Diskuse s wikipedistou:ŠJů/archiv 2014

Archiv diskusí

2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální

Křížíkovy závody

Dobrý den. Všiml jsem si vaší úpravy zajímavosti o Křižíkových závodech, ovšem v jejím důsledku se nyní liší informace v Zajímavostech od zdrojované informace přímo v hesle. Mohl byste tedy prosím ve stejném smyslu upravit i heslo Křižíkovy závody, pokud možno i se zdrojem dokládajícím vaše údaje? Děkuji. Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 1. 2014, 08:17 (UTC)

Informaci jsem upravil podle hesla o Bechyňské dráze. Zkusím mrknout i do Křižíkových závodů. --ŠJů (diskuse) 6. 1. 2014, 08:24 (UTC) Tak jsem formulaci ještě zjednodušil, protože Lombardie v roce 1902 už nebyla součástí Rakouska. Nicméně i samy Křižíkovy závody postavily několik elektrických drah dříve než tu bechyňskou. A nejsem si jistý, jestli v té době byl nějaký legislativní rozdíl mezi tím, co dnes nazýváme tramvajovými drahami, a železničními malodráhami, jakou je třeba ta Bechyňka. Dráha Praha-Libeň-Vysočany byla tehdy také meziměstská. --ŠJů (diskuse) 6. 1. 2014, 08:44 (UTC)

Plešivec

Ahoj, prosím Tě o radu jako člověka, který se nějak zajímá o oblast kolem Dubé. Jde mi o vrchy u osady Plešivec. Chtěl jsem udělat článek o vrcholu, který je v okolí poměrně prominentní. Vlastně mám článek už připravený, ale je tu problém. Ten vrch nemá název na žádné mapě. Jde mi hlavně o ten vyšší západní (370 m). Ani ten nižší (358 m) nemá na mapách název, ale Ty ho na fotce nazýváš Plešivec (dříve byl patrně úplně "plešatý" a osada se jmenuje podle něj). Ale na netu jsem viděl, že někdo nazývá Plešivcem i ten vyšší vrch. Nevíš tedy jestli i ten druhý má nějaký, aspoň místní název? Možná by šlo v článku, který by se jmenoval asi Plešivec (Ralská pahorkatina), uvést, že to je neoficiální místní název, příp. že se používá pro celé dvojvrší. --LaSo (diskuse) 7. 1. 2014, 20:25 (UTC)

Zdravím. Taky jsem se s tím problémem potýkal. Hledal jsem na internetu v různých typech map a nikde ani jeden z těch dvou vrchů jméno nemá. Asi nezbývá než to řešit po vojensku a říkat tomu "kóta 370 m" a "kóta 358 m". Psát samostatný článek o vrcholech, které ani nemají název, by asi neprošlo - leda tak samostatný odstavec v článku o osadě Plešivec, popřípadě v nějakém systematickém popisném článku o Ralské pahorkatině. Článek by měl vždycky stát na zdrojích a tudíž bychom měli používat takové názvy, jaké se používají v těch zdrojích. Pokud by jediným zdrojem byly mapy, kde ty vrchy ani nejsou pojmenovány, tak z toho se asi pořádný článek upéct nedá. --ŠJů (diskuse) 7. 1. 2014, 22:49 (UTC)

V tom případě ten článek vzdávám. Zrovna nedávno jsem vytýkal jinému článku o vrchu, že si "vymýšlí" název, a že to ani není vrch. Ale ten neměl ani jasný vrchol. Plešivecké vrchy mají jasné vrcholy, takže je velká škoda, že názvy nejsou. --LaSo (diskuse) 8. 1. 2014, 13:01 (UTC)

Standardní úvody WLM

Já ty šablony bral jako dočasný text do narychlo spíchnutých seznamů. Ale u některých seznamů už spousta věcí z prefabrikovaného úvodu neplatí. Některé nemají žádné vyčleněné dílčí seznamy (většina menších obcí), v mnohých byly opraveny chyby zanesené z centrální databáze. Proto bych navrhoval nahradit šablonu všude za text, který se dá následně editovat individuálně. JAn (diskuse) 9. 1. 2014, 07:05 (UTC)

Však já nikomu nic nevyčítám, jen si myslím, že spravovat 800 nebo kolik seznamů je lépe aspoň trochu jednotně a systematicky, a když už nějaké systematické zásahy do seznamů dělám (např. doplňování odkazů), tak přitom mimochodem i napravuji zbytečné anomálie. Tu úvodní šablonu je lépe mít jednotnou, protože pak stačí případnou úpravu (zdokonalení textu, upřesnění odkazu apod.) provést jednou, protože 800x (anebo 2000x, až štěpení seznamů ještě víc pokročí) to nikdo dělat nebude. Fakt, že výchozím zdrojem pro seznamy byl MonumNet, platí pro všechny seznamy a bude platit vždycky, ať už tomu kterému seznamu byla mezitím věnována větší nebo menší péče. Text v šabloně by měl počítat s tím, že stav jednotlivých seznamů je různý. Jistě je třeba jej neustále zdokonalovat, ale přizpůsobení by se mělo dělat taky systematicky, například aby úvodní šablona uměla pracovat s názvem stránky, na které je umístěna, anebo aby šlo parametrem šablony například rozlišit, jestli jde o seznam pro okres, obec anebo část obce a jestli má nějaké "podseznamy" nebo nemá, nebo nějakým parametrem značit, v jaké fázi zpracování ta která stránka už je. Obecné varování před možnými nepřesnostmi seznamů je namístě vždy, ať už jsme z naší strany udělali pro ověření a upřesnění sebevíc, zejména pokud nemáme a hned tak nebudeme mít žádný nástroj k tomu, abychom periodicky prověřovali všechny adresy, sledovali změny v záznamech na MonumNetu (u nichž není vůbec dostupná historie) atd. --ŠJů (diskuse) 9. 1. 2014, 19:56 (UTC)

Jako dočasný text do narychlo spíchnutých seznamů jsem bral naopak různé ty nejednotné a často i neobratně a nepromyšleně formulované texty na některých jednotlivých seznamech, kde se zbytečně v každém seznamu zvlášť vysvětlovaly věci, které v podstatě platí pro všech několik set seznamů. Stejně tak berou jako dočasnou anomálii to, že v některých okresech jsou v šablonách použity jiné parametry než ve většině ostatních okresů atd. (je ovšem nešťastné, že kolonka pro sídelní útvar se klamně jmenuje obec, zatímco skutečná kolonka pro obec nám chybí - to by měl nějaký bot napravit co nejdříve). --ŠJů (diskuse) 9. 1. 2014, 20:03 (UTC)

Wikipedie:Encyklopedická významnost

Ahoj, mohl by ses vyjádřit v Diskuse k Wikipedii:Encyklopedická významnost#Nesmysl? ? Díky. S pozdravem --16. 1. 2014, 20:46 (UTC), Utar (diskuse)
P.S.: Není už pomalu čas na další archivaci?

Přimlouvám se... (Diskuse k Wikipedii:Encyklopedická významnost#Nesmysl?). --Kusurija (diskuse) 16. 1. 2014, 20:54 (UTC)

Obecná škola

Laskavě si to po sobě roztřiďte a opravte - [1] a [2]. Takto se při přesunech postupovat nedá. S pozdravem --Vachovec1 (diskuse) 23. 1. 2014, 17:52 (UTC)

Děkuji za laskavé upozornění. Po sobě? Nebo po tom, kdo pro článek o filmu neprozíravě zvolil nevhodný název? Odkazy na oba významy byly smíchané už před mým zásahem. Loni v březnu jsem udělal alespoň první krok k tomu, aby se na nevhodný název nenabalovaly další odkazy. Samozřejmě že každé vylepšení Wikipedie je výzvou k dalším deseti vylepšením, a tak geometrickou řadou stále dál, nikdy nelze udělat vše naráz. Od toho je Wikipedie kolektivní projekt, aby každý mohl po jiném opravit chyby nebo pokračovat v započaté práci. Stránka, na kterou odkazy směřují, je ale řádně označena jako rozcestník a obsahuje odkaz na přemístěný článek, takže konzistence odkazů je zachována. Napřímení odkazů je asi efektivnější nechat na někom, kdo se systematicky věnuje třídění odkazů směřujících na rozcestníky a má k tomu potřebné nástroje. Ostatně roztřídit smíchané odkazy směřující na rozcestník můžete úplně stejně jako já nebo kdokoliv jiný. --ŠJů (diskuse) 23. 1. 2014, 20:18 (UTC)

Po pravdě, odkazy na rozcestníky bez rozlišovače se opravují mnohem snáze, než když je na názvu bez rozlišovače některý hlavní význam. Zde bych možná uvažoval, zda nemůže vzniknout článek o obecné škole jako takové. Samotná oprava 68 odkazů mi trvala (asistovaný robot) necelých 5 minut. JAn (diskuse) 23. 1. 2014, 20:50 (UTC)

Díky za napřímení a roztřídění. Samozřejmě že do budoucna je potřeba počítat s existencí článku o obecných školách, přičemž bych považoval za vhodné, aby takový článek vznikl právě na názvu bez rozlišovače, protože jde o jednoznačně primární význam. Jen bych upozornil, že "základní škola" není synonymem termínu "obecná škola" a tedy bylo nevhodné odkazy na obecnou školu nahrazovat přímými odkazy na základní školu. To bude třeba revertovat či jinak přesměrovat co nejdříve, protože později už by se to těžko dohledávalo. --ŠJů (diskuse) 23. 1. 2014, 20:58 (UTC)

Tak jsem robotem opravil snad většinu existujících odkazů a pak jsem sepsal pahýlek, ale ty jsi byl rychlejší a tvůj pahýlek byl lepší :-). JAn (diskuse) 23. 1. 2014, 21:45 (UTC)

Výborně, děkuji vám oběma za rychlou a účinnou reakci. --Vachovec1 (diskuse) 23. 1. 2014, 23:07 (UTC)

Budoucí

Kolego ŠJů, ustaňte prosím s prosazováním svých představ formou editační války u šablony {{Budoucí}} a souvisejících šablon a spějte ke konsensu v diskusi! Děkuji za pochopení. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2014, 02:36 (UTC)

Reaguji na argumenty v diskusi a odstraňuji ze šablony nesmysly a zavádějící formulace. Pokud byste dělal totéž, vůbec bych se nezlobil. --ŠJů (diskuse) 25. 1. 2014, 02:39 (UTC)

Needitujte sporné pasáže, o kterých z diskuse víte, že druhou stranou za nesmysly považované nejsou! Obzvláště tak nečiňte hromadně u více šablon. Je to přinejmenším nezdvořilé a narušuje to hledání konsensu. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2014, 02:45 (UTC)

Ale já jsem většinou těch editací naopak kontroverzní pasáže odstraňoval. To vy jste je tam vracel či vytvářel. V té první šabloně jsem tedy tu nesmyslnou a zavádějící formulaci nahradil formulací vycházející z principů Wikipedie, ale pokud k ní v diskusi vznesete nějaké opodstatněné námitky, jistě na ně budu promptně reagovat, jako jsem ostatně činil i doposud. --ŠJů (diskuse) 25. 1. 2014, 02:54 (UTC)

Wikikytička

Wikikytička

Za soustavné doplňování a úpravy seznamů kulturních památek. --Jana Lánová (diskuse) 15. 2. 2014, 12:08 (UTC)

K tomuto se musím přidat. --Limojoe (diskuse) 10. 6. 2014, 00:03 (UTC)

WLM

Za neúnavnou práci na aktualizaci seznamů, doplňování zaniklých i nových památek, kategorií i fotek; za všechnu tuto činnost bych si dovolil udělit ti jedno malé vyznamenání. JAn (diskuse) 28. 2. 2014, 08:56 (UTC)

Děkuji oběma. --ŠJů (diskuse) 1. 3. 2014, 00:10 (UTC)

zastaralost šablony

Zdravim. Diky za identifikaci zastarale sablony. Takove oznameni se jeste lepe vyjima formou šablony {{zastaralá šablona}} vlozene primo do kodu te zastarale sablony. Tak FYI. --Franta Oashi (diskuse) 15. 3. 2014, 00:52 (UTC)

Díky za upozornění. O šabloně {{zastaralá šablona}} vím - popravdě už si ani nepamatuju, proč jsem tam tu poznámku psal. --ŠJů (diskuse) 15. 3. 2014, 08:27 (UTC)

Hasičárna Chudolazy - stav před opravou

Dobrý den, posílím se na přípravě výstavy Má vlast cestami proměn (viz http://mavlast.aefcz.org/) a Vaše fotografie hasičárny ještě před opravou by se nám skvěle hodila pro prezentaci proměny. Můžeme ji použít? Děkuji a zdravím! --Kateřina Čadilová (diskuse) 23. 3. 2014, 15:48 (UTC)

Dobrý den. Samozřejmě můžete. Předpokládám, že máte nějaký standardní způsob, jak u fotografií uvádíte autora a zdroj. --ŠJů (diskuse) 23. 3. 2014, 16:54 (UTC)

Biografie

Omlouvám se, ŠJů, zrušil jsem Vám Vaši verzi doporučení o biografiích, protože se domnívám, že nebyla prodiskutovaná a že by se obecně v pravidlech neměly vůbec objevovat komentáře typu "na tom jsme se nedohodli". (A ještě jsem se při tom dopustil nepříjemného překlepu ve shrnutí editace.) Neznamená to, že bych vzdoroval vůli komunity, kdyby nějaká byla vidět; ale pokud by platilo, že se opravdu na něčem nedokážeme dohodnout, tak je lepší tu část doporučení úplně vypustit a ať si to každý dělá podle svého osobního vkusu. Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 5. 2014, 21:21 (UTC)

Zdravím. Obecně pravidla Wikipedie nefungují tak, že by skupinka tří nebo čtyř wikipedistů mohla jejich změnou převálcovat zavedené zvyklosti, ale pravidla by měla spíše tyto zavedené zvyklosti popisovat. Tedy logicky - pokud se na něčem komunita po mnoho let nedokáže shodnout, tak i v tomto případě nemá pravidlo simulovat neexistující shodu, ale konstatovat, jaká praxe a postup komunity reálně je. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že někteří wikipedisté na základě tebou upraveného pravidla hromadně poškozovali články, a následně jsem zjistil, že v pravidle je uvedena hrubá nepravda o dosažení konsensu, nebylo vcelku jiné řešení, než ten nekonsensuální a kontroverzní požadavek z pravidla vypustit. Ovšem bylo-li něco třikrát nebo čtyříkrát vášnivě diskutováno a leckým na základě předchozí úpravy znění pravidla horlivě aplikováno, pak by pochopitelně nebylo správné vypustit to bez jakékoliv zmínky o tom, jaký postoj komunita k problému reálně má. Tedy ano, pokud se vám nepodařilo vaši regulaci prosadit, pak nezbývá, než aby to každý dělal podle svého vkusu a aby nikdo zbytečně neprováděl tuto kontroverzní úpravu v článcích, které sám nenapsal. --ŠJů (diskuse) 1. 5. 2014, 21:32 (UTC)

Prosím, vyjádřete tento svůj názor na diskusní stránce doporučení. Já s ním nesouhlasím, ale možná najdete podporu jiných. Ovšem nemůžete si svévolně předělávat doporučení jen tak podle svého vnímání diskusí, které navíc proběhly už před lety, pokud s tím jiní nesouhlasí. Hezký pozdní večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 5. 2014, 21:45 (UTC)

Já žádnou změnu neprosazuji a tedy pro ni ani nemusím shánět podporu. Vy jste bez dosažení konsensu vsunul do pravidla svůj požadavek. Já do textu žádné svoje požadavky nepřidávám, naopak odstraňuji ten váš, který nikdy nebyl komunitou odsouhlasen. --ŠJů (diskuse) 1. 5. 2014, 21:48 (UTC)

A nesnažte se vyvolávat klamný dojem, že před lety tu nějaký konsensus byl a celé roky všichni souhlasili, a najednou jako že já chci něco měnit. Naopak - ani před lety tu konsensus na vašem požadavku nebyl, a během těch let tu nebylo souhlasné ticho, ale naopak mnohokrát opakovaný nesouhlas. --ŠJů (diskuse) 1. 5. 2014, 21:54 (UTC)

Každopádně se pravidla mění na základě konsensu, tedy je-li zpochybněn konsensus vedoucí k vložení nějaké nové formulace do pravidla, pak se má tato formulace pouze vzít zpět. Nemá se nahrazovat formulací jinou, která obsahuje jiné návodné informace, byť se zdají býti uvedeny neutrální formou. I k vložení takové informace by měl existovat konsensus a není-li (což jistě dokládá revert), pak je nejdřív nutno spět ke konsensu v diskusi. --Bazi (diskuse) 1. 5. 2014, 21:58 (UTC)

šablona Památky v Česku

Když jsi udělal tuto změnu, některé stránky mají teď chybu. Udělal jsem trackovací kategorii, tak se zkus za nějakou dobu (až se naplní - možná hodina, možná pár dní) podívat, zda nebude vhodnější tuto změnu revertovat, či zda je dotčených stránek minimum. JAn (diskuse) 9. 5. 2014, 05:21 (UTC)

Sjednocení formátu parametru "pamatkou_od" s formátem "památkou_do" bylo logickým krokem, který nemělo smysl oddalovat donekonečna. Tipuji, že dotčených položek bude maximálně pár stovek a dotčených stránek pár desítek, ale uvidíme. Jistě by bylo možné tu úpravu ještě na čas revertovat, ale neměli bychom tím oddalovat skutečné řešení. V této fázi je možné uvažovat o těchto postupech:

Příslušnou funkci v šabloně by bylo vhodné nahradit složitější funkcí (šablonou), která by nestandardně zadané datum zobrazovala jako text (tak funguje třeba šablona Commons:Template:ISOdate, viz příklad) – to by možná šikovný programátor zvládl během pár minut? Zároveň je možné zachovat, aby je přitom zařazovala do nějaké trackovací kategorie.

Poté, což už nebude urgentní, je možné u položek hlásících chybu datum transformovat do standardní ISO podoby, nebo u položek hlásících chybu nějakým způsobem importovat datum "památkou od" přímo z MonumNetu - což by bylo mimochodem vhodné i pro všechny položky, kde tento parametr chybí nebo není vyplněn nebo je nahrazen parametrem "památkou od roku", který je zbytečnou nesystematickou duplicitou. --ŠJů (diskuse) 9. 5. 2014, 05:46 (UTC)

Upřesnění neověřené informace

Dobrý den, kolego, můžete vysvětlit, jak můžete „upřesňovat“ informaci, kterou jste právě předtím označil za neověřenou? Buď žádáte o doložení zdroje, protože sám zdroj k dispozici nemáte, nebo upřesňujete informaci podle nějakého zdroje, který k dispozici máte. „Upřesňovat“ informace bez zdroje je nesmysl, editace pro editaci. Doplňte tedy prosím zdroj, podle kterého jste informaci upřesnil. --Bazi (diskuse) 25. 5. 2014, 16:44 (UTC)

Informace jsem bohužel dohledal pouze v českojazyčných a anglojazyčných zdrojích nižší kvality, vesměs nejrůznějších školních referátech, čtenářských denících apod. opisovaných jeden od druhého. Prozatím jsem tedy alespoň naprosto nepravděpodobnou a nevěrohodnou, anachronickou a zároveň i věcně nesmyslnou informaci nahradil informací, která se zdá být alespoň pravděpodobná (respektive nejpravděpodobnější z těch které jsem nalezl), není-li přímo doložená. Zatímco původní informace byla natolik nesmyslná, že by byla zralá na okamžité odstranění, upravenou verzi nepovažuji za natolik pochybnou, že by musela být neprodleně odstraněna. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se někomu podařilo dohledat příslušné ustanovení tamějšího zákona a znění příslušného rozsudku. --ŠJů (diskuse) 25. 5. 2014, 17:18 (UTC)

Nikoli, kolego, dáváme přednost terciálním či alespoň sekundárním zdrojům, takže ustanovení zákona a znění rozsudku není tím ideálním zdrojem, na který tu čekáme. Ale to jen na okraj. --Bazi (diskuse) 25. 5. 2014, 18:43 (UTC)

Nevím, čemu dáváte přednost vy, ale pro doložení faktických informací jsou vždy věrohodnější autentické dokumenty než nějaké zkreslené a naředěné nekvalifikované žvanění z novin či učebnic. Sekundární a terciární zdroje se citují, pokud je třeba v článku uvádět nějaké analýzy, komparace nebo hodnocení. Tedy například z primárních zdrojů bychom měli v ideálním případě měli doložit, podle jakého paragrafu a jakým výrokem byl Wilde odsouzen, ale sekundární zdroje bychom potřebovali k posouzení, jak se například oním zákonem změnila situace oproti předchozímu právnímu stavu anebo co vlastně ta slova těch paragrafů či rozsudku v dané době reálně znamenala a jak se používala. --ŠJů (diskuse) 25. 5. 2014, 19:56 (UTC)

Nikdo tu nemluvil o „nekvalifikovaném žvanění z novin či učebnic“. Ale proti vkusu… --Bazi (diskuse) 25. 5. 2014, 20:42 (UTC)

Osobně považuji autentické informace ze zdroje, který je co nejblíže prameni informace, za přesnější a spolehlivější než informace přebrané, přeinterpretované, zjednodušené nebo zkreslené. Ale pokud sekundárním nebo terciárním zdrojem myslíte publikaci nebo médium, které nám ty autentické dokumenty zprostředkují, například přetisknou nebo přesně ocitují, tak pak opravdu může být užitečné čerpat z takového terciárního zdroje. Když bych to aplikoval na naše zdejší poměry, tak sněmovní tisk je primárním zdrojem, Sbírka zákonů sekundárním zdrojem a nějaký informační systém obsahující znění zákonů by byl terciárním zdrojem. Ovšem i v tom terciárním zdroji nás zajímá skutečné znění zákona, ne nějaké jeho lidové přežvýkání. --ŠJů (diskuse) 25. 5. 2014, 21:00 (UTC)

Bohužel, jak vidíme, ten článek je celý naprosto mizerně zdrojován, či spíše vůbec. Pokud v něm narazíte na nějakou další zjevně pochybnou informaci, bylo by jistě záhodno ji také označit k ověření. Ovšem snad i v tomto stavu je článek lepší, než kdybychom tu o Wildeovi neměli žádný článek. --ŠJů (diskuse) 25. 5. 2014, 17:21 (UTC)

wlm technicka podpora

Zdravím, chtěl bych se optat s ohledem na to, že mi letos odpadlo spoustu povinností, zda bys mi mohl shrnout, co by se pro letošek dalo vylepšit po technické stránce na české WLM. Měl jsem v plánu zkusit nějak systematizovat WLM tabulky nebo jejich převod na wikidata, případně udělat nějakou pořadnou appku pro Androida.--Limojoe (diskuse) 10. 6. 2014, 00:02 (UTC)

Investovat energii do aplikací do Androida podle mě nyní není na pořadu dne. Fotky z mobilů do soutěže ani do Wikipedie nepreferujeme, a hledání památek podle souřadnic stejně moc nefunguje, protože spousta souřadnic v seznamech je chybně nebo nepřesně vygenerováno nebo úplně chybí. To by byla spíš propagační záležitost než faktická technická pomoc.

Co se týče pomoci při uploadu, tam mě žádné zásadní vylepšení oproti UploadWizzardu nenapadá. Myslím ale, že zatím těžce nestíháme zpracovávat ty tisíce fotek z minulých ročníků, zejména co se týče kategorizace. Osobně bych nyní viděl jako potřebné:

• najít způsob, jak do našich seznamů přetáhnout z MonuNetu zbývající užitečné údaje (památkou od, katastrální území, část obce, památky zahrnující více čísel popisných atd. - a přitom přejmenovat nevhodně pojmenovaný parametr "obec", který ve skutečnosti označuje sídlo, a dořešit anomálii šablon použitých tuším pro karvinský okres) a pak se pokusit strojově vychytat chyby (chybné rozlišovače, nekonzistentní kategorizace atd.) Výhledově přidat do seznamů všechny bývalé (zrušené, zaniklé) památky z monumnetu.
• vylepšit automatickou kategorizaci (nových fotek i fotek z minulých ročníků). Nyní už je to řešeno dost dobře, ale ještě by to chtělo automaticky kategorizovat fotku i podle obce čí sídelního útvaru, pokud památka nemá svoji vlastní kategorii.
• asi by se hodilo nějaké udělátko, které by vytipovalo seznam památek, které mají už více fotek, ale nemají vlastní kategorii, a které by usnadnilo zakládání takové kategorie. Jediným kliknutím spustit předvyplněné dialogové okno, druhým kliknutím založit kategorii (s automaticky vygenerovaným popisem i kategorizací) a přidat do ní všechny fotky opatřené daným ID památky).
• pokud by Multichill komunikoval v reálném čase, hodilo by se udělátko, které by usnadňovalo doplňování chybějících commonscat do seznamů a nevyužitých obrázku, například jedním kliknutím na tlačítko v seznamu nevyužitých. --ŠJů (diskuse) 10. 6. 2014, 20:12 (UTC)

Úprava šablony

Ahoj, byl jsem upozorněn Jitkou, že je cosi špatně se šablonou Commonscat v tabulce. Koukal jsem, že to vzniklo tvou úpravou při přidání dalšího parametru v kombinaci s nesprávným vložením například v seznamech židovských památek. Jako možná řešení se nabízí switchnutí druhého parametru pro right/left/center či jeho pojmenování. Nevím ale, kde si šablonu jak použil, takže bych požádal o úpravu tebe, aby nedošlo k dalším problémům. Díky moc, — Jagro (diskuse) 22. 6. 2014, 18:18 (UTC)

Ahoj, díky za upozornění. Nejspíš jsem nějak zazmatkoval a uložil jsem nedokončenou úpravu. Teď už se nerozpomenu, co měl být zač ten druhý parametr – snad jsem se z nějakého důvodu pokoušel z nějaké jiné šablony pokoušel kopírovat volitelnost nastavení (left/right/center), ale teď už fakt nevím proč, každopádně jsem uložil rozvrtanou verzi, která nemohla nijak fungovat. Hlavním účelem editace bylo nějak ošetřit případ, kdy není vyplněn první parametr, a zároveň jsem toho využil k tomu, že jsem předpřipravil k postupnému vyplňování Seznam národních kulturních památek v Česku. --ŠJů (diskuse) 22. 6. 2014, 19:50 (UTC)

Díky za opravu. ;) — Jagro (diskuse) 24. 6. 2014, 10:43 (UTC)

Bitozeves

Ahoj, u té Bitozevsi jsem udělal kiks, když jsem do seznamu památek dal fotku fary a vydával ji za přestavěnou tvrz. Ve skutečnosti to je čp. 13 fara. Když jsem si tu chybu uvědomil, fotku jsem odstranil. Koncem týdne zas přes Bitozeves pojedu a sýpku (bývalou tvrz, stojí hned vedle) vyfotím a dám ji tam. Zatím tam ten tvůj revert asi necháme.--Gortyna (diskuse) 17. 7. 2014, 06:50 (UTC)

Už se ani nepamatuju, že bych něco takového revertoval. --ŠJů (diskuse) 17. 7. 2014, 06:58 (UTC)

Hotel Praha

Díky za úpravy článku Hotel Praha, ano série fotek tam nepatří, ale nebylo byl lepší tam dát výslednou fotku současného stavu místo stavu uprostřed bourání? Zkusím nafotit současné panorama ze Střešovic.

Ještě jedna věc - chybějící zdroj ke stržení poslední části - nakonec není to zase tak důležitá informace - ale jde to nějak zdrojovat fotkami z Commons? - https://commons.wikimedia.org/wiki/Demolition_of_Hotel_Praha_%28Prague%29

Ještě z jiného soudku - snažil jsem se získat fotku Pavilonu Zednářů - na Seznam kulturních památek v Dejvicích - moje jednání s Kellnerovou ochrankou byla zcela neúspěšné. Myslíš, že by se dala Kellnerovi poslat oficiální žádost Wikimedia.cz o poskytnutí fota/možnosti vyfotit - je to jediný objekt v Praze 6, který není řádně vyfocený?

--Jirka Dl (diskuse) 19. 7. 2014, 06:45 (UTC)

Mně tedy připadá, že způsob bourání hotelu je z hlediska fotografií poněkud zajímavější než prázdné místo po hotelu :-)

Zdrojovat fotkami z Commons je stejné jako zdrojovat články z Wikipedie, tedy považuje se to za tzv. vlastní výzkum, který by se tu neměl používat. Nehledě na to, že ze samotné fotky ještě není zřejmé ani to, že to byla opravdu poslední část, ani to, kdy to bylo (datum v EXIF foťáku si může každý nastavit jak chce). Takže pokud tu informaci nenajdeme v nějakém publikovaném zdroji - noviny, zpravodajský portál, úřední oznámení atd. - tak ji tady není o co opřít.

Jednat s ochrankou o povolení k focení - no to se výsledek dal čekat :-) Takoví ti důležití páni z ochranky si někdy myslí, že zabránit focení je jejich hlavní poslání :-) (ÜAN Florenc, elektrárna Holešovice, Naftové motory na Zlíchově a další...). Snáz uspěješ tam, kde hlídá sám majitel nebo správce (nebo aspoň zaměstnanec) než najatá externí ochranka. Kellnerovi (nebo spíš nějaké té "jeho" firmě, protože takového věci asi neřeší nejvyšší šéf) by se jistě žádost poslat dala, ale asi by se musela dobře zvolit taktika, jak to podat, aby to nebral jako neužitečný spam nebo jako nějakou kulišárnu. Napadá tě nějaký důvod, proč by nám měl vyhovět? --ŠJů (diskuse) 19. 7. 2014, 15:48 (UTC)

OK, datum stržení (mimochodem byla to prý docela legrace, protože jim to ne a ne spadnout) jsem přesunul do diskuse.

Zednářský pavilon ještě zkusím vyfotit přes plot v zimě a nebo se zkusím pozeptat ve školce, která tam dříve sídlila, zda nemají něco v nějakém archivu. --Jirka Dl (diskuse) 19. 7. 2014, 16:56 (UTC)

To bude asi realističtější, protože lidé z okruhu PPF asi nyní nebudou zrovna vstřícně naladěni vůči lidem se zájmem o památky, zejména v Dejvicích :-) --ŠJů (diskuse) 19. 7. 2014, 17:10 (UTC)

Přesměrování

Dobrý den, nezakládejte přesměrování Eliška Kaplickyová, když jediné korektní přechýlení z českého příjmení Kaplický je Kaplická. Děkuji.--Zdenekk2 (diskuse) 21. 7. 2014, 18:16 (UTC)

Z českého příjmení "Kaplický" je jistě jediné korektní přechýlení "Kaplická". Ovšem to přesměrování bylo z tvaru přechýleného z anglického nesklonného příjmení "Kaplicky" (čteného nejspíš nějak jako "kepliky"), tedy tím nejběžnějším způsobem podle vzoru "Stone – Stoneová", či Mahoney - Mahoneyová. A mimochodem, to, že tento přechýlený tvar není právě nejvhodnější, je naopak důvodem pro existenci přesměrování, protože přesměrováváme vždy právě z méně vhodných tvarů na vhodnější. --ŠJů (diskuse) 21. 7. 2014, 18:25 (UTC)

Proč by se mělo v českém prostředí přechylovat příjmení českého nositele z jeho anglické zkomoleniny? Můžete doložit použití takového tvaru v alespoň trochu seriózním kontextu a alespoň trochu seriózním médiu, aby to byl alespoň „méně vhodný tvar“, nikoliv „nepoužívaný tvar“?--Zdenekk2 (diskuse) 21. 7. 2014, 19:02 (UTC)

To se ptejte paní Kaplicky a její matrikářky a ne mě, proč převzala od svého muže jeho anglické příjmení a nikoliv jeho české příjmení, které by pochopitelně musela přechýlit. A pravidla pro standardní přechylování nesklonných cízích (i anglických) příjmení při používání v češtině jsou doložitelná z celkem seriózních zdrojů a v seriózním kontextu. Dosud se tu bralo za standard, že pokud je článek o cizince na nepřechýleném příjmení, tak se z přechýleného tvaru dělá přesměrování. To už neplatí? Já se opravdu nesnažím dokázat, že by článek měl být přesunutý na přechýlený tvar příjmení. --ŠJů (diskuse) 21. 7. 2014, 19:15 (UTC)

V matrice je „Kaplickyová“ nebo proč do toho pletete matriku? Ani česká příjmení nejsou dnes již nutně přechylována. Eliška je cizinka (v článku je česká), že chcete uplatňovat standardy pro cizince?--Zdenekk2 (diskuse) 21. 7. 2014, 19:37 (UTC)

Opakuji: Já se opravdu nesnažím dokázat, že by článek měl být přesunutý na přechýlený tvar příjmení. Ani netvrdím, že standardním způsobem přechýlená forma cizích příjmení se píše do matrik. Matriku do toho pletu proto, že právě v jejich činnosti je klíč k odpovědi, jestli paní Kaplický má příjmení podle standardů pro Češky, anebo podle českých standardů pro cizince. A náš standard na Wikipedii zase je, že pokud je běžnější nepřechýlená podoba, tak ze standardně přechýlené formy děláme přesměrování (a naopak). --ŠJů (diskuse) 21. 7. 2014, 19:45 (UTC)

Opakuji: Můžete doložit (po)užívání takového tvaru? Pokud ne, pak má takové přesměrování nulovou hodnotu (=nikdo ji pod takovým tvarem nebude hledat, jako nikdo nehledá Kateřinu Jacquesovou).--Zdenekk2 (diskuse) 21. 7. 2014, 21:45 (UTC)

Doložil jsem seriózním zdrojem, že je to tvar standardně utvořený, tedy z tohoto hlediska očekávatelný. Z čehož už jasně vyplývá, že hodnota toho přesměrování není nulová, i kdyby byla relativně "nízká". Ostatně i na Google je počet výskytů toho tvaru několikanásobně vyšší než nula - schválně si zkuste sám spočítat, kolikrát vyšší (já tipuji že víc než stonásobně) - a vesměs nejde o nějaký samoúčelný žert, ale právě o konstatování, že právě takto vypadá standardní přechýlení cizineckého jména "Kaplicky", jímž byla paní Kaplický celkem hojně označována. Mimochodem, Kateřina Jacquesová má těch výskytů docela hodně, takže tímhle příkladem spíš dokazujete, že nechápete či neakceptujete smysl přesměrování. To, že nějaký tvar není nejpoužívanější nebo není nejsprávnější, je dobrým důvodem k tomu, aby článek byl přesunut na jiný název, ale rozhodně to není důvodem ke smazání přesměrování. Spíš naopak. To, že vy osobně z nějakého svého důvodu nějaké označení nepreferujete či nemáte rád, ještě neznamená, že přesměrování z něj má nulovou hodnotu. --ŠJů (diskuse) 22. 7. 2014, 14:19 (UTC)

Očekávatelný není, když google našel pouhých 5 (slovy pět) výskytů, z toho 1 na Wikipedii, 2 v diskusích, kde se navíc dohadují, zda je to vůbec správně vytvořený tvar a 2 identické (tedy vlastně jeden) na Neviditelným psu, kde je ovšem tento tvar zesměšňován. To už i „ajnštajn“ má přes stovky tisíc výskytů. Nedovádějte pravidla ad absurdum, pokud tento tvar zjevně není seriozně používán vůbec. Eliška nebyla tvarem „Kaplickyová“ označována nikde. Kateřinu jsem předtím negooglil, tedy jsem se nemusel trefit.--Zdenekk2 (diskuse) 22. 7. 2014, 16:13 (UTC)

Takže našel jste více než nula výskytů z doby před tím, než bylo přesměrování vytvořeno? Tři na sobě nezávislé výskyty od různých autorů, z různé doby a na různých místech už je o dost víc než nula. A jak se tedy podle vašeho názoru, respektive podle kodifikovaných pravidel, standardně tvoří přechýlený tvar od anglického příjmení končícího krátkým -y? To, že je ten tvar někde zesměšňován, nic na relevanci výskytu neubírá (zejména pokud při tom "zesměšňování" je uveden v řadě mezi dalšími jmény, která jsou zcela běžná). Oficiální příjmení některých žen - poločešek - jsou také mnohde zmiňována s ironií nebo despektem, což ovšem nic nemění na faktu, že dané ženy může pod takovým jménem někdo hledat, v některých případech jde dokonce o nejočekávatelnější název. Souhlasím ovšem s tím, že z tvaru, který má i v českých textech statisíce výskytů a který se například v Republice srbské používá jako oficiální transkripce, by mělo přesměrování existovat naprosto nepochybně. Ono vůbec přesměrování z fonetického zápisu může být celkem užitečné pro ty, kdo o někom slyší například na přednášce nebo v rozhlase. A přesměrování má tu výhodu, že i když je relativně málo využívané, tak pokud není chybné, je vždy užitečné. --ŠJů (diskuse) 22. 7. 2014, 17:20 (UTC)

Tahle diskuse mě začíná otravovat takže naposled: internetové diskuse (jak jsem dodatečně zjistil i ty výskyty na Neviditelným psu) nelze brát vážně (=nejsou relevantní), protože se tam mimo jiné vyskytují i gramatické chyby, různá označení politiků a psaní mládeže J@k0 đ3b1Ł, chcete snad ze všech těch nelichotivých označení politiků vytvářet přesměrování? Dále: já se celou dobu bavím o doložení očekávatelnosti tvaru seriozním zdrojem (což nejsou internetové diskuse, blogy apod.), tedy doložení užití v seriozním zdroji (nikoliv v internetové diskusi, blogu apod.), vy do toho stále pletete tvorbu přechylování, výše i matriku a další. Na závěr: další diskuse je již pro mě ztráta času, můžete požádat o obnovení jiného správce.--Zdenekk2 (diskuse) 22. 7. 2014, 19:58 (UTC)

A přitom celá tahle diskuse je vyvolaná jenom tím, že jste dvakrát po sobě úplně zbytečně smazal přesměrování, a to s nepodloženým odůvodněním, že má nulovou hodnotu, přičemž vaše mazací úsilí má zjevně hodnotu mnohem nižší. Já jsem doložil dva důvody jeho hodnoty: nenulový výskyt dokonce i ve výsledcích Google vyhledávání (tři na sobě nezávislé výskyty, přičemž všechny tři výskyty vycházejí právě z faktu, že jde o standardní přechýlení, třebaže dotyční pisatelé nejsou příznivci přechylování), a druhým důvodem je, že jde o přechýlený tvar vytvořený standardním způsobem z cizineckého jména Kaplicky. O tom, že tvary Kaplicky, Kaplický ani Kaplickyová nejsou vhodnými českými příjmeními pro ženu, s nikým nepolemizuji. Pokud jde o užitečnost přesměrování, tak ta se nepoměřuje "užitím v seriozním zdroji", ale možností - třebas i jen teoretickou - že by někdo z uživatelů (nikoliv někdo ze "seriózních zdrojů") mohl subjekt článku pod daným názvem hledat. To si právě pletete pravidla pro název článku s pravidly posuzujícími užitečnost přesměrování. Pokud někdo bude hledat článek o manželce Angličana Stonea, Mahoneyho nebo Kaplickyho, o které si pamatuje tolik, že nemá české příjmení, ale převzala příjmení toho cizince, tak můžeme očekávat, že zadá standardně přechýlené příjmení, protože v češtině se obvykle jména skloňují a ta ženská přechylují. --ŠJů (diskuse) 22. 7. 2014, 20:15 (UTC)

Jinak k vaší otázce: pokud nějaký panovník, politik, umělec apod. je obecněji znám pod nějakou přezdívkou, tak samozřejmě je účelné dělat přesměrování z takové přezdívky, celkem bez ohledu na to, jestli je lichotivá, nelichotivá, popisná či jakákoliv jiná. Protože přezdívka člověku utkví v hlavě snáz než nějaké tuctové jméno, tak je i vysoce pravděpodobné, že někdo bude někoho v encyklopedii hledat právě pod přezdívkou. Ostatně pro leckoho může být i snazší zadat do vyhledávače třeba Železná dáma nežli zkoušet, jestli si správně pamatuje, jak se správně česky píše Thatcherová. Nebo si třeba někdo může matně pamatovat, že některý papež byl kupříkladu Rotvajler Boží, ale nebude si jistý, ke kterému jménu a číslovce se to vztahovalo. Bereme-li přezdívky jako Juana Šílená či Filip Sličný, proč bychom ty dnešní měli ignorovat? --ŠJů (diskuse) 22. 7. 2014, 20:27 (UTC)

Chceš snad zavádět i přesměrování Monika Lewinskyová, Bojana Jovanovskiová či Katie Ledeckyová ? Jak se správně přechylují příjmení cizinek slovanského původu je jasně dané. Nebo chceš i přesměrování Hlemížď na Hlemýžď, protože existuje možnost, že někdo neví jaké i/y se v tom slově píše a též je na netu nenulový výskyt ? --Jowe (diskuse) 22. 7. 2014, 21:04 (UTC)

Nejsem si úplně jistý, cos myslel souslovím "příjmení cizinek slovanského původu", jestli jsi myslel slovanský původ cizinek, jak jsi to napsal, nebo slovanský původ příjmení, což by mělo víc logiky. Ohledně přechylování jsem v Jazykové příručce narazil nejprve na text http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=700#nadpis7 a teprve poté jsem si povšiml, že dole je odkaz na některé speciální případy. Pokud bychom měli posuzovat, ke kterým z nich to lze zařadit, zřejmě by mělo hrát určitou roli i to, zda v dané rodině a na dané české matrice a vůbec v českém úzu s tím příjmením zacházejí jako s příjmením českého původu ve formě přídavného jména, nebo zda už je vnímáno spíše jako nesklonné příjmení britského původu, u nějž už je povědomí o slovanském původu potlačeno a tedy s ním čeština má tendenci zacházet jako s příjmením cizího původu. (Jestli například se vyslovuje "mluvil jsem s paní Kaplický", nebo "mluvil jsem s paní Kepliky").

Jsme-li u těch gramatických chyb ve vlastních jménech, byť to už jsi odbočil hodně daleko, tak například pokud se někdo jmenuje Hlemížď nebo Sirovátka, tak není úplně od věci jej pro účely vyhledávání (tedy prostřednictvím rozcestníku nebo přesměrování) vhodně propojit s těmi, kdo se jmenují Hlemýžď nebo Syrovátka, resp. též s příslušnými obecnými hesly. Totéž platí i pro místní názvy Sychrov/Sichrov, které mnohdy i v úzu historicky kolísaly, anebo o obecné názvy, u nichž se pravopis měnil. Pokud se nějaký místní název vyskytuje například na místních označovacích tabulích nebo v jízdním řádu nebo na nějaké mapě v "chybném" tvaru, tak už přesměrování z toho chybného tvaru může být užitečné, ať si o serióznosti a kvalitě toho zdroje myslíme cokoliv. Rovněž u Rusů a Ukrajinců je vhodné, aby je bylo možno nalézt jak pomocí české transkripce, tak pomocí anglické transkripce. Obecně platí, že je lépe, když zůstane některé přesměrování "nevyužito", než když některé chybí zrovna ve chvíli, kdy by bylo potřeba. --ŠJů (diskuse) 22. 7. 2014, 21:56 (UTC)

Jan Hofmann

Dobrý den. Co bude s přesměrováním Jan Hofmann, zůstane v tomto stavu, nebo vytvoříte rozcestník? --Valdemar (diskuse) 30. 7. 2014, 14:35 (UTC)

Právě na něm pracuji, respektive nyní jsem ho provizorně uložil se dvěma odkazy. --ŠJů (diskuse) 30. 7. 2014, 14:40 (UTC)

OK, díky. --Valdemar (diskuse) 30. 7. 2014, 14:41 (UTC)

ÚAN Zvonařka

Dobrý den kolego, všiml jsem si, že zakládáte články o aut. nádr. - chtěl bych Vás poprosit, zda byste nesepsal nějaký článeček i o našem brněnském ÚAN Zvonařka (Brno)? Nedávno jsem se díval, že tu toto heslo stále nemáme a je to celkem škoda. Já osobně se na zakládání hesel o této tematice moc necítím. :) Děkuji a zdravím Vás -David Kennedy (diskuse) 8. 8. 2014, 12:57 (UTC)

Zdravím. No nevím, ona je docela nouze o zdroje v tomhle oboru, takže to asi taky nebude víc než hrubý nástřel. Uvidíme. --ŠJů (diskuse) 8. 8. 2014, 13:06 (UTC)

Prý hrubý nástřel :D nádhera, moc děkuju a zdravím z Brna! :) --David Kennedy (diskuse) 8. 8. 2014, 15:31 (UTC)

Kategorie Cisterciáci

Zdravím Vás, kolego. Pokud mne historie editací neklame, zakládal jste kategorii Cisterciáků. Již nějaký čas se zaobírám myšlenkou, zda by nebylo již dobré založit samostatnou podkategorii pro české cisterciáky - pár by se jich našlo, a bylo by jich i víc, než těch, kteří jsou v již existujících podkategoriích. Prosím o Váš názor. S přáním všeho dobrého --Vianney (diskuse) 9. 8. 2014, 23:25 (UTC)

Taky zdravím. Máme-li už podkategorie pro německé i francouzské cisterciáky, tak není důvod váhat se založením české podkategorie. Ovšem možná budou nějaké problémy s tím, zda "český" chápat ve smyslu působiště (podle zemí), nebo ve smyslu národnosti a původu dané osoby (podle národnosti), ale to se v nejhorším dá provizorně ošetřit například zařazením osoby do více kategorií zároveň.

Nicméně koukám, že ty kategorie německých a francouzských cisterciáků zakládal někdo, kdo naprosto odflákl kategorizaci a vůbec je nikam nezařadil v rámci Němců ani Francouzů. Nicméně v kategorii Čeští řeholníci už máme podkategorii Čeští jezuité, a salesiáni už mají taky pár národních kategorií, takže do systému to máme kam zařadit. A zbývá trošku poklidit ten chaos, protože koukám, že ty kategorie nejsou jaksepatří provázané. --ŠJů (diskuse) 10. 8. 2014, 00:02 (UTC)

U kategorie františkánů je to vyřešeno tak, že podkategorie se jmenuje Františkáni v českých zemích, a jsou do ní zahrnuti všichni františkáni bez ohledu na národnost, kteří u nás působili. Také by to bylo možné řešení. Osobně bych se přiklonil k následujícímu řešení: ti mniši jsou vesměs už vřazeni do kategorií římskokatolických duchovních podle národností. Čili bych je pro kategorii českých cisterciáků vybíral podle toho. --Vianney (diskuse) 10. 8. 2014, 00:51 (UTC)

Bohužel nám ze systému vybočuje Kategorie:Jezuité podle národnosti. Pokud to u každého řádu bude dělané podle jiného kritéria a názvy kategorií budou pokaždé podle jiného vzoru, tak se to pak těžko skloubuje dohromady. Ale to je obecnější problém, který se týká všech profesí, činností, stavů atd. --ŠJů (diskuse) 10. 8. 2014, 01:03 (UTC)

Tak založme podkategorii podle většinových názvů - prostě Čeští cisterciáci, a vyberme do ní ty cisterciáky, kteří už jsou v kategorii "Čeští římskokatoličtí duchovní". Toť můj návrh. --Vianney (diskuse) 10. 8. 2014, 18:11 (UTC)

Jistě, nemá smysl nad tím váhat víc než u jiných profesí a činností atd. --ŠJů (diskuse) 10. 8. 2014, 20:31 (UTC)

Mám ještě malý problém - nevyznám se v tom, jak se kategorie zakládají. Mohl by jste mi, prosím, poradit? --Vianney (diskuse) 10. 8. 2014, 21:59 (UTC)

Po technické stránce se zakládají a editují prakticky stejným způsobem jako články, akorát na začátku názvu mají "Kategorie:" (a díky tomu pak taková stránka funguje trochu jinak než obyčejná stránka). Zkuste si otevřít k editaci stránku nějaké podobné kategorie (třeba ty německé cisterciáky) a do té nově zakládané kategorie českých cisterciáků její obsah zkopírovat, respektive analogicky upravit. Pokud se orientujete ve zdrojovém kódu běžných článků, tak toto není o nic složitější. Vždy by tam měl být jeden nebo několik řádků, které tu kategorii zařazují do jejích nadkategorií (úplně stejně, jako se do kategorií zařazuje článek) - případně tam může být ještě nějaký úvodní popis (pokud název kategorie nestačí), mohou tam být nějaké interwiki odkazy do jinojazyčných wikipedií či odkaz na odpovídající kategorii Commons - což v případě českých cisterciáků nejspíš nebude na pořadu dne. Pokud nevíte, jak začít - tj. jak vůbec otevřít dosud neexistující kategorii k editaci, tak do ní například zkuste některý článek zařadit, jako by ta kategorie už existovala - pak se název té kategorie objeví dole v článku jako červený odkaz a na ten když kliknete, tak budete moct stránku kategorie editovat a uložit. Nebo si odkaz na tu kategorii napište (s dvojtečkou na začátku) kamkoliv do textu: Category:Čeští cisterciáci a pak si na ten červený odkaz klikněte. Kdyby se vám to nepovedlo, tak ji můžu založit já, ale radši využijte příležitosti a zkuste si to - určitě se vám to bude ještě hodněkrát hodit a není třeba se toho bát. Pokud píšete články a přispíváte do diskusí, tak zakládání kategorií určitě zvládnete taky, je to opravdu velmi jednoduché :-) A případné začátečnické chyby se vždycky dají nějak napravit, žádný učený z nebe nespadl. --ŠJů (diskuse) 10. 8. 2014, 23:30 (UTC)

Tož upřímné díky za vše. Nějak jsem to udělal. Díky za cenné rady. --Vianney (diskuse) 11. 8. 2014, 07:26 (UTC)

Pozvánka na fotografickou dílnu

Dosti padajících a klátících se baráků na commons! Srdečně tě zvu na fotografickou dílnu Wikipedie:WikiProjekt Fotografování/Workshop/září 2014. --Gampe (diskuse) 31. 8. 2014, 18:09 (UTC)

vyzva k diskuzi

Dobry den, jiz nekolkrat jste byl nejmene dvema osobami vyzvan k diskuzi k clanku Bratronice, na ktere jste neodpovedel a stale clanek upravujete dle Vami navrhovane struktury. K te jsem vam napsala radu pripominek, na nez jste nereagoval a clanek dale dle sveho upravoval. Proto Vas naposledy zadam a prosim, abychom nejdrive vedli diskuzi o skrukture aobsahu clanku a AZ POTE clanek upravili. --Jana Lánová (diskuse) 31. 8. 2014, 18:24 (UTC)

Ano, pokračuji v rozšiřování a zdokonalování článku, tak jako to může dělat kdokoliv z ostatních wikipedistů. Z výzvou v diskusi žertujete? Se všemi věcnými diskusními připomínkami jsem se již vypořádal, a vy místo abyste jakkoliv reagovala například na moje argumenty ze 14:32 UTC i na vše ostatní, co bylo předtím v diskusi řečeno, tak mi sem v 18:24 dáváte "výzvu k diskusi", aniž byste uvedla cokoliv nového, o čem chcete diskutovat? Pokud chcete diskutovat o obsahu a struktuře článku, máte příležitost. Dosud jste uplatnila jen jednu připomínku, a váš názor se ukázal být nejméně v dvojnásobném rozporu s doporučením Vzhled a styl, pokud zůstaneme u objektivních kritérií. Pokud vy nebo kdokoliv jiný uplatníte nějaké jiné věcné a rozumně zdůvodněné připomínky, jistě se nad nimi můžeme také pozastavit. A Vy se zkuste pozastavit nad tím, jak mohl značku dobrého článku dostat článek s tolika velmi zásadními nedostatky z hlediska obsahu a formy. --ŠJů (diskuse) 31. 8. 2014, 19:13 (UTC)

[ https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse_k_Wikipedii:WikiProjekt_%C4%8Cesk%C3%A9_obce&diff=prev&oldid=11803853 zde] jsou pripominky k vami navrhovane strukure, ktera napr. V rozdeleni ekonomickych sektoru (napr. Zemedelstvi mimo) je nelogicka a spatna. sam nekolikrate vyzadujete diskuzu ale jen nicite praci ostatnuch. Jana Lánová (diskuse) 31. 8. 2014, 19:35 (UTC)

Nechte už konečně toho útočného tónu, nesmyslných obvinění a neopodstatněného znevažování mé práce. Žádnou práci ostatních jsem nezničil, to je prostě lež, nesmysl a hulvátství a zamyslete se nad sebou, jak se vám to přihodilo. Ano, zřejmě se nám tu rýsuje konkrétní problém, že vy a Ladislav Faigl byste například rádi přesunuli odborné geologické a přírodopisné popisy někam k začátkům článků o obcích a ve struktuře článků o obcích více upřednostnili makroekonomické kategorie, zatímco já se domnívám, že článek o obci má být primárně článkem o sídle a o obecenství (komunitě) obyvatel, kteří to sídlo založili a žijí v něm, zatímco přírodní geografie či makroekonomika jsou v těchto článcích druhotné. Ovšem i pokud byste tuto koncepci nechápala nebo z jakéhokoliv důvodu nebyla ochotná akceptovat, tak přemístění těchto sekcí na jiné místo podle jiné koncepce, než kterou prefereujete Vy, rozhodně není "ničením práce ostatních". Ničením práce ostatních naopak byl jistý revert, který opravdu zničil mnoho konstruktivních změn v článku, které jednoznačně a nesporně jsou k lepšímu. --ŠJů (diskuse) 31. 8. 2014, 20:48 (UTC)

Kolego Šjů, prosím dodržujte WP:ZDV. Váš poslední příspěvek, kde označujete cizí zásahy do vaší práce za hulvátství a podsouváte kolegům zlou vůli (WP:PDV), nemá daleko k osobnímu útoku. Děkuji za pochopení. --Vachovec1 (diskuse) 31. 8. 2014, 21:04 (UTC)

Za hulvátství nepovažuji ani tak zásahy do mé práce, jako naprosto nesmyslná obvinění a lži, jako že jsem neodpověděl na něčí výzvy k diskusi (ač je to přesně naopak) nebo že "jen ničím práci ostatních", u čehož dá už opravdu hodně práce předpokládat dobrou vůli. --ŠJů (diskuse) 31. 8. 2014, 22:03 (UTC)

en:wp notice

Please see https://en.wikipedia.org/w/index.php?diff=624107180. Nyttend (diskuse) 4. 9. 2014, 03:38 (UTC)

Testovací stránka

Pane kolego, testovací stránku není vhodné zakládat v hlavním jmenném prostoru. Nejvhodnější je uživatelská podstránka (kterou také můžete po skončení testování nechat smazat). Díky za pochopení.--Zdenekk2 (diskuse) 14. 9. 2014, 14:56 (UTC)

Jsou věci, které nelze testovat v jiném, než hlavním jmenném prostoru - určité funkce v jiných NS nefungují. Nevím ovšem, za zmiňovaný test vyžadoval takovouto stránku. Kdysi zde bývala vyhrazená stránka ⓉⒺⓈⓉ (či jiné podobné znaky) za tímto účelem, kdo a kdy a proč ji smazal, to netuším. JAn (diskuse) 14. 9. 2014, 21:40 (UTC)

Děkuji za upozornění. V tomto případě nebylo mým cílem testovat, zda daný nástroj funguje i v jiných jmenných prostorech a na jiných typech stránek, než pro které je určen. --ŠJů (diskuse) 14. 9. 2014, 23:51 (UTC)

Doplňovací volby do Senátu

Předpokládám, že tím přejmenováním to neskončilo a na rozdělení dále pracujete, proto na článek zatím nesahám. Ale dovolil bych si poukázat na existenci a obsah článků Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2003 a Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2007. Nejsem si jist, jestli opravdu potřebujeme mít extra článek na každý z termínů vypsaných doplňovacích voleb, ale když už, tak by to asi mělo být přinejmenším všude jednotně. --Mormegil ✉ 20. 9. 2014, 19:13 (UTC)

Rozhodně to má být sjednoceno, aby každý rok nebyl řešen ad hoc; původně jsem měl podobný záměr na rozdělení, ale při představě přesunu a založení všech takových hesel (Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky), mě chuť přešla. Stávají stav byl poměrně vyhovující, dobře shrnoval pahýlový obsah jednotlivých voleb z daného roku.--Kacir 20. 9. 2014, 19:22 (UTC)

Rozdělení bylo v tomto případě velmi jednoduché a neproblematické a přejmenování byla závěrečná fáze po rozdělení, takže může kdokoliv na článcích dále pracovat. Pokud jde obecně o články o doplňovacích volbách, je možné o nejvhodnějším řešení dále diskutovat, stejně jako o případných termínech všelijakých dodatečných, opakovaných a nových komunálních či krajských voleb. V letech 2003 a 2007 se jednalo o volby následující ve velmi krátkém intervalu po sobě, v rámci téhož měsíce, takže tam je přece jen o malý důvod víc ponechat je v jednom článku - 8 měsíců už je přece jenom něco jiného. Jinak pokud už by neměly mít každé volby vlastní článek, tak bych spíše uvažoval o slučování dodatečných voleb do článku o těch řádných volbách, kdy vznikl daný mandát (podobně jako změny v obsazení vlády připisujeme do článku o dané vládě atd.). Zároveň by asi informace v podobném rozsahu měly být i v článku o příslušném senátním volebním obvodu. --ŠJů (diskuse) 20. 9. 2014, 19:31 (UTC)

No tak jestli jste s tím rozdělováním skončil, tak to jste to snad měl raději nechat v předchozím funkčním stavu, než vyrábět sirotky. Ale budiž, opravím to za vás sám.

Máte pravdu, že v článku o původních řádných volbách by přinejmenším zmínka o následných doplňovacích volbách být měla, ale zase na druhou stranu pokud jsou tématem článku nějaké konkrétní volby v roce 2010, tak mi volby 2014 přijdou jako přeci jen dost odlišné téma. A opravdu si nejsem jist, jestli „v rámci téhož měsíce“ a „8 měsíců“ je opravdu něco principiálně odlišného (tedy: ve stávající podobě všech těch článků určitě není; ale jde mi o hypotetickou ideální situaci). Skoro by se chtělo říct, že by se měly sloučit všechny doplňovací volby v daném volebním období (nikoli měsíci či roce), ale zrovna u Senátu nám poněkud komplikuje situaci to dělení na třetiny. Ale i tak: IMHO by to bylo nejrozumnější.

--Mormegil ✉ 20. 9. 2014, 20:05 (UTC)

Pokud se mají doplňovací volby nějak seskupovat do článků podle toho, kdy se konají, tak mi rozdíl jednoho až tří týdnů celkem objektivně připadá několikanásobně menší než rozdíl osmi měsíců. Naopak nemá příliš logiku, proč je seskupovat do dvojic zrovna takto nahodile podle kalendářního roku a ne třeba podle volebního období, což by bylo mnohem logičtější. U normálních článků o volbách používáme rok jako rozlišovač proto, že rokem jsou identifikovány konkrétní jedny volby daného typu. Pokud by se nějaký typ řádných voleb konal v jednom roce vícekrát, nepochybně bychom také pro každé volby měli samostatný článek. Je ovšem otázkou, zda každé malé lokální volby jsou dostatečně významné na samostatný článek - to bychom potom k termínu řádných voleb mohli také mít samostatný článek o volbách v každém volebním obvodu a o volbách v každé obci.

Sirotčí článek jsem, pokud vím, tím rozdělením nevyrobil, ale samozřejmě ten, kdo udržuje v jiných článcích či šablonách nějaké seznamy odkazů na články o volbách, může na změny odkazovaných článků reagovat. Ale kupříkladu odkazovat z šablony {{České politické strany}} přímo na články o jednotlivých volbách - dokonce i doplňovacích - považuji za natolik nepraktický nesmysl, že břemeno údržby té šablony úmyslně ponechávám na tom, kdo tam o to stojí. Šablona {{Volby v Česku}} na články o doplňovacích volbách neodkazovala ani před rozdělením článku, takže žádný důvod ke změně této šablony nevznikl. Článek Volby do Senátu Parlamentu České republiky odkazuje na články o jednotlivých doplňovacích volbách prostřednictvím článku Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky. Oddíl "Průběh voleb podle let" je natolik informačně neúplný a nesystematický, že si žádá spíše kompletní přepracování. Klidně se do toho někdo může pustit, ale nevidím důvod, proč by měl tvrdit, že to dělá "za mě". --ŠJů (diskuse) 20. 9. 2014, 20:30 (UTC)

Teď jsem poněkud zmaten, neboť se nejprve do článku vložíte s tím, že je potřeba ho rozdělit, načež sám napíšete, „Je ovšem otázkou, zda každé malé lokální volby jsou dostatečně významné na samostatný článek - to bychom potom k termínu řádných voleb mohli také mít samostatný článek o volbách v každém volebním obvodu a o volbách v každé obci.“ Ano, přesně tak. Proto by nebylo nic proti ničemu, neudržovat samostatný článek o každých malých lokálních volbách, ale klidně dvoje lokální doplňovací volby v jednom roce mít v jednom článku. Proč jste ho tedy rozděloval? Ale jinak opakuji, že slučovat články o doplňovacích volbách podle volebního období by i mě přišlo logické. Klidně to můžeme udělat… éééé, ono už to tak bylo, do chvíle, než jste článek rozdělil. Jediné, co tomu chybělo k případné dokonalosti, by bylo přejmenování z „Doplňovací volby […] 2014“ na „Doplňovací volby […] (2012–2014)“.

A ad druhý odstavec: Ona to měla být jen poznámka na okraj, ale to jsem nečekal, že budete hájit stav, kdy článek (zcela namátkou) Antonín Panenka bude u informace o jeho pražské záříjové kandidatuře odkazovat (via přesměrování) na zlínské lednové volby. To jsou ty odkazy (původně vedoucí na článek o obou volbách, po vašem zásahu vedoucí rovnou na článek o lednových volbách), které jste neopravil a opravit měl a „někdo“ to pak musel udělat „za vás“. Meganavigační šablony vzal čert.

--Mormegil ✉ 20. 9. 2014, 20:52 (UTC)

Nyní jsme zde aktuálně měli problém s tím, že dvoje zcela různé navzájem nesouvisející volby byly nahodile spojeny do jednoho článku (kvůli čemuž jste se také s Kacirem snažili již dávno a definitivně ukončené lednové volby nechat znovu probíhat). Tedy jsem tento problém vyřešil. Zůstal-li nám nevyřešen další problém, tedy jakým způsobem vůbec zpracovávat informace o samostatných lokálních volbách, není to důvod k tomu, abychom neřešili předchozí problém, který byl mnohem jednoznačnější a jednodušší k řešení. Je-li třeba encyklopedicky zpracovat témata s malou či hraniční významností, pak je standardně na místě uvažovat o tom, zda je nesloučit do článku o obecnějším či nadřazeném tématu. Ale vytvářet nekonzistentní nahodilé slepence typu České internetové memy (†) nebo slepovat dvě samostatné navzájem nesouvisející události do jednoho článku opravdu není následováníhodným řešením.

Pokud někdo do článků masově rozmisťuje odkazy na takovéto články, o nichž lze soudným rozumem předem předpokládat, že nemohou být stabilní a definitivní, tak si tím holt do budoucna přidělává práci s tím, aby je udržoval. Pokud by byl prozíravý a rovnou odkazoval na článek o konkrétních volbách (nebo alespoň na k tomu určené přesměrování), mohl si tu dodatečnou práci ušetřit. Já to nebyl, kdo z článku o Panenkovi odkázal na článek, který původně byl o zlínských volbách. I když bych to jistě "za něj" mohl nyní opravit, tak jako bych mohl napravovat tisíce a milióny jiných chybíček ve Wikipedii. Mimochodem, navigační šablony, které byste rád nechal vzít čertem, slouží mimo jiné i k tomu, aby podobné užitečné odkazy šlo spravovat účelně a efektivně a ne je pokaždé honit po desítkách článků. --ŠJů (diskuse) 20. 9. 2014, 21:14 (UTC)

Asi už je pozdě, tak toho raději necháme, protože mně přijde, že v každé reakci popřete svou předchozí. A vezmu si z toho ponaučení, že až zase někdo bude vytrvale do článku vnucovat gramatický nesmysl, tak to tam ty dva týdny (než se ze současnosti stane minulost) nechám, bude s tím méně mrzení. --Mormegil ✉ 20. 9. 2014, 21:25 (UTC)

Použít minulý čas pro něco, co již začalo a z hlavní části se již uskutečnilo, byť to ještě nebylo zakončeno, dává gramaticky větší smysl než použít přítomný čas pro něco, co již dávno definitivně skončilo. Nicméně měl byste pravdu, pokud byste do článku místo menší chyby nevracel větší chybu, ale tvrdil byste, že pro dva děje probíhající v gramaticky různých časech nelze použít souhrnně jedno sloveso. Jsem také rád, že jste pochopil, že zatímco ta přesnější verze by se postupem času stávala stále správnější, až by se stala zcela správnou, ta chybnější verze nebyla správná k žádnému okamžiku a ani do budoucna nebylo možné čekat, že se minulost stane znovu přítomností.

Jsme-li u toho Panenky, zrovna články o sportovcích jsou typickým příkladem, kde často někdo neprozíravě používá odkazy například na jména relativně bezvýznamných sportovců bez rozlišovače, aniž by se napřed zamyslel a ověřil, zda neexistují významnější lidé téhož jména. Ale zatímco na normální články o osobnostech obvykle odkazuje jen pár jiných článků, odkazy na sportovce se naklonují do desítek a stovek všelijakých tabulek a soupisek a přehledů a pak někdo začne argumentovat tím, že by daný sportovec měl mít nárok na název bez rozlišovače, protože není v lidských silách to všechno opravovat. --ŠJů (diskuse) 20. 9. 2014, 21:37 (UTC)

Od čeho jsou roboti? JAn (diskuse) 21. 9. 2014, 19:19 (UTC)

Rozpory se zákonem o obcích

Možná by stálo za to někde souhrnně popsat různé anomálie v katastrálních územích. Myslím tím Strýčice (nemají vlastní k.ú) a pak případy, kdy na území jedné obce leží část jiné obce. Zatím vím o

• Bruntál (část leží na Nové Heřminovy)
• Vyškov (Moravské Prusy)
• Příbram (Háje (okres Příbram))
• Šnory v k.ú. Pelechy (do roku 2012)

Neujmeš se toho? JAn (diskuse) 24. 9. 2014, 21:18 (UTC)

Nemám k tomu zdroje a techniku, a procházet ručně všechna katastrální území se mi fakt nechce. Pokud na něco náhodně narazím, většinou se to snažím poznamenat do nějakého souvisejícího článku. Podobně jako obecní exklávy atd. --ŠJů (diskuse) 24. 9. 2014, 21:25 (UTC)

K obecním exklávám jsem si udělal seznam - jde o celá katastrální území. Ale na zmiňované případy jsem zatím narazil náhodně, můj zdroj na exklávy neobsahuje díly k.ú.JAn (diskuse) 25. 9. 2014, 05:18 (UTC)

Tak jsem si na to taky udělal seznam. Pokud na něco narazíš, prosím, přidej mi to tam. JAn (diskuse) 30. 10. 2014, 20:13 (UTC)

Opava východ

Dobrý večer, rád bych se zeptal na důvod přesunutí stránky Opava východ na Opava východ (nádraží) a hlavně na smysl odůvodnění, že Opava východ je primárně specifikace části Opavy. Narodil jsem se v Opavě, žiju ve městě už téměř tři desetiletí a dost se zajímám o dění ve svém okolí, ale neznám nikoho, kdo by pod označením Opava východ hledal něco jiného než nádraží.

Zároveň bych chtěl podotknout, že v Opavě existuje celkem 8 městských částí, ale Opava východ se nejmenuje ani jedna z nich. Z výše uvedených důvodů silně pochybuji, že by někdo založil článek Opava východ, který by popisoval východní část města. Dle mého názoru se v tomto případě jedná o zbytečný přesun stránky a jsem pro její přesun zpět na původní název. Než to udělám, rád prodiskutuji argumenty pro zanechání současného stavu. Richard Zoban (diskuse) 5. 10. 2014, 17:26 (UTC)

Po krátké úvaze přesouvám stránku rovnou. Viz diskuzi u stránky. Richard Zoban (diskuse) 5. 10. 2014, 17:42 (UTC)

Dobrý večer. Oficiální formát názvu té stanice je „Opava východ“, nikoliv „Opava východní nádraží“, třebaže v místním úzu se používá i lidové označení „Východní nádraží“. Spojení „Opava východ“ označuje primárně východní část Opavy, třebaže nejde o samosprávnou ani evidenční část města. Je pravda, že zásady pro pojmenovávání článků o železničních nádražích a zastávkách nemáme zde na české Wikipedii ještě zcela ustálené (zejména bychom měli sjednotit formát převažující u nádraží s formátem převažujícím u zastávek). Nicméně celkem jednoznačně bychom se i zde měli držet zásady, která byla před lety dohodnuta pro názvy kategorií českých nádraží a zastávek v projektu Commons, tedy že pokud je název primárně označením nádraží nebo zastávky, používá se bez rozlišovače, zatímco pokud je jako název nádraží nebo zastávky použit místní název (tedy název lokality nebo objektu, podle nějž nádraží nebo zastávky jsou pojmenovány, třebaže je použit ve specifickém "železničním" formátu), pak se pro článek o nádraží či zastávce rozlišovač vždy používá (ať už v závorce či jako předsunuté obecné označení). Tedy například článek o zastávce „Česká Lípa střelnice“ rozlišovač obsahovat bude, třebaže článek o samotné střelnici by měl trochu jiný název. Zatímco „Smržovka dolní nádraží“ bude bez rozlišovače (protože zde slovo „dolní“ skutečně specifikuje nádraží, ne část Smržovky) – „Smržovka střed“ bude s rozlišovačem, protože slovo „střed“ se zde vztahuje k části Smržovky. Chápu, že jsou to svým způsobem mezní případy, ale těžko najít lepší řešení, než se striktně řídit formátem názvu té stanice nebo zastávky. Pak je to jednoznačné, aniž bychom museli pokaždé složitě zkoumat, zda se stejně nejmenuje třeba nějaká základní sídelní jednotka, policejní okrsek, vodárna, teplárenský výměník, elektrická rozvodna nebo buňka svazu zahrádkářů. --ŠJů (diskuse) 5. 10. 2014, 19:34 (UTC)

To, co jsem se snažil říct je, že jediná věc, která se označuje pojmem Opava východ, je právě nádraží. Označení vzniklo z důvodu lepší rozlišitelnosti obou opavských nádraží. Opava však (zřejmě) není tak velké město, aby se nádraží jmenovalo podle části města, jako například v Ostravě (Svinov, Kunčice…), Praze (Smíchov, Holešovice,…) a nevím, kde všude ještě. Dalším důvodem k pojmenování stanic východ/západ mohlo být taky to, že obě leží v městské části Předměstí.

Aneb z mého pohledu bych nedával odlišovač ani k článku Česká Lípa střelnice, pokud by v České Lípě nebylo nic jiného, čemu by se říkalo střelnice, kromě daného nádraží.

U případu Ostravy a Prahy jsem pro použití odlišovačů, ovšem konkrétně u Opavy východ/západ bych odlišovače nepoužil, protože tato označení se prostě v jiné než „nádražní“ souvislosti nepoužívají. Richard Zoban (diskuse) 5. 10. 2014, 20:11 (UTC)

A hlavně se článek jmenoval Opava východ (ne Opava východní nádraží), což je i podle vašeho vyjádření oficiální název té stanice. Richard Zoban (diskuse) 5. 10. 2014, 20:13 (UTC)

Ano, stanice se jmenuje Opava východ, ne Opava východní nádraží. Tedy jako název stanice slouží označení lokality, což je mimochodem u železničních stanic a zastávek velmi obvyklé. Proto, je-li takový název stanice nebo zastávky užitý jinde než na jízdence nebo v jízdním řádu, například ve všeobecné encyklopedii, pak je nutné k němu doplnit rozlišení, co označuje.

To, zda název lokality označuje samosprávnou, evidenční anebo jinou, třeba i neformálně a jednoúčelově pojmenovanou část města není tak podstatné jako to, zda je jako název stanice použito označení lokality, anebo zda jde primárně o název té stanice. Pokuste se, prosím, pochopit ten rozdíl. Předpokládám, že i v případě České Lípy byste mohl pochopit, že železniční zastávka není střelnicí, ale že se s nejvyšší pravděpodobností podle nějaké střelnice, existující nezávisle na té zastávce, jmenuje. Zatímco například je-li někde hlavní nádraží, to se podle žádného jiného hlavního nádraží nejmenuje, nýbrž samo tím hlavním nádražím je. Pokud vás zajímá podrobnější vysvětlení, zkuste si přečíst můj předchozí příspěvek. --ŠJů (diskuse) 5. 10. 2014, 22:40 (UTC)

Já chápu vaše argumenty a čtu příspěvky, jenže v Opavě prostě nic jiného, co by se jmenovalo Opava východ neexistuje. V Opavě jsou ta nádraží pojmenována podle toho, že jedno je východně od západního a druhé západně od východního. Navíc, jak poznamenal kolega Harold v diskuzi u příslušného buňky opavského sdružení sběratelů podzimně zabarveného listí budou chtít rozdělit město na východní a západní sféru vlivu a napsat o tom články na WP, pak bude na místě udělat z Opava východ rozcestník a k jednotlivým článkům dodat rozlišovače. V současné době však rozlišovač není potřebný a navíc je proti pravidlům WP. Taky k názvu článku Praha hlavní nádraží nepřidáváme do závorky, že jde o nádraží. Stejně dobře se Praha hlavní nádraží může jmenovat i buňka svazu zahrádkářů nebo cokoli jiného, ale rozcestník tam přesto není.

Abych to shrnul: jsem pro umístění rozlišovače až v momentě, kdy někdo založí článek se stejným názvem.

Diskuzi Opava východ kopíruji na diskuzní stránku článku. Navrhuji dále pokračovat tam. Richard Zoban (diskuse) 6. 10. 2014, 05:38 (UTC)

Jde právě o to pochopit, kdy nádraží nese název objektu či lokality existujících nezávisle na něm (například označení východní části města) a kdy naopak jiný objekt je pojmenován podle toho nádraží (třeba zastávka MHD "Východní nádraží"). --ŠJů (diskuse) 6. 10. 2014, 10:40 (UTC)

rv

Jsem spíše na Tomově straně, co se týče smyslu, nikoliv stylu --Kusurija (diskuse) 7. 10. 2014, 07:47 (UTC)

K příspěvku na nástěnce správců:

K tomuto příspěvku, po bodech:

• zda je slušné opakovaně svévolně vymazávat z diskuse argumenty či části argumentů názorových oponentů

  Refaktorizace je standardním způsobem, jak diskusi očišťovat od osobních útoků. Domnívám se, že poměrně úzkostlivě a poměrně úspěšně dbám na to, abych při refaktorizaci ponechal z původního názoru dostatečnou část, aby věcný postoj a argumenty přispěvatele zůstaly zřejmé, a ztratilo se opravdu jen to dochucení osobním útokem.

• zda je slušné označovat věcný argument oponenta za "zbytečně útočný" jen proto, že se domnívám, že například není trefný

  Což nedělám. Za zbytečně útočný označuji argument třeba tehdy, když svou věcnost doplňuje urážlivými porovnáváními třeba s dobou stalinismu, přestože by onen argument bylo možné vyjádřit bez toho.

  Zvláště, když jej někteří (nikoho nejmenuji) přehlížejí (ostentativně ignorují) i s tím, natož bez toho. ;-) (P.S. a díky za (vyjednaný) ban, půjdu si zase odpočinout, ačkoliv je toho tolik, s čím bych chtěl pomoci (jedná se potenciálně o miliony kb, ale nenechám je zneužívat k překrucování či je nenechám napospas mazačům), zejména v oblasti (tolik nenáviděných) témat Litvy, Kaliningradské oblasti, atd. ...) --Kusurija (diskuse) 7. 10. 2014, 10:45 (UTC)

• zda je slušné, aby diskutér shrnoval svoji frustraci z toho, že převažující konsensus komunity se zatím klonil k opačnému názoru, formulacemi jako frustrující hromadění laciných podpisů (ač protistrana může považovat za stejně laciné či neexistují argumenty Tchořovy názorové menšiny).

  moje odkazované zhodnocení nemířilo na nějakou současnou diskusi a její vývoj, jednalo se o mé shrnutí argumentů, proč byla kdysi zavedena diskuse místo hlasování

• zda je slušné obviňovat z nezdvořilosti či z narušování atmosféry toho, kdo věcně namítne možnou zaujatost někoho při vyhodnocování názorů komunity. --ŠJů (diskuse) 7. 10. 2014, 09:45 (UTC)

  „rozhodoval jednoznačně zaujatě“ není věcná námitka možné zaujatosti, ale rozhodné obvinění až odsouzení (na kterém jsem kritizoval, že by bez důkazů v této podobě zaznít nemělo).

--Tchoř (diskuse) 7. 10. 2014, 10:12 (UTC)

Označovat názory či argumenty druhých za "laciné" a "frustrující" je prostě hrubá nezdvořilost, i kdyby pro vás osobně ty argumenty skutečně cenu neměly a frustrovaly vás. Někdejší změna procesu rozhodování o smazání byla pouze v tom, že argumenty dnes už nevyhodnocuje komunita hlasováním, ale jedinec. A ten se, i kdyby byl sebelepší, může velmi těžko vyhnout zaujatosti, například tomu, že některé argumenty bude zcela ignorovat (jak se v tomto případě naprosto evidentně stalo) nebo že bude při rozhodování ovlivněn svými iracionálními či subjektivními dojmy, svým pojetím priority a váhy pravidel a argumentů atd. Chápu, že někteří kolegové mají ten způsob uvažování, že ti vyvolení vědí lépe než lid, co lid potřebuje a chce, hluboko pod kůží. Ovšem slušný člověk se nezapojuje do diskuse tím způsobem, že by svévolně upravoval vyjádření jiných diskutérů (mimochodem, v tomto případě není zavrženíhodné ani tak citovat Stalinovo jméno, ale spíše právě aplikovat jeho mocenské metody - jak co se týče věcného rozhodování, tak co se týče umlčování). Pokud někdo rozhoduje svým vlastním názorem za celou komunitu, pak "obvinění" ze zaujatosti je to nejmenší, co by měl být připraven unést. Důkazní břemeno je na něm - ostatně když zde kdosi kdysi prosazoval ten systém "rozhodování na základě argumentů", tak se slibovalo, že že ve svém rozhodnutí všechny argumenty řádně rozebere a zváží - a nakonec to dopadlo tak, jak to dopadnout muselo - že se téměř vždy uzavírá jen bezzubým plácnutím nějaké fráze a většina argumentů je ve zdůvodnění rozhodnutí zcela ignorována. Bylo jasné, že dřívější systém, kdy argumenty z celé diskuse zvažovali všichni diskutující a hlasující, byl férovější a funkčnější. Ale holt to nevyhovovalo těm lidem, kteří byli frustrováni tím, že bez konsensu komunity se smazat nesmělo. Proto nejprve odbourali transparentní rozhodování o pravidlech, a pak prosadili procesy, jak mazat bez posouzení komunitou a bez konsensu komunity (tzv. odložené smazání, diskuse bez hlasování atd.). Ale o tom je asi zbytečné diskutovat s vámi, to jsou dlouhodobé koncepční a ideové spory a bývalo by bylo dobře, kdyby o nich, stejně jako o jednotlivých případech, mohla rozhodovat komunita, jako tomu bývalo kdysi. --ŠJů (diskuse) 7. 10. 2014, 10:32 (UTC)

Když jsem mluvil o laciných podpisech, myslel jsem především podpisy bez argumentů. Znovu opakuji, že to bylo vyjádření, které se netýkalo konkrétní diskuse z poslední doby, byla to moje shrnující interpretace diskuse o tom, zda změnit hlasování na diskusi.--Tchoř (diskuse) 7. 10. 2014, 10:38 (UTC)

Podpis bez přidaného argumentu většinou znamená, že se diskutující bezvýhradně přiklání k jedné z argmentujících stran, tedy je to relevantní (nikoliv laciný) doklad váhy argumentů. Jak jinak byste argumenty vážil, než tím, že jsou přesvědčivé a mají podporu? Podle mého názoru je třeba laciné (a navíc zcela nesmyslné) diskvalifikovat zdroj jen proto, že je publikován na blogové doméně. Pokud vyhodnocující takový zdroj i všechny argumenty pro tento zdroj zcela ignoruje, tak je to prostě zaujatost, a to dokonce i v případě, pokud byste v tomto případě s touto zaujatostí souhlasil a také se k ní přihlásil. Totéž se týká zaujatého nadřazování kritéria 2NNVZ nad všechna ostatní kritéria v témž pravidle o významnosti, nad všechna ostatní pravidla a nad konsensus komunity. Tolik k věcné zaujatosti. Pokud by šlo o osobní zaujatost (jistě se shodneme na tom, že získat osobní zaujatosti vůči Tomovi není nijak těžké), tak tu přímo nikdo nezmiňoval a ani jsem nezkoumal, jestli tam nějaká existovala, nicméně i k ní je bohužel za dnešního systému vyhodnocování zcela relevantní přihlížet, protože nynější systém, kdy jeden rozhoduje za všechny, je na osobní animozity velmi citlivý, což dřívější systém, kdy rozhodovala komunita, celkem spolehlivě korigoval. --ŠJů (diskuse) 7. 10. 2014, 10:47 (UTC)

To se má ještě týkat těch laciných podpisů? Znovu opakuji, že to moje vyjádření se netýkalo příspěvků v poslední době.

Nebo se to má týkat toho obvinění ze zaujatosti? Tam upozorňuji, že můj příspěvek nelze vyvrátit doložením existence důkazů. Podstatou mojí námitky nebylo, že žádné důkazy neexistují, ale že žádné důkazy nebyly uvedeny spolu s obviněním. Tedy že se například obviněný nemohl bránit tím, že by je vyvrátil nebo se je alespoň pokusil vyvrátit. To mi přijde dost problematické. --Tchoř (diskuse) 7. 10. 2014, 11:12 (UTC)

A teď už se zkuste věnovat něčemu konstruktivnímu, třeba tvorbě, zdokonalování nebo zachraňování encyklopedického obsahu. --ŠJů (diskuse) 7. 10. 2014, 10:48 (UTC)

Švihov má dvě sochy sv. Jana Nepomuckého

Ahoj, ve Švihově mají dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Jednu na náměstí a jednu u mostu přes Úhlavu. Nevidím jediný důvod, proč by fotografie sochy svJN na mostu měly být uvedeny u obou záznamů soch v Seznam kulturních památek ve Švihově. Prosím, už tam fotku nepřidávej, dokud nebudeš schopen sochy rozlišit. Chápu, že to bylo v dobré víře, bohužel z mého pohledu furt nějaký uživatel opakuje stejnou chybu ;-) Tvou opakovanou změnu jsem odstranil. Zdraví a za práci na Wiki děkuje --Adam Hauner (diskuse) 14. 10. 2014, 13:47 (UTC) (Tvojí diskusní stránku nesleduji, případné nesouhlasné reakce na e-mail nebo na mou, souhlasné či vzetí na vědomí není potřeba sdělovat ;-) )

Dal jsi sem špatný odkaz na tu opravu, asi jsi myslel tuto.

Pokud je nějaká socha špatně identifikovaná, tak musíš především odstranit chybný popis a kód památky z popisné stránky té fotky, jinak se tam bude pořád znovu vracet. V tomto případě jsem to už opravil. --ŠJů (diskuse) 14. 10. 2014, 14:05 (UTC)

Rusalka

Dobrý den, Pohádkovou bytostí je Rusalka, nikoliv opera. Dovolil jsem si tedy kategorii opět odebrat. --Gampe (diskuse) 20. 10. 2014, 09:09 (UTC)

Dobrý den, díla kategorizujeme i podle tématu. --ŠJů (diskuse) 20. 10. 2014, 09:31 (UTC)

Ke kategorizaci díla podle tématu slouží kategorie jako např. Kategorie:Filmy podle tématu nebo Kategorie:Televizní seriály podle tématu. --Bazi (diskuse) 20. 10. 2014, 09:47 (UTC)

Pokud kategorie obsahuje více článků stejného typu nebo podtématu, je možné pro ně vytvořit podkategorii. Vytvářet podkategorii pro pouhý jeden článek je ovšem většinou zbytečné a obecně nežádoucí. Takový článek, který by v kategorii měl být samojediný, je lépe zařadit do nadkategorií přímo. Základem je pochopit, že kategorizace zde není založena jen na hyponymii, ale i na řadě dalších typů vztahů. Ostatně třeba do té kategorie "Pohádkové bytosti" také nevkládáme přímo fyzicky ty pohádkové bytosti, ale pouze články, které do tématu spadají (ať už příměji či méně přímo). Článek Rusalka taky není pohádková bytost, ale pouze článek o ní. A článek Rusalka (Dvořák) je zase o opeře, jejímž námětem jsou pohádkové či mýtické bytosti. --ŠJů (diskuse) 20. 10. 2014, 10:00 (UTC)

V tomto případě kategorizovat dle tématu, jak uvedl Bazi, tedy na způsob: Operas set in fictional, mythological and folkloric settings / BTW, stejně jako minule.--Kacir 20. 10. 2014, 10:19 (UTC)

Kategorizuje se i dle tématu. Pokud se k danému tématu vztahuje víc děl, pak je jistě vhodné pro ně vytvořit společnou podkategorii. Pokud však jde jen o jedno dílo nebo několik málo jednotlivých děl, pak je vytváření poloprázdných "vysvětlovacích" mezikategorií jen zbytečným zaplevelením. Základem je pochopit, že kategorizace zde není založena jen na hyponymii, ale i na řadě dalších typů vztahů. Argumenty typu "film není kometa" jsou nesmyslné, respektive vycházejí právě z toho naivního omylu, že do kategorie "komety" se mají vkládat přímo komety a nikoliv encyklopedický obsah, který spadá do tématu komety. Chybný je předpoklad, že obsah kategorie nutně musí být homogenní, tedy že všechny články v jedné kategorii musí být stejného typu a mít stejný typ vztahu k tématu té kategorie. Nemá smysl zakládat pro každý jeden článek samostatnou podkategorii, ve které by byl vždy jen jeden článek. --ŠJů (diskuse) 20. 10. 2014, 16:45 (UTC)

Jestli si myslíte, že pravda je na vaší straně, navrhl bych vám založit k tématu ŽoK. Od tohoto tu ŽoKy jsou. Třeba se vám podaří ostatní přesvědčit. --Vachovec1 (diskuse) 20. 10. 2014, 17:20 (UTC)

Základní principy kategorizace jsou celkem konzistentní a ustálené, víceméně společné všem sesterským projektům. Například ten princip, že kategorizace není založena jen na hyponymii, ale na více typech vztahů mezi tématy, nebo že většinou není vhodné zakládat samostatnou podkategorii pro jediný článek a že v takovém případě se má onen článek místo toho umístit přímo do nadkategorií. Pokud si myslíte, že je tu víc lidí, kteří mají problém kategorizaci pochopit, můžete si zkusit uspořádat třeba nějaké doučování. ŽoKy tu od toho nejsou - v nich by měli diskutovat spíš už jen ti, kteří základní principy chápou. --ŠJů (diskuse) 20. 10. 2014, 21:23 (UTC)

Mimochodem, pane Vachovče1, vy máte nějaké konkrétní přípomínky nebo názory k těm otázkám a argumentům, které už v této diskusi padly, nebo to celé vnímáte jen tak nějak komplexně, jako že cítíte potřebu fandit nebo odporovat nějaké „pravdě“, aniž byste přesně věděl jaké? --ŠJů (diskuse) 20. 10. 2014, 21:38 (UTC)

Proč jen Kategorie:Pohádkové bytosti, proč ne též Kategorie:Vodníci, Kategorie:Princové, Kategorie:Kuchaři, Kategorie:Myslivost, Kategorie:Měsíc...--RPekař (diskuse) 20. 10. 2014, 17:51 (UTC)

To se ptáte mě? Máte pravdu, rozpoznat hlavní námět a hlavní témata díla může být někdy podobně obtížné jako rozpoznat třeba žánr díla, autory díla a podobně. Nebo jako třeba rozpoznat u osobností, čím jsou encyklopedicky významné a čím nikoliv. Nejabsurdnější pak bývá, když článek o nějaké osobnosti je nakonec zakategorizován jen podle roku narození, nebo když nějaké dílo není vůbec zakategorizované podle svého tématu. --ŠJů (diskuse) 20. 10. 2014, 21:23 (UTC)

Tak hlavní téma třeba Rusalky nejsou pohádkové bytosti, ale různé přístupy k sexu... Ale promiňte mou předchozí ironickou poznámku, mně Vaše zařazení nevadilo, sám jsem zařazoval třeba Ferda Mravenec (opera) do Kategorie:Fiktivní hmyz. Ale nejlépe bude, pokud vytvořím kategorii nazvanou třeba Kategorie:Opery na pohádkový námět, máme myslím již dost oper, které by do ní spadaly (jen českých jsem napočítal asi dvacet), a zařadil bych ji pod Kategorie:Pohádky (a Kategorie:Opery). Vyhovovalo by vám to?--RPekař (diskuse) 20. 10. 2014, 21:49 (UTC)

To je myslím dobré a přiměřené řešení. Ostatně já jsem se teď k Rusalce dostal oklikou, protože jsem na Commons zařazoval nějakou fotku vodníka a pokoušel jsem se zorientovat v tom, že tam jsou dvě kategorie vodníků, jedna "česká" a jedna "ruská" (naši vodníci jsou antropomorfní, východoslovanští nikoliv). Při té příležitosti jsem založil odpovídající kategorii vodníků na české Wikipedii, přičemž protože v Rusalce není vodník úplně klíčovou postavou, tak jsem tu operu zařadil jen do širší kategorie. Ještě je otázka, zda rozlišovat klasické pohádky mýticko-folklórní povahy od moderních umělých (autorských) "pohádek", jako je třeba ten Ferda, ale to se asi oddělit nepodaří. --ŠJů (diskuse) 21. 10. 2014, 10:36 (UTC)

Máte pravdu, že by to bylo obtížné, ostatně i v jednotlivých případech, třeba Kvapilova Rusalka je kombinací folkórní postavy s umělou postavou Andersena a de la Motte-Fouqué, nějaký vodník Česílko nebo Malá čarodějnice také spojují folklórní i umělý element. Ale může být i kategorie (např.) oper na mýtické náměty - od Prstenu Nibelungova po Libuši - a ta se může s "pohádkovou" kategorií v mezních případech překrývat. Inu mýtus přechází ve folklórní pohádku a ta se zase transformuje na pohádku umělou, to úplně nerozškatulkujeme, hlavní je stejně poskytnout čtenáři zajímavé a přitom smysluplné kontexty a nepodceňovat jeho inteligenci.--RPekař (diskuse) 21. 10. 2014, 10:54 (UTC)

Kornice

Dobrý den, rád bych Vás upozornil na chyby, kterých jste se dopustil, když jste editoval různé jazykové verze stránek o Kornicích, kde jste vymazal odkazy na končinskou kapli. Osada Končiny (obytné domy) patří pod Sloupnici, ale kaple vždy patřila a patří ke Kornicím. Můžete si to ověřit na katastru nemovitostí nebo na církevních stránkách. To, že nedaleké domy patří ke Sloupnici, je irelevantní. Prosím vás proto o zrušení Vašich editací ve všech jazykových verzích. Děkuji Petr Chaloupka

Dobrý den. Máte pravdu. Nechal jsem se natolik unést líčením, že končinská osada vznikla u pramene, že jsem si ani nevšiml další hranice, která odděluje kapli. Ovšem ve zmíněných článcích by bylo vhodné lépe vysvětlit, jaký mají Kornice vztah ke Končinám a proč je v článku o Kornicích fotka Končin, ze kterých do Kornic patří jen ta kaple s křížovou cestou. Je zajímavé, proč vůbec k takové zvláštní situaci došlo, když mlýn i hostinec byly postaveny dávno před zavedením obecního zřízení. --ŠJů (diskuse) 12. 12. 2014, 23:25 (CET)

Moc děkuji za rychlou reakci. Nejsem wikipedista, takže raději problematiku Končin vysvětlím zde, než abych se pustil do editace Vašich článků - Vy budete určitě vědět lépe než já, jak to případně upravit/změnit. "Končiny" je především název údolí - údolí, kde "končí" území sousedních obcí - tzn. že Končiny se říká celému území od Němčic až k Netřebám (katastrální území Němčice, Kornice, Sloupnice, Sedliště, Bohuňovice, Netřebí). V 18. století byl ve sloupenské části údolí postaven mlýn (čp. 1) a kolem něho vzniklo pár dalších domů (tzv. Dolní Končiny - oficiální moderní název "Končiny 1. díl" je dost příšerný a nikdo ho nepoužívá). V roce 1886 byla v kornické části Končin postavena kaple. Až díky oblibě tohoto poutního místa tu byla postavena hospoda (čp. 8) a domek pro chudé zvaný fara (čp. 7) - ten patřil kornické obci, i když byl v katastru Sloupnice, zdejší obyvatelé měli za povinnost zvonit v kapli. Čp. 7 a 8 tvoří tzv. Horní Končiny (název "2. díl" opět nikdo nepoužívá). A ještě malá poznámka ke gramatice - Sloupnice je jednotného čísla, Kornice a Sedliště jsou pomnožné. --Petr Chaloupka

Býkovec

Dobrý den, dovolil jsem si přepsat Váš odkaz na býkovec (hovězí penis) očekávanějším bič (protože to není karabáč). Název býkovec je pro hovězí penis používán jenom jako komerční název zboží, podobně jako se na trhu prodávají podle cedulí "praví nordmani" s tvrzením že jsou to "neopadavé jedle". Pokud najdete nějaký inteligentní slovník který vyjmenovává býkovec jako část těla hovězího dobytka, prosím založte rozcestník zatím je to komerční nálepka pro rolovanou kůži z nějakého zvířete které obchodníci klidně můžou říkat "narcis velkokvětý". Děkuji za pochopení.--I.Sáček, senior (diskuse) 16. 12. 2014, 15:07 (CET)

Dobrý den. Neuvádíte, kde jste odkaz přepsal. Odkazovat z článku Býkovec na článek bič také není příliš šťastné, protože v článku bič se nyní nepíše nic ani o tom, že by se bič nazýval býkovcem, ani o tom, z čeho všeho se biče mohou vyrábět. Máte-li nějaké seriózní zdroje dokládající vztah mezi býkovcem, bičem a karabáčem, jistě můžete příslušné články rozšířit. Já se neodvažuji soudit, odkud se vzalo rozšířené tvrzení, že býkovec či bejkovec je synonymem karabáče (vizte třeba tenhle křížovkářský slovník).

Z hlediska encyklopedie je celkem lhostejné, jestli některé z obecně užívaných názvů jsou používány jako "komerční", nebo jako vědecké, nebo jako inteligentně-slovníkářské. Google napoví, že přinejmenším mezi pejskaři je onen význam slova "býkovec" pro údajný sušený býčí penis poměrně dlouhodobě a široce vžitý (a v dnešní době, kdy už se u nás moc nebičuje, se stává skoro nejčastějším významem). Zda je známkou "inteligentnosti" slovníku, že tento úzus nezaznamenal nebo že preferuje jazyk kočích před jazykem pejskařů, je jistě otázkou. Nejsem ani kočí, ani oráč, ani pejskař, takže za bernou minci berou spíše ten Google jako sondu do reálného jazyka. Poněkud hloupé je i tom, že nyní máme na názvu Býkovec bez rozlišovače onu vesničku na Vysočině, ačkoliv je takřka jisté, že nejde o primární význam slova. --ŠJů (diskuse) 16. 12. 2014, 15:42 (CET)

Ano, asi by byl problém založit heslo býkovec (hovězí penis). Podobně jako měl wikipedista:Toma646 problém s heslem Módní diktatura a tak tak se drží módní diktát. Přesto... ten pojem existuje. Mezi lidmi. Ale myslím, že pravidla wikipedie znáte lépe než já.

Omlouvám se, je to opravdu z článku Býkovec (vesnice). Mimochodem myslím že výraz býkovec proslavily do dnešních dnů nejspíše romány, konkrétně westerny. Ale je to vlastní výzkum.

Neposoudím zda heslo býkovec (bič) bude prioritně očekáváno častěji, asi ano. Jde o pletený bič, v hesle to uvedu. O inteligentním slovníku mluvím proto, že sám asi víte že existují stránky které se snaží nalákat na hledané výrazy napodobeninami slovníků leckdy nepřesnými nebo zkreslenými, psanými asi náhodnými návštěvníky. Pokud by existovalo heslo "chovatelské potřeby" bylo by možné se zde asi zmínit o býkovci jako názvu pro výrobek označovaný za psí pochoutku.--I.Sáček, senior (diskuse) 16. 12. 2014, 16:19 (CET)

Asi tu nebudeme hned tak mít samostatné články ani o americkém typu biče, ani o specifické pochoutce pro psy. Nicméně u obou těchto významů je celkem slušně pravděpodobné, že by je někdo mohl pod názvem "býkovec" v encyklopedii hledat, a oba tyto významy jsou zřejmě značně rozšířenější a používanější než název oné relativně malé vesničky. K tomu by rozcestník byl docela vhodný, ať už bude uvádět červené odkazy se stručným popisem, nebo odkazovat na obecnější články. --ŠJů (diskuse) 16. 12. 2014, 16:30 (CET)

Samostatný článek o typu biče je hotov - Býkovec. --I.Sáček, senior (diskuse) 16. 12. 2014, 21:52 (CET)

Právě jsem Vám rozepsal s prosbou, jestli by jste nechtěl udělat spíše rozcestník na stránce býkovec, já je moc nedělám, takže bych si to musel nastudovat… pak jsem ale prosbu s povzdechem smazal a když jsem si to nastudoval a zadal heslo býkovec, už jste rozcestník měl hotov. Velice děkuji. --I.Sáček, senior (diskuse) 17. 12. 2014, 09:41 (CET)