Nejvyšší zemský sudí

Nejvyšší zemský sudí (německy Oberstlandrichter, latinsky iudex terrae, případně supremus iudex terrae nebo iudex Bohemiae) byl v dvanáctičlenném kolegiu pátým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Připravoval a vedl jednání zemského soudu (Böhmisches / Mährisches Landrecht, iudicium terrae), do jehož kompetencí spadaly majetkové a trestní záležitosti šlechtické obce.

Zasedání českého zemského soudu v roce 1564

České království

Původně dvorský sudí se postupně proměnil v úředníka čistě stavovského. Termín zemský sudí (iudex terrae) se poprvé objevil v za vlády Václava I. (králem 1230–1253) v roce 1244. Postupně se kompetence dvorského sudího zmenšovaly, zatímco agenda nejvyššího zemského sudího narůstala. Stal se nejvyšším soudcem nad šlechtou a předsedal zemskému soudu. Zpočátku předsedal soudu panovník, v jeho nepřítomnosti nejvyšší zemský komorník, teprve od 14. století skutečně vedl jednání zemského soudu nejvyšší zemský sudí (tak v Ordo iudicii terrae). Po husitských válkách zaujal páté místo v hierarchii nejvyšších zemských úřadů (beneficiarii supremi) a byl obsazován pány (dohody z let 1437 a 1497). To potvrdilo Obnovené zřízení zemské (1627). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. V rámci tereziánských reforem bylo v roce 1748 zrušeno místodržitelské kolegium, jehož byl řádným členem, a byly omezeny pravomoci zemského soudu. Zemský soud byl značně zbyrokratizován, nejvyšší zemský sudí zůstal v jeho čele, nakonec byl však název úřadu změněn na prezidenta zemského soudu, čímž hodnost nejvyššího zemského sudího zanikla.

Během obřadu korunovace českých králů nosil královské jablko.^[1]

Seznam nejvyšších zemských sudí v Čechách

Královský úřad

1170 Zvěst
1175–1178 Čéč
1183–1187 Jan
1189 Předota
1192–1199 Ratibor
1205–1212 Budivoj
1212 Ctibor
1216–1222 Dalibor
1222–1229 Záviš
1234–1239 Albert ze Slivna
1234 Aldik
1238 Albert
1240 Mikuláš
1240–1241 Zbislav
1241 Sulislav
1242 Čéč

Postupná proměna na zemský úřad

1244 Ctibor
1249–1255 Pomněn
1256–1264 Čéč
1267–1269 Drslav
1277 Děpolt z Rýzmberka^[2]
1277–1279 Oneš
1284–1287 Boleslav ze Smečna
1295 Sezema
1309–1324 Oldřich z Říčan
1328–1340 Oldřich Pluh z Rabštejna
1343–1394 Ondřej z Dubé
1396–1397 Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna (poprvé)
1398–1399 Bohuslav V. ze Švamberka
1402–1417 Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna (podruhé)
1437–1457 Mikuláš Zajíc z Hazmburka a na Kosti († 1. 7. 1463)
1464 Lev z Rožmitálu na Blatné
1467 Dětřich z Janovic na Chlumci
1472–1474 Jiří ze Stráže
1475–1479 Jan Tovačovský z Cimburka na Mladou Boleslav
1479–1504 (21. 7.) Půta Švihovský z Rýzmberka († 21. 7. 1504)
1504–1507 Zdeněk Lev z Rožmitálu na Blatné^[3] (před 1470 – 14. 7. 1535 Blatná)
1508 (22. 3.) – 1510 Petr II. Holický ze Šternberka na Leštně († 4. 6. 1514 Líšno)
1511–1520 Jiří Bezdružický z Kolowrat na Buštěhradě († 1526 nebo 1528)^[4]
1522–1523 Hynek Bořita z Martinic na Smečně
1523 (2. 3.) – 1534 Zdislav Berka z Dubé a Lipé na Zákupech (1467/1470 – 11. 9. 1553 Zákupy)
1534–1541 Jindřich Berka z Dubé na Dřevenicích († 8. 1. 1541)
1541 (17. 1.) – 1554 Jan III. starší Popel z Lobkowicz na Zbiroze (1490 – 14. 6. 1569 Libochovice; chlumecká linie)^[5]
1554–1570 Jan z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou († 15. 6. 1576)
1570–1576 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkowicz (13. 1. 1517 – 27. 8. 1583 Líčkov)^[6]
1577–1581 Adam ze Švamberka na Přimdě
1582–1584 Jiří (starší) Popel z Lobkowicz na Libochovicích (1540 – 27. 5. 1607 hrad Loket, ve vězení)^[7]
1585–1597 Jiří Bořita z Martinic na Smečně (1532 – 22. 1. 1598)^[8]
1597–1599 Václav Berka z Dubé na Rychmburce
1599 (6. 11.) – 1603 Adam II. ze Šternberka († 10. 4. 1623)
1603–1608 Volf Novohradský z Kolowrat († 17. 1. 1609 Lnáře)^[9]
1608–1611 Adam ml. z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou (1569/1570–1638)
1613–1617 Jiří z Talmberka na Jankově^[10] (asi 1570/1578–1623)^[11]
1617–1623 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín – 19. 1. 1652 Vídeň)^[8]
1619–1620 Jáchym Ondřej Šlik na Svijanech (9. 9. 1569 Ostrov – 21. 6. 1621 Praha)
1624–1625 Jaroslav Bořita z Martinic (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha)
1625 (16. 5.) Bedřich z Talmberka na Vlašimi († 13. 10. 1643)
1627 (nebo 1628) – 1638 Jindřich Libštejnský z Kolowrat (1570 – 6. 3. 1646)
1638 (11. 10.) – 1644 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648)
1644 (9. 8.) – 1648 Bernard Ignác Jan z Martinic (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha)
1648 František Karel Matyáš ze Šternberka (26. 9. 1612 – 9. 8. 1648 Praha)
1649–1650 Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 – 7. 3. 1651)
1650 (26. 4.) – 1651 Jan Hartvík z Nostic (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň)^[8]
1651 (13. 5.) – 1652 (24. 5.) Ferdinand Arnošt z Valdštejna (kolem 1622 Vídeň? – 22. 5. 1656 Praha)^[12]
1652 (24. 5.) – 1656 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
1656 (12. 8.) – 1678 (15. 1.) Vilém Albrecht Krakowský z Kolowrat (18. 2. 1600 Týnec – 8. 2. 1688 Praha)
1678 (15. 1.) – 1685 Adolf Vratislav ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky)
1685 (10. 3.) – 1688 (17. 3.) Jan Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka (1634/1637 Vídeň – 1. 7. 1689 Velvary)
1688 (17. 3.) – 1689 Jan František Bruntálský z Vrbna (3. 11. 1634 – 22. 8. 1705)^[8]
1690 (20. 9.) – 1696 Václav Norbert Oktavián Kinský (1642–1719)^[8]
1696 (30. 4.) – 1704 Václav Vojtěch ze Šternberka (9. 2. 1643 Bechyně – 25. 1. 1708 Praha)
1704 (30. 5.) – 1711 (18. 12.) Jan Václav Wratislav z Mitrowicz (asi 1670 – 5. 12. 1712 Vídeň), často pobýval ve Vídni nebo v zahraničí, proto agendu reálně vykonával František Karel Přehořovský z Kvasejovic^[13]
1705 (20. 7.) – 1717 František Karel Přehořovský z Kvasejovic (1644 – 6. 11. 1723 Praha)
1717 (28. 1.) – 1721 Jan Arnošt ze Schaffgotsche (27. 12. 1675 Dobromierz – 11. 7. 1747 Praha)
1721 (5. 6.) – 1747 Josef František Bruntálský z Vrbna (2. 8. 1675 – 9. 6. 1755)
(1741 (?) – 1743 (?) Václav František z Vrtby^[14] (1670 – 20. září 1750), předseda zemského sněmu za vlády (proti)krále Karla Albrechta Bavorského (Karla III.))
1747 (9. 2.) – 1748 Filip Nerius Krakovský z Kolowrat (26. 3. 1686 Praha – 28. 3. 1773 Praha)
1748–1757 Karel Gotthard ze Schaffgotsche (27. 7. 1706 – 18. 12. 1780)
1757–1760 Josef Vilém Nostic (27. 7. 1706 Vídeň – 10. 1. 1787 Praha) )
1760–1773^[15] Prokop Jan Krakowský z Kolowrat (13. 3. 1718 – 6. 4. 1774)
1774 (15. 4.) – 1789 František Josef Pachta z Rájova (12. 8. 1710 Praha – 28. 11. 1799 Praha)
1789 (28. 5.) – 1792 Prokop Lažanský z Bukové (1741–1804)
1792 (24. 12.) – 1802 (24. 5.) František Jan z Běšin (1742 – 24. 5. 1802)
1802 (31. 8.) Josef Wallis (31. 8. 1767 Praha – 18. 11. 1818 Vídeň)
1804 (25. 8.) – 1808 (8. 5.) František Karg z Bebenburka (1749 – 8. 5. 1808)
1805–1813 Josef Karel z Auerspergu (26. 2. 1767 Praha – 29. 5. 1829 Brno)
1813 (30. 11.) – 1830 (24. 1.) Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (8. 11. 1774 Chyše – 24. 1. 1830 Praha)
1830 (11. 12.) – ? Fridrich Mořic Wagemann (1778–1855), předseda zemského soudu,^[16] úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836^[16]
1841–1847 Antonín Bedřich II. Mitrovský z Nemyšle (1801–1865)
1847–1849 Leopold Ottomar Hennet (1799–1892)

Moravské markrabství

Zasedání moravského zemského soudu v Zemském domě v Brně v 70. letech 17. století. Kresba podle fresky Kajetána Schaumberga.

Moravský zemský soud byl zřízen Karlem IV. (markrabětem 1333–1349) v roce 1348. Navázal na dosavadní nejdůležitější soudy (cúdy) v Olomouci a Brně. Soud zasedal střídavě v Olomouci a Brně, proto byli dva sudí. Podle sněmovního usnesení potvrzeného listinou Vladislava II. Jagellonského (markrabětem 1490–1516) ze 14. září 1493 byl úřad sudího sloučen, od konce 15. století tak byl nejvyšší zemský sudí jen jeden. (Obdobně byl sloučen i úřad komorníka). V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou pánů.

Seznam nejvyšších zemských sudí na Moravě

Olomoucký sudí

1203 Veliš (?)
1207 Jindřich
1208–1214 Doben
(1215?) 1222–1225 Veliš
1230 Jan
1232–1235 Přebor
1234–1236 Vecen
1240 Mikuláš
1250–1251 Sláva
1253–1269 Jan
1270 Lideř z Horky
1275–1278 Vojslav z Ludslavic
1286 Předbor (Přešek) z Bolelouče
1287 Kadold z Polomi
1297 Příbek
1303 Vítek ze Švabenic
1303 Jan
1314 Heřman
1318 Štěpán ze Šternberka
1323 Diviš ze Štenberka
1330 Lucek
1348–1358 Hereš z Lelekovic
1358 Štěpán
1359–1365 Buzez z Lelekovic
1368–1377 Jaroslav z Knenic jinak z Longberka (Lamberk ?)
1382 Hereš z Roketnice
1383–1387 Unka z Majetína
1389 Sulík z Konice
1406 Jan z Lomnice
1407–1408 Sulík z Konice
1409 Erhard Puška z Kunštátu
1412 Sulík z Konice
1414–1417 Milota z Tvorkova
1418 Jan Hus z Krumsina
1420 Jan ze Sovince na Pňovicích
1426 Vaněk z Boskovic
1437 Zbyněk Dúbravka z Dúbravic
1446–1466 Mikuláš z Bystřice z Ojnic a na Milonicích
1480–1482 Jan ze Žerotína
1486–1496 Jan Pňovský ze Sovince

Brněnský sudí

1213–1214 Lev (spolu i komorník)
1222–1226 Ratiboř z Deblína
1234–136 Jakub
1238–1240 Vecen
1240–1245 Rubín
1255 Lambert z Boskovic
1262 Matěj z Černé Hory (z Kobylic)
1281–1283 Vecemil
1283 Drzek
1288–1297 Pravík
1297 Skoch z Hvězdlic
1317 Oldřich z Ronberku
1324–1327 Přibyslav z Pěrkova
1329–1355 Dětřich ze Spranu
1356–1365 Blud z Kralic
1366–1371 Frank z Paměnic jinak z Kunovic
1373–1379 Unka z Majetína
1383–1392 Bohunek z Třtěnic
1398–1412 Erhard z Kunštátu a ze Skály
1415–1437 Jošt Hecht z Rosic
1446–1448 Jaroslav ze Šelnberku
1464–1466 Hynek z Ludanic
1480–1482 Václav z Ludanic
1492–1498 Lipolt z Krajku na Cornštejně

Znojemský sudí

před 1213 Jindřich
1222 Dětřich
1226 Pavel
1227 Bartoš (Bítov)
1234 Ostoj
1260–1268 Ranožíř
1269 (?) – 1278 Cuzkraj
1279 Volfram
1281 Cuzkraj
1298 Držislav z Boleradic
1345 Blud z Kralic

Břeclavský sudí

1255–1259 Vojtěch
1295 Přebor
1297–1317 Velislav z Ořechové
1320 Pardus ze Šardic na Horké
1322 Mikuláš z Blišic

Nejvyšší sudí

1486–1496 Jan Pňovský ze Sovince
1496–1504 Lipolt z Krajku
1505–1507 Jan Pňovský ze Sovince
1508–1517 Znáta z Lomnice
1518–1524 Vok Pňovský ze Sovince
1526 Dobeš z Boskovic a na Rosicích
1527–1536 Jan st. ze Šternberka na Kvasicích († 1536)
1536–1548 Jan Zajímač z Kunštátu na Jevišovicích a Tavíkovicích
1548–1552 Jan z Liechtensteinu na Lednici
1552–1554 Václav Černohorský z Boskovic
1554–1563 Václav Berka z Dubé a z Lipé
1563–1567 Albrecht Černohorský z Boskovic
1580–1590 Jan z Boskovic na Třebové
1581–1582 (?) Hynek Brtnický z Valdštejna
1590–1594 Protas z Lomnice na Mezeříčí a Jemnici
1596–1599 Jáchym Haugwitz z Biskupic na Rokytnici a Kralicích
1599–1601 Karel z Liechtensteinu na Mikulově
1606–1621 Maxmilián Lev z Rožmitálu
1613–1616 Vilém z Roupova
1617–1618 Lev Burian Berka z Dubé (asi 1586/1590 – 26. 3. 1626) – poprvé
1619 Václav Bítovský ze Slavikovic
1623–1625 Lev Burian Berka z Dubé (asi 1586/1590 – 26. 3. 1626) – podruhé
1629–1637 (?) Jiří z Náchoda
1635–1637 Julius ze Salm-Neuburgu
1637–1642 Jan z Rottalu (1605 Štýrský Hradec – 4. 12. 1674 Vídeň)
1643–1644 Baltazar ze Žerotína
1644–1648 Gabriel Serényi (†1664)
1649–1651 František Magnis (1598 – 7. 12. 1652)
1651–1652 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
1652–1655 Lev Vilém z Kounic (16. ledna 1614 – 1655)
1655–1659 Michael Ferdinand z Althannu (25. 6. 1708 Vídeň – 28. 5. 1789 Praha)
1659–1660 Ferdinand František Maxmilián z Heisenštejna
1660–1664 Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna (asi 1615 – 9. 2. 1682 Praha)
1664–1675 Antonín František Collalto (7. 5. 1630 Mantova – 15. 7. 1696)
1675–1679 Michael Václav z Althannu (30. 6. 1630 Vídeň – 17. 5. 1686 Wölfelsdorf, dnes Wilkanów, Polsko)
1679–1697 Bedřich z Oppersdorffu
1697–1701 Karel Maxmilián Thurn-Valsássina (15. 10. 1643 – 8. 6. 1716)
1701–1702 Walter Xaver z Ditrichštejna (18. 9. 1664 Brno – 3. 11. 1738 Mikulov)
1702–1714 František Dominik Podstatský z Prusinovic
1714–1721 Michael Heřman Josef z Althannu (11. 8. 1671 – 14. 11. 1736 Brno)
1721–1726 Leopold Antonín Sak z Bohuňovic
1726–1737 František Michal Šubíř z Chobyně (14. 12. 1682 Jaroměřice – 3. 1. 1738 Jaroměřice)
1737 Jan Leopold z Ditrichštejna (24. 6. 1703 Brno – 11. 3. 1773 Brno)
1738–1748 František Josef Heissler z Heitersheimu († 12. 7. 1753)
1748–1753 František Antonín Schrattenbach (5. 5. 1712 Štýrský Hradec – 22. 5. 1783 Baden u Vídně)
1753–1755 Václav Michael Bruntálský z Vrbna (27. 9. 1709 – 20. 7. 1755)
1755–1763 Karel Otto ze Salm-Neuburgu (14. 5. 1709 – 8. 12. 1766 Vídeň)
1763 Mikuláš Hamilton
1766 František Reinolt Andlern Vitten († 1766)
1766–1772 Jan Václav Widmann
1772–1773 Leopold z Clary-Aldringenu (2. 1. 1736 Praha-Malá Strana – 23. 11. 1800 Vídeň)
1773–1776 Josef Karel ze Žerotína (8. 10. 1728 Velké Losiny – 10. 11. 1814 Brno)
1776–1781 Jan Křtitel Mitrovský z Nemyšle (28. 1. 1736 Vikštejn – 18. 1. 1811 Brno)
1781–1783 Jan Zikmund Bukůvka z Bukůvky
1804–1811 Petr Alcantara z Blümegenu (19. 9. 1754 – 6. 7. 1813 Brno)
1811–1812 František Dubský z Třebomyslic
1812–1816 Heřman František Hess
1817–1829 Josef Bubna z Litic
1829–1837 Antonín Seblnický
1837 Rudolf z Tannenberka
1842–1848 Karel z Volkenštejna

Odkazy

Reference

↑ SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 86. Dále jen 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace.
↑ O hradu Rýzmberk [online]. KČT – odbor Kdyně [cit. 2016-09-18]. Dostupné online.
↑ Codex juris municipalis regni Bohemiae, tom. IV/3: Privilegia non regalium civitatum provincialium annorum 1501-1526, zpracoval Antonin Haas, Praha 1961, č. 711, str. 93 i SächsHSTA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, č. 9675 (z let 1506)
↑ Srov.: Archiv pražské metropolitní kapituly II: Katalog listin a listů z let 1420-1561, vyd. Jaroslav Eršil a Jiří Pražák, Praha 1986, c. 517, str. 181 i Národní archiv v Praze, Archiv České koruny, c. 1884, fol. 3r (z let 1511) jakož i České gubernium - guberniální listiny, c. 800 (z let 1520).
↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 109, 216.
↑ Lobkowiczové, s. 68, 216
↑ Podle Lobkowiczové, s. 112, 216 byl nejvyšším sudím až do roku 1585
↑ ^a ^b ^c ^d ^e MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 815.
↑ Podle JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 96. úřad zastával v letech 1602–1608
↑ BABKA, Daniel. Talmberkové na Vlašimi. České Budějovice, 2021 [cit. 2023-02-06]. 83 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Josef Hrdlička. s. 26. Dostupné online.
↑ JIROUT, Vlastimil. Z Talmberka [online]. Patricus.info [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
↑ HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách (1640–1740). Praha: Nakladatelství Lidové noviny a Univerzita Karlova, 2013. 862 s. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 666–667.
↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 51, 560.
↑ MAUR, Eduard. 12. 5. 1743. Marie Terezie. Korunovace na usmířenou. Praha: Havran, 2003. 200 s. (Dny, které tvořily českék dějiny). ISBN 80-86515-22-2. S. 79.
↑ Podle JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. vykonával úřad jen do roku 1772.
↑ ^a ^b 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 62

Literatura

BOČEK, Antonín. Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském. Brno: Jednota národní s. Cyrilla a Methuda, 1850. Dostupné online.
ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 225.
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 53, 89–90, 124.
MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 67.
PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha: Libri, 2005. 432 s. ISBN 80-7277-175-2. S. 176–177.
VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 396–397.

Související články

[Sekyrková_86-1] SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 86. Dále jen 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace.

[Rýzmberk-2] O hradu Rýzmberk [online]. KČT – odbor Kdyně [cit. 2016-09-18]. Dostupné online.

[3] Codex juris municipalis regni Bohemiae, tom. IV/3: Privilegia non regalium civitatum provincialium annorum 1501-1526, zpracoval Antonin Haas, Praha 1961, č. 711, str. 93 i SächsHSTA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, č. 9675 (z let 1506)

[4] Srov.: Archiv pražské metropolitní kapituly II: Katalog listin a listů z let 1420-1561, vyd. Jaroslav Eršil a Jiří Pražák, Praha 1986, c. 517, str. 181 i Národní archiv v Praze, Archiv České koruny, c. 1884, fol. 3r (z let 1511) jakož i České gubernium - guberniální listiny, c. 800 (z let 1520).

[Lobkowiczové_109-5] KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 109, 216.

[Lobkowiczové_68-6] Lobkowiczové, s. 68, 216

[Lobkowiczové_112-7] Podle Lobkowiczové, s. 112, 216 byl nejvyšším sudím až do roku 1585

[Maťa_815-8] MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 815.

[9] Podle JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 96. úřad zastával v letech 1602–1608

[Babka-10] BABKA, Daniel. Talmberkové na Vlašimi. České Budějovice, 2021 [cit. 2023-02-06]. 83 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Josef Hrdlička. s. 26. Dostupné online.

[patricus-11] JIROUT, Vlastimil. Z Talmberka [online]. Patricus.info [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.

[Hrbek_666-12] HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách (1640–1740). Praha: Nakladatelství Lidové noviny a Univerzita Karlova, 2013. 862 s. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 666–667.

[Vokáčová-13] VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 51, 560.

[Maur_79-14] MAUR, Eduard. 12. 5. 1743. Marie Terezie. Korunovace na usmířenou. Praha: Havran, 2003. 200 s. (Dny, které tvořily českék dějiny). ISBN 80-86515-22-2. S. 79.

[Juřík-15] Podle JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. vykonával úřad jen do roku 1772.

[Sekyrková_62-16] 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 62

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]