Jan Nepomuk Lažanský z Bukové
Jan Nepomuk hrabě Lažanský z Bukové (Jan Nepomuk Alois Ignác Michael Martin říšský hrabě Lažanský z Bukové, 8. listopadu 1774, Chyše – 24. ledna 1830, Praha) byl český šlechtic a rakouský politik. Od mládí působil ve státních službách, ve své kariéře nakonec dlouhodobě zastával post nejvyššího zemského sudího v Čechách (1813–1830). Jeho majetkem bylo panství Chyše.
| Jan Nepomuk Lažanský | |
|---|---|
.jpg) | |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1815 – 24. ledna 1830 | |
| Panovník | František I. |
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 30. listopadu 1813 – 24. ledna 1830 | |
| Panovník | František I. |
| Předchůdce | Josef Karel Auersperg |
| Nástupce | Fridrich Mořic Wagemann |
| Císařský komorník | |
| Ve funkci: 1805 – 24. ledna 1830 | |
| Panovník | František II./I. |
| Rada nad apelacemi v Čechách | |
| Ve funkci: 1805 – 1813 | |
| Panovník | František II./I. |
| Dolnorakouský vládní rada | |
| Ve funkci: 1799 – 1805 | |
| Panovník | František II./I. |
| Narození | 8. listopadu 1774 Chyše  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 24. ledna 1830 (ve věku 55 let) Praha  Rakouské císařství |
| Choť | (1805) Alžběta Pálffyová z Erdödu (1782–1843) |
| Rodiče | Prokop I. Lažanský z Bukové (1741–1804) Valburga Kolowrat-Krakowská (1751–1799) |
| Děti | Jan Karel (1806–1878) Prokop Alois (1809–1875) Rudolf (1816–1841) Václav (1818–1853) |
| Příbuzní | bratr: Prokop II. Lažanský z Bukové (1771–1823) švagr: Fidelis Pálffy (1788–1864) švagr: Alois Pálffy (1801–1876) |
| Sídlo | Zámek Chyše, Kolowratský palác v Praze |
| Zaměstnání | politik, soudce |
| Profese | právník a soudce |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
.jpg)
Pocházel ze starého šlechtického rodu Lažanských z Bukové, narodil se jako třetí syn nejvyššího kancléře Prokopa I. Lažanského z Bukové (1741–1804), matka Valburga (1751–1799) pocházela z rodu Krakovských z Kolovrat.
Vystudoval práva a v roce 1796 dosáhl titulu JUDr., po studiích působil u zemského soudu v Dolních Rakousích, v letech 1799–1805 byl dolnorakouským vládním radou. V letech 1805–1813 radou apelačního soudu v Čechách a v roce 1805 zároveň získal hodnost c. k. komořího. Od roku 1813 až do smrti byl nejvyšším zemským sudím[1] a prezidentem zemského soudu v Čechách,[2] v roce 1815 obdržel hodnost c. k. tajného rady.
Se starším bratrem spravoval společně panství Chyše a Struhaře (do roku 1826), zároveň byl samostatným majitelem panství Manětín a Rabštejn nad Střelou. Ve funkci nejvyššího sudího užíval jako svou pražskou rezidenci od roku 1817 Kolovratský palác v Praze.
V roce 1805 se na hradě Červený Kameň oženil s hraběnkou Alžbětou Pálffyovou z Erdődu (1782–1843) z významného uherského šlechtického rodu, jež po matce pocházela z české rodiny Krakovských z Kolovrat. Alžběta byla sestrou uherského dvorského kancléře Fidelise Pálffyho (1788–1864) nebo benátského místodržitele Aloise Pálffyho (1801–1876).
Z manželství Jana Nepomuka Lažanského a Alžběty Pálffyové se narodilo jedenáct dětí, z nichž některé zemřely v dětství. Mladší synové Rudolf (1816–1841) a Václav (1818–1853) sloužili v armádě, starší synové Jan Karel (1806–1878) a Prokop Alois (1809–1875) se rozdělili o vlastnictví velkostatků Manětín a Rabštejn.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PALACKÝ, František: Dílo Františka Palackého, kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků; k vydání připravil Jaroslav Charvát; Praha, 1941; s. 412 dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 750 ISBN 80-7185-226-0
Literatura
editovat- MÍRKOVÁ, Marie: Rodinný archiv Lažanských z Bukové (Chyše); SOA Plzeň, Plzeň, 2011; 77 s.
- ŠTĚPÁNEK, Jan: Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2017; 355 s.
