Ryzec ryšavý
Ryzec ryšavý (Lactarius rufus) je nejedlá houba, z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Do této skupiny patří například ryzec pravý (Lactarius deliciosus). Charakteristické znaky má podobné holubinkám (křehká dužnina, stavba).
 Ryzec ryšavý | |
|---|---|
 Ryzec ryšavý | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusé (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | ryzec (Lactarius) |
| Binomické jméno | |
| Lactarius rufus (Scop.) Fr. 1838 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatKlobouk má v průměru 3–8 cm, je nízce sklenutý s centrálním hrbolkem uprostřed. V mládí s podehnutým okrajem, v dospělosti s okrajem vroubkatým. Pokožka klobouku je cihlově hnědá, v mládí slídovitě ojíněná až lysá a suchá.
Lupeny má husté s náběhem ke sbíhání na třeň. V mládí bledé, pak hnědavě načervenalé s tmavšími skvrnami. Ve stáří jsou bílé a poprášené.[2]
Třeň delší průměru klobouku, tlustý (1 cm). Zpočátku světlejší, později červenozrzavý, podobný barvě klobouku. V mládí je suchý a ojíněný. Pach třeně pryskyřičný a chuť podobně jako chuť mléka je palčivá.
Dužnina bělavá až nažloutlá.[3] V kůře třeně je červenohnědá, zatímco v bázi třeně je tmavší. Roní bílé a hojné mléko, které je chuťově palčivé.[4]
Výtrusy jsou široce elipsovité až žebernaté. Mají spojky, které dotvářejí síť.
Výtrusný prach je bílý.
Výskyt a rozšíření
editovatNa kyselých půdách, které jsou nevápenité. Obývá sušší oblasti (borové lesy), vzácněji jehličnaté lesy a břízy.
Ryzec ryšavý se objevuje od pozdního jara do pozdního podzimu. Je rozšířen v mírném pásu severní polokoule. Vyskytuje se především v Severní Americe, v severní Kalifornii ho můžeme najít od konce léta do konce zimy.
Použití
editovatHouba, která není příliš chutná díky své palčivosti. Tu lze odstranit tak, že pokrájené houby máčíme ve studené vodě.
Pak je na 10 minut vaříme v čerstvé vodě, vodu slijeme a houby znovu propláchneme ve studené vodě.
Ve Skandinávii je po svaření přidávána do kyselých salátů nebo se smaží na slanině. V České republice je považován za nejedlý. Ryzec ryšavý tvoří mykorhizu s listnatými stromy i jehličnany (např. s kosodřevinou horskou).
Záměna
editovatRyzec ryšavý lze zaměnit s několika druhy. Příkladem je ryzec syrovinka (Lactarius volemus) který páchne po rybině, má sladké mléko a nevyskytuje se u něj centrální hrbolek. Dále ho lze zaměnit za ryzec liškový (Lactarius tabidus), který se liší bílou plodnicí a nahořklým mlékem. Ryzec dubový (Lactarius quietus), který má žlutavé mléko a roste převážně pod duby.
Reference
editovat- ↑ ryzec ryšavý
- ↑ PILÁT, Albert; UŠÁK, Otto. Kapesní atlas hub. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. 191 s. S. 90.
- ↑ GARIBOVOVÁ, Lidia. Houby (poznáváme, sbíráme, upravujeme). Překlad Jan Dienstbier. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 302 s.
- ↑ GERHARDT, Ewald. Houby-Příruční atlas. Praha: [s.n.], 1999. ISBN 80-86278-21-2.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu ryzec ryšavý na Wikimedia Commons
