Zoologická zahrada Zlín

Zoologická zahrada Zlín, dříve zvaná také Zoo Lešná, je zoologická zahrada vzdálená asi 9 km od centra Zlína. První Zoo ve Zlíně založil Tomáš Baťa 1. května 1930. Nejprve byla v parku u zlínského zámku a v roce 1934 byla přesunuta na vrchol Tlusté hory, kde byla do poloviny druhé světové války (a kde jsou v lese pod televizním vysílačem dodnes vidět betonové základy klecí). Provozována je jako příspěvková organizace ZOO a zámek Zlín – Lešná.

Zoologická zahrada Zlín
Stát	Česko Česko
Město	Zlín, Lukov
Datum založení	1948
Ředitel(ka)	Roman Horský
Počet druhů	217
Počet zvířat	1620
Vyhledávané druhy	jaguáři američtí, siby ománské , sloni afričtí, žirafy Rothschildovy, tygři ussurijští, vydry obrovské
Rozloha	74 ha
Členství	WAZA UCSZ EAZA IZE ISIS
Souřadnice	49°16′19,92″ s. š., 17°42′54″ v. d.
Zoologická zahrada Zlín
Oficiální webové stránky

Zoo chová přes 200 druhů zvířat, z nichž mezi atraktivní patří např. ptáci kivi (český unikát), sloni afričtí nebo nosorožci. Zvláštností zoo je velký počet průchozích expozic, mezi nimiž vyčnívá Zátoka rejnoků, v níž lze rejnoky druhu siba ománská pohladit a také nakrmit. V areálu je k vidění i velký počet rostlinných druhů.

Historie

Zámek Lešná nacházející se v areálu Zoo

Už v roce 1804 začal hrabě Josef Jan ze Seilernu s chovem bažantů na návrší zvaném Leschna, kde stával od roku 1810 původní zámek. Nový zámek byl dokončen v roce 1894, kdy byl již na místě zaveden chov koní.^[zdroj?]

Základy dnešní Zoo Zlín položil hrabě Josef Karel Seilern z rodu Seilern-Aspangů. Tento významný ornitolog a cestovatel na Lešné nejdříve vybudoval přírodopisné muzeum. V něm postupně shromáždil mimo jiné sbírku 25 000 palearktických ptáků, 42 000 ptačích vajec a 10 000 kolibříků. Důležitější ovšem bylo, že na přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století zavedl chov prvních oborních a exotických zvířat. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu. Ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci. Rozvoj soukromé zoo ukončila smrt hraběte a následující válečné události. V roce 1945 pak došlo k zestátnění zámeckého areálu.^[zdroj?]

Pro veřejnost byla zoo oficiálně otevřena v roce 1948. Začaly se budovat první expozice pro zvířata a postupně se zvyšoval i počet druhů. Skutečnou zoo se Lešná stala v roce 1953 na základě výnosu Ministerstva zemědělství. V té době bylo v kolekci asi 300 zvířat, mezi nimi třeba klokany, lamy nebo velbloudy. Roční návštěvnost se pohybovala kolem 34.000 osob.^[zdroj?]

Budování počáteční zoo probíhalo především drobnými dobrovolnými stavebními akcemi bez větších finančních možností. První skutečné pavilony se objevily až na začátku 60. let a to přestavbou historických budov. Pavilon šelem vznikl z původní hraběcí jízdárny. V jeho prostorách našli útočiště lvi, tygři a medvědi. Na počátku 70. let byl ze zámecké prádelny vybudován pavilon opic. Návštěvníci zde mohli poprvé obdivovat třeba šimpanzy, kočkodany nebo guerézy.^[zdroj?]

Pavilon šelem a opic se staly na dlouhou dobu posledními velkými stavbami. Do budoucna se to ukázalo jako velké plus, protože areál si stále uchovával své přírodní kouzlo. V 80. letech pařila k nejatraktivnějším zvířatům dvojice ledních medvědů – Péťa a Polárka. Jejich expozice se nacházela na místě dnešních tučňáků.

Pavilon lachtanů a ledních medvědů se stal v roce 1988 první velkou expozicí v historii zlínské zoo, která vznikla na „zelené louce“. V jeho zázemí byla vybudována centrální kuchyně sloužící k přípravě potravy pro zvířata. Paradoxně se výstavbou této expozice symbolicky uzavřela doba, v níž byla Lešná vnímána spíše jako zoopark než jako zoo. Zásadní změna, která ovlivnila další vývoj zoo, se odehrála až v posledním desetiletí dvacátého století. Areál rozdělen do čtyř kontinentů – Afriku, Asii, Austrálii a Ameriku. Tak začala nová etapa Zoo Zlín.

Činnost

Zoo v číslech

V roce 2022 navštívilo Zoo Zlín 798 514 osob. Po pražské zoo je tak druhou nejnavštěvovanější zoo z 15 zahrad v ČR. O provoz se stará téměř 90 zaměstnanců. Celkové náklady v roce 2022 dosáhly výše 196 miliónů Kč, z čehož náklady na krmiva činily 9,5 miliónu Kč.^[zdroj?] Přibližně 85 % celkových příjmů pochází od návštěvníků zoo (vstupné, prodej suvenýrů, hraček apod.).

Zoologická zahrada má téměř 51 ha expozičních ploch rozdělených podle světadílů a chová více než 230 druhů zvířat (více než 1 500 jedinců). Zlínská zoo se kromě moderních pavilonů a rozlehlých přírodních expozic může pochlubit i bohatou botanickou kolekcí. V celém areálu roste více než 1 100 druhů rostlin a bylin. V málokteré evropské zoo lze najít tak výrazné propojení expozic zvířat a rostlinné výsadby.^[zdroj?]

Sloni afričtí ve výběhu Karibuni

Členství v organizacích

Zoologická zahrada Zlín je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií, Unie českých a slovenských zoologických zahrad a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Mezinárodní asociace zoopedagogů (International Association of Zoo Educators) a Mezinárodního informačního systému druhů chovaných v zoo (International Species Information System). Zoo také spolupracuje s koordinátory Evropských chovných programů ohrožených druhů (European Endangered Species Breeding Programmes, EEP) a vedoucími evropských i mezinárodních plemenných knih.

Vzdělávání

Popisky zvířat v areálu jsou barevně rozlišené podle světadílů. Vzdělávací panely pak obsahují další poznatky, které s oblastmi souvisí, a to například o známých českých cestovatelích, domorodých obyvatelích a jejich životě a kultuře nebo o rostlinných společenstvech.

Ochranářské projekty

Zoo Zlín se nevěnuje jen chovu zvířat a vzdělávání veřejnosti, ale rovněž podporuje projekty na ochranu zvířat ve volné přírodě. K tomuto účelu byla v roce 2018 otevřena sbírka 4NATURE, do které mohou návštěvníci přispívat formou interaktivního fundraisingu. Volbou vstupného 4NATURE jsou 3 Kč (v roce 2022) věnovány na ochranářské projekty, v nichž se zoo angažuje. Jedná se např. o zpětné vypouštění supů bělohlavých v Bulharsku, projekt na podporu volavky císařské v Bhútánu nebo ochrana kivi hnědých na Novém Zélandu. V roce 2021 byly nejdůležitějšími záchrannými programy: ochrana kriticky ohrožené saoly v jižním Laosu, ochrana pižmovky bělokřídlé na Sumatře a projekt výstavby záchranného centra v Ekvádoru.

Zámek Lešná

Podrobnější informace naleznete v článku Lešná (zámek, Zlín).

V areálu zoologické zahrady se nachází zámek Lešná postavený v letech 1887–1894 podle návrhů architektů Johanna Micka a Viktora Siedka. Jde o zámek postavený v historizujícím stylu, který obsahuje sbírky obrazů, porcelánu a trofejí a dokumentuje vysokou úroveň bydlení na šlechtickém sídle koncem 19. století.

Expozice

Zoo Zlín je unikátně rozdělena zoograficky podle jednotlivých světadílů: Afrika, Asie, Austrálie a Amerika. Poslední část tvoří okolí zámku Lešná.

Afrika

• Pavilon afrických kopytníků – Moderní pavilon, který připomíná velkou africkou chýši, byl dokončen v roce 1998. Je unikátní nejen svým vzhledem, ale i koncepcí. Stal se společným domovem pro zástupce savan černého kontinentu – žirafy Rothschildovy, zebry bezhřívé, buvolce běločelé, pštrosy dvouprsté, prase savanové a kudu velké.
• Etiopie – ústřední prvek části Afrika, oblast Etiopie byla vybudována ve dvou etapách v letech 2010 a 2012. První část tvoří expozice paviánů dželada na jejích výběh navazuje i expozice želv pardálích a největší síťová ptačí voliéra v ČR nazvaná „OMO“ s nesyty africkými a zejozoby africkými. Dominantou druhé části se stal výběh pro surikaty, nicméně i další expozice představily atraktivní  zvířata – hyeny skvrnité, antilopy bongo horské, zakrslou formu afrického skotu zebu a domorodou ovci somálskou. Nechyběli ani zástupci afrických druhů ptáků ve voliéře „Senkele“ našli domov zoborožci havraní, krkavci bělokrcí, supi rüppellovi nebo supi chocholatí. Další voliéru obývají největší africké sovy výři bělaví. Obě etiopské expozice zvířat spojila do jednoho celku domorodá vesnice. Tvoří ji sestava osmi originálních chýší vyrobených přímo domorodci z etiopského kmene Konso doplněná velkým počtem etnografických předmětů.
• Pavilon slonů – Stejně jako pavilon pro africké kopytníky i tato stavba připomíná velkou africkou domorodou chýši. Slavnostní otevření rozsáhlé expozice se uskutečnilo v květnu 2003. Interiér pavilonu slonů afrických zdobí věrné imitace skal a mohutných stromů. Od léta 2020 je pro návštěvníky zpřístupněna také první dokončená část oblasti Karibuni, která je věnována slonům. Nově tak mohou návštěvníci v tří hektarovém venkovním výběhu. V něm se slonice mohou těšit například z nových přístřešků, velkého bazénu či přírodního bahniště. Dokončen byl také nový pavilon slonů v oblasti Karibuni.
• Expozice afrických antilop a nosorožců – rozlehlý výběh naproti pavilonu slonů představuje vedle nosorožců tuponosých dva druhy afrických antilop – antilopy koňské a vodušky abok.
• Expozice lvů – v sousedství antilop a nosorožců se nachází výběh lvů konžských.
• Expozice plameňáků růžových a ostrov lemurů kata – Velká sladkovodní laguna, prostorný ostrůvek a domorodé stavení ukrývající moderní vnitřní zázemí jsou domovem pro početnou skupinu plameňáků růžových. Od roku 2014 osídlují v hlavní sezóně vnitřní ostrůvek lemuři kata.
• Průchozí voliéra supů – další unikát zlínské zoo. Od roku 2009 mohou návštěvníci zamířit přímo mezi velké mrchožrouty. K vidění jsou zde sup himálajský a sup hnědý. V letním období je navíc doplňuje zoborožec kaferský a jeřáb královský.
• GORA ARK - Nová Expozice otevřená v srpnu 2023 se stala domovem dvou desítek supů a dalších druhů afrických ptáků. Voliéru obývá 5 druhů afrických supů - supi Rüppellovi, supi bělohlaví, supi chocholatí, supi mrchožraví a supi kapucíni. Kromě supů voliéru obívají taky hadilovy písaři, papoušci šedohlavý, zoborožci hrubozobý nebo různé druhy turak. Součástí expozice je také vzdělávací centrum, příjemné posezení a zajímavé průhledy do celé voliéry. Několikrát týdně navíc mohou návštěvníci usednou do velkého amfiteátru a sledovat supy při krmení.
• Expozice Damanů a Želv -V dubnu vznikli v africké oblasti na louce před pavilonem žiraf nové expozice. Zde jsou k vidění damani kapský s želvami ostruhatými, společnými obyvateli jejich expozice jsou také perličky supí, papoušci kapští, turakové bělobřiší, snovači rudozobý a zoborožci hvízdaví. Nová voliéra vznikla taky pro orly korunkaté, jejich původní voliéra se stala novým domovem pro zoborožce kaferské.

Asie

• Hala-Bala –  Expozice s tajuplným názvem Hala-Bala se stala v roce 2013 útočištěm tapírů čabrakových a gibonů stříbrných. Nevšední název expozice je symbolický. Pojmenování HALA-BALA je odvozeno od názvu dvou skutečných rezervací v jižním Thajsku, kde se tapíři čabrakoví a giboni ještě vyskytují. Expozici obývá i skupina pelikánů bílých.

Tapír čabrakový s mládětem

• Japonská zahrada Mu-Shin – japonská zahrada Mu-Shin je největší japonskou zahradou v ČR – vznikla na ploše více než 2000 m². A co se vlastně skrývá za názvem Mu-Shin? Doslovný překlad znamená „bez myšlenky“ či „mimo mysl“. První návštěvníci do ní zavítali v roce 2014. V blízkosti se nachází expozice jeřábů černokrkých.
• Kerala - Vznikla proměnou původní asijské voliéry a rozšířením výběhu medvědů pyskatých, které Zoo chová od roku 2015. Pojmenována je podle svazového státu v jižní Indii. Zvířata zde mají nadstandardní chovatelské podmínky a maximální prostor. V rozlehlé voliéře, jsou k vidění zástupci mokřadních druhů asijských ptáků, např. vzácně chované marabu indomalajské, nesyty bílé a nesyty indomalajské, pelikány skrvnozobé, husovce strakaté nebo pižmovky bělokřídlé. Pro medvědy pyskaté zde vznikl odpočinkový brloh, který je propojen se stávajícím výběhem a který umožní medvědy pozorovat i během zimního období.
• Pandy červené – Přírodní výběh pand červených napodobuje podmínky předhůří Himálají byl dokončen v roce 2011. Dominantními prvky jsou mohutné vápencové kameny. V blízkosti se nachází tematický koutek věnovaný buddhismu s modlitebními mlýnky, praporky a sochou buddhy.
• Tygří pahorek – výběh tygrů ussurijských, otevřený v roce 2001. Na vyhlídce u výběhu tygrů se nachází menší expozice s veverkami šedobřichými.
• Gauři – v jednom z nejprostornějších výběhů celé zoo našli útočiště od roku 2020 největší zástupci skupiny divokých turů, gauři indičtí. Zvířata pocházejí z indického Zoo Mysore. Poprvé po 60 letech se do Evropy podařilo dovést tento druh přímo z jeho domoviny.

Austrálie

• Psi novoguinejští – expozice psů novoguinejských, které Zoo Zlín chová jako jedna z mála zoo v Evropě, otevřená 2012.
• Kasuáři – expozice kasuárů přilbových.
• Stezka běžce Emu – průchozí expozice klokanů rudokrkých a emu hnědých, otevřená 2003.
• Pelikáni australští – Přírodní nádrž půlkruhovitého tvaru, jehož hladinu rozviřují malé vodní gejzíry, představuje pelikány australské. Na jaře 2020 byla tato část významně upravena tak, aby jí návštěvníci mohli procházet a ptáky pozorovat zblízka.
• Voliéra flétňáků australských.
• Voliéra dvojzoborožců nosorožčích.
• Kivi a Kea – expozice otevřená v roku 2017 pro vzácný druh kivi hnědý, kterého mimo Zoo Zlín chová jen sedm evropských zoologických zahrad, papoušky nestory kea.
• Ovčírna – kontaktní expozice ovcí domácích a koz domácích.

Amerika

• Guayanas –   Expozice Guayanas nahradila v roce 2018 původní část nazvanou Amazonie. Hlavním důvodem bylo poskytnout zvířatům větší prostor a navíc postupně rozšířit kolekci chovaných druhů zvířat. Průchozí voliéra se zvětšila zhruba o třetinu, je stále průchozí a z bezprostřední blízkosti lze pozorovat hned několik druhů exotických ptáků. Například ary arakangy, ary hyacintové, ary rudobřiché, amazoňany pomoučené, hoka pospolité, čáje obojkové, husičky vdovky nebo rybáky inka. V dalších expozicích jsou vidět kotulové veverovití a mravenečníci čtyřprstí. V letním období jsou k vidění v expozici Guayanas také kapybary. V roce 2020 pak byla otevřena expozice pro chápany vlnaté.

  

  Chápan vlnatý

• Výběh vikuň a nandu Darwinových – společný výběh obývá zástupce běžců nandu darwinův společne s lamami vikuňami.
• Jihoameričtí savci a voliéra ibisů – Menší výběhy pod tropickou halou obývají nezaměnitelné druhy savců. Potkat zde lze robustního obyvatele Amazonie tapíra jihoamerického, bizarní mravenečníky velké nebo stromové příbuzné dikobrazů kuandu obecné. Oživením této části je voliéra, pro vzácné čáje bělolící a tamaríny pestré ve voliéře se ale brzy objeví velmi vzácní kamišové růžkatí. Své místo zde má i prostorná síťová voliéra ukazuje ibisy rudé, ibisy šedokřídlé a kolpíky růžové.
• Tropická hala Yucatan – tropická hala otevřená roku 2006 představuje bohatost a pestrost středoamerického deštného pralesa. Svůj domov tu našlo více než 20 druhů zvířat a 170 druhů rostlin. Kromě fauny a flóry hala nabídla i setkání s dávnou civilizací Mayů, která se na Yucatánském poloostrově rozvíjela a vzkvétala před více než tisícem let. Z návštěvnicky atraktivních druhů jsou zde zastoupeny vydry obrovské, chvostani bělolící, lenochodi dvouprstí, volavčíci člunozobí, trubači agami, kotingy tříbarvé, tukany bělolíci, vlhovci a slunatce nádherné. Nacházejí se tu také menší akvarijní a terarijní expozice které obývají želvy pralesní, dracény krokodýlovité, baziliškové, matamaty, piraně a sladkovodní ryby.
• Lachtani – expozice lachtanů hřivnatých byla vybudována v roce 2000. Vedle bazénu, kde je možné sledovat lachtany pod vodou je její součástí i menší amfiteátr pro návštěvníky.
• Jaguar Trek – novou expozici jaguárů amerických tvoří dvě prostorné vnitřní ubikace, na které navazuje zimní výběh, který svým pojetím připomíná tropický prales. Díky němu tak je možné pozorovat zvířata i během zimního období. Nechybí ani rozlehlý venkovní letní výběh zakrytý ocelovou sítí. Celý komplex pro jaguáry se rozkládá na ploše více než 2 000 m², je tak největší v rámci celé Evropy. Součástí letního výběhu je také jezírko, kde si budou moct jaguáři užívat koupání a potápění. V okolí se nachází nové menší travnaté výběhy které obývají mary stepní. Sousední nová voliéra se stala domovem pro ary arakangy, ary vojenské, seriemy, čápy maguari a poprvé jsou k vidění i kondoři andští.

Okolí zámku

• Zámek Lešná
• Zátoka rejnoků –  a první pohled je expozice Zátoka rejnoků nenápadná. Pavilon otevřený v roce 2014 svým pojetím a rozlohou nemá v celé Evropě obdoby. Mořské rejnoky druhu Siba ománská totiž lze v prostorném bazénu nejen vidět, ale je možné si je pohladit a dokonce i nakrmit. To z této expozice činí jednu z nejvyhledávanější atrakcí v celé České republice. Kromě bazénů s rejnoky je v pavilonů umístěno několik menších akvárií s mořskými rybami (klauni, bodloci, klipky) a bezobratlými živočichy (krevety, sasanky, ježovky). Terárium pak obývají chameleoni jemenští, felsumy madagaskarské a želvy podlouhlé.
• Pobřeží tučňáků – členitá přírodní expozice Tučňáků humboldtových s dvojicí propojených nádrží. Ta menší je prosklená, což umožňuje návštěvníkům pozorovat ptáky při pohybu pod vodou. Expozice otevřená v roce 1998. V těsné blízkosti tučňáků můžete v prostorné zasíťované expozici obdivovat dvojzoborožce žlutozobé, želvy mohutné, želvy hvězdnaté a bažanty preláty.
• Zámecká voliéra – v těsné blízkosti zámku se nachází jedna z největších ptačích voliér zoologické zahrady. Od dubna do října v ní lze pozorovat nesyty bílé, kteří v současné době patří k nejohroženějším živočichům vůbec. Společnost nesytům dělají jeřábi panenští.
• Zámecký rybník – už desítky let nabízí zámecký rybník pohled na elegantní dlouhonohé plameňáky. V současné době je jediným zde chovaným druhem Plameňák růžový. O vodní plochu se ovšem plameňáci dělí s labutěmi a nejrůznějšími druhy potápivých i plovavých kachen.
• Aligátoři – letní expozice pro aligátory otevřená v roce 2019. Vznikla přebudováním historické zámecké nádrže. Aligátoři jsou zde k vidění v nejteplejší letní měsíce.
• Velbloudi – bývalý výběh koní obývají od roku 2020 velbloudi dvouhrbí.
• Expozice jeřábů laločnatých – expozici obývá skupina největších a nejvzácnějších afrických jeřábů laločnatých.
• Rostliny éry dinosaurů – naučná stezka pravěké flóry s expozicí vzácných dřevin a informačními materiály o vývoji rostlinstva v průběhu geologických epoch.

Galerie

• 
  Zátoka rejnoků
• 
  Japonská zahrada Mu-Shin
• 
  Krmení žiraf
• 
  Letní expozice aligátorů
• 
  Průchozí papoušků ara
• 
  Kivi hnědý
• 
  Etiopská vesnice Konso
• 
  Výběh slonů afrických
• 
  Dželada hnědá
• 
  Expozice tučňáků
• 
  Expozice lachtanů
• 
  Vydra obrovská
• 
  Tropická hala Yucatan
• 
  Medvěd pyskatý s mládětem

Odkazy

Literatura

• CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 342 - 347

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoologická zahrada Zlín na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Zoologická zahrada Zlín

Autoritní data	Biblio: 3cc0274e-f1f0-48be-8f46-a199212153f8 NKC: mzk2006323150 VIAF: 158768304

Portály: Morava