Seznam kulturních památek v Sedlčanech
Seznam kulturních památek v obci Sedlčany v okrese Příbram
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Sedlčany v okrese Příbram vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Sedlčany
editovat| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zámek Červený Hrádek (Q339932)
| 
|
17015/2-2570 Pam. katalog MIS | Sedlčany | Na Červeném hrádku 751, Sedlčany-Červený Hrádek 49°39′31,83″ s. š., 14°27′11,71″ v. d. | Původně vodní tvrz, která byla na konci 19. století přestavěna v novogotickém slohu podle návrhu Jana Kotěry.[1] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Mariánský sloup (Q38094468)
| 
|
22964/2-2569 Pam. katalog MIS | Sedlčany | nám. T. G. Masaryka, Sedlčany 49°39′30,37″ s. š., 14°25′31,57″ v. d. | Mariánský sloup se sochou P. Marie Immaculaty z roku 1713 a sochy sv. Josefa a sv. Anny z roku 1772.[2] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Kostel svatého Martina (Q21993219)
| 
|
27548/2-2566 Pam. katalog MIS | Sedlčany | nám. Komenského, Sedlčany 49°39′24,77″ s. š., 14°25′31,84″ v. d. | Zahrnuje gotický děkanský kostel ze 14. století,[3] zvonici z počátku 19. století a kamenný kříž před kostelem s letopočtem 1728.[4][5] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Děkanství (Q31745059)
| 
|
35657/2-2568 Pam. katalog MIS | Sedlčany | Komenského nám. 44, Sedlčany 49°39′24,98″ s. š., 14°25′29,64″ v. d. | Jednopatrová barokní budova z roku 1742.[2] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie Církvička (Q38094460)
| 
|
38392/2-2567 Pam. katalog MIS | Sedlčany | Na Stínadlech, Sedlčany 49°39′47,59″ s. š., 14°25′23,41″ v. d. | Barokní hřbitovní kostel zbudovaný v letech 1732–1735.[6] Památka zahrnuje budovu kostela, hřbitovní zeď s branou a kaplemi a náhrobek Karla a Vilemíny Němečkových a rodiny Sedláčkovy.[4] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. |
Doubravice
editovat| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tvrz Ústupenice (Q37180303)
| 
|
28603/2-2621 Pam. katalog MIS | Doubravice | vedle hospodářského dvora Ústupenice, Doubravice 49°38′1,04″ s. š., 14°23′39,48″ v. d. | Tvrziště po zaniklé tvrzi s četnými archeologickými stopami z období okolo 15. století.[7][8] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. |
Libíň
editovat| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kamenný most (Q110400732)
|
|
106791 Pam. katalog MIS | Libíň | 49°38′7,25″ s. š., 14°26′24,08″ v. d. | Kamenný most před Sedlecký potok u Rudolce zřejmě z 18. století, zachovaný v autentickém stavu. Hodnotná technická památka, velmi starého původu. Památkově chráněno od 27. listopadu 2021. |
Solopysky
editovat| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kaple Proměnění Páně (Q38135009)
| 
|
35908/2-2591 Pam. katalog MIS | Solopysky | náves, Solopysky 49°39′14,35″ s. š., 14°23′3,26″ v. d. | Kostelík na návsi z roku 1842.[9] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Tvrz Solopysky (Q30857510)
| 
|
34485/2-2592 Pam. katalog MIS | Solopysky | Solopysky 22 49°39′15,56″ s. š., 14°23′6,95″ v. d. | Areál renesanční tvrze a špýcharu z konce 16. století.[4][9] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Boží muka (Q38134998)
| .JPG)
|
25464/2-2427 Pam. katalog MIS | Solopysky | rozcestí Solopysky - Příčovy, Solopysky 49°39′47,96″ s. š., 14°23′0,46″ v. d. | Boží muka, nazývaná též Hronova kaplička, tvoří cihlový sloupek na podstavci z lomového kamene. Na vrcholku dříku se nachází přílbovitá schránka vytesaná z jednoho kusu kamene, ve které dříve stávala soška Panny Marie Bolestné.[10] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. |
Třebnice
editovat| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zámek Třebnice (Q30857924)
| 
|
46258/2-2956 Pam. katalog MIS | Třebnice | V část vsi 1, Třebnice 49°39′1,78″ s. š., 14°21′42,85″ v. d. | Barokní zámek s parkem,[4] který nechal vystavět roku 1760 Petr Eusebius Radecký z Radče. Narodil se zde polní maršál císařské armády Josef Václav Radecký z Radče[11] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. |
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatReference
editovat- ↑ VESELÝ, František, et al. Průvodce Sedlčany, Sedlčanskem a naučnou stezkou Drbákov - Albertovy skály. 1. vyd. Praha: EnviTypo Praha, 1998. S. 15.
- ↑ a b A. Podlaha; Ed. Šittler. Sedlčany. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Praha: Archaeologická kommise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898, roč. 3, s. 104. Dostupné online [cit. 2012-08-20].
- ↑ A. Podlaha; Ed. Šittler. Sedlčany. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Praha: Archaeologická kommise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898, roč. 3, s. 92. Dostupné online [cit. 2012-08-20].
- ↑ a b c d Seznam kulturních památek Sedlčany [online]. Oddělení památkové péče odboru školství a kultury Městského úřadu v Sedlčanech, 2011-03-21 [cit. 2012-08-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Děkanský chrám sv. Martina [online]. Městský úřad Sedlčany [cit. 2012-08-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ A. Podlaha; Ed. Šittler. Sedlčany. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Praha: Archaeologická kommise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898, roč. 3, s. 103. Dostupné online [cit. 2012-08-20].
- ↑ Památky kolem středního toku Vltavy [online]. MAS Sedlčansko [cit. 2012-08-21]. Kapitola Ústupenice. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.
- ↑ Tvrz Ústupenice [online]. Castles.cz [cit. 2012-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ a b KUTHAN, Jan. Turistická mapa – Sedlčansko. 1. vyd. [s.l.]: Městské muzeum Sedlčany, 2007.
- ↑ BAZAL, Karel. Kapličky a drobné sakrální stavby Sedlčanska. 1. díl. 1. vyd. Sedlčany: Městská knihovna Sedlčany, 2006. 77 s. S. 37.
- ↑ PÁV, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Sedlčansku. Praha: Studio 3P, 1996. Brožura.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulturní památky v Sedlčanech na Wikimedia Commons - Seznam kulturních památek ve správní ovodu ORP Sedlčany[nedostupný zdroj]
