Tapír čabrakový
Tapír čabrakový (Tapirus indicus)[2], někdy též tapír indický, je savec patřící do řádu lichokopytníků, čeledi tapírovitých. Na rozdíl od svých příbuzných, obývajících Latinskou Ameriku, žije v Jihovýchodní Asii.
 Tapír čabrakový | |
|---|---|
,_Tierpark_Hellabrunn,_M%C3%BAnich,_Alemania,_2012-06-17,_DD_01.JPG) Tapír čabrakový | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | lichokopytníci (Perissodactyla) |
| Čeleď | tapírovití (Tapiridae) |
| Rod | tapír (Tapirus) |
| Binomické jméno | |
| Tapirus indicus (Desmarest, 1819) | |
 rozšíření tapíra čabrakového (zhruba 2003) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatDospělý jedinec dorůstá až 250 cm délky a 110 cm výšky a váží 200–300 kg. Samci jsou větší než samice. Jeho tělo chrání tlustá kůže, porostlá krátkou jemnou černou a bílou srstí. Zatímco trup tapíra je bílý, hlava, krk a končetiny černé. Tvarem těla, pohybem a způsobem života se vzdáleně podobá praseti, přestože s ním není geneticky příbuzný. Z jeho velké zužující se hlavy se zužujícími se čelistmi zploštělých zubů přizpůsobených ke žvýkání tvrdé rostlinné potravy a malými, téměř chobůtkovitými ústy, vystupují nosní kosti, vytvářející oporu pro měkké části nosu. Do stran orientované velké černé oči a kratší, zašpičatělé uši, schopné registrovat zvuky nezávisle na sobě, mu poskytují informace o případném nebezpečí v jeho okolí. Jejich ocas je velmi krátký a přitisknutý k tělu.
Na zadních nohou mají 3 prsty, z nichž největší je prostřední, na předních pak 4 prsty, na třetím, nejvyvinutějším z nichž je nejlépe patrné kopýtko.
Na rozdíl od tapíra jihoamerického má tapír čabrakový protáhlejší čenich, na průřezu je tvarovaný podobně jako sloní chobot.
Výskyt, biotop
editovatJeho typickým a původním prostředím jsou subtropické a tropické pralesy, přizpůsobil se ale i na savany porostlé řídkou vyšší vegetací. Téměř vždy se ale vyskytuje v dosahu vody, v níž se velmi rádi válejí a dokáží v případě nutnosti výborně plavat. Ve svém teritoriu mají tapíři vyšlapané cesty, po nichž jsou za potravou schopni putovat až do svahů hor. V ohrožení se snaží rychle zmizet. Jejich hlavními predátory jsou velké kočky. Tapír čabrakový se vyskytuje v Myanmaru, Kambodži, Laosu, Vietnamu, Malajsii, Thajsku a na střední a jižní části Sumatry.
Způsob života
editovatTapír žije v menších stádech, je častější narazit na samotáře.
Potrava
editovatTapír čabrakový je býložravec s noční aktivitou. Přes den hledá stín pod porostem keřů a menších stromů, za potravou vyráží až navečer. Živí se rostlinnou potravou, skládající se z listí většinou zemědělských plodin a bylinných výhonků.
Rozmnožování
editovatPo oplodnění jsou samice tapíra 390 až 400 dnů[3] březí. V jednom vrhu přivedou na svět jedno, výjimečně dvě mláďata. Ta jsou od narození černobíle či hnědobíle pruhovaná a tečkovaná a velice hravá. Jejich jídelníček, zpočátku tvořený mateřským mlékem, postupně přechází na jejich přirozenou bylinnou stravu. V době jejich největší zranitelnosti ztrácí jejich matka bázlivost a je schopná je ochránit i před většími šelmami. Od matek jsou odstavena v 6–8 měsících.
Objevení
editovatZatímco americké tapíry objevili evropští cestovatelé již v 16. století, musel si tapír čabrakový na objevení počkat do 19. století. Číňané a Malajci ho však znali daleko dříve, již před naším letopočtem. Ve staré čínské literatuře je nazýván me. Evropská věda však těmto zprávám nevěnovala pozornost. Vědci 18. a počátku 19. století, např. Georges Cuvier, měli tapíry natolik spojené s Jižní Amerikou, že možnost existence asijských tapírů přímo popírali. Roku 1817 britský přírodovědec a guvernér Singapuru sir Thomas Stamford Raffles na Sumatře získal tapíří kůži. Jeho spolupracovníci Pierre-Médard Diard a Alfred Duvaucel ji však spolu s dalšími odcizenými přírodninami poslali lodí do Francie. Tam pak zoolog Anselme Gaëtan Desmarest tapíra čabrakového popsal. Raffles zatím krádež odhalil a podnikavé Francouze nechal deportovat, ale prvenství ve vědeckém popisu tapíra čabrakového již nezískal.
Chov v zoo
editovatV evropských zoologických zahradách lze spatřit tohoto tapíra málokdy, jen ve 24 zařízeních.[4] Jeho počty dosahují kolem 51 jedinců (29 samců a 21 samic v roce 2016)[5].
V Česku v současné době (březen 2018) tapíra čabrakového chová Zoo Praha[6][7] (aktuální chov od 2010, odchov 2015[8]), Zoo Zlín (dříve 1978–1984, první odchov 1981; aktuální chov od srpna 2013, odchov 2016)[4][9] a také Zoo Ústí nad Labem (od května roku 2016)[5][10][11].
V Česku byl dříve k vidění např. v Zoo Liberec[12](chován v letech 1970–1976), ZOO Dvůr Králové (1972–1980)[4] a v Zoo Ostrava[13] (1974–1992). V Ostravě došlo k odchovu.
Chov v Zoo Praha
editovatHistoricky první tapír čabrakový přišel do pražské zoo v roce 1967 ze zoo v bavorském Norimberku.[4] Byla jím samice Isolda, běžně nazývaná taky jako Šosina.[14] V roce 1973 přicestoval ze Stuttgartu samec Béďa.[4] Roku 1976 se narodilo mládě, které ale ještě téhož dne uhynulo. Chov byl přerušen v roce 1994 úhynem samce Bédi.[15][16] V moderní historii Zoo Praha jsou tapíři čabrakoví chováni od roku 2010, kdy přišel sourozenecký pár samice Indah a samec Vasan ze skotské Zoo Edinburgh. V dubnu 2011 dosavadního samce vystřídal nepříbuzný Niko z Norimberka (narozen 1996 v Tierparku Berlin[14]), čímž mohly začít snahy o rozmnožení druhu. Úspěch se dostavil 15. 10. 2015, kdy se narodilo první mládě, které se podařilo odchovat. Samec dostal jméno Budak Puntja, jednoduše zkráceně zvaný Punťa. V březnu 2018 odcestoval do Zoo Taipei na Tchaj-wanu[15], kde dostal jméno Moke.[17]
V neděli 19. 4. 2020, v době uzavření zoo z důvodu epidemie koronaviru, se narodilo historicky druhé mládě tapíra čabrakového v historii Zoo Praha. Jde opět o samce. Po narození tohoto mláděte kurátor Pavel Brandl uvedl, že ročně se v evropských zoo narodí jen asi čtyři mláďata.[17] Těsně před opětovným otevřením zoo dne 27. 4. 2020 byl mladý sameček pokřtěn jako Morse, a to v upomínku toho, že právě na tento den připadá jak Den Morseovy abecedy, tak Světový den tapírů.[18]
Původně žila první samice Isolda v místech, kde se dnes v horní části zoo nachází pavilon hrochů. Po vybudování pavilonu velkých savců ve spodní části areálu se přestěhovala a veškerá zvířata tohoto druhu se již nacházela tam.[14] Současná expozice je umístěna v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy u jižního vstupu.[19]
Galerie
editovat-
Tapír čabrakový v Zoo Praha -
Tapír čabrakový v Zoo Praha
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ Tapír čabrakový [online]. www.biolib.cz [cit. 2016-05-21]. Dostupné online.
- ↑ KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 138.
- ↑ a b c d e www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b ZOOLOGICKÁ ZAHRADA ÚSTÍ NAD LABEM. Zprávy, Nový obyvatel ústecké zoo tapír čabrakový se dočká zrekonstruované expozice. ZOO Ústí nad Labem. Dostupné online [cit. 2018-03-29]. Archivováno 29. 3. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Martina. Tapíři čabrakoví jsou novou raritou pražské zoo. V Asii jsou téměř vyhubeni [online]. iDNES.cz, 2010-09-13 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Martina. V Praze se narodilo mládě tapíra s téměř dalmatinovskými puntíky [online]. iDNES.cz, 2015-10-16 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Mládě tapíra čabrakového – po pruzích přišly puntíky. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-03-29].
- ↑ http://www.zoozlin.eu/expozice-hala-bala%7C Zoo Zlín – nová expozice s tapíry
- ↑ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA ÚSTÍ NAD LABEM. Novým obyvatelem ústecké zoo je tapír čabrakový. ZOO Ústí nad Labem. Dostupné online [cit. 2018-03-29]. Archivováno 29. 3. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Novým obyvatelem ústecké zoo je tapír čabrakový. Ústecký deník. 2016-05-23. Dostupné online [cit. 2018-03-29].
- ↑ http://www.zooliberec.cz/cz/90-let-zoo-liberec-1919-2009%7C[nedostupný zdroj] Historie Zoo Liberec
- ↑ http://www.zoo-ostrava.cz/cz/historie/%7C Historie Zoo Ostrava
- ↑ a b c Tapír čabrakový – Indah. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-03-29]. Archivováno 29. 3. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ a b Přijďte se rozloučit, tapír „Punťa“ míří na Tchaj-wan!. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-03-29].
- ↑ Tapír Punťa míří do Asie - iDNES.cz. www.metro.cz [online]. 2018-02-16 [cit. 2018-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Další hvězdné mládě v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Jméno mláděte tapíra vyslala Zoo Praha do světa morseovkou. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Tapír čabrakový - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Bouchner, M.: Kapesní atlas savců, SZN, 1972, 190 str.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tapír indický na Wikimedia Commons - Tapír čabrakový poprvé v zlínské zoo (Lidovky.cz, 4. 12. 2012)
