Josef Vilém z Nostic

český šlechtic
(přesměrováno z Josef Vilém Nostic)

Josef Vilém hrabě z Nostic-Rokytnice též z Nostitz (německy Joseph Wilhelm Graf von Nostitz-Rokitnitz, 27. července 1706 Vídeň10. ledna 1787 Praha) byl český šlechtic z původně slezského rodu Nosticů. Vlastnil rozsáhlé statky v Orlických horách a zastával postupně řadu vysokých úřadů v rakouských zemích a později v Českém království.

Josef Vilém z Nostic
Nejvyšší komorník Českého království
Ve funkci:
1760 – 10. leden 1787
PanovníkMarie Terezie, Josef II.
PředchůdceKarel Gotthard ze Schaffgotsche
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1757 – 1760
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceKarel Gotthard ze Schaffgotsche
NástupceProkop Jan Krakowský z Kolowrat
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
16. listopad 1749 – 1757
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceVáclav František z Kokořova
NástupceKarel Fridrich z Hatzfeldu
Prezident komory v Korutanech
Ve funkci:
1749 – 1749
PanovníkMarie Terezie
Viceprezident stavovské reprezentace v Kraňsku
Ve funkci:
1747 – ?
PanovníkMarie Terezie
Císařský tajný rada
Císařský komorník

Narození27. července 1706
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí10. ledna 1787 (ve věku 80 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťMarie Luisa z Metsch
RodičeJan Karel z Nostic
Marie Maxmiliána ze Sinzendorfu
DětiJan Nepomuk z Nostic
PříbuzníJosef z Nostic-Rienecku, Marie Anna z Nostic-Rienecku[1] a Maria Terezie, Gräfin von Nostitz-Rieneck[1] (vnoučata)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Původ a kariéra

editovat

Pocházel z rokytnické větve Nosticů označované jako Nostitz-Rokitnitz, byl synem hraběte Jana Karla z Nostic (1673–1740) a jeho první manželky Marie Maxmiliány ze Sinzendorfu (1675–1718).

Se svým mladším bratrem Karlem Antonínem (1708–1740) strávil osm let na kavalírské cestě po Evropě. Z Vídně vyrazili do Itálie a až do roku 1726 studovali v Římě. Mezitím podnikli několik výletů po historických italských městech, po roce 1726 cestovali po Německu a Itálii, několik měsíců pobývali v Paříži a Bruselu, nakonec se přes Německo vrátili do Vídně.[2]

Počátek jeho kariéry ve státních úřadech souvisel s příbuzenskými vazbami na kancléře Bedřicha Viléma Haugwitze (1702–1765), který byl jeho švagrem.[3] Na počátku 40. let 18. století spolu působili ve Slezsku, od roku 1747 byl Nostic viceprezidentem stavovské reprezentace v Kraňsku a v roce 1749 se stal prezidentem komory v Korutanech.

Od roku 1750 až do smrti pak působil v nejvyšších úřadech zemské správy Českého království. Nejprve byl prezidentem apelačního soudu (1750–1757), poté nejvyšším sudím (1757–1760) a nakonec nejvyšším komorníkem Českého království (1760–1787). Mimoto byl c. k. tajným radou a komořím.[4]

Rodina a majetkové poměry

editovat
 
Nádvoří pražského Nosticova domu

Po otcově úmrtí zdědil majetek ve východních Čechách (Rokytnice v Orlických horách) a také ve Slezsku (Lobris, nyní Luboradz v Polsku). V Praze sídlil v paláci v Mikulandské ulici.

V roce 1739 se oženil s Marií Luisou von Metsch (1720–1762), dcerou říšského vicekancléře hraběte Jana Adolfa von Metsch. Měli spolu tři děti, dvě dcery zemřely v dětském věku, nástupcem se stal jediný syn Jan Nepomuk Josef (1740–1808), který původně sloužil ve francouzské armádě a díky vlastnictví statků ve Slezsku přešel později do služeb pruského krále.

Reference

editovat
  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013 ISBN 978-80-7415-071-5
  3. CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, 2008 ISBN 978-80-7106-977-5 s. 154, 187
  4. Ottův slovník naučný, díl 18.; Praha, 1902 (reprint 1999) ISBN 80-7185-259-7

Literatura

editovat
  • HOFMANN, Gustav: Rodinný archiv Nostitzů rokytnicko-plánských; Západočeský historický sborník, Státní oblastní archiv v Plzni, 1997; s. 29–75

Externí odkazy

editovat