Wikipedie

Makak jávský

úzkonosý primát z čeledi kočkodanovití a rodu makak
(přesměrováno z Opice jávská)

Makak jávský (Macaca fascicularis), také makak obecný nebo opice jávská je úzkonosý primát z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Druh popsal Thomas Stamford Raffles roku 1821. Jeho anglický název crab-eating macaque poukazuje na to, že se tento druh občas přiživí i kraby nebo měkkýši, větší část potravy však tvoří různá semena a jiná rostlinná potrava. Samci se od samic liší velikostí a „knírem“. Ve skupině se projevuje matrilineární hierarchie,[3] samci tlupu opouštějí po dosažení puberty.

Jak číst taxoboxMakak jávský
alternativní popis obrázku chybí
Makak jávský
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Rodmakak (Macaca)
Binomické jméno
Macaca fascicularis
Raffles, 1821
Areál rozšíření
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na ostrově Bali byl makak jávský uctíván jako božstvo[4] a lidé pro něj stavěli chrámy. Dnes je široce rozšířen v jihovýchodní Asii, kde se rozčlenil do několika poddruhů. Ve volné přírodě se vyskytuje především v různých typech lesů. Nebojí se vody, dovede výtečně plavat a hledá v ní i část své potravy.[5] Je používán jako laboratorní zvíře, na kterém se testují léky proti různým chorobám.[6]

Etymologie

editovat

Rodové jméno Macaca pochází z portugalského názvu Makako odvozeného z afrického jazyka Fiot. Druhový název fascicularis, znamenající „s pruhem” udělil zvířeti Thomas Stamford Raffles, nevysvětlil však, proč zvolil zrovna tento název.[7]

V Indonésii a Malajsii je pro všechny druhy makaků používán název kera, patrně kvůli pronikavému křiku,[8] anglická synonyma jsou crab-eating macaque (poukazuje na to, že se občas živí i kraby) a long-tailed macac (poukazuje na dlouhý ocas). Známý je též název cynomolgus monkey.

Taxonomie

editovat

Je uznáno celkem deset poddruhů makaka jávského. Nejrozšířenějším poddruhem je M. f. fascicularis, vyskytující se v Indočíně a Malajském souostroví (Sumatra, Borneo a jiné). Poddruh M. f. aureus lze nalézt opět v Indočíně, poddruh M. f. umbrosus na Nikobarách a ostatní jsou rozšířeny hlavně na různých ostrovech v Malajském souostroví mimo Sulawesi.[9] Jednotlivé poddruhy se odlišují podle fyzických vlastností, klíčovou roli zde hraje délka ocasu, tvar vousů a barva srsti.[10]

  • Macaca fascicularis fascicularis, Raffles, 1821 (Indočína, Malajské souostroví)
  • Macaca fascicularis aureus, E. Geoffroy, 1831 (Indočína)
  • Macaca fascicularis philippensis, I. Geoffroy, 1843 (Filipíny [ostrovy Balabac, Basilan, Biliran, Bohol, Busuanga, Camiguin a další])
  • Macaca fascicularis umbrosus, Miller, 1902 (Nikobary)
  • Macaca fascicularis fuscus, Miller, 1903 (Pulau Simeulue)
  • Macaca fascicularis lasiae, Lyon, 1916 (Pulau Lasia u Sumatry)
  • Macaca fascicularis atriceps, Kloss, 1919 (Thajsko)
  • Macaca fascicularis condorensis, Kloss, 1926 (Con Sonův ostrov)
  • Macaca fascicularis tua, Kellogg, 1944 (Pulau Maratua východně od Bornea)
  • Macaca fascicularis karimondjawae, Sody, 1949[2] (Pulau Karimunjawa v Jávském moři)

Makak jávský se může křížit s jinými druhy makaků.[9]

Výskyt

editovat
 
Makak jávský si ukládá potravu do kapsy v tlamě

Areál rozšíření tohoto primáta je rozsáhlý. Vyskytuje se především v různých typech lesů včetně mangrovů až do 2 000 metrů nad mořem.[5][11] Schopnost adaptovat se na různá prostředí mu umožnila, aby se rozšířil po téměř celé jihovýchodní Asii.[12] Do výčtu území, kde jej lze najít, patří Sumatra, Borneo, Jáva, Filipíny a další ostrovy Malajského souostroví, Indočína (Kambodža, Thajsko) a oblasti, kam byl introdukován (je tam nepůvodním druhem), např. Mauricius nebo Palau.

Nebezpečný je pro původní druhy ptáků kvůli pojídání jejich vajec a soupeření o potravu.[13] Mezinárodní svaz ochrany přírody jej zařadil na seznam „100 nejhorších invazních druhů“.[6]

Popis

editovat

Makakové jávští mohou, v závislosti na poddruhu, dosahovat délky až 55 cm bez ocasu, samci jsou větší než samice. Hmotnost u samců se odhaduje na 4,8–7 kg, samice jsou lehčí a váží 3–4 kg (makak jávský patří mezi 3 nejmenší druhy makaků[3]).[14] Srst má po celém těle červeno-hnědé až šedo-hnědé zbarvení,[11][15] na hlavě se táhne až do čela a vytváří typickou chocholku.[16] Na obličeji samcům roste, pro ně typický, šedo-bílý knír a na rozdíl od samic mají také vyvinutější špičáky.[11] Obě pohlaví se tedy od sebe výrazně odlišují, je zde zřetelný pohlavní dimorfismus. Řezáky jsou lopatkovitého tvaru (zubní vzorec trvalého chrupu je I 2/2 C 1/1, P 2/2 M 3/3).[14] Oči míří dopředu (u makaka jávského je tedy, podobně jako u všech primátů, vyvinuto binokulární vidění)[14] a jsou lemovány bílou srstí,[17] oční víčka mají bílé zbarvení.[18] Tváře jsou růžovo-hnědé, nos plochý a nosní dírky umístěny blízko sebe; jde o typický znak úzkonosých primátů.[14] V tlamě má opice lícní torby, do kterých si může uschovávat potravu a sežrat ji později.[11][19][pozn. 1] Makak jávský vlastní na rozdíl od mnoha jiných makaků ocas.[21] Ten je delší než tělo,[22] měří kolem 40–65 cm[16] a slouží především k udržování rovnováhy při skocích, jež mohou dosáhnout až 5 m,[11] ale pomáhá i udržovat rovnováhu při chůzi.[23] Makakové se dožívají až 30 let,[11][15] pohlavní dospělosti dosahují u samců po 50. měsíci, u samic po 51. měsíci.[24] Samice makaků jávských definitivně přestanou růst po šesti letech, samci až po deseti letech.[25]

Makakové jávští jsou náchylní k infekčním chorobám,[26] zároveň také slouží jako přenašeči pro lidi smrtelných virů, jako je Herpes virus typu B.[27] Na člověka mohou poměrně snadno přenést i parazita Plasmodium knowlesi, který způsobuje malárii jak u těchto primátů, tak případně i u lidí.[28]

Chování

editovat

Denní režim

editovat

Tyto opice patří mezi denní živočichy a zdržují se především na stromech.[18] Pohybují se zde pomocí všech čtyř končetin a málokdy slézají dolů, aby je neohrožovaly šelmy, zvláště tygři. Útočiště ve stromoví nacházejí i v noci, jednotlivé skupiny opic mají své vlastní stromy.[11] Ráno vstávají kolem 5.30 až 6.00 hodin.[11] Denně se mohou přemístit až o dva kilometry, když pátrají po potravě, uražená vzdálenost při tom závisí na velikosti skupiny.[29] Makak jávský se nebojí vody a na rozdíl od mnoha jiných druhů primátů dovede plavat. Už mláďata si ve vodě hrají a hledají potravu na dně (makak jávský se dovede potopit až na půl minuty).[5][30]

Potrava

editovat
 
Skupina makaků vybírá na pobřeží měkkýše a kraby

Makak jávský je všežravec. Hlavní složkou potravy jsou semena a plody (až více než 2/3), konzumuje však i listy, květy, kořínky a kůru.[14] Do jeho jídelníčku patří i maso a živočišná potrava – příležitostně se živí drobnými obratlovci (hnízdící ptáci, ještěrky, žáby), z ptačích hnízd vybírá ptáčata a vejce. V Indonésii, kde se často zdržuje v mangrovových porostech, se naučil lovit v mělké vodě kraby a jiné korýše, díky čemuž dostal v angličtině název Crab-eating macaque.[31] Kromě toho se živí i měkkýši.[32] Lov probíhá tak, že sedí na větvích a čeká na správnou příležitost, kdy ustoupí na pláži voda. Poté sleze ze stromů dolů, pochytá korýše a rozbije jejich tvrdou schránku kamenem.[33] Někdy vniká i do plantáží cukrové třtiny, čímž ničí úrodu.[13]

Hierarchie

editovat

Makakové jávští žijí v tlupách, v nichž může být 6 až 58 jedinců,[11] z nichž jsou nejpočetnější samice. Ty jsou takzvaně filopatrické, vyskytují se pouze v domovské lokalitě, kterou téměř nikdy neopouštějí. Po dosažení pohlavní dospělosti mláďat ze skupiny odejdou samci, aby se ujali vedení jiné tlupy, a samice v ní zůstávají. Pokud se samec pokusí převzít místo alfa samce, nastává boj mezi těmito opicemi, při kterém se makakové mohou zranit.[14] Každý samec má kolem sebe skupinku asi 3 samic.[3] Jedna skupina makaků si může přivlastnit teritorium až o rozloze 200 ha.[34] Pokud se dvě skupiny setkají, obvykle dochází k bitce,[35] která začíná vrčením a ceněním zubů a pokud to nepřítele nezastraší, dojde k opravdovému boji.[36] V regionu jižního Bornea žijí v kompetičních vztazích s kahauy nosatými (Nasalis larvatus).[3]

Konflikty mezi členy tlupy zažehnává mimo jiné společné pití vody.[37]

Rozmnožování

editovat

Největší šanci na spáření má alfa samec, jenž se může pářit i se samicemi jiných samců.[14] Samice je březí 162–193 dní. Po skončení gravidity se jí narodí jediné mládě,[38] vážící zhruba 320 g, o které se stará pouze ona.[6][38] Jestli jde o samce nebo samici, lze poznat až po delší době,[39] mláďata nejprve vypadají stejně a mají černé zbarvení, které se časem změní na barvu dospělých jedinců.[11] Jsou kojena mateřským mlékem po dobu asi 420 dní.[14] Někteří jedinci mohou být nesnášenliví vůči dalším členům skupiny, objevují se krádeže mláďat výše postavenými samicemi těm, které jsou v hierarchickém žebříčku níže, i zabíjení mláďat.[11] Mladí jedinci obojího pohlaví si zpočátku hrají dohromady, kolem jednoho až dvou let věku se však začnou věnovat navzájem pouze jedinci stejného pohlaví.[40]

Inteligence a používání nástrojů

editovat
 
Makak jávský – nástroje

Některé skupiny těchto primátů používají kameny k rozbíjení ořechů nebo mlžů, kterými se živí, aby se dostaly k jedlému vnitřku, dovedou si oloupat také batáty a maniok.[41][42] Byli pozorováni rovněž jedinci, kteří si před požitím plodů umyli písek z nich v řece.[14] Dovedou si také čistit zuby a učí to i mláďata.[43]

Ve vědeckém výzkumu

editovat

Makak jávský je často odchytáván pro výzkumné účely a společně s makakem rhesus (Macaca mulatta) jde o nejčastěji používanou opici k laboratorním pokusům.[31] Tuto oblíbenost způsobuje především malá velikost tohoto primáta vzhledem k ostatním úzkonosým opicím. Pokusy zahrnují především testování léků proti různým chorobám. Makak jávský se také využívá při výzkumu diabetu (cukrovka je u tohoto druhu poměrně rozšířenou chorobou).[26] Jelikož je citlivý na stres, probíhají i výzkumy vlivu stresu na vznik kardiovaskulárních onemocnění i na reprodukční funkci.[26] Rovněž psychiatři a psychologové využívají makaky jávské na testy jejich chování po požití alkoholu nebo drog, případně na výzkum deprese.[26]

Ohrožení

editovat

Makak jávský byl podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) dlouhodobě veden jako málo dotčený druh, od roku 2022 je však považován za druh ohrožený, především v důsledku nadměrného lovu. IUCN poukazuje na fakt, že makakové jsou často až bezuzdně zabíjeni, protože jsou považováni za přemnožené škůdce, kteří nezasluhují a nepotřebují ochranu. Například jenom v Malajsii bylo během let 2011 až 2018 vybito přes 400 000 jedinců, přičemž podobné akce často podporují i orgány veřejné správy, či dokonce někteří ochránci přírody. Vyjma konfliktů s lidmi je velké množství makaků rovněž odchytáváno pro lékařský výzkum; úroveň obchodu prudce vzrostla zejména v důsledku pandemie covidu-19. Vyjma lovu nelze opomenout ani na pokračující ztrátu přirozeného prostředí; ta jde navíc ruku v ruce s dalším průnikem makaků do synantropních stanovišť a následným konfliktům s lidmi.[44] Například roce 2017 došlo v indonéské oblasti Boyolali ke zvyšujícímu se počtu útoků ze strany makaků vůči tamějším obyvatelům, a to právě z důvodu ústupu jejich přirozeného prostředí a nedostatku potravy.[45]

IUCN považuje zařazení makaka jávského za pomyslnou „ruční brzdu“ a přirovnává jej k holubovi stěhovavému, jednomu z nejpočetnějších ptáků Severní Ameriky, který byl vyhuben v důsledku nadměrného lovu. Ačkoli jsou makakové vystaveni silnému loveckému tlaku, jejich populační ekologie je pouze málo prostudována, a vliv podobných hrozeb na jejich populace tedy prakticky není doceněn. IUCN k roku 2022 předvídá, že populace poklesly o nejméně 40 % během posledních 40 let.[44]

Mezi přirozené nepřátele patří šelmy, krokodýli, hadi a dravci.[21][46]

Zajímavosti

editovat
  • Makak jávský byl jedním z primátů, kteří byli vysláni do vesmíru. Opice se jmenovala Albert III. a zahynula v raketě V2 16. září 1949 při její explozi.[47] Ostatní makakové vysláni do kosmu byli převážně rhesusové (Macaca mullata).[48]

Chov v zoo

editovat

Makaka jávského chová v České republice např. ZOO Tábor.[49]

Galerie

editovat
  •  
    Makak jávský, dospělci a mládě
  •  
    Makak jávský vybírá měkkýše
  •  
    Hlava
  •  
    Makak jávský
  •  
    M. f. umbrosa
  •  
    Samice s mládětem
  •  
    Mladý jedinec

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Lícní torby mají všichni makakové.[20]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Crab-eating macaque na anglické Wikipedii, Macaca fascicularis na španělské Wikipedii, Javaneraffe na německé Wikipedii a Monos en el espacio na španělské Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2022-07-28].
  2. ↑ a b KOŘÍNEK, Milan. makak jávský [online]. BioLib [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d VANČATA, Václav. Primatologie Díl 2. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2003. ISBN 80-7290-127-3. 
  4. ↑ VERHOEF, Ester; VERHALLEN. Encyklopedie volně žijících zvířat. [s.l.]: REBO 320 s. ISBN 80-7234-213-4. S. 209. 
  5. ↑ a b c POKORNÝ, Zbyněk. Makak jávský [online]. chovzvirat.cz, 2014-06-10 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c HAZAN, Tracy. Crab-eating Macaque (Macaca fascicularis) [online]. New York: Columbia University, rev. 2003-09-30 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ BENJAMIN, Zimmer. Makaku, macaco, makak, Macaca [online]. Language Log [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ RAFFLES, Thomas. Descriptive Catalogue of a Zoological Collection, made on account of the Honourable East India Company, in the Island of Sumatra and its Vicinity, under the Direction of Sir Thomas Stamford Raffles, Lieutenant-Governor of Fort Marlborough. S. 246–247. Linnean Society of London [online]. 1821 [cit. 28.10.2015]. S. 246–247. Dostupné online. DOI 10,1111 / j.1095-8339.1821.tb00064.x.. 
  9. ↑ a b Macaca fascicularis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-08. (anglicky) 
  10. ↑ KOLEKTIV. Phylogenetic relationships of Malaysia’s long-tailed macaques, Macaca fascicularis, based on cytochrome b sequences [online]. zookeys, 8.5.2014 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g h i j k CAWTHON LANG, Kristina. Long-tailed macaque (Macaca fascicularis) [online]. Primate Info Net, rev. 2006-01-06 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ FUENTES, Agustín. Padangtegal Overview [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b PAGAD., Shyama. Macaca fascicularis [online]. Global invasive species database, 2007 [cit. 2015-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-15. (Anglicky) 
  14. ↑ a b c d e f g h i BONADIO, Christopher. Macaca fascicularis [online]. Animal Diversity Web [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b Long-tailed Macaque [online]. Ecology Asia [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Long tailed macaque [online]. SEARRP Royal Society [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-02. (anglicky) 
  17. ↑ Macaque crabier [online]. Futura - sciencest [cit. 2015-10-29]. Dostupné online. (francouzsky) 
  18. ↑ a b Long-tailed macaque (Macaca fascicularis) [online]. Wild Fact Sheets [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Ottův slovník naučný - heslo "Makakové". Svazek 16. [s.l.]: [s.n.] S. 659. 
  20. ↑ Ottův slovník naučný - heslo "Makakové". Svazek 16. [s.l.]: [s.n.] S. 659. 
  21. ↑ a b Crab-Eating Macaque [online]. a-z-animals [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Long-Tailed Macaques [online]. Nicholasville: Primate Rescue Center [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-10. (anglicky) 
  23. ↑ بواسطة, كتب. معلومات عن مكاك طويل الذيل [online]. Amrsal.org [cit. 2015-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. (arabsky) 
  24. ↑ Makak jávský ( Macaca fascicularis ) [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-14. 
  25. ↑ Яванский макак (макак–крабоед) — Macaca fascicularis [online]. Сахалинский зооботанический парк [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. (ruština) 
  26. ↑ a b c d Genome: Macaca fascicularis [online]. McDonnell Genome Institute [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-22. (anglicky) 
  27. ↑ CARTER, Steve. Macaca fascicularis (mammal) [online]. Invasive Species Specialist Group, 26. 09. 2013 [cit. 2015-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-26. 
  28. ↑ GUMERT, MD.; FUENTES, A.; JONES-ENGEL, L. Monkeys on the Edge: Ecology and Management of Long-tailed Macaques and their Interface with Humans. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. 
  29. ↑ javaneraffe [online]. Deutsches Primatnezentrum [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ Krabbmakak [online]. Ystad Djurnpark [cit. 2015-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. (švédština) 
  31. ↑ a b Makakové: Makak jávský [online]. ABC, 2001-07-23 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. 
  32. ↑ Kolektiv autorů. Velký atlas živočichů jedinečný obraz života na Zemi. české vydání: 2005. vyd. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-07-01395-4. 
  33. ↑ Яванский макак [online]. samarazoo.ru [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. (ruština) 
  34. ↑ Makak jávský (macaca fascicularis) [online]. Annimalia, 2013-04-16 [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-29. 
  35. ↑ MATTHEWS, Rupert. Obrazová encyklopedie ZVÍŘATA. [s.l.]: Ottovo nakladatelství 78 s. ISBN 80-7181-999-9. 
  36. ↑ Javaneraffe; Krabbenesser; crab eater; Cynomolgus Monkey [online]. Tierlexikon [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. (němčina) 
  37. ↑ CORDS, Marina. Post-conflict reunions and reconciliation in long-tailed macaques. Animal Behaviour. Elsevier, 1992-07, roč. 44, čís. 1, s. 57–61. DOI 10.1016/s0003-3472(05)80754-7. (anglicky) 
  38. ↑ a b Makak jávský na genomics.senescence.info [online]. Dostupné online. 
  39. ↑ Crab-eating macaque (Macaca fascicularis) [online]. Wildscreen Arkive [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-08. (anglicky) 
  40. ↑ Javaneraffe (Macaca fascicularis) [online]. Primaten der Welt, 6.5.2010 [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. (němčina) 
  41. ↑ Etologie primátů: Fenomén kultury u primátů mimo člověka [online]. pfyziollfup.upol.cz [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  42. ↑ WHEATLEY, Bruce. Cultural behavior and extractive foraging in Macaca Fascicularis ". Current Anthropology. Current Anthropology. 1988. DOI 10.1086/203670. 
  43. ↑ MASATAKA, Nobuo; KODA, Hiroki; URASOPON, Nontakorn. Free-Ranging Macaque Mothers Exaggerate Tool-Using Behavior when Observed by Offspring [online]. PLoS ONE, 2009-03-10 [cit. 2015-09-23]. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0004768. 
  44. ↑ a b HANSEN, M. F.; ANG, A.; TRINH, T. T. H., et al. Long-tailed Macaque (Macaca fascicularis). www.iucnredlist.org [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2022 [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2022-2.rlts.t12551a221666136.en.. (anglicky) 
  45. ↑ Opice terorizují Jávu, porazit je má ozbrojená armáda. V lesích chybí potrava, upozorňují ochránci. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-08-08 [cit. 2017-08-08]. Dostupné online. 
  46. ↑ Long Tailed Macaque (Macaca fascicularis) [online]. Stability of Altered Forest Ecosystems [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-02. (anglicky) 
  47. ↑ KROULÍK, Jiří. Chlupatí kosmonauti (zvířata a kosmonautika) [online]. S. 10. Dostupné online. 
  48. ↑ Primates in Space [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné online. 
  49. ↑ Makak jávský v ZOO Tábor [online]. Zoologická zahrada Tábor, a.s, 2015. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • WHEATLEY, Bruce Panton. The behavior and ecology of the crab-eating macaque (Macaca fascicularis) in the Kutai Nature Reserve, East Kalimantan, Indonesia. Davis: University of California, 1978. (angličtina) 
  • VERHOEF, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. [s.l.]: REBO, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. Kapitola Primáti, s. 209. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Makak_jávský&oldid=24380429“