Pelikán bílý

druh ptáka rodu Pelecanus

Pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) je velký vodní ptákčeledi pelikánovitých.

Jak číst taxoboxPelikán bílý
alternativní popis obrázku chybí
Pelikán bílý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádbrodiví a pelikáni (Pelecaniformes)
Čeleďpelikánovití (Pelecanidae)
Rodpelikán (Pelecanus)
Binomické jméno
Pelecanus onocrotalus
Linné, 1758
Rozšíření pelikána bílého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření pelikána bílého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření pelikána bílého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorůstá velikosti labutě, je asi 148–175 cm velký s rozpětím křídel 226–300 cm a hmotností mezi 5–15 kg.[2] Má mohutné tělo s krátkými končetinami, krátkým ocasem, silným zobákem a charakteristickým hrdelním vakem. Je skoro celý bílý, jen konce letek má černohnědé, vak žlutý a nohy růžové. Všechny prsty na nohou spojené plovací blánou.

Obě pohlaví se zbarvením nijak viditelně neliší, samice je o něco menší než samec a na rozdíl od něho má kratší a rovnější zobák. Mladé jedince snadno poznáme díky šedému opeření. Na rozdíl od podobného pelikána kadeřavého (Pelecanus crispus) je menší, má světlé končetiny, tmavé letky, žlutý vak a holou kůži kolem očí.

Rozšíření

editovat

Pelikán bílý hnízdí v Africe a v rozmezí od jihozápadní Evropy po střední Asii.[3] Je částečně tažný, na zimu odlétá do severozápadní Afriky, odkud se začíná navracet již na přelomu února a března.[4] Globální populace je stále poměrně početná – čítá zhruba 270 000–290 000 jedinců, kteří žijí na ploše velké 100 000 – 1 000 000 km².[5] Během celého léta zaletuje i na území střední Evropy, jednotliví ptáci byli zaznamenáni také na území České republiky.[4] Největší hrozbu pro pelikány stále představuje ztráta přirozeného biotopu, uvíznutí v rybářských sítích, otrava pesticidy a pronásledování ze strany porybných, kteří pelikánům přisuzují velký úbytek ryb na chovných rybnících.[2][6]

Ekologie

editovat

Stejně jako ostatní pelikáni se živí téměř výhradně rybami, které chytá do svého hrdelního vaku. Svou kořist loví většinou při plavání na hladině, často však i ve skupinách, kdy ryby společně nahání na mělčinu, kde jsou snadnou kořistí.[7] Za potravou se vydává především brzy ráno a na večer[6] a denně spořádá až 1,5 kg ryb.[7] Létá mocnými plochými rázy křídel, velmi často plachtí a krk má přitom vždy položený na hřbet.[4]

Hnízdí ve skupinách většinou v blízkosti mělkých jezer nebo v bažinách. Hnízdo v podobě velké hromady větví a rostlinné vegetace si staví na zemi a klade do něj většinou 2 bílá vejce. Již několikrát byly zaznamenány také případy, kdy hnízdil ve společnosti již výše uvedeného pelikána kadeřavého. Inkubační doba vajec trvá asi 29–36 dnů. Mláďata nejprve požírají již rozmělněnou potravu z hrdelního vaku svých rodičů, poté, co opustí hnízdo (tedy asi po 14 dnech) si již potravu hledají sami. Pohlavně dospívají ve 3. až 4. roce života.[7]

Chov v zoo

editovat

Pelikán bílý je častým a oblíbeným chovancem zoologických zahrad po celém světě. V Evropě je chován přibližně ve dvou stech zoo.[8]

V Česku chová tento druh osm zoo v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad a další dvě zoo mimo tuto odbornou asociaci. Jedná se o následující zoo[8]:

Dříve byl pelikán bílý chován také v Zoo Olomouc a Zoo Ústí nad Labem.[8]

Na Slovensku je k vidění ve třech zoo: Zoo Bojnice, Zoo Bratislava a Zoo Košice.[8]

Chov v Zoo Praha

editovat

První pelikán bílý dorazil do Zoo Praha v roce 1933[9], tedy již dva roky po otevření zoo. Nepřetržitý chov je datován od roku 1966.[10] K úspěšnému odchovu však dlouhou dobu nedošlo. Až roku 1990 bylo docíleno prvního umělého odchovu. První přirozený odchov byl zaznamenán o sedm let později. Velmi úspěšný byl například rok 2000 s jedenácti odchovy.[10] Do roku 2014 se podařilo odchovat 129 mláďat. Poté následovala delší pauza, další odchovy totiž následovaly až v roce 2019, kdy na svět přišla čtyři mláďata. Celkem tak bylo odchováno 133 mláďat.[11]

Ke konci roku 2017 bylo chováno sedm jedinců.[12]

Pelikáni bílí jsou k vidění v dolní části zoo, a to v rámci expozičního celku Ptačí mokřady.[9]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků White Pelican na anglické Wikipedii a Rosapelikan na německé Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b ARKive
  3. BioLib.cz – Pelecanus onocrotalus (pelikán bílý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  4. a b c DUNGEL, J; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 22. 
  5. IUCN Red List. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-22. 
  6. a b BirdLife Species Factsheet. www.birdlife.org [online]. [cit. 2008-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-04. 
  7. a b c WildAfrica
  8. a b c d www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 
  9. a b Pelikán bílý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 
  10. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 
  11. VAIDL, Antonín. Jubilea pražský pelikánů. Trojský koník. 2019, čís. 1, s. 6. 
  12. Výroční zpráva 2017. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat