19. století

období let 1801–1900

Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900. Jedná se o deváté století druhého tisíciletí.

 
19. století
 
Železnice a parní lokomotiva se staly symboly průmyslové revoluce a také 19. století
Imperiální mocnosti kolem roku 1898

V 19. století zažila především Evropa spolu se Severní Amerikou neobyčejně rychlý hospodářský růst, který zásadně pozměnil zemědělství a nastartoval těžbu spolu s průmyslovou výrobou. Vedle tohoto hospodářského růstu zaznamenal Starý kontinent, i díky novým vědeckým poznatkům a zkvalitnění lékařské péče, nevídaný nárůst obyvatelstva. Prudký ekonomický rozvoj napomohl evropským zemím v mocenské expanzi během vrcholného období kolonialismu. Kvůli světové dominanci Evropy proto bývá 19. století nazýváno evropským stoletím, i stoletím páry.

Na počátku tohoto století prožila Evropa dlouhé období krvavých konfliktů, kdy se většina evropských monarchií spojila proti revoluční Francii ve francouzských revolučních a napoleonských válkách. Období po Vídeňském kongresu, kdy se evropské mocnosti spolupracující v rámci Svaté aliance snažily čelit nové revoluční vlně, bývá označováno jako koncert velmocí. Zároveň je pro toto období charakteristická dominance Spojeného království, jehož ekonomika posílená za průmyslové revoluce byla v 19. století zdaleka nejrozvinutější. Nejsilnější otřes zažila většina evropských států v roce 1848, kdy revoluční vlnu rozdmýchaly hospodářské problémy, sílící nacionalismus a liberální a sociální požadavky nespokojených částí tehdejší společnosti. Nejrozsáhlejšími konflikty druhé poloviny tohoto století byly krymská válka a americká občanská válka. Krymská válka, jež proběhla v letech 18531856, nezastavila postupné rozdrobování Osmanská říše. Válka Severu a Jihu předznamenala růst hospodářské i politické moci Spojených států amerických. Nově sjednocené Německo a Itálie se vedle tradičních evropských mocností v poslední třetině 19. století zúčastnily závodu v rozšiřování svých impérií v Asii a Africe. Výrazné posílení Německa a toto soupeření pak vedlo k narušení mocenské rovnováhy, vytvoření vojenských aliancí a v konečném důsledku i k první světové válce, která bývá pokládána za symbolický konec dlouhého 19. století.

Významné události

editovat

1801 až 1810

editovat
 
Napoleon se svou císařskou gardou před bitvou u Jeny

1810 až 1820

editovat
 
Vídeňský kongres

1820 až 1830

editovat
 
Povstání děkabristů

1830 až 1840

editovat
 
Britové se vyloďují u Kantonu během první opiové války

1840 až 1850

editovat
 
Revoluční protesty v Berlíně

1850 až 1860

editovat
 
Neúspěšný atentát na Františka Josefa I. v roce 1853

1860 až 1870

editovat
 
Bitva u Gettysburgu

1870 až 1880

editovat
 
Francouzský císař Napoleon III. a pruský kancléř Otto von Bismarck po bitvě u Sedanu

1880 až 1890

editovat
 
Výbuch sopky Krakatoa

1890 až 1900

editovat
 
Degradace Alfreda Dreyfuse

Osobnosti

editovat

Mezi osobnosti kultury a vědy v 19. století patřili Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832), Ludwig van Beethoven (1770–1827), Jane Austenová (1775–1817), George Gordon Byron (1788–1824), Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837), Honoré de Balzac (1799–1850), Alexandre Dumas starší (1802–1870), Victor Hugo (1802–1885), Hans Christian Andersen (1805–1875), Edgar Allan Poe (1809–1849), Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852), Charles Darwin (1809–1882), Fryderyk Chopin (1810–1849), Charles Dickens (1812–1870), Karl Marx (1818–1883), Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881), Jules Verne (1828–1905), Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910), Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893), Émile Zola (1840–1902), Friedrich Nietzsche (1844–1900), Thomas Alva Edison (1847–1931), Vincent van Gogh (1853–1890), Oscar Wilde (1854–1900), Nikola Tesla (1856–1943), Anton Pavlovič Čechov (1860–1904) a Marie Curie-Skłodowská (1867–1934).

Mezi přední české osobnosti 19. století patřili Josef Dobrovský (1753–1829), Josef Jungmann (1773–1847), Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), František Palacký (1798–1876), Josef Kajetán Tyl (1808–1856), Karel Hynek Mácha (1810–1836), Karel Jaromír Erben (1811–1870), Karel Havlíček Borovský (1821–1856), Božena Němcová (1820–1862), Gregor Mendel (1822–1884), Bedřich Smetana (1824–1884), Karolina Světlá (1830–1899), Jan Neruda (1834–1891), Antonín Dvořák (1841–1904), Josef Václav Sládek (1845–1912), Svatopluk Čech (1846–1908), Alois Jirásek (1851–1930), Mikoláš Aleš (1852–1913) a Jaroslav Vrchlický (1853–1912).

Literatura

editovat
  • HOBSBAWM, Eric. The Age of Revolution: Europe 1789–1848. [s.l.]: [s.n.], 1962. 366 s. Dostupné online. ISBN 978-0-679-77253-8. (anglicky) 
  • HOBSBAWM, Eric. The Age of Capital: 1848–1875. [s.l.]: [s.n.], 1975. 384 s. ISBN 978-0-297-76992-7. (anglicky) 
  • HOBSBAWM, Eric. The Age of Empire: 1875–1914. [s.l.]: [s.n.], 1987. 404 s. ISBN 0-521-43773-3. (anglicky) 
  • KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2. 
  • KULHÁNEK, Ivan. Evropa v 19. a 20. století: politické a sociálně-ekonomické souvislosti vývoje. Část 1. (1815-1939). Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2002. 139 s. ISBN 80-7318-067-7. 
  • RAPPAPORT, Michael a Lukáš. Evropa devatenáctého století. Praha: Vyšehrad, 2011. 436 s. ISBN 978-80-7429-061-9. 

Externí odkazy

editovat