Vydra obrovská
Vydra obrovská (Pteronura brasiliensis) je vydra žijící ve velkých řekách Jižní Ameriky.
Vydra obrovská | |
---|---|
Vydra obrovská | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
Podčeleď | vydry (Lutrinae) |
Rod | Pteronura |
Binomické jméno | |
Pteronura brasiliensis (Gmelin, 1788) | |
Rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatDosahuje délky 1,4 až 1,8 metru a váhy 21 až 34 kg[2] a je tak spolu s vydrou mořskou největším představitelem podčeledi Lutrinae a jedním z největších zástupců celé čeledi lasicovití. V Brazílii se mu říká „ariranha“ a „onça-d'água“ (vodní jaguár) kvůli jeho velikosti a společenskému stylu života. Charakteristickými znaky jsou dlouhý zploštělý ocas a silné tlapy opatřené drápy a plovacími blánami. Srst má rezavohnědou až černou, s výraznou bílou kresbou na krku a hrudi. Na rozdíl od většiny lasicovitých šelem žije ve skupinách čítajících až dvacet jedinců, kteří mezi sebou komunikují nezaměnitelným pronikavým křikem. Je aktivní ve dne, loví ryby, plazy, korýše, vodní ptáky a drobné savce.
Poddruhy
editovatRozlišují se dva geografické poddruhy: P. b. brasiliensis a P. b. paraguensis.
Stav populace a její ochrana
editovatVyder obrovských ubývá v důsledku lovu kvůli kožešinám i úbytku jejich přirozeného prostředí. V současnosti se jejich počet odhaduje na 5000 kusů. V zoologických zahradách je chována vzácně, v České republice ji chová pouze ZOO Zlín. V zajetí patří k velmi milým chovancům, stejně jako ostatní vydry je mimořádně hravá a snadno zkrotne. Někdy ji chovají i amazonští indiáni.
Reference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ NOONAN, Paula; PROUT, Siobhan; HAYSSEN, Virginia. Pteronura brasiliensis (Carnivora: Mustelidae). Mammalian Species. 2017-09-08, roč. 49, čís. 953, s. 97–108. Dostupné online [cit. 2021-01-06]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1093/mspecies/sex012. (anglicky)
Literatura
editovatIvan Heráň: Kunovité šelmy. Státní zemědělské nakladatelství (edice Zvířata celého světa), Praha 1982. 07-004-82. Strana 53