Dobrý den,
nedávno jsem začal pracovat na článcích o rybách. Problém nastává, pokud mě napadne napsat nějaký článek o rodu. V takovém případě, pak hledám druhy, které mohu do takového článku zařadit. BioLib mi tady moc nepomůže, neboť jeho české překlady mnohdy obsáhnu sám z hlavy (upozorňuji, že nejsem biolog), pak můžu jít hledat na UBio, kde mi pro jeden český rod vyjede třeba i pět těch latinských, přičemž o čtyřech z nich nevím takřka nic, mnohdy jsou tam i prapodivné překlady (např. Carassius auratus auratus - kapr zlatý).
Tak se ptám:
Zakládat rody v češtině a vypisovat všechny latinské rody k tomu náležející, i když si nejsem zcela jist jejich správností?
nebo
Zakládat rody v latině a udávat k nim český ekvivalent, což je pro běžného čtenáře Wikipedie (neodborníka) naprosto nepoužitelné?
nebo
Prostě jen vypisovat druhy druhy u nás žijící, nebo geograficky (historicky) nám blízké, což je zase ztráta informací?
Nebo to dělat úplně nějak jinak?
Předem děkuji za odpověď --Reaperman 22:33, 6. 1. 2007 (UTC)
Tak tohle už jsem taky řešila a zatím jsem to vyřešila takhle: když latinskýmu názvu odpovídá konkrétní český název rodu, pojmenuju článek českým názvem rodu, do taxoboxu napíšu latinský ekvivalent a je to :) (příklad: Slunečnice (Lepomis) - i když tady je zrovna rozlišovač kvůli kytce)
Když je jeden český rodový název pro hodně rodů: pojmenuju článek česky a do něj napíšu: Blablabla je český rodový název pro... (příklad: Pstruh)
A když je potřeba udělat článek o konktétním rodu bez ohledu na český název, tak prostě takhle : Salmo.
Dávám přednost vypisování všech rodů, alespoň okrajově třeba jako seznam na konci článku, tak pro úplnost. Třeba i jenom latinskými názvy, pokud nevím ty české (spoléhat na biolib je někdy bláhové, všechny překlady radši ještě projíždím přes Google). Druhy u nás žijící by asi měli být zmíněny více, píšu je do obecného povídání, něco jako ...V Česku žijí ...., .... a .... .
Takže to je aspoň můj způsob, jak tohle řešit. Doufám, že je to srozumitelný a že to aspoň trochu pomůže. Jestli se chcete věnovat rybám, díky za to a hodně elánu do práce :)
Zdravím. Dělám něco podobného na ptácích. Např. český "rod" Polák se v podstatě shoduje s latinským Aythya, ale dole mám poznámku, že se můžeme také setkat s polákem peposakou, což je vlastně zrzohlávka peposaka (jak se také většinou uvádí, název polák peposaka je spíše raritou). Naproti tomu do rodu Anas (kachna) patří spousta českých "rodových" názvů. Do článku Anas ale řadím jen to, co patří do Anas. Naopak čemu všemu se může říkat Kachna je v článku Kachna. Přeju hodně štěstí a díky za tu práci. --Ben Skála 22:47, 10. 1. 2007 (UTC)
býložravci existuje jako pahýl, ovšem též bez odkazu na masožravci, ale na býložravec je redirect na jakýsi nepovedený polorozcestník býložravost, kde pak dole poslední odkaz odkazuje zase na býložravec a točí se tím v kruhu
Mám za to že už to je vyřešené. --Vojtech.dostal 11:18, 19. 1. 2008 (UTC)
Houby k určení
Mám několik málo obrázků hub, které bych chtěl nahrát na Commons. Bohužel mé určovací schopnosti končí u hřibu (jen rod) a muchomůrky červené. Hledám někoho, kdo by mi byl schopen pomoci ty houby určit, ideálně do druhů. PS: Spěchá. --Reaperman 14:12, 25. 9. 2007 (UTC)
K tomu by byl potřeba zkušený mykolog. Pokud tady na wikipedii nějaký působí, obraťe se přímo na něj. Já tady ale o žádném nevím. Pokud tu není, tak máte 2 možnosti, buď to pošlete nějakému mykologovi mimo wiki, nebo to pošlete mě. Ale já jsem botanik, ne mykolog, proto nevím, zda to určím dobře. Mám tedy doma docela obsáhlý atlas, kde je přes 1000 druhů hub, tak kdyby nebylo lepší řešení, mohl bych se pokusit Ti pomoct. --Don Pedro 20:46, 25. 9. 2007 (UTC)
Jestli můžu něco bych snad poznal (ono z fotografie nic moc) no a když ne, vím na koho se obrátit (i z ČMS), stačí poslat mailem, skouknu to ještě dnes--Horst 20:55, 25. 9. 2007 (UTC)
Raději budu, když si to veme na starost Horst. Já bych tak rychle asi nezvládl, je to lepší řešení. --Don Pedro 21:08, 25. 9. 2007 (UTC)
Díky za ochotu, doufám, že z těch mejch amatérskejch patlanic Horst pozná alespoň něco. --Reaperman 08:13, 26. 9. 2007 (UTC)
Apropo, to můžou určit i na Commons.--Juan de Vojníkov 15:07, 27. 9. 2007 (UTC)
Jo, už mi to Horst poradil. Takže co se nepoznalo a vypadá jakž takž, tak tam pude. :)--Reaperman 15:40, 27. 9. 2007 (UTC)
Už delší dobu pozoruji, že tu panuje dost velkých chaos věnující se článkům o podnebních pásech a článkům o biomech. Jednak existuje podivná, místy si řekrývající kategorizace a dále jsou ty články v neutěšeném stavu. Ano mohl bych se na to vrhnout sám, ale otázka je jestli by se to nemělo řešit ve skupině. Proto se ptám, jestli se tu najde někdo, kdo by se na to vrhnul se mnou? Já nejsem ani ekolog ani klimatolog, ale mám k tématu blízko. Asi by to napřed chtělo vymyslet nějaký koncept, jak se to bude řešit.--Juan de Vojníkov 12:17, 11. 5. 2008 (UTC)
Ahoj, budu rád, když se do toho pustíš. Píšu ti sem jen proto, abys věděl, že to někdo čte... ale jinak si na tohle moc netroufám; nemám tušení jak je kategorizovat. Věřím, že to zvládneš bravurně. --Vojtech.dostal 17:46, 13. 5. 2008 (UTC)
He, he, he - psychická podpora to je to co jsem potřeboval? No napřed zkouška z ochrany rostlina pak hraní:-)))--Juan de Vojníkov 21:18, 13. 5. 2008 (UTC)
Poznávačka rostlin
Zdravím,
uvědomil jsem si, že mám v počítači spousty fotek nejen místopisných a technických, ale i fotky různých rostlinek, kytek, malých zvířátek atd. Jenomže se v tom vůbec neorientuju a nevím, co je co, a možná by se ty fotky mohly pro účely Wiki a jiných hodit. Chci se tedy zeptat, jestli to mám:
Pod čísly nahrát na Commons, a udělat nějakou galerii "Přeberte si" a pak by si to nějaký přírodovědec znovunahrál pod správným jménem, zakategorizoval, vložil do článku atd.
Mám ty fotky nahrát na Rajče či podobnou stránku a zájemce by si to přebíral a nahrál na Commons co by potřeboval
A nebo se na to vykašlat úplně?
Jsou to kytičky snad ze všech koutů republiky, co jsem projel, Střední Čechy, Bílé Karpaty, Šumava, Krkonoše, Slovenský ráj a spousty jiných.--Jagro 17:38, 24. 6. 2008 (UTC)
Určitě se to hodid bude. Lze založit třeba toto: Wikipedista:Dezidor/Galerie/Poznejte nebo na commons je taky kategorie neurčené. Ohledně kytek je docela důležité napsat, odkud to je, protže při určování podle fotek to často napoví nebo rozlouskne podle fotky neřešitelný problém. --Don Pedro 18:00, 24. 6. 2008 (UTC)
Ano, tak nějak jsem to myslel... ;) Tak já si to prozatím hodím do svého jmeného prostoru s tím, že si tam každý může hodit cokoli dle své libosti a odkaz dám sem. Nebo to udělat na Wikiverzitě? --Jagro 11:33, 25. 6. 2008 (UTC)
Ta wikiverzita by byla výborný nápad, taky bych něčím přispěl. --Vojtech.dostal 12:48, 25. 6. 2008 (UTC)
-mrkněte na to, třeba vás něco zaujme nebo můžete zkusit něco svého.--Juan de Vojníkov 23:04, 29. 6. 2008 (UTC)
Tak jsem se k založení opravdu po dlouhé době odhodlal, přeberte si to podle libosti, je to na Wikipedista:Jagro/Přeberte si i s veškerým infem, pokud by někdo potřeboval podrobnější info, tak se klidně ptejte u mě v diskusi. ;) Zdravím a díky, -- Jagro 5. 8. 2008, 22:38 (UTC)
Šablona Prudký jed na článcích o jedovatých hadech
Navrhuji odstranit z článků o jedovatých hadech šablonu {{Prudký jed}}, již jsem umístil na počátek tohoto odstavce. Šablona obsahuje komunikační symbol značící nebezpečí. Tento symbol se hodí na plechovku s jedem či na dveře sklepa, do kterého byl umístěn jed na krysy, nikoliv na encyklopedický článek o jedovatých hadech. Když jsem tento obrázek na článcích uviděl, nejprve jsem si myslel, že je to nějaký vandalismus. Když jsem symbol ze dvou článků odstranil, byl jsem panem Ignácem Pospíšilem zpraven o tom, že je, jeho slovy, zavedeným zvykem tuto šablonu na články o jedovatých hadech umisťovat.
Anglická a francouzská Wikipedie podobnou značku nemají. U článku Kobry jsem prošel všechny ne české Wikipedie k tomuto článku, a ani jedna nepoužívá podobný symbol.
Ahoj, co tam dávat obrázek ? Ten vkládáme do článků o jedovatých rostlinách, viz např. Vraní oko čtyřlisté.--Vojtech.dostal 25. 8. 2008, 07:26 (UTC)
Ahoj, já myslím, že motiv lebky se zkříženými hnáty se by se neměl na těchto článcích objevit. Je to motiv, jehož standardní kulturní význam je, pokud se nepletu, především vyznačení hrozícího smrtelného nebezpečí. Alespoň je obrázek {{Jed}} je o moc méně rušivý, pro nepřítomnost křiklavé oranžové barvy, takže vylepšení by to bylo. --Dan Polansky 25. 8. 2008, 12:03 (UTC)
Idea šablon jed a prudký jed je ta, aby čtenář na první pohled zaregistroval, že jde o něco jedovatého. Prudký jed se dává k prudce jedovatým látkám a organismům (včetně kytek, viz rulík zlomocný), jed k jedovatým látkám a organismům. Je pravda, že na cizojazyčných wikipedií toto u kober nedělají, ale třeba u hub má něco podobného jak polská, tak anglická (dále jsem nehledal). Proč to dělat u hub a ne u hadů, nechápu. Jsem s tímto značením spokojen nevidím důvod je měnit. --Cinik 25. 8. 2008, 10:20 (UTC)
Myslím, že čtenář nemusí na první pohled vidět, že článek pojednává o jedovaté věci či tvoru. O tom se dočte v textu. Čtenáři pouhým čtením článku žádné nebezpečí nehrozí. Symbol na mě působí stejně nepříjemně u rulíku jako u hadů. Jak to vidím já by se motiv lebky se zkříženými hnáty neměl objevit ani u jedovatých hub. Na mě osobně působí tento symbol jako pěst na oko; rozčiluje mě; přijde mi, že vypovídá nepravdivě, že říká "pozor hrozí nebezpečí", když ve skutečnosti žádné nehrozí. Někdo to může vidět jinak.
Můžete prosím odkázat na ty polské a anglické články, které podle vás též mají symbol jedovatosti, ať se mohu podívat, jakého symbolu užily?
Ještě pro kontext: rozumím tomu dobře, že ty šablony jedů jste do článků pane Pospíšil přidal vy, takže zde obhajujete svoji vlastní práci a své vlastní estetické vnímání? --Dan Polansky 25. 8. 2008, 12:03 (UTC)
Ano, ta šablona byl můj nápad a nevylučuji, že do většiny článků jsem ji vložil já (vlastně jsem jich patrně většinu kompletně vytvořil). A bohužel už si nepamatuji, kde jsem ji navrhl a prodiskutoval, protože se obávám, že v té době neexistoval ani projekt chemie, ani projekt biologie. Každopádně se tehdy setkala pouze se souhlasnými reakcemi. --Cinik 25. 8. 2008, 13:16 (UTC)
Jinak zkuste se podívat na muchomůrku zelenou a její interwiki. --Cinik 25. 8. 2008, 13:17 (UTC)
Díky. Takže už vidím, že anglická mochomůrka má žlutý symbol užitý v cs:WP v krabičce vpravo, vedle jiných symbolů; chvíli mi trvalo, než jsem si ho všiml. Není tak do očí bijící jak ten v cs:WP. A polský článek má černý symbol, výrazně méně křiklavý než ten český:
Polský symbol.
Hm. Jak chcete. Kdyby můj návrh našel další podporu na cs:WP, můžeme s tím oranžovým symbolem něco dělat. Jeho náhrada nějakým symbolem bez oranžové by v mých očích představovala vylepšení. Jeho naprosté odstranění je v mých očích nejlepší stav. --Dan Polansky 25. 8. 2008, 13:51 (UTC)
mě se to líbí, ponechejme to. a už je mi jedno jestli tam ta oranžová bude nebo ne.--Vojtech.dostal 28. 8. 2008, 21:30 (UTC)
Biologická olympiáda - podpora článků s touto tematikou
Ahoj, nedávno mě napadlo podpořit Biologickou olympiádu ČR, a to tak, že bychom se mohli zaměřit na články s tematikou, která je každoročně vyhlašována v souvislosti s olympiádou. O tyto články je z těchto důvodu vyšší zájem a mohly by pomoci přitáhnout nové přispěvovatele biology. Např. letošní téma je smrt a v brožuře se mluví o buněčné smrti (apoptóza, nekróza), smrti jako takové, vyhynulých druzích, způsobech usmrcení, atp. Pro označení těchto článku jsem připravil i šablonu (dočasně k dispozici na upravujte zde)
Obsah tohoto článku je spjatý se současným tématem Biologické olympiády
WikiProjekt Biologie se snaží články s tematikou Biologické olympiády dostat na co nejvyšší úroveň, aby se mohly stát zdrojem informací pro účastníky této olympiády. Jste srdečně zváni ke spolupráci.
Co si o tom myslíte, je to realizovatelné a má to smysl? --Vojtech.dostal 17. 12. 2008, 15:31 (UTC)
Na wikiprojekt biologie můžeš napsat, které články chceš/navrhuješ vylepšit a to je vše. Označovat se nemusí. Realizovatelné je umísťovat nějakou šablonu na diskuzní stránku, ale já to nevidím nijak užitečné. --snek01 19. 12. 2008, 17:22 (UTC)
Tak díky tomu označování bychom zaprvé ty články mohli kategorizovat (kategorie:články k biologické olympiádě) a zadruhé by podněcovaly mladé čtenáře, aby na těch článcích zapracovali. Proto jsou užitečné.--Vojtech.dostal 19. 12. 2008, 17:31 (UTC)
Obvykle do živáčků kolegům nefušuju, ale teď jsem (víceméně jako vedlejší produkt chystaného updatu svojí uživatelské stránky) spáchal prázdnou mapu ČR se sítí na znázorňování výskytu druhů. Takže kdo má chuť, nechť si s ní vyhraje - určitě by bylo fajn, mít v článcích znázorněno, kde u nás lze potkat třeba vlka či lososa. --Miaow Miaow 5. 1. 2009, 03:36 (UTC)
Svg verze by nebyla? Miraceti 5. 1. 2009, 07:28 (UTC)
To je velice pěkná a užitečná mapa. Já ji použiji pro zobrazení výskytu několika endemických druhů. Pro rozšířenější druhy mi to připadá pracné (a pro druhy rozšířené i mimo Česko pro wikipedii zbytečné). Hodily by mi se také originální *.xcf *.psd nebo nejlépe *.svg soubory, pokud existují. Někde na webu jsou sice k dispozici celoevropské síťové mapy s různou škálou sítě jako soubory pro GIS, ale našel jsem jenom non-commercial a navíc nerespektují místní specifika. Výhledově by se moc hodily i mapy okolních států a to takové, které lze s touto mapou spojit. Pokud je to kompatibilní s některou mapou, které již na commons jsou, tak bych prosil doplnit informaci. Díky za skvělý počin. --snek01 5. 1. 2009, 12:11 (UTC)
A to jsem rád, že se šíkne a moc děkuju za hvězdičku. Abych tedy zodpověděl dotazy a natěšené trochu zklamal: Souvislost s žádnou mapou na Commons není. Vlastně jsem tam v kategoriích rozšíření druhů atp. ani nenašel žádný soubor, znázorňující takové síťové mapování pro jakoukolivěk zemi, což dost překvapilo. Pokud jde o formát, obrázek byl od začátku vytvářen jako bitmapa, žádná vektorová podoba zatím neexistuje. Mohl bych se pokusit z rozdělaných mezistupňů něco do .svg převést, ale těžko říct neb s příslušnými nástroji nemám právě nejpřátelštější vztahy. Na to, abych psal kód ručně je tam klikatin přece jen dost, a z toho, co proženu Inkscapem, vyleze zbytečná záplava bodů a čísel na pět desetinných míst. Hádám že se v tom programu nedá nastavit počet desetinných míst na výstupu nebo dokonce aby dával jen celočíselné hodnoty? Jinak na základě průzkumu Commons předpokládám, že budoucí kategorie pro odvozené mapy by se nazývala Biogeographical maps of the Czech Republic a byla by přibližně pod Maps of the Czech Republic, Nature of the Czech Republic a Biogeographical maps of Europe, ale to už nechávám na uvážení kolegů, co se tím budou zabývat.
Takže abych to shrnul: Teď hned s tím nedělám nic. Za pár dní se na to možná z hlediska .svg podívám, ale ohledně výsledku předem skepse. --Miaow Miaow 5. 1. 2009, 18:38 (UTC)
Nešlo by tu mříž vytvořit na podkladu Soubor:Cesko-kraje.svg? Myslím, že Tlusťa dával do oběhu i slepé SVG mapy s vodstvem. Miraceti 6. 1. 2009, 22:01 (UTC)
Archiv z hlavní stránky wikiprojektu
Přišlo mi, že na hlavní stránce wikiprojektu nemají co dělat staré diskuze, které už dneska asi nikomu nepomůžou, tak je archivuju sem:
Citace
Zdravím pěkně. Všiml jsem si, že na wikipedii je špatně citována literatura. Nevím proč to tak je, a dříve jsem to podle špatného vzoru také dělal (protože jsem zvyklý, že cituje se právě tak, jaký jaká je zvyklost v tom určitém časopise a nediskutuje se o tom), ale teď mi to nedá a zkusím na to upozornit. Příklad: Když by někdo psal o rodu Rubus, tak není dobré citovat Slavík B (ed.): Květena 4. Je jednoznačně určeno, že oddíl Rubus v květeně zpracoval J. Holub. Takže správná citace by měla být Holub J. (1995): Rubus. – In: Slavík B. (ed.): Květena ČR 4 atd. Rád bych to psal nějak takhle a podle stejného způsobu (plus mínus čárky, kurzíva a jiné detaily) by se to mělo psát všude, nejen v botanice. Jenom pokud není zřejmé, jaký autor psal určitý oddíl knihy, cituje se pouze kniha celá. Možná že však neznám některé wikipedické reálie.Don Pedro 19:28, 3. 11. 2006 (UTC)
Dal jsem do ní šablonu přesnost, protože obsahuje děsný blbosti. Mám za to, že ji plní šablony statusu daných živočichů, a to nejen globální, ale i lokální - opravdu si nemyslím, že by takovým ježkům hrozilo vyhubení. Je-li zde někdo, kdo se zabývá touto oblastí, navrhuji, aby se zamyslel na kategoriemi ohroženosti. IMHO by byly dobré kategorie pro vyhubené a pravděpodobně vyhubené (nevím zda to dát dohromady či zvlášť), ohrožené a kriticky ohrožené - to vše v globálním měřítku a pak možná ještě kategorie pro druhy ohrožené na území ČR. A otázka je, zda je plnit automaticky statusem či ručně. S realizací a zaplněním rád pomůžu. Těším se na podnětné připomínky a návrhy. Cinik 07:52, 18. 1. 2007 (UTC)
Články Zp
Vzhledem k situaci, kdy byla zpochybněno dodržování autorských práv u prakticky všech článků vložených od Zp (viz Wikipedie:Žádost o komentář/Vytrvalé ignorování autorských práv uživatelem Zp a Wikipedie:Žádost o arbitráž/Vrba versus Zp) a hrozí jejich smazání, je IMHO třeba maximálně zkoordinovat úsilí o záchranu maximálního počtu biologických článků vložených tímto uživatelem (celkem vložil cca 1000 článků), neboť dostatečně přepracovanou podobu získala zatím jen velmi malá část z nich. To znamená jejich výrazné, ne-li totální přepsání, protože dotyčný bohužel příliš nespolupracuje: nezdá se ochotný uvádět zdroje z nichž čerpal (či přesněji které kopíroval) a jeho slibované úpravy článků jsou spíše symbolické a nedostatečné. Obávám se též, že komunita bude značně nedůvěřivá, i kdyby začal řádně spolupracovat (v což už nedoufám). Seznam článků vložených ZP je zde: Wikipedista:Interiot/Zp. Vyzývám všechny své kolegy, kteří se zabývají psaním biologických článků, aby se pokusili zapojit do snahy něco s tímto problémem dělat. Upozorňuji, že čas bude zřejmě omezený a že by tedy byla na místě určitá výběrovost - přednostní záchrana vyšších taxonů a v určitém smyslu významných druhů (takový čáp bílý a podobně). Patrně nebudeme moci zachránit všechno, ale snad alespoň klíčové články ano. Dále dodávám, že upravené a zachráněné články by poté měly být z výše zmíněného seznamu odstraněny. Cinik 08:03, 3. 11. 2006 (UTC)
Zdravím pěkně
Tak nechte třeba 1 rok přechodnou dobu, kdy se ty články opraví. Místy tam jsou i zmatky, viz např. ladoňka dvoulistá. Tam muselo být čerpáno z nějakého primitivnějšího zdroje. Pokud nevíte jistě, ze kterého to je zdroje, tak bych se toho nebál, co se týče autorských práv. Já píšu zatím spíše články o čeledích a rodech a nikde nic neopsisuji, jen tahám informace z různých anglicky psaných textů, pak také z flóry Ameriky a Číny, vyhledávače pro Flora Europaea, IPNI a konzuluji to s Květenou ČR a další literaturou a se svojí hlavou. Takže nějakou konkrétní větu přeloženou byste tam našli téměř doslova, ale žádný souvislý opsaný text to není, takže autorská práva neporušuji.Don Pedro 08:16, 3. 11. 2006 (UTC)
Díval jsem se na pár dotčených článků. Jsou to většinou poměrně stručné texty, takže jejich rozšíření a nové vytvoření článků by dalo skoro stejnou práci. Mě osobně se tedy lepší píše nový článek než oprava doplňování po někom jiném. Osobně dávám přednost psaní menšího počtu článků, ale takových, který se nedají už nazvat pahýlem. Nějaký krátký pahýl moc velký význam nemá. Pokud nejsou články Zdeňka Pražáka psané stylem ctrl c et ctrl v, tedy pokud to někdo neprokáže, o žádné porušení autorských práv nejde.Don Pedro 08:29, 3. 11. 2006 (UTC)
Jak už jsem napsal, tohle byste měl řešit jinde. Jinak u těch článků, kde byl zdroj objeven, šlo o ctrl c a ctrl v. Případně o scaner. Cinik 08:37, 3. 11. 2006 (UTC)
Mohu za sebe slíbit, že se pokusím všechny smazané CHÚ opět doplnit. Mám k tomu relevantní zdroj, sic to budou pouze pahýlová verze asi jako tato Hradiště u Černovic. Pro puntíčkáře uvádím, že se na informace uvedené v příkladu copyright nevztahuje, již jsme tu řešili. Nevím ovšem v jakém časovém období to bude. Také to záleží na tom, jak rychle se podaří vyřešit spor ohledně jmeného prostoru a tedy na to budu mít víc času. Martin Marek 10:46, 3. 11. 2006 (UTC)
K některým rezervacím (zvláště na východní Moravě) jsem letos zpracovával inventarizační průzkumy, ale ještě to nemám zpracované, jiné rezervace poměrně dobře znám (i hodně těch, o kterých publikoval Zp). Takže snad něco časem stvořím, i když musím dát pozor na autorská práva i tehdy, když jsem autorem oficiální zprávy sám. Výzkumy nejen v rezervacích mi platí z různých grantů a informace si ty organizace hlídají. Prý kdyby se někdo zajímal, co jsem vše v tom určitém území našel, mám dělat, jakoby nic.
Jen tak mimochodem, v publikaci Chráněná území ČR jsou také chyby (holt každý je omylný včetně mě), kdy někteří autoři nekriticky opsali nějaké 30 let staré texty a tak se tradují chyby. Je to snad jen výjimka, ale jsou to i pikantnosti (tedy o kterých vím). Na to je také potřeba dát pozor. Fotky také nějaké vlastním, časem nahraji.Don Pedro 19:50, 3. 11. 2006 (UTC)
Zdravím všechny účastníky diskuse. Probral jsem se mnohými příspěvky uživatele Zp, týkajíci se popisů naší flóry a fauny a musím konstatovat, že si nejsem jist, jestli má vůbec smysl se o záchranu většiny z nich pokoušet. Metoda sestavení článku toliko pomocí clipboardu je jednoznačným důkazem o pachatelově neveliké wikisociální inteligenci. Tímto také o jeho, řekl bych, přispěvatelské nezpůsobilosti. Jednotlivé články kupříkladu o houbách patrně neobsahují zásadně nepravdivé informace, ale má někdo z nás čas, přepisovat po někom atlas hub?? Potažmo motýlů a okrasných rostlin? Myslím, že biologických článků vložených p. Pražákem, které postrádají byť jen stopu individuálního vkladu, nebude v případě jejich odstranění velká škoda. Nicméně pokusím se vytipovat alespoň některé články z mého pohledu nejdůležitější, či informačně nejcennější a v rámci časových možností je přepracovat. Uvítal bych nějaký termín, do kdy ještě budou články Zp k disposici a bude lze na jejich záchraně spolupracovat. --HayoBaeß 21:26, 3. 11. 2006 (UTC)
Zdravím. Pustil jsem se zvolna do úprav a reformulací několika biologických článků ze seznamu Wikipedista:Interiot/Zp. Abych se ujistil, že tak nečiním marně, na kohokoli kompetentního se obracím s žádostí o poskytutí jakékoli zpětné vazby. Jeden z přeformulovaných článků (bedla černošupinatá) již byl ze seznamu odstrněn, s dalšími dvěma (anýzovník vonný, trámovka plotní) se nic neděje. Nevím tedy, mám-li své zásahy považovat za nedostatečné, tj.oba články stále nedosáhly té podoby, ve které již neporušují autorská práva, či si jich jen jednoduše zatím nikdo nevšiml. Díky za odpověď. --HayoBaeß 07:45, 6. 11. 2006 (UTC)
Myslím, že do konce tohoto roku.--Juan de Vojníkov 20:25, 5. 12. 2006 (UTC)
Jsou tam proto, protože jste je dosud neodstranil, klidně tak učiňte... :-) Nemám patent na odstranění. Pokud nebudete odstraňovat něco, co se odstranit nemá, není problém, abyste seznam pročišťoval tak, jak to dělám já. :-) Cinik 07:51, 6. 11. 2006 (UTC)
Zdravím, medvědi patří mezi nejpopulárnější divoká zvířata, zdejší článek o medvědovi hnědém patří naopak mezi jedny z velmi stručných. Sám si na to netroufám a tak bych chtěl požádat kolegy biology. Díky, --Adam Hauner 18:23, 28. 3. 2007 (UTC)
I přesto, že nejsem účastníkem projektu, se toho s radostí ujmu. --Trachemys 08:35, 29. 3. 2008 (UTC)
Zkratky autorů
Nevím, nikde jsem to neviděl. Má se provádět redirektování ze zkratek autorů taxonů?--Juan de Vojníkov 10:15, 23. 4. 2007 (UTC)
Tim, že budete hulákat o pomoc v celé české Wikipedii si nepomůžete. Zkuse se raději napsat článek, který bude obsahovat něco jiného, než fotogalerii. Sem tento výkřik nepatří. Počkejte si na vyjádření v ŽoKu, když už jste ho založil. --Karakal 14. 8. 2008, 11:30 (UTC)
Proč jsem sem asi ten odkaz dal? :-( Jste hnusní! --Bezzubý rarach 14. 8. 2008, 11:32 (UTC)
O člověku a lidech
Dobrý den,
trápí mne určitá terminologická nejasnost, už se tím zabývá Vojtech.dostal, mohl by se na to prosím mrknout ještě někdo? Díky. Jan.Kamenicek 2. 2. 2009, 21:59 (UTC)
Homo floresiensis
Zdravím členy projektu. Sbírám teď informace pro heslo Homo floresiensis. Nemáte náhodou někdo přístup k tomuto článku? Moc díky. Jan.Kamenicek 15. 2. 2009, 09:52 (UTC)
když vydržíš, v týdnu se po tom podívám.--Vojtech.dostal 15. 2. 2009, 10:25 (UTC)
Jasně. Moc ti děkuju. Jan.Kamenicek 15. 2. 2009, 10:33 (UTC)
Pomoc s určením
Ahoj, netušíte někdo, co je tohle zač? Já si troufnu tak maximálně hádat, že to je lišejník... Chtěl bych zjistit, jestli má cenu to dávat na Commons a nebo jestli už to tam je pod lepší kvalitou. Je to vyfoceno tak ve výšce 100-150 metrů nad mořem v Norsku na ostrově Senja cca 350 km za polárním kruhem, takže to musí mít schopnost přežít krapet zimu. Děkuji všem případně moc za pomoc :) --Chmee2 20. 2. 2009, 15:59 (UTC)
Ahoj, obávám se, že ti to tady nikdo s přesností neřekne, lichenologie je poměrně specifická věda, koneckonců Commons je plný špatně určených fotek lišejníků. Ta tvoje fotka nicméně „vypadá velice podobně“ jako dutohlávka Cladonia floerkeana (např. zde). Kdyby jsi to chtěl přesně, mohu předat osvědčený e-mailový kontakt na kompetentní osobu. Přeji hezký den, --Vojtech.dostal 20. 2. 2009, 17:39 (UTC)
velice děkuji, dal jsem na commons, moc dobré fotky ty další (Až na jednu) nebyly. Díky moc --Chmee2 20. 2. 2009, 19:17 (UTC)
Článek týdne
Mrkněte prosím na obrázek týdne na hlavní straně. Je to opravdu hřib žlutomasý čili babka? Nejde jenom o tu hlavu, ale ani ty stopky se mi moc nezdají. Jan.Kamenicek 13. 4. 2009, 21:08 (UTC)
Podle mě to babka není, ale je to jen můj dojem. Spíš to vypadá jako hřib sametový; zkusil jsem se jeěšě zeptat na nějakých mykologických forech... zdravím, --Vojtech.dostal 14. 4. 2009, 14:37 (UTC)
Můžeš sledovat forum na této url... existuje v případě redeterminace té fotky nějaká možnost, jak slušně dotyčné fotky přejmenovat na commons? --Vojtech.dostal 14. 4. 2009, 15:51 (UTC)
Navštívil jsem tu stránku, co ji odkazuješ, ale nezdálo se mi, že by se tamní diskuse týkala našeho tématu.
Přejmenovat špatný název fotky na Commons není problém, ale musí to udělat nějaký admin. Postup je zde. Když tak bych se toho ujal. Jan.Kamenicek 14. 4. 2009, 17:43 (UTC)
Já jsem si říkal:-) Jo, občas tam mrknu. DannymuB už jsem psal na diskusní stránku, aby to radši do vyřešení z hlavní strany stáhl. Poté, co se i na tom fóru někteří vyjádřili negativně, tak je to stažení spíš už asi nutností. Jan.Kamenicek 14. 4. 2009, 18:28 (UTC)
Od té doby, co jsem tu diskusi začal sledovat, tak v ní není žádný nový příspěvek, takže ji už vypouštím. Je to škoda, že nevíme, co to je, protože fotka je to opravdu hezká. Jan.Kamenicek 4. 5. 2009, 07:44 (UTC)
Ano, nějak to tam umřelo. Ještě se po tom (někde, možná, časem) podívám; zdravím --Vojtech.dostal 8. 5. 2009, 08:57 (UTC)
Ahoj, mám problém s článkem Mšička révokaz (viz diskuse). Pokud byste někdo měl čas a chuť, mohli byste se na to prosím podívat (případně článek upravit)? Díky moc. --Petr Adámek 23. 7. 2009, 09:19 (UTC)
Ahoj, zkus možná zkontaktovat wikipedista:Bohemianroots, dělá entomologii. Určitě ti nikdo neporadí jen tak z fleku, spíš to bude chtít literaturu.--Vojtech.dostal 23. 7. 2009, 10:41 (UTC)
Díky za tip. --Petr Adámek 23. 7. 2009, 11:30 (UTC)
Nebo třeba se k tomu vyjádří wikipedista:Juan de Vojníkov, měl tu sérii článků o rostlinných onemocněních, ačkoliv škodlivý hmyz spíš ne.--Vojtech.dostal 23. 7. 2009, 16:01 (UTC)
Dotaz na údaj ve Víte že...
V rubrice Víte že... je informace o hlenkách, na jejichž znovunalezení měl být vypsán karton whisky. Chtěl jsem se pokusit ten karton získat, takže jsem se mrkl na ten článek, kde se píše, že by mělo jít o hlenky rodu Coenonia. Jsou tam nějaké reference, takže tomu údaji věřím. Podle jiných zdrojů ale Coenonia je rodem bakterií, viz např. tento článek v International Journal of Systematic Bacteriology. Díval jsem se na Biolib, který pod tímto názvem zná jak hlenky, tak i bakterie. Je možné, že dva rody z úplně jiných domén mají stejný název? Díky. Jan.Kamenicek 15. 8. 2009, 10:47 (UTC)
Ano, to se stává. Dalším možná ještě kurioznějším příkladem je třeba Bacteria, což označuje nejen bakterie, ale i rod strašilek. Podobně Mammillaria je nejen kaktus ale i cosi jiného.--Vojtech.dostal 24. 8. 2009, 15:51 (UTC)
Jo, chápu. Díky. Jan.Kamenicek 25. 8. 2009, 04:52 (UTC)
Beruška vodní
Zdravim!
Honem rychle jsem nastrelil klasifikaci druhu Beruška vodní, ale napsal jsem tam (podle zdroju) jen "korýši" a pak hned Čeleď. Jestli to nekdo znate, potrebuje to dodelat. Dik. --Franta Oashi 19. 8. 2009, 15:42 (UTC)
Jména autorů jmen v taxoboxech
Dobrý den,
rád bych zde nalezl odpověď na 2 zádrhele, na které při psaní botanických článků narážím:
1. jména autorů v taxoboxech: pokud je v taxoboxu kolonka autor latinského jména (Rod popsal ...) a wikipedie zároveň upřednostňuje česká jména, je výsledkem nonsens (na příkladu ze stránky Lotos):
Rod: lotos (Nelumbo)
Adans.
Jméno by mělo následovat za latinským názvem, takto se ale vztahuje k českému jménu.
V takovém případě se kloním k tomu je tam vůbec neuvádět.
2. v seznamech zástupců čeledí mi připadá upřednostňování českých jmen velmi nepraktické. Protože zpracovávám i světovou květenu, která nemá povětšině česká jména, je výsledkem upřednostnění českých jmen v tomto případě gulášový nepřehledný seznam (srov. čl. Láhevníkovité vs. Vavřínovité, kde to kdosi opravil).
Ad1) Máte pravdu, ale podle mě detail, snad nikdo znalý problematiky by autora neřadil k českému názvu.
Ad2) Rozhodně je nesmysl v abecedně řazených seznamech míchat vědecké a české názvy, buď je to seznam českých jmen nebo vědeckých. Řešením je napsat seznam poze vědeckých jmen a seřadit podle nich do abecedy a tam kde existují české, tak je napsat do závorky za příslušné vědecké. Zmodralé může být česky i latinsky a uživatel si může kliknout na co chce a dostane se tam kam má--Don Pedro 24. 10. 2009, 23:08 (UTC).
Změny portálu
Domnívám se, že stávající portál zahrnuje natolik širokou oblast vědění, že jej nelze zvládnout a to může být hlavní důvod, proč je ve stávajícím stavu. Navrhuji proto jej zredukovat na stav, kdy nebude třeba častých aktualizací a kdy se z něj stane hlavní portál biologie, rozcestník na další podružné portály, zahrnující vybrané části. Tak jak budou vznikat, budou do nich převáděny evidence nových hesel, spolupracovníků, příslušné fotky měsíce a to vše už nebude duplikováno na hlavním portálu Biologie. Ten bude pozornost náhodných návštěvníků směřovat na podružné portály, jakými jsou již existující Koně, Psi, Dinosauři, Houby, vzdáleně Čaj, Entomologie, Lidé, Příroda, Víno, Zahrada a zahradnictví. Na hlavním portálu budou uváděny jen ty novinky, které se oněch podružných netýkají. Dále navrhuji iniciovat vznik dalších specializovaných podružných portálů, např.Ryby zahrnující i akvaristiku. Myslím že takové menší, o to zajímavější portály bude zájem. Já technicky stvořit portál neumím, ale chci dávat dohromady okruhy spolupravovníků (viz vzorově fungující Izrael a Kosmonautika), vést u každého evidenci novinek. Tvorbu hesel biologie nechám na odbornících. Tolik můj návrh--Zákupák 31. 10. 2009, 20:16 (UTC)
Nápad se mi líbí, právě jsem založil nový miniportál rostliny > Portál: Rostliny. Myslím, že čas na další portál si již nenajdu, tak pokud by měl někdo čas a sílu předělat miniportál na plnohodnotný portál bylo by to fajn. Dík Hagar 11. 11. 2009, 12:35 (UTC)
Rád bych upozornil na další miniportál: Živočichové, pokud by se našel někdo, kdo by měl chuť ho trvale aktualizovat bylo by fajn z něj udělat plnohodnotný portál. Dík Hagar 22. 11. 2009, 20:20 (UTC)
Prosba na botaniky
Kdosi vložil jazykem i stylem děsivý text o jednom blahovičníku, který jsem se pokusil přepracovat, takže vzniklo toto. Nejsem ale botanik, takže by bylo potřeba, aby to někdo zhlédl, případně opravil, doplnil infobox a pod. Mohl by se toho někdo ujmout? --Mmh 26. 11. 2009, 22:13 (UTC)
Prosba pro ornitology
Zdravím, prosím o pomoc s Husa polní a Husa běločelá, obě mají stejné latinské jméno a to dosti znesnadňuje vyhledání správného interwiki. Díky moc za Váš čas. --Elm 28. 11. 2009, 14:31 (UTC)
Stejné latinské jméno ? Pokud vím, tak husa polní je latinsky Anser fabalis a husa běločelá zase Anser albifrons. --Trachemys 28. 11. 2009, 14:40 (UTC)
Vyřešeno, v článku o huse polní byla na jednom místě chyba. --Reaperman 28. 11. 2009, 15:02 (UTC)
Díky, byl jsem v časovém presu. --Elm 28. 11. 2009, 21:01 (UTC)
Nový vzhled
Dobrý večer všem ! Jen mne napadlo, zda by nebylo užitečné dát tomuto wikiprojektu jinačí vzhled. Mám namysli něco jako je na WikiProjektu Kosmonautika. Jistě by to vypadalo lépe a snad by to i přitáhlo větší pozornost. Rád se toho ujmu, jen jsem zvědav na názory ostatních wikipedistů. Díky moc za odpovědi ! --Trachemys 28. 11. 2009, 15:13 (UTC)
Průběžnou podobu jsem umístil SEM. --Trachemys 28. 11. 2009, 17:15 (UTC)
Zdravím. Vypadá to hezky, pokud k tomu můžu něco říct jako člověk z venku. Hlavně chci ale říct, že moji pozornost tento projekt přitahuje hlavně tím, že pokaždé, když sem něco napíšu, tak mi v krátké době někdo odpoví, což u mnoha jiných projektů zdaleka zvykem nebývá. Pokračujte v dobré práci. Jan.Kamenicek 28. 11. 2009, 17:47 (UTC)
Vypadá to výborně, jsem pro. --Vojtech.dostal 28. 11. 2009, 18:14 (UTC)
Díky za reakce ! WikiProjekt je již v novém kabátě :-) --Trachemys 28. 11. 2009, 18:24 (UTC)
Reagovat na změny
Slovutní páni biologové, znovu opakuji přehlédnutý fakt, že na portál Biologie nově navázaly podřízené a aktivní portály Koně, Rostliny, Živočichové a Houby. Což znamená, že je zbytečné zde vybízet k nápravě pahýlu Kůň či dalších takových, o které budou pečovat tam zapsaní spolupracovníci. To Vám uvolní ruce a můžete se zabývat jen částí problémů a pahýlů biologie. A také bych se nebál tvrdě vymazat ze seznamu zdejších spolupracovníků lidi, kteří se tu rok i dva neobjevili a naopak vyzývám k zapsání vás, aktivní. Toť můj názor.--Zákupák 28. 11. 2009, 18:53 (UTC)
Já bych tu ten seznam článků k úpravě ponechal, na zmiňovaných portálech stejně nic takového není. Jinak jsem si z řešitelů projektu dovolil vyškrtnout Bodlinu a A. Vítka z důvodu dlouhé neaktivity (u Bodliny to bude i více jak 2 roky), pokud se k Wikipedii vrátí, nechť se opět zapíší. --Trachemys 28. 11. 2009, 19:21 (UTC)
Nová šablona
Když už jsme se dnes tak pustili do toho předělávání a vylepšování, napadla mne ještě jedna věc. Co začít používat takovouto šablonu - jako to mají na WP:Kosmonautika - (název by byl asi Šablona:Článek sledovaný WP:B), která by se vkládala zejména na nejlepší a právě aktuální články:
Tento článek je sledován členy WikiProjektu Biologie, jehož cílem je zvýšit kvalitu článků s biologickou tématikou na české Wikipedii. V případě, že máte zájem do projektu přispět, nebo se připojit, navštivte jeho domovskou stránku.
Co vy na to ? --Trachemys 28. 11. 2009, 19:47 (UTC)
Tam se to dává dočasně a jen na diskusní stránku hesla, která jsou v hlasování, recenzi na DČ a NČ. Dávat to trvale na každé důležité heslo tohoto oboru sníží hodnotu té šablony (ta vlastně napovídá, pomozte spolupracovníci z projektu právě teď) a ani graficky to myslím heslům nepomůže. --Zákupák 28. 11. 2009, 20:02 (UTC)
Já nevím, tyhle šablony známe z anglické wikipedie, ale upřímně řečeno taky si nemyslím, že by to bylo ku prospěchu věci. Jsem rozhodně proti umísťování těchto šablon. Koneckonců, když jsme u toho, jsem i proti plošnému umísťování šablon {{portál biologie}}.--Vojtech.dostal 29. 11. 2009, 10:29 (UTC)
Fajn, byl to jenom návrh. S tou šablonou {{portál biologie}} jsem stejného názoru, ale na Wikipedii je již trend umisťovat ji na každý biologický článek vcelku dost rozšířený. --Trachemys 29. 11. 2009, 11:26 (UTC)
Abych se přiznal, jsem na Wikipedii přes 4 roky a dosud jsem nepochopil význam Portálů, resp. proč je na jejich budování a na budování šablon s odkazy na Portály vynakládáno tolik energie.--Ben Skála 29. 11. 2009, 13:57 (UTC)
Nic si z toho nedělejte, já nechápu zas jiné věci a nijak proto do nich nezasahuji, ani jejich smysl nezpochybňuji. Nejste sám, kdo smyslplnost portálů všech wikipedií odmítá. Prostě se respektujme. Děkuji --Zákupák 29. 11. 2009, 14:42 (UTC)
Co tahhle nechat v sekci "Články k úpravě" pouze odkaz na kategorii
Jak Vojtech.dostal v historii poznamenal, „zda by nešlo do wikiprojektu nějak přímo zakomponovat obsah této kategorie, aby se to nemuselo zde manuálně vyjímat?“, návrh bych měl: co takhle nechat pouze odkaz na tu kategorii a ten přehled níže smazat ? --Trachemys 29. 11. 2009, 17:49 (UTC)
Jo, to by šlo.--Vojtech.dostal 29. 11. 2009, 18:22 (UTC)
Hotovo. Mimochodem, biologické články, které jsme navrhli k recenzi ve WPK by jsme asi měli zapisovat do příslušné kapitoly. S pozdravem --Trachemys 15. 12. 2009, 11:56 (UTC)
pokusil jsem se to vyřešit sám, nikdo nemůže říct že jsem to udělal bez vědomí komunity ;) --Vojtech.dostal 15. 2. 2010, 17:09 (UTC)
Nějaký boxy
Nevím, jak se tomu říká, ale navrhoval bych rozšířit u jednotlivých druhů podobné šablony. Myslím, že by to mohlo vé=st čtenáře k intenzivnějšímu psaní o neexiatujících druzích.
... Samozřejmě tam nejsou všechny druhy. Jsou tam jen ty na wikipedii a nějaké, které mi přišly známější. --Hagar 9. 1. 2010, 16:38 (UTC)
Já proti nejsem, ale články o druzích již moc nepíšu, takže se mě o už moc netýká. Ale podobné boxy se myslím využívají již delší dobu, namátkou mě napadá například ten v článcích o rackách. Doporučoval bych to zejména tehdy, máme-li v určitém rodu nebo čeledi vytvořených větší množství článků. --Vojtech.dostal 9. 1. 2010, 17:05 (UTC)
Návaznost portálů
Mám v úmyslu (nebude-li námitek) na ttl stránku portálu Biologie uvést další podřízené portály Dinosauři a Entomologie. V nich pak uvést stejnou návaznost vůči tomuto portálu a postupně i tam vytvořit novinkovou hlídku. Takže každé nové heslo kolem přírodovědy bych někam zapsal k možnosti kontroly odborníků a fandů z jednotlivých oborů.--Zákupák 30. 1. 2010, 17:07 (UTC)
Spolupráce
Ahoj, Chtěl bych vám navrhnout založit na úvodní straně wikiprojektu sekci spolupráce, kam by bylo možno psát články, které byste rádi dotáhli mezi DČ nebo NČ a potřebovali byste s tím pomoc. K tomu bych ovšem potřeboval odevzu, jestli by byl někdo ochoten se takovým článkům věnovat a jestli by o to byl celkově zájem. :) Dík --Hagar 4. 2. 2010, 17:16 (UTC)
Tak myslím že biologických wikipedistů je docela dost, takže by to šlo a například já bych si takovou spolupráci rád vyzkoušel. Ale navrhoval bych to takhle: napsalo by se třeba pět návrhů na vylepšení a každý by se vždy připsal pod ty, které by měl zájem editovat. Pak by se pro spolupráci vybral ten návrh, který by měl zájem editovat největší počet wikipedistů - tím by se zajistilo, aby opravdu docházelo ke spolupráci, tzn. představoval bych si práci alespoň 4 lidí. Co ty na to? --Vojtech.dostal 5. 2. 2010, 11:40 (UTC)
Mě se tvůj návrh zamlouvá, asi tak nějak bych si to představoval i já. Myslím, že i v současné době je tu hned několik článků, které by se po zpracování nemnoha nedostatků mohly dostat mezi dobré. --Trachemys 5. 2. 2010, 12:18 (UTC)
Dobře, tak hurá do toho. Přes víkend to zkusím nějak graficky spracovat a hodit na úvodní stránku wikiprojektu. Ostatní můžete zatím vyrukovat s návrhy. :) --Hagar 5. 2. 2010, 22:17 (UTC)
Můžeš, ale je otázkou, jestli je to přínosné. Bývá lepší prostě pár dalších obrázků nějak začlenit do článku. Když už tam galerie musí pak být, tak jí zas nedělat dle mého extrémně velkou. 3-4 obrázky jsou dle mne dostatečné. Ale jak jsem psal, je to můj názor a fandím spíše rozšíření textu a následně doplnění obrázky :) --Chmee2 8. 3. 2010, 17:14 (UTC)
Chápu to podobně jako Chmee, samozřejmě ale záleží na konkrétním článku - někdy galerie žádoucí je a někdy úplně stačí např. odkaz na commons . --Vojtech.dostal 8. 3. 2010, 17:15 (UTC)
Potřeboval bych pomoci se zvolením licence. Autor fotky dovoluje použít pouze české wikipedii. Co tedy při nahrávání na commons zvolit?
Jinak až se dovím pod jakou licenci nahrávat, tak tady http://www.biolib.cz/cz/galleryuser/?uid=3312 můžete vybrat libovolné fotografie, poslat mi na ně odkaz a já se s autorem domluvím na jejich uvolnění.
S přáním pěkného dne --Hagar 9. 3. 2010, 09:54 (UTC)
Vždyť na en wikipedii je mnoho obrázků z filmů, které u nás nemůžemepoužívat. --Hagar 9. 3. 2010, 10:57 (UTC)
Na anglickojazyčné Wikipedii využívají ustanovení americké legislativy známé jako fair use, které české právo podobně jako právo mnoha dalších zemí nezná. Z toho důvodu jsou tyto obrázky nahrané jen na anglickou Wikipedii, nikoliv na Commons. Česká Wikipedie se však podobně jako Commons rozhodla využívat jen svobodné licence, protože chce aby veškerý její obsah mohli její uživatelé svobodně dále využívat. Neakceptuje tedy žádná omezení typu "jen pro Wikipedii" nebo "jen ke vzdělávacím účelům". Z toho důvodu zde také prakticky žádné obrázky nahrané nemáme, všechno se lifruje na Commons. Jan.Kamenicek 9. 3. 2010, 11:44 (UTC)
Reference
Dobrý den, poradí mi někdo, jak vkládat do textu zdroj, tj. odkaz na literaturu nebo webové stránky?
Nemohu to v nápovědě najít. Předpokládám že na to existuje nějaké rozhraní či šablona.
Děkuji Vojtěch Zavadil 27. 3. 2010, 10:19 (UTC)
Samozřejmě. Odkaz na literaturu takto:
<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul =
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
Reference na web:
<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul =
| url =
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
Dají se někam do taxoboxu zapsat mladší synonyma? Jan.Kamenicek 29. 3. 2010, 19:41 (UTC)
No, jo, synonyma se dají napsat jako " |synonyma =" --Vojtech.dostal 30. 3. 2010, 05:41 (UTC)
Aha, logické :-) V dokumentaci šablony jsem to totiž nenašel, tak jsem v tom hledal zbytečnou vědu. Díky. Jan.Kamenicek 30. 3. 2010, 06:31 (UTC)
Ručně kreslená fylogeneze
Co říkáte na tohle? Je to sice rozkošné, ale 1. nelze to jen tak měnit podle aktuálního stupně poznání, 2. o fylogenezi ptáků se ví s jistotou jen to, že není nic jisté. Navíc nevím, jestli to není odněkud obkreslené, pak by to možná bylo copyvio... Objevil jsem další --Ben Skála 5. 5. 2010, 17:11 (UTC)
Podle mě to především není v souladu s dnes používaným systémem zobrazování fylogenetických vztahů, kterým je kladistika. Jan.Kamenicek 5. 5. 2010, 18:07 (UTC)
No, při troše dobré vůle je tam to dichotomické větvení zhruba vidět ;) --Ben Skála 5. 5. 2010, 18:13 (UTC)
Srdečně zdravím všechny účastníky Wikiprojektu. Nebyly by nějaké pěkné rostlinky či roztomilá zvířátka do Zajímavostí? Pokud ne, beru i choroboplodné zárodky :-)) Obecná kritéria jsou na WP:Z#Pravidla pro výběr hesel do Zajímavostí. Moc díky. Jan.Kamenicek 16. 5. 2010, 19:50 (UTC)
Roztomilý živočich to moc není, ale přidal jsem ti tam kraba. Zkusím ještě popřemýšlet. --Vojtech.dostal 17. 5. 2010, 07:17 (UTC)
Krab je perfektní. Klidně takhle dál :-) Ještě jednou díky. Jan.Kamenicek 17. 5. 2010, 07:48 (UTC)
Pořadí taxonů v taxoboxu
Něco pro technicky zdatnější než jsem sám: Náhodou jsem zavítal na stránku Krakatice a překvapilo mě pořadí taxonů v taxoboxu, zjednodušeně: živočichové->měkkýši->prvoústí->hlavonožci. Když jsem to chtěl opravit, zjistil jsem, že ve zdrojovém textu je pořadí správné. Chyba tedy asi bude v šabloně taxoboxu. Uměl by to někdo opravit?--Petr Karel 22. 10. 2010, 09:45 (UTC)
není chyba v tom, že pododdělení je níže než kmen? Podle mě totiž kmen = oddělení, pododdělení = podkmen. podle mě by prvoústí neměli být pododdělení. --Vojtech.dostal 22. 10. 2010, 12:39 (UTC)
Dík. To je podivné a přehlédl jsem to (sám to opravovat nebudu, nemám taxonomické ranky rád, zejména "oddělení", které botanici a zoologové používají rozdílně; je to minimálně u článků věnovaných hlavonožcům, možná i jinde). Když se tedy vrátím ke své prosbě, modifikuji ji: Může někdo schopnější ověřit, že taxobox zobrazuje taxony v pořadí podle Kategorie (biologie)#Všechny taxonomické kategorie, a na jaké úrovni bude problémové oddělení: nad (bot.) nebo pod (zoo.) třídou. --Petr Karel 22. 10. 2010, 12:53 (UTC)
prozatím jsem to vyřešil změnou na taxonomickou úroveň "nezařazený kmen". Je to více v souladu se současnými postupy, které taxonomické kategorie omezují co nejvíce. --Vojtech.dostal 22. 10. 2010, 17:44 (UTC)
Dík. Podle tvého vzoru jsem opravil ostatní stránky (které jsem našel), kde se problém vyskytoval.--Petr Karel 25. 10. 2010, 07:36 (UTC)
Arsen v DNA
Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Ahoj, v Science vyšel docela převratný článek, který oznamuje nález bakterie, jež může v DNA mít místo fosforu arsen. (viz [1]). Doporučuji ještě tak dva měsíce počkat a pak se pustím do opravy těch článků, jichž se to týká - a že jich pár bude. Dobrou noc, --Vojtech.dostal 2. 12. 2010, 23:57 (UTC)
@Vojtech.dostal: tak kolik jich bylo? A já myslel, že se mají používat jen sekundární zdroje. Nicméně k potvrzení nedošlo, spíše naopak, takže pokud došlo k nějakému uvedení, pak by bylo vhodné články revertovat, nebo alespoň upravit, aby bylo jasné, že to nebyla pravda. HlTo CZ (diskuse) 6. 3. 2016, 20:15 (CET)
Spolupráce s projektem Chráněná území
Zdravím vás, kolegové. Na Wikipedii existuje WikiProjekt Chráněná území. V rámci zakládání desítek hesel o národních přírodních rezervacích, památkách a přírodních rezervacích a památkách na Wikipedii vzniklo mnoho červených odkazů na zatím neexistující články o ohrožených rostlinách a zvířatech. Dovolil jsem si založit (zatím za Středočeský kraj) seznam požadovaných hesel z oblasti flóry a chtěl bych vás poprosit, zda-li byste při úvahách, která nová hesla založit, nemohli k tomuto seznamu přihlédnout. Díky a přeji vám mnoho úspěchů. --Krvesaj 8. 12. 2010, 11:50 (UTC)
Hlavatka
Založil jsem rozcestník hlavatka jako náhradu za přesměrování na sekyru. Jako laik chci poprosit o zkouknutí (myslím tím hlavně vhodnost rozlišovačů pro rod ryb a rostlin) a zafixování odkazů na tuto stránku (někde by imho byl lepší odkaz na konkrétní druh). Dík, --Gumruch 19. 12. 2010, 00:14 (UTC)
trochu jsem to poupravil. Díky, takové rozcestníky jsou potřeba. --Vojtech.dostal 6. 1. 2011, 12:53 (UTC)
Chrupavčití
Zdravím, našel jsem v některých článcích, že jeseter patří mezi chrupavčité, v jiných mezi jeseterovité. Mám chápat, že chrupavčití = jeseterovité? Nebo je to někde špatně? Mohl by to někdo projet a opravit to v souvisejících článcích? Díky. Palu 6. 1. 2011, 01:13 (UTC)
Ahoj. Mohl by se někdo kompetentnější než já kouknout na článek Mločíci, nějak ho aspoň trochu rozumě upravit, správně zařadit do taxonomie (podle Obojživelníci jde o samostatný řád, ne součást rodu mloků), doplnit kategorie a interwiki? Předem díky. --Harold 15. 2. 2011, 17:30 (UTC)
Tak zase já. :-) Během pár dnů se nám tu sešly dva články pojednávající o tomtéž: Blánatec kentský a Hymenophyllum tunbrigense. Prosím někoho o vyřešení, díky. --Harold 26. 3. 2011, 20:35 (UTC)
Tak zase já ;) Děkuji za upozornění, obě to byly seminární práce studentů dr. Novotného, přičemž jeden ze studentů místo o rodu psal o druhu a vznikl překryv. Sloučeno. --Vojtech.dostal 27. 3. 2011, 07:01 (UTC)
Lev, tygr, jaguár...
Pěkný den, nechtělo by sjednotit články a rediry u velkých kočkovitých šelem (a v dalších podobných případech)?
Chtěl bych upozornit na vzkniklou diskuzi ke článku Šablona:Taxobox, konkrétně na "Viry". Pokud by tento návrh prošel, prosil bych, aby mě wikipedista, který změny provede (sám si na ně netroufám) kontaktoval a já bych jej informoval o detailnějším vzezření. Předem děkuji. Skaal. 21. 10. 2011, 14:29 (UTC)
Spolupráce
Dobrý den, I don't know who can speak English here and who don't, but I would like to propose an idea. Writing (translating) this articles as a team:
The articles are currently written in English, Russian, and Vietnamese. I would like the users of Czech Wikipedia to join as well!--Mishae 13. 11. 2011, 23:03 (UTC)
What is the point in writing about these obscure moths? :D Btw, the articles on English wikipedia are hardly encyclopedic entries, they would be probably deleted unsatisfactory here. --Vojtech.dostal 14. 11. 2011, 17:41 (UTC)
Well, Wikipedia is an encyclopedia, don't you agree?, and moths are part of biology. Plus, how many articles does Czech Wikipedia have? 212,004? Well, with this, chances are, you will have molre then that! Btw, does Czech Wikipedia allow stub articles? Because with the amount of articles that you have I think this would be a great feat to add?! Not to mention, I used to believe that as soon as there is an article being developed, the other nation (Czech Republic, for example) will try to translate the article, no matter how small it is, into their language. Realize that the same artcles I posted could be read in Russian, Vietnamese, and partiallhy thanks me, in Ukranian! So, how about Czech?--Mishae 15. 11. 2011, 01:30 (UTC)
We do have stubs and entries on these moths could easily be written as stub articles (although a bit longer than what is on English wikipedia). But I am not sure that we translate every obscure article we come across... There are still much more important topics which are not covered enough. Hyposmocoma moths might be interesting for you and me, but not many Czechs would be looking for them in our encyclopedia. --Vojtech.dostal 15. 11. 2011, 08:29 (UTC)
So, which means we will work together?--Mishae 15. 11. 2011, 18:52 (UTC)
I am not sure if I understand you but I do not see any piece of teamwork in translating these articles. It would be easier to use czech books and write them from scratch. What exactly do you mean by work together? --Hagar 15. 11. 2011, 21:27 (UTC)
What I mean by that is what I mean. You see, both me and Vojtech.dostal interested in those articles, which means we might work together on them. I can see you got an interest in it as well, otherwise you wouldn't have asked.--Mishae 16. 11. 2011, 04:35 (UTC)
I sure am interested in Biology, I might even like to read these articles, but I have currently other plans.--Vojtech.dostal 16. 11. 2011, 07:42 (UTC)
O.K., when you will be done with "your plans", just let me know!--Mishae 16. 11. 2011, 22:35 (UTC)
Vegetace
Při recenzi článku Dobročkovské hadce jsem narazil na problém, kdy nevím jak se postavit k použití vědeckého označení vegetace. Myslím si, že je to pro běžného čtenáře neodborníka nesrozumitelné. Jak v tomto případě postupovat?--Juandev 26. 2. 2012, 13:41 (UTC)
V článku jsem to trochu přeformuloval. Ale celkově to je problém. Jestli mít článek Fagion nebo květnatá bučina. Tvrdý luh je přibližně to samé jako podsv. Ulmenion atd. Tady to je ještě v pohodě. Ovšem nazvat česky některé svazy, asociace aj. lze často více způsoby. Zatím toho tady o vegetaci moc nemáme, něco málo třeba Acidofilní bučina. Asi by chtělo se držet názvů v nějaké literatuře, napadá mě vegetace ČR, kterou tvoří v současné době skupina kolem Milana Chytrého. Zatím není dokončeno ale v dohledné době bude. 3 díly už vyšly.--Don Pedro 26. 2. 2012, 16:48 (UTC)
Ještě je taky průšvih, že máme víc systémů, kromě botanického, taky lesnický, popř. geobicenologický a ty jednotky jsou nestejné a vzájemně se překrývají. Když sem přijde wikipedista lesák, který je zvyklý na lesnické hodnocení lesa, tak to tak bude dělat. To by tak nevadilo, hlavně článek musí být psán v jednom systému.--Don Pedro 26. 2. 2012, 16:51 (UTC)
Já myslím, že musí přijít někdo znalý a napsat nějaké seznamy biotopů (seznam biotopů v České republice?). Pak se od toho ostatní můžou odpíchnout a začít psát i ty články. Nechtěl by ses toho v dlouhodobém horizontu ujmout ty, Done Pedro? --Vojtech.dostal 26. 2. 2012, 16:55 (UTC)
Díky. Tak ono, když to bude alespoň nalinkováno, tak to zakládá perspektivu, že v budoucnu to čtenář pochopí - což u je pro mě přijatelná praxe. Zvlášť u tý vegetace. Pokud se uvádí latinsky druhy, které na lokalitě rostou, možná by se mělo hodit do poznámky o co se jedná.
Když řikáš držet se Chytrého, tak to znamená uvádět ty názvy česky? I když, mě je to víceméně jedno - v ekologii, ani ve Specielní botanice jsem fytocenologii Česka nebrali.--Juandev 26. 2. 2012, 17:14 (UTC)
Já právě nevím. Držel bych se asi tohoto: http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/vegetace.php zatím chybí lesy, ale snad v průběhu letoška budou. Teď je otázka, jestli ty články psát česky. Někdy ty názvy jsou dlouhé. Tedy jestli napsat článek Bromion erecti nebo subatlantský širokolistý suchý trávník.--Don Pedro 26. 2. 2012, 17:38 (UTC)
To je dobrý přehled, z toho by souhrnný seznam udělat určitě šel. A co se týče čeština/latina: minimálně někdy to česky musíme udělat, protože některé názvy (květnatá bučina) jsou i česky obecně známé. Podle mně ani subatlantský širokolistý suchý trávník nevypadá tak špatně. Opravdu Done Pedro, nechtěl by ses do takového tabulkového seznamu pustit? Stačí třeba v Excelu, abych ti ulehčil práci. Biotopy jsou tu hrozně zanedbané, a přitom je to vyloženě encyklopedicky snadno zpracovatelné. --Vojtech.dostal 26. 2. 2012, 18:01 (UTC)
IMHO by to mělo být v plurálu.--Juandev 26. 2. 2012, 19:14 (UTC)
Je pravda, že je zažitý spíš plurál. Ale ve wikipedii se většinou dává přednost jednotnému číslu. Tedy je otázka, jestli člának pojmenovat květnatá bučina nebo květnaté bučiny. Když plurál, tak všude, když singulár, tak taky všude.--Don Pedro 26. 2. 2012, 19:18 (UTC)
Jak chceš, já že jsem to viděl všude v plurálu a řekl bych, že i Bromion erecti je plurál. Takže to bude Bromion erectus?--Juandev 26. 2. 2012, 19:24 (UTC)
Nikoliv to je skloňování, jednotlivé fytocenologické jednotky mají své koncovky, pro svaz je koncovka -ion, asociace má -etum atd., např. sv. Carpinion betuli, as. Galio sylvatici-Carpinetum.--Don Pedro 26. 2. 2012, 21:55 (UTC)
Dobře, tak to udělám. V excelu nebo nějaký seznam s odrážkami? Zatím nejsou lesy, tak to já udělám z něčeho jiného a až vyjdou, tak se to malinko přizpůsobí. V rámci ČR to je dobré, ale jakmile se dostaneme za hranice ČR, jsou tam pak další společenstva. Jinak snadno zpracovatelné to rozhodně není.--Don Pedro 26. 2. 2012, 18:09 (UTC)
No, já to myslel tak, že katalogy biotopů jsou myslím vyloženě v duchu "encyklopedických snah o klasifikaci všeho", podobně jako to děláme na Wikipedii. Jinak samozřejmě je problém, že systémů je mnoho a zároveň si nemusí zcela odpovídat. Při tvorbě článků určitě budeme potřebovat nový infobox, ale to asi až v další fázi. Jinak k formátu seznamu: teď mě napadlo: já bych to zpracoval do tabulky, jako se to dělá s chráněnými územími: tedy takto. Měli bychom si rozmyslet, jaké sloupce by tam měly být. Odhadem - kolik položek by měl takový seznam? Méně než sto? V první řadě stačí pouhý výčet, klidně prostě s odrážkami. Pak budeme přemýšlet, jak ho co nejlépe zpracovat do podoby wikiseznamu a co tam uvést (fotka, česky, latinsky, anglicky?, kód?, něco dalšího?) --Vojtech.dostal 26. 2. 2012, 19:35 (UTC)
PS: když bude výčet biotopů, tak už ti s ním vypomohu. Ale v téhle fázi prostě nevím, jakého klasifikačního systému se držet (např. Chytrý, zdá se, používá ve svém Katalogu biotopů trochu jiné názvy biotopů než jsou na té odkazované stránce...) --Vojtech.dostal 26. 2. 2012, 19:35 (UTC)
Zatím zcela nerozumím, jak to do té tabulky udělat. Ta společenstva mají přece hierarchickou úroveň, třída se dělí na řády, řády na svazy, svazy na asociace plus jsou i podjednotky, podsvaz atd., kde je to potřeba. Takže to je vlastně takový strom jako v taxonomii, jako se řád dělí na čeledě, čeledě obsahují rody atd. Je to obdoba. To že to má M. Chytrý jinak, na ty české názvy není nějaký úzus. Vědecký název syntaxonu je řídí podle mezinárodního kódu fytocenologické nomenklatury. Asi se držet názvu podle Chytrého, redirekt z vědeckého názvu a další redorekty z dalších často používaných variant českých názvů.--Don Pedro 26. 2. 2012, 21:55 (UTC)
Hm. Nedošlo mi, že je to tak propracované. Prohlížím si výše uvedené URL. Asi v této fázi nemá cenu např. psát články jak o svazích, tak o asociacích. Přijde mi, že rozumná kategorie jsou svazy. Tedy udělejme tabulku všech svazů (snad jich v Česku bude cca do stovky (?)). Třeba takto:
== Třída Loiseleurio-Vaccinietea Eggler ex Schubert 1960 - Alpínská vřesoviště ==
Je to reálné a dává to aspoň trochu smysl? Zapomněl jsem na něco důležitého? Komentujte a kritizujte tento návrh, navrhněte vlastní alternativy. --Vojtech.dostal 26. 2. 2012, 22:10 (UTC)
Ty kódy AAA jsou jen pro potřeby té publikace, tady jsem to vymazal. Problém je přehlednost, třeba ta alpinská vegetace se u nás dělí na 4 třídy, které jsou stejnocenné. Tady je zrovna vtip ale v tom, že alpíbská vegetace je u nás hrozně jednoduchá, protože máme třeba málo bazických substrátů v horách, tedy kdybychom zašli do ALP, Karpat, bude to o mnoho řádů složitější. Ale to je teď jedno. Ovšem pro přehlednost by chtělo sdružovat k sobě třídy alpinské vegatace, mokřadní, lesů atd, nemíchat mezi sebou. Myslím, že kromě lesů nám články do úrovně svazů stačí. Samozřejmě je nutné uvádět někde i k tem třídám odborné názvy a také budou mít články.--Don Pedro 26. 2. 2012, 22:38 (UTC)
Přemýšlím jak naznačit v tabulce tu hierarchii. Alpinská a subalpinská vegetace má v ČR 4 třídy, které se dělí do svazů... Je to zjednodušené, mezi třídou a svazem je rank řád, který není pro zjednodušení uveden. Nělde bude potřeba podsvaz. Třeba tradičně se rozlišují biotopy pcháčové louky a tužebníková lada, kdy oboje patří do sv. Calthion, to první je podsvaz Calthenion, druhé podsv. Filipendulenion. Spíš by se hodila jakási tabulka ve formě kladistického stromu, ale jak to technicky udělat, to nevím. Autory za jmény svaz aj. by se nemuseli psát, pokud se na úvod uvede, že nomenklatura syntaxonů je podle.... Ať to tam nepřekáží--Don Pedro 26. 2. 2012, 22:47 (UTC)
Já bych se furt pokusil dodržet tu formu seznamů, protože ty nám umožní narvat tam i jiný zajímavý obsah (fotky). Jak na to tak koukám, tak to asi stejně budeme muset rozdělit. Zaveďme tedy články typu:
A do těchto seznamů jednotlivé kapitolky jakožto třídy... je to lepší? Řády bych uváděl v článcích o třídách, podsvazy v článcích o svazech. Nomenklaturu syntaxonů odstraň tam, kde ji nepovažuješ za nutnou (u všech ranků?). --Vojtech.dostal 26. 2. 2012, 22:52 (UTC)
To už by šlo. Zbývá pak vytvořit seznam seznamů, tedy nějaké místo, přehled té vegetace, kde to bude vše shromážděné na jednom místě. Nomenklatura nemusí být nikde, pokud se v úvodu uvede, podle čeho článek nomenklaturu bere.--Don Pedro 26. 2. 2012, 23:05 (UTC)
Fajn. No souhrnný článek by měl být Vegetace v Česku; jednotlivé typy stanovišť (např. alpínská a subalpínská vegetace) by tam byly pojednány jako kapitoly a v rámci nich by se odkázalo na {{podrobně|seznam bla bla bla}}. Pokusme se tedy připravit první, vzorový seznam třeba na této stránce: Wikipedista:Vojtech.dostal/Pískoviště --Vojtech.dostal 26. 2. 2012, 23:14 (UTC)
Popis
A nestálo by za to to tam hodit popis každého celku v krátkém shrnutí?--Juandev 27. 2. 2012, 07:10 (UTC)
Myslím, že pro popis tam už asi ani není dost místa (sloupce by se staly velmi úzkými). Navíc stručný popis je vlastně český název. Podrobnější info asi bude muset být v samostatných článcích.--Vojtech.dostal 27. 2. 2012, 07:42 (UTC)
Spec.div.
Co to je spec.div. u taxonu? Máme tu na to článek? Píše se to kurzivou?--Juandev (diskuse) 11. 3. 2012, 07:46 (UTC)
Znamená to "různé druhy". Kurzívo bych to nepsal. Článek o tom je spíš heslo do slovníku, takže spíš ne.--Don Pedro (diskuse) 11. 3. 2012, 07:56 (UTC)
Aha, já že běžný čtenář tomu nerozumí. Tak jsem dumal jak to ošetřit.--Juandev (diskuse) 11. 3. 2012, 08:40 (UTC)
Dalo by se to řešit poznámkou.--Don Pedro (diskuse) 11. 3. 2012, 10:25 (UTC)
Zdravím všechny účastníky projektu. V nedávné době došlo k založení projektu Všeobecné vzdělávání, který se zaměřuje na pokrytí předmětů středoškolského učiva. Jednou z větví projektu je i biologie, na kterýžto bych vás rád upozornil pro případnou spolupráci popřípadě inspiraci. S pozdravy --18. 3. 2012, 14:27 (UTC), Utar (diskuse)
Super, díky za info. --Bodlina (diskuse) 18. 3. 2012, 15:45 (UTC)
Evaluace projektu
Dobrý den,
zkoumám české WikiProjekty. Je tu nějaký pamětník, který by dokázal ohodnotit stav projektu a jeho působení v rámci české Wikipedie?--Juandev (diskuse) 3. 6. 2012, 18:16 (UTC)
ahoj, já o tomto projektu klidně poreferuju - nejsem superpamětník jako Cinik, ale mám přehled, co se tu dělo (moc toho nicméně nebylo). Někdy si mě odchytni a napiš, co tě zajímá.--Vojtech.dostal (diskuse) 3. 6. 2012, 19:01 (UTC)
Dvouděložné
Dobrý den,
předkládám k uvážení, příp. žádám o radu co s tím:
máme na wiki dva tematicky se překrývající články obsahující přehled čeledí: Dvouděložné a Vyšší dvouděložné. Prvně zmíněný článek obsahuje jen známější čeledi bez zařazení do řádů, zato tu jsou uvedeny některé známější rody. V článku Vyšší dvouděložné je vyčerpávajícím způsobem zpracovaný moderní systém, avšak bez zástupců. Myslím, že by bylo dobré přehled sjednotit do jednoho článku. Co si o tom myslíte? Třída 'dvouděložné' je po taxonomické stránce zastaralá kategorie a existence dvou přehledů mi připadá matoucí. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 6. 2012, 13:35 (UTC)
Navrhuji toto: přehled rodů je velmi dlouhý a v obou článcích dělá paseku, pokud má být vyčerpávající. Navrhuji vytvořit články Klasifikace vyšších dvouděložných a Klasifikace nižších dvouděložných (po vzoru klasifikace hub, klasifikace eukaryot) a zpracovat systém (a nejlépe i fylogenetický strom) v nich. Na oba články bychom odkázali v článku dvouděložné (což je článek, kde informace budou hledat studenti základních a středních škol) a na příslušný článek bychom rovněž odkázali v článcích "nižší dvouděložné" a "vyšší dvouděložné" (což jsou články kde budou hledat informace vysokoškoláci a odborníci). --Vojtech.dostal (diskuse) 12. 6. 2012, 13:43 (UTC)
Dobře, zatím to ale ponechám ve stávající podobě, protože by z těch článků po přesunu přehledů mnoho nezbylo. Oba rozšířím, až dodělám čeledi a řády (pokud to tedy někdo neudělá dřív). Mám ještě dotaz ke kategoriím: je účelné dávat do článku kategorii na to samé? Tedy např. do článku bobovité Kategorie:Bobovité, nebo stačí nadřazená Kategorie:Bobotvaré a Kategorie:Botanické čeledi? Děkuji. Vojtěch Zavadil (diskuse) 18. 6. 2012, 11:35 (UTC)
Pokusil jsem se tento článek uchránit před smazáním alespoň základním rozšířením, nicméně nejsem z oboru a tak prosím zdatnější biologii o drobnou kontrolu nebo rozšíření, nevím podle seznamu členů, koho vybrat, tak píšu obecně na projekt. Díky --Mates245 (diskuse) 24. 6. 2012, 19:26 (UTC)
Vzteklina
Dobrý večer. Navrhl jsem odebrat DČ u článku vzteklina, ovšem bylo by skvělé, pokud by byl někdo schopen a ochoten heslo řádně ozdrojovat. Díky. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 7. 2012, 18:04 (UTC)
Jinan dvoulaločný
Ahoj, mohl by nějaký dostatečně znalý přírodovědec sjednotit do správného stavu nekonzistentní zařazení jinanu do taxonomického stromečku? Někde se řadí mezi jehličnany, někde je vedle jehličnanů. Relevantní hesla ke kontrole: jinan dvoulaločný, jinanotvaré, nahosemenné, jehličnany, možná další jej zmiňující. Problém asi vzniká díky tomu, že na některých stránkách je užito morfologické, na jiných kladistické třídění. Díky! --Adam Hauner (diskuse) 8. 11. 2012, 22:36 (UTC)
Latinské zkratky
Nedávno jsem dával dohromady seznam zkratek používaných především v odborných a mezinárodních popisech druhů. Nedaří se mi ale najít zdroje či významy pro následující:
cf. - confer, srovnej - nemám zdroj
non orig. - pojetí neodpovídající popisu původního autora - nemám zdroj
not. - ??? (notatia? notatio?)
stat. nov. - ???
Pokud byste měli k dispozici nějakou publikaci, která tyto zkratky vysvětluje, ocenil bych, pokud byste mi mohli poskytnout sken/foto příslušného textu, nebo rovnou položky do seznamu doplnit. Díky.--Xth-Floor (diskuse) 20. 7. 2013, 09:15 (UTC)
Články o rostlinách pod místním názvem
Chci se poradit ohledně článku Luo-chan-kuo. Jsem pro to článek přesunout pod latinský název rostliny, tedy Siraitia grosvenorii. Luo-chan-kuo je čínské pojmenování a nikoliv český název rostliny, která české jméno zatím nemá. Co si o tom myslíte? Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 8. 2013, 05:13 (UTC)
Dle mého názoru: latinský název rostliny jako název článku, luo-chan-kuo a zvláště buddhovo ovoce jako přesměrování. --Bodlina (diskuse) 12. 8. 2013, 08:06 (UTC)
Axis - jeleni - jelenovití
Výše uvedené články spolu moc nesedí a já nejsem schopen je opravit. Článek jelen neříká nic o axis a axis indický, ty jsou ale řazeni do podčeledi jeleni a v jelenovitých jsou taky. Dělá to na mě dojem, že jelen a jeleni jsou dva rozdílné pojmy. Podobný dojem mám i z biolib. Jestli to tak je nebo je to ještě jinak bych rád nechal zkušenějším zde a požádal bych, zda by nebyl někdo ochoten to nějak k sobě napasovat, aby to uceleně dávalo smysl (třeba vytvořením aspoň pahýlku jeleni, případně úpravou dosavadního jelen, také správnými odkazy z článků o axis apod. na konkrétní článek jelen/jeleni apod). Snad jsem problém popsal aspoň trochu srozumitelně. Díky za pomoc. --Palu (diskuse) 10. 4. 2014, 14:40 (UTC)
Jeleni (Cervinae) jsou z taxonomického hlediska podčeleď čeledi jelenovití. Do této podčeledi spadají rody Axis (axisové), Dama (daňci), Cervus ("klasičtí" jeleni, jeleni sika a wapiti), Elaphurus (jelen milu), Hyelaphus (jelínci), Panolia (jelen lyrorohý), Rusa (sambarové) a Rucervus (barasinga). Je pravda, že článek věnovaný konkrétně této podčeledi chybí. Taxonomie je sice popsána v článku o čeledi, ale je zastaralá, chtělo by to aktualizaci. Rozhodně je špatné IW propojení současného článku jelen na články o rodu Cervus, jelikož tomu obsah českého článku neodpovídá. Navíc i tam je zastaralá taxonomie - viz jelen lyrorohý (nyní samostatný rod Panolia). --Vachovec1 (diskuse) 10. 4. 2014, 17:44 (UTC)
Dobrý den, narazil jsem na tuto stránku, kde název článku nesouhlasí s textem, který uvádí jako primární modernější název glosofága dlouhojazyčná (dodal jsem referenci). Mělo by se to asi přesunout s ponecháním přesměrování, ale raději bych to nechal vám biologům.--RPekař (diskuse) 28. 4. 2014, 11:04 (UTC)
Dobrý den, jsem v rozpacích nad překladem a zejména názvem článku Megaherby. Český název pro toto společenstvo rostlin nejspíš není vytvořen. Domnívám se, že takto tvořit nová česká slova není úkolem wikipedie. Přikláním se proto k přesunu článku na název Megaherbs, rád bych se ale zeptal komunity na názor, jak s případy tohoto typu nakládat. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 22. 5. 2014, 07:08 (UTC)
souhlas! pokud nebyl publikován český ekvivalent --Vojtěch Dostál (diskuse) 22. 5. 2014, 09:08 (UTC)
Není-li český ekvivalent, tak jsem také pro anglický výraz Megaherbs. Vzhledem k tomu, že jde o společenstvo, nikoli konkrétní taxon, latinský název asi také nebude k dispozici. --Vachovec1 (diskuse) 22. 5. 2014, 10:05 (UTC)
@Vojtěch Zavadil Jsme na cswiki, tak tu snad budem psat v češtně a ne v angličtině. A proto nesuhlasim s přesunem. Megaherbs = Megaherby anglicky.--Toмa646 (diskuse) 27. 5. 2014, 18:49 (UTC)
Hadat se o jedno pismenko nebudu, ale tagle je to prostě blbě.--Toмa646 (diskuse) 27. 5. 2014, 18:55 (UTC)
Tomáši, když chcete někoho přesvědčit, používejte k tomu argumenty. A přečtěte si argumenty naše. "Prostě blbě" je dost slabý příspěvek do diskuze. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 5. 2014, 07:16 (UTC)
Nebál bych se počeštěného výrazu "megaherby", v angličtině je zástupce této skupiny "megaherb" a to "s" na konci značí množné číslo; jó, kdybyste chtěli "velkobýlí", tak by to byla jiná.--Faskal (diskuse) 28. 5. 2014, 07:58 (UTC)
Případ je to poněkud nejednoznačný, proto jsem jej přednesl k diskuzi. Vycházím z toho, že wikipedie by neměla tvořit nové pojmy, měla by používat pojmy již někde publikované. I když se jedná o drobnost, megaherby je novotvar vzniklý zde na wikipedii. Těžko se mi hledají nějaké paralely. Eudicots bych také nenazval eudikoty, pokud by nebyl již vytvořen český ekvivalent. Za chvíli bychom byli na wikipedii u tvorby nových názvů rostlin přidáním koncovky k latinskému jménu. Situace je trochu komplikovaná tím, že termín neoznačuje taxonomickou skupinu (rod ap.), je to spíše triviální název pro společenstvo rostlin z Novozélandských ostrovů. Příbuzné a podobné rostliny z jiných míst se takto neoznačují. Není to nic moc podstatného, tento případ je ale i určitý precedens pro další obdobné případy a bylo by dobré dojít k jednoznačnému závěru. Vojtěch Zavadil (diskuse) 28. 5. 2014, 09:51 (UTC)
Příklad s "Eudikoty" je přesný. Souhlasím s Vámi, nelze aby wikipedie vymýšlela nová česká slova z anglických a myslím že by s Vámi, s tímto řešením, souhlasil téměř každý wikipedista. Žádný precedens tady jistě být nemůže. Nezbývá než Toma 646 přesvědčit nebo věc prosadit přes jeho odpor (dříve nebo později). Nicméně on je autorem těch textů a jednání by tomu mělo odpovídat. Jen doufám , že si wikidovolenou neberete kvůli tomuhle nesmyslu. --I.Sáček, senior (diskuse) 11. 6. 2014, 19:54 (UTC)
To jistě ne pane Sáčku. Mám spoustu jiné užitečné práce (zde) a jsem také celkově poněkud znechucen atmosférou která na wiki v současnosti panuje, tak si dávám pauzu. Až to budu zase dělat s radostí a s přesvědčením, budu pokračovat. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 6. 2014, 14:17 (UTC)
Tu atmosféru na wiki určitě dělají jen ty vedra. Přesvědčen, že jste zde vítán budete jistě moci být úplně oprávněně,jste zde potřebný asi jako doktor v nemocnici. Do rozkvétajícího barevného chaosu vnesete zase potřebný řád. Přeji hezké prázdniny a hlavně hodně slunečných dnů. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 6. 2014, 18:31 (UTC)
Cizojazyčné názvy jako synonyma
Pannage do svých článků přidává cizojazyčné názvy (např. Cvrčík mravenčí) a uvádí je jako synonyma. U několika jsem to odstranil, protože mi to připadá nesmyslné. Byl jsem nicméně sprdnut na diskuzi, proto prosím kolegy biology o jejich názor. --Ragimiri 21. 9. 2014, 12:53 (UTC)
Zdravím, tohle mi jako "sprdnutí" nepřijde, a rozhodně to tak myšleno nebylo, byl to pouze dotaz! A pokud to tak berete tak se omlouvám. A budu velice rád, když mi to bude vysvětleno, nerad bych uváděl něco, co není pravda. A jelikož mi Ragimiri stále neodpověděl, ačkoli synonyma ihned odstranil, budu rád, když se mi dostane odpovědi zde. S pozdravem Pannage - M.T.L - (diskuse) 21. 9. 2014, 13:03 (UTC)
Cizojazyčné názvy (slovensky, anglicky) nelze považovat za synonyma dle biologické nomenklatury. V českých textech se obvykle uvádí české a latinské jméno taxonu. K českému jménu mohou existovat česká synonyma, k latinskému jménu zase latinská synonyma. Ovšem například slovenský název není v žádném případě synonymem k českému jménu. Zmiňovaný cvrčík mravenčí české synonymum nemá, pouze latinské synonymum Blatta acervora. Zato pro takový hadinec obecný (Echium vulgare) existují synonyma latinská (např. Echium violaceum), česká (např. haděnec obecný) i české lidové názvy (např. liščí ocas, vlčí ocas, žebrák). Čili je třeba rozlišovat - cizojazyčné názvy do článku, a obzvláště mezi synonyma, nepatří, lidové názvy jsou přípustné, avšak nelze je označit za synonyma. --Vachovec1 (diskuse) 21. 9. 2014, 18:49 (UTC)
V pořádku, tohle beru jako fundovanou odpověď, a "synonyma" z článků odstraním. Ještě dotaz, lze cizojazyčné názvy uvádět v článcích, a pod jakou hlavičkou, či do článků skutečně vůbec nepatří? S pozdravem Pannage - M.T.L - (diskuse) 21. 9. 2014, 19:45 (UTC)
Cizojazné názvy se v článcích neuvádějí, důvodem je existence mezijazykových odkazů. Pokud bude chtít čtenář znát název taxonu v jiném jazyce, jednoduše si rozklikne příslušný mezijazykový odkaz. Dokonce stačí jen podržet kurzor nad příslušným odkazem v levém sloupci a vedle kurzoru se objeví malý rámeček s názvem článku v příslušném jazyce. Uvádění výše zmíněných lidových názvů zvířat či rostlin je v pořádku, samozřejmě je však vhodné vždy daný název doložit věrohodným zdrojem, stále platí, že veškeré informace zde prezentované musí být ověřitelné. --Vachovec1 (diskuse) 21. 9. 2014, 21:37 (UTC)
To je fakt, nějak mi to neseplo. Děkuji tedy za vyčerpávající vysvětlení, a omlouvám se, že jsme tu dva dny řešili mou hloupost. Hezký den. S pozdravem Pannage - M.T.L - (diskuse) 22. 9. 2014, 05:08 (UTC)
Nabla.cz
Zdravím, kolegové. Narazil jsem na stránky Nabla.cz, kde jsou celkem hezké fotky pod volnou licencí. Nechcete to někdo nahrát na Commons? --Ragimiri 25. 9. 2014, 20:55 (UTC)
Kurzíva
Nejnovější komentář: před 9 lety12 komentářů6 lidí v diskusi
Zdravím. V biologické literatuře se kurzívou píšou jen rodová a druhová jména (a poddruhy), vyšší jednotky se píšou normálně. I když chápu snahu psát kurzívou i vyšší jednotky (v zájmu odlišení odborného názvu), doporučuju přidržet se stejného stylu jako v literatuře. Chtělo by to každopádně sjednotit.--Ben Skála (diskuse) 14. 1. 2015, 19:45 (CET)
Jen pro zajímavost doplním, že v mykologii je to co autor, to přístup. Třeba aktuální Přehled hub střední Evropy autorů Berana a Holce uvádí třídy a výš klasicky, kdežto řády a níž kurzívou :-) --Xth-Floor (diskuse) 14. 1. 2015, 19:59 (CET)
Již před časem se tady dohodli lidé z WikiProjektu klasifikace biologie, že se to bude dělat tak jak píše Ben Skála a existuje k tomu nápověda.--Juandev (diskuse) 14. 1. 2015, 21:32 (CET)
Zadal bych to botovodičům. Pro bota by neměl být problém vyhledat (detekce tří po sobě jdoucích apostrofů) a odstranit kurzívu z odpovídajících parametrů v infoboxu {{Taxobox}}. --Vachovec1 (diskuse) 15. 1. 2015, 16:22 (CET)
Tak ti boti by to mohly zvládnout i jinde. Zoo články se dají vyfiltrovat podle kategorií - pak ale nevím jak najít to co potřebujeme. Možná je tedy jen požádat ať udělají stránku s výpisem zoo článků a manuálně si označíte co je co není a podle toho to pak doplníte. Jo, kdyby to byla položka na datech, tak už není problém.--Juandev (diskuse) 15. 1. 2015, 19:00 (CET)
Mimo {{Taxobox}} to botem nepůjde. Bot nemá jak rozlišit, o jakou úroveň biologické klasifikace jde. Zato v taxoboxu není problém to rozlišit podle parametru, kterému je to přiřazeno. Samozřejmě seznam zoologických článků, kde se vyskytuje nějaká kurzíva, si můžete nechat vyjet, ale obávám se, že jejich počet bude dán (nejméně) čtyřmístným číslem. --Vachovec1 (diskuse) 15. 1. 2015, 19:19 (CET)
Prunus
Nejnovější komentář: před 9 lety4 komentáře3 lidé v diskusi
Dobrý den, rád bych se poradil ohledně co nejlepší formy zápisu rodového jména do taxoboxu. Jde mi o komplikované případy, kdy jedno latinské rodové jméno (např. Prunus) má v češtině více ekvivalentů (švestka, višeň, třešeň, střemcha aj.). Je v tom nyní chaos. Často je v taxoboxu uveden rod slivoň, což ale pak není v souladu s českým rodovým jménem objektu článku. Nabízí se vícero možností zápisu, mně připadá že největší výpovědní hodnotu má případ 4:
Jako primární bych vybral české označení, které je v názvu samotné stránky. Je-li nyní na verzi "slivoň", psal bych slivoň (Prunus, střemcha). Případně přesunout na střemchu a pak v taxoboxu upravit :). Případně přesunout na Prunus a rezignovat na české označení :) Bude to možná méně matoucí, než když čtenáři hledající střemchu najdou slivoň --Vojtěch Dostál (diskuse) 19. 1. 2015, 11:46 (CET)
Přesunout čl. slivoň na Prunus bude asi nejčistší řešení. Zkusil jsem podle návrhu 4 doladit taxobox v článku střemcha obecná. Ještě k tomu doplním, že v současné chvíli jsou špatně redirekty: z hesla střemcha na střemcha obecná (přestože druhů střemch je více), podobně i bobkovišeň na bobkovišeň lékařská. Rád bych časem napsal stručné články o českých rodech: střemcha, bobkovišeň, třešeň ..., takže tyto skupiny budou mít své články, podobně jako jej již má sakura. Vojtěch Zavadil (diskuse) 19. 1. 2015, 17:54 (CET)
Závorky u autorit v zoologických článcích
Nejnovější komentář: před 8 lety5 komentářů3 lidé v diskusi
Pěkný den, jednou za čas mě to chytne a opravuju závorky u autorit v taxoboxech zoologických článků (většinou podle en:, ale i tam narazím někdy na chybu). Závorky u jmen vědců, co druh popsali, mají významovou, nikoliv pouze typologickou funkci a asi to spousta lidí neví, takže je to opravdu leckde špatně. Je to bezvýznamná blbost, ale bylo by fajn to mít na Wikipedii dobře. Nenapadá vás nějaké řešení? Většinou závorky chybí tam, kde by měly být, než naopak, takže by mi možná pomohl botem sestavený seznam článků, které nemají v šabloně Taxobox v parametru „druh popsal“ kulaté závorky a já bych to pak mohl několik let ručně procházet a zaškrtávat, kde je to správně. Anebo celý problém přesunout na wikidata a parametr „druh popsal“ botem ze všech taxoboxů vymazat? Díky za komentáře.--Ben Skála (diskuse) 2. 1. 2016, 01:00 (CET)
ideálním řešením je podle mě automatizace a přenášení z Wikidat, chybějící závorky jsou totiž pouze špičkou ledovce problému. Mnohé autority jsou na české Wikipedii napsány úplně špatně, mnohé neodkazují na článek o autorovi a mnohdy dokonce u taxonů chybí zcela. Pro zjištění vědce, který popsal článek, lze použít položku autor popisu taxonu (P405), zatímco položky zkratka jména botanika podle IPNI (P428) a zkratka autora popisu živočišného druhu (P835) jsou vhodné k vytvoření zkratky z těchto jmen. Nedělal jsem si analýzu, jak kvalitní data už v tomto ohledu Wikidata nabízí - možná by bylo vhodné udělat namátkou test několika taxonů. --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 1. 2016, 21:51 (CET)
Snad se najde časem nějaké řešení i pro botanické taxoboxy. Pokud totiž taxon disponuje českým názvem, vypisuje se autorita v taxoboxu takto (byť je jméno autora na dalším řádku): Akácie (Acacia) Miller, což považuji za nasprávný zápis. Správný zápis je Akácie (Acacia Miller). Není to velká chyba ale působí to divně, jen si nedovedu představit jak toho v taxoboxu docílit. Možná by postačilo přidat titulek Autor: či Taxon popsal: nebo něco podobného a jinak to nechat, to by již působilo lépe. Co myslíte? Vojtěch Zavadil (diskuse) 2. 1. 2016, 22:33 (CET)
Tohle mi nevadí, mně se ten nový řádek vcelku líbí u binomického jména i u názvů vyšších taxonomických jednotek...--Ben Skála (diskuse) 3. 1. 2016, 20:13 (CET)
Symboly jedovatosti
Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Byl bych rád, kdybyste se zapojili do diskuze, protože to je tak napůl a ať tu nevznikají nějaké války z toho. HlTo CZ (diskuse) 8. 3. 2016, 22:59 (CET)
Sdružování taxonů se stejným českým názvem
Nejnovější komentář: před 8 lety9 komentářů5 lidí v diskusi
Povšiml jsem si, že je zde (či bylo) zvykem sdružovat taxony (především rody) s různým latinským jménem, ale stejným českým názvem do jednoho článku. Pak ovšem vznikají příšerné excesy při pokusech o propojování takových článků přes Wikidata, viz například kur či koroptev. Domnívám se, že články typu kur či koroptev by měly mít podobu rozcestníků a tyto by neměly být propojovány na Wikidata. Jednotlivé rody by pak měly mít každý svůj článek a teprve ty by měly být propojovány přes Wikidata. K tomu by potom ještě přibyla otázka, jakou podobu by měly mít názvy článků pro jednotlivé rody – zda použít latinský název (kurzívou?) nebo český název a v závorce za ním latinský (latina kurzívou?). Vaše názory? --Vachovec1 (diskuse) 9. 3. 2016, 22:40 (CET)
Jsem spíše za to, aby byly české články zachovány. Z českého hlediska mají ty rody stejný název z určitých důvodů a ty důvody jsou jistě encyklopedickou informací, která se ale nehodí do článků o jednotlivých druzích. Navíc jsou ta témata encyklopedicky významná. Článek by chyběl. Že nejdou sjednotit iwiki, to je jiný problém. To je problém dodržování pravidel správného párování. Správně by tyto "sdružené" články neměli mít iwiki, pokud nepojednávají skutečně o stejné skupině druhů. Dovedu si představit, že hodně podobné bude mít takové skupiny třeba slovenština (a možná ani ta ne), ale určitě ne třeba angličtina. Jinak k názvu článků: vždy by měl být nejočekávatelnější, čili v nejvíce případech český. --Palu (diskuse) 9. 3. 2016, 23:01 (CET)
Článek kur je dost pravděpodobně neověřitelný výmysl; nic jako kur neexistuje a je třeba důsledně tyto články pojímat jako rozcestníky. Kur je jen český název pro několik rodů z podčeledi koroptve. --Vojtěch Dostál (diskuse) 10. 3. 2016, 10:02 (CET)
Na tento problém často narážím u hub a jako nejlepší se mi jeví dát na český název rozcestník a dále zakládat články, kde latinský název figuruje jako rozlišovač, např.: Hřib (Aureoboletus), Hřib (Butyriboletus), Hřib (Imperator), na které dávám přesměrování z latinského názvu. Považuju to za nejstandardnější postup, který lze aplikovat, aniž by docházelo k taxonomimickému znásilnění --Xth-Floor (diskuse) 9. 3. 2016, 23:09 (CET)
Články o jednom jménu několika rodů v češtině by vůbec (možná až na nějaké výjimky, kde by to byl fakt stejná skupina rodů) neměly mít interwiki. To za prvé. Za druhé nějaký větší text je také většinou zbytečný, jedná se o náhodná parafyla, kde se jaksi nedají popisovat synapomorfie, max nějaké podobnosti vedoucí ke stejnému českému názvu. Ve většině případů je nejrozumnější rozcestník rozšířený dejme tomu o taxobox, kde by byly taxony po poslední společný jmenovatel apod. Články i tak mají smysl, zaprvé jako souhrn toho, čemu se v češtině říká např. koroptev, zadruhé jako stránka, která vyjede někomu, kdo hledá koroptev a neví, jak se ta běžná evropská koroptev jmenuje (vyzkoušel „obecná“, „evropská“ a „polní“ ho nenapadlo).
Používat odborné názvy rodů v rozlišovači není, myslím, úplně nejšťastnější. Články by se, podle mě, měly jmenovat podle odborného jména, podle českého jen pokud jde skutečně (nebo jen s malinkou výjimkou) o synonyma. Články s odborným názvem v rozlišovači, např. Hřib (Butyriboletus), pak začínají větou „Hřib (Butyriboletus) je rod hub...“, což není přesné, rod je „Butyriboletus“, „hřib“ rod není. V textu také nepíšeme „byl oddělen z rodu hřib (Boletus)“, ale napíšeme „byl oddělen z rodu Boletus“. Navíc se mi moc nelíbí, jak to vypadá napsané.--Ben Skála (diskuse) 10. 3. 2016, 15:49 (CET)
Naopak, hřib rod je, dokonce je to české jméno několika rodů. A jako očekávatelnější název by měl mít určitě přednost před Boletus. V tomhle spíše souhlasím s Xth-Floor. S vámi zase souhlasím, že český souhrnný článek, který bude obsahovat informace o českém pojmu, tu má místo. Informace k jednotlivých obsaženým druhům by pak měly být v článcích oněch druhů. Tak se docílí logické struktury těch hesel, nedojde ke ztrátě některých informací a každý najde tu informaci, kterou hledá, na očekávatelném místě. --Palu (diskuse) 10. 3. 2016, 15:54 (CET)
To si protiřečíte. „hřib je rod“ X „je to české jméno několika rodů“. ... Očekávatelný název je podle mě odborný název rodu nebo „hřib“, kde už by se člověk na ten rod, který chce najít, doklikal. Hřib (Butyriboletus) je extrémně neočekávatelný název.--Ben Skála (diskuse) 10. 3. 2016, 15:58 (CET)
Vidím, že problém má dvě části:
„Souhrnné“ články: Odstraňovat články Kur či Hřib pochopitelně nikdo nechce. Spíše je otázka, jakou by tyto články měly mít podobu. Zda „základní“ rozcestník s odkazy na jednotlivé rody nebo nějakou širší podobu, např. s taxoboxem a nějakým podrobnějším popisem. Zatím vidím celkem jednoznačnou shodu na tom, že podobné články by rozhodně neměly být násilně propojovány přes Wikidata na předmětu českého článku neodpovídající cizojazyčné články na jiných Wikipediích.
Názvy článků pro jednotlivé taxony: Základní navrhované varianty jsou typ „Hřib (Boletus)“ a typ „Boletus“. Tady zatím jasná shoda není. Rozhodně bych se přimlouval pro existenci obou variant, přičemž jedna bude přesměrováním na druhou (je ovšem třeba určit, která bude ta „hlavní“).
Obecně platí, že obě varianty existují a odborná je přesměrovaná na českou s rozlišovačem. Wikipedistům, kteří by do stávajícího stavu chtěli zasahovat, bych chtěl doporučit, aby se nejprve důsledně obeznámili s aktuální taxonomickou situací, než začnou nějaké konkrétní změny prosazovat. Současná situace je velmi složitá, probíhají neustále změny a aktuálně nastavený systém názvů je asi jediný, který zaručí, že název článku o jednotlivých rodech nebude tvořen zcela unikátně a odlišně od ostatních (vysvětlím dále). Očekávatelnost názvu se příliš nedá uplatňovat v situaci, kdy prakticky každý měsíc vzniká řada nových rodů pro široce známé druhy a jiné naopak zanikají, resp. se přestávají používat. Těžko lze předpokládat, že více čtenářů české Wikipedie bude spíš očekávat název, který v mnoha případech ani nebyl publikovaný v české literatuře, než prostý „hřib“, kdy už našeptávač napoví další možnosti. Dále pak „hřib (Boletus)“ je jednoznačnější než „Boletus“, protože Boletus je označení rodu i sekce. Pokud bychom měli preferovat odborný název a byli důslední, vznikne nám článek „Boletus (rod)“ a „Boletus (sekce)“, takže opět máme rozlišovač, opět máme neočekávaný název a jako bonus nám vznikne situace, kdy každý rod bude mít název článku koncipovaný zcela jinak. Namísto přehledného „hřib (Boletus)“, „hřib (Butyriboletus)“ a „hřib (Imperator)“ budeme mít „Boletus (rod)“ [systematický rozlišovač], „Butyriboletus“ [bez rozlišovače] a „Imperator (houba)“ [rozlišovač podle říše], atp. Očekávatelnost se nijak nezlepší, přehlednost se zhorší a rozlišovače budou nesystematické. --Xth-Floor (diskuse) 10. 3. 2016, 21:04 (CET)
Pandy
Nejnovější komentář: před 8 lety3 komentáře3 lidé v diskusi
Narazil jsem na stránku Pandy, což je rozcestník mezi dvěma možnostma, buď panda, nebo film Pandy. Což mi přijde trochu zcestné, protože biologické názvy by měly být v jednotném čísle, tak asi nikdo nebude hledat zvíře pandu pod slovem Pandy. A naopak film se jmenuje Pandy, tak ho asi nikddo nebude hledat pod slovem Panda. Takže bych asi doporučoval rozcestník zlikvidovat a jen pro případ, že by byl někdo tak blbej, tak dát k daným stránkám odkazy na tu druhou. HlTo CZ (diskuse) 10. 3. 2016, 09:11 (CET)
Proč se to řeší tady a ne u toho rozcestníku? Jak se týká film biologie? A jak se doví o téhle diskusi autoři toho rozcestníku? --Palu (diskuse) 10. 3. 2016, 15:43 (CET)
Orel korunkatý
Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Nejnovější komentář: před 8 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Na stránce Kiwi teď nějaký anonym napsal, že z biologického hlediska je kiwi zelenina, nikoli ovoce. Ale nemělo by to být ovoce, když je to dužnatý plod?
A mimochodem na stránce Zelenina je i rajče. HlTo CZ (diskuse) 12. 3. 2016, 20:05 (CET)
Revertoval jsem to. Žádné biologické hledisko pro rozlišení ovoce a zeleniny není, navíc je změna v rozporu s běžně dostupnými zdroji. --Xth-Floor (diskuse) 12. 3. 2016, 20:35 (CET)
Redirect ze všech možných variant?
Nejnovější komentář: před 8 lety4 komentáře2 lidé v diskusi
Teď jsem si všiml, že OJJ založil všechny možné varianty stránek pro nějakého kokodryla (vč. špatného hláskování). Nemyslím, že je to nejvhodnější postup. Pokud člověk napíše do vyhledávače špatné jméno a dostane se, kam chce, nemusí si všimnout, že se to píše jinak, i pokud to v textu bude samozřejmě napsané správně. A pokud člověk hledá stránku, která neexistuje, Wikipedia mu nabídne stránky, které obsahují stejná slova, takže má možnost se na požadovanou stránku dostat. Co myslíte? HlTo CZ (diskuse) 20. 3. 2016, 10:20 (CET)
@HlTo CZ: Jedná se o přesměrování a různá synonyma, standardní postup. Například Opice jávská je synonymum pro makaka jávského, tak tam vede redirect. OJJ, Diskuse20. 3. 2016, 10:48 (CET)
Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Rád bych založil tento článek a udělal z něj nejlepší, na en už NČ mají, na fr DČ, doma mám o tomto ptákovi 5-6 knih, tudíž to vidím docela nadějně. Prosím tedy všechny dostupné wiki-biology (@Leome323, Whitesachem, Whiny15, Pelát:), aby mi tento článek do té doby nechali, jestli byste byli té dobroty. Děkuji. --OJJ, Diskuse22. 3. 2016, 10:30 (CET)
Kategorizace flóry
Nejnovější komentář: před 8 lety27 komentářů7 lidí v diskusi
Botanické kontinenty podle WGSRPD
Vážení kolegové, rozhodl jsem se postupně provést kategorizaci botanických článků podle oblastí výskytu. Protože se jedná o celkem rozsáhlou věc, rád bych nejprve zevrubně sestavil strukturu a dobral se nějakého ideálního, obecně přijatelného řešení, než se do toho opřu.
Stávající struktura je 1. Flóra podle kontinentů a 2. Flóra podle zemí. Kategorii Flóra podle kontinentů jsem se pokusil nějak uspořádat, avšak narážím při tom na četná úskalí. Pár příkladů za všechny: Mexiko je někdy řazeno do Severní, jindy do Jižní nebo do Střední Ameriky. Kategorie Jižní Amerika nepřirozeně zahrnuje tropické rostliny z Amazonie i chladnomilné z Patagonie. Středomoří je pěkná, ucelená, přirozená kategorie, ale ve své podstatě zahrnuje nejen jižní Evropu, ale i severní Afriku, atd. A jak pojmout Evropu, z níž tu máme nejvíc článků, je otázka sama pro sebe. Ve druhé kategorii, Flóra podle zemí, není v jednotlivých kategoriích zemí přímo zařazen ani jeden druh rostliny, a to ani v kategorii Flóra v Česku. Je to na základě nějaké shody, o které nevím?
Za dobré řešení považuji to přijaté na enwiki. Zde se vychází ze Světového geografického schématu pro záznam rozšíření rostlin (WGSRPD), přičemž v každé kategorii je zevrubně popsán její rozsah, viz např. kategorie Flora of Australasia. Přikláním se k tomu použít podobný model. Kategorizovat do 1., potažmo 2. úrovně schématu tam, kde to je smysluplné (dělit Tichomoří na 4 díly zatím asi smysl nemá, s Evropou je to ale jiné). Rozsekání kategorií až na jednotlivé země jsem spíše nenakloněn, i když u Evropy či Severní Ameriky by to asi smysl mělo.
Je také otázkou, jak naložit s rostlinami s rozsáhlým areálem. Je možno je šoupnout do nadřazené kategorie s tím, že v nižších kategoriích nebudou zastoupeny (nejpohodlnější řešení) nebo je lepší se vypisovat s jednotlivými dílčími kategoriemi v nejnižším možném ranku?
Celková kategorizace druhů je obtížná, vím podle sebe. Osobně bych se držel kontinentů, jak jsou uvedeny. Tedy Jižní, Severní a Střední Amerika (nebo jen Amerika), Asie, Evropa, Oceánie a Afriky. Pokud byste chtěl, mohl byste kategorizovat taky spíš podle zoogeografických oblastí, ty se však týkají především zvířat. OJJ, Diskuse27. 4. 2016, 05:38 (CEST)
Osobně si myslím že členit rostliny podle kontinentů (1. úroveň) je skoro zbytečný ornament s ohledem na rozdílné klima v částech kontinentů. Ostružiník Rubus chamaemorus bude vedle cistu Cistus laurifolius nebo planiky Arbutus u.. Zavádějící a nesmyslné členění. Někdo jej ale třeba bude hledat, třeba při tvorbě výukových modelů, třeba v arboretech a botanických zahradách. Já jsem jej takto využil při jedné výsadbě, ale šlo o víceméně dekorativní záležitost. Nižší členění (nižší kategorie: 4. úroveň: základní jednotky, nejnižší úroveň použitá pouze pro rozčlenění větších státních útvarů na jednotlivé státy či provincie v rámci politických hranic.) už odpovídá lépe, dává smysl. Jen myslím že pokud jde o takové politickogeografické členění, pak duplikuje členění flóry podle jednotlivých zemí (v případě třeba Ruska a Číny nižší územní jednotky).
Zásadní problém členění podle zemí vidím v přehršli kategorií u rostlin s velkým areálem. Některé druhy či rody jsou téměř kosmopolitní! Jak jsem psal výše, bylo by možno takovou rostlinu kategorizovat o úroveň výše (Flóra kontinentů), pak ji ale čtenář nenajde v oné nižší kategorii, kde bude jinak většina rostlin dané oblasti. S touto věcí si zatím nevím rady. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 4. 2016, 23:06 (CEST)
Myslím že je zásada, že heslo má být kategorizováno v nejnižší možné kategorii. Vyskytuje li se rostlina víceméně na celém kontinentu viděl bych ale začlenění na kategorii kontinentu jako logické a především u hesla přehledné. To jsem dole popisoval téměř současně s Vámi. Chápu Vaši snahu o dokonalost ale pokud někdo později připadne na lepší řešení, třeba nějaké roletky, bude možné to jistě upravit. --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 4. 2016, 00:10 (CEST)
Pokud ale bude jakékoliv dělení dodržováno jako něčí uznávané schéma, třeba jako dělení rostlin podle počtu tyčinek, lze na něj přinejmenším v problematických případech odkazovat a přidržet se jej, a tento postup bude tedy generovat méně konfliktů. Přemýšlel bych rozhodně, zda se při členění řídit podle země původního výskytu nebo země aktuálního výskytu. Zde může být rozdíl. Území původního výskytu přibližně ukazuje nároky rostliny, aktuální výskyt spíše plasticitu druhu a kde druh najít. Zvolil bych aktuální výskyt. A rozmyslel bych si předem, s ohledem na tento výběr, jak řešit křížence v roli neofytů, zda je začleňovat a zda třeba neofyty nevytvořit jako podkategorii nejnižšího členění oblasti. Ale třeba je nějaké jiné lepší řešení. Mimo toto by se dalo vytvořit členění podle geologického období výskytu, je li známo jako prvohorní (Gingko), druhohorní (Liriodendron), třetihorní (Buxus), glaciální (Betula nana) relikty. Nicméně je s kategorizací už tak jistě dost práce a použitelnost a význam tohoto členění je okrajový. Používám jej na informačních tabulkách pro děti. Ale já jsem v botanice opravdu skoro úplný laik, takže třeba se mýlím. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 4. 2016, 08:04 (CEST)
Kategorie pro neofyty (přesněji zavlečené či nepůvodní druhy) v rámci nižší úrovně kategorií je dobrý nápad, přidal bych k nim ještě endemity. Do pravěku bych se raději nepouštěl. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 4. 2016, 23:06 (CEST)
Abych to rozvinul, dělení podle kontinentů má jako kategorie podle mne stejný význam jako dělení podle poledníků (Flóra 0°poledníku, Flóra 90°poledníku, …). Snad by měla smysl jako nadřazená kategorie při vyhledávání flóry v nějaké dané menší lokalitě pro svou obvyklost. Lidé jsou ale možná zvyklí na členění rostlin podle kontinentů, národů, dřevitosti, barvy a jedlosti. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 4. 2016, 15:20 (CEST)
Přemýšlím jestli by nešla pro větší přehlednost nějak rozčlenit flóra ČR, např. Dřeviny ČR versus Byliny ČR nebo Jednoděložné rostliny ČR versus Dvouděložné rostliny ČR versus Jehličnany, Mechorosty, Kapraďorosty atd. Seznam v kategorii by nebyl tak obsáhlý, ale to je už asi poněkud krkolomné. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 4. 2016, 23:06 (CEST)
Dovolím si se vyjádřit, byť nejsem biolog. Nemyslím, že by dělení podle kontinentů muselo být vyloženě zbytečné. Dává to první informaci o tom, že daná rostlina roste zrovna v Americe a nikoli v Eurasii, což určitý význam má. A rozdělením na státy si moc nepolepšíte, co se týče homogenosti podnebí apod. protože takové státy jako USA, Rusko či Čína obsahují snad všechna možná klimata. I takové Japonsko zahrnuje od tropů až po mírný pás. Čína obsahuje tropické oceánské podnebí, mírný pás, i poušť. To už Vám moc nepomůže. A rozdělení podle kontinentů má IMHO výhodu, že je relativně neměnné, oproti tomu na území jednoho státu může rostlina snadno vyhynout. Takže osobně bych byl pro dvojí rozdělení - jednak takové hrubé podle kontinentů a jednak podle nějakých těch fytogeozón. HlTo CZ (diskuse) 27. 4. 2016, 16:10 (CEST)
Ano, věc je složitá a ideální řešení neexistuje. Jde o nalezení kompromisu mezi co nejjednodušším uspořádáním z hlediska kategorizace a mezi co největším užitkem pro čtenáře. Kategorizace podle klasických kontinentů má četná úskalí, něco jsem již nastínil výše. Když se ponechá Afrika v celku jako kontinent, ocitnou se v dané kategorii na jedné hromadě (a vcelku zbytečně) středomořské rostliny, tropická Afrika a velmi osobitá flóra jižní Afriky a Madagaskaru. To je dle mého mínění konglomerát bez valného užitku. Je třeba ten kontinent rozdělit na několik celků. Řešením je kategorizace v několika úrovních. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 4. 2016, 23:06 (CEST)
(s editačním konfliktem)Je třeba chápat že účelem dělení těchto kategorií není ohled na biomy. Přesto je dané kategorizování v 1. stupni velmi orientační. Wikipedista:Vojtěch Zavadil sám hodnotí vlastní námitku proti: Kategorie Jižní Amerika nepřirozeně zahrnuje tropické rostliny z Amazonie i chladnomilné z Patagonie. Což je v podstatě totéž co jsem psal já o evropské flóře: Ostružiník Rubus chamaemorus bude vedle cistu … a Vy potvrzujete i námitku ohledně velkých států. U endemitů (Microbiota d.) je "Kategorie:Flóra Asie" asi k ničemu "Kategorie:Sibiř" lepší. Dovedu si naproti tomu představit, že při podrobné politicko geografické kategorizaci by u některých rostlin byly u hesla uvedeny třeba jako kategorie téměř všechny státy severní polokoule a mnoho z jižní (Malus domestica), což by přinejmenším nebylo přehledné.
Takže wikipedista:Vojtěch Zavadil tedy asi zaprvé řeší jakou úroveň rozlišení optimálně zvolit, nebo jaké členění, aby nějak někomu pomohlo a nebylo přítěží. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 4. 2016, 23:37 (CEST)
Na základě schématu použitého na enwiki jsem vypracoval první nástřel. Hloubku rozčlenění jsem upravil podle praktických hledisek s tím, že na stránce každé kategorie bude v úvodu jasně vymezeno, jakou oblast daná kategorie zahrnuje a na jakém základě.
Flóra Evropy
Flóra střední Evropy
Flóra ČR (příp. Flóra Česka) - stačí jako podkategorie Flóry podle zemí
Flóra jihozápadní Evropy
Flóra jihovýchodní Evropy
Flóra severní Evropy
Flóra východní Evropy
Flóra Asie
Flóra temperátní Asie
Flóra Jihozápadní Asie
Flóra Střední Asie
Flóra Arabského poloostrova
Flóra Kavkazu
Flóra Sibiře
Flóra ruského Dálného východu
Flóra Číny
Flóra Mongolska
Flóra Východní Asie
Flóra tropické Asie
Flóra Indického subkontinentu
Flóra Indočíny
Flóra Jihovýchodní Asie
Flóra Papuasie
Flóra Australasie
Flóra Austrálie
Flóra Nového Zélandu
Flóra Tichomoří
Flóra Afriky
Flóra severní Afriky
Flóra západní tropické Afriky
Flóra středozápadní tropické Afriky
Flóra severovýchodní tropické Afriky
Flóra východní tropické Afriky
Flóra jižní tropické Afriky
Flóra jižní Afriky
Flóra Makaronézie
Flóra středního Atlantiku
Flóra západního Indického oceánu
Flóra Severní Ameriky
Subarktické Ameriky
Flóra východní Kanady
Flóra západní Kanady
Flóra severovýchodu USA
Flóra středoseveru USA
Flóra severozápadu USA
Flóra jihovýchodu USA
Flóra středojihu USA
Flóra jihozápadu USA
Flóra Mexika
Flóra Jižní Ameriky
Flóra Střední Ameriky
Flóra Karibiku
Flóra severu Jižní Ameriky
Flóra západu Jižní Ameriky
Flóra Brazílie
Flóra jihu Jižní Ameriky
Flóra Antarktidy
Flóra Antarktického kontinentu
Flóra subantarktických ostrovů
U Flóry ČR a Flóry Střední Evropy trochu váhám - obě kategorie se silně překrývají. Možná by bylo řešením do kategorie Flóra Střední Evropy dát jen rostliny které se nevyskytují v ČR a zbytek do podkategorie Flóra ČR.
Budu rád za různé podněty, týkající se uspořádání nebo třeba i úpravy formulací, velkých/malých písmen v názvech kategorií a podobně. Pozdější náprava by byla pracná. Díky. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 4. 2016, 23:06 (CEST)
Jaká je mezi botaniky shoda, že se má přejít na nové členění podle WGSRPD schématu ?
Mám dojem že k nám to ještě moc nedošlo. Světové organizace které přešly na tento systém (GRIN, IUCN, Kew) jsou podle mého názoru záruka, že se jedná o seriózní projekt. Vojtěch Zavadil (diskuse) 29. 4. 2016, 00:15 (CEST)
Vyřešeno Jako problematické se mi v návrhu zdá slučování subkontinentálních regionů (Flóra Severní Ameriky) oproti původnímu WGSRPD schematu. Tím je znesnadněna harmonizace s cizojačnými projekty. Případné předělání na standard WGSRPD v budoucnu pak bude náročné a vznikne zmatek v tom, co je podle standardu WGSRPD a co je dle zjednodušeného členění. Ramon de L (diskuse) 28. 4. 2016, 02:58 (CEST)
Souhlasím s tím, že pokud použijeme toto schéma, by bylo lepší se ho držet v plném rozsahu a bez slučování. Zde jsem bral v potaz praktické hledisko - článků o flóře Severní Ameriky je už jistě slušný počet, jejich rekategorizace do jednotlivých oblastí USA znamená v současné chvíli dohledat ke každému druhu či rodu ve kterém státě USA se přesně vyskytuje a tedy do které oblasti patří. V článcích samotných to až na nečetné výjimky a některé endemity uvedeno není. U jednotlivých druhů to ještě jde dohledat, u větších rodů nezřídka ani není - obávám se - k dispozici shrnující zdroj, muselo by se to projet po jednotlivých druzích. To je už práce která přesahuje moje nasazení. V případě např. Jižní Ameriky je to trochu jiné - tam jde o dělení po liniích samostatných států a to jsem schopen celkem snadno dohledat. Dalo by se to ale udělat jinak: Dodržet schéma a nejasné taxony kategorizovat (prozatím) do nadřazené kategorie Severní Amerika. Na enwiki v ní mají koneckonců zatím převahu článků. Stejně se to ale bude muset jednou překategorizovat. Také se v této kategorii vedle sebe ocitnou kytky z Mexika a polárních oblastí. Proto jsem upřednostnil toto zjednodušení schématu, nevzal jsem ale v úvahu propojení s cizojazyčnými wiki. Co si o tom myslíte?
Dalo by se využít i staré členění fyt. oblastí, jak je ale rozčlenit na menší celky? V megaseznamu článků např. v kategorii Holarktis nevidím moc smysl. Vojtěch Zavadil (diskuse) 28. 4. 2016, 09:19 (CEST)
Dobrý den, pokud kategorizaci uděláme podle fytogeografických oblastí, tak pro hrubost nemá význam. A když bude podle WGSRPD, u málokteré rostliny se dopátráme přesných míst. I v odborných publikacích bývá určení vzdáleného místo výskytu zjednodušováno (tropická Amerika, tropická Afrika, od Uralu a Kavkazu až po východ Asie a pod.), americká literatura si podrobněji všímá Ameriky, australská Austrálie. Jedině to nechat jako nepovinný parametr (kdo ví vyplní) nebo vytvořit sběrné kategorie (např. podle světadílů). U stávajících článků mám obavy před "rychloeditory", kteří si budou s minimem znalostí dokazovat neomylnost. Kdo to zkontroluje a opraví, když nebudou reference. Již dnes jsou v kategoriích holé nesmysly.
Pod heslem "WGSRPD maps" jsou mezi obrázky na Commons sice mizerné, ale použitelné mapky výskytu. Na adrese [2] lze vyvolat mapy rozšíření druhů ve státech USA. Vyřešeno P.S. - v nástřelu chybí Afrika. S pozdravem Pelát (diskuse) 30. 4. 2016, 23:27 (CEST)
Dobrý den, děkuji za reakci. Kategorie (ohledně čl. o rostlinách) jsou v nepořádku především proto, že se jim dosud nikdo systematicky nevěnoval. Taxoboxy jsou na tom již o poznání lépe. Myslím že by bylo dobré do článku případné chybějící informace o rozšíření při kategorizaci dopsat i se zdrojem. Tím se předejde pozdějším zmatkům. Nakonec jsem se přiklonil k tomu, schéma neupravovat, regiony neslučovat a nechat je v původním znění. Trochu plavu v názvech (velká/malá písmena), asi pošlu hotovou verzi na Ústav pro jazyk český, jestli by se na to mohli podívat. Také se mi nelíbí středosever a středojih USA, nemám pro to ale jiné označení. Rozšíření druhů na úrovni jednotlivých států většinou není až tak těžké dohledat. Komplikaci tvoří zejména domestikované rostliny, u nichž se to s jistotou často neví a odborné dohady jsou dalekosáhlé, a zlomky státních celků (např. Sibiř/Dálný východ). Pokud budou pochybnosti o přesném zařazení, vloží se to (zatím) o úroveň výš. Celkem kvalitní informace ohledně rozšíření jednotlivých druhů jsou v Catalogue of life. S USDA máte pravdu, tam je to pěkně přehledné. Co se týče patroly nad kategoriemi, je to stejné jako se články.
Do stránek Kategorie:Flóra Jižní Ameriky a Kategorie:Flóra Severní Ameriky jsem přidal úvodní vymezení pojmu a mapku. Představuji si že by byla každá kategorie takto v úvodu jasně definovaná, co zahrnuje. Co si myslíte o kategorizaci endemitů a zavlečených rostlin? Jak by se ty kategorie měly jmenovat? Endemity Austrálie nejde napsat, neboť se v kategorii mísí rostliny a živočichové, což je podle mého názoru nevhodné. Vojtěch Zavadil (diskuse) 1. 5. 2016, 21:06 (CEST)
Nemám na to silný názor. Kategorie nejsou pro zobrazování geografického rozšíření příliš vhodný nástroj. Mají zvláštní pořadí, jsou nekonzistentní. Obecně by bylo lepší, kdybychom zobrazovali nějaké dynamické mapy vyplněné pomocí strukturovaných fytogeografických dat z Wikidat. Když už kategorizovat, tak spíše obecněji a pomocí rozsáhlejších geografických celků, protože i tak bude docházet u globálně se vyskytujících druhů k tomu, že druh bude třeba v 6 kategoriích.--Vojtěch Dostál (diskuse) 1. 5. 2016, 14:37 (CEST)
Podle mého názoru jsou kategorie a dynamické mapy 2 různé věci. Mapa v článku vizuálně doplňuje sekci Rozšíření. Naproti tomu kategorie umožňují mít přehledně na jednom místě články o rostlinách určité oblasti. Pokud je ta oblast moc rozsáhlá, ztrácí to smysl. Je to i další a jiná možnost jak se proklikat k článku o exotické rostlině než přes systém. Za slabinu tohoto systému považuji zejména směsné řazení latinských a českých názvů. Navzdory různým nesnázím se vyplatí v tom udělat pořádek. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 1. 5. 2016, 21:06 (CEST)
Uvažoval jsem nad problémem který představuje kategorizace druhů s rozšířenějším areálem v případě použití menších oblastí jako kategorií. Například u rostliny s cirkumpolárním rozšířením. Což takhle nepoužít např. Flóra severní polokoule jako nadřazenou kategorii ale kategorii na stejné úrovni jako Flóra severní Evropy? Stejně tak Flóra Asie, Flóra Jižní Ameriky, Flóra Evropy atp. Bylo by naplněno kritérium použití nejnižší kategorie a vytvořeny adekvátní šuplíky. Je to použitelné, ale možná je to neobratné a fytogeografové si to takto asi původně nepředstavovali. Jen nápad. --I.Sáček, senior (diskuse) 3. 5. 2016, 07:34 (CEST)
Dobrý den, jak je vidno, úporně se pracuje. Kategorie "Flóra Jižní Ameriky" a "Flóra Severní Ameriky" jsou zpracovány dostatečně a lze podle nich editovat. Změna "Flóra Australasie" na "Flóra Austrálie a Oceánie" je dobrá.
V kategorii "Nepůvodní druh" (k bramboru mi neladí zavlečený) je nutno upřesnit, z pohledu koho je nepůvodní. Téměř každá rostlina je někde nepůvodní (brambor v Česku, ječmen v USA). Doporučuji jedinou kategorii "Nepůvodní druhy v ČR".
U kategorie "Endemit" nutno určit, na jakou oblast se vztahuje, může být český, krkonošský, alpský, karpatský, madagaskarský, nekonečně kategorií s málo druhy. Navrhuji stanovit několik nejčastěji se vyskytujících názvů, např. "Endemity flóry ČR", "Endemity flóry Austrálie" ... a nakonec sběrný "Endemity flóry".
Podle internetové jazykové příručky je výraz endemit neživotného rodu a množné číslo je Endemity[3], ve wiki jsou ale kategorie "Endemité ...". Kde je pravda? S pozdravem Pelát (diskuse) 3. 5. 2016, 20:33 (CEST)
Zatím je to takříkajíc ve zkušebním režimu a postupně to vyzrává. Ovšem do druhů typu puchýřník křehký či aldrovandka měchýřkatá jsem se zatím nepustil. Přikláním se k verzi kategorizovat obecně rozšířené taxony o úroveň výše (např. Kategorie:Flóra Severní Ameriky) a v úvodu vymezujícím rozsah dané kategorie (tedy např. v úvodu čl. Kategorie:Flóra jihovýchodu USA) na to výslovně upozornit, aby uživatel věděl že některé druhy nalezne výše. Tím by se tato ožehavá věc elegantně vyřešila, byť ne na 100 % v souladu se zaběhlými pravidly. Co si o tom myslíte?
Endemity by bylo myslím nejlepší omezit na jednotlivé státy či ostrovy (kategorie Endemity flóry Jižní Ameriky nemá smysl), respektive i na výrazné či významné květenné oblasti (Endemity flóry Kapska, Kavkazu, Roraimy a podobně). Článků o endemitech ale není tolik a lze to přeskupovat průběžně. Spojení endemit flóry se mi zpočátku moc nelíbilo avšak používá se a je asi nejstručnější. Kategorii Endemity flóry Austrálie lze dát jak do sběrné kategorie Endemity flóry, tak i do kat. Flóra Austrálie, podobně i u jiných kategorií tohoto typu. Nepůvodní druhy by se v podobném smyslu jako endemity vztahovaly vždy k určitému území, tedy např. Nepůvodní rostliny ČR či Kanárských ostrovů. V případě nepůvodních rostlin se ale z povahy věci asi nemá smysl snažit o nějakou vyčerpávající kategorizaci a s výjimkou ČR k tomu většinou chybí relevantní podklady.
S kategorií Flóra Austrálie a Oceánie je to drobné nedorozumění, je to pozůstatek kategorizace podle kontinentů, ve WGSRPD je Oceánie alias Tichomoří pojata jako samostatný botanický kontinent.
U endemitů mě napadlo vtipné rozdělení na endemité (živočichové) a endemity (rostliny), to by tu ale už určitě neprošlo. :-) Správně je nepochybně endemity. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 5. 2016, 23:05 (CEST)
@Wikipedista:Vojtěch Zavadil :Viděl jsem u albície, že kategorizujete podle výskytu i rody. Já nepochybuji že to jednou bude mít pro osobu, která zkoumá vývoj rostlinných rodů, čeledí, a taky řádů význam, ale asi bych přemýšlel po tom zda geografické kategorie nepoužívat pouze u druhů. Pro jednoduchost, přehlednost a funkčnost. Zatím. Nicméně je to můj pocit. Vy jste botanik a třeba to vidíte z jiného úhlu. Pokud jste geografickou kategorizaci použil u rodu asi víte co děláte. --I.Sáček, senior (diskuse) 8. 5. 2016, 09:07 (CEST)
Ano, kategorizuji i rody. Z hlediska uživatele, který se chce v hrubých rysech seznámit s flórou např. Madagaskaru a prokliká si články v příslušné kategorii, mají články o rodech a druzích tamních rostlin (se domnívám) srovnatelnou hodnotu. Pokud bychom kategorizovali pouze čl. o druzích, byl by výsledek značně nahodilý a mezerovitý. U české květeny je to asi jiné: pokud tu máme článek buk lesní, nemá samozřejmě cenu kategorizovat do Flóry ČR i článek buk. Tak se na to tedy dívám já.
Rád bych s Vámi také podiskutoval o ideální podobě kategorií okrasných rostlin. Občas na ně při kategorizaci narazím a mohl bych je tu a tam také přidat. Nestálo by za to je nějak jednoznačněji vymezit? Třeba v kategorii Okrasné dřeviny je zařazena řada subtropických či tropických druhů, které u nás spadají ze zahradnického hlediska spíše do kategorie kbelíkových, pokojových či skleníkových rostlin. Podobně např. kategorie Keře. Kategorie Subtropické okrasné dřeviny by mohla být k užitku milovníkům Středomoří a podobně. Jak se na to díváte? Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 5. 2016, 22:42 (CEST)
Byl to jen názor, nápad. Právě s ohledem na rozšíření mnoha rodů. Zjevně chybný, podobně jako předchozí.
S kategorizací zahradnicky používaných rostlin do kategorie okrasné rostliny, dekorativní rostliny nebo ozdobné rostliny je problém už v definici okrasné rostliny. Všechny rostliny včetně plevelů mohou být použity jako okrasné rostliny a naopak. I hospodářské rostliny mohou být pochopitelně také ozdobné rostliny (nejen okrasné zelí, například). Proto sem doporučuji řadit jen notoricky známé okrasné rostliny. Smysl má více podkategorie, které jsou součástí uvedené kategorie.
Ano, kategorie:Subtropické okrasné dřeviny bude jistě k užitku milovníkům Středomoří. Kategoriím jsem se příliš nevěnoval, předpokládám že je běžní uživatelé používají méně často. Pro zkušené mohou být užitečné. Je třeba další rozdělení na okrasné rostliny okrasné listem a okrasné květem, okrasné plody, další podkategorie podle kvetení, požadavků půdu, světlo, výšky atp. Ovšem i některá zcela základní zahradnická hesla jsou stále na wikipedii příšernou ostudou, potřebují úpravy (Keř například) Stále je co zlepšovat aby byla wikipedie použitelná. --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 5. 2016, 14:44 (CEST)
Masožravé rostliny, VAMR
Nejnovější komentář: před 8 lety11 komentářů6 lidí v diskusi
VAMR (Velký Atlas Masožravých Rostlin) je projekt společnosti Darwiniana. Je atlasem masožravek s množstvím textů a tisíci, mnohdy unikátních, fotografií. Mnoho z nás, autorů, na jeho vytváření zanechalo velký kus práce. Počátkem roku 2016 jsme se však shodli, že na jeho udržování a rozšiřování už nestačíme. Rozhodli jsme se proto jeho obsah v co největší míře uvolnit pod volnou licenci Creative Commons, která dovolí použití textů nebo fotografií do jiných projektů. Naším přáním je zejména to, aby jeho obsah podpořil hesla o masožravých rostlinách na české Wikipedii. Kdokoli může přispět tím, že fotografie nebo texty z VAMRu do Wikipedie převede. Texty na VAMRu podléhají volné licenci (cc)BY. Lze je použít libovolně s uvedením autora. Citovat můžete jako "Žáček, Zdeněk, a kol. (2007-2016). Velký atlas masožravých rostlin. Darwiniana. Dostupné online: www.darwiniana.cz/vamr". Typ licence fotografií je uveden zvlášť u každého snímku podle přání autorů. Děkujeme všem, kdo pomůže :-). --Jakub093 (diskuse) 5. 8. 2016, 12:11 (CEST)
@Jakub093: Také mockrát děkuji za nabídku, bohužel, na webových stránkách je stále uvedeno Všechna práva vyhrazena (resp. není tam uvedeno uvolnění pod CC-BY, protože Všechna práva vyhrazena je v českém právním řádu výchozí stav). Proto, pokud je toto pravda, je buď a) třeba zveřejnit uvolnění v patičce namísto Všechna práva vyhrazena anebo b) toto svolení doručit do systému WP:OTRS. Možnost a) je vhodná, pokud chcete zveřejnit vše, možnost b) může být použita tehdy, pokud chcete, abychom akceptovali chráněný materiál pouze pokud bude vložen pod nějakým účtem (tím můžete uvolnit jen to, co chcete). Budete-li potřebovat s uvolněním jakkoliv pomoci, neváhejte mě kontaktovat buď využitím diskuse na Wikipedii (odkaz na konci mého příspěvku), anebo e-mailem martin.urbanecwikimedia.cz. Ještě jednou mockrát děkuji. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 27. 8. 2016, 18:19 (CEST)
Pardon za opožděnou reakci, moc Wikipedii nesleduji, tak mi to uniklo. Děkuji Martinovu U. za mejlové upozornění! Pokud jde o zmíněnou serióznost, ano, je tam pár hesel, která jsou pro zasmání a seriózní nejsou. Kdyby to náhodou někdo nepochopil, je u každého tato skutečnost napsaná. Některé texty na webu týkající se licence jsou neaktuální a už jsem poprosil správce webu o napravení situace. Dám vědět, až to bude OK. --Jakub093 (diskuse) 27. 8. 2016, 19:02 (CEST)
To, co je psáno výše, potvrzuji, pár mailů mezi námi proběhlo. Evidentně se skutečně jedná o autentický příspěvek psaný oprávněnou osobou, takže klidně můžete přebírat a psát dle toho! Na vyžádání do vyřešení klidně OTRSákům poskytnu kopii e-mailů jako důkaz. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 8. 2016, 19:24 (CEST)
Licence by nyní měla být všude správně uvedena ;-). Díky všem, kteří materiály využijí - budeme jen rádi, když to nebude ležet ladem. --Jakub093 (diskuse) 8. 9. 2016, 10:14 (CEST)
@Jakub093: Platí svobodná licence i pro obrázky? V článku o Neenthes rajah, který jsem napsal na Wikipedii, jsem objevil krásný záběr na květy, jenž by se v článku vyjímal. OJJ, Diskuse21. 9. 2016, 18:35 (CEST)
@OJJ: Ale fotka je to pěkná. Stálo by možná za pokus kontaktovat autora, zda by neposkytl souhlas se zveřejněním pod méně omezující licencí. --Vachovec1 (diskuse) 21. 9. 2016, 20:42 (CEST)
@OJJ: Přesně tak, licence je u obrázku vždy uvedena. Kdyby bylo třeba kontaktu na autory a bylo obtížné je vyhledat na internetu, obraťte se prosím na můj email jakubstepan@jakubstepan.com a já se pokusím pomoci. --Jakub093 (diskuse) 28. 9. 2016, 23:14 (CEST)
Nature Scientific Reports CC-BY?
Nejnovější komentář: před 8 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Ahoj, všiml jsem si, že články z Nature Scientific Reports jsou publikovány pod licencí CC-BY. Tak se ptám biologické komunity, jestli je to nějak využitelné pro Wikipedii? Jsou tam i nějaké složité obrázky [4][5], tady dokonce video [6]. Ani na en: ani na wikibooks nevidím, že by si tím nějak pracovali, tak nevím.--Ben Skála (diskuse) 14. 9. 2016, 19:08 (CEST)
Ćili 3x plný název včetně označení „druh“, 6x pouze atributy, 1x ani tak ani tak. Bylo by rozhodně záhodno to nějak sjednotit. Otázka je jak. Možnosti jsou v podstatě dvě:
jako název základního článku brát pouze atribut (vyhynulý), z plného názvu (vyhynulý druh) vést přesměrování
jako název základního článku používat plný název (vyhynulý druh), z atributu (vyhynulý) vést přesměrování
Nejnovější komentář: před 7 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Mám od Ántona tuto knihu zdarma na flashce. Kdyby se hodilo, ozvěte se, já když tak zašlu výstřižek, ať nemusíte platit nebo chodit do knihovny ;). OJJ, Diskuse24. 11. 2016, 19:01 (CET)
Kategorizace nepřirozených taxonů
Nejnovější komentář: před 7 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Je to sice rozkošné, ale 1. nelze to jen tak měnit podle aktuálního stupně poznání, 2. o fylogenezi ptáků se ví s jistotou jen to, že není nic jisté. Navíc nevím, jestli to není odněkud obkreslené, pak by to možná bylo copyvio... Objevil jsem další 
--Ben Skála 5. 5. 2010, 17:11 (UTC)
Jako problematické se mi v návrhu zdá slučování subkontinentálních regionů (Flóra Severní Ameriky) oproti původnímu WGSRPD schematu. Tím je znesnadněna harmonizace s cizojačnými projekty. Případné předělání na standard WGSRPD v budoucnu pak bude náročné a vznikne zmatek v tom, co je podle standardu WGSRPD a co je dle zjednodušeného členění. Ramon de L (diskuse) 28. 4. 2016, 02:58 (CEST)
P.S. - v nástřelu chybí Afrika. S pozdravem Pelát (diskuse) 30. 4. 2016, 23:27 (CEST)
wikimedia.cz. Ještě jednou mockrát děkuji. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 27. 8. 2016, 18:19 (CEST)
