stránky indexovat. Platí to i pro diskuse uživatelů. Pokud by někdo chtěl dosáhnout indexace uživ. stránek, musí vložit nahoru __INDEX__. --Urbanecm (diskuse) 16. 2. 2016, 18:45 (CET)

Infoboxy a Wikidata

Koukám, že dvě největší diskuse pod lípou se vedou o infoboxech a Wikidatech. Nestálo by za to založit nějaký WikiProjekt, kde by se sešli plniči Wikidat a tvůrci infoboxů? (Já nejsem ani jedno, tak jen navrhuju.) Jasně že je trochu problém, že z principu je každý infobox o jiném tématu, ale třeba by vznikl nějaký princip, který by ty diskuse jako jsou ty dvě probíhající trochu „profesionalizoval“, urychlil atd.--Ben Skála (diskuse) 14. 2. 2016, 09:08 (CET)

Myslím, že většina "hromadných plničů" wikidat je sdružena ve Wikipedie:WPSZ. Navrhuji nezakládat další WP, ale třeba jen podstránku na tomto WP věnovanou jen plnění WD. --Wesalius _d|^p 14. 2. 2016, 10:40 (CET)

WikiProjekt Infoboxy existuje. Matěj Suchánek (diskuse) 14. 2. 2016, 10:41 (CET)

Je fakt, že je práce na infoboxech roztříštěna všude možně. Zkusil jsem vytvořit jakýsi proces na usnadnění práce na infoboxech zde. Je to primárně orientováno na plnění Wikidat, ale lze pomocí toho postupu začít pracovat i na klasickém sjednocení infoboxu. Pokud se nebude líbit, klidně navrhněte ke smazání/smažte. Inspiroval jsem se procesem u DOSu. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 13:20 (CET)

Měl bych přesunout celé ty dvě velké diskuse týkající se infoboxů na tuto nově vytvořenou stránku? Nebo pouze založit prázdnou diskusi a upozornit všechny učastníky zde, že přesouvám diskusi tam? --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 18:12 (CET)

Návrh: Přesunout a nechat tady navěky odkaz na stránky o infoboxové tématice. Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 18:15 (CET)

Dopadlo to nějak? Mám k infoboxům (a potažmo ke vztahu k Wikidatům) dotaz a rád bych ho položil na vhodném místě, když na Diskuse k šabloně:Infobox - organizace#Sídlo vs. místo podruhé konkrétní stránce zatím neměl žádný ohlas... --Okino (diskuse) 18. 2. 2016, 15:52 (CET)

Bohoslužby

Když už jsem začal téma farností, zeptám se u poslední vytvořené Římskokatolická farnost Ždírec, musí tam být i čas bohoslužeb? Nikde jsem to na jiné wikipedii neviděl, navíc si myslím, že opravdu nikdo nepůjde na wikipedii, zjistit kdy má kostel bohoslužby, navíc když čas bohoslužeb bude na svých stránkách aktualizovat v tomto případě Královéhradecká diecéze, na wikipedii to nikdo neudělá. Zde podle mě stačí odkaz na webové stránky, a navíc se mi zdá, že v žádné papírové encyklopedii není, kdy mají církve bohoslužby. A wikipedie je opravdu encyklopedie, a zde se mi zdá, už už trošku propagujeme církve. Nic ve zlém. Budou zde mít i muslimové, či jiná náboženství, kdy mají své náboženské obřady? Dám ještě další příklad Římskokatolická farnost Hořice v Podkrkonoší. --Mirek256 14. 2. 2016, 14:42 (CET)

Ne, „otevírací/úřední doba“ na Wikipedii nepatří, ani u kostelů, ani u muzeí, ani u jiných institucí. U služeb zajímavých pro cestovatele nebo turisty, kam asi spadá i čas bohoslužeb, je možné tuto informaci uvést na wikicestách. S těmi českými je ovšem problém, že zatím obvykle nemáme ani článek o obci… --Tchoř (diskuse) 14. 2. 2016, 15:03 (CET)

Hlavně české Wikicesty zoufale potřebují editory, jinak se z inkubátoru nedostanou. Nejlepší by bylo, kdyby do ní začali více přispívat ti, kteří cestují a mají tedy potřebné zkušenosti a zážitky, se kterými se mohou podělit. Já bohužel necestuju, nemám k tomu finanční prostředky a ani vybavení, takže mohu psát jen o omezeném množství informací (zejména z okolí mého bydliště). Nejvíce je zarážející, že nejsou vytvořeny články o státech a krajích, ale některá města své články mají. Také by se hodilo nějakým způsobem vytvořit odpovídající nápovědu a nějaké standardy, podle kterých by bylo vhodné články Wikicest vytvářet. Už se tamní komunita (o pár členech) dohodla na užívání čechocentrismu (je nejpravděpodobnější, že častým návštěvníkem české mutace bude Čech s bydlištěm v Česku), byla vytvořená centrální diskusní stránka projektu, kde se jednotlivé návrhy projednávají, vznikla základní kostra struktury článku (která potřebuje doladit a hlavně vysvětlit). — Polda18 (diskuse • příspěvky) 14. 2. 2016, 15:44 (CET)

Do článku o kostelu patří informace o všech významných událostech týkajících se kostela i o všech charakteristikách dlouhodobějšího charakteru. Pravidelné konání bohoslužeb a jejich frekvenci bych většinou za takovou charakteristiku považoval. V článku o farnosti by mi podrobný rozpis různých činností farnosti přišel už nepřiměřeně podrobný, za přiměřené bych považoval stručné shrnutí, například ve kterých kostelích jsou pravidelné bohoslužby a ve kterých ne, popřípadě ve kterých jsou i mimo neděli, popřípadě nějaké specifické zaměření bohoslužeb či specifické rozdělení (v létě v kostele, v zimě v kapli atd.). Rovněž u jiných článků považuji za důležitý encyklopedický údaj, jestli je objekt veřejně přístupný nebo ne, jestli jen dvě hodiny v týdnu nebo jen na předchozí objednání, anebo třeba non-stop. Totéž platí pro služby, například dopravu. To, že nějak jezdí jen jeden autobus v pracovní den ráno a dva odpoledne anebo tam jezdí celý týden v hodinovém intervalu, je poměrně důležitý údaj charakterizující danou obec. I čísla linek jsou leckdy dlouhodobým příslušenstvím identity obce. Ale není nutno v encyklopedii uvádět kompletní jízdní řád či podrobné návody, jak se kam dostat. Bohoslužby "zavedených církví", zejména katolické, ale i evangelické a husitské, obvykle mají v našich končinách poměrně veřejný charakter, z čehož vyplývá i encyklopedická relevance o něco vyšší, než rozvrh využití místní sokolovny, což bývá spíše "klubová" záležitost. Ale třeba v článku o zábavním parku nebo koupališti bych základní informaci o délce sezóny nebo otvírací době také očekával.

U Wikicest, Wikizpráv, Wikislovníku atd. obecně je problém, že pokud by měly být kvalitní, tak by musely zčásti duplikovat encyklopedický obsah. Encyklopedie by se od Wikicest měla lišit hlavně tím, že aktuální (tedy "užitečné") informace by v ní neměly mít větší váhu než historické. Tj. údaj o dnešním starostovi, nynější pořad bohoslužeb nebo nynější adresa úřadu či fary má mít stejnou váhu jako tentýž údaj z doby před padesáti lety. Jinak řečeno, na "neencyklopedický" bych považoval takový údaj, který bychom v případě jeho změny odstranili namísto abychom ho jen doplnili o novější údaj. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 04:43 (CET)

Zase nějaký kurz editování?

Zdravím, dnes dopoledne se vyrojila kupa nových účtů, které do článku vkládaly nepříliš vhodné informace (pov, nezdrojované), případně rovnou copyvia. Neprobíhá zas nějaký kurz? Zeptala bych se těch účtů, ale nikdo z nich nemá povolení posílat e-maily. Jde např. o účty Veronikasus, Ajja1530, Anette_De. Díky --Jana Lánová (diskuse) 17. 2. 2016, 12:19 (CET)

Já žádný takový kurz neeviduji, ale něco punkového se odehrávat může.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 2. 2016, 12:40 (CET)

Prohlédl jsem si pár těch editací a mnohé jsou skutečně dost nepříjemné. Sám o tom nic taky nevím, ale jak teď zase občas Wikipedii vyučuju (a na pravidla se upozorňovat snažím), všímám si, že i poučení začátečníci to tu mají bohužel v počátcích dost těžké. Tak to jenom jako poznámka, že není „kurz editování“ jako „kurz editování“ – ne každý musí být na škodu. Snad těch aktivit nepoučených uživatelů bude ubývat. --Blahma (diskuse) 18. 2. 2016, 19:55 (CET)

Zánik Rakouska-Uherska a vznik Československa - data

Přes diskuzi o tom, zda psát české země nebo České země (Diskuse_s_wikipedistou:OISV#.C4.8Cesk.C3.A9.2F.C4.8Desk.C3.A9_zem.C4.9B) a mou následnou úpravu článku České země https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_zem%C4%9B&type=revision&diff=13357758&oldid=13357739 jsem se dostal k otázce, jestli tedy Rakousko-Uhersko zaniklo okamžikem vzniku Československa, nebo jestli mezi tím bylo nějaké „vakuum“. V článku Rakousko-Uhersko se (pro mě překvapivě) píše, že Rakousko-Uhersko zaniklo až 31. října (zatímco Československo, jak je všeobecně známo - nebo aspoň jak se učíme ve škole :) - vzniklo 28. října). To tedy znamená, že formálně existovaly teoreticky vzato ty tři (mimochodem: nebo čtyři?) dny oba tyto státy současně? To by byla myslím dobrá perlička, vhodná podle mě i do Wikipedie:Zajímavosti/Návrhy - měli byste pro to někdo prosím nějaké zdroje? Děkuji, --Jiří Janíček (diskuse) 17. 2. 2016, 14:50 (CET)

PS: Proč tři nebo čtyři dny: Předpokládám asi od 00:00 28. října do 23:59 30. října - nebo RU zaniklo 31. října až během dne, typicky podpisem smlouvy? Stejně tak vlastně Československo mohlo vzniknout taky až podpisem smlouvy 28. října během dne, pokud nebyla smlouva podepsána dřív, nebo pokud v ní není stanoveno např. že „počínaje půlnocí 28. října vzniká nový samostatný stát Čechů a Slováků“ apod., nebo „dnem 28. října“ - ale to už jsou spíš blbosti / drobnosti pro fajnšmekry... :) ). --Jiří Janíček (diskuse) 17. 2. 2016, 14:58 (CET)

Tak to není nic zvláštního, stačí se podívat na Ukrajinu, že. :) --Silesianus (diskuse) 17. 2. 2016, 15:21 (CET)

Jugoslávie se také rozpadla postupně až nakonec zanikla úplně, proč by to mělo být jinak v případě Rakouska-Uherska? Prostě se Rakousko-Uhersko rozpadlo nejdříve na dva státy - nově vzniklé Československo a zbytek území R-U, až potom se zbytek R-U rozdělil na Rakousko a Maďarsko. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 17. 2. 2016, 15:57 (CET)

Tady jde spíše o to, že když někdo někde něco vyhlásí (Československo), tak to neznamená, že to někdo jiný někde jinde musí ihned uznat (Rakousko-Uhersko). --Silesianus (diskuse) 17. 2. 2016, 16:06 (CET)

Patroláři a revertéři - hlasování o přijetí závazného pravidla

Probíhá hlasování o přijetí závazného pravidla Wikipedie:Patroláři a revertéři (do 1. 3. 2016). Hlasovat můžete zde. --Vachovec1 (diskuse) 17. 2. 2016, 21:33 (CET)

Přejmenování kategorií

V kategoriích k přejmenování už delší dobu čeká několik kategorií s návrhem. Jelikož obsahují ve svém názvu "Česko", tak dávám upozornění i sem, abych při případných následujících přesunech nevyvolal zbytečné emoce. Můžete se na navrhované přesuny podívat a vyjádřit se k nim? --Wesalius _d|^p 18. 2. 2016, 10:14 (CET)

Tak jo, vyjádření jsem napsal. Protože je to všechno naprosto to samé, tak by se jistě mělo rozhodnout za všechny naráz (buď přejmenovat všechny nebo žádnou), zvolil jsem si tu první v pořadí, takže Diskuse ke kategorii:Lidé podle měst Česka. Chrzwzcz (diskuse) 18. 2. 2016, 19:22 (CET)

Patroláři a revertéři

Zdravím, pravidlo Wikipedie:Patroláři a revertéři je v hlasování. Prosím o vyjádření v probíhajícím hlasování o tom, zda pravidlo bude přijato. Hlasování trvá 14 dní. --Urbanecm (diskuse) 18. 2. 2016, 19:53 (CET)

Kategorie hvězd

Zdravím, malý problém Kategorie:Hertzsprungova-Russellova klasifikace, možná se pletu, ale některé podkategorie jsou výmysl či ne? A pokládám technicjou otázku. Dle mé maličkosti, je zná jen česká wikipedie.--Mirek256 19. 2. 2016, 18:04 (CET)

A které to jsou? Jak koukám, tak k dotyčným kategoriím analogie existují (na enwiki i dalších), akorát někde nám chybí interwiki. --Jann (diskuse) 19. 2. 2016, 18:50 (CET)

Kde konkrétně má být problém? Ja vidím problém hlavně v kategorii samotné. Jde totiž o smíchání dvou různých typů klasifikace. Jednak podle zářivosti (to je ta "barva" – od oranžové až po modrou) a jednak podle spektra (to je "velikost" – od veleobra až k podtrpaslíkovi). Čili označení hvězdy například za žlutého veleobra říká, že jde o vysoce zářivou hvězdu (typ Ia či Ib) spektrálního typu F nebo G. Když se to spojí, dá to výsledné označení například FIa. --Vachovec1 (diskuse) 19. 2. 2016, 18:54 (CET)

To však není problém, ale běžný způsob kategorizace.--Jann (diskuse) 20. 2. 2016, 13:05 (CET)

Jde např. o žlutého jasného obra, červeného jasného obra...na to interwiki asi nenajdeme.--Mirek256 20. 2. 2016, 07:26 (CET)

Najdu snadno: kliknu na Kategorie:Žlutí jasní obři, v ní na Sham, v něm na interwiki (třeba ruské, nazývají kategorie přesně stejně jako my; nebo anglické, tam ale musím přemýšlet kvůli použití písmen místo barev), dostanu se na ru:Альфа Стрелы (resp. en:Alpha Sagittae), sroluju na kategorie a vidím co potřebuji: ru:Категория:Жёлтые яркие гиганты (resp. en:Category:G-type bright giants). Takhle jsem prošel jsem podkategorie obrů a veleobrů a doplnil interwiki. --Jann (diskuse) 20. 2. 2016, 13:05 (CET)

Problém vidím v tom, že názvy takových skupin v češtině nejspíš nejsou používané, nesetkal jsem se s nimi. Třeba s termínem "žlutý jasný obr" jsem se nesetkal. Pojmenovávejme i kategorie podle používaných názvů. Máme spektrální třídy W, O, B, A, F, G, K, M; jsou veleobři, nadobři(jasní obři), obři, podobři, hvězdy hlavní posloupnosti, bílí trpaslíci,.... Paul E (diskuse) 21. 2. 2016, 16:51 (CET)

Názvy okresů

Setkal jsem se s názorem, že Okresy v Česku a Okresy na Slovensku (a další) jsou nestandardní názvy a mají být přesunuty na Okres (Česko) a Okres (Slovensko). Zdá se mi zvláštní, že by nevhodná pojmenování zrovna u Česka a Slovenska přežila tak dlouho, nicméně, je to tak a mají být přesunuty? (Problém se zjevně týká regionálních celků obecně, nejen okresů) --Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:17 (CET)

Proč by to tak mělo být? Články prostě pojednávají o okresech v Česku a na Slovensku. --Vlout (diskuse) 21. 2. 2016, 20:20 (CET)

Nejspíše názor vychází z Wikipedie:Název článku#Dávejte přednost jednotnému číslu. Lépe by však odpověděl Palu, jehož aktivita [7] [8] vyvolala můj dotaz zde.--Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:41 (CET)

Taková varianta by ovšem znamenala, že okres je v Česku něco jiného než např. na Slovensku a proto je zapotřebí rozlišovače – k rozlišení různých pojmů. Tak tomu zde ale asi nebude, pro obecný pojem zde máme článek okres s jednotným číslem, zatímco odkazované články pojednávají ne o okrese, ale o okresech v konkrétních zemích (srov. např. Soud a Soudy v Česku, byl by snad na místě článek „Soud (Česko)“?). Nevidím proto důvod pro nějaké unáhlené přesuny. Možná by se mohl vyjádřit i kolega ŠJů, který se tomu také věnuje. --Vlout (diskuse) 21. 2. 2016, 21:27 (CET)

To ať se tady radši představí v celé šíři, to jako vše "v Česku" z kategorie Kategorie:Administrativní dělení Česka a jiných by se měnilo taky? Ať se ukáže, že Česko a Slovensko vybočují z nějaké symetrie a systematičnosti. Chrzwzcz (diskuse)

Ano, bylo by vhodné vše sjednotit. Nejsem si však jistý na čem.--Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:41 (CET)

Skutečně bylo motorem mých aktivit sjednotit názvy článků. Kdyby to nebylo na variantu "co (kde)" (dosavadně Německo), bylo by to na variantu "co v kde" (dosavadně Polsko a ČLR). Vzhledem k pravidlům mi přišlo vhodnější sjednotit na první variantu s rozlišovačem "Pokud jsou např. ve více městech stejně nazvané objekty, uveďte u méně obvyklého do závorky takzvaný rozlišovač, např. Národní divadlo, tj. v Praze, a Národní divadlo (Brno)." "Jednotlivé významy se v názvech článků rozliší někdy přirozeně (železniční stanice a stanice metra), v ostatních případech pomocí rozlišovače, upřesňujícího výrazu v závorce." "Pokud nelze určit hlavní, převládající význam názvu, je potřeba pod tímto názvem vytvořit rozcestník a odkázat na jednotlivé významy. (Liška – víceznačný pojem, u kterého žádný z významů není nepřevládající)." K té domněnce, že jde o preferenci jednotného čísla - to ani ne, spíš jde o ten princip stejné názvy rozlišovat rozlišovači. Je ale dost možné, že jsem to jen špatně pochopil, něco mi uniklo a nebo jen pravidla nejsou dokonalá a tento typ rozlišení do nich bylo zapomenuto zaznamenat, a že by to mělo být sjednoceno na druhý typ (vzhledem k tomu, že tomu odpovídá praxe - oblasti, olympiády, kraje,...). Pak by bylo kromě opravného sjednocení na druhý typ také nanejvýš vhodné zaznamenat tento typ do pravidel (pakliže jsem ho jenom nepřehlídl), aby instrukce nesváděly k chybám. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 01:58 (CET)

Jistě bude vždy spousta mezních případů, nicméně použití rozlišovače v závorce bych omezil na rozlišení více objektů se stejným vlastním jménem a rozlišení více významů téhož slova. Přičemž přinejmenším u nás a na Slovensku má slovo okres zcela shodný význam, i když se v jednotlivých zemích může lišit počet okresů, velikost okresů nebo jejich organizační využití. Pro regionální omezení obecného tématu (obecného pojmu) považuji závorkové rozlišovače za nevhodné. Takže raději "Příroda v Česku" než "Příroda (Česko)", raději Vývoj administrativního dělení Česka než Administrativní dělení (vývoj, Česko), raději Geografie Evropy než Geografie (Evropa). A rovněž dávám přednost názvu typu Radnice v Sušici, Radnice města Cách nebo Jáchymovská radnice před názvem Radnice (Hustopeče), protože "radnice" v tomto případě není vlastním jménem (u Starých radnic a Nových radnic je to složitější).

Určitý problém tu vidím v tom, že pokud založíme článek o určité regionálně či historicky vymezené množině objektů (nikoliv tedy o obecném pojmu označující daný typ objektu), například Řeky v Česku, někteří kolegové tu mají tendenci to automaticky (dogmaticky a bez rozmyslu) přejmenovávat na Seznam řek v Česku (pokud ne na Řeka (Česko)). A přitom takové články by nikdy neměly být jen prostým seznamem (ve smyslu nějaké databázové tabulky), ale vždy by měly mít i nějakou obecnou část, nějaký úvod a shrnutí, komparaci, kontext atd.

Příliš ukvapené sjednocování za každou cenu nám tu už napáchalo docela velké škody třeba u hradů a zámků: používat název Lišnice (zámek) místo obvyklého a očekávatelného označení Zámek Líšnice mi připadá podobně nemístné, jako kdybychom místo článku Zbrojovka Brno měli článek Brno (zbrojovka). Jen v malém množství případů je název města či vsi zároveň sám o sobě i názvem hradu či zámku – ve většině případů je v označení stavby ten místní název čímsi jako nominativním přívlastkem. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 02:45 (CET)

Mě naopak připadá z hlediska elementární systematičnosti daleko průhlednější systém Líšnice (zámek) než Zámek v Líšnici nebo Zámek Líšnice. Je to jednoznačnější. Nicméně skutečně to patří spíše do modelu, který popisujete, kde je rozlišení opisem jazykově daleko přirozenější, čili na obecné encyklopedii vhodnější. Čili z širšího nadhledu je systematičtější zase to, co popisujete. Jsem přitom ale přesvědčen, že oba používané typy rozlišování by měly být zaměnitelné a měla by tak existovat přesměrování z jednoho typu na druhý, v tom daném případě preferovaný (z městský okres (Polsko) na městské okresy v Polsku (či Polska - měli bychom také standardizovat) a asi i naopak z říše hub liška na liška (říše hub)), protože pakliže je někdo zvyklý hledat články pod jedním systémem, může se snadno podivit, proč mu v některých oblastech nejdou jiné články nalézt (přitom díky možnosti technického řešení pomocí rozcestníků zcela zbytečně). Nakonec by také bylo nanejvýš vhodné vše, co tu zaznělo, co nejkonkrétněji a nejsrozumitelněji (i s nejčastějšími příklady) sepsat a ve formě nějaké nápovědy nebo rozšíření zapracovat do zmiňovaných pravidel. Jinak hrozí, že příště podobný přesun třeba neprovedu já, protože vím o této diskusi, ale někdo jiný, který bude vycházet ze současné podoby pravidel, která je v tomto ohledu nejasná. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 09:48 (CET)

Jedna věc je systematický přístup k souboru článků, jiná věc je očekávatelnost názvů u jednotlivých článků. Mimochodem „zámek v Líšnici“ je jen opisem, zatímco „zámek Líšnice“ může být plnohodnotným názvem. Např. zámek ve Slavkově se prezentuje pod označením, které k českému názvu přidává ještě historický a v zahraničí obvyklý název Austerlitz. Výsledkem je název organizace „Zámek Slavkov - Austerlitz“, na Mapách nacházíme „zámek Slavkov“, historicky třeba „Státní zámek Slavkov“, přesto máme nepochopitelně uměle vnucený název článku Slavkov u Brna (zámek). --Bazi (diskuse) 22. 2. 2016, 11:37 (CET)

Souhlasím s Bazim i Šjů, Zámek Lišnice vnímám jako rozhodně srozumitelnější a očekávatelnější název, než Lišnice (zámek). Analogicky u lodních článků také zakládám kategorie Americké torpédoborce a ne Torpédoborec (USA). Měl bych pocit, že píšu spíš v nějakym ptydepe. --Nadkachna (diskuse) 22. 2. 2016, 12:05 (CET)

Ano, je to přirozenější. Mělo by se to ale nějakým způsobem zaznamenat i do pravidel - teď tam tento typ není vůbec zmíněn (jestli jsem to nepřehlédl). --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 12:19 (CET)

Byť nemá status doporučení, poměrně návodné by mohlo být Wikipedie:Rozlišovač#Rozlišení bez rozlišovače. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2016, 12:22 (CET)

Myslím, že tím hradem Žebrák to nedostalo adekvátní prostor a pozornost, aby si někdo všiml, že to je tak obsáhlý typ. Mělo by to být podrobnější. Navíc by to mělo být obsaženo i v dalších souvisejících pravidlech a stránkách, například WP:Název článku. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 13:05 (CET)

Ono to vcelku jednoznačně vyplývá i z požadavku očekávatelnosti názvu. A za druhé z logiky a smyslu těch názvů. My Češi například víme, že zatímco "město Kolín" je totéž jako "Kolín", tak "okres Kolín" prostě nelze pojmenovat samotným slovem "Kolín", tedy ani s rozlišovačem "Kolín (okres)" (nechápou to třeba na italské, portugalské, srbské a vietnamské Wikipedii). Je třeba mít jazykový cit i určitou znalost k tomu, aby člověk ty dva pojmenovávací typy od sebe rozeznal. Hrady Vadlštejn, Karlštejn nebo Křivoklát se tak skutečně samy jmenují, jméno obce je od nich až druhotně odvozené (v případě Valdštejna ani to ne). Ale naprostá většina menších a historicky mladších zámků svoje vlastní jméno nemají a tedy "zámek Kotěhůlky" je podobný pojmenovávací typ jako "pivovar Vratislavice" nebo "pošta Horní Lhota". Není to tak, že by existovala nějaká Horní Lhota, která by byla poštou, nebo nějaké Vratislavice, které by byly pivovarem, nebo nějaké Kotěhůlky, které by byly zámkem.

Co nám v pravidlech a nápovědách opravdu chybí je zmínka o tom, kdy je vhodný název článku v množném čísle. Tedy kromě typů Láčkovci nebo Čtyři artikuly pražské bych tam řadil třeba právě ty Okresy v Česku. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 13:33 (CET)

Souhlasím, že pro Wikipedii je lepší „okres Kolín“ než „Kolín (okres)“, jen bych upozornil na to, že kupř. v MČsE je to, pokud se šeredně nepletu (nemám ji teď po ruce), právě takhle: „Kolín, město v Středočeském kraji...“ a „Kolín, okres ve Středočeském kraji...“. Asi je to ale taky kvůli abecednímu řazení, které na Wikipedii fakt řešit nemusíme.--Ben Skála (diskuse) 22. 2. 2016, 15:35 (CET)

Bylo by hezké, kdyby tu bylo počítáno s každým, i s tím, kdo má horší jazykový cit nebo má sklony upřednostňovat systematiku před jazykem, a kdyby se i tito lidé měli šanci dozvědět správné instrukce a nemuseli je zpětně dohledávat skrze podobné diskuse jako je tato. Čili skutečně si myslím, že by měly být nápověda/doporučení doplněny na vhodných místech o vhodné zmínky. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 19:50 (CET)

Vidím to podobně jako Vlout: pokud by se měly články jmenovat Okres (Česko) a Okres (Slovensko), pak by to znamenalo, že pojednávají hlavně o tom, co pojem okres znamená v Česku a co na Slovensku. Ale tak to není: články obsahují především seznamy okresů a jejich historii; o pojmu okres je tam jen pár řádek nebo ani ne. Tedy článek by se mohl jmenovat Okresy v Česku, Okresy Česka, Okresy České republiky, České okresy, Seznam českých okresů apod. (čímž neříkám, že některé názvy nejsou vzhledem k pravidlům nebo zvyklostem Wikipedie špatně nebo že některé netahají za uši), ale ne Okres (Česko).

@Ben Skála: myslím, že v současné době už samotné "Kolín" neoznačuje okres, ale jen město. --Packa (diskuse) 23. 2. 2016, 01:39 (CET)

Názvy šablon

Na základě dvou diametrálně odlišných diskusí u anglicky pojmenovaných šablon Diskuse k šabloně:Flagicon#Počeštění názvu a Diskuse k šabloně:Clear#Nešla by šablona počeštit? bych zde chtěl rozebrat názvy šablon a jejich případné počešťování a zkusit dosáhnout případného konsenzu (a zároveň pozvat k vyjádření názoru do zmíněných diskusí). U obou šablon (clear i flagicon) nedávno začala diskuse nad počeštěním jejich názvu. Částečně lze aplikovat doporučení Wikipedie:Název článku, lze se i inspirovat doporučením Wikipedie:Pojmenování kategorií, ale stále to není ono. Argumentů pro i proti počeštění názvů je celá řada, viz první odkazovaná diskuse. Mají být tyto šablony počeštěny? A nestálo by za to případně vytvořit pravidlo/doporučení/podsekci existujícího pravidla na pojmenování šablon (v případě samostatného pravidla pak s podsekcemi pro infoboxy, kde již bylo dosaženo konsenzu v ŽOKu, i pro moduly)? --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 00:42 (CET)

Obecně počešťovat ano, ale nepočešťovat to, co je dlouho zažité. Navíc šablony jdou už maličko směrem k programování a tam taky nikdo nechce, aby se programovací příkazy GOTO a IF pro české uživatele jmenovaly JDINA a JESTLIZE. --Packa (diskuse) 23. 2. 2016, 01:03 (CET)

Než přejdeme ke složitým šablonám, nejdříve počeštěme např. primitivní __NOTOC__ A výstižně s domácí diakritikou. __Potlačenéshrnutíobsahu__ --Tomas62 (diskuse) 23. 2. 2016, 01:45 (CET)

To už ale počeštěné dávno je – __BEZOBSAHU__ (viz soubor MessagesCs.php (sekce $magicWords)) --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 02:08 (CET)

Rozšířil jste mi obzory, takovou pitsch jsem netušil. Jste tuhý a důsledný soupeř v diskusi. Zamyslím se a zkusím odpovědět.--Tomas62 (diskuse) 23. 2. 2016, 02:54 (CET)

Chtěl bych připomenout, že odkazovaný ŽOK k infoboxům proběhl už před dvěma a půl lety a dodnes nebylo přejmenovávání infoboxů podle jeho výsledku (tím spíš sjednocování parametrů) dotaženo do konce (i když na tom v poslední době zase byla nějaká vydatnější práce odvedena, jak jsem zaznamenal). Takže se zamysleme nad tím, jestli důsledné překládání šablon do češtiny pojmout nějak systematicky (jinak by to asi nemělo moc smysl) a co všechno by to obnášelo za práci (a kdo by ji udělal).

Obecně myslím, že české názvy šablon můžou být užitečné neznalcům angličtiny (nebo němčiny a jiných jazyků) a mohly by napomáhat intuitivní práci s nimi, ale zároveň to obnáší taky obtížnější překlady článků a bez nějakého funkčního překladače šablon by se zhoršila kompatibilita k enWiki. Další věc je, že čeština není tak vhodná ke zkracování a mohly by z toho vznikat buď podivně zkomolené zkratky, nebo zbytečně dlouhé názvy. Ale obecně bych nebyl třeba proti postupnému zavádění nějaké české názvové standardizace v souvislosti s nástroji pro VisualEditor, které by umožňovaly vkládat časté šablony a vylňovat jejich parametry (nejen ty citační). --Bazi (diskuse) 23. 2. 2016, 01:57 (CET)

Možná by pomohlo, kdyby se na Wikidata třeba doplnily k šablonám/infoboxům ekvivalenty jednotlivých parametrů v různých jazycích (třeba enwiki:ImageSize > cswiki:velikost obrázku) a vývojáři by to pak zapracovali do beta funkce Překlad obsahu (která by z Wikidat mohla tahat i názvy šablon viz T127783) a třeba i do VisualEditoru. --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 02:33 (CET)

Pokud bychom např. flagicon zakládali v roce 2016, pak asi s českým názvem. Jestliže tu funguje 10 let pod zažitým názvem, pak přejmenování jedné (nebo několika podobných) šablon nepovažuji za vhodné a potřebné. Ledaže by to byl systémový přístup, tedy všechno do češtiny, což ovšem automaticky nemusí znamenat zkvalitnění.--Kacir 23. 2. 2016, 02:17 (CET)

Úplného počeštění beztak nikdy nedosáhneme, už dnes se zde vyskytují poločeské a nečeské hybridy jako infobox, navbox, locmap apod. u kterých by počeštění bylo dost na pováženou (i když navbox se běžně překládá jako navigační šablona).

Ale byl bych pro, pojmenovávat šablony výstižně (tzn. česky), a u těch nejpoužívanějších, které se často přebírají z en.wiki nechat redirect z anglického názvu, pokud nebude kolidovat s něčím jiným.

Jinou věcí je, že zde máme celé skupiny šablon, které jsou téměř stejné, ale mají jednu funkci jinak. Například zmiňovaný {{flagicon}} má sestřičku {{Vlajka a název}}, máme zde celou škálu prapodivně pojmenovaných šablon rodiny {{lh}} a {{fb}} (odkazy na hokejové a fotbalové reprezentace), které se liší typem reprezentace, polohou vlaječky a podobnými drobnostmi, které by šlo snadno ošetřit dodatečným paramterem. Případně, a to je případ i těchto sportovních šablon, se šablony používají tam, kde by stačil běžný wikitext, protože šablony by se měly používat tam, kde se dá očekávat jejich budoucí změna nebo tam, kde je třeba složitějšího formátování...

JAn (diskuse) 23. 2. 2016, 09:21 (CET)

K tomu překládání bych jen upřesnil, že i slovíčko „box“ má svůj český význam, takže infobox jako zkratka z informačního boxu i navbox jako zkratka z navigačního boxu dává v češtině smysl. Locmap zůstává nedokonalým překladem jen v tom, že lokalizační mapu (nebo mapu lokace) bychom zkracovali na lokmap. Takže v těchto případech je potřeba nějakého dalšího upravování a posouvání blíž k češtině minimální.

Podobně jako u iniciálových zkratek, kdy nám může původní význam klidně unikat, aniž by to mělo vážnější vliv na využitelnost. Třeba u DTS je poměrně lhostejné, že v originále to znamená zkratku z „Date Time Sorting“, my si to můžeme vyložit klidně jako „Datum v Tabulce k Setřídění“. :)

Potvrzuju ovšem, že pro převoditelnost je hlavně důležité, aby se šablony chovaly podobně a používaly podobně. To je případ problému s DTS, kdy anglická verze parametry řadí y-m-d, zatímco česká d-m-r. A pak se to musí při „překladu“ celé překopávat, nestačí jen hromadně nahradit anglický název šablony českým (lze to obejít přidáním parametru „formát“, to ale není moc šikovné, když jinak velmi stručná šablona má obsahovat zbytečně parametr navíc). A podobných případů je víc. Přiznám se teď, že nerozumím, v čem spočívá problém se sestřičkou Vlajka a název, jestli v samotné její existenci, nebo v (ne)návaznosti na anglický protějšek. --Bazi (diskuse) 23. 2. 2016, 14:55 (CET)

Podobné názvy: Novohradsko a Novohrad

Ahoj, další věc - co třeba Novohradsko a Novohrad (a Novohradské hory, Nové Hrady) - fakt na takové případy nezavedeme rubriku Podobné názvy? Nesouvisí to spolu nijak, jedno je v jižních Čechách, druhé na středním Slovensku, takže do Souvisejících článku to asi (?) nepatří, zároveň jsou ty názvy tak podobné a záměnné (navíc předpokládám, že i Novohradu se říká Novohradsko - ale i kdyby neříkalo...), že si to lidi můžou z pochopitelně plést a tohle by jim mohlo pomoct...? --Jiří Janíček (diskuse) 24. 2. 2016, 12:00 (CET)

Dobrý den. K tomu slouží Šablona:Různé významy. Myslím, že dostatečně. Herigona (diskuse) 24. 2. 2016, 16:23 (CET)

Řady seriálů v názvech článků

V kategoriích Kategorie:Série Simpsonových, nebo Kategorie:Epizody Simpsonových, 2. série a Kategorie:Řady seriálů je vidět, že se používají různé způsoby na označení sérií seriálu v názvu článku.

• (1. série)
• (první řada)
• (první série)
• (sezóna 1)

Nestálo by za to to nějak sjednotit? "Číslovky v názvu vypisujte" ale přesto mi to k číslování řad seriálu nějak nesedí. Chrzwzcz (diskuse) 24. 2. 2016, 17:59 (CET)

Ano, stálo by to za sjednocení. Částečně už proběhlo sjednocení u seznamů dílů. Určitě upřednostňujeme řadu před sérií a sezónou. A zřejmě by bylo češtější předřazení čísla před řadu. Jen si nejsem jistý tím, jestli pořadí uvádět číslem, nebo vypisovat slovem. V nadpisech sekcí rozhodně volím slovní, protože v úvodním obsahu se nadpisy číslují a číslo automaticky dosazené by se bilo s číslem v nadpisu. Ale v rozlišovačích názvů tato potřeba není. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 12:18 (CET)

Taky je v plánu dopřeklad šablon typu Šablona:Infobox Televizní epizoda a parametrů v nich, abychom používali přednostně řadu a díl oproti sérii a epizodě. Diskuse k tomu probíhala zde. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 12:21 (CET)

Fajn, ale závěr zatím není, že? Já bych to viděl takhle "série seriálu" zní hloupě, tak "řada seriálu", "díl v řadě" a "epizoda seriálu".Chrzwzcz (diskuse) 25. 2. 2016, 17:05 (CET)

Za mě patří všude přednostně řada namísto série nebo sezóny (v případech, kdy sjednocujeme, což jsou názvy kategorií, názvy univerzálních šablon a parametrů apod.; v individuálních případech lze upřednostnit to, co převládá ve zdrojích právě u daného seriálu, např. v podrobných textech článků apod.). U dílů vs. epizod není převaha tak zřetelná a existuje možnost, že by díl mohl mít mírně odlišný význam než epizoda, jak zaznělo v odkazované diskusi, ale bohužel bez doložení věrohodnými zdroji, takže dokud se to nepodaří prokázat, opět bych preferoval spíš díl před epizodou, protože ho považuji za univerzálnější a tak nějak češtější. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 17:31 (CET)

Wikimania 2016: call for posters, discussions and trainings

Hi people,
the calls for posters, discussions and trainings for Wikimania 2016 are officially opened, you can find all the relevant links on the conference wiki:

https://wikimania2016.wikimedia.org/wiki/Submissions

The calls will be closed on March 20.

Posters will be reviewed just to make sure that there aren't things which are too much out of scope. Since we have a whole village we will surely find places to attach them, even if we they will be a lot!

Discussions will be managed by a guiding committee who will work on the wiki to meld all the proposals and suggestions.

Trainings will be reviewed by the programme committee. Please note that we request that each training has at least 3-5 interested attendees in order to be put in the programme.

By the beginning of April we will have a first list of all the accepted proposals.

If you have questions we suggest you to ask them on the discussion pages on wiki, so that everyone will be able to see them (and their answers, of course).

We are looking forward to read your ideas! --Yiyi (diskuse) 28. 2. 2016, 14:54 (CET)

Theo T

Dobrý den, vážení kolegové. Mezi novými články se objevil článek: Theo T. V něm je použit neobvyklý termín "prostornost". Je neobvyklý, ale Slovník č. jazyka ho uznává. Autor však uvedl, že prostornost toho plavidla je 40 017 tun. Dovolil jsem si ty tuny opravit na m³, protože velikost prostoru přece nelze uvádět v tunách. Také jsem si dovolil poopravit vyjádření "Měří 227,28 metrů na délku" kratším vyjádřením: Je dlouhý 228,28 m. Autor článku tyto opravy a úpravy šmahem, bez jakéhokoliv vysvětlení revertoval. Prosím, můžete někdo napsat jak to tedy má být? Moc děkuji a srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 09:56 (CET)

Prostornost je jiný výraz pro tonáž, která se udává většinou v tunách (resp. v tzv. registrovaných tunách), méně často v metrech čtverečních (m²). --Dvorapa (diskuse) 23. 1. 2016, 10:01 (CET)

Děkuji za odpověď. Pokud bych byl odborník na lodní dopravu, napsal bych článeček na téma Prostornost. Slovník č. jazyka uvádí pouze: prostornost je vlastnost toho, co zaujímá něj. (nejč. velký) prostor. Jinak se autorovi toho článku omlouvám. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 11:16 (CET)

A co pojem gabarit? --Juniperbushman (diskuse) 29. 2. 2016, 20:04 (CET)

Povzdech kolegy 90.181.10.91

To, co tu všichni děláte, neni na místě. Chápu, že se držíte pravidel a ani se nezasmějete - koneckonců s prominutím Váš problém, že nebudete mít holku.

Ale co je horší, je to, že se všichni Wikipedisté (jmenovitě Wikipedista:Horst a hlavně vy) tváří jako nějací roboti. Bohužel je ale na jejich článcích dobře vidět, jak jsou subjektivní. Zajímavé je, že čím více Wikipedista prosazuje NPOV, tím více je zaujatý. Víte, že by se v článcích neměly vůbec vyskytovat fráze jako bohužel, zajímavé je, naštěstí, je oblíbený/neoblíbený, je vhodné/nevhodné a spousta dalších frází, které, jak vidím, tady i přes NPOV máte na denním pořádku. Jak tady vůbec může existovat něco jako Šablona:Nejlepší článek? Měli byste se držet svých pravidel. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.181.10.91 (diskuse)

Co ten poslední příspěvek tady má znamenat? --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:25 (CET)

Tak zasmáli jsme se... a dál? Povzdechl jste si hezky, ale kterého článku konkrétně se to týká to netuším.--Horst (diskuse) 4. 3. 2016, 15:50 (CET)

Zas bych to s tou holkou nepřeháněl, jedno manželství snad i z Wikipedie vzniklo (Egg a Karakal, nemýlím li se). OJJ, Diskuse 4. 3. 2016, 16:24 (CET)

ČSFD z Wikidat

Výzva pro zájemce o filmové články: Na Wikidatech je nyní možné uvádět identifikační číslo filmu v databází ČSFD. Import stávajících dat již proběhl, ale stále zbývá asi 550 článků, které mají vyplněný {{Infobox - film}}, ale nemají uvedené číslo z ČSFD. Na jednoho člověka je to práce na delší dobu, ale jak známo, pokud každý udělá pár stránek, za chvíli to bude hotové. Přebírání tohoto čísla z Wikidat již také funguje - např. v Četník ve výslužbě. JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 14:10 (CET)

Díky. Projel jsem zatím písmeno A. Chci se ale zeptat, jaká se dá očekávat pružnost aktualizace. Když to bude dělat víc lidí najednou, tak abychom moc nenaráželi na filmy, které už tu položku mají vyplněnou. Stačí asi jen promazat cache, na ničem dalším ta kategorizace nezávisí. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2016, 15:41 (CET)

Skvělé, už jsme pod 490. Cache se u těchto Wikidatových kategorií aktualizuje velmi pomalu, většinou je třeba jí pomoci (například prázdnou editací - jen dnes jsem na tuhle kategorii pouštěl bota touch.py asi pětkrát). JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 22:09 (CET)

Dotaz: Pokud je odkaz v IB, co ext. odkazy? Smazat kde jsou, doplnit kde nejsou? B.mertlik (diskuse) 9. 2. 2016, 22:20 (CET)

O W U Ř G E R N by mělo být hotovo. Chrzwzcz (diskuse) 11. 2. 2016, 20:29 (CET)

Bohužel ten import toho naimportoval víc než je vhodné (ono tedy nebylo jak to poznat), protože odkaz na ČSFD tu máme zdaleka nejen ve smyslu autoritního odkazu, ale často i libovolného odkazu na film nějak související s tématem, což ale samozřejmě na Wikidata nepatří. Takže bude ještě spousta práce s opravami. --Mormegil ✉ 10. 2. 2016, 09:55 (CET)

Kategorii jsem prohnal touch.py (čili aktualizoval její obsah), máme tedy 357 článků s chybějícím záznamem na ČSFD na WD. Jestli import neproběhl plně správně, byl bych pro jeho úplný revert a poloautomatické znovuimportování (bez přepínače -always). --Urbanecm (diskuse) 10. 2. 2016, 10:13 (CET)

Ad import: Souhlasím, že v některých případech mohl bot naimportovat id i k článkům, ke kterým nepatří. To už se tak u importů někdy stává. Odkazovaná stránka ukazuje 200 článků, kde to není zcela v souladu, ale z nich valná část nemá prostě vyplněno o co se jedná a odkaz tam může být dobře. Ale revertovat kvůli cca 70 chybným odkazům (3,5%) 2000 editací je zbytečný kanón na vrabce, chápal bych to, kdyby byla chybovost v desítkách procent. To bude jednodušší projít těch 70 odkazů ručně.

Problémem můžou být některé hraniční případy - narazil jsem na muzikál, který má {{infobox - film}} a existuje jeho filmový záznam, který má položku na ČSFD. Tedy sice na první pohled nesoulad, ale na druhý soulad. Obdobný případ je hned první odkazovaná položka na seznamu - záznam opery.

Stejně tak byly některé šablony vyplněny špatně. Ale díky tomu reportu je nyní můžeme opravit. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 10:36 (CET)

Bylo by to jednoduší. Vědět ovšem, jakých 70 odkazů to je. Nebo to víme? --Urbanecm (diskuse) 10. 2. 2016, 19:26 (CET)

Už je asi z větší části opraveno, ale v podstatě se jednalo o ten hned první seznam 202 článků, ve kterém ovšem nebyly uvedeny ty bez vyplněného P31 (což byly většinou televizní seriály importované ze sk.wiki). Uvidíme zítra, co bude zbývat za problémy. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 21:43 (CET)

Jen tak mimochodem, neměla by ta údržbová kategorie být skrytá? Nebo chceš, aby ji viděli i případní pomocníci, kteří nemají zobrazovány skryté kategorie? --Jan Polák (diskuse) 10. 2. 2016, 19:24 (CET)

Vzhledem k ostatním podobným kategoriím, ESO. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 21:43 (CET)

Já to ESO chtěl použít, ale nevěděl jsem, zda to neskrytí nemělo nějaký hlubší – mne v tu chvíli neznámý – důvod. Evidentně nikoliv. --Jan Polák (diskuse) 10. 2. 2016, 22:15 (CET)

V seznamu zbývá už jen 23 položek, mělo by jít a) hlavně o filmové série, které přirozeně na ČSFD nemají souborný záznam, b) o filmy, které zkrátka na ČSFD chybějí. Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2016, 10:01 (CET)

Díky za pomoc :-) Dáme ještě druhé kolo - zprovozníme kategorizaci v {{Infobox - televizní pořad}}. JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 11:12 (CET)

No nazdar :) Když už jsme u těhle infoboxů ... a možná to nepatří zrovna sem... - nedalo by se nějak sjednotit a udělat nějaké nabízené možnosti nebo zpětně robotem poupravit? Protože jak to teď upravuju tak tam vidím Země původu "Česko", Česká republika", "ČR", to všechno krát dvě protože někdo tam dává vlajku někdo ne, jazyk Česky/český/Čeština/čeština (x2 - s vlajkou/bez)... TV stanice Nova, TV Nova, NOVA... Takže to působí takovým neuspořádaným dojmem. Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2016, 16:51 (CET)

Zajímavé. POznamenám si, něco sjednotit půjde. BTW, ještě přemýšlím o výmazu prázdných položek z infoboxů, které brání přebírání z Wikidat (ČSFD už jsem takto odstranil) JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 22:16 (CET)

Možná by šlo vymazat prázdné parametry ve všech infoboxech využívajících Wikidata. Anebo rovnou ve všech infoboxech kompletně. To by zabránilo běžné praxi, kdy se do článku vloží celý infobox, poté se vyplní zčásti, později se např. přejmenuje položka v kódu infoboxu, není provedeno přejmenování botem nebo je provedeno chybně a poté někdo doplní informaci do přítomné chybné položky, aniž by si ověřoval, jestli daná položka skutečně v infoboxu je. O to bych se kdyžtak postaral. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:23 (CET)

S bezhlavým mazáním bych byl opatrný. Někde může právě nevyplněný parametr bránit tomu, aby se přebíraly závadné hodnoty z Wikidat. A obzvlášť u infoboxů, které data nepřebírají, je žádoucí spíš to, abychom v článku měli prázdný parametr, protože to pak vybízí a ulehčuje doplňování chybějících hodnot. Přejmenovávání parametrů v infoboxech by se mělo dít výhradně způsobem, který zachová kompatibilitu a pokud tak někdo nečiní, je to závadné, to by se nemělo podporovat. --Bazi (diskuse) 13. 2. 2016, 23:00 (CET)

Dobrá, mimochodem je to ještě trochu horší problém než to vypadá. Kromě nezachovávání zpětné kompatibility (každý druhý prostě upraví infobox a nestará se, jak se to projeví v článcích) se ještě setkávám s další skupinou wikipedistů, kteří si nevšimnou existujícího parametru infoboxu a do článku vloží prostě data pod svým vlastním názvem parametru. Kromě toho (ale to už nelze považovat za chybu) pak někdo přidá do infoboxu chybějící položku a už nezkontroluje, že v nějakých článcích je třeba už vyplněna (byť dosud neexistovala) pod trochu jiným názvem (viz předchozí bod vymýšlení názvů parametrů). Se všemi případy se často setkávám a vůbec nevím, jak to řešit lépe než ruční editací všech článků, které obsahují v infoboxu nějakou chybu. Dost mi k tomu pomáhá Templatetiger, kde si nechám vyjet jednotlivé parametry v článcích, porovnám je s existujícími parametry infoboxu a ručně ty desítky překlepů, vymyšlených názvů, nepřejmenovaných názvů, chybných zásahů bota apod. v jednotlivých článcích upravím. Nejhorší na tom všem je, že ve většině všech infoboxů, které jsem už takto procházel, jsem se setkal s podobným poměrem 90/10 – 90 % neexistujících parametrů chybné názvy parametrů atd. a 10 % neexistujících parametrů parametry, které v infoboxu opravdu chybí. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 23:27 (CET)

To se asi pohybujeme v jiném prostředí, já s takovou mírou závadnosti parametrů a infoboxů do styku nepřicházím. A ani nezaznamenávám tak masivní neuvážené zásahy do infoboxů. Editace infoboxu ostatně není úplně triviální záležitost, takže pochybuju, že by to běžně dělali úplní nováčci. Nevím, opravdu nemůžu toto potvrdit. Každopádně to tedy spíš potvrzuje, že bychom měli všechny parametry v článcích uvádět, jak je ostatně tuším zmíněno v příslušném doporučení. Mělo by to být návodné k vyplňování těch skutečně existujících, namísto přidávání nových smyšlených parametrů. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2016, 00:40 (CET)

Já jen když otevřu jakýkoliv infobox v Templatetigeru (sháním třeba jen drobnost), tak mi pak lezou oči z důlků, co tam najdu. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 11:32 (CET)

@JAn:Teď je to vážně v některých položkách dost rozkolísané a nějaké sjednocení možností by se hodilo (a to nakonec neplatí jen u těchto TVfilmoých infoboxexh.Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 09:40 (CET)

@JAn: Aktuální seznam - chtěl jsem zase ve volné chvíli něco povyplňovat, ale všiml jsem si, že mnohé ze seriálů a pořadů jsou tam neprávem, protože csfd v infoboxu vyplněné mají a z nějakého důvodu se neprovedl export do wikidat. Nešlo by nějak prověřit než se budou dělat manuální dodělávky? Např. Čapkovy kapsy, někdy se to dá poznat podle toho, že se v infoboxu píše nedokončené např. "Čapkovy kapsy na" (a ČSFD chybí). A pak tu máme Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat, která obsahuje také nesprávné položky, třeba Pán prstenů: Návrat krále má vyplněno csfd úplně stejně jako na wikidatech! A některé z daných položek mají na spodku infoboxu jen "ČSFD" a ne "Seriál XYZ na ČSFD" - jako třeba Chasing Life. Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 09:40 (CET)

Ad import: Z nějakého důvodu se to napoprvé nenaimportovalo. Hotovo Hotovo.

Ad liší se: Mám dojem, že zde můžou hrát roli tzv. bílé znaky - rozdíl není pouhým okem viditelný. JAn (diskuse) 15. 2. 2016, 12:27 (CET)

@JAn Po importu toho vážně ubylo a většinu jsem zadal do wikidat, někde to na ČSFD chybí, jindy je na Wikipedii sjednocující název za více dílů, který na ČSFD není...

Liší se - to co píšte se mi zatím neprokázalo...

Chasing Life, kde se na konci infoboxu objevuje jen "ČSFD" trvá.

Měl bych složitější návrh - Šlo by nějak zjistit, jestli se český název (nebo štítek) liší od ČSFD? Narazil jsem na několik rozdílů, hlavně názvy nebyly počeštěné (dlouho neaktualizovaný seriál začali mezitím u nás vysílat), někdy byl i trochu jiný název v češtině než ČSFD... Čímž netvrdím, že to má být vždy stejně. Chrzwzcz (diskuse) 15. 2. 2016, 20:18 (CET)

Pozor k něm názvům, ČSFD uvádí mnohdy různé alternativní názvy, mimo jiné třeba i festivalové (což se týká spíš filmů než seriálů) a nemusí být vždy špatně, že se název na Wiki liší od toho, který upřednostnila ČSFD. Nevzácně se výběr primárního názvu liší mezi ČSFD, FDB a dalšími. Takže zjistit určitě ano (a pozor na rozlišovače), ale jen bych varoval, abychom automaticky nepřebírali z ČSFD všechny názvy. Dobré je právě prozkoumat, který z alternativních názvů se používal při jakém vydání/distribuci apod.

Jinak to zobrazování „XY na ČSFD“ vs. jen „ČSFD“ vs. jen „XY na“ souvisí asi se špatným zapodmínkováním zobrazení toho úvodu, který zřejmě závisí na existenci hodnoty v infoboxu/článku a nezohledňuje přítomnost hodnoty na Wikidatech. Asi nedostatek úpravy infoboxu. bylo způsobeno chybou v diakritice - v TV infoboxech používáme parametr „csfd“ bez diakritiky, ale doplněný parametr byl pojmenovaný „čsfd“. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2016, 21:19 (CET) Edit. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2016, 21:30 (CET)

Ano, šlo mi o to jen zjistit rozdíly od ČSFD, ne automaticky přejímat, úprava by se dělala manuálně po zvážení. Při téhle akci jsem nějakých 10 filmů a seriálů přesouval na český název a to určitě festivalové a neoficiální nebyly (to navíc na ČSFD označují). ohledně zobrazování jen "ČSFD" - fajn zmatek, prima že se vyjasnilo. Ale proč Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat obsahuje články, i když v infoboxu ani čsfd/csfd parametr není, a přesto "je různé". Jo a Na vodě nemá Wikidata, čím to? Vznikl 7. února.... Chrzwzcz (diskuse) 15. 2. 2016, 22:23 (CET)

Ad Na vodě - zatím nemá založenou položku na Wikidatech (nikdo to neudělal ručně a bot zakládá až po týdenní existenci článku). JAn (diskuse) 16. 2. 2016, 17:28 (CET)

Nešlo by nějak (na Wikidatech nebo v infoboxu) hromadně udělat, aby se u českých filmů (tj. když je shodný s názvem filmu) nezobrazoval parametr „původní název“? Snad ho nepotřebujeme 3x – nahoře, hned pod ním a dole u eo. Díky. – Tento příspěvek přidal(a) Ben Skála (diskuse • příspěvky)

Mám takový malý dotaz – lze považovat Wikipedii za zdroj odkazu k filmu ČSFD? Toto právě znemožňuje u zdrojové wiki doplnit odkaz z Wikidat. Konkrétně článek Olověná vesta je považován za zdroj odkazu, takže nelze odkaz smazat, aby byl posléze doplněn z Wikidat, kde je jako zdroj právě uveden konrétně tento článek na zdejší wiki. Je to nějaká výjimka z pravidla nebo jak to vlastně funguje na těch Wikidatech? Skutečně je tam potřeba zdroj a je možné použít i nějakou jazykovou mutaci Wikipedie? Zrovna u ČSFD se hodně používá česká nebo slovenská mutace. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 2. 2016, 09:07 (CET)

U externích identifikátorů myslím nejsou zdroje nějak potřebné, při hromadné importu je však vhodné uvést, odkud to pochází. Jinak Wikipedii nelze považovat za zdroj pro Wikidata. Matěj Suchánek (diskuse) 16. 2. 2016, 14:26 (CET)

Bot při importu uvádí, ze které wikipedie hodnotu čerpal. Vzhledem k tomu, že ČSF kromě cs a sk používá jen id a to v pěti článcích, asi tam jiné hodnoty nebudou :-) Formálně správný postup je při změně hodnoty tuto referenci smazat. JAn (diskuse) 16. 2. 2016, 17:28 (CET)

@Matěj Suchánek, JAn Dudík: Tak děkuju za informace. Zdá se, že u Olověné vesty se asi položka upravovat nebude, pro jistotu tam teda nechám položku ČSFD vyplněnou, kdyby to někdo chtěl nějak hledat, tak ať najde, bránit nebudu. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 2. 2016, 19:33 (CET)

Hm, tak jsem se pokoušel sjednotit zápis některých položek a při tom narazil na to, že u některých zahraničních filmů je vyplněn jazyk = čeština. Případně (trochu lépe) jazyk = angličtina, český dabing. Kam se hrabe nějaká snaha o strojovou čitelnost, když budou strojově čitelné nepřesné informace :-) JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 15:36 (CET)

ČSFD není na Wikidatech - Ty zbylé už asi na ČSFD vážně nejsou, nebo by neměly mít takový infobox (?!) - filmové série apod.. Zajímovost - Zázrak (film) - viz tamější diskuze, je to část dvojfilmu.Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2016, 18:56 (CET)

Některé na ČSFD opravdu nesjou (lze tam navrhnout jejich založení [9] - pouze pro přihlášené)

Já postupně procházím filmy podle let a přidávám infoboxy tam, kde chybí, jsem někde u roku 1956 - a u takových čsfd id obvykle existuje

Třetí skupinou jsou filmové série, které se skládají z více filmů, z nichž každý má čsfd id, ale série nemá. Neznamená to ale nutně, že by byl infobox špatně. JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 22:25 (CET)

Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat - vůbec to nebylo tím, že by snad parametr čsfd měl jinou hodnotu, ale většinou špatně vyplněnými jinými parametry - např "délka:" místo "délka =" a zejména uvedením šířky už v parametru obrázek např. "obrázek = Ralph Fiennes.jpg|250px|" - vůbec svislice na nečekaném místě byl problém největší, aby ne když je to oddělovač parametrů. Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2016, 19:46 (CET)

Vida :-) já zatím tyto články ignoroval, ale zkusím tyhle zbylé parametry aspoň částečně vyházet. JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 22:25 (CET)

Nevím, jestli to JAn (či kdokoli jiný, koho to zajímá) zaregistroval, ale vznikla také vlastnost pro ID tvůrce na ČSFD ({{Čsfd osoba}}). --Mormegil ✉ 14. 3. 2016, 21:04 (CET)

Díky za upozornění, kouknu na import. JAn (diskuse) 14. 3. 2016, 21:53 (CET)

Aktivní sledování diskuzí

Dlouhodobě si všímám, že velkou slabinou naší Wikipedie je nedostatečná pozornost věnovaná diskuzním stránkám. Ty jsou přitom pro naše čtenáře (a hlavně pak ty technicky nedostatečně odvážné či nedostatek času mající z nich) hlavním nástrojem pro komunikaci s námi a připomínkování obsahu článků, které u nás čtou. Mnoho diskuzních stránek dosud neexistuje, tudíž nikoho z nás editorů nenapadne kontrolovat jejich obsah, a mnoho článků nikdo z aktivních editorů nesleduje, takže si příspěvku v diskuzi nikdo nevšimne ani přesto, že sledování článku automaticky znamená i sledování související diskuzní stránky. Zvláště u „jednou napsaných“ a dále už nerozšiřovaných starších článků je toto velký problém, protože původní autor je často už neaktivní, takže si příspěvků v diskuzi nevšimne, a současně je přitom u starých článků největší pravděpodobnost, že obsahují zastaralé informace, na jejichž neaktuálnost nás někdo v diskuzi upozorní.

Já jsem takto např. dnes konečně zareagoval na příspěvek na Diskuse:Habsburský zákon, kterým nás nějaká náš čtenář před 4,5 lety upozornil na aktualitu, která změnila platnost jednoho důležitého tvrzení v článku. Protože ale nikdo dříve nezareagoval, uváděli jsme celou tu dobu neaktuální informaci (kdyby tam byla aspoň šablona {{Aktualizovat}}), zmýlili tím za tu dobu víc než 5600 návštěvníků (článek naštěstí není příliš navštěvovaný) a minimálně dotyčného připomínkovatele jsme utvrdili v tom, že Wikipedie je neaktuální a dokonce ani nemá smysl se snažit na chyby v ní upozorňovat. Vím, že teď někteří z vás mohou chtít reagovat „tak proč to neopravil sám“, ale dle svých zkušeností s dlouhodobou propagací Wikipedie např. na univerzitní půdě si dovolím oponovat tomuto přístupu, který nepočítá s tím, že jsou lidé (a takových je zřejmě ve veřejnosti dokonce většina!), kterým prostě jiné aktivity nedovolí se pustit do aktivního editování Wikipedie či zkoumat podrobněji její pravidla a přesto naše články čtou a chtěli by přispět k jejich aktuálnosti – tak proč jim to neumožnit aspoň na diskuzních stránkách? Na větších Wikipediích je to dokonce už dávno běžná praxe – že ten, kdo nemá za možné či vhodné (technicky, strukturně, pro střet zájmů…) článek rozšířit, je vyzýván k uvádění připomínek do diskuzní stránky, kde se jich pak může někdo z jiných wikipedistů ujmout a dle možnosti je zapracovat. Neříkám, že by to měla být odteď povinnost každého z nás, nicméně nechat poměrně důležitou obsahovou připomínku spát po mnoho let už mi zas přijde přespříliš – tak prosím na takové případy do budoucna alespoň více upozorňujme, ať jsou na očích.

"TLDR": Založil jsem stránky Wikipedie:Poslední změny/Diskuse a Wikipedie:Poslední změny/Diskuse/Anonymní a budu rád, pokud je někteří z vás budou občas navštěvovat, prohlížet příspěvky do diskuzí ke článkům a alespoň základním způsobem na ně reagovat (poděkováním, vysvětlením, šablonou {{Aktualizovat}}, ideálně pak přímo aktualizací dle podnětu, pokud je vhodný). Vysvětlení obsahu stránek a tip na další zpřehlednění té první je uvedeno v jejich úvodu. Jde vlastně jen o filtr z Speciální:Poslední změny, ale přijde mi užitečné mít toto snadno dostupné. Pokud se to někomu zalíbí a najde vhodný způsob, jak přidat jeden nebo oba tyto odkazy do {{OznámeníRC}}, aby to bylo víc na očích všem, budu rád. S pozdravem --Blahma (diskuse) 20. 2. 2016, 00:00 (CET)

P.S. Ještě jsem našel tenhle zajímavý odkaz: náhodná diskuzní stránka. V současnosti máme 346051 stránek v hlavním prostoru a k nim 35467 diskuzních stránek, tj. nějakou diskuzi má zatím každý desátý článek. --Blahma (diskuse) 20. 2. 2016, 23:43 (CET)

To založení diskuzních stránek v RC je dobrý počin a aktivnější přístup v této věci (pokud na to někdo bude mít čas) by byl fajn. Jinak, co se týče toho odpovídání, bych ještě dodal, a asi neřeknu nic nového, že zkrátka "nejsou lidi" :). Sám jsem několikrát odpověděl lidem (sleduju RC), které jsem vůbec neznal, ale týkalo se to spíš obecných záležitostí, pravidel wiki atd. Některé podněty na diskuz. stránkách jsou dost specializované a na wiki není nikdo, kdo by dokázal reagovat nebo měl potřebné zdroje k osvětlení problému. --Remaling (diskuse) 21. 2. 2016, 01:45 (CET)

@Remaling: Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Recenzenti podle oborů může pomoci v nalezení takového specialisty. --23. 3. 2016, 11:34 (CET), Utar (diskuse)

Takový problém jistě existuje a netýká se jen diskusních stránek, ale i prakticky všech typů údržbových a varovných šablon. V první řadě asi bude potřeba se smířit s tím, že jakékoliv podněty a připomínky tu fungují pouze na principu "až/pokud to někoho zaujme, tak se tomu bude věnovat". Každopádně dík za ty dvě nové přehledové stránky – nic zásadního asi nevyřeší, ale určitě je to zajímavý příspěvek do mozaiky možností. Teoreticky by se dalo uvažovat, že bychom zavedli nějaké značkování diskusí a na základě těch značek pak filtrovali vyřízené/ukončené a nevyřízené diskuse, ale obávám se, že bychom to stejně nestíhali sledovat, a kdybychom si tu zavedli nějaké lhůty a pořadníky k vyřizování, mohlo by to sklouznout k nějakému nekonstruktivnímu alibistickému vyřizování a planému odpálkovávání podnětů, jak to obvykle funguje u různých úřadů atd. Koneckonců takto dopadá i Phabricator, že drobné banální opravy, jaké dříve byly provedeny takřka obratem, jen co se připomínka mihla někde pod nějakou Lípou, tam dnes dostanou příznak nízké priority a pak se na mnoho let ztratí v tom byrokratickém moři. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 03:40 (CET)

Wikipedie:Rychlé smazání - smazání stránek blokovaného wikipedisty

Na stránce Rychlé smazání je v bodě 3 uvedeno pravidlo vycházející z domněnky arbitrážního výboru, a sice, že smazat se má bez diskuse stránka vytvořená zablokovaným uživatelem bez ohledu na její užitečnost. Netuším, jak se žádá arbitrážní výbor o revizi stanoviska, nebo jak může komunita vyslovit nesouhlas s určitým jeho stanoviskem a jestli musí respektovat vše co arbitrážní výbor řekne, ale rád bych, aby se tento bod znovu otevřel.

Wikipedie není byrokracie, stane-li se třeba při vkládání nominace nebo návrhu procedurální chyba, nemělo by se to stát automaticky důvodem zneplatnění onoho příspěvku. Stejně tak by nemělo být automaticky důvodem pro zneplatnění příspěvku, když ho přidá někdo, kdo je sice zablokovaný, ale zvýšil úroveň Wikipedie. Proto by podle mě měla následovat komunitní diskuse o smazání, která probere okolnosti, nikoliv automatické smazání. Wikipedie je tu pro budování encyklopedického obsahu, nikoliv pro upřednostňování výchovy wikipedistů nebo komunitních procesů před samotným obsahem. V duchu Wikipedie je tvořit, Wikipedie má být otevřenou encyklopedií pro ty, kteří přišli tvořit, nikoliv pro ty, kteří chtějí něco vytvořit a zároveň nejsou zablokování pro nějaký jiný "delikt". Děkuji za názory. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:19 (CET)

Já se domnívám, že komunita má právo revidovat cokoliv, co vyřkl AV formou konsenzu vyjádřeného například v ŽoKu. Ten by tedy bylo vhodné založit a nechat komunitu vyjádřit se v něm. V případě konsenzu na ponechání platných příspěvků se tím toto stanovisko reviduje. Domnívám se, že toto stanovisko je na hranici pravomocí AV, ne-li za ní, AV nerozhoduje o obsahu ale o sporech mezi uživateli. To jen tak na okraj. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:23 (CET)

@Palu: Již v první větě je chyba, když mluvíte o tom, že to pravidlo vychází z domněnky AV. To pravidlo tam je od roku 2006. To pak bude celá následující diskuse zkreslená, viz příspěvek Urbanecm. --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:29 (CET)

@Jan Kovář BK: Toto pravidlo tam je a říká, že může být smazáno. Stanovisko (a vlastně můžeme říkat domněnka, v tomto nemá AV větší právo než kdokoliv z nás) AV k tomu říká, že by příspěvek (za určitých podmínek) měl být smazán. To, zda může a zda by měl být smazán je dle mě dost rozdílné. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:33 (CET)

@Urbanecm: Nech si to politikaření se slovíčky, to mne nezajímá, ať to dopadne jakkoliv. Já mluvím o tom, že pravidlo zavedené v roce 2006 nemůže vycházet z něčeho, co bylo sepsáno v roce 2014. To znamená, že ten bod 3 tam nepřidal AV. Vy tvrdíte, že za to může AV. V tom je rozdíl. Mimochodem, v čem není jasné, že osoba, která má zakázáno editovat, prostě nesmí editovat? --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:41 (CET)

Netušil jsem, že to AV je tam přidáno, ale nemění to nic na věci, že to není správné. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:45 (CET)

Ad slovíčkaření) Potom jsme se nepochopili, myslel jsem, že narážíš právě na tento rozdíl. V tom, že Wikipedie:RS nemůže vycházet ze stanoviska AV se shodujeme. Jasné to je, ale naším cílem je primárně vylepšit projekt, nikoliv dodržovat opatření/pravidla/etc.. Proto by bylo dobré celý bod 3 vyřadit. Na vandalské články se uplatní jiné body. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:48 (CET)

@oba: Tak je to vyjasněno, Palu se spletl a s Urbanecm jsme se pouze nepochopili.

Nyní můj názor. Pokud má osoba zakázáno editovat Wikipedii, nemůže být tento zákaz bez sankcí obcházen za pomoci loutkových účtů, které možná přidají něco, co by Wikipedii obohatilo, na druhou stranu ale vzápětí pokračují ve vandalské činnosti, za kterou byl zablokován hlavní účet osoby. Za to prostě těch pár potenciálně (teď ale slovíčkařím já) hodnotných příspěvků nestojí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:55 (CET)

Nemůže, ale když už to udělá... Tak smazat? Jaký je rozdíl ve smazání automatickém a ve smazání pouze jasných vandalismů a zbytek dát k diskusi? Podle mě to tolik práce pro správce nepřinese a podle mě za ní zachráněný článek stát může. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 19:09 (CET)

Nejde o práci pro správce, ale hlavně o signál vyslaný loutkařícímu vandalovi. Za „vydržování si“ vandala jeden nebo pár „zachráněných“ článků nestojí. Pokud je ale mermomocí někdo touží zachraňovat, nechť je napíše sám za sebe, tomu se, pokud vím, meze nekladou. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 20:30 (CET)

Kladou kvůli autorským právům (paradoxně vandalů), pokud by to byla kopie.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 20:45 (CET)

Ano, měl jsem samozřejmě na mysli nové sepsání článku s vlastním autorským vkladem, ne že by někdo vzal na sebe cizí dílo. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 20:50 (CET)

Ten signál by měl dostat jinak než narušováním Wikipedie (což jistě je mazání přínosných článků, k tomu také doporučení Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení). Dělat znovu práci, kterou už někdo udělal, by sice možné bylo, ale co je na tom racionálního? Samozřejmě, že můžu udělat něco, co už někdo udělal, ale jaká z toho plyne výhoda, než že vandal dostane výchovný políček (snad nebudeme vychovávat lidi, místo toho bychom se měli věnovat obsahu)? Wikipedie přijde buď o tento článek a nebo o ten, který jsem mohl vytvořit místo již jednou hotového a smazaného. Tohle ideologické trestání tak nepřinese nic ani správcům, ani vandalovi (pokud mu nepomůže blok, tak mu těžko pomůže zrušení článku, které může stejně snadno obejít). Wikipedii to nepomůže už tuplem, protože přijde o jeden článek a výchovný efekt tím oproti již udělenému bloku nikterak nezvýší. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 20:54 (CET)

Mazání (jinak přínosných) článků dle pravidel je podle vás „narušování Wikipedie“? Tedy i mazání copyvií? To je hodně svérázný výklad. Mohl byste se vyjádřit k potenciální demotivaci ostatních editorů, když to dle vás Wikipedii nepomůže už tuplem?--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 21:49 (CET)

V žádném případě se nejedná o mazání „automatické“, když to není povinnost ani nutnost a ani se tak v praxi neděje. Několik provokativně založených zachráněných článků (většinou nevalné kvality) nestojí za rozsáhlé diskuse, větší míru zatěžování komunity, ale především praktické nemožnosti vynucovat zákaz editace a tím potenciální demotivaci ostatních editorů k dodržování pravidel.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 20:45 (CET)

Proč je vlákno založeno tady a nikoliv na diskusi u pravidla (pokud chcete změnit část pravidla)?--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 18:51 (CET)

Protože jsem myslel, že se to váže na AV a netušil jsem, kde to správně řešit. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 19:09 (CET)

V době, když jsem byl já arbitrem - je to dávno, už v roce 2007 - výbor řešil případ wikipedisty, který měl (při přerušení úplného zákazu kvůli obnovení arbitráže) zákaz zasahovat do hlavního jmenného prostoru. Přitom ale vytvořil článek, který dokonce získal stříbrný puclík dobrého článku.

V arbitrážním výboru tehdy převládl názor, že provedení jinak celkově pozitivní editace, která porušuje nějaké omezení udělené arbitrážním výborem, může být důvodem např. k novému zablokování nebo prodloužení platnosti omezení, ale že se tato editace automaticky nemaže. (Mimochodem, tehdy dokonce bylo rozporováno i to, zda vůbec má být taková pozitivní editace důvodem k postihu uživatele, ale výbor se rozhodl trvat na dodržování omezení a upozornil, že v naprosté většině případů má uživatel možnost postihu se vyhnout kupříkladu podáním návrhu na úpravu místo toho, aby úpravu provedl sám.) Smazání článku tehdy tuším z výboru nepožadoval vůbec nikdo.

Z toho, že se arbitrážní výbor v nynějším složení (a také významná část komunity) rozhodl od této praxe odklonit a publikoval výslovné stanovisko podporující, ne-li dokonce vyžadující mazání pozitivních editací, je mi smutno. Dodnes si myslím, že tu arbitrážní výbor upřednostnil nad cílem projektu ne zcela jasný zájem komunity. Revizi směřující k tomu, že před smazáním se hodnotí nejen zákaz/zablokování autora, ale především přínos editace, vždy podpořím. --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 21:14 (CET)

Pro Pro Tehdejší závěr popisovaného případu mi přijde naprosto logický a nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být i dnes. I já bych (jakkoliv je to možné) podpořil změnu k původní praxi. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2016, 21:43 (CET)

Jak se stavíte ke zjevným provokacím (a tím výsměchu čehokoliv) zablokovaným editorem? Dosud se bavíme pouze o nových článcích, příště se můžeme bavit o jakékoliv užitečné editaci a nakonec o smyslu AV i smyslů bloků vůbec (protože by nic nebylo prakticky vymahatelné).--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 21:49 (CET)

@Okino: K tomu nyní probíranému vandalovi (třeba i ve srovnání s oním dávným případem) bych připomněl, že dotyčný má ve zvyku mimo jiné využívat uživatelská jména svých mnoha loutkových účtů k dehonestačnímu vyjadřování a napadání ostatních wikipedistů. Představa, že by se měla podporovat takováto jeho činnost zachováváním článků a editací tzv. „užitečných“ při nemožnosti skrýt uživatelské jméno, je IMHO opravdu dost problematická a nepřímo taková praxe vybízí k dalšímu zneužívání takovýchto praktik. Pokud není vyřešen proces přejmenovávání vandalských účtů a dostáváme se do konfliktu s autorským právem, tak kromě smazání už moc jiných možností nezbývá. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 22:13 (CET)

Asi jste, Bazi i Zdenkku, přehlédli spojení "jinak celkově pozitivní editace". Tzn. ta editace by měla být celkově pozitivní, nebo by její negativní stránka měla být jen marginální. Zjevná provokace bude sotva "celkově pozitivní editace", ale jestli je negativní marginálně, nebo významně, to už se a priori říct nedá. Založení celkově dobrého článku jako provokace - tam vidím negativní stránku spíš marginální. Provedení stovek marginálních editací, jejichž cílem navíc třeba není provokovat jen obcházením bloku, ale navíc třeba i dalším pohybováním na hranici pravidel, přiděláváním práce ostatním a podobně (nechci navádět k olizování zmrzlého zábradlí, a tak nebudu uvádět konkrétní příklady, ale dokonce to může být i zjevné nerespektování prostých dobrých zvyklostí jako cílené zaplácávání posledních změn) - tam je negativní stránka nepochybně významná. A v takovém případě si pochopitelně dokonce dovedu představit, že se prostě masově odmažou/zrevertují. --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 22:42 (CET)

Promiňte, už se v tom neorientuji; kdeže arbitrážní výbor v nynějším složení publikoval výslovné stanovisko podporující mazání pozitivních editací? Něco mi uniklo?--RPekař (diskuse) 28. 2. 2016, 20:13 (CET)

@RPekař:-vůbec nikde přece, vždyť víte. Zkuste předešlé stanovisko AV revidovat- a to zajímavé "opatření proti všem?" zrušit. Myslím, že je to ostuda, která odporuje závaznému pravidlu wp:Pravidla arbitráže. Situaci vystihl Kolega Urbanecm. Ostudou je i odkazování takovéhoto rozhodnutí v doporučení Wikipedie:Rychlé mazání (AV není autoritou k výkladu pravidel a doporučení) a účelové neprodiskutované následné úpravy tohoto doporučení, ale to je již jiná kapitola. Chci ještě dodat, že to, co dnes jako problém ještě nikdo nevidí a ještě to žádný problém vlastně ani není, může dobudoucna problém být. Nechci sem psát, co by se mohlo stát, protože by se to mohlo jakožto předpověď, která plní sama sebe opravdu stát, ale arbitrům a z mého pohledu důvěryhodným osobám na to odpovím. Jedině však neveřejně.--Rosičák (diskuse) 29. 2. 2016, 05:45 (CET)

Osobně si myslím, že je třeba koukat na celkový přínos uživatele, tedy součet jeho plusů a mínusů pro Wikipedii. Co na tom, že udělal jeden dobrý článek, když zaměstnal třeba i desítky jiných wikipedistů, kteří museli ve stovkách jiných článků opravovat jeho chyby, revertovat, argumentovat atd. Kdyby toto nemuseli dělat, mohli napsat třeba čtyři dobré články. Takže i když to vypadá kontraproduktivně: ano, pro klid ve Wikipedii a podmínky pro dobrou práci mazat. --Packa (diskuse) 26. 2. 2016, 22:07 (CET)

Osobně si myslím, že není třeba koukat na celkový přínos uživatele, ale celkový přínos editace či jejich souboru. Posuzovat uživatele má arbitrážní výbor, pokud k tomu dostane podnět, u ostatních bych parafrázoval Wikipedie:Wikietiketa: neposuzujte uživatele, posuzujte editace. Stejně jako výše Bazimu a Zdenkkovi navíc odpovídám, že si i já dovedu představit hromadné odmazání/revertování souboru editací provedených pod zákazem/zablokováním, pokud to bude jasně jednodušší k odstranění jejich vad než jejich jednotlivé probírání - ale nikoli jen kvůli tomu zákazu/zablokování, ale kvůli celkovému posouzení jejich přínosu (byť třeba jen podle jejich vzorku). --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 22:42 (CET)

@Okino: Eh? Kde AV tvrdí, že pozitivní editace zabanovaného uživatele musí být smazány? AV pouze potvrdil, že i pozitivní editace takového uživatele mohou být mazány, pokud je to nezbytné pro vynucení uloženého zákazu editace. Tj. správce takovou editaci může smazat v procesu rychlého smazání, bez toho, že by se to muselo zdlouhavě řešit skrz DoS či jinými prostředky. Ovšem nejde o dogma, pokud komunita projeví jednoznačný zájem o zachování nějakého článku, je samozřejmě možné učinit výjimku. Ta by měla být vyjadřena například konsenzem v DoSu či v revizi smazání. Vámi zmíněný článek se stříbrným puclíkem bych považoval za vhodného kandidáta právě na takovou výjimku a pravděpodobně bych sám hlasoval pro jeho zachování. Na další aspekt problému upozornil kolega Packa. Představme si wikipedistu zabanovaného za neustálé vkládání copyvií, od kterého se přes veškerou snahu nenechal odradit. Pokud se zjistí, že zmíněný wikipedista obcházel zákaz editace prostřednictvím loutkového účtu, správci mají možnost smazat veškeré jím založené články, aniž by u každého museli podrobně zkoumat původ textu. Což je podle mě dobře. Pokud by někdo trval na zachování nějakého takového článku, měl by (třeba v revizi smazání) jako navrhovatel sám doložit, že se nejedná o copyvio. O to ale u Toma646 nejde. Když se podíváme na tento konkrétní případ, vidíme že uživatel nepřestává vandalizovat Wikipedii prostřednictvím svých loutkových účtů, včetně toho, že nevybíravými způsoby útočí na jiné wikipedisty. Proto je nutné, aby zákaz editace byl v tomto případě důsledně vynucován. Wikipedie si nemůže dovolit tolerovat podobné chování, pokud nechce rychle ztrácet seriózní přispěvatele. --Vachovec1 (diskuse) 27. 2. 2016, 00:07 (CET)

@Vachovec1: "Eh?" Kde tvrdím, že AV tvrdí, že pozitivní editace zabanovaného uživatele musí být smazány? Napsal jsem [cituji]: "Arbitrážní výbor v nynějším složení [...] publikoval výslovné stanovisko podporující, ne-li dokonce vyžadující mazání pozitivních editací."

A skutečně AV pouze potvrdil, že i pozitivní editace mohou být smazány, pokud je to nezbytné? Napsali jste [cituji]: "Arbitrážní výbor se domnívá, že v případě uživatele, který má zakázané přispívání a přesto nadále pokračuje v trollingu, nezdvořilém či útočném chování, nebo jinak poškozuje projekt Wikipedie, by měl být příspěvek vždy smazán, a to bez ohledu na to, z jakého účtu byl vložen, a bez ohledu na jeho užitečnost." To není svolení, že může, to je jasná podpora, ne-li požadavek - viz slova, která jsem použil výše - že to tak má vždy být.

Důraz je třeba klást na kritiku slova "vždy", které arbitrážní výbor použil. Dnešní AV zatím ještě nevydal stanovisko, že pozitivní editace musejí být smazány. Naštěstí. Jenže ve srovnání s AV z roku 2007 se k tomu svým obecným stanoviskem velmi blízko přiblížil.

Na vše ostatní jsem v podstatě už jasně a podrobně odpověděl. Dokonce v přímé odpovědi právě Packovi, kterého konkrétně citujete. A tak tedy kvůli Vašemu ignorování mých vysvětlujících komentářů budu bez výčitek ignorovat také já Vaše námitky. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 01:08 (CET)

Samozřejmě vhodné je individuální posuzování každého případu, jedná se zpravidla o raritní případy.
Předně, pokud se zablokovaný uživatel chová nenápadně, je málo pravděpodobné, aby byl odhalen pod loutkou – navíc v dnešní době, kdy lze odhalení potvrdit jen „technickou shodou“. Takže k odhalení je většinou zapotřebí nějaká forma provokace zablokovaného, kterou se může stát i téma zvoleného článku. Pokud by např. déle zablokovaný nijak netroloval, a následně se – shodou okolností – ukázalo, že pod loutkou zakládal články, z mého pohledu by to (s velkou pravděpodobností) nebyl důvod k jejich smazání. Napravený editor je vždy vítán a smaz by neměl žádný smysl.
Za nebezpečné naopak považuji absolutní vypuštění možnosti takového mazání, a to zejména u déle zablokovaných, kteří i nadále poškozují projekt.
Budu se opakovat, ale neumím si představit, aby vandal se zákazem editace psal přes den články z loutek a v noci se odreagovával vulgárními nájezdy na Wikipedii. Jaký je potom důvod bloku/banu, když na ochranu projektu rezignujeme? Proč ho potom nezrušíme úplně, aby daná osoba neztrácela čas zakládáním loutek, když se stala nepostiželnou? Vždyť kromě odstranění 3. bodu RS by to znamenalo i vypuštění bodu B při checku. Nechť vandal edituje jak chce, sice kontrolou zaměstná více lidí, ale ty nevhodné prostě revertujeme a útoky skryjeme. A že obchází blok je jedno, když vesele edituje dál.
Takový přístup naprosto odmítám: Zablokovanému uživateli, který i nadále pokračuje v napadání Wikipedie – tedy vandalovi, musí být dáno najevo, že svými příspěvky poškozuje Wikipedii, a bude si muset ujasnit, jestli se vydá cestou normálního přispěvatele, nebo setrvá jako vandal. Hlavně se nedostat do schizofrenní, rozdvojené pozice – obutý–neobutý, ve dne normál – v noci vandal. Mazání, které zasáhne i vandala, je v tomto případě ochranou projektu. Uživatel si bude muset zvolit, čím chce na Wikipeii být… --Kacir 27. 2. 2016, 00:10 (CET)

Doufám, že k této strategii arbitrážní výbor nikdy nepřistoupí. Opět se vrátím do minulosti. Celou dobu jsem v AV zdůrazňoval, že AV (a taktéž správci nebo Wikipedie a projekty Wikimedia obecně) nemá žádné své uživatele trestat, že všechna ochranná opatření mají být opravdu jen ochranná opatření. Nemají se nikdy stát trestem.

Jestli ale přistoupíme na zásadu "Mazání, které zasáhne i vandala, je v tomto případě ochranou projektu", tak to tuto hranici definitivně zruší. Arbitrážní výbor, který na tuto zásadu přistoupí, pak může klidně rozhodnout: Za 100 vandalských editací a dvacet osobních útoků provedených uživatelem XY v listopadu 2015 ať je též smazáno deset článků, které XY vytvořil v prosinci 2015, a podmíněně dalších 15 článků z ledna 2016, pokud se nenapraví.

A já tu tedy velmi neústupně varuji před zaváděním takového přístupu na Wikipedii. Takovou - trestající a mstivou - jsme ji tehdy před lety nejen my arbitři, ale i většina uživatelů opravdu nechtěli mít. Tehdy na tom panovala víceméně shoda. Už tehdy se museli Wikipedie a arbitři bránit kritice za údajnou pomstu spočívající v zabránění přístupu, v zákazu editace, tuto pomstychtivost vyčítá Wikipedii i Toma - a já souhlasím s arbitry a většinou wikipedistů, že neprávem. Zabránění přístupu ale byl vždy jen prostředek ochrany. Nikdy Wikipedie nesklouzla k tomu, že bychom zvolili kromě vykázání i destrukci. To je věc nová a špatná. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 01:23 (CET)

Spojité nádoby – ač si to někdo přizná nebo ne – mazání příspěvků zablokovaného uživatele, který dál vandalizuje projekt, je ochranou projektu, právě a pouze proto, že spojitou nádobou je také současná snaha přimět vandala o změnu stylu jeho editací, tedy v nepokračování poškozování. Jinou možnost totiž tento projekt nemá, jestliže blok nijak neochránil Wiki před pokračujícím vandalizováním obsahu danou osobou.
Abych si vypůjčil slova o „destrukci“. 3. bod WP:RS se může na první pohled jevit jen jako „destrukce“, protože umožňuje mazání „konstruktivních“ příspěvků – stejně jako mažeme „konstruktivní“ subpahýly, hesla jen bez EV –, ale při hlubším pohledu zjistíme, že se o nejedná jen o „destrukci“ – smaz, ale naopak o „konstruktivní“ ochranu projektu před vandalem. Wikipedie už dávno sklouzla k „destrukci“ v mazání obsahu, který by za jiných podmínek mohl být přínosný – včetně těch subpahýlů a článků bez doložené významnosti, ale to je právě ten krátkozraký pohled, který nereflektuje výsledný přínos projektu. V opačném případě nevím, proč nikdo za 10 let nenavrhl změnu WP:RS.--Kacir 27. 2. 2016, 01:53 (CET)

Vy se tu více méně nebavíte o zablokování, ale o banu, tedy zákazu editace. Pokud si k tomu někdo ve volné chvilce přečte patřičná pravidla na metě (a tam i další), tak zjistí, že jakákoli editace takového zabanového uživatele je porušením podmínek užití (terms of use) a jako taková musí být smazána. -jkb- disk de: 27. 2. 2016, 01:54 (CET)

Podepisuju. S důrazem na musí. Zabanovaný uživatel musí vědět, že že další příspěvky budou smazány. Budeme-li postupovat jinak, dláždíme cestu do pekel.--Tomas62 (diskuse) 27. 2. 2016, 02:41 (CET)

@-jkb-:: Děkuji za rozšíření obzorů. Je dobré si uvědomit kupř. existenci věty "Zavazujete se plnit konečná rozhodnutí orgánů pro řešení sporů vytvořených komunitami jednotlivých verzí Projektů (např. arbitrážních výborů); tato rozhodnutí mohou zahrnovat sankce zavedené pravidly příslušné verze Projektu." v Podmínkách užití. O tom žádná. Dokonce by stálo za to tuto větu použít na stránkách arbitrážního výboru, aby si každý, kdo s AV bude mít něco do činění, uvědomil, že plnění rozhodnutí AV je volba, ke které se sám dobrovolně zavázal.

Také by bylo snadné dohodnout se tu na dogmatičnosti rovnice: porušení zákazu editování = porušení podmínek užití = povinné smazání. Jenže mám pocit, že tato rovnice dogmaticky neplatí, nebo přesněji platí jen v první polovině. Ale to už se dostáváme na hranici právního výkladu, který by bylo lepší místo vzájemného přesvědčování o tom, jak to opravdu nadace myslela, vyřešit dotazem na nadaci. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 03:25 (CET)

Zas se nám tu rozjíždí diskuse na x KB... Arbitrážní výbor má, když už jsme si ho zvolili, jakože třeba na skwiki ho nemají, svůj význam, ale mazání článků je opravdu poškození Wiki. Je tu ještě jedna sci-fi možnost, že správce článek smaže a text vloží sám, čímž bude vkladatel on a text zůstane zachován, případně založit DoS. Celkově Toma je tu alfa omega všeho, i já tu s tím odhalováním blbnul, protože mi psal vulgarity, které na druhou stranu ani nemusely být jeho. Kdyby se to povedené opatření zrušilo, tak má prasečí radost, že si tu může psát a dá pokoj. To je můj posl. koment k T646. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 06:09 (CET)

Kdyby správce článek vložil svým jménem bez zmínky o původním vkladateli, tak to není možnost vědeckofantastická, ale nelegální – porušil by jeho autorská práva.--Tchoř (diskuse) 27. 2. 2016, 07:39 (CET)

@Tchoř: Ano, právě proto sci-fi. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:16 (CET)

Pokud přistoupím na argumentaci: „mazání konstruktivních příspěvků zablokovaného uživatele je pouze trestem, nikoli ochranou projektu“, pak budou správci muset:

• a) odblokovat všechny zablokované, kteří konstruktivními editacemi z loutky prokázali, že umí blok obejít – tj. chránit projekt před nimi už dále nemá význam, protože se na něj stejně dostanou – ochrana blokem se ukázala jako neúčinná,
• b) a naopak od té chvíle bude mít blok výlučně charakter trestu, už nikoli ochrany projektu (viz a), což se neslučuje s přístupem Wikipedie – pouhého trestání, a to se skutečně neslučuje. --Kacir 27. 2. 2016, 08:02 (CET)

• @Kacir: Už od začátku se tu všichni učí, že blok je ochranou, ne trestem, teď naopak. Já si upřímně myslím, že Wikipedie je encyklopedie, ne republika a třeba celý AV je už jen taková "zbytečnost". V tom souhlasím s @Auvajs:em, že hlavní důvod, proč je tu tento projekt, je psaní článků, příp. patrola, bez toho ostatního by se Wiki klidně obešla. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:16 (CET)

• + neděláme Wiki pro nás, ale pro ostatní. Důležité jsou články a jejich údržba a čtenáře, kteří ani pravidla neznají, nezajímá indef, AV, byrokrat, správce a další. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:21 (CET)

Ano, to je to, co říkám. Celý tento humbuk (správci, AV, ...) je tu pro podporu tvorby encyklopedie, což je cíl číslo 1 tohoto projektu. Pokud tento humbuk začne mazat přínosné editace, pak to není ochrana projektu, ale poškozování projektu. A něco jako "účel světí prostředky" je irelevantní, protože pravým účelem nemá být trest pro wikipedistu, ale ochrana před jeho škodlivými editacemi. --Palu (diskuse) 27. 2. 2016, 09:13 (CET)

Pokud bychom měli projekt chránit jen před škodlivými editacemi, a nikoli před samotným vandalem-wikipedistou, pak budeme muset nejdřív zrušit blokování jako zbytečný trest postihující právě wikipedistu, a pouze revertovat, případně skrývat jeho škodlivé editace. To je další příklad cesty do pekel dlážděné dobrými úmysly.--Kacir 27. 2. 2016, 10:37 (CET)

Nikoliv. Blokovat užvatele proto, že existuje vysoké riziko problémových editací je v pořádku a nijak to neporušuje jakékoliv principy. Pokud ale dojde přesto k pozitivní editaci, není to hodno dalšího trestu. Zatímco první (blok) není trestem, ale ochranou, druhé (smazání editace blokovaného) není ochranou, ale trestem. Pokud bychom přece jen nějaký trest za toto chování měli, nemělo by to být v podobě smazání přínosné editace, ale například v podobě prodloužení bloku blokovaného. I s takovou formou trestání bych osobně nikterak nesouhlasil, ale aspoň by neodporovala základnímu principu "budování encyklopedie" (odporovala by "jen" principu že blok je k ochraně projektu, nikoliv ke trestání uživatelů). --Palu (diskuse) 27. 2. 2016, 13:21 (CET)

To se ale točíme v začarovaném kruhu; pokud zablokovaný obejde blok přínosnou editaci, pak bychom podle dané logiky měli blok zrušit, protože ochrany více netřeba – předpokládáme napravení, které ukázal. Představa, že mu naopak za dobrou editaci ještě blok prodloužíme, je IMO absurdní bez reálného důvodu. Řadu let už zde správci praktikují přístup, kdy zablokovaný může požádat o odblok s tím, že problém nebude pokračovat a v takovém případě k jeho zrušení většinou dochází. Rychlé a efektivní.
@Okino:Ke vztahu „ochrana projektu – trest“ dodávám, že se jedná o dvě strany jedné mince. Zatímco Wikipedie svůj projekt blokem/banem chrání, pro zablokovaného daná restrikce představuje vždy trest. Stačí se zablokovaných zeptat, jak to pociťují. Z emailů jsem si udělal závěr jasný. Tento duální charakter bloku nelze od sebe oddělit, jen záleží na tom, z jaké strany se na blok člověk dívá.--Kacir 27. 2. 2016, 23:45 (CET)

Ostatně trest obecně má více funkcí. --Vlout (diskuse) 28. 2. 2016, 10:49 (CET)

@OJJ: Důležité na Wikipedii nejsou jednotlivé články, ale projekt jako celek, tedy soubor všech článků i všeho dalšího, a ten vzniká jedině díky fungující komunitě, resp. otevřenosti projektu a vstřícné kooperativní atmosféře. Všechno souvisí se vším, nelze vytrhnout jednu editaci z kontextu všech těch dalších faktorů, protože je jimi ovlivněna. Zájmy jednotlivců jsou hodnotné, ale nemůžou převážit nad zájmy projektu jako celku. Stejně tak jednotlivé editace můžou mít hodnotu, protože z nich se projekt utváří, ale nemůžou být chráněny s větší prioritou než projekt jako celek. Jistěže chápu, že někteří můžou sdílet radikálně inkluzionistické představy, že každá jednotlivá editace musí být zachována, ale to není jediný pohled na Wikisvět. Hodnotná je IMHO taková editace, která přispívá k lepšímu celku, k lepšímu projektu, což ovšem může být jak editace vkládající, tak editace mazající. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2016, 11:38 (CET)

Bylo by možné tuto diskusi přesunout pod pravidelnou lípu? (btw proč se jmenuje pravidelná? Nemělo by to sémanticky spíš být pravidlová nebo tak něco? @Bazi:) --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:10 (CET)

Jako že byste to schoval před ostatními, protože tohle je nejsledovanější lípa ze všech existujících? --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:18 (CET)

Jakože toto téma patří spíš tam, jak už tu ostatně někdo zmínil dříve. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:27 (CET)

Tím zmíněním se mýlíte, jediné co bylo zmíněno byla diskuse u pravidla, ne pravidelná lípa. Na druhou stranu, tam by to zapadlo úplně stejně jako tohle. A ano, podle mne to je lepší tady, kde to má ve sledovaných přes 500 lidí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:32 (CET)

Aha, je to tak, máte pravdu, ale stejně. Pravidelnou lípu má ve sledovaných sice jen přes 200 lidí, ale to by podle mě nemělo být důvodem k vedení diskuse zrovna zde, pokud existuje užší lípa pro toto téma. Je tu od toho, aby se k takovým účelům používala ne? Ale třeba je to pouze můj názor. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:45 (CET)

Ano, a já ten názor rozporuji. O tom je diskuse, ne? Počkejme, až se k tomu vyjádří někdo další. Můj názor je, že Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku. toto téma naplňuje. S pozdravem --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:49 (CET)

Proto existují specializované „lípy“, aby se náležité věci řešily pod nimi a mohli je sledovat ti, kteří se o tu oblast wikiživota zajímají. Obecná lípa zůstává pro témata nezařaditelná nebo prostě pro neznalce/nováčky, kteří by tápali ve výběru správné lípy. Obecné uvítání se IMHO vztahuje na Lípu celou, včetně jejích jednotlivých „stolů“. Neměla by se nadužívat nebo vyloženě zneužívat jen pro svou větší sledovanost. Pojmenování už se dříve řešilo, „pravidelná“ je slovní hříčka, pokus o odlehčení, ostatně je uvedena v uvozovkách, technická je zas ve wikiodkazu. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2016, 13:29 (CET)

Nemyslím si, že by měl být problém to přesunout pod jinou lípu: ti kdo měli o toto téma zájem, si přesunu všimnou, když diskuse začala tady, takže o žádné schovávání nejde. Jen myslím, že se tu nediskutuje jen o pravidlech, ale i o celkovém pohledu na "wikiživot", takže to tu zůstat může. --Packa (diskuse) 27. 2. 2016, 14:41 (CET)

Jen podpořím kolegy nahoře: důležitější než jednotlivé editace je opravdu ochrana projektu jako celku. Navíc se zdá, že si mnozí neuvědomují, že když někdo dostane zákaz editace, tak to nebylo za jedno jeho "pochybení": ten člověk musel předtím dostat několik trestů, kterým se zřejmě vzpouzel, které obcházel, takže odpovědným už nezbylo nic jiného než ten zákaz editace. Absolutně nevěřím, že takový člověk se během pár dní nebo týdnů napraví. To opravdu spraví už jen čas... --Packa (diskuse) 27. 2. 2016, 14:55 (CET)

Je třeba si uvědomit, že nelze nikdy zcela ochránit projekt před vandalem, který se rozhodl vyttrvale vandalizovat. A Wikipedii nezbývá nic jiného, než čekat až ho to přestane bavit. Jedinou šanci, že ho přestane bavit vandalizace, vidím v tom, že ho více začne bavit přínosná činnost. Toma646 není prvoplánovitý vandal, jehož cílem by bylo zničit Wikipedii. Má nějaké problémy, které by lépe popsali znalci lidských duší. Představa, že mu to správci a arbitři vyženou z hlavy je naivní a hloupá. --Jowe (diskuse) 27. 2. 2016, 15:30 (CET)

Kdyby uvedené pravidlo mělo být zrušeno, znamenalo by to, že by už nikdy nemohl být nikdo (míněno osoba, nikoli je jeden účet) zablokován „do odvolání“. Jestliže by totiž po takovém zablokování vytvářel loutky a činil pouze prospěšné editace, které by nemohly být smazány, vůbec by zablokován „do odvolání“ nebyl. Bylo by tedy záhodno zároveň stanovit, že zablokovat „do odvolání“ mohou být pouze jednotlivé účty, ne jedinec. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2016, 15:37 (CET)

Hm a co kdyby nějaký dlouholetý a prospěšný wikipedista si ve slabé chvilce z důvodu krátkodobé frustrace založil loutkový účet a byl do odvolání zablokován a prasklo to ? Už by měl smůlu i z hlavního účtu ? Myslím, že není potřeba nějaká změna pravidel, stačí jen jednotlivé případy posuzovat s citem a zdravým rozumem, jak nabádá Wikipedie:IAR. --Jowe (diskuse) 27. 2. 2016, 15:52 (CET)

Moje poznámka směřovala k té variantě, že by možnost mazání všech editací určitého uživatele byla zcela odstraněna (což by správci a arbitři jistě měli radost…). Jinak bych řekl, že dané pravidlo dává možnost, nikoli povinnost, což nezpochybňuje ani odkazované stanovisko arbitrážního výboru, a že v konkrétním případě konkrétní osoby může arbitrážní výbor rozhodnout o mazání všech jejích editací. Což znamená, že v případě, kdy takto nerozhodne, závisí rozhodnutí o smazání na úvaze správce. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2016, 16:02 (CET)

Kolegové, myslím, že si neuvědomujete 2 základní věci. První, že tresty mají sloužit k ochraně projektu a ne k trestání uživatelů, už jsme probrali. Rád bych teď zmínil i tu druhou: Uživatel, který provede tak pozitivní editaci, jakou je založení neproblematického hesla, tím jistě prokazuje vůli jednat konstruktivně. Jistě, porušil pravidlo hry (blokaci), ale nelze tím trestat Wikipedii a všechny její čtenáře, ale jen jeho (třeba prodloužení blokace, vynadání, veřejné lynčování, nebo co si kdo představí, nikoliv ale mazání konstruktivních editací). A pokud trestat, tak jen kvůli zamezením škodlivých editací, nikoliv kvůli zamezení jakýchkoliv editací. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 11:48 (CET)

Z čeho usuzujete, že si kolegové (a kteří?) něco neuvědomují? Domněnka, že jedna tak říkajíc „pozitivní editace“ je důkazem o vůli konstruktivně jednat, vychází IMHO z nepřiměřeného výkladu PDV. Předpoklad dobré vůle funguje jen do určité míry a příslušné doporučení výslovně uvádí: „Toto pravidlo nevyžaduje, aby editoři pokračovali v předpokládání dobré vůle, i když jsou konfrontováni s důkazy opaku. Mezi činy neslučující se s dobrou vůlí řadíme vandalismus, osobní útoky, zneužívání loutek a editační války.“ Myslím, že dotyčný exwikipedista dostatečně prokázal masivní vandalismy, osobní útoky i zneužívání loutek, prakticky vše, co tradičně PDV vylučuje. A dostal celou řadu příležitostí ke změně svého přístupu, které nevyužil nebo využil jen částečně. Ban rozhodně nepřišel jen tak z čistého nebe.

Naopak tedy vedle dobré vůle můžeme klidně předpokládat i jiné motivace, např. že tzv. „pozitivní editace“ je forma trollingu nebo snaha vykoupit si jakési právo na pokračování ve své ostatní, škodlivé činnosti. Pokud uživatel stojí o tzv. nový začátek, musí především definitivně skončit s tou negativní činností, kvůli které dostal ban. Nemůže přijít s tím, abychom mu to či ono promíjeli výměnou za to, že třeba nebude škodit ještě víc nebo že sem tam udělá něco, co není vyloženě škodící. Toma646 (nebo uživatel využívající jeho postupů) právě teď a tady znovu dokázal, že škodit hodlá, že tu chce a bude nadále vystupovat s vulgárními osobními útoky a zneužívat loutkové účty a tím si vynucovat, aby bylo po jeho. Na takové postupy přece nemůžeme přistoupit. Ban měl být právě vyjádřením finální rezignace na všechny předchozí pokusy nalézt způsob, jímž bychom omezili jenom negativní působení při zachování alespoň minimálního pozitivního přínosu. Všechny ty snahy předtím už proběhly. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2016, 17:13 (CET)

„Toto pravidlo nevyžaduje, aby editoři pokračovali v předpokládání dobré vůle, i když jsou konfrontováni s důkazy opaku. Mezi činy neslučující se s dobrou vůlí řadíme vandalismus, osobní útoky, zneužívání loutek a editační války.“ Z toho vyplývá, že mezi činy neslučující se s dobrou vůlí neřadíme zakládání neproblematických stránek na Wikipedii. Důkaz o opaku dobré vůle není trvalý, absolutní, nezlomný. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 22:44 (CET)

To jako po založení článku budeme u (zdůrazňuji dlouhodobého vytrvalého) vandala předpokládat dobrou vůli až do další vandalizace, poté budeme předpokládat zlou vůli až do založení dalšího článku a takto pořád dokola? Připadá vám to normální?--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 23:22 (CET)

Samozřejmě, že ne. Založení článku je projev dobré vůle, ale ne deklarace konce projevu zlé vůle. Blokování by mělo pokračovat, protože důvody blokování nepominuly.. Článku by se to ale nijak dotknout nemělo. Pokud trest, tak pro uživatele (třeba prodloužení bloku za jeho porušení), nikoliv pro obsah Wikipedie, pro čtenáře, kteří si to nepřečtou, pro kolegy, kteří to musí napsat znovu. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 23:45 (CET)

Co přesně nechápete na tom, že faktická (plošná) nemožnost vynucování pravidel by v konečném důsledku nadělala víc škody než by byl přínos několika nesmazaných článků? Začínám mít pocit trolingu z vaší strany, protože jen stále dokola opakujete argumenty, které již byly odmítnuty.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 17:23 (CET)

Nemožnost donutit někoho, aby nevandalizoval je realita. Vandal bude vandalizovat dokud ho to bude bavit, na tom nikdo bohužel nic nezmění. Jediná šance je, že ho více začnou bavit prospěšné editace a ty mu chcete ničit... --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:34 (CET)

Nikoliv, jinou šancí je, že vandal ztratí o Wikipedii zájem, když mu nebude umožněno se tady jakkoli realizovat, a najde si jiné pískoviště. K čemu by mimochodem přispělo, kdyby nebyl troll neustále krmen novými pokusy o oživování jeho sporů. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2016, 17:39 (CET)

Jak vidíte, tak Toma neztrácí o Wikipedii zájem, i když je maximální snaha zabránit mu v jakékoliv činnosti. A zřejmě jen tak neztratí... --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:48 (CET)

No to se nedivte, když o něm někdo někde furt plká... --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2016, 17:50 (CET)

Nedivím se, když je úzkostlivě hlídáno, jestli náhodou neučinil nějakou prospěšnou editaci, aby mohla být odstraněna a správce si mohl udělat další zářez na pažbu. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:56 (CET)

Cílem trolla je bavit se rozvracením diskuse. Pokud jej diskusní komunita bude ignorovat, přestane jej jeho činnost bavit. Tato diskuze se rozpoutala po příspěvku jistého čerstvého účtu, zcela jistě ne Tomovy loutky. Je to již jeho x-tý pokus o podobnou diskuzi. A takoví Paluové a Joweové mu na to vždycky skočí a pořádně ho nakrmí. Gratuluji, s vaší pravidelnou výživou zde vydrží hodně dlouho. --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2016, 18:01 (CET)

Diskuse o tom, zda mazat přínosné články jen kvůli osobě zakladatele se přímo dotýká základního poslání Wikipedie, kterým je tvorba encyklopedie. Není proto divu, že se o tom diskutuje už po několikáté a vždy s velkým počtem příspěvků. Pokud s tím někteří Silesianové mají problém, mohu jim jen doporučit takové diskuse vůbec nečíst a nepřispívat do nich. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 18:52 (CET)

Alternativně by se dalo navrhnout, takový prkot vůbec nezačínat. -jkb- disk de: 28. 2. 2016, 18:57 (CET)

Přesně tak = základním posláním Wikipedie je pouze tvorba, nikoliv střídavá tvorba a úmyslné ničení podle momentální nálady.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 19:34 (CET)

Ano tvorba, nikoliv simulace právního systému či soudu. Jako ničení se bohužel dá chápat i smazání užitečného článku pro čtenáře jen kvůli osobě zakladatele článku. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 19:44 (CET)

Pokud ve svém krátkozrakém nazírání nejste schopen vidět ochranu projektu (tedy nikoliv soud či trest) před dalekosáhlejšími škodami úplnou rezignací i na pokusy o vymáhání dodržování pravidel, pak je další debata zbytečná a je možno ji ukončit.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:09 (CET)

Projekt je potřeba ochraňovat před škodlivými editacemi, nikoliv pře těmi přínosnými. Uvědomte si prosím, že žádné blokování projekt před vandalem neochrání, jen vandala malinko zbrzdí. Mazání prospěšných článků už vůbec žádnou účinnost v ochraně před vandaly nemá. Pokud tohle nejste schopen pochopit vy, je opravdu s váma debata zbytečná. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 20:19 (CET)

Projekt je potřeba chránit před vším škodlivým, nikoliv pouze před škodlivými editacemi, tedy i před vandaly. Netvrdím, že mazání článků chrání projekt před vandaly. Tvrdím, že mazání článků chrání před destrukcí projektu úplnou rezignací na vynucování pravidel. I z psychologického hlediska je pro většinu ostatních/slušných/rozumných editorů nemožné, aby někdo společně tvořené dílo střídavě (podle nálady) tvořil a bořil. Ani zedníci by mezi sebou netolerovali „kolegu“, který by ve dne s nimi stavěl a v noci společné dílo bořil.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:47 (CET)

Když jste dal příklad s těma zedníkama... To je jako kdyby zedníci zbořili kvalitně postavenou zeď, kterou postavil kolega průšvihář a postavili ji znova. To připomíná Kocourkov. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 21:00 (CET)

Až na to, že vandal nepostaví celou zeď (=rozsáhlou část projektu), maximálně položí pár cihel (=pár článků), zato je při rozsáhlé vandalizaci schopen celou (jinou) zeď zbořit.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 21:40 (CET)

Tak to už se dostáváme trochu jinam. Dohadovat se jestli ekvivalentem článku je zeď nebo cihla se nehodlám. Podstatné je to, že ničit nějakou smysluplnou práci, která je ku prospěchu projektu, jen kvůli osobě autora je ke škodě čtenářů a pro ty Wikipedie tvoříme. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 21:57 (CET)

Zkuste se vžít do pocitu čtenáře, kterého zaujme nově založený článek na téma, které ho velmi zajímá a vzápětí je mu článek smazán s nějakým pro něj nesrozumitelným odůvodněním, že jde o článek zablokovaného uživatele. Opravdu si myslíte, že tohle pověsti Wikipedie pomůže ? --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 22:09 (CET)

Srovnávat sestavení informací do článku s pouhým kliknutím na "zrušit editaci" je velmi zavádějící. Čili spíš je to jako když mu kolegové zničí jeho položení třech cihel kvůli tomu, že jinde dvě cihly trochu pokřivil a někdo jiný do nich musel trochu klepnout kladívkem, aby je zase narovnal. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 22:52 (CET)

Samozřejmě jste tu v noci nebyl a tyto šílené příspěvky se musí skrývat, ale srovnávat kliknutí na zrušit editaci s tím, co tady v noci předvedl ten, jehož se tu tak horlivě zastáváte, je velmi zavádějící. Je to, jako … Ne, do toho se již pouštět nebudu, Vaše neustálé opakování napsaného a argumentace v kruhu mi za to nestojí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 2. 2016, 23:04 (CET) (typo --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 2. 2016, 23:35 (CET))

Jen malá technická poznámka - nezastávám se někoho, ale obsahu Wikipedie. Nezajímá mě dobro nebo naopak nepohodlí problémových uživatelů, natož konkrétních, ale dobro Wikipedie, tj. kvalita (a kvantita) obsahu a její zvyšování. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 23:51 (CET)

Nikoliv. Je to jako bránění vandalovi ve stavbě, pokud jinde na společném díle úmyslně dlouhodobě a cíleně křiví velké množství cihel.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 23:22 (CET)

Dámy a pánové, mazat články zablokovaného uživatele, pokud jsou věcně v pořádku je holý nesmysl a zvůle. Jak jsem pochopil, vyšlo to z jakéhosi rozhodnutí AV, který tímto naprosto překročil svou pravomoc. Pokud nedojde k nápravě, obrátím se na vyšší orgány wikipedie se stížností. Nikdy jsem nevěřil. že je česká wikipedie v rukou jakési skupiny "spiklenců", ale nyní začíná být moje víra otřesena. --Chalupa (diskuse) 28. 2. 2016, 19:51 (CET)

Ještě než se na ty „vyšší orgány“ obrátíte, možná byste si mohl přečíst ono pravidlo (viz shora) i zmíněné rozhodnutí arbitrážního výboru. --Vlout (diskuse) 28. 2. 2016, 19:58 (CET)

Velmi doporučuji vám i Jowemu přestat předpokládat zlou vůli u oponentů a přestat s napadáním typu „spiklenci“ či „zářez na pažbě“. U ostatního by bylo jen opakování již řečeného výše.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:09 (CET)

Kolego, jediného oponenta jsem zde nenařkl z toho, že je spiklenec. Mé konstatování bylo obecné a ozval jste na ně Vy.--Chalupa (diskuse) 28. 2. 2016, 21:31 (CET)

A kterou „skupinu spiklenců“ jste měl na mysli?--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 21:40 (CET)

Zřejmě víte, že jich je na wikipedii několik, když se mě ptáte, kterou mám na mysli. Že by platilo české přísloví, že potrefená husa nejvíce kejhá. Tím ovšem nechci říci že jste husa co kejhá, to bych si nedovolil a byla by to osobní urážka. Používám to pouze jako příměr. Až nastane konkrétní situace, kterou budu za toto považovat, dám Vám vědět. To, že někteří správci vystupuji na obranu nesmyslného opatření, že Zbrnajsem nesmí editovat politické články, ačkoliv nikdo neřekl, jak se takovýto článek určí a kdo o tomu bude rozhodovat, je jedním z těch impulsů, které mě k tomu vyjádření vedli.--Chalupa (diskuse) 29. 2. 2016, 09:18 (CET)

@Chalupa: Vzhledem k tomu, že daleko větším projektem – s řádově vyšším dopadem – je anglická verze, doporučuji nezapomenout při informování „vyšších orgánů“, také upozornit na stejný bod – G5. Creations by banned or blocked users na stránce rychlého smazání. Přitom bude nutné odstranit nebo přepsat sekci: Bans apply to all editing, good or bad, která hovoří o tom, že řada zabanovaných hraje s Wikipedií hru na „dobré editace,“ aby dokázala, že blok přišel neprávem, respektive nemá smysl. Přesto jsou dané loutky opět blokovány a jejich editace může kdokoli revertovat bez udání důvodu, tyto jsou vyjmuty z pravidla WP:3RR + takto založené stránky lze smazat – Edits by and on behalf of banned editors. Lze předpokládat, že na dalších interwiki to bude obdobné, takže bude nutné opravdu dobrého zdůvodnění pro IMO největší wikipedickou změnu za poslední roky. Zdraví.--Kacir 28. 2. 2016, 22:59 (CET)

Pánové Jowe, Chalupo a Palu, a případně všichni, co se Tomy646 zastáváte, nebylo by dobré se také na věc podívat z praktického hlediska? Dejme tomu, že by bylo vhodné posuzovat tyto případy mazání článků individuálně. Posuzujme tedy Tomu646. Jak moc je to důvěryhodná osoba? Lze mu ještě vůbec dlouhodobě věřit? Jaká je pravděpodobnost, že se tento uživatel změní? Díval jsem se na jeho editace, četl jeho názory, koukal jsem na jeho příspěvek na Necyklopedii a revertoval jsem nedávno jeden jeho noční výlev plný urážek a vulgarit, zejména na naše správce. A osobně nevěřím, že se tento člověk změní k lepšímu. To by musel být zázrak. Už o tom psal kolega Vachovec1 ohledně např. copyvií. To po něm budete případně konrolovat každý článek, který napíše a bude třeba zdrojovat literaturou, která je obtížně dostupná ? Půjdete si tu knihu prohlédnou do knihovny, kde se bude nacházet? Jak budete vědět ve které fázi vztahu k Wikipedii se tento pán zrovna při psaní článku nacházel? Třeba bude mít nesprávný pocit, že mu před chvílí nějaký Wikipedista diskuzním příspěvkem nebo úpravou jeho článku ublížil a rozhodne se pro pomstu. A vím, že je to zřejmě nepravděpodobné a on by si s tím tu práci zřejmě nedal, ale co třeba rafinovaný vandalismus, kdy by mohl vybrat velice specifické téma, kterému málokdo rozumí a opět zdrojovat literaturou? A pak by do textu tu a tam nějaké drobnosti pozměnil, vložil nesmysly, aby si z Wikipedistů, které často tak nenávidí udělal blázny. To samé samozřejmě může udělat i jako loutka.

A vzal bych v úvahu také jeho problematický jazyk při psaní článků. A otázka trestu? Zas tolik jsem o tom nepřemýšlel, ale Wikipedie přeci není žádnou planetou z jiné dimenze, žádným světem jenom pro sebe. Pokud to jinak nejde, tak je třeba trestat, tak jako všude na světě. Je to krajní možnost, ale někdy není jiná volba. Všude na světě jsou věznice, kde jsou lidé mimo jiné i trestáni, někdy na doživotí. Mazání jeho článků by tedy podle mě bylo primárně ochranou projektu, ale v menší míře také zaslouženým trestem. --Remaling (diskuse) 29. 2. 2016, 00:56 (CET)

Kolego, já se nikoho nezastávám, pouze poukazuji na to, že je naprostým nesmyslem mazat články, které mají encyklopedickou hodnotu a jsou v pořádku jenom proto, že je naspal zablokovaný uživatel ze svého loutkového účtu. Ať se mu ten loutkový účet zase klidně zablokuje, co také jiného s ním. Ale článek nemá smysl rušit nebo provádět reverty, když je ta informace správná a rozšiřuje článek. Představte si, že provedu revert a pak tam tu informaci vložím já pod svým účtem. To již bude v pořádku? Článek si okopíruji a až ho někdo zruší, tak jej tam ložím úplně stejný slovo od slova pod svým účtem. A to již bude v pořádku? Navíc o tomto nemá co rozhodovat AV, který řeší problémy mezi wikipedisty a ne obsah wikipedie, to bude obsahem mé námitky, že AV překračuje své kompetence.--Chalupa (diskuse) 29. 2. 2016, 09:09 (CET)

Nějak nechápu, proč si mnoho kolegů myslí, že se někoho zastávám. Nezastávám. Pokud vím, bavíme se obecně. Jinak k té argumentaci - skutečně není možné hodit všechny blokované uživatele do jednoho pytle na základě jednání toho nejhoršího z nich. --Palu (diskuse) 29. 2. 2016, 09:17 (CET)

Důrazně se ohrazuji proti tomu, že se zastávám vandalů. Zastávám se pouze přínosného encyklopedického obsahu Wikipedie a potažmo jejích čtenářů. Proti vandalismu je nutné bojovat účinnými prostředky a těmi není mazání encyklopedického obsahu. --Jowe (diskuse) 29. 2. 2016, 09:24 (CET)

@Jowe, Chalupa, Palu: Omlouvám se všem reagujícím za nepřesné vyjádření. Rozhodně jsem to nemyslel tak, že se zastáváte vandalů obecně nebo vandalské činnosti Tomy646. Ale souhlasil bych ještě také s jinými kolegy, co se tu vyjádřili v tom, že i pro mě je těžké oddělit vandalskou činnost Tomy od jeho snahy o konstruktivní přispívaní, a tím myslím i jeho loutky. Řekl bych tedy, že pokud jste psali o mazání článků zablokovaných uživatelů v obecné rovině, nepřímo jste se zastávali i určité části činnosti Tomy646. V ostatním bych se už opakoval. --Remaling (diskuse) 29. 2. 2016, 13:38 (CET)

Myslím, že zde bylo napsáno už opravdu hodně zbytečného textu. Dokonce se několikrát zapojil i Toma646, samozřejmě tak, jak je jeho zvykem. Nic jiného se ani čekat nedalo. Rád bych proto apeloval na všechny zúčastněné, aby toho už nechali a jestliže nehodlají jen mlátit prázdnou slámu, ale opravdu něco dělat, nechť a) navrhnou a prosadí změnu pravidla, které umožňuje mazat vše od zablokovaného uživatele, b) navrhnou revizi opatření, které v tomto konkrétním případě přijal arbitrážní výbor. Vše ostatní nemá vůbec žádný smysl. --Vlout (diskuse) 29. 2. 2016, 10:39 (CET)

Faktické upřesnění: Arbitrážní výbor se vyjadřoval ne k tomuto konkrétnímu případu, ale k případu Biedronky CZ (neznám okolnosti, takže ani případnou spojitost mezi Biedronkou CZ a Tomou646). --Palu (diskuse) 29. 2. 2016, 11:12 (CET)

Zkuste si prosím na ten odkaz kliknout. --Vlout (diskuse) 29. 2. 2016, 11:34 (CET)

Nevím, jak je relevantní pro obecnou diskusi případ Tomy 646. Proto jsem ani nepředpokládal, že by se k tomuto případu kdokoliv vyjadřoval, když se obecné diskuse netýká více, než jakékoliv jiné případy. Naopak jsem předpokládal, že odkazujete na stanovisko u Bidronky CZ, které je odkazováno z diskutované stránky Rychlé smazání a uváděno tam jako posvěcení tohoto diskutovaného bodu arbitrážním výborem. Za přehlédnutí se omlouvám, nicméně řekl bych, že navrhnout revizi u Tomy646 této diskusi nijak nepomůže a obecnou praxi nijak nezmění. A pokud jde o bod A - navrhnout a prosadit změnu obecného pravidla, o to se tu právě snažíme. --Palu (diskuse) 29. 2. 2016, 11:41 (CET)

Stanovisko arbitrážního výboru je stanovisko arbitrážního výboru, nic více a nic méně. Není rozhodnutím. Dává jistě všem jistou představu, jak by asi mohl výbor v budoucnu rozhodovat či jen prostě jaký má pohled na věc, ale sám se od něj může nepochybně odchýlit, odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu. To plyne nejen z toho, jak je koneckonců formulováno, ale především z toho prostého faktu, že nejde o pravidlo, tím méně o závazné pravidlo. A pokud jste četl i několikrát odkazované pravidlo, jistě víte, že jde o doporučení a že umožňuje mazání, nedává povinnost. O něčem takovém může v konkrétním případě konkrétní osoby rozhodnout arbitrážní výbor. To už se sice opakuji, ale chápu, že jste asi nečetl všechny příspěvky v této nesmyslné diskuzi. Proč nesmyslné? Změna pravidel se totiž neřeší diskuzí Pod obecnou lípou. Můžete v ní sice dál pokračovat, ale já myslím, že každý rozumný wikipedista se jí už vyhne. Proto bych předem řekl, že dojde-li opravdu k nějakému návrhu na změnu, budu proti. Současný stav je více než vyhovující (podrobnosti v mém vyjádření shora 27. 2. 2016, 15:37 a 16:02). Toť vše. --Vlout (diskuse) 29. 2. 2016, 12:04 (CET)

Jen bych pro úplnost doplnil, že ještě před zdejší noční eskapádou Toma646 s jeho další loutkou mi přišel mail z jeho hlavního účtu na Wikislovníku, kde vyhrožoval: „Je na čase aby jste vy grazlové co se snažíte tvářit jako ochránci Wikipedie (před jejim rozvojem) sklidili co jste zaseli.“ Opravdu si někdo soudný může myslet, že tato osoba má ještě jakoukoli vůli konstruktivně přispívat rozvoji Wikipedie? Arbitrážní výbor se vyjádřil k upřednostnění mazání pouze ve dvou případech: Biedronka a Toma646. Jestli si kdokoli myslí, že tito uživatelé chovají dobrou konstruktivní vůli vůči Wikipedii, nechť se přihlásí. K ostatním případům se výbor nevyjadřoval a pravidlo správcům takové mazání pouze umožňuje, nepřikazuje. Pro ochranu projektu (jako celku). --Bazi (diskuse) 29. 2. 2016, 23:17 (CET)

Pakliže se budeme bavit obecně a ne konkrétně o dvou případech (jako by byly jediní blokovaní v celém vesmíru...), pak jistě - správci pravidlo nic nepřikazuje, ale kde je záruka, že to správce skutečně bude hodnotit a nesáhne po daleko pohodlnějším automatickém mazání? Vždyť tam ani není na něj jakýkoliv apel, naopak je tam podpora stanoviskem AV, které jak říkáte, se vlastně toho pravidla moc netýká. Neměla by se tedy provést aspoň úprava toho pravidla ve smyslu zrušení bodu jak je ("Stránka byla vytvořena zablokovaným uživatelem. Ponzn: Výklad Arbitrážního výboru k odstraňování editací a mazání článků z loutkových účtů zablokovaného uživatele, viz stanovisko.") a sepsání bodu v duchu, že správce to udělat může, ale po úvaze? Např.: "Stránka byla vytvořena zablokovaným uživatelem (správce může uvážit v konkrétním případu přínos editace)". Už to by byl jakýsi apel, aby správce provedl aspoň základní zvážení a už to je z hlediska obsahu byť minimální záruka, že správce bude v konkrétním případu odpovědný. --Palu (diskuse) 1. 3. 2016, 00:04 (CET)

To mi připadá docela rozumné; nechcete to přednést v příslušné diskusi?--RPekař (diskuse) 1. 3. 2016, 11:09 (CET)

To je tak, když se uvízne – s prominutím – v „tlachárně“, zatímco jiní už aspoň reálně u pravidla navrhli nějaké úpravy. Palu tu v diskusi píše, co by se podle něj mělo změnit, ale skutečný návrh na změnu podal jenom kolega Chalupa a o něm se už na příslušném místě diskutuje. Taky tam už zazněly jiné alternativní návrhy. Což ovšem tento zdejší příspěvek nezohledňuje a znovu vynalézá Ameriku.

Ti dva nejsou „jediní blokovaní v celém vesmíru“, ale jsou to zřejmě jediní, vůči kterým se systematicky uplatnil přístup mazání založených stránek. Že se tak neděje u spousty jiných zablokovaných uživatelů, je IMHO vcelku dobrým dokladem toho, že tato stávající možnost není správci nijak zneužívána nebo nadužívána a že už nyní konají po zralé úvaze, takže není třeba je k tomu teď nově nějak speciálně nabádat. Celkově to vypadá, že se snažíme hasit, co nehoří. --Bazi (diskuse) 1. 3. 2016, 12:40 (CET)

Děkuji za zdvořilé upozornění na tu diskusi RPekařovi. Bazi, měl byste se jako arbitr naučit trochu chovat. --Palu (diskuse) 1. 3. 2016, 14:42 (CET)

Řekněme si, že jiný uživatel obcházející trvale ban je jenom Toma646. Nebaví mne pořád dokola psát o něm jako o alfa omeze Wikipedie, proto je toto můj poslední příspěvek na toto téma. Co tady teď čtu je jenom slovíčkaření a připomíná soudní spor, na žalobce a obhájce Tomových článků. Wikipedie by se dle mého neměla stát soudní síní, ale prostorem, kde se tvoří články. Diskutovat se má o článcích. Jak vidím, Toma by tu rád zase editoval, což ho samozřejmě neomlouvá za jeho předchozí i současnou činnost, ale opakovaně si myslím, že pokud by byla ŽoO zrušena, může si dle pravidla Wikipedie:LÚ založit nový účet s čistým štítem bez dalších vulgarit. Každopádně ať se stane cokoliv, čtenáře vůbec nezajímá ani lípa, ani editoři. Nikdo neví, kdo napsal DČ Tygr jávský, nikoho netrápí nevědědomost autora Portálu:Houby - důležité je jen je tu mít. A mazáním článků, tzv. aby se udělal na Wiki řád se ničeho nedocílí. Nejsme tu pro svá vymyšlená pravidla, ale pro ostatní. Na druhou stranu dobře, že jsem se nestal správcem, musím poděkovat kolegovi Auvajsovi, že psaní DČ mě baví daleko víc než slovíčkaření pod lípou a je v tom větší smysl. Už z tolika KB tady by mohl být DČ. S pozdravem. OJJ, Diskuse 1. 3. 2016, 15:15 (CET)

Účast na přednášce „Pohlavní styk podle Wikipedie“ na 7. moravském regionálním kongresu k sexuální výchově

Přihlásil se někdo že se zúčastní akce 9.3. kvůli Uzlově referátu Pohlavní styk podle Wikipedie ? Požádal někdo o příspěvek na cestovné? --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 16:59 (CET)

Pro zájemce přidávám externí odkaz na prezentaci kongresu. --Jan Polák (diskuse) 28. 2. 2016, 17:05 (CET)

Předpokládal jsem že to některý správce bude vědět nebo může odpověď zjistit s výsledkem Ano/Ne. Zjišťovat u jednotlivých čtenářů Pod lípou zda se náhodou nepřihlásil nemusí být ani nejlepší ani nejjistější metoda. --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 20:41 (CET)

Zda se někdo přihlásil, by měli vědět organizátoři. Zda někdo požádal o cestovné, by mohli vědět na pobočce.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:50 (CET)

Myslím, že katedra VŠ v Olomouci nebo Sdružení pro rodinu mi asi nesdělí kolik na akci kterou pořádá pojede wikipedistů. Zejména pokud neví, že účastník je wikipedista. Nechme to plavat, je to zjevně velmi složitá otázka. Někdo třeba pojede, nebo třeba nepojede nikdo. --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 22:23 (CET)

O cestovné nikdo pobočku nepožádal. Upřímně řečeno, nevidím příliš smysl v tom proplácet cestu na takový kongres (jaké by byly cíle takové cesty z pohledu Wikipedie?) ale kdyby někdo býval požádal, zvážili bychom to. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 2. 2016, 22:30 (CET)

Já bych tedy smysl viděl a mít nafukovací čas, tak bych přednášku i rád viděl; pokud byla rešeršní práce odvedena kvalitně, jistě se bude jednat o velmi zajímavou analýzu naší práce. — Jagro (diskuse) 29. 2. 2016, 00:02 (CET)

Třeba by měl zájem někdo z olomouckých kolegů (Jene Kameníčku)? --Jan Polák (diskuse) 29. 2. 2016, 05:59 (CET)

Díky za echo, zvážím to, ale momentálně jsem v časové tísni, tak ještě nevím... Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 3. 2016, 22:43 (CET)

@Vojtěch Dostál:: Díky za odpověď. --I.Sáček, senior (diskuse) 29. 2. 2016, 06:52 (CET) Jsem úplně nejlepší ze všech kdo se rozhodli se akce účastnit pokud dostanou závazný příslib úplného proplacení nákladů. Žádost na wikimedia jsem odeslal. --I.Sáček, senior (diskuse) 3. 3. 2016, 10:14 (CET) Wikimedia z důvodů hospodárnosti a efektivnosti (je to nad 300 kč) účastnický poplatek na konferenci neproplatí. Snad se bude účastnit někdo obětavější. --I.Sáček, senior (diskuse) 4. 3. 2016, 22:28 (CET)

@I.Sáček, senior, Jagro, Vojtěch Dostál, Jan.Kamenicek: Jak to nakonec s konferencí dopadlo? --Jan Polák (diskuse) 10. 3. 2016, 17:46 (CET)

Psal jsem organizátorům, zda by nám odpustili registrační poplatek (asi 700Kč), ale bohužel to nebylo možné. Vydání 1000Kč na tuto akci jsme považovali za plýtvání penězi od našich dárců.--Vojtěch Dostál (diskuse) 11. 3. 2016, 08:57 (CET)

Doufal jsem , že se zúčastní někdo jiný. Kdybych se zúčastnil já, přišel bych o zákazníka, nejen o dvojnásobek toho co by tratila wikipedie. Takže jsem za rozhodnutí rád. Na druhou stranu skončila velmi nadějná spolupráce s organizací která se zabývá pedagogickou činností. Více ji zklamat nechci. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 3. 2016, 19:04 (CET)

Dostal jsem právě od organizace Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, která spolupořádala Kongres, informaci, že přednáška vyzněla pro wikipedii přinejmenším zčásti pozitivně. A také zápis z přednášky pana Uzla bude za půl roku zdarma na netu. Organizaci Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu bych si i na tomto místě dovolil poděkovat za velkou vstřícnost a pomoc. Hlubokosklon. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 3. 2016, 22:11 (CET)

Související články

Lidová tvořivost nezná mezí. Sotva se mi přestal zvedat tlak při pohledu na fangličky v infoboxech, máme tu lištu Související články. Objevuje se náhle. Překrývá část regulérního textu a navíc se tam objevují návrhy na články, které zjevně s právě otevřeným článkem nijak nesouvisejí. Není to plýtvání tvůrčím potenciálem, který by mohl být využit někde jinde a účelněji?--Tom (diskuse) 29. 2. 2016, 17:58 (CET)

Dobrý den, mohl byste přidat alespoň jeden příklad, kde se tak děje? Již jsem prošel několik článků a to co popisujete nikde nevidím. --Jan Kovář^BK (diskuse) 29. 2. 2016, 18:03 (CET)

Hezký večer, lišta s nabídkou souvisejících článků je mezi beta funkcemi, kde se dá zapnout i vypnout. Nebo máte na mysli něco jiného? --Michal Bělka (diskuse) 29. 2. 2016, 18:14 (CET)

Děkuji za radu. Už jsem si to vypnul.--Tom (diskuse) 1. 3. 2016, 11:47 (CET)

Ostrava: Morava x Slezsko

Vážně si nikdo neví rady s tím, jak je, příp. jak byla Ostrava rozdělená mezi Moravu a Slezsko, a jak s tím souvisí pojmy Moravská a Slezská Ostrava? Brzo už to budou dva měsíce... Kdyžtak díky! https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Ostrava#Morava_x_Slezsko --Jiří Janíček (diskuse) 29. 2. 2016, 21:16 (CET)

Copyvia

Zdravím, objevil jsem nástroj pro hledání copyvií. Nachází se zde. Možná by při pravidelném hledání copyvií mohl pomoci. Pokusím se kód tohoto nástroje využít pro stvoření bota automaticky hledajícího copyvia. --Urbanecm (diskuse) 3. 3. 2016, 07:50 (CET)

Jenom pozor na to, že část stránek přebírá obsah z Wikipedie. --Silesianus (diskuse) 3. 3. 2016, 09:05 (CET)

Zrovna jsem narazil na blog, kde je umístěn text z článku Quake III Arena, za použití tohoto nástroje. Zdroj byl nepřímo uveden (wikipedie.org). Nicméně, pokud nebude zdroj uveden, pak existují dvě možnosti – buď je copyvio na té stránce nebo v článku. Zjistit se to dá porovnáním datumu uveřejnění článku (případně úpravy) s datem revizí článku, kde se copyvio poprvé objevilo, či prostým poptáním u autora informace na té dané stránce. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 3. 3. 2016, 17:59 (CET)

Pár dotazů od začátečníka

Pro začátek - dá se nějak (full-textově) vyhledávat buď tady, Pod lípou, nebo celkově v Nápovědě, abych se neptal na už prodiskutované? Dá se otaggovat uživatel, aby dostal nějaké oznámení, že se o něm mluví apod.? Jsou tu diskuze pro specifické obory (např. Biologie)? Přijde mi trochu blbý zaplácávat prostor tady, když to bude zajímat tak pět lidí.

A (zatím) na závěr - na stránce https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Typografick%C3%A9_rady#.C4.8C.C3.ADsla je chyba. Je tam uvedeno, že se dělí čísla i za desetinnou čárkou, což je správně, ale uvedený příklad je špatně. 12345,67890 se správně píše jako 12 345,67 890. Když se podíváte, tak před desetinou čárkou je mezera mezi stovkama a tisícovkama a obdobně to funguje za desetinou čárkou - mezera má být mezi setinou a tisícinou, nikoli mezi tisícinou a desetitisícinou.

To by mohlo pro dnešek stačit :) HlTo CZ (diskuse) 6. 3. 2016, 19:02 (CET)

@HlTo CZ:

1. Nejsem si toho vědom, můžete ale prošmejdit výše uvedené archivy.
2. Lze použít šablonu {{Re}}
3. Ano, máme tu od toho i projekt
4. Taky je to pod špatně. OJJ, Diskuse 6. 3. 2016, 19:08 (CET)

Ale pod správně je to napsané jako 12 345,678 90, což je špatně ;) Jinak díky všem, i dole :) HlTo CZ (diskuse) 6. 3. 2016, 19:57 (CET)

Není to špatně. Prostudujte si pravidla. Jinak díky za vaše dotazy, sám jsem se přiučil. --Jan Kovář^BK (diskuse) 6. 3. 2016, 20:03 (CET)

Díky za odpověď od kolegy. Doplním. Pro fulltextové vyhledávání nad indexovanou českou Wikipedií lze použít google dotaz ve tvaru site:cs.wikipedia.org hledaný výraz anebo zadání hledaného dotazu do políčka hledat nahoře. Poté v rozšířeném nastavení můžete zvolit i jmenné prostory, které Vás zajímají. Mimochodem, podobné žádosti spíše patří na Wikipedie:POMOC, ale to je spíše detail. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 6. 3. 2016, 19:13 (CET)

A kromě použití šablony {{Re}} by podobně fungovalo i prosté odkazování na dotyčného uživatelskou stránku, třeba [[Wikipedista:Bazi|Bazi]], i tak uživatel dostane upozornění. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2016, 19:22 (CET)

Pro doplnění: shodou náhod jsem dnes zapracoval na tom, že namísto výše uvedeného lze nyní již použít i stručnější {{U|Bazi}}.

Navíc mám dojem, že samotné označení uživatele odkazem ještě nezpůsobí doručení upozornění – pro to musí být současně splněna podmínka, že se autor editace současně na stránce podepsal (rozuměj vložil i odkaz na svou uživatelskou stránku). Řešilo se to už na Diskuse k šabloně:Odpověď. --Blahma (diskuse) 23. 3. 2016, 22:23 (CET)

Já bych ještě doplnil, že vyhledávat Pod lípami lze jednoduše, stačí za hledané slovo (hledaná slova) přidat tzv. prefix. Pokud chcete vyhledat například Pod lípami, pak do vyhledávacího pole vpravo nahoře vložte hledaný výraz prefix:"Wikipedie:Pod lípou". --Dvorapa (diskuse) 6. 3. 2016, 19:25 (CET)

Clanky pre Velikanoce

It seems to me that two articles relevant to Eastern on CSwiki, combined in their content some different things/conceptions. See pl:Pomlázka, pl:Śmigus (ujednoznacznienie) disambiguations. What do you think about it? Dawid2009 (diskuse) 6. 3. 2016, 22:23 (CET)

Updates to wiki search auto completion are arriving 10 March

Hello!

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka. Děkujeme!

The completion suggester beta feature will become the default at the first group of wikis on Thursday, 10 March. This initial rollout will start with some of the smaller wikis to ensure the change happens in an organized way. The remaining wikis will receive the update on Wednesday, 16 March. This update brings three major improvements to search. Improved search result ordering, a tolerance for a small number of spelling errors, and suggests fewer typos.

Since December 2015, 19,000 editors have already opted into the completion suggester beta feature. Contributors are encouraged to try out the feature ahead of the release. Please share any comments on the Completion Suggester discussion page in any language.

To learn more about the work of the Discovery department and other improvements to search, please check out the Wikimedia blog. Read about CirrusSearch, the MediaWiki extension that makes wiki search possible. - User:CKoerner (WMF) (talk) 7. 3. 2016, 23:09 (CET)

Pro případ vyhrožování sebevraždou nebo zločinem

Podle německého vzoru jsem vytvořil Wikipedie:Pro případ nouze (zkratky Wikipedie:112 a Wikipedie:Nouze). Podívejte se prosím, zda by se to nedalo nějak vylepšit vzhledem k českým poměrům a zkušenostem.--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 3. 2016, 14:56 (CET)

Na dewiki jsou s tím dobré zkušenosti. -jkb- disk de: 8. 3. 2016, 15:12 (CET)

Šablony pro údržbu článků pro část článku

V kategorii Šablony pro údržbu článků existují dva typy šablon. U prvního typu (např. šablona pahýl) platí, že existují dvě samostatné šablony jak pro celý článek (šablona pahýl), tak pro část článku (šablona pahýl část). U druhého typu zase platí, že existuje jedna šablona s parametrem, který chování šablony změní pro celý článek nebo část článku (např. šablona aktualizovat). Padla na toto téma v minulosti nějaká shoda? Jakým způsobem rozdělení funkce pro část článku vs pro celý článek řešit? --Dvorapa (diskuse) 9. 3. 2016, 22:58 (CET)

Where are the Women in Wikipedia?

Doporučuji k prostudování zajímavou studii http://link.springer.com/article/10.1007/s11199-015-0573-y

Studie se zabývá obrovským rozdílem mezi pohlavími u vzorku příležitostných přispěvatelů Wikipedie. Studie několikrát opakuje „přispívání na Wikipedii, tedy psaní a editace, zahrnuje soupeřivé (konkurenční, v textu uveden přímo termín kompetice) a agresivní chování (Buriol et al 2006;.. Suh et al 2009), které v rozporu s tradiční ženskou rolí (Eagly 1987). A navíc uvádí:

„Moreover, research suggests that the slowing growth of Wikipedia is due to the fact that Wikipedia is an increasingly antagonistic and difficult place to contribute (Suh et al. 2009).… lead to reduced concern about the consequences of one’s behavior on others (Galinsky et al. 2003)“ To ani nebudu překládat, anglicky přece dnes umí každý malý wikipedista, že.

"Genderově neslučitelná situace vyvolává úzkost a vytváří konflikty… Podle jedné z hypotéz, když jsou zapojeny do konfliktů, ženy mají tendenci reagovat s větší mírou emočního vyčerpání, úzkosti, kardiovaskulární reaktivity, a negativní imunitní odpovědi než muži a mají tendenci se vyhýbat konfliktům na Wikipedii.“ Autoři dochází k hypotéze na základě výzkumu, že ženy budou reagovat negativněji než muži na kritiku na Wikipedii. Výzkum uvádí dvojnásobek negativních reakcí a pocitu "diskomfortu". Kromě toho jsou zde zmíněny subjektivní negativní zpětné vazby uživatelů vytvořené na základě vytvářených stereotypů. Podle závěrů by „s největší pravděpodobností v méně nepřátelském prostředí, ve kterém by účast nevedla ke kompetitivnímu a agresivnímu chování, které je neslučitelné s tradiční ženskou rolí, nebyly takové rozdíly mezi pohlavími které jsou nalézány na Wikipedii.“

Nicméně jako další možný důvod menšího podílu přispěvatelů je uváděna nižší sebedůvěra žen ve své odborné znalosti (což může být ale srovnáno s faktem, že pro mnoho úprav hesel nejsou specifické znalosti třeba). Autoři neuvádějí případy, kdy přehnaná reakce na podnět který může být považován za útok může konflikt vyvolat. Podle některých informací jsou zanedbávány důležité organizační funkce v procesu tvorby nebo konfliktu, typicky je zanedbávána role moderátora. Na základě uvedených hypotéz by mohlo být žádoucí vyvinout pro zklidnění konfliktů písemnou alternativu sedativ a posílit roli mediátora konfliktů. S ohledem na tyto hypotézy by měla třeba být více podporovány a propagovány vhodné pozitivní impulsy ("poděkování") a sociální interakce. Nicméně studie přináší vlastní doporučení například doškolování wikipedistů: „Wikipedia could offer training for contribution in order to reframe contribution as a learned skill rather than as an ability-based activity“.

Docela by bylo zajímavé zjistit kolik žen a studentek zůstalo na wikipedii po absolvování kurzů. A zda je to tím, že prostě neprošly nějakým sítem. Podle autorů studie jsou výsledky výzkumu relevantní celosvětově. --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 3. 2016, 13:17 (CET)

To je možná námět na projekt Ženy píší Wikipedii. Řád dívčího copu to asi úplně nevyřeší. --Bazi (diskuse) 10. 3. 2016, 13:29 (CET)

Ne, nevyřeší. Ale nábor žen které by rády psaly wikipedii to za dané situace zjevně nevyřeší také. Věřím že zde do jisté míry může zafungovat gentlemanský princip, který je ve v ČR vžitý. Podobná pozitivní diskriminace se používá vůči nováčkům. Ta studie je informací. Mediaci konfliktů, třeba tak jak ji provádíte právě Vy považuji za velký přínos. Dobrý začátek.

V konečném dopadu totiž nejde jen o ženy, ale třeba o jedince kteří se nějakými činy "zapsali" nebo znaky projevují (třeba i "nadměrná" aktivita) a pronásleduje je třeba stereotypní vnímání. Například. Je jisté, že si wikipedie své problémy uvědomuje a to není málo. S ohledem na rovnost pohlaví je předpoklad nutnosti ohledů k ženám na wikipedii v studii i jinak zajímavý. Situace v daném prostředí je ovšem zjevně mnohem komplikovanější, wikipedie má totiž své cíle a požadavky. Psát knihy nebo zápasit ve wrestlingu přece taky nemůže každý, řeknete si. A pravidla jsou prostě pravidla. A když budete psát o španělské gotice a nebudete si všímat ničeho, třeba si Vás taky nikdo nevšimne a vyhnete se konfliktům. Třeba. Tohle všechno lze dokázat. Snadno by se tak dalo říct že "ženské problémy" jsou prostě symptom zvoleného postupu tvorby wikipedie. Jediného správného výběru schopných a nejlepší metody. Nezbytný symptom. Ale není to tak jednoduché a studie by měla být brána jako dobrý podnět k zamyšlení nad opatřením k zlepšení. Noale je to jen můj názor, přiznávám. --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 3. 2016, 19:39 (CET)

Od roku 2008, kdy proběhla dotyčná anketa, se enwiki dost posunula. Zmiňují to autoři a byl posun ve směru kladném (více žen) nebo záporném? Efekt kursů by bylo zajímavé zjistit pro obojí pohlaví. Jestli dobře rozumím poslední větě, tak říká "rozdíly mezi pohlavími, vytvářené stereotypy, tradiční ženské role, nižší sebedůvěra žen ve své odborné znalosti, atd. existující v USA jsou podle autorů celosvětovou normou, od které se žádná jiná společnost na světě neodchyluje, a proto mají data získaná od anglojazyčné části obyvatelek a obyvatel USA celosvětovou platnost". Což mi přijde jako mnohem pozoruhodnější informace než zbytek studie. --Jann (diskuse) 10. 3. 2016, 17:50 (CET)

Nevnímám Wikipedii jako nutně agresivní prostředí. Když se člověk nemontuje do diskusí nad pravidly, šablonami a volbami a do článků na ožehavá témata, tak může klidně několik let psát články třeba o skandinávské kinematografii, španělských gotických památkách nebo tropických rostlinách zcela bez povšimnutí. Menší přítomnost žen přičítám menší potřebě sběratelství, koníčkářství a menší ochotě trávit čas nesmyslnou prací. :)--Ben Skála (diskuse) 10. 3. 2016, 18:21 (CET)

Budeme zevšeobecňovat. Slyšel jste někdy o háčkování? Systematické vršení děr mezi nitěmi. Prý zábava. Tyhle dekorace se sbíraly podobně jako třeba ubrousky nebo porcelánové hrníčky a zvonečky. Jedna z mých nejlepších kamarádek (vedoucí výzkumáku) peče cukroví. Hodiny a hodiny. Mám kamarádku, která pěstuje stádo koček, psů a další nepraktická domácí zvířata. Ženy jsou obvykle velmi šťastné, když jim přinesete pohlavní orgány květin. Přesto je ani nesnědí a nějak jinak prakticky je použít jsem je taky neviděl. Ještě že nejsou ty naše skvělé ženy praktické, mnozí muži by se cítili výrazně opuštěnější. --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 3. 2016, 21:17 (CET)

Také jsem nad tím tuhle přemýšlel a moc se mi to nelíbí. Obecné statistiky neznám, ale např. ze 26 správců tu máme jenom jednu ženu (snad mi něco neuniká). Wikipedii se poslední dobou docela věnuji a z ostatních opravdu aktivních uživatelek se mi vybavují 4. Ale možná, že se některé raději vydávají za muže, aby zde obstály :). Samozřejmě že i mnohé ženy dokážou být třeba agresivní, ale myslím že kdyby na Wikipedii bylo více žen, bylo by zdejší prostředí z hlediska lidských vztahů takové více empatické. Ono to není jenom o osobních útocích (ty se tady, řekl bych, netrpí), ale o jakési nepřímé agresivitě - menší empatii, naslouchání, razantním prosazování vlastního ega...Ale nechci zase moralizovat, sám mám asi na svém chování co zdokonalovat.

Ta nižší účast žen na projektu je podle mě také dána tím, že ženy jsou, řekl bych, tak nějak více praktické a méně hravé. Asi mají menší potřebu hádat se do úmoru zda přechylovat či ne, aktualizovat si svou osobní stránku skoro po každém napsaném článku, který nemohl zabrat příliš mnoho času, posílat si virtuální vyznamenání atd. (vím že je k tomu tady nikdo nenutí, ale také tomu možná nemusí všechny rozumět a cítit se tady dobře) A to říkám jako člověk, který už se těší až bude mít čas a náladu si svoji stránku aktualizovat...Nikdy to tedy asi nebude půl na půl, ale momentální stav mi nepřijde moc normální.

A co se týče Řádů dívčího copu - nejsem si jistý zda je existence tohoto vyznamenání vhodná. Mě to přijde jako bychom tím ženám říkali něco jako: Jo tak Ty dokonce dokážeš napsat pěkný článek, nooó tak to Ti musíme dát speciální vyznamenání... Možná bychom také měli zřídit Řád mužské pleše, aby se to vyrovnalo. Ostatně myslím, že bych byl vhodný kandidát :) Ale možná je to jenom můj pohled na věc. --Remaling (diskuse) 11. 3. 2016, 04:41 (CET)

Já tu znám Janu Lánovou, Leome, Janu.molnarovou a Jani Šibalovou. Méně aktivně K123456. Takže já jsem si @Remaling:u vzpomněl na 5 , ale statistiky moc hezké nejsou. Máme tři Jany a jednu náctiletou. Kolikrát mě napadla nějaká soutěž, jež by soutěžící řešili v párech, muž/žena, třeba by to pomohlo. To skwiki má třeba žen více, co vím Bubamaru, Amonet, Lalinu, ILoveJuice... OJJ, Diskuse 11. 3. 2016, 06:01 (CET)

@I.Sáček, senior: Jinak, je Vám znám ŽoPS naší věrné Wikipedistky Lánové? Hlas proti kvůli obavě, že je to žena jako K123456 a bude tedy taky neaktivní. To je emancipace, že?! OJJ, Diskuse 11. 3. 2016, 06:06 (CET)

@Remaling : „nooó tak to Ti musíme dát speciální vyznamenání...“ To je hezký názor. Ženy léta bojují o to aby nebyly (jako skupina) chápány jako majetek nebo chytrá zvířátka. I při respektování rovnosti je někdy podobně jako ve studii dobré vnímat specifické rozdíly.

@Wikipedista:OJJ : Předpokládám že třeba Wikipedistka:Lenka Lyalikoff by bez kvality, která se dá popsat třeba jako umíněnost, na wikipedii nejen měla méně problémů, ale také by třeba skončila hned na začátku. Jinak když mluvíte o párech, ono by třeba stačilo mít nějaký čas po začátků úprav wikipedie mít nějakého průvodce.

Hovoříte o ochotě trávit čas nesmyslnou prací. Setkal jsem se před desítkami let s osobou (jejím odrazem), která tvrdila, že je mimozemšťan. Představila se jako úředník, správce reality. Říkala taky, že mi tohle nebude nikdo věřit a že jsem historicky zcela bezvýznamný. Byla fascinována symbiózou (mutualismem) a schopností živých bytostí na planetě spolupracovat, což popisovala jako unikátní. A co je třeba zajímavé kromě toho, že zastavila čas - mluvila o významnosti projektu wikipedie (ale nezmínila se o tom zda myslí českou verzi). No chápete, když mimozemšťan z jiného času a mluví o wikipedii v roce 1983... asi to bude důležitější než háčkování. Ukazoval mi windows, cd, mluvil o pádu komunismu, Fukušimě, oteplování, přistěhovalecké vlně, nahrávání mysli na počítač jako software... . O lidech mluvil jako jako o potencionálně velmi nebezpečném druhu, který naštěstí vyhyne. Wikipedii považoval za důležitou. --I.Sáček, senior (diskuse) 11. 3. 2016, 08:24 (CET)

Řád mužské pleše jsem vytvořil, akorát jsem nenašel asi úplně vhodný obrázek a neměl čas vytvořit lepší (pravděpodobně by to chtělo nějaký analogický a podobný tomu u řádu dívčího copu). Také jsem trochu upravil popis použití u řádu dívčího copu, ale stále si myslím, že by chtělo použití obou šablon nějak vtipně upřesnit – třeba pouze trollovsky vůči těm, kteří se se svojí pohlavní příslušností vytahují (jsou-li tu tací) apod. (pak by ale bylo třeba odebrat vyznamenání již vyznamenaným wikipedistkám, aby najednou bezdůvodně nespadly do takové kategorie). Pokud by se neupřesnilo použití, možná by také bylo lepší obě dvě nadobro smazat. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 12:49 (CET)

Kolego, nemusíte hned naskočit na každý vtípek a bezmyšlenkovitě ho realizovat. Řád mužské pleše nedává smysl, je pouhou ironií. Uvažujme spíš o tom, jestli samotný Řád dívčího copu nepůsobí ironicky, jak bylo výše naznačeno, a jestli by nestál za nějakou úpravu. Když už něco dělat pro zvýšení ženské editorské angažovanosti, „Řád mužské pleše“ v tom opravdu nijak nepomůže. --Bazi (diskuse) 11. 3. 2016, 13:21 (CET)

A mně se ten nápad zrovna tak pozdával. No nic, pokud takhle, spíš bych asi kompletně řád dívčího copu zrušil, protože takto by to vypadat nemělo. A jak už řekl někdo výše, ten řád v angažovanosti také příliš nepomůže (kdo ví, jestli spíš naopak neodradí). --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 13:28 (CET)

Pro vyváženost ještě chybí Řád chlapeckého copu a Řád ženské pleše. JAn (diskuse) 11. 3. 2016, 13:29 (CET)

Náhradou oběma (všem čtyřem, když počítám JAnovy vyvažovací) by pak byla obyčejná neironická wikikytička, kterou nikdo nic zkazit nemůže. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 13:34 (CET)

Rušit Řád dívčího copu, který už byl v minulosti vícekrát udělen a má tedy několik svých nositelek, by asi nebylo úplně šťastné. Obecně myslím není špatně, pokud někdo upřímně ocení aktivní přítomnost ženských editorek v jinak silně mužské společnosti wikipedistů. (Protože i muži můžou mít svůj POV a ženský přínos ho přinejmenším částečně může vyvažovat, což může být Wikipedii k užitku. Taky jsou oblasti nejen běžného života, ale i vědeckých oborů, kde téměř výhradně dominují ženy, takže je zase dobře, když zapracují na těchto tématech lidé náležitě fundovaní. Atd.)

Pokud ale může působit ironicky pojmenování řádu nebo jeho vyobrazení, tak se dá uvažovat o přejmenování nebo vylepšení obrázku. Řád by se dal pojmenovat třeba podle Madame Curie, která byla vůbec první a jedinou dvojitou ženskou laureátkou Nobelovy ceny a vyhlášena největší vědkyní všech dob, což by mohlo vyjadřovat větší respekt než „dívčí cop“. Nebo můžeme najít zasloužilou ženu o něco bližší konkrétně té naší encyklopedické práci, šíření vzdělanosti apod. --Bazi (diskuse) 11. 3. 2016, 14:04 (CET)

Tuhle studii jsem ještě nečetla, ale za poslední měsíc jsem prošla nějakých 15-20 článků o gender gap na Wikipedii a nevím, no. Většinou z nich vyplývalo, že ženy neumí zacházet s počítačem a další výmluvy, proč něco nejde. Navíc jak uvádí Jan, když je v závěru této studie uvedeno, že výsledky en.wiki lze aplikovat celosvětově, tak je to čistý nesmysl. Anglická wiki je řádově větší a v jednom oboru tam působí mnohem víc autorů než na menších jako je česká, kde se jednomu oboru věnují 1-3 wikipedisté, tudíž tu tolik třenic v okrajových oborech není. Už bylo takových pokusů, co udělat pro nové editory. Furt se říkalo, až bude Visual Editor/soutěže/děkování/studenti píší wikipedii/senioři píší wikipedii/kurzy atd., tak přijde mnoho nových stálých editorů. Tak kde tedy jsou? Navíc jsou to jednorázové vnější motivace, což těžko někoho navnadí, aby se tomu věnoval dlouhodobě, když za to nedostane zápočet, diplom či poděkování. Možná by bylo lepší zkoumat počáteční a dlouhodobé motivace pravidelných editorů a výsledky pak aplikovat při hledání těch nových. S argumentem, že ženy přinesou lepší atmosféru nesouhlasím. Zkuste se podívat na dění v nadaci Wikimedia, tam je ve vedení či vyšších postech poměrně hodně žen, a řekla bych, že je tam víc sporů než mezi běžnými wikipedisty, kde převažují muži. Lepší než řešit počty žen/mužů by bylo zaměřit se na zastoupení podle oborů. Souhlasím s Remailingem ohledně vyznamenání dívčího copu, to bylo to první, co mě napadlo, když mi ho kdosi dal... --Jana Lánová (diskuse) 11. 3. 2016, 11:45 (CET)

Nápad, udělat průzkum motivace dlouhodobých editorů a až z toho pak něco vyvozovat, je dobrý. Když budu mluvit za sebe, tak mě to prostě baví. Nic víc. Možná to tak mají i ostatní, a z toho by se pak už asi žádný program na přilákání nových vymyslet nedal. Zkrátka Češi budou mít takovou Wikipedii, na jakou personálně mají. Mimochodem, řád mužské pleše mě opravdu pobavil (uvažuji o tom, že bych ho zakladateli místo obvyklé wikikytičky udělil). --Vlout (diskuse) 11. 3. 2016, 17:43 (CET)

@Vlout: A jak ten průzkum bude probíhat? To budete psát do všech diskusí? OJJ, Diskuse 11. 3. 2016, 17:59 (CET)

Netřeba z psaného textu vyvozovat, co v něm není. Pouze jsem ocenil nápad kolegyně, protože jde správným směrem, ptá se po motivaci těch, co už píší. Jestli ho někdo realizuje, to je věc druhá. --Vlout (diskuse) 11. 3. 2016, 18:01 (CET)

@Wikipedista:Vlout Můj kamarád, velmi kreativní, chytrý, vzdělaný muž, už během studia na vysoké začal trpět silným padáním vlasů. Než skončil měl pleš. Dnes už má za sebou našívání vlasů, nošení příčesků... Mne byste udělením řádu pobavil, mám zřejmě nejdelší vlasy v rodině. U něj by to asi dopadlo jinak. Asi opravdu špatně. Prostě je to podobné jako s řádem dívčího copu. Díky za Váš milý příspěvek. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 3. 2016, 16:12 (CET)

Myslel jsem tím spíš zakladatele řádu, a to právě kvůli jeho založení. Nikoli tedy vážně, aby bylo jasno. Co se týče řádu dívčího copu, je asi podobně smysluplný, ale je také pravda, že ho už po těch letech asi nelze jen tak smazat. Ovšem proč by to měl být „řád“, nestačilo by něco jako wikikytička, např. „wikirůže“? --Vlout (diskuse) 12. 3. 2016, 17:13 (CET)

Já právě myslím, že ho smazat lze, u obdarovaných wikipedistek pak jednoduše nahradit wikikytičkou. Naštěstí obdarovaných není mnoho. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2016, 17:30 (CET)

Dobře, ale jistě ne pomocí rychlého smazání. --Vlout (diskuse) 12. 3. 2016, 17:34 (CET)

Když jsem v minulosti přetvářel uživatelská vyznamenání, zaznamenal jsem odpor i proti pouhé náhradě staršího obrázku novým, kdy oceněný wikipedista dával přednost autenticitě původně uděleného. Jen tak uživatelkám promazat stránky a nahradit jim udělené vyznamenání nějakým úplně jiným, resp. ho prostě smazat, by bylo velmi, opravdu velmi netaktní a nedůstojné. I kdybychom řád přejmenovali, nebudeme zpětně měnit jejich dřívější udělení, pouze do budoucna změníme název a uvedeme původní i nový v úvodu seznamu nositelů. Pro zachování kontinuity. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2016, 17:42 (CET)

@Dvorapa, Bazi: Co teď uděláme s tou stránkou? Smazat? Nebo vrátit Baziho změnu? Pokud smazat, poprosím šablonu. --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 16:20 (CET)

Řád mužské pleše prosím ponechat. Sranda musí být ne? Jinak jestli smazat, tak i řád dívčího copu.. Je to stejně vtipné.--Mirek256 12. 3. 2016, 16:32 (CET)

Jak se to vyřeší je mi tak nějak jedno, vyznamenání jdou kolem mě, hlavně aby neexistoval seznam nositelů něčeho, co formálně neexistuje (chybí to v seznamu). --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 16:38 (CET)

@Urbanecm: Jak jsem již psal, buď oboje nebo ani jedno, stejně jako píše Mirek256. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2016, 16:39 (CET)

Abychom si to ujasnili, Řád dívčího copu nemá být ponechán proto, že je úžasně vtipný a skvělý, ale proto, že už má během své nekrátké historie poměrně dost nositelek. Bylo by nefér jim ho zpětně odebírat a seznam rušit. Oproti tomu Řád mužské pleše je trochu samoúčelná novinka, možná i tak trochu NEKIT, a proto není problém seznam nositelů smazat. Snazší cestou by byl rychlosmaz na návrh samotného zakladatele stránky, z iniciativy někoho jiného by to šlo asi jen cestou DoSu, protože natolik závadná ta stránka není, aby to bylo na rychlosmaz.

Navrhuji tedy zakladateli stránky, aby ji sám označil k rychlému smazání. A jak už jsem uvedl, navrhuji taky přejmenovat Řád dívčího copu na Řád Madame Curie (nebo jiný vhodný název, pokud někdo navrhne). --Bazi (diskuse) 12. 3. 2016, 16:52 (CET)

Můj návrh na přejmenování je dle některé spisovatelky, např. Ursula K. Le Guinová, Virginia Woolfová či jiné.--Chalim Kenabru (diskuse) 12. 3. 2016, 18:10 (CET)

Co se týče zrušení řádu souhlasím s Bazim. To, že jsem řád zpochybnil neznamená, že bych ho chtěl zrušit (dodávám pro jistotu). A dokonce bych řekl, že je problematická i otázka jeho přejmenování a to právě kvůli jeho nositelkám. Možná by bylo lepší nějak k němu připsat že se přestal používat a byl nahrazen řádem s jiným názvem. A nebo ho přestat používat a nenahrazovat. I když ono je to samozřejmě také na každém z nás, nikdo není nucen ten řád své kolegyni udělit :) S tím návrhem Řádu pleše to byla recese, smajlík jsem dal za další větu, asi jsem ho měl pro jistou použít i v té předchozí.

Jinak jsem nad tím ještě přemýšlel a chápu důvody pro ponechání nějakého takového řádu pro ženy, řekl bych, že s jedná o jakousi formu pozitivní diskriminace. A to je věc, která může být někdy užitečná. Ale... ona je spíš, řekl bych, otázka, jak se na to dívají ty ženy a zda je zrovna tato forma pozitivní diskriminace vhodná. Je pro mě těžké zde udělat jednoznačný závěr. Jakkoli se ale snažím vždy uvažovat racionálně, tak tady mám takový spíše pocit, že se udělení tohoto "ženského" vyznamenání může jeho nositelek spíše dotknout než je potěšit. To už ale začínám opakovat co jsem napsal výše. A nebo ještě takto: že jsou ženy něco extra (v dobrém smyslu), tak na tom se snad mnozí shodnem :) (a toto konstatování není namířeno proti nikomu kdo si to nemyslí). Ale je třeba z nich dělat něco extra i na Wikipedii a to formou vytvoření speciálního vyznamenání? A co se tím našim Wikipedistkám vlastně sděluje? --Remaling (diskuse) 12. 3. 2016, 19:15 (CET)

Co třeba nějak podobně? --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 19:21 (CET)

@Urbanecm: Ano, možná jsem z toho výše dělal zbytečnou vědu... --Remaling (diskuse) 12. 3. 2016, 21:39 (CET)

Nemám to podložené žádným průzkumem, ale domnívám se, že to, že ženy píší méně, souvisí se čtyřmi podobnými fenomény - obecně je méně žen ve vědě, píší méně non-fiction knihy, jsou méně zanícené „koníčkářky“ a mají menší potřebu vyniknout/soupeřit. Ale jak říkám, statistiku pro toto tvrzení nemám, je to takový „zkušenostní pocit“. --Whitesachem (diskuse) 12. 3. 2016, 18:09 (CET)

Jeden článek z Aktuálně.cz na toto téma. --Nadkachna (diskuse) 15. 3. 2016, 14:48 (CET)

„Wikipedia descriptions for landmarks are presented as part of the default information.… Ironically, Wikipedia editorship is actually on a slow and steady decline, even as its content and readership increases year on year… Potential systematic structures of exclusion that could be a barrier to participation include such competitive practices as content deletion, indifference to content produced by MENA authors, and marginalization through bullying and dismissal.…“ zdroj na který odkazuje google scholar

Například i zde jsem našel stejné výrazy. Šikana, bariéry, soupeřivost. Pokud je tohle pravda, třeba na tom něco je, že by se wikipedisté k wikipedistkám měli chovat jako by přemýšleli o tom co se stane, když něco udělají, napíšou. Řešit v klidu, jednat přes někoho, kdo není osobně zainteresován, někoho komu se právě nehroutí křehké, protože nafouklé ego a nevykonává úpravami wikipedie akt osobní pomsty nebo nesleduje osobní cíle.

Nevím ale zda zrovna článek na Aktuálně nepopisuje třeba nějaké sufražetky, které touží po pozornosti médií. --I.Sáček, senior (diskuse) 16. 3. 2016, 08:09 (CET)

Spíš jde o média toužící po jakémkoli konfliktu, tak z toho hned dělají zuřící válku. --Vojtěch Veselý (diskuse) 20. 3. 2016, 20:38 (CET)

Válka zuří tak nanejvýš na anglické Wikipedii aje škoda, že se česká média ani nepokoušela ověřit si stav na české, nekontaktovala třeba Vojtu Dostála – ale přitom do článku dala jeho fotku :-O – a prostě jen ve snaze o senzaci a rychlý článek jednoduše jen přeložila to, co našla někde na Huffington Postu… Neznám nálady v komunitě anglické Wikipedie, ale jejich komunitní zpravodaj The Signpost má v poslední době, jak mi sami potvrdili, málo dobrovolných přispěvatelů, takže se tam pak nadměrně zviditelňují ti, kdo ještě mají zájem tam přispívat a konkrétně o(d) té Emily z článku na Aktuálně byly v posledním vydání hned tři příspěvky a celá třetina textu zpravodaje. O jejím přístupu jsem se něco dozvěděl už před pár týdny, když mne ve v minulosti vždy profesionálním Signpostu naráz překvapil její článek nazvaný "Shit I cannot believe we had to fucking write this month", ve kterém pod tíhou sprostých slov utopila jinak docela dobrou myšlenku psaní článků o významných vědkyních, v čemž jí ostatně nikdo nebrání (ačkoliv o objektivní významnosti některých z nich mnozí diskutující následně zapochybovali). Kdybyste jí nebo některé z jí podobných ukázali tuto diskuzi, kde se snažíme vymyslet, jak sem dostat více žen, asi by se za to na hodně z vás obořily – např. na Remalinga už jen za to, že si troufne tvrdit, že „kdyby na Wikipedii bylo více žen, bylo by zdejší prostředí z hlediska lidských vztahů takové více empatické“. Takové aktivistky vás totiž dovedou setřít (sám jsem si to v diskuzi zažil) dokonce i tehdy, když tvrdíte, že lze s větším zastoupením žen očekávat zdvořilejší a slušnější prostředí. Napsal jsem do oné anglické diskuze, že mne v kontextu toho média a na Wikipedii obecně překvapuje ten hrubý jazyk, a to tím více, že autorkou je žena snažící se bojovat proti hrubosti na Wikipedii. To jsem ale neměl, protože jsem to hned zchytal zpět, že prý co si to dovoluju předpokládat, že ženy jsou slušnější (citlivější, empatičtější…) – vždyť ony prý přece mají plné právo být i hrubé, když chtějí, nikdo jim to nemůže zakazovat, jsou to jen stereotypy, v takové společnosti by nikdy žít nechtěly apod. Nechci to tady už dál rozebírat, ostatně ta diskuze se dá dohledat, ale chtěl jsem jen zdejším zejména pánům názorně ukázat, jak moc se ještě situace u nás liší od té, o které ty mediální zprávy ve skutečnosti jsou, a že mnozí z nich by za svá slova v této diskuzi od skutečných feministek mohli paradoxně ještě jednu schytat. Závěrem děkuji všem zde přítomným wikipedistkám (některé se tu už vyjádřily, jiné znám osobně), že raději píší, nepotřebují na sebe strhávat přehnanou pozornost a příležitostně i pomáhají nám mužům lépe chápat, jaký mají ženy k Wikipedii vztah, abychom se tu všichni jeden k druhému mohli chovat hezky a cítili se tu dobře. --Blahma (diskuse) 23. 3. 2016, 23:24 (CET)

Co se týče řádů copu a pleše, přijde mi škoda, že se to tu řeší víc než to zbylé podstatné. Ale nezbývá mi než se přidat. Na řádu dívčího copu mi nepřijde špatná myšlenka, ale název a provedení. Cop jako stereotypní zaměření se na ženský vzhled a ještě k tomu cop dívčí, což s sebou implicitně nese jistou nadřazenost označujícího nad označovanou. Mužský ekvivalent by pak nebyl řád mužské pleše, ale například řád silného kluka (stereotyp krásy nahrazen stereotypem fyzické zdatnosti). Už chápete, proč z toho vyznamenání nositelky nemusí být automaticky šťastné? :-) Samozřejmě, záleží na kontextu, v určité situaci a od některých lidí by mi udělení řádu silného kluka třeba i udělalo radost, ale obecně vzato by mi to přišlo hodně podivné.

Řád oceňující odvahu žen za zapojení se do dominantně mužského prostředí by tu ale určitě být mohl. První co mne napadlo, je slavný plakát We Can Do It!, takže třeba něco v tomhle stylu. Případně pojmenovat řád po nějaké takové ženě, která se prosadila v dominantně mužském prostředí (Marie Curie není špatný nápad).

A teď k tomu podstatnějšímu, pan Sáček se v úvodním příspěvku ptá, kolik žen, co prošlo nějakými kurzy, u Wikipedie zůstává. Co se týče projektu Senioři píší Wikipedii, tak je dobré, že v tomto ohledu máme (respektive budeme mít, všechno ještě není zpracováno) k dispozici nějaká data. Přesná čísla vám ještě neřeknu, ale zhruba se dá říci že: účastníků je více žen než mužů (cca 65 %) a z těch účastníků, co na Wikipedii zůstali, je žen nějakých 55 %. Takže ano, naši mužští účastníci se stanou wikipedisty spíše než ženy, ale ten rozdíl není zas tak dramatický, i když poměrně veliký. Ovšem např. mezi top deseti účastníky (podle počtu editací) je žen šest, takže celkově jsem rád, že gender gap pomáháme zmenšovat, přestože to je jen vedlejší účinek projektu.

Obecně si myslím, že roli v nízkém podílu wikipedistek hraje spoustu drobností, které tu vytvářejí k ženám nevstřícné prostředí. Abych jednu jmenoval, například mi nepřijde správné, že změna wikipedista>wikipedistka je složitě schovaná v nastavení. Kdyby ta možnost "muž/žena/jiné/nechci sdělit" byla už při registraci, bylo by to fajn. (I když zrovna tohle asi bude technický oříšek, protože registrační systém je jednotný, přes angličtinu, která tento problém řešit nemusí.) --Vojtěch Veselý (diskuse) 20. 3. 2016, 20:38 (CET)

Naprosto souhlasím se všemi body. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 21:10 (CET)

Chápu a podporuji to, že registrace do Wikipedie má být co nejjednodušší (a sám to, že tomu tak je, rád vyzdvihuji na kurzech studentům, když registraci zmíním jen v jedné větě a ani ji nemusím ukazovat). Souhlasím ale s tím, že už i jen ta informace, že vůbec tato změna je možná, se k uživatelkám těžko dostává (ještě tím méně pak způsob jejího provedení). Zrovna dneska jsem na to navedl Hanu Kašpaříkovou, u které už mi taky připadalo divné číst v protokolech mužský rod. Nemusíme to ale nutit hned do registrace – což takhle udělat z informace o tom, že kliknutí "sem" lze přepnout svůj účet do ženského rodu, součást uvítací šablony {{Vítejte}}? --Blahma (diskuse) 23. 3. 2016, 23:32 (CET)

To zní jako dobrý nápad. Mimochodem když už jsme u toho, bylo by možné text k úpravě gramatického rodu v nastavení trochu změnit nebo třeba jenom ztučnit On a Ona, aby to bylo alespoň trochu výraznější? (@Urbanecm, Matěj Suchánek) --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2016, 23:45 (CET)

Zbytečný zásah do rozhraní, podle mě stačí vůbec nasměrovat do nastavení, kde si uživatel může přizpůsobit víc než jen gender. Matěj Suchánek (diskuse) 24. 3. 2016, 08:32 (CET)

Heh, celkem mě to tu pobavilo. Řád copu. Řád Boženy Němcové. :D Jo, nejsem feministka (i když jsem v pubertě k tomu sklony měla) a taky jsem už zažila pohlavní diskriminaci, když jsem se měla stát starostkou. Ale neodradilo mě to od práce. Myslím si, že tu řešíte věci příliš komplikovaně. Je mi jedno, jestli jsem tu v mužském nebo ženském rodě. To je opravdu podřadné. Důležité je pro mě, aby mě nikdo neodrazoval od práce mazáním článků a strohými informacemi o tom, že jsem něco udělala špatně. Pamatuji si, že jako nováček jsem nechápala, co mi kam kdo píše (někteří lidé totiž poté, co mě sepsuli, se mi snažili vysvětlit proč). Já ale nechápala, jak se mohu bránit, že mohu diskutovat, obhajovat svou práci. Že když něco někdo smaže, že to nemusí být na furt. Tohle jsou věci, které byste měli řešit. Podle mně není důležité mít třeba 1000 průměrných přispěvovatelů, ale 250 kvalitních. A je to o tom učení. Něco jako wiki škola. Přijdou mi super ty wiki kluby. Jen mi přijde, že jsou špatně dohledatelné, kdy se kde a co koná. Věřím, že některé ženy se mnou nebudou souhlasit. Já jen stále razím názor, že pokud je žena šikovná, tak se probojuje sama (pokud tedy bude dodržováno pravidlo rovného principu). --Hana Kašpaříková (diskuse) 24. 3. 2016, 08:43 (CET)

Wikipedia:Teahouse

Podobné genderové problémy se řešily už při schůzce wikipedistů v San Antoniu. V rámci prací, které jsem si zatím prostudoval, se závěry věnují (ne)účasti žen, ale také odrazování nových a příležitostných wikipedistů. Jedním z možných řešení pro začátečníky je Wikipedia:Teahouse. Podle studie „…after 2007, Wikipedia’s exponential growth stalled and the population of active editors… began to decline. Research has shown that this decline is likely due in part to a growing resistance within the community towards new contributions and new contributors.“ Podle popisu navíc rok od roku roste počet revertů …a jsou reverty odrazováni příležitostní přispěvatelé, kteří jinak mohou tvořit velký objem příspěvků.

Nedávné práce prokazují že počet příležitostných přispěvatelů (enwiki) je přibližně konstatní, ale rychlost s kterou jsou reverty odrazeni, roste. Neschopnost komunity udržet si ženské editory i další studie uvažuje jako důsledek způsobu „socializace“ nově příchozích, pomineme li vliv systému učení technických pravidel. Výzkum ukazuje, že je jen velmi krátké období, kdy trvá šance pro získání nového editora a jeho socializaci, a to během 24 hodin. Lidské interakce mohou zvýšit počet nových wikipedistek. Mnoho nových editorů z Wikipedie odchází poté co obdrží stručné šablonovité varovné zprávy informující, že udělali něco špatně, nebo oznámení, že byly revertovány jejich úpravy. Mnoho samotných wikipedistů chápe Wikipedii jako nepřátelské prostředí. (zdroj:Tea and sympathy: crafting positive new user experiences on wikipedia http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2441871 )

Proto byl založen třeba projekt https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Teahouse Je uvažován jako ochrana proti odrazování nováčků.

Wikipedia:Teahouse je pro začátečníky. Vytváří "bezpečné zóny" pro interaktivní podporu komunity, prý je to výborné pro ženy. Podle odpovědí účastníků bylo 71% s Wikipedia:Teahouse spokojeno. Uživatelé zde spolupracují, učí se od druhých, kromě sdílení vlastních znalostí. Prostředí je nekonfrontační. Osobně jsem se kolem dcery, když editovala, také pokoušel vytvořit ochrannou bublinu, snažil se řešit připomínky k její práci sám.

Wikipedia:Teahouse jako chráněná spolupráce mezi nováčky zřejmě není řešení pro ty, kteří se po negativních zkušenostech již uchýlili ke konfliktním řešením, nebo jako bývalí naštvaní editoři znovu přicházejí. --I.Sáček, senior (diskuse)

orgchem a biochemické názvosloví

V příspěvku pod chemickou lípou se nyní řeší jednotnost organického a biochemického názvosloví na české Wikipedii. Jedná se např. o glukóza vs glukosa, metan vs methan, dehydrogenáza vs dehydrogenasa apod. Prosím kohokoliv o vyjádření tam. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 09:55 (CET)

Neexistující diskuse

Chtěl bych upozornit, že u několika článků, které mají být sloučeny a k návrhu se má vyjadřovat v diskusi, tato diskuse chybí (např. články alifatické sloučeniny a alifatická sloučenina).--M97uzivatel (diskuse) 11. 3. 2016, 17:08 (CET)

Pokud máte ke sloučení výhrady, můžete diskusi založit. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 3. 2016, 17:12 (CET)

V pravidlech a doporučeních se k zakládání diskuse při návrhu na sloučení nic nepíše, tedy není povinné, tudíž dle příspěvku Matěje Orlického... --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 23:25 (CET)

Šablona: Není ve zdroji

Dávám na vědomí, že jsem založil novou šablonu {{Není ve zdroji}} (po vzoru en:Template:Failed verification). Slouží k označení tvrzení, u kterých je sice zdroj, ale příslušnou informaci se v něm nepodařilo nalézt (verifikace tedy selhala). V takovém případě považuji za vhodnější použít tuto „sofistikovanější“ šablonu, než přidávat další požadavky na zdroj skrz šablony {{Doplňte zdroj}} či {{Fakt}} (není-li požadavek na zdroj opravdu urgentní, např, kvůli Wikipedie:ČŽL). --Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2016, 00:58 (CET)

Ještě dodatek: lze vkládat například též pomocí {{badref}}, viz dokumentace. --Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2016, 01:02 (CET)

Za mě dobrý, já bych se klidně nebál to použít. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 12. 3. 2016, 09:41 (CET)

Super, díky! Toto je potřeba protože se velmi často setkáváme se zdánlivě doloženými informacemi, které ovšem ve zdroji nejsou.--Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 3. 2016, 10:03 (CET)

Dobrý nápad, jen bych asi kategorizoval do jiné kategorie, než do Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení. Navrhoval bych něco jako Kategorie:Údržba:Články se špatnými referencemi. Tohle je specifický případ a je vhodné ho dle mě řešit odděleně. --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 10:18 (CET)

S tím souhlasím. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 12. 3. 2016, 11:15 (CET)

Změněno. --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 13:44 (CET)

Wikimania 2016 scholarships

Přesunuto z diskuse Hlavní strany.--Kacir 14. 3. 2016, 09:19 (CET)

Dear Wikimedians,

As every year, Wikimedia Polska Association is accepting scholarship requests for this year’s Wikimania, to be held at the Italian town of Esino Lario, June 22-28. The scholarship encompasses travel expenses, accomodation, insurance and the possible conference fee. Please submit your requests by email to wikimania@wikimedia.pl from March 14, 00:00:01 (CET) by March 27, 23:59:59 (CET). Up to two international scholarships will be funded. The scholarship request, submitted in English or Polish, ought to contain:

• short description of your activity within the Wikimedia movement, your real name, your global username or local usernames, Wikimedia activity outside project editing (including local chapter activity), prior input into the Wikimedia conferences, especially international ones;
• information about your desired participation in the conference: planned or submitted lectures or other activities during Wikimania or its associated events;
• information about your forecast activity in pre- and post-conference activities, with the justification for participating in these non-core conference activities;
• declaration of your command of English sufficient to actively participate in the conference;
• information about the international airport closest to your place of residence;
• declaration of being 18 years or older; in case of younger applicants, 16-18, a scan of a parent’s or legal guardian’s consent to the participation in the conference;
• the information on citizenship(s) held;
• agreement to provide and process your personal data (name, address, bank account details, passport number) if the scholarship is granted. Please, do not provide these personal details in the application itself, apart from your real name.

On the behalf of the Scholarship Commitee, Wpedzich (diskuse) 13. 3. 2016, 21:09 (CET)

Musée des lettres et manuscrits

Please forgive me for posting in English, but I don't speak Czech. The article on this museum is severely outdated, please see the French and English versions. It appears that it was not a legitimate museum at all, but more a kind of Ponzi scheme. It has been closed since at least last year. Thanks for updating! --Randykitty (diskuse) 15. 3. 2016, 17:18 (CET)

New Wikipedia Library Accounts Available Now (March 2016)

Apologies for writing in English. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello Wikimedians!

The TWL OWL says sign up today!

The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for access to research materials from:

• Cambridge University Press - a major publisher of academic journals and e-books in a variety of subject areas. Access includes both Cambridge Journals Online and Cambridge Books. 25 accounts.
• Alexander Street Academic Video Online - a large academic video collection good for a wide range of subjects, including news programs (such as PBS and BBC), music and theatre, lectures and demonstrations, and documentaries. 25 accounts.
• Baylor University Press - a publisher of academic e-books primarily in religious studies and the humanities. 50 accounts.
• Future Science Group - a publisher of medical, biotechnological and scientific research. 30 accounts.
• Annual Reviews - a publisher of review articles in the biomedical sciences. 100 accounts.
• Miramar Ship Index - an index to ships and their histories since the early 19th century. 30 accounts.

Non-English

• Noormags - Farsi-language aggregator of academic and professional journals and magazines. 30 accounts.
• Kotobna - Arabic-language ebook publishing platform. 20 accounts.

Expansions

• Gale - aggregator of newspapers, magazines and journals. 50 accounts.
• Elsevier ScienceDirect - an academic publishing company that publishes medical and scientific literature. 100 accounts.

Many other partnerships with accounts available are listed on our partners page, including Project MUSE, De Gruyter, EBSCO, Newspapers.com and British Newspaper Archive. Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team 17. 3. 2016, 21:30 (CET)

You can host and coordinate signups for a Wikipedia Library branch in your own language. Please contact Ocaasi (WMF).

This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List.

Vyháníme editory?

cswiki má 329364 účtů, z toho 5022 jich je indef bloknutých (mimochodem ANI JEDEN dočasně) . Bez nich tedy 324342 účtů. Alespoň jeden článek založilo 29065 účtů. To je 8,82 % účtů. Nepočítám časový faktor a nepočítám smazané články. To může znamenat několik věcí. Buď je nepoměrně mnoho editorů pouze měnících (ta nejlepší varianta), nebo jsme editory vyhnali (nejhorší varianta). I kdyby bylo 100000 účtů pokusných anebo pomocných, tak by to bylo pouze 12,96 % ze zbylých účtů.

Když si vezmeme editace, tak 324342 editorů je neblokovaných. Z toho 74182 editorů alespoň jednou editovalo. Tedy 22,87 % editorů. Kdybych opět 100000 účtů označil jako pomocné anebo testovací, je to 33,07 % ze zbylých účtů. Napsal a poslal mi Urbanecm přes mailové rozhraní --OJJ, Diskuse 18. 3. 2016, 21:44 (CET)

Dva dotazy:

1. Jsou nebo nejsou do těchto čísel započítáni editoři jiných Wiki, kterým zde byl založen účet např. tím, že editovali Wikidata, ale neprovedli tady ani jednu editaci (jako se to stává občas mně, když edituji Wikidata a druhý den mi skáče upozornění, že mě někdo vítá na mojí diskusní stránce např. na urdské Wikipedii)?
2. Jak je to s mazáním účtů, které neprovedli jedinou editaci a nemají globální účet? Pokud nijak, určitě by jejich promazání ulevilo databázi (a potenciálním wikipedistům, kteří při zakládání účtu nemohou narazit na nezabrané jméno).

--Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 22:02 (CET)

@Dvorapa: Za statistiky http://quarry.wmflabs.org/, podrobnosti via Speciální:Email/Urbanecm-Diskuse s wikipedistou:Urbanecm. OJJ, Diskuse 18. 3. 2016, 22:14 (CET)

Tohle kolegovi asi moc nepomohlo. Do těch výše ano, statistika bez účtů založených pomocí SUL je níže. Nemít globální účet nelze, vždycky je účet založen na wiki login.wikimedia.org a pak v případě návštěvy na lokální WP. Tato funkce není volitelná. Mazání účtů není technicky možné, dříve byla možná uzurpace (násilné přejmenování neaktivního účtu na tvar uzivjmeno (uzurpováno)), jak je to nyní budou vědět JAn a Tchoř. Pravděpodobně ne tak snadno, protože podmínky pro uzurpaci (neaktivitu) by musel splňovat na všech WMF projektech. --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:28 (CET)

Poznámka: Ještě bychom měli ignorovat SUL účty, těch je 144910. Pokud bychom v celkovém počtu (tedy ne v zakládacích číslech, na tom pracuji) ignorovali účty založené přes SUL a ty indef blokované (tedy počítejme 179432 wikipedistů pravděpodobně chtějících přispívat, když jim stálo za to založit si účet tady). Jenže skutečně provedlo alespoň jednu editaci jen 57580 z těchto účtů. Tedy 32,01 %. Článek založilo 25013 z účtů pravděpodobně chtějících přispívat. Tedy 13,94 %. Jsou to o něco větší čísla, ale dle mě pořád málo... Proč těch 68 % nakonec needitovalo? --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:23 (CET)

Co vandalské a copyvio účty, které nějaké editace udělaly, ale všechny jim byly smazány? Počítají se do účet s alespoň jednou editací / účet s alespoň jedním založeným článkem? --18. 3. 2016, 22:39 (CET), Utar (diskuse)

@Utar: Patrně ano, ale sám se podívejte, kolik tu máme aktivních uživatelů. Jako hlídač vidím že 0nic. Hnetubud se bojí poučování, Václav Poštolka stylu... OJJ, Diskuse 18. 3. 2016, 22:48 (CET) Kvůli chybnosti škrtl --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:59 (CET)

Neměly by. Jako smazaná editace je ovšem braná pouze editace, která byla provedena na stránce, která nyní neexistuje. Pokud stránka existuje, je skrytá. Účty pouze se skrytými editacemi se do účtů s alespoň jednou editací/účtů s alespoň jedním založeným článkem počítají. Vyřadit je otázka chvíle. --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:59 (CET)

Dnes jsem mluvil s jedním editorem. Kdyby mu jeho první heslo bývali po smazání neobnovili, needitoval by dnes wikipedii, přitom je na wikipedii závislý. Zkuste někdo časem založit wikiškolku alespoň na ochranu těch začínajících, o kousek výš jsem popisoval Wikipedia:Teahouse. Hezký víkend přeji. --I.Sáček, senior (diskuse) 18. 3. 2016, 22:53 (CET)

Jednoznačně pro. Otázka zní, jakou by měla mít wikiškolka podobu. Diskuse? Mám pocit, že právě ten ze začátku nepochopitelný systém diskusí je příčina nediskutování (a blokování). Mail? Hrozí, že si nováčci zvyknou na tuto podobu a k diskusím nepřijdou. Osobně? Proč ne, chtělo by to ale relativně velkou síť po ČR. Nasadit flow/podobný systém? Námi zamítnuto kvůli nedodělkům. --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:59 (CET)

Myslím že forma pravidelně zálohované diskuse podobná té Pod lípou, na kterou navede přímo odkaz, třeba po přivítání, by byl dobrým řešením. Účastníci mohou komunikovat a řešit konkrétní problémy. Stránku projektu by asi v tom případě tvořily jednoduchá vnitřní pravidla školky a seznam do kterého by se účastníci sami zapisovali. Účast by jim měla zajistit jistou míru ochrany. Nicméně to chce osobu která bude trochu technicky zdatná a zná pravidla a bude pomáhat řešit jejich problémy. Časté problémy by třeba mohly časem tvořit zvláštní podstránky. Možná by stálo za to prostudovat si jak to mají namyšlené na enwiki a to dobré obšlehnout. --I.Sáček, senior (diskuse) 18. 3. 2016, 23:12 (CET)

Pokud by to měla být jen diskuse, stačí trochu upravit ve stylu enwiki Teahouse WP:POMOC. Myslím, že by bylo vhodné odlišit WP:POMOC jako stránku pro zkušené editory, kterým se jen něco nedaří (vložit referenci do poznámky třeba) a Teahouse jako WP:POMOC pro nováčky. Něco v tom vzhledovém stylu zkusím splácat, třeba to najde využití. --Urbanecm (diskuse) 19. 3. 2016, 11:13 (CET)

Ohledně školky souhlasím se všemi předřečníky, je to jistě dobrý nápad, jen ji chce důkladně promyslet a sehnat dostatek dobrovolníků-učitelů. Velmi se mi v tomto ohledu líbil princip aplikovaný u hry Webgame, kde hráč, který již uměl hru dobře hrát, si v nastavení zapnul volbu, že by chtěl učit, a byl mu přidělen nováček, který si v nastavení zaškrtl volbu, že by chtěl mít nějakého učitele. Poté jim byl automaticky vytvořen speciální společný chat a učitel i žák měli zároveň přístup k detailnějšímu výpisu úkonů toho druhého (žák se tedy mohl učitelem inspirovat, učitel mohl žáka zase kontrolovat). Podobně by to mohlo fungovat třeba i zde, jenom by samozřejmě asi nešlo úplně převzít privilegia z této hry (společný chat možná – na nějakou speciálně pro dvojici vytvořenou diskusní podstránku, ale druhé již ne vzhledem k veřejně přístupné historii příspěvků). Zároveň si někdo troufne na jednoho nováčka (např. já) a někdo jiný třeba na 10. To vše by bylo třeba domyslet. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 00:45 (CET)

Určitá část účtů může být založena aktivními editory ale nepoužívána - kupříkladu jejich skutečné jméno, pro jistotu.

Jiná část needitory, kteří si chtěli pro sichr zabrat svůj oblíbený nick .

Další účty jsou sledovači (mají svou oblíbenou stránku ve sledovaných, což byl důvod k registraci), ale nepřispívají.

Někteří se dali z nějakého důvodu zlákat k registraci, ale k editaci se už neodhodlali.

Sám vím o několika lidech, co si založili účet, ale snahy o aktivní přispívání vzdali - pravda, ti mají třeba i jednu nebo dvě editace. JAn (diskuse) 18. 3. 2016, 23:04 (CET)

Podle mě si lidi založí účet jak kvůli editacím, tak pro možné založení článku. Pak se k tomu mnozí nedostanou (někteří ani nezačnou, jiní zjistí, že je to pracnější, než mysleli; já také mám po různých „službách“ více účtů otevřených, než aktivních). Většina těch, co otevře editaci zdroje, stránku zaklapne a raději se vrátí mezi ty, co na Wikipedii nadávají, kudy chodí. Ve vizuálním editoru se asi přeci jenom bude s to rozkoukat více lidí. Ale zajímalo by mě, kolik neaktivních držitelů účtů ví o jeho existenci. Ale stejně je jeho názvosloví či tlačítka v mnohém odlišné od toho, na co jsou zvyklí z Wordu či Facebooku. Tam také není snadné se „z nuly“ zorientovat, ale je tam velmi snadné začít reakcemi na nějaké zprávy, palci či komentáři. Nahrání fotek je také viditelně méně náročné. Ostatně jsem kdesi kdysi zaznamenal zajímavou poznámku, když si na nezájem obecenstva stěžovalo osazenstvo nějakého akademického webu či blogu – na to jim někdo opáčil, ať sice nekopírují úvodní stránky a editační nástroje Facebooku, ale s otevřenou myslí hodnotí jeho taktiku a zjišťují, co by mohlo být přínosné. Tvůrcům velkých informačních systémů památkové péče si zase coby neinformatik nemístně troufám radit, ať se poohlédnou na Wikipedii pro pružných a dynamických navigačních nástrojích typu kategorií apod.

Nováček má také dosti složitou cestu k návodům, „častým otázkám“, vlastně nenajde ani mnohde běžné „helpforum“ (co já dohlédnu, líbí se mi na Flickru – neustále se tam něco děje, většinou někdo hned poradí nebo nasměruje do jiné diskuse či do častých otázek, při zavádění nové funkce se programátoři dohadují s testery, při chybách podobně, při redesignu se obvykle hodně nadává).

Mně je vcelku jasné, že můj názor neodpovídá většinovému, ani průměrnému, ale přijde mi, že celé prostředí Wikipedie tu či onde řadí spíše překážky a že část lidí spíše zarazí a odradí.

Ale jak říkám, omlouvám se za zdržování. --MONUDET (diskuse) 18. 3. 2016, 23:17 (CET)

Ale zajímalo by mě, kolik neaktivních držitelů účtů ví o jeho existenci.--> Z těch novějších všichni, protože VE je pro ně default.--Juandev (diskuse) 19. 3. 2016, 08:50 (CET)

No, že by zrovna ti neaktivní toto sledovali?!--MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 08:58 (CET)

Add helpforum, to by jistě bodlo. Není problém ho lidsky zajistit, už jsou tu podobné stránky a služby. Jde asi o to jak ho co nejlépe naprogramovat. Mě by třeba přišlo dobré, kdyby nováčkům v pravém dolním rohu vyskakovala možnost chatu s helpdeskem.--Juandev (diskuse) 19. 3. 2016, 08:50 (CET)

Jo, a někdo bude dělat nonstop 24/7 podporu. :) Hlásíš se dobrovolně?--frettie.net (diskuse) 19. 3. 2016, 10:28 (CET)

Funguje IRC kanál (tedy z mé zkušenosti jsem ho párkrát zapnul a vždy tam bylo připojeno kolem 10-15 lidí). Jenže to je pro většinu nováčků horší, než říct jim, ať pošlou svůj problém telegramem :-) --YjM | _d^p 19. 3. 2016, 18:40 (CET)

@YjM: Skutečně funguje? Já měl pocit, že tak zhruba 3–5 let už tam nikdo nechodí (anebo tam neprobíhá žádná diskuse).--Ben Skála (diskuse) 19. 3. 2016, 18:43 (CET)

@Ben Skála: No já ho taky nezapnul poslední 3 roky... Ale zkusil jsem tedy zapnout IRC teď (s překvapení jsem zjistit, že ještě pořád funguje doplněk ChatZilla :-) ) a vidím tam 2 aktivní editory WP + pár nejspíš boto-účtů. To je ale možná dobrá zpráva – můžeme IRC konečně oficiálně zrušit a zkusit zavést některou z progresivnějších metod, zmiňovaných na této stránce.--YjM | _d^p 19. 3. 2016, 19:37 (CET)

Já jsem včera večer o půl jedenácté na to IRC cvičně zašel a položil jsem tam jednoduchý dotaz – ať se mi ozve ten, kdo můj příspěvek viděl. Ačkoliv tam bylo přihlášených deset lidí (bez robotů a systémových účtů minimálně pět uživatelských přezdívek), za celou půlhodinu čekání se mi neozval zpět ani jeden. Z toho jsem definitivně nabyl přesvědčení, že celé to IRC, byť pěkná vzpomínka pro pamětníky, už je dnes skutečně anachronismus, asi tak jako ty telegramy (které Česká pošta zrušila v roce 2010). Na druhou stranu, když tam bylo možné už v prvopočátcích společnými silami provozovat živý chat, nevěřím, že by nebylo v našich silách zajistit něco podobného moderní cestou – a tentokrát už ne jako místa pro schůzky kliky, ale jako poradnu pro nováčky. --Blahma (diskuse) 20. 3. 2016, 13:40 (CET)

IRC bych s telegramy nesrovnával, ta technologie je stále funkční a jako platforma pro živý chat funguje bezproblémově. Podpora klientů pro různé operační systémy, snadný přístup i přes webové rozhraní, nezávislost na komerčních společnostech… Jaký by měl být reálný technický důvod k hledání nové platformy? Že tam lidé nechodí nesouvisí podle mého ani tak s protokolem, jako prostě s tím, že většina těch, kdo mají čas a chuť kecat o Wikipedii v reálném čase, začala to pokecávání řešit raději naživo na různých reálných srazech, které teď fungují daleko častěji než třeba před šesti lety. Reálné srazy tak trochu IRC kanibalizovaly. Což je asi pořádku, předpokládám, že pokecat naživo tváří v tvář je podstatně efektivnější. Nicméně pokud bychom chtěli aktivně začít poskytovat chatovou podporu 24/7, tak klidně můžeme použít zase IRC.--Tchoř (diskuse) 20. 3. 2016, 17:31 (CET)

@Tchoř: a existují už nějaká snadná webová rozhraní? Vím že naposledy jsem se k tomu přihlašoval přes nějaké rozšíření prohlížeče--Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 3. 2016, 17:55 (CET)

Já třeba IRC už pár let moc nepoužívám a když potřebuji jednorázově něco vykomunikovat, např. s vývojáři na #wikimedia-tech, tak používám KiwiIRC, které jde spustit přímo z webu a nemusím nic instalovat. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 21:10 (CET)

K tomu bych možná přihodil i dojem, že se některé rozhovory přenesly do samotných diskusních stránek na Wikipedii, kde se některé rozhovory IMHO mění ve formu klasického chatování, což je trochu škoda. Diskutéři by si měli udržovat povědomí o tom, že mají své příspěvky formulovat hutně, stručně, věcně a případné rozhovory si odbývat buď naživo, nebo prostřednictvím jiných, k tomu určených a lépe vybavených prostředků. --Bazi (diskuse) 20. 3. 2016, 18:08 (CET)

Možná jsem tomu někdy dost výrazným příkladem, ale i přesto si myslím, že není úplně vhodné se takto vykecávat na Wikipedii --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 21:10 (CET)

Řekl bych, že více než jiné (wiki)projekty přispěvatele nevyháníme, jen je cs.wiki dalším příkladem pravidla jednoho procenta. --Wesalius _d|^p 19. 3. 2016, 00:11 (CET)

Souhlasím s Wesaliem, že to s tím odrazováním není zase až tak horké. Každopádně se můžeme zamyslet, jakým způsobem si nováčky udržet. Navrhuji začít třeba u stránek Wikipedie:Vítejte ve Wikipedii (kam je v uvítacím upozornění odkazován každý nový wikipedista), Šablona:Vítejte (kterou patroláři vkládají nováčkům do diskusí) a Wikipedie:Úvod (kam vedou zvýrazněné odkazy z Vítejte ve Wikipedii i ze šablony Vítejte). U všech tří jsem již nastartoval trochu diskusi a budu rád, když je přednostně vyřešíme. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 00:45 (CET)

Otázka zní proč se 99% neúčastní. Jsou líní nebo zda spíš nevěří že něco změní, že mají šanci něco změnit, že to má smysl, nejsou technicky zdatní nebo kompatibilní s celkem. „Odrazování“ bych považoval za další speciální nástroj jak počet neaktivních zvýšit.

„Odrazování“ autorů (stávajících i přicházejících) popisuje více odborných studií. Rozebíral jsem dvě v "Where are the Women in Wikipedia?". Jak totiž vysvětlíte odlišný 1% rozdíl žen? Že by ženy (polovina populace) o tři čtvrtiny méněkrát "sledovaly" wikipedii? Další zajímavý zdroj k tématu je zde

• Conflict_criticism_or_confidence_an_empirical_examination_of_the_gender_gap_in_wikipedia_contributions, který srovnává mimo jiné podíl žena a mužů v různých encyklopediích a informačních zdrojích a dochází k výsledku že jinde jsou genderové rozdíly větší nebo i žádné. a
• zde jsou statisticky rozebrány motivace wikipedistů k editaci nebo needitaci

Především mimo odpovědí, že nepotřebují nic psát nebo nemají dostatek znalostí v posledně odkázaném průzkumu převládá důvod I don't know how , I don't have time, ale vysoko se umístily odpovědi I don't feel comfortable editing other peoples' work (23.68%), I am afraid of making a mistake and getting “in trouble” for it (6.15%) a It's a waste of time: my edits would be reverted or overwritten (6.15%) bylo rovněž zmíněno. Podrobnější průzkum ještě hodnotil „I knew that other contributors would be welcoming and encouraging“ (14.40%) nebo „I was confident my contributions would be valued and kept“ (24.58%) oproti „I knew there were specific topic areas that needed my help“ (40% !!!). Z uvedeného vyplývá že čtvrtina čtenářů wikipedie věří že jejich příspěvky by byly hodnotné (mnozí se jistě mýlí) a téměř polovina ví že by mohla pomoci ve specifických oblastech. Nemyslím že by to u žen (50% obyvatel) byla výhradně tématika vaření, uklízení, potratů, svateb a sexuální výchovy. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 07:42 (CET)

Možná by stálo za to se také zabývat otázkami, proč třeba tak málo studentů píšících Wikipedii vytrvá (ale je možné, že to rád vidím černě). Ve vzdělávacím programu Národního památkového ústavu se zřejmě nepodařilo udržet studentské psaní v provozu. Z diskusí plynulo, že je tvorba hesla pro většinu lidí pracnější, než si dovedli představit. Vracejí se tak k psaní závěrečných aj. prací formou volně podané eseje. Zdálo se mi, že i vedení ze strany Wikipedie směřovalo k dosažení maximálního výsledku, což byla pro řadu lidí nezvladatelná porce času na vylepšování různých napohled formalit.

Trochu chybí nějaká sbírka osnov hesel k různým tématům (a různým stupňům detailnosti). Přenesl bych si ji do Pískoviště a zkusil „vyplňovat“.

Přijmout logiku referencí a poznámek by možná pomohl krátký videonávod.

Také ke způsobu vkládání infoboxů či obrázků se začátečník musí docela klopotně prokousat (většina potenciálních pisatelů není špičkově v technice orientovaná). --MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 08:00 (CET)

Zdá se, že by mohlo pomoci spolupracovat se školami všech stupňů a poskytovat jim oporu při vytvoření vlastních instalací Mediawiki, případně při užívání vlastních „wikiprostorů“ v cloudu. Podobně tak s výzkumnými aj. institucemi. Mnohé z nich vytvářejí pro různé výzkumy apod. specifické weby, ačkoliv by mohly užít wiki. Přibývalo by tak lidí, kteří se v systému orientují a chápou jeho přednosti. Mohlo by to také pomoci regulérně řešit poměr mezi detailismem některých pasáží pro vědeckou komunitu a heslem pro obecnou encyklopedii. Obecné heslo by pak mohlo být stručné a odkazovat na podrobnosti jinde, třebas sepsané stejným autorem. --MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 08:10 (CET)

Že přístup k různým nástrojům typu šablon není snadný, asi může svědčit i to, jak někteří zdatní wikipedisté na svých stránkách pro sebe a možná i pro jiné sestavují na svých osobních stránkách obsáhlé sbírky šablon aj. pomůcek. --MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 08:29 (CET)

K osnovám hesel - pro kursy jsem něco podobného (s typizovanou předchystanou výplní ) připravil pro jeden kurs. Pouze jedna z účastnic "šablonku" částečně použila. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 08:39 (CET)

@OJJ. Já bych spíše řekl, že nejsme atraktivní, nemotivujeme všechny aby editovali. Celý ten systém je hodně technický. Dříve se člověk musel de facto naučit webdesign (=wikód) aby mohl editovat. To baví jen někoho. Musí se něco tak náročného učit uživatel Facebooku či Rajčete? Nemusí. Takže i když dnes máme VisualEditor, zústává tu řada oblastí, která je náročná svou techničností: formátování článku, práce s fotografiemi, nedynamičnost celého webu apod, příliš dlouhá doporučení, nevizuelní nápovědy apod. A to nehovořím ještě o jiných motivačních typech, kterým Wikipedie nevytváří příznivé prostředí. Ano tyto typy by nebyli tak aktivními jako současný wikipedistický mainstream, ale občas by něco vytvořili. To docela dobře pochopili na obsah zaměřené sociální sítě, které vzníky až po Wikipedii - např. livemocha, PatientsLikeMe, nebo StumbleUpon.--Juandev (diskuse) 19. 3. 2016, 09:30 (CET)

Juane, ale to tak prostě je. Myslím, že ani Wikipdie nemá zájem o (některé!) úplně IT nezkušené lidí. Tj. nemá zájem o většinovou část FB uživatelů. Určitě je škoda, že tím přicháýzáme o mnoho lidí, ale to tak prostě je - ne každého sen je editovat wikipedii. Ač to je pro mnoho Wikipedistů k nevíře - ale stačí vylézt ze sociální bubliny Wikipedie a pochopit to lze.--frettie.net (diskuse) 19. 3. 2016, 10:28 (CET)

Juanův nápad s diskuzním okýncem na každé stránce ("helpdesk") by nemusel být zas až tak úplně marný, když v praxi stejně často dosahujeme na diskuzních stránkách reakčních dob několika málo minut. Jen z doslechu vím, že dříve fungovalo IRC a prakticky pořád tam někdo byl, tak proč tu něco takového nemít znovu, jen v technicky aktuálnější formě? Nemuselo by to být nijak závazné, klidně by to mohlo být jenom jakési rozhraní ke klasické diskuzi, kde by uživatel prvním příspěvkem založil nové diskuzní vlákno (sekci) a pak se mu tam živě zobrazovaly odpovědi, které do té sekce napíšou jiní. Já už takhle pár lidem průběžně „živě“ odpovídám na jejich dotazy ohledně editování přes facebookové zprávy a i týdenní schůzky klubu Wikipedie byly zřízeny právě i proto, aby si tam mohli lidi chodit pro pomoc se svými aktuálními problémy a dostalo se jim osobní péče bez technických překážek.

Neodpustím si ještě poznámku, že požádat o pomoc nebo i jen pochopit, kde a jak reagovat na zprávu, kterou dostanu od jiného uživatele, je pro začátečníky náročné (a já tak, když někomu novému píšu, vždycky raději ještě ke své zprávě doplním stručný návod, jak mi můžou odpovědět – na co kde kliknout – což je poněkud obtěžující pro všechny). Sice máme už „Potřebuji pomoc“ na hlavní stránce, ale kdo z nováčků na hlavní stránku chodí – v horním menu by se „Potřebuji pomoc“ vyjímalo víc – a že v hlavním levém menu najdou diskuzní stránku pod kryptickým označením „Pod lípou“, to zase sotva koho napadne (a má to co dělat s třením mezi zavedenou komunitou a jejími tradicemi vs. deklarované otevřenosti k nováčkům).

Povídáním s uživateli o jejich začátcích zjišťuji, že nápadně velká část uživatelů začínala tím, že něco napsala a bylo jim to smazáno, ale oni se přesto nevzdali. Je otázka, zda je toto nutné – je to sice jakýsi způsob učení, ale možná to zbytečně odradí část lidí, kteří nemají dostatečně silné nervy/odhodlání, aby to i po prvním neúspěchu zkoušeli dál, pátrali po důvodech apod.

Hodně lidí se mne taky ptá po tom, co tu též už bylo výše zmíněno, tedy osnovy článků. Někdo chce psát články o absolventech MU a žádá šablonu; jiný zadává studentům psát články o českých počítačových lingvistech a chce vidět, jak mají vypadat a co v nich nemá chybět. Ano, jde to udělat tak, že jim ukážu dobrý článek a řeknu „ten si okopírujte a upravte“ a tak se to na Wikipedii dosud dělalo, ale když už stejně máme různé nápovědy typu jak má vypadat biografický článek nebo co vše má obsahovat článek o kostelích, tak proč to nedotáhnout do konce a takovou šablonu tu skutečně nemít? Bylo by to i mnohem názornější než dlouhé slovní popisy a pravidla. Pro kolegyni, která pravidelně přispívá články o chráněných územích se stejnou strukturou, se chystám navrhnout šablonu (v názvovém prostoru Šablona), která dostane potřebné parametry a jejím uložením se subst: se snadno založí koncept článku při zachování jednotné výchozí struktury. Pro jiného kolegu zakládajícího hesla na Wikislovníku mám dokonce v plánu připravit technický nástroj, který by mu na základě několika parametrů strojově předgenerovával více hesel současně (různé tvary stejného slova) a po kontrole je všechny uložil. Takové šablony a nástroje ušetří čas a usnadní dosáhnout a dodržet ideální formátování ke spokojenosti všech. Myslím si tedy, že by přechod k větší názornosti a přímočarosti byl nováčkům prospěšný a ta trocha volnosti, o kterou by tím přišli, by jim v době jejich začátků vůbec nechyběla. --Blahma (diskuse) 19. 3. 2016, 11:37 (CET)

Mám také poznámku. Nováček objeví na své stránce šablonu, která ho vítá. Místo toho, aby se ho někdo ujal a převedl ho přes úskalí začátečnických chyb, většinou následují různé způsoby buzerace ze strany "služebně starších" wikipedistů, kteří vše vědí a mají ten jediný správný názor na vše. Často to hraničí s nevychovaností a starší lidé nejsou na takové jednání zvědaví. Kdo nechápe co mám na mysli, ať si přečte archivovaný deník Ioannese Pragensis.--NoJin (diskuse) 19. 3. 2016, 12:09 (CET)

@NoJin: +1. Docela dobře si pamatuji, že když jsem tu byl ještě nováčkem, ocitl jsem se sám na patrole, bez správců, s 30 vandaly, bez možnosti blokovat, jen s mobilem. Když asi po 2 hodinách konečně správci začali zasahovat, s dovolením jsem jim na nástěnce poděkoval. No a místo pochvaly, že jsem ty desítky vandalismů vrátil sám, jsem dostal zprávu, že jsem Hujer. A právě ostatní komenty i kazí pověst Wikipedie. OJJ, Diskuse 19. 3. 2016, 12:24 (CET)

Mých pár myšlenek z nedávné zkušenosti založení účtu.

1. Wikipedie je opravdu nepřehledná. Samotné články samozřejmě ne, ale pokud nahlédnete pod oponu, máte tu projekty a portály, infoboxy, šablony, kategorie atd. atd. atd. Spousta termitů, které nejsou nikde vysvětlené. Alespoň ne ve smyslu - portál je tohle, projekt je tohle a rozdíl je vlastně v tom a tom.
2. trochu intenzivnější pomoc by se hodila. Lípa, kromě toho, že není úplně na očích, má tu nevýhodu, že slouží pro všechny lidi, tak si člověk dvakrát rozmyslí, než sem napíše nějakou blbost, protože to pak uvidí spousta lidí, které to nezajímá. Ten nápad s HelpChatem není tak úplně špatný. Nemusí být někdo přítomen zrovna 24/7, stačí když se budou dotazy ukládat v nějaké databázi, uživatelé, kteří budou mít zájem pomoct nováčkům se přihlásí na nějaký projekt a pak na dané otázky při nejbližší příležitosti odpoví.
3. hypokritičností se to tu jenom hemží. Člověk se bojí, že někomu šlápne na kuří oko a skončí okamžitě z cizího rozhodnutí. Jsou tu určitá (nesmyslná) pravidla o zdrojích. Mají se používat terciární zdroje, protože ty jsou ověřené časem. Přesto Wikipedie aspiruje na aktuální zdroj informací a polovina citací jsou primární zdroje. Ale já bych si něco takového nedovolil, protože mne někdo uvítá na mé diskuzi s tím, že používám nevhodné zdroje. Takže radši nezdrojuju, což je ještě horší. Profily nemají sloužit k propagaci vlastního názoru. Za ten týden jsem tu narazil asi na pět profilů, které se chlubily, jak nenávidí komunisty a jsou fanoušky Slávie (přitom to jsou přímo příklady z pravidel, co na profilech být nemá).
4. to vítání na uživatelových diskuzích je opravdu příjemné. Chápu, že je otravné, pokud někdo uloží článek pětkrát za sebou, nebo pokud neshrne editaci (ale upřímně, jak můžete vědět, že do toho shrnutí napíšu, co jsem opravdu udělal?), ale pokud zaplavíte něčí diskuzi akorát výtkama (byť začnete tím, že jste rádi, že člověk edituje), pak to má opravdu odrazující účinek a člověk musí mít hroší kůži, aby vytrval.

Uvědomte si, že nováček se musí naučit něco úplně nového jak technicky, tak spoustu pravidel, aby nenaštval komunitu. A teď do mne... HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 14:21 (CET)

Jen technická k bodu 3. Wikipedie je terciální zdroj. Mají se používat sekundární. A tím, že radši nezdrojujete vůbec bych se moc nechlubil. --Jan Kovář^BK (diskuse) 19. 3. 2016, 14:32 (CET)

Díky za ilustraci přesně toho, co jsem právě napsal. Místo toho se zaměřit na to důležité, tak si všímáte kravin. Pokud vidím v článku o fumaráze, že je to hydroláza, tak to opravím a nepotřebuju to hledat půl hodiny v nějaké knížce. Tohle prostě ví každý, kdo někdy otevřel učebnici biochemie. HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 14:53 (CET)

Leckdo by ovšem mohl přijít a říct, že nemáte pravdu, že opravdu jde o hydrolýzu. Třeba ten, co nikdy žádnou učebnici biochemie neotevřel, ale i tak je přesvědčen, že to prostě je hydrolýza. Zahájíte revertační válku ve stylu „já mám pravdu a Vy tomu nerozumíte“? Nikoli, nezbyde, než dodat důvěryhodný zdroj, že ano. Ověřitelnost a ruku v ruce s tím jdoucí zákaz vlastního výzkumu je totiž úplným základem Wikipedie. --Vlout (diskuse) 19. 3. 2016, 15:21 (CET)

Uvedení jednoho jediného příkladu vás má obhájit? Ve Wikipedii, která je založena na zdrojování? No jistě, stejný přístup jako při upozornění na chybějící shrnutí. Místo uznání chyby boj. V poslední době si to tu zvykl dělat kdekdo, tak proč se lišit, že? --Jan Kovář^BK (diskuse) 19. 3. 2016, 15:24 (CET)

Jasněže ověřitelnost je základ wikipedie. Jen bych vrátil připomínku wikipedista:HlTo CZ k bodu, kdy mluvil o nedostatečnosti zdrojů, že zdroje jsou třeba označeny jako nedostatečné. Předpokládám, že o tomto psal. Setkal jsem se nicméně se situací, kdy o ryze věcném tématu respektovaným odborníkem, profesorem a vědcem, byla sepsána odborná práce, ale oponent prostě prohlásil autora za šarlatána (zřejmě jeho osobní postoj) a zdroje a zmínky z hesla smazal. Heslo tak ztratilo cenné informace. To se prostě běžně může stát jako praxe prosazovaná respektovanými wikipedisty. Může se i tohle prostě stát.

Nicméně wikipedistovi:HlTo doporučuji přemýšlet nad pravidly wikipedie z dalších úhlů, dávají totiž smysl. Brání sice rozšiřování informací, ale také zahlenění wikipedie neověřenými nesmysly. Pokud by se podařilo lepší zastoupení wikipedistů pro jednotlivé obory jak zmiňovala například wikipedistka:Jana Lánová bylo by zcela zřejmě možné obecně známé odborné informace nezdrojovat. Zkuste ale zatím ocenit ty technicky užitečné části kyselého ovoce a třeba zkuste pomoci ostatním. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 17:30 (CET)

Obecně známé odborné informace, není to protimluv?--Ladin (diskuse) 19. 3. 2016, 17:58 (CET)

Ne není. Víte co je In vitro? Stav beztíže? Víte že termoplast je plast, který je od určité vyšší teploty plastický? Mimochodem pokud si všimnete u všech těch odborných hesel chybí 3 nezávislé zdroje. Nevím si rady jakou najít lepší formulaci než „obecně známé odborné informace“, protože některé odborné informace jsou málo známé. Nejsme trochu mimo téma? --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 20:17 (CET)

@Jan Kovář BK:Já si to k srdci vzal, proto ty editace vyplňuju, ale k Vám do nebeského zámku to zjevně nedošlo, protože jinak by Vám muselo dojít, že mám pravdu. Buď mi prostě věříte a pak je jedno, co do shrnutí napíšu, anebo mi nevěříte a pak si stejně budete muset zkontrolovat, co jsem udělal za editace. Ale zjevně jste přesně ten příklad Wikipedisty, který je tu dlouho, tak si do toho nenechá kecat od nějakého nováčka. HlTo CZ HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 22:42 (CET)

Bohužel máte pravdu, leckterej editor by se po první reakci typu "seš kretén debile, neznáš pravidlo č. 18549 odstavec 124z" na to vykašlal. Je to smutný.--frettie.net (diskuse) 20. 3. 2016, 09:49 (CET)

Je jasné, že člověk ze začátku trochu bojuje s tím, že musí poznávat spoustu novot, zvyklostí atd. IMHO je vždycky lepší, když k tomu může mít oporu nějakého zkušenějšího wikipedisty, kterého zná nejlépe i osobně, ale holt všichni takové možnosti nemají. Přitom v Brně existují každoměsíční srazy a teď od března nově i každotýdenní společné editování. Ale je jasné, že tohle se dá zařídit jenom díky větší koncentraci a značnému osobnímu úsilí některých lidí, zatímco člověk z Horní Dolní se k něčemu takovému asi těžko dostane. Jenže i ti zkušení wikipedisté jsou stále jenom dobrovolníci, takže dost dobře nemůže fungovat zavádění nějakých uživatelských podpor typu 24/7, i to budování nápovědy (a že už je poměrně rozsáhlá, ne vždy ovšem přehledná a ne vždy zcela aktuální) vyžaduje, aby se někdo chopil iniciativy a ve svém volném čase na ní pracoval. Wikipedie je prostě dobrovolnický projekt a jako takový je závislý na osobním aktivismu, proto nejspíš nikdy nebude Wikipedii editovat pohodlně úplně každý. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 14:47 (CET)

Jestli ale také lidi najdou odvahu se na takové společné editování vypravit… I třeba ze strachu z vlastní neznalosti wikiprostředí, z obav, že se jim budou ostatní smát…? Ale vím, že brněnská setkání se, pokud se – Marku – nepletu, docela ujala, ne? --Jan Polák (diskuse) 19. 3. 2016, 14:51 (CET)

Těžko předjímat, zda se klub Wikipedie v Brně ujal, protože zatím proběhl jenom dvakrát a všechny zúčastněné (statistiky účasti veřejně publikujeme na podstránce) jsem dosud už předem znal, byť několik z nich nepatří mezi zkušené wikipedisty a využili už tedy šance nechat si poradit od druhého, kdo zrovna sedí vedle. Teprve se ukáže, jestli dovedeme přitáhnout i lidi z řad studentů, vyučujících a veřejnosti – protože nikdo asi nedovede předem říct, jestli se lidé k editování Wikipedie rozhoupávají a tato nabídka jim může pomoci překonat poslední ostych, nebo zda noví uživatelé vznikají spontánně a nějaká off-line možnost konzultace je neosloví (protože ani nestihne). To se teprve uvidí a já v této souvislosti zkusím průběžně doplňovat odkazy na informaci o klubu do různých stránek a nápověd – takže se předem omlouvám, pokud by to někomu někdy přišlo až přehnané – v takovém případě mne klidně revertujte a upozorněte na to. Díky, určitě dáme časem vědět, jak naše snahy pokračují, a posílejte k nám lidi, jak jen můžete. --Blahma (diskuse) 19. 3. 2016, 22:05 (CET)

@Blahma: Pokud by se osvědčilo, můžeme to zkusit i v menším městě, např. já a možná i Juandev v Liberci, třeba na půdě KVK (kde se již koná Senioři píší Wikipedii) nebo na půdě TUL. Jednou týdně needitovat sám doma, ale někde spolu s dalšími wikipedisty, přičemž pomáhat nováčkům, zní opravdu jako dobrý formát. Navíc narozdíl od projektů SPW a SePW není potřeba žádného zkušeného pořadatele kurzů. A narozdíl od setkání pod reálnou lípou může přijít opravdu kdokoliv, když se akce dobře zpropaguje, nebo třeba nepřijde nikdo a já si tam budu editovat sám, svět se nezboří. Určitě dej vědět výsledky i mně a kdyžtak bych to tady třeba zkusil rozběhnout také. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 23:01 (CET)

Super nápad, jen houšť. Pokud bych měl čas, tak bych si otočku do Liberce za váma udělal. --frettie.net (diskuse) 20. 3. 2016, 09:52 (CET)

Přijde mi, že tady lidi tráví celkem dost času a hodně z nich je ochotná nováčkům pomáhat. Takže by bylo akorát nutné je dát dohromady a zajistit ten HelpDesk technicky. HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 14:56 (CET)

K bodu 3: V minulosti tu myslím proběhl ŽoK na téma politických nálepek na stránkách uživatelů s odmítavým výsledkem. Na základě něj byly šablony příslušných nálepek smazány, ale již nebylo dále hledáno, který wikipedista místo nálepky k tomu určené použil obecnou nálepku nebo vlastní wikikód. Pokud na stránce jakéhokoliv wikipedisty uvidíte cokoliv, co se vám nebude zdát správné, můžete to hlásit na NS a správci provedou patřičné opatření. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 15:02 (CET)

Pardon, ještě než začnete se silovým postupem skrze NS, nejdřív zkuste prostě slušně požádat samotného uživatele. Včetně odkazu na onen ŽOK. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 15:12 (CET)

@Bazi: Přesně tak, omlouvám se, že jsem to opomenul napsat. @HlTo CZ: Jinak více informací k nálepkám a jejich vhodnosti/nevhodnosti je v doporučení Wikipedie:Nálepka. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 16:11 (CET)

Zde je ovšem zakotven pouze zákaz „vytvářet šablony“, tedy zvláštní nálepky. Využití obecných nálepek s vlastním textem tak asi je možné (přirozeně s obecnými omezeními danými pravidlem o uživatelských stránkách). --Vlout (diskuse) 19. 3. 2016, 16:17 (CET)

Myslím, že uzavření odkazované žádosti o komentář zase tak jednoznačné nebylo („NIC, odstraněny protizákonné nálepky“). Také bych řekl, že na slušném vyjádření nějakého vlastního názoru, který např. neútočí na ostatní, asi není nic špatného. Ostatně co taky od sebeprezentace na uživatelských stránkách čekat. --Vlout (diskuse) 19. 3. 2016, 15:21 (CET)

@Vlout: Mám ten dojem, že jsem nenašel to správné, co jsem chtěl. Myslím si, že tu někde ještě byl nějaký další podobný (nebo to možná nebyl ŽoK?), jenom se mi to nepodařilo najít. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 15:29 (CET)

Prošel jsem si žádosti o komentář a nic takového jsem tam neobjevil. V diskuzi o uživatelských stránkách je jeden návrh ke zpřesnění (můj, z období, kdy jsem ještě měl pocit, že zdejší pravidla lze vylepšovat), který také k ničemu nepřispěl. Našel jsem i jedno hlasování o smazání, podobný výsledek. --Vlout (diskuse) 19. 3. 2016, 15:48 (CET)

@Vlout: Jojo, měl jsem na mysli to hlasování o smazání na téma šablon frakcí, to jsem nemohl najít, děkuji. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 15:57 (CET)

Celé zdejší téma je to tom, že jsme lidé a ne stroje, protože máme nezbytné lidské vlastnosti a další lidské vlastnosti přijímáme nebo je naopak prezentujeme navenek. Nevidím důvod, pakliže se Wikipedisté na svých diskusních stránkách prezentují, proč by se neměli prezentovat takoví, jací skutečně jsou. Tedy i se svými názory, prioritami a preferencemi. Pokud si nedělají z vlastní stránky agitaci, není snad důvod je pro to popotahovat. Navíc za prosté nálepky, které pouhou jednou či dvěma větami vysvětlují uživatelovo zaměření. Které je vlastně jistou pojistkou. Protože když dávám komunitě otevřeně najevo své názory, kterých se mnohdy nevědomky oprostit nedokážeme (právě proto, že jsme lidské bytosti a ne stroje), jsem tak víc na mušce a pod dozorem, pakliže edituji témata, jež bývají předmětem kontroverzí nebo témata, do kterých mohu nevědomky své subjektivní názory přenášet. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 3. 2016, 16:26 (CET)

@HlTo CZ: Doufám, že ta dlouhá diskuse o sjednocení biochemického názvosloví Vás neodrazuje. Tedy přesněji moje stálé rýpání do Vašich argumentů. To je zkrátka styl, jakým se na WP tvoří nová pravidla, doporučení, zásady... zkrátka dosažení konsensu. Já bych naopak řekl, že WP vyniká hyperkritičností, a to není slabina, ale jedna z hlavních předností a principů. Každý fakt, tvrzení a názor musí být ne jednou, ale n-krát podroben kritice, než může být komunitou přijat a stát se součástí encyklopedie. --YjM | _d^p 19. 3. 2016, 19:44 (CET)

Ještě k tomu bodu (1). S tím v podstatě souhlasím. Například Portály mi připadaly jako velice příjemné rozcestníky, kterých jsem i hojně využíval dokud jsem byl primárně čtenář Wikipedie. Po předesignování jejich odkazování ze stránek do spodního řádku, kdy v podstatě zmizely do šedi, jsem ale pro jejich úplné zrušení. --YjM | _d^p 19. 3. 2016, 19:49 (CET)

Zajímavá debata, sice nevěřím na nějaké zázračné recepty, jak získat radikálně více editorů, nicméně samotná snaha o změnu přístupu určitě smysl má, i kdyby se jednalo o pár jednotlivců. Jak už zmiňovali kolegové, kritický může být ten první kontakt, kdy nováček neví co a jak. Dostane na uvítanou vstupní šablonu, kterou mu někdo podepíše a zbytek je na něm. Napadlo mě, jestli by v tom okamžiku nepomohlo jedno výrazné tlačítko Help (červené, zelené,..zkrátka výrazné) na uvítací šabloně, které by nefungovalo jako odkaz, ale skutečně jako tlačítko a upozornilo by jiného wikipedistu (nejlépe toho, který vložil uvítací šablonu) upozorněním na horní liště, že nováček potřebuje pomoct a sám by se mu na jeho diskusi ozval a zeptal by se ho, co potřebuje. Nebylo by potřeba mít 24/7 službu, ale je celkem velká pravděpodobnost, že wikipedista, který vložil uvítací šablonu, je stále on-line. Bylo by to jednodušší v tom, že nováček by nemusel na stránku jiného wikipedisty ani editovat vlastní či jinou stránku. Pokud už tady něco takového padlo, tak se omlouvám, diskuse v poslední době až tak úplně nesleduji.--Ladin (diskuse) 19. 3. 2016, 17:55 (CET)

Ve školce Wikipedia:Teahouse si vzájemně i nováčci pomáhají a mají odlišné postavení než běžní wikipedisté. Pokud má i ceněný wikipedista s drsnou slupkou na starosti nováčka, může řekněme udělat nějaké faux pas nebo jeho pokyny tak nováček může vnímat. Někteří nováčci také mohou mít pocit pronásledování, nebo mít přemrštěná očekávání a podobně. Zázračné recepty se zde ale nemíchají, někteří prostě plánují zkusit co se jinde asi osvědčilo. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 20:17 (CET)

Nedá a dovolím si tu zareagovat, právě jako nováček. Odpověď je podle mého názoru: "Ano. Ale ti co mají opravdu zájem, se nedají." Znám to u sebe. Musím potvrdit slova některých kolegů zde - Blahmy, ale i dalších. A dovolím si dál reagovat. 1. Podle mně, když nastolíte téma a taháte statistická data a ptáte se, co v tom udělat a diskutují mezi sebou ostřílení uživatelé, není podle mně nic jednoduššího, než se zeptat právě nováčků, kde vidí problém a s čím chtějí pomoct. 2. Na hlavní stránku opravdu nikdo nechodí - sama na wiki chodím podle hesel, která jsem založila, editovala, nebo hledám něco nového. Pokud chcete vytvářet pomůcky, určitě do lišty nahoru. 3. Komunikační nástroj potřebuji. Kdybych nepoznala Blahmu, Chmee a další, kterým nenapíši na FB, tak už bych se na hromadu věcí opravdu vybodla, protože bych se neposouvala dál a nebo bych dokola opakovala stejné chyby, které by po mně někdo musel složitě opravovat. 4. Přijdou mi dobrá setkání na živo - zejména ty kluby. Myslím, že to může fungovat v kavárenských městech a v coworkingových centrech apod. Jen vymyslet propagaci.--Hana Kašpaříková (diskuse) 19. 3. 2016, 21:32 (CET)

Já opět vytáhnu statistiku. Tentokrát návštěvnosti hlavní strany. 150 000 (průměr je dokonce 184 000 denně) lidí denně je podle mě o trochu více lidí než nikdo... Nepochybuji ale o tom, že aktivní editoři tam nechodí. Je totiž koncipovaná pro čtenáře chtějící si něco přečíst, přičemž neví, co to je. Já třeba na wiki chodím skrz stránku Poslední změny, totéž si ale netroufám říci o čtenářích. Jakou lištu máš(te) na mysli? Tu horní, kde je nastavení, Kurzy, atp? Tu si člověk může sám přizpůsobit. Mohlo by to sice být trochu uživatelsky příjemnější, ale to bez součinnosti vývojářů neuděláme. Pro needitory je naopak hlavní stránka výhodným médiem, jak je můžeme nalákat. S bodem 4 naprosto souhlasím, ten klub byl výborný nápad. Jen pokud nebudeme mít dost wikipedistů v každém větším městě, měly by být o víkendu. Do Brna se v úterý na pátou nemám šanci dostat, ani kdybych sebevíc chtěl. Ke komunikačním nástrojům. Jaký nástroj by jsi navrhovala? Je tady na vyzkoušení Flow, je ale značně nedodělaný, kvůli čemuž nedošlo k nasazení. Navíc by to mohlo jít vypnout, kdyby někdo chtěl. --Urbanecm (diskuse) 19. 3. 2016, 21:52 (CET)

Ano, oba máme na mysli tu lištu, kde jsou kurzy apod. V levém menu jsou totiž spíš položky „pro fajnšmekry“, resp. pro čtenáře, zatímco ztracený uživatel bude hledat spíše právě tam, co je jeho přezdívka, přihlášení/odhlášení, pískoviště – tedy kde očekává měnící se a aktuální obsah (ačkoliv s přibývajícím počtem položek v tom řádku tam už jakási inflace začíná taky hrozit). Že si člověk může tu lištu sám takto snadno přizpůsobit, to nejsem nevěděl, nicméně to tu teď není relevantní, protože mluvíme o defaultním nastavení pro nováčky tak, aby obsahovalo nějaký odkaz typu „Potřebuji pomoc“. Možná by ale prvním pokusem mohl být jednoduchý JavaScript, který nováčkům přidává do lišty tento odkaz do té doby, než si ho nějakým způsobem sami deaktivují (např. opt-out nebo po první editaci příslušné stránky). To by asi udělat šlo a spolu s kampaní na větší sledování stránky Wikipedie:Potřebuji pomoc zkušenými uživateli by to mohlo mít nějaký efekt. Intuitivnější diskuzní stránka typu Flow by mohla také pomoci, ale problém je i v tom, že uživatel po napsání dotazu musí stránku obnovovat nebo se na ni později vrátit, aby tam našel odpověď. I pokud by ho odpovídající vysloveně v příspěvku označil, oznámení o tom se mu zobrazí až po přechodu na jinou stránku, případně vůbec (u anonymních uživatelů zjevně notifikace nefungují a takoví dostávají jen upozornění na novou zprávu na své diskuzní stránce). Práci s diskuzemi by mohlo kapánek usnadnit i prsoté zavedení VisualEditoru tam, ale nevyřešilo by se tím mnoho. Zatím jsem tedy spíše pro to postavit řešení na diskuzní stránce samotného dotyčného (protože o její změně se uživatelům zobrazují notifikace, byť ne v reálném čase). Diskuze vytipovaných dotyčných by mohli zkušení wikipedisté sledovat na nějaké centrální stránce a chodit odpovídat přímo na ně. --Blahma (diskuse) 19. 3. 2016, 23:08 (CET)

Při pokusu jsem identifikoval tyto zásadní překážky v používání uživatelovy diskuzní stránky jako nástroje pro snadnou komunikaci s ním:

1. Novému uživateli svítí v horní liště modře odkaz „Diskuse“ (který za prostor k zeptání se asi bude považovat spíše než odkaz „Pod lípou“ ukrytý v levém menu), ovšem po kliknutí na něj se zobrazí stránka s množstvím textu začínajícím slovy „Ve Wikipedii dosud neexistuje stránka se jménem…“, což může řadu uživatelů zastavit, a nikoliv rovnou možnost napsat do diskuze první dotaz. Asi by to šlo nějak obejít či zmírnit buďto šikovným konstruováním odkazu v liště nebo úpravou chování toho hlášení o neexistenci stránky. Teď pomíjím to, že uživatelovu diskuzi je nutné editovat ve wikitextu – dokud je ještě stránka prázdá, uživateli to tolik nevadí a jednoduše napíše svůj dotaz v prostém textu a bez podpisu (obojí se dá překousnout).
2. Jestliže člověk odešle svůj dotaz a čeká, co se bude dít (než dostane odpověď), nikdy se nedočká, protože software kontroluje přítomnost nových zpráv pouze při načítání nových stránek. S tím asi teď nic neuděláme, ale protože vývoj rozšíření Echo pořád probíhá (teď je např. možné zapnout si v betě oznamování o událostech na jiných projektech a jazycích), je docela možné, že se časem dočkáme i realtimových upozornění ve stylu Facebooku.
3. Když člověk klikne na to výrazné oranžové hlášení „Máte novou zprávu“, dostane se sice na diskuzní stránku, kde si přečte odpověď, ale už nemusí tušit, jak zareagovat – že má hledat tlačítko „Editovat zdroj“. Muselo by se to tedy buď psát do každé první odpovědi, nebo opět zařídit automatické zobrazování této instrukce nebo viditelného odkazu ve stránce pomocí JavaScriptu pro tyto nováčky. Při editování wikitextu nováček navíc nemusí pochopit, že pro vhodné zobrazení musí před svou odpověď dát volný řádek nebo vhodný počet dvojteček, ale i to se dá překousnout.

Nováčci by byli k používání své diskuzní stránky různými způsoby lákáni, třeba už i tou změnou odkazu na ni, který by mohl mít v jejich případě i jiný text (např. „Diskuse (zeptejte se)“). Zkušení wikipedisté by dotazy čekající na odpověď mohli poznávat podle toho, že poslední editaci uživatelské diskuzní stránky provedl sám dotyčný uživatel, tj. že asi na něco čeká. Seznam takovýchto stránek by se někde živě vypisoval a byl by omezen jen na nováčky (jak přesně by se poznali, to by se ještě upřesnilo, jak jsem už naznačoval i výše). (Jde tu vlastně o diskutování obrácené naruby a šlo by teoreticky užít i podstránky Wikipedie:Potřebuji pomoc/Uživatelské jméno, ovšem to by se muselo změnit chování softwaru tak, aby i anonymní uživatele, kteří nemají vlastní watchlist, upozorňoval na změny na této stránce.) Co vy na to? --Blahma (diskuse) 19. 3. 2016, 23:44 (CET)

Věřím, že individualizované návody a rady mohou být přínosné, ale jako všechno asi jen pro určitou skupinu lidí. Nějak více komunikativních apod. Na druhé straně by asi skutečně stránka typu FAQ's mohla být užitečná aspoň proto, že by to nevyžadovalo stále dokola sdělovat lidem to samé. Do otázek by bylo možné postupně přidávat i rady, které třeba původně vznikly individuálně, ale mohou pomoci i dalším. Na tom Flickru (měl bych se podívat i jinam) navíc při spuštění každé funkce jsou hned k dispozici i nové otázky/odpovědi. To by klidně mohla být jedna stránka či nějaká kategorie s podstránkami.

Samostatné diskuse s editory se obecněji většinou nevyužijí. V dosavadním systému na ně prakticky není možné samostatně odkazovat. Ruční vkládání kotev by moc nefungovalo (jsou vůbec podporovány ve Visual Editoru?; asi ne?). Také zde se ostatně vývoj diskuse dá sledovat jen porovnáváním verzí. Ani v tom se příchozí editoři nemohou hned zorientovat.

Diskuse "klasického" řazení, s možností sledovat vývoj ve větvích apod. by mohla být na wikia.com --MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 23:53 (CET)

Ad 1: Myslíte Wikipedie:FAQ? --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 00:13 (CET)

No jo, no. V zásadě ano... Tak mě asi revertujte... --MONUDET (diskuse) 20. 3. 2016, 00:25 (CET)

Pro inspiraci: nováčci jsou schopni pokládat dotazy i na diskuzní stránky neexistujících přesměrování. Kdybych se tou dobou zrovna nekoukl do Posledních změn… --20. 3. 2016, 00:39 (CET), Utar (diskuse)

Ještě jsem zapoměl napsat jednu věc, tak to hodím sem dolů. Ty "dobře míněné rady" na diskuzi nováčků jsou demotivující jednak proto, že prostě místo pochvaly se člověk dočká akorát kritiky (jak jsem už psal nahoře) a taky proto, že to je nějaký automatický text. Takže tím dáváte člověku najevo, že Vám ani nestojí za to, abyste mu napsali něco smysluplného. Ony totiž ty texty smysl nedávají. Četli jste si to někdo po sobě? Asi kdybych dostal nějakou kritiku, která se týká opravdu mne, tak na to budu reagovat jinak, než když dostanu nekonkrétní univerzální text. HlTo CZ (diskuse) 20. 3. 2016, 10:13 (CET)

Teahouse

Zdravím, zkusil jsem zprovoznit Teahouse navrhované výše na své podstránce. Další práce na Teahouse by obnášely vytvoření bota aktualizujícího seznam průvodců a hostů, mezi kterými je poté náhodně vybírán zobrazený. Takové množství energie bych nerad investoval do něčeho, co není chtěno. Proto bych se rád zeptal na názor na dosavadní dílo. Vím, že se zobrazují červené odkazy tam, kde na enwiki je obrázek + malý text, to tam obstarává bot. Další tlačítka by však měla fungovat. Mám tedy v tvorbě pokračovat? Díky za názory, --Urbanecm (diskuse) 20. 3. 2016, 21:05 (CET)

Vypadá to opravdu dobře, jenom teda proč zrovna teahouse? Víceméně můžeme počítat hlavně s českými nováčky, máme tu stránky jako pod lípou (zatímco jinde mají village pump nebo pub). Zajímavá by třeba byla kavárna (v návaznosti na PC kavárny a ne moc vzdálená od čajovny). Za moji snahu vše počeštit se omlouvám, ale prostě jsme holt na české jazykové verzi Wikipedie. Já si to slovo musel vyhledat nejdřív ve slovníku (kde jsem nic nenašel) a pak na anglické Wikipedii (kde už jsem našel, co to je) a věřím, že hlavně v řadách starších lidí se najde někdo, kdo na tom bude podobně. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 21:25 (CET)

Díky Urbanecm za iniciativu. Taky se přimlouvám za počeštění. --Wesalius _d|^p 20. 3. 2016, 21:51 (CET)

Klidně přejmenuji, jen mě nenapadlo na co. Kavárna je dobrý nápad. Bude však potřeba vytvořit jiný nadpis (jako ten modrý Teahouse) ve formě obrázku. V mých silách to není, najde se někdo? --Urbanecm (diskuse) 21. 3. 2016, 07:33 (CET)

Rozhodně skvělý počin. Jestli to vyjde bude mít Vaše dílo pro wikipedii velký význam.

Není problém udělat jiný nápis, ale vyměnil bych i obrázek za jednodušší a jasněji stylizovaný. Ten bleděmodrý stín nepříjemně tahá za oči a v pozornosti konkuruje odkazům. Chce to jinou barvu. Zkusil bych úpravy ve vektorovém editoru a doufám že tam zachovám tu poetickou atmosféru. Výraz Tea_house, tedy Čajovna, Čajový altán odkazuje možná na Čajový obřad. Pokud tomu tak je, má to docela zajímavé konotace k pojetí. Budete chtít nechat nenápadné světle olivově zelené pozadí (background-color: #E7E9B3) u horního okraje, které se ale zde s bleděmodrou (pokud ji třeba chcete nechat) tak bije?

Vyberte název. --I.Sáček, senior (diskuse) 21. 3. 2016, 11:19 (CET)

Zdravím, nebyl bych ani proti Kavárně, ani proti Čajovně. Ještě mě napadá Wikiškolka/Wikiškola, otázkou je, jestli tenhle název nebude odrazující podobně, jako když hostům ve wikižargonu říkáme nováčci. Z těchto názvů nejvíce preferuji Čajovna. Barvu pozadí a loga prosím vyberte Vy, aby to spolu ladilo a nahrajte na Commons. Grafika není zrovna mé hobby, větším potěšením pro mě bude zprovoznit systém z technického hlediska. Vrhnu se tedy na přesun do JP Wikipedie a následné fixlinky, připravoval jsem to u sebe z důvodu, protože jsem nevěděl název. Pak budu připravovat bota na základě anglického en:User:HostBot. Těším se na Váš výtvor, kdyby byla potřebná mailová komunikace se mnou, svůj mail mám na své UP. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 21. 3. 2016, 11:54 (CET)

Oprava: Raději se možná vrhnu na to, aby cesty byly pokud možno relativní. Přesun bude poté nutné provést botem (zařídím), celý Teahouse se skládá z 52 stránek, což by úplně zahltilo RC. --Urbanecm (diskuse) 21. 3. 2016, 11:57 (CET)

Označení "Teahouse" jsem od počátku chápal jen jako odkaz do anglické Wikipedie z pohodlnosti to přeložit, když se o tom jenom zmiňuje, jak to tam mají. Nikdy bych nepředpokládal, že by tady někdo chtěl veřejně provozovat stránku s takovým názvem – to není o přehnaném počešťování, nýbrž prostě už i o tom, že si tu nehrajeme na nějaké značky a "cool" názvy, k čemuž se dnes (než už úplně zevšední) právě anglické názvy v českém prostředí využívají, nýbrž by stránka měla už ve svém názvu naznačovat, co se na ní najde – tím spíš, má-li být správně identifikována nově příchozím. V tomto směru je jistě výstižnější „Čajovna“ nebo „Kavárna“ než např. "Jimbo's Five O'Clock Tea", byť by to druhé mohlo někomu připadat víc "in". Nenapadá mne bohužel taky nic lepšího než ty dvě už uvedené, ale prosím určitě ne „Školka“, protože to už mi od počátku připadá nejen z pohledu nás, co v takové „školce“ budou „vyučovat“, takové nadřazené (tak trochu jako výše propíraný „dívčí cop“), ale i pro tu cílovou skupinu takové nedůstojné – beru, že mi jako nováčkovi bude nabízen Průvodce, Nápověda, stránka Potřebuji pomoc apod. – ale poukazovat na to, že jsem tak trochu jako malé nesoběstačné dítě a mám jít nejprve „do školky“, to by mi přišlo už nevhodné. To už to rovnou můžete nazvat „Líheň“ nebo „Uživatelský inkubátor“ :-) --Blahma (diskuse) 23. 3. 2016, 23:54 (CET)

Škodaže Klub je už zabraný (leda rozlišit WP:Klub pro teahouse a třeba WP:Reálný klub po vzoru Pod lípou – Pod reálnou lípou, ale to už by bylo příliš komplikované). Kroužek zase zní moc dětsky. Kuchyně/kuchyňka/kuchtírna je možná zavádějící (i když by se tam pomáhalo nováčkům „uvařit“ si svůj první článek). Doporučuji podívat se na interwiki, jak se stránka jmenuje jinde. Převládá čajovna, někde je kavárna, ale jsou tam i jiné možnosti. --Dvorapa (diskuse) 24. 3. 2016, 00:17 (CET)

Tak ať je to „čajovna“, což je ostatně Česku kulturně dosti blízký pojem. Máme jich tu prý nejvíc na světě a na mladé lidi pijící čaj se sem prý jezdí dívat i jeho japonští dodavatelé (zdroj). Za zabrání „klubu“ se „omlouvám“, ale ten název tomu dali už autoři grantu pro WMČR v loňském roce, když se to chystalo, a je to zase odvozené podle nějakých "Wikipedia Club", které už fungují někde v cizině, také v podobě osobní komunikace. A jsem mimochodem rozhodně proti zavádění dalších podobných krkolomných označení jako je „reálná lípa“, což není označení ani trochu samopopisné, nehledě na to, že i ta diskuzní stránka na Wikipedii je „reálná“, tj. „existuje“, a mnoho wikipedistů vám řekne, že to označení není vhodné, ale je to prostě už tak silná tradice, že se zatím nikdo neodvážil to oficiálně změnit (ale třeba já tomu už dlouhou dobu a zvláště navenek před lidmi mimo Wikipedii říkám „wikisraz“, což je mnohem přátelštější slovo). „Kuchyňka“ je vcelku roztomilé (i proto, že v zaměstnání často kuchyňka slouží ke krátkému odpočinku v podobě polopracovních hovorů s kolegy nad nějakou dobrou svačinou), ale to označení mi přeci už zase přijde jako potenciálně odrazující pro hodně mužů :-) --Blahma (diskuse) 24. 3. 2016, 21:37 (CET)

Já už jsem tu tím asi profláklý, nebojím se zkoušet měnit i ty nejsilnější tradice, klidně bych tedy návrh na přejmenování reálné lípy (což je možná ještě horší název, než skutečná lípa, ale na druhou stranu wikisraz je prostě úplně někde jinde o tisíc úrovní lepší a výstižnější název) vzal na svoji zodpovědnost. Promyslím to. --Dvorapa (diskuse) 24. 3. 2016, 22:09 (CET)

Vyjadřuji ti v tomto své „tajné“ sympatie, ostatně i na Wikidatech je vidět desítky srozumitelných názvů a jen ten náš je tak komplikovaný a plete do toho stromy. Jedním dechem ale současně preventivně apeluji, že pokud by se ta stránka někdy přejmenovávala, bude potřeba zachovat všemožná přesměrování (protože jsou tam archviní a často zvnějšku odkazované materiály), opravit různé šablony, odkazy na podstránky apod. Klidně by se to mohlo jmenovat jednoduše Wikipedie:Srazy, protože to „wiki“ už je součástí názvu jmenného prostoru, podobně jako Wikipedie:Klub je v mluvené podobě plným názvem „klub Wikipedie“. Postupě nám tu vznikají i jiné typy akcí mimo on-line svět, které už teď řadíme do kategorie s rozumným názvem „Setkání wikipedistů“ (což zavdává i rozdíl mezi srazem a setkáním, z nichž to první je druhem toho druhého). --Blahma (diskuse) 25. 3. 2016, 00:34 (CET)

Teahouse jsem to nazýval prostě proto, že jsem nenašel vhodný český ekvivalent. Protože jsem ho našel (Čajovna), přesunul jsem to do JP Wikipedie. Na náhradě textu Teahouse pracuji spolu s kolegou I.Sáčekem, senior. Jemu se omlouvám, že mu neodpovídám, odpověď si musím promyslet. --Urbanecm (diskuse) 24. 3. 2016, 22:10 (CET)

Nevadí, jsem nyní vytížený svojí prací. Jistě máte navíc spoustu práce s překladem pravidel, v kterých se já celkem nevyznám a bylo by fajn, kdyby se třeba našel někdo kdo Vám s překlady pomůže. Pokud má stránka fungovat, jsou Vaše technické zásahy to nejdůležitější. Znak a nápis jsou opravdu jen třešnička. Pokud promyslíte jak upravit návrhy je na Vás. Nebo zda použijete upravené z enwiki, nebo znak anebo nápis necháte upravit někoho profesionálněji. Třeba logicky v rámci souladu s (ne)barevností wikipedie. Přeji hodně zdaru. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 3. 2016, 00:04 (CET)

Drobná technická, začíná to být celkem dobře připravené, ale opravdu tam musí být ten náhodný obrázek? --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2016, 23:51 (CET)

Nemusí, měli by tam být průvodci a hosté, ale žádné nemáme. Protože jsem tam nechtěl nechat červené odkazy, dočasně jsem to nahradil obrázkem. Je ho ale možné vymazat. --Urbanecm (diskuse) 24. 3. 2016, 22:10 (CET)

Dobrý večer. Co třeba „Poradna“? Foxx70 (diskuse)

Díky za příspěvek, ale ten název podle mne nepopisuje dobře všechno, co se tam bude dít, tj. ne jenom odpovídat (na to už máme stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc, která by se klidě na Wikipedie:Poradna mohla přejmenovat a bylo by to i snáz napsatelné a kratší), ale mají se zde nováčkům zkušenější wikipedisté dlouhodobě věnovat, sledovat jejich práci, prostě jim pomáhat růst a učit se. --Blahma (diskuse) 24. 3. 2016, 21:37 (CET)

Potřebuji pomoc bych nepřejmenovával. Rozhodně ne na Poradna, mohlo by to vypadat jako všeobecná poradna. --Urbanecm (diskuse) 24. 3. 2016, 22:10 (CET)

A „Potřebuji pomoc“ vypadá méně jako nabídka všeobecné pomoci? Podle mne je tam důležité to „Wikipedie:“, což tam bude v každém případě, a žádná z variant nevylučuje, že si to i s tím prefixem někdo vyloží jako obdobu služby ptejteseknihovny.cz – „potřebuji pomoc od Wikipedie“. Pokud záměna s všeobecnou poradnou je skutečně aktuální problém, pak by to mohlo vyřešit jedině přejmenování na „Potřebuji pomoc s Wikipedií“ nebo „Poradna pro přispěvatele Wikipedie“ – což je ale delší a já po tom určitě nevolám, nýbrž to jen nabízím, kdybyste to vy ostatní shledali jako potřebné pro řešení (možná v reále banálního) problému. V tomto případě nejsem nijak ostře pro změnu, spíš jsem jen reagoval na návrh od Foxx70. Pořád je stokrát lepší „Potřebuji pomoc“, než kdyby se to jmenovalo třeba „Pod lípou děda vševěda“ :-D --Blahma (diskuse) 25. 3. 2016, 00:34 (CET)

„Potřebuji pomoc“ poskytuje nezávazné rady ap. Pokud to přejmenujete na Poradnu, tak budete mít asi juristické problémy: Poradna poskytuje závazné rady, na které je možno se spolehnout, a pokud vaše rada selže, tak vám sem tam nějaký jedinec pošle na krk advokáta. -jkb- disk de: 25. 3. 2016, 19:14 (CET)