Wikipedista:Trebovak00/Pískoviště

Svět motorů
nejprodávanější motoristický časopis
Datum založení	20. ledna 1947
Jazyk	čeština
Periodicita	týdeník
Formát	A4
Počet stran	50
Země původu	Česko Česko
Sídlo redakce	Komunardů 42, Praha 7
Náklad	40 500
Cena	27 Kč
Klíčové osoby
Vydavatel	Czech News Center
Šéfredaktor	Zbyšek Pechr
Odkazy
ISSN	0039-7016
Web	Oficiální stránky

Svět motorů

Svět motorů je český motoristický časopis, který je vychází již od roku 1947. Časopis vydává vydavatelství Czech News Center. Šéfredaktorem je Zbyšek Pechr.

Historie

1947–1949

Časopis Svět motorů vznikl z technického vydání časopisu Auto v roce 1947. Druhé vydání časopisu Auto bylo klubovní, které se zabývalo činností Autoklubu RČs, a které zaniklo v prosinci 1948. První číslo Světa motorů byla vydáno 20. ledna 1947 a v časopis vycházel jako čtrnáctideník. Časopis vydával Autoklub republiky Československé a prvním šéfredaktorem byl Adolf Tůma. Redakce měla sídlo v Praze na třídě Jana Opletala. Ačkoliv se časopis snažil vyhýbat politickým tématům, nezůstalo bez povšimnutí zvolení Klementa Gottwalda prezidentem, či smrt Edvarda Beneše v roce 1948. V roce 1949 byl náklad Světa motorů 30 000 výtisků, což byl tehdejší československý rekord v odborných časopisech.

1950–1959

V roce 1950 se kvůli zrušení klubovního vydání časopisu Auto začala ve Světě motorů vyskytovat i politická a propagadistická témata, jako například vyzdvihování Sovětského svazu či motivování k účasti na první spartakiádě. V roce 1952 byla prodloužena periodicita na 3 týdny, záhy však v roce 1953 byla vrácena zpět na 2 týdny. V roce 1953 po měnové reformě byla snížena cena výtisku z 10 Kčs na 2 Kčs a redakce se přestěhovala do Jungmannovy ulice. Novým vydavatelem se stal v roce 1952 Dobrovolný svaz lidového motorismu a od ledna 1953 začal časopis vydávat Svazarm. Od poloviny padesátých let se začal časopis více věnovat také zahraničním vozům. Po smrti šéfredaktora Adolfa Tůmy v roce 1957 se stal novým šéfredaktorem Oliver Trochta. V témž roce se také přestěhovala redakce do Lublaňské ulice. V roce 1958 nahradil Olivera Trochtu v pozici šéfredaktora Jaroslav Hausman.

1960–1969

V roce 1960 byla Svazarmem připravena první celostátní soutěž pro motoristy Jezdím bez nehody. V roce 1961 byla v časopise vytištěna první celobarevná strana, a to strana s představením nových dopravních značek. Následující rok se začalo na obálce časopisu objevovat nové modernější logo a v témže roce se začala vydávat nová rubrika ‚‚Neznámý známý‘‘, která obsahovala rozhovory se známými umělci a sportovci. V dalším roce 1963 přibyla další nová rubrika, a to galerie evropských aut a motocyklů, která byla později pojmenována jako ‚‚Minisalon‘‘. V roce 1964 se začal časopis vydávat s úplně novou obálkou a logem. Přibyly další nové rubriky jako např.: seriál Historie automobilu, technická abeceda, sportovní hádanky, dopravní předpisy okolních států, atd. Od druhé poloviny 60. let měl časopis větší rozměry, díky kterým se vešlo do časopisu mnohem více informací. Odrazilo se to také na ceně, která vzrostla na 2,50 Kčs. Opět také přibyly další nové rubriky, např.: ‚‚Výlet, který stojí za to‘‘ nebo ‚‚Eva nemá co na sebe‘‘. V roce 1967 Svět motorů vyhlásil velkou čtenářskou anketu, kde mohl vylosovaný výherce mohl vyhrát vůz Renault 16. Roku 1968 se opět změnila obálka a logo časopisu a začaly se vydávat další nové rubriky: ‚‚Aktuality‘‘, seriály o historii automobilu, vývoji MS silničních motocyklů nebo přehled všech československých výrobců vozidel. V roce 1969 se zkrátila periodicita na 1 týden a cena klesla 1,50 Kčs. V témž roce vystřídal Jaroslava Hausmana na pozici šéfredaktora Adolf Kuba.

1970–1979

V roce 1970 byla opět upravena titulní strana a logo časopisu. V roce 1971 přibyly další rubriky, jako např.: ‚‚Pátrání po náhradních dílech‘‘, rady na výlety a dovolené nebo ‚‚Vyprávění Miroslava Horníčka‘‘. Byla také vyhlášena čtenářská soutěž, kde měli účastníci poznávat památky spojené s historií KSČ, a kde výherce dostal letecký zájezd pro 2 osoby do Moskvy a do Helsinek. Roku 1972 proběhla další výměna šéfredaktora, kdy se jím stal Miroslav Ebr. Hlavní změnou roku 1973 bylo nové logo časopisu a také první barevné stránky, kterých však nebylo více než 8 z celkových 32. V souvislosti s tím se také zvýšila cena výtisku na 3 Kčs. V dalším roce vzrostl počet barevných stran na 16, díky kterým byly rozšířeny informace ze světových autosalonů. V roce 1975 se opět stěhovala redakce, a to zpět do Jungmannovy ulice. Významou událostí toho roku byl také skok Škodou 100 do bazénu v Podolí. Takřka celý rok 1976 se Svět motorů věnoval novému vozu Škoda 105/120, se kterým také dělal test ‚‚30 000 km za 30 dní‘‘ a děti si jej mohly sestavit jako vystřihovánku. Roku 1977 se představily další nové rubriky: Zaparkuj a jdi, která lákala na výlety po ČSSR nebo SM představuje, která se věnovala motoristickým sportovcům a následující rok to byla dětská rubrika ‚‚Dospělým vstup zakázán‘‘.

1980–1989

V roce 1980 byla zrušena dětská rubrika ‚‚Dospělným vstup zakázán‘‘ a následujícího roku byla nahrazena novou rubrikou pro mládež, která obsahovala i velké plakáty automobilů. Roku 1982 se začaly ve Světě motorů objevovat sloupky pojednávající o počátcích časopisu s názvem ‚‚Svět motorů před 35 léty‘‘. V roce 1983 se začala vydávat nová rubrika ‚‚Elektromobily‘‘, jejiž cílem bylo zvolení nejlepšího čtenářského návrhu na malý městský elektromobil. Následující rok byla vyhlášena anketa ‚‚L&K a Škoda 1894–1984‘‘, jejíž nejúspěšnější účastník mohl vyhrát novou Škodu 105 L. Kromě automobilů a věcí s nimi spjatými se Svět motorů věnoval také jiným tématům, jako například 35. narozeniny Svazarmu v roce 1986. Roku 1987 se Svět motorů začal tisnout na pevnější papír, přibyla nová rubrika ‚‚Co děláte, když...‘‘, která se věnovala osobnostem ze sportu a nejdůležitější akcí toho roku byla soutěž o jméno nové Škody 781. Přestože v anketě dostala téměř 14 000 hlasů varianta Laura, AZNP už v té době měli dávno vybráno jméno Favorit. V roce 1988 vystřídala rubriku ‚‚Co děláte, když...‘‘ nová rubrika ‚‚Jak jsme je poznali‘‘, kde se představovali novináří z československých deníků a časopisů a z televizního zpravodajství. Největšími událostmi roku 1989 byly protirežimní demostrace, které vyústily v Sametovou revoluci, na kterou však Svět motorů mohl reagovat v úplně posledních číslech ročníku.

1990–1999

Rok 1990 přinesl velké změny. Novým šéfredaktorem se stal Vojtěch Měšťan, cena se po téměř 20 letech zvýšila na 3,50 Kčs a novým vydavatelem se stala společnost Magnet Press. V téže roce se oddělila část redakce od původního časopisu a začala vydávat ‚‚Svět motorů Čs. autoklubu‘‘, který se vydával až do roku 1992. V roce 1991 se stal novým šéfredaktorem Otakar Gregora. Ten rok se také zvedla cena na 5,80 Kčs. V polovině roku 1991 se změnila obálka časopisu a cena se znovu zvýšila na 6,50 Kčs. Roku 1992 proběhla další změna šéfredaktora, kterým se stal Petr Dufek. V následujícím roce 1993 proběhla další změna vzhledu časopisu, a to nová obálka a logo na lesklém papíře, která se již podobala dnešním vydáním. To se však odrazilo i na ceně, která vzrostla na 8 Kč. Rok 1994 znamenal pro časopis další změny. Cena opět vzrostla na 12 Kč, redakce se přestěhovala na Střelničnou ulici a novým vydavatelem se stala společnost Automedia. Roku 1996 se začaly v časopise objevovat editorialy šéfredaktora, které jsou součástí časopisu dodnes. Ten rok také stoupla cena na 15 Kč. V tomto ročníku byly také vyhlášeny soutěže, jejíž výherci mohli získat Škodu Octavia s roční pojistkou, příspěvek 300 000 Kč na libovolný vůz, nebo 14denní zapůjčení vozu Jaguar XJS Cabrio Celebration. Od roku 1997 se kromě běžné inzerce začala v časopise objevovat i inzerce erotická. V roce 1998 se cena opět zvýšila na 18 Kč. Týž rok také přibyla nová rubrika ‚‚Bazar‘‘, která je součástí časopisu dodnes.

2000–2009

V roce 2000 se výrazně upravila grafika a logo, které s menšími změnami používá časopis dodnes. Spolu s těmito změnami se také zvedla cena na 20 Kč. Novým vydavatelem se v roce 2001 stala německá společnost Axel Springer. V témž roce se také objevila nová rubrika s názvem ‚‚Tuning‘‘. V roce 2002 se začaly v obsahu barevně rozlišovat jednotlivé sekce, vrátily se rozhovory se známými osobnostmi a šéfredaktora Petra Dufka vystřídal Ondřej Běhal. Roku 2003 byl vyhlášen první ročník soutěže ‚‚Nejlepší český řidič‘‘. Vítězovi této soutěže byl na 1 rok zapůjčen vůz Škoda Superb. Týž rok se také přesunulo vycházení časopisu ze čtvrtka na středu a následující rok se přesunulo na pondělí. V roce 2005 se redakce přestěhovala ze Střelničné ulice do ulice Dělnické v Holešovicích a začal se vydávat seriál ‚‚Mapujeme české tepny‘‘ o nejdůležtějších českých silnicích. Rok 2006 znamenal pro časopis další menší změnu grafiky a také návrat rubriky ‚‚Otázky a odpovědi‘‘, která navazovala na podobnou rubriku z 50. let. V roce 2007 se kromě 5. ročníku soutěže Nejlepší český řidič, jejíž výhrou byl dlouhodobý pronájem Škody Fabia, vyhlásila ještě SMS soutěž k 60. narozeninám Světa motorů, jejíž výherce získal poukaz na 250 000 Kč ke koupi nového vozu. Roku 2008 se kromě drobné změny grafiky také zvýšila cena časopisu na 22 Kč. Na předposlední straně obálky se také začaly objevovat fotografie Jiřího Křenka ze závodů F1. V roce 2009 proběhla zatím poslední změna šéfredaktora časopisu. Ondřeje Běhala nahradil Zbyšek Pechr, který je ve vedení redakce dodnes.

od 2010

Největší změnou roku 2010 bylo opětovné stěhování redakce, a to do ulice Komunardů, kde redakce sídlí dodnes. Větší změny však přišly v roce 2011. Časopis začala vydávat společnost Ringier Axel Springer, která vznikla fúzí švýcarského vydavatelství Ringier a německého vydavatelství Axel Springer. Dále se také v polovině roku 2011 výraznějším způsobem změnila grafika časopisu. V jubilejním 10. ročníku soutěže Nejlepší český řidič v roce 2012 bylo hlavní výhrou roční zapůjčení vozu Kia Ceed. Cena se toho roku zvýšila na 24 Kč. Přes prázdniny toho roku vycházely také seriály Zapomenuté stavby o nedokončených českých dálničních projektech a bazarový seriál Tuzexové hity. V roce 2013 se kromě tradičních příloh Autem do Chorvatska, Povinné ručení a příloh o letních a zimních pneumatikách vydaly také přílohy Autem po Česku a Autem na adventní trhy. Největšími akcemi roku 2014 byla opět soutěž Nejlepší český řidič, jejíž výherce získal vůz Opel Meriva a v létě cesta do Chorvatska Škodou 105 L. V témž roce se novým vydavatelem stala společnost Czech News Center, která časopis vydává dodnes. V roce 2015 se konal poslední ročník soutěže Nejlepší český řidič a začal se vydávat 70dílný seriál o historii tohoto časopisu. Rok 2016 byl jublejním 70. ročníkem Světa motorů a dalším jubileem toho roku bylo 3000. vydání časopisu, jehož náklad přesáhl 50 000 výtisků. V roce 2017 oslavil časopis své 70. narozeniny a na přelomu srpna a září se konal první ročník výstavy Auta na náplavce, která se konala i v letech 2018 a 2019. V roce 2018 byl časopis zdražen na 26 Kč a v roce 2020 na současných 27 Kč. V letech 2020 a 2021 se na obsahu časopisu podepsala i pandemie covidu-19. Na jaře vycházely články věnující se dezinfekci automobilu a již tradiční příloha Autem do Chorvatska byla nahrazena přílohou Autem po Česku. V létě 2020 byla zrušena akce Auta na náplavce, která byla nahrazena akcí Jízdy Světa motorů, které se konaly v průběhu září v Praze, v Brně a v Plzni. V roce 2021 příloha Autem do Chorvatska vydána byla, ale netýkala se možných variant cesty, nýbrž přehledu všech povinností, které bylo nutné před vycestováním do Chorvatska splnit.

Seznam šéfredaktorů

Pořadí	Jméno	Období ve funkci
1.	Adolf Tůma	1947–1957
2.	Oliver Trochta	1957–1958
3.	Jaroslav Hausman	1958–1969
4.	Adolf Kuba	1969–1972
5.	Miroslav Ebr	1972–1990
6.	Vojtěch Měšťan	1990–1991
7.	Otakar Gregora	1991–1992
8.	Petr Dufek	1992–2002
9.	Ondřej Běhal	2002–2009
10.	Zbyšek Pechr	2009–dodnes

Současné sekce

Časopis je v současnosti (2021) rozdělen do těchto základních sekcí:

• Zrcadlo týdne
• Hlavní téma
• Technika
• Servis
• Zábava
• Sport

Speciály

Historie

První speciály Světa motorů, které se pojmenovávaly jako ročenky, vycházely již od 60. let a týkaly se např. legislativy, automobilových testů či motoristických sportů. Na počátku 70. let se speciály pojmenovaly SM Auto-revue, které se kromě testování automobilů věnovaly také rozvoji dálniční sítě nebo zahraniční dovolené. V 80. letech vydávání speciálů SM Auto-revue pokračovalo a jejich tématy byly např. hospodárná jízda, vývoj automobilové techniky či novinky z mezinárodních autosalonů. SM Auto-revue se přestalo vydávat v 90. letech a bylo nahrazeno bezplatnými přílohami, které týkaly třeba Auta roku 1992 VW Golf III nebo cestování po Evropě. V roce 2000 byly vydány ve spolupráci s časopisy Auto Tip a AutoProfi speciály Autotesty a Autosalon, které obsahovaly testy a přehled více než 100 aut prodávaných v ČR. V roce 2003 byl vydán vůbec nejobsáhlejší samostatný speciál SM s 264 stranami, který se týkal 100 testů ojetých aut. Od roku 2009 se začaly vydávat 4 speciály ročně, a to 2x Ojetiny, Diesel a Motocykly. Od roku 2011 byla struktura speciálů pozměněna na Ojetiny, Autotesty a 2x Diesel, který byl v roce 2017 nahrazen titulem Technika.

Současnost

Od roku 2018 vychází 4 speciály ročně, a to dvakrát Ojetiny a dvakrát Technika za cenu 39 Kč.

Anticena ‚‚Zlomený volant‘‘

Anticena Zlomaný volant je udělována osobám nebo skupinám, které se nejvíce zasloužily o znepříjemnění života motoristů. Uděluje se od roku 2013 a to vždy na konci daného roku.

Vítězové anticeny

Rok	Kategorie	Vítěz	Důvod
2013	Čistič roku	Zdeněk Žák	Za vyhazovy na třech dopravních úřadech
	Průšvih roku	Tomáš Hudeček	Za spory Prahy s Metrostavem o legitimitě neproplacených faktur za tunel Blanka, které vyústily k zastavení prací na tunelu Blanka
	Slibotechna roku	Zbyněk Stanjura	Za slib, že stavební práce na D1 skončí 1. listopadu a poté budou úseky průjezdné bez omezení, zatímco v polovině prosince stavební práce stále probíhaly
		David Čermák
	Anomálie roku	Martin Pecina	Za jmenování Petra Lessyho policejním prezidentem, zatímco nebyl neodvolán dosavadní policejní prezident Martin Červíček
	Jobovka roku	Pavel Kočica	Za rozhodnutí o startu stavebních prací na dalších třech úsecích D1 v roce 2014 ještě před dokončením čtyř ještě se rekonstrujících úseků
2015	Dráb roku	Petr Kudela	Za nápad zadržet řidičský průkaz při pouhém podezření ze spáchání přestupku, za který lze odebrat řidičský průkaz na půl roku a více
	Dojiči roku	Vláda Bohuslava Sobotky	Za nápad zavedení silniční daně pro všechna vozidla a tím podpořit prodej aut s alternativními pohony.
	Průšvih roku	Jan Kroupa	Za rozhodnutí rekonstruovat na D1 až 9 úseků najednou
2016	Hazard roku	Jan Kroupa	Za zprovoznění úseku dálnice D8 v Českém středohoří přes nestabilní geologické vrstvy
	Parkoviště roku	Dan Ťok	Za dopravní zácpy na rekonstruovaných úsecích dálnice D1 a za rozhodnutí, že v roce 2017 se má opět pracovat až na 9 úsecích najednou
	Lumpárna roku	Petr Dolínek	Za zavedení modrých zón v dalších částech Prahy, které znemožňují zde parkovat vozidla lidí, podnikatelů a firem z jiných městských částí Prahy
2017	–	Jan Kroupa	Za rozhodnutí otevřít nevyužívanou větev Prackovické estakády na D8 přes České středohoří
	–	Dan Ťok	Za dlouhodobé odmítání zrušení dálničního poplatku na D6 mezi Karlovými Vary a Chebem a náhlé otočení a zrušení poplatku před parlametními volbami v roce 2017
	–	Miroslav Patrik	Za zabraňování stavbám a rekonstrukcím dálničních úseků ze strany organizace Děti Země
2018	–	Evropská unie	Za návrh zakázat výrobu aut se spalovacími motory
2019	–	Petr Hlubuček	Za návrh vybírat při vjezdu do Prahy mýto
	–	Martin Kolovratník	Za návrh zvýšit cenu ročních dálničních známek na 2000 Kč
	–	Tomáš Prouza	Za návrh zvýšit sazbu dosavadních ekopoplatků a zavést ekopoplatky při převodu aut s emisní normou Euro 4
2020	–	Miroslav Toman	Za požadavek 8násobku odhadní ceny za prodej jeho pozemku, na kterém má vést dálnice D0
	–	Miroslav Patrik	Za blokování výstavby dálnice D52
	–	Magistrát hl. m. Prahy	Za nezrušení modrých zón v Praze během nouzového stavu

Současní členové redakce (2021)

Šéfredaktor - Zbyšek Pechr

Zástupci šéfredaktora - David Šprincl, Martin Vaculík

Oddělení Všeobecný motorismus - Petr Slováček, Petr Barták, Tomáš Hadač

Oddělení Technika - Jiří Baborský, Michal Dokoupil, Martin Jeník, Leoš Káňa

Oddělení Sport - Michal Štěpanovský

Stálí spolupracovníci - David Bureš, Vladimír Kadera, Stanislav Kolman, Milan Kounovský, Martin Machala, Jan Mička, Marek Oborník, Tomáš Pudil

Fotoreportéři - Petr Homolka, Jiří Káš, Ondřej Kroutil, Jiří Pekárek

Grafické oddělení - Dita Žílová, Pavel Abraham, Eva Juchnowiczová, David Křenek, Jana Lehnert

Jazyková redakce - Lukáš Prejzek

Hop nebo trop

Hop nebo trop
Formát	seriál
Dramaturgie	Jan Otčenášek, Jan Štern
Scénář	Ivo Pelant, Eva Pelantová
Režie	Jiří Chlumský
Hrají	Ivana Chýlková, Roman Zach, Marek Taclík, Martha Issová
Země původu	Česko Česko
Jazyk	čeština
Počet řad	2
Počet dílů	8
Obvyklá délka	72–79 minut
Produkce a štáb
Kamera	Tomáš Juríček, Jan Baset Střítežský, Martin Šec
Hudba	Jan Kolář
Střih	Vasilis Skalenakis
Zvuk	Martin Večeřa
Premiérové vysílání
Vysíláno	2. ledna 2005 – 30. listopadu 2008
Hop nebo trop na ČSFD

Oteckovia je televizní seriál, který od 1. ledna 2018 vysílá TV Markíza.

Obsazení

• Braňo Deák – JUDr. Alexander Becker - advokát, otec Maximiliána Alexandera Drobného a Roxany Beckerové
• Marek Fašiang – MVDr. Tomáš Oravec - veterinář, otec Julie Oravcové
• Vladimír Kobielsky – Marek Bobula - majitel a údržbář v soukromé ZŠ, otec Niny, Viktórie a Marka Bobulových
• Filip Tůma – Vladimír Bielik - majitel pizzerie, otec Lukáše, Filipa, Jakuba a Vladimíry Bielikových
• Ján Koleník – Adam Mak - majitel fitcentra, přítel Zuzany Hlavaté
• Dominika Kavaschová – Silvia Drobná - zpěvačka, asistentka a bývalá milenka JUDr. Beckera, matka Maximiliána Alexandera Drobného
• Zuzana Porubjaková – Simona Strašivtáková - servírka, bývalá milenka JUDr. Beckera a Vladimíra Bielika, matka Roxany Beckerové
• Zuzana Mauréry – Tamara Bobulová, roz. Maková - majitelka soukromé ZŠ, manželka Marka Bobuly, matka Niny a Viktórie Bobulových
• Natália Puklušová – Petra Horváthová - kadeřnice, bývalá milenka Marka Bobuly, matka Marka Bobuly ml.
• Monika Hilmerová – Lucia Bieliková, roz. Bobulová - manželka Vladimíra Bielika, matka Lukáše, Filipa, Jakuba a Vladimíry Bielikových
• Kristína Vaculík Turjanová – Zuzana Hlavatá - majitelka fitcentra, přítelkyně Adama Maka, matka Rebeky a Nikolase Hlavatých
• Tobias Král – Maximilián Alexander Drobný - žák ZŠ, syn Alexandera Beckera a Silvie Drobné
• Laura Gavaldová – Júlia Oravcová - žákyně ZŠ, dcera Tomáše a Aleny Oravcových
• Karin Qayumová – Nina Bobulová - dcera Marka a Tamary Bobulových
• Izabela Gavorníková – Viktória Bobulová - žákyně ZŠ, dcera Marka a Tamary Bobulových
• Patrik Kučera – Marek Bobula ml. - syn Marka Bobuly a Petry Horváthové
• Oliver Oswald – Lukáš Bielik - nejstarší syn Vladimíra a Lucie Bielikových
• Jakub Horák – Filip Bielik - žák ZŠ, prostřední syn Vladimíra a Lucie Bielikových
• Maroš Baňas – Jakub Bielik - žák ZŠ, nejmladší syn Vladimíra a Lucie Bielikových
• Lara Baranová – Rebeka Hlavatá - žákyně ZŠ, dcera Iva a Zuzany Hlavatých
• Daniel Rovňák – Nikolas Hlavatý - žák ZŠ, syn Iva a Zuzany Hlavatých
• Jana Kovalčíková – JUDr. Ema Podzámská, roz. Horváthová - advokátka, bývalá přítelkyně JUDr. Beckera, manželka JUDr. Podzámského
• Roman Poláčik – JUDr. Ondrej Podzámky - advokát, manžel JUDr. Podzámské
• Mary Baratos – Linda Macková - vychovatelka, bývalá přítelkyně MVDr. Oravce a Jaroslava Szaba
• Anna Jakab Rakovská – Alica Longauerová - učitelka na ZŠ, přítelkyně MVDr. Oravce
• Marián Mitaš – Jaroslav Szabo - majitel stěhovací firmy, bývalý přítel Lindy Mackové, přítel Silvie Drobné, t. č. ve vězení
• Eva Pavlíková – MUDr. Marika Vágnerová - lékařka, tchyně MVDr. Oravce
• Marián Miezga – Juraj Šípka - trenér šermu, bývalý milenec Lucie Bielikové, otec Doroty Šípkové
• Zuzana Kraváriková – Dorota Šípková - dcera Juraje Šípky, přítelkyně Lukáše Bielika
• Richard Labuda – Dominik - přítel Niny Bobulové

Herec	Postava	Povolání	Poznámka
Braňo Deák	JUDr. Alexander Becker	advokát	otec Maximiliána Alexandera Drobného a Roxany Beckerové
Marek Fašiang	MVDr. Tomáš Oravec	veterinář	otec Júlie Oravcové, přítel Alice Longauerové
Vladimír Kobielsky	Marek Bobuľa	majitel a údržbář v soukromé ZŠ	otec Niny, Viktórie a Marka Bobulových, manžel Tamary Bobulové
Filip Tůma	Vladimír Bielik	majitel pizzerie	otec Lukáše, Filipa, Jakuba a Vladimíry Bielikových, manžel Lucie Bielikové
Ján Koleník	Adam Mak	majitel fitcentra	přítel Zuzany Hlavaté
Dominika Kavaschová	Silvia Drobná	zpěvačka a asistentka JUDr. Beckera	bývalá milenka JUDr. Beckera, přítelkyně Jara Szaba, matka Maximiliána Alexandera Drobného
Zuzana Porubjaková	Simona Strašivtáková	servírka	bývalá milenka JUDr. Beckera a Vladimíra Bielika, matka Roxany Beckerové
Zuzana Mauréry	Tamara Bobuľová, roz. Maková	majitelka soukromé ZŠ	manželka Marka Bobuly, matka Niny a Viktórie Bobulových
Natália Puklušová	Petra Horváthová	kadeřnice	bývalá přítelkyně Marka Bobuly, matka Marka Bobuly ml.
Monika Hilmerová	Lucia Bieliková, roz. Bobuľová	na rodičovské dovolené	manželka Vladimíra Bielika, matka Lukáše, Filipa, Jakuba a Vladimíry Bielikových
Kristína Vaculík Turjanová	Zuzana Hlavatá	majitelka fitcentra	přítelkyně Adama Maka, matka Rebeky a Nikolase Hlavatých
Tobias Král	Maximilián Alexander Drobný	žák ZŠ	syn Alexandera Beckera a Silvie Drobné
Matilda Deáková	Roxana Beckerová	–	dcera Alexandera Beckera a Simony Strašivtákové
Laura Gavaldová	Júlia Oravcová	žákyně ZŠ	dcera Tomáše a Aleny Oravcových
Karin Qayumová	Nina Bobuľová	studentka	dcera Marka a Tamary Bobulových, přítelkyně Dominika
Izabela Gavorníková	Viktória Bobuľová	žákyně ZŠ	dcera Marka a Tamary Bobulových
Patrik Kučera	Marek Bobuľa ml.	–	syn Marka Bobuly a Petry Horváthové
Oliver Oswald	Lukáš Bielik	student	syn Vladimíra a Lucie Bielikových, přítel Doroty Šípkové
Jakub Horák	Filip Bielik	žák ZŠ	syn Vladimíra a Lucie Bielikových
Maroš Baňas	Jakub Bielik	žák ZŠ	syn Vladimíra a Lucie Bielikových
Marcela Mariánková	Vladimíra Bieliková	–	dcera Vladimíra a Lucie Bielikových
Lara Baranová	Rebeka Hlavatá	žákyně ZŠ	dcera Iva a Zuzany Hlavatých
Daniel Rovňák	Nikolas Hlavatý	žák ZŠ	syn Iva a Zuzany Hlavatých
Jana Kovalčíková	JUDr. Ema Podzámska, roz. Horváthová	advokátka	bývalá přítelkyně JUDr. Beckera, manželka JUDr. Podzámskeho
Roman Poláčik	JUDr. Ondrej Podzámky	advokát	manžel JUDr. Podzámske
Mária Bartalos	Linda Macková	vychovatelka	bývalá přítelkyně MVDr. Oravce a Jara Szaba
Anna Jakab Rakovská	Mgr. Alica Longauerová	učitelka ZŠ	přítelkyně MVDr. Oravce
Marián Mitaš	Jaroslav Szabo	majitel stěhovací firmy	bývalý přítel Lindy Mackové, přítel Silvie Drobné
Eva Pavlíková	MUDr. Marika Vágnerová	lékařka	tchyně MVDr. Oravce, matka Aleny Oravcové
Marián Miezga	Juraj Šípka	trenér šermu	otec Doroty Šípkové, bývalý milenec Lucie Bielikové
Zuzana Kraváriková	Dorota Šípková	studentka	dcera Juraje Šípky, přítelkyně Lukáše Bielika
Richard Labuda	Dominik	student	přítel Niny Bobuľové

Děj

Beckerovi, Drobní, Podzámští

JUDr. Alexander Becker (Braňo Deák) je nejlepší rozvodový právník v Bratislavě a také největší sukničkář v Bratislavě. Jednoho dne se u něj objeví jedna z jeho bývalých milenek Sisa (Dominika Kavaschová), která mu oznámí, že má 6letého syna Maxe (Tobias Král) a nechá mu ho, aby se o něj staral. V advokátní kanceláři zaměstnává koncipientku Emu Horváthovou (Jana Kovalčíková), do které je Alex tajně zamilovaný. Spolu s ní se snaží najít Sisu, která utekla. On sám nevěří, že je Maxův otec. Přesvědčí ho až test otcovství, který nechá Ema tajně udělat. V horečce Alex Emě řekne, že ji miluje. Ta je z toho rozhozená a řekne mu, že již má přítele Ondra Podzámskeho (Roman Poláčik). Ten začne také pracovat jako koncipient u Alexe v kanceláři a Alex na ně žárlí. Alexovi se postupně podaří získat Emu a ta se s Ondrom rozejde. Ema začne bydlet spolu s Alexem a Maxem. Alex Emu dokonce požádá o ruku, ale v tom okamžiku se vrátí Sisa. Sisa zůstane bydlet u Alexe, protože se schovává před svým bývalým přítelem Romanem, kterému dluží peníze. Bojí se, že by mohl jí nebo Maxovi něco udělat, protože mu dluží peníze. Alex dluh Romanovi zaplatí. Později se Ema odstěhuje a s Alexem se rozejde, protože nechce rozbíjet rodinu. Sisa by chtěla s Alexem žít, ten to však odmítá a nechá Sisu v bytě jen do doby, než si něco najde. Sisa dostane možnost zpívat celé prázdniny na lodi a svého syna Maxe si vezme s sebou.

Sisa se s Maxem vrátí až po prázdninách. V této chvíli také začíná spor o péči o Maxe. Oba ho chtějí pouze do své péče, nakonec se však dohodnou na střídavé péči. Alex pokračuje ve svém staromládeneckém životě a Ema se po advokátských zkouškách dá znovu dohromady s Ondrom. Chtějí mít spolu advokátní kancelář, přijmou tedy Alexovu nabídku na pronájem části jeho kanceláře. Do kanceláře Alex přijme Sisu jako svou sekretářku, aby mu mohla splácet peníze, které dal Romanovi. Sisa se dá dohromady s Jarom, který jí začne psát texty k písním a domlouvat koncerty. Zpočátku žijí v domě Lindiných rodičů, později Jaro koupí byt v domě, kde bydlí také Ema s Ondrom. Ema po čase zjistí, že stále miluje Alexe a chce se k němu vrátit. Avšak poté, co zjistí, že Alex čeká dítě se Simčou (Zuzana Porubjaková), se rozhodne, že příjme Ondrovu nabídku k sňatku. Alex se Simčou žít nechce, ale pomáhá jí se vším, co je třeba. Simča se po narození Roxany vrací do Jelšavy, odkud pochází. Alex chce ještě před obřadem Emě říct, že jí miluje, na svatbu však přijede pozdě.

Sisa se chystá s Jarom na zimní dovolenou, Jara však zadrží policie a jde do vězení za podvody. Alex se rozhodne skončit se svým staromládeneckým životem a chce si najít trvalou partnerku.

Bobuľovi

Marek Bobuľa (Vladimír Kobielsky) je údržbář. Se svou bývalou manželkou Tamarou (Zuzana Mauréry), která je ředitelkou mateřské školky, má dvě dcery: Ninu (Karin Qayumová) a Viki (Izabela Gavorníková). Tamara ve školce zaměstnává učitelku Lindu Mackovou (Mária Bartalos). Marek se svou přítelkyní Petrou (Natália Puklušová) čeká syna Marečka. Spolu žijí v malé garsonce, Marek jí však slibuje, že jim postaví dům. Marek navštěvuje své dcery, které bydlí u Tamary. Sem se chodí také najíst a odpočinout od Petry a Marečka. Toto se Petře nelíbí a zakazuje Markovi stýkání s Tamarou. Marek k Tamaře stále něco cítí, ale Tamara už s ním nechce nic mít. Marek si na stavbu domu vezme hypotéku, za peníze však koupí Tamaře školku, kterou město, jako vlastník, chce zrušit. To je důvod, proč se Petra s Markem rozejde a Marek se přestěhuje k Alexovi. Marek, který pracuje ve školce, se postupně znovu sblíží s Tamarou a vezmou se. Petra, která odjede z Bratislavy, nechá Marečka Markovi a Tamaře, aby se o něj starali. Tamara se rozhodne, že založí i soukromou základní školu. Na místo učitelky příjme Alicu Longauerovou (Anna Jakab Rakovská) a Linda dělá vychovatelku v družině. Po odchodu Lindy příjme Tamara na místo vychovatele svého bratra Adama (Ján Koleník). Petra po návratu začne pracovat ve fitcentru Smile Fit a bude chtít Marka získat zpět. Ten však zůstane s Tamarou.

Bielikovi

Vladimír Bielik (Filip Tůma) vlastní pizzerii, kterou pojmenoval po své ženě „Pizza Luccia". V pizzerii zaměstnává servírky Simču a Gerberu a kuchaře Dolceho. Se svou ženou Luciou (Monika Hilmerová) má tři děti: Lukáše (Oliver Oswald), Filipa (Jakub Horák) a Jakuba (Maroš Baňas). Lucia se stará o domácnost a o své tři syny. Vděku od svého manžela se ale nedočká. Když Vlado zapomene na její narozeniny, rozhodne se, že se odstěhuje a nechá Vlada, aby se o domácnost staral sám. Lucia se odstěhuje k Tamaře a najde si práci v call centru. Prostřednictvím této práce se seznámí se svým budoucím milencem Jurajem Šípkou (Marián Miezga). Poté, co zjistí, že Vlado má milenku Simču, začne bydlet s Jurajem a jeho dcerou Dorotou (Zuzana Kraváriková), se kterou chodí Luciin syn Lukáš. Později Vlado s Luciou zjistí, že bez sebe nemohou žít a vrátí se k sobě. Lucia otěhotní, ale není si jistá, zda je dítě Vladovo nebo Jurajovo. Testy otcovství ukážou, že dítě je Vladovo a Lucia porodí holčičku Vlaďku. Lucia začne pracovat v pizzerii, kde se podílí na jejím vedení. Když Simča otěhotní s Alexem, hledají Vlado s Luciou náhradu. Místo Simči začne pracovat v pizzerii Lenka (Mária Schumerová). Poté, co je Vlado obviněn z napadení veřejného činitele a vzat do vazby, objeví se na scéně jeho otec kpt. v. v. Vladimír Bielik st. (Pavoľ Topoľský), který mu pomůže dostat se z vazby.

Oravcovi, Mackovi

MVDr. Tomáš Oravec (Marek Fašiang) je veterinář, který pochází z Popradu. Se svou ženou MUDr. Alenou Oravcovou má dceru Júliu (Laura Gavaldová). Jeho žena zemřela při dopravní nehodě, a tak se s Julkou stěhují do Bratislavy, kde žije jeho tchýně MUDr. Marika Vágnerová (Eva Pavlíková). V mateřské školce, kam chodí Julka, se seznámí s učitelkou Lindou Mackovou (Mária Bartalos). Marika nemá svého zetě příliš v lásce a chtěla by Julku do své péče. Zkouší proti Tomášovi různé intriky, kterými chce dostat Julku do své péče. S tím jí pomáhá Lindin snoubenec Jaro Szabo (Marián Mitaš), který na Lindu žárlí a chce se Tomáše zbavit. Julka je nakonec přidělena do péče Mariky, posléze ji však vrátí zpět Tomášovi. Když Linda zjistí, že v intrikách měl prsty i Jaro, začne chodit s Tomášem. To se však nelíbí Lindině matce Evě (Oľga Solárová), která chce, aby zůstala s Jarom. Poté, co se Jaro zraní a ztratí paměť, se Linda k Jarovi vrátí a Tomáš se dá dohromady s kamarádkou Maťou (Sarah Arató), která pracuje v psím útulku. Linda po čase zjistí, že Jaro ztrátu paměti jen hrál a uteče mu od oltáře a chce se vrátit k Tomášovi. Tomáš však dál žije s Maťou, ale ta zjistí, že stále miluje Lindu a odstěhuje se od něj. Tomáš začne žít s Lindou a i Lindina matka, která ho dříve nemusela, ho vezme na milost. I když Jaro žije se Sisou, stále na Lindu žárlí a chce ji zpátky. Ta to však odmítá. Poté, co Tamara založí soukromou základní školu, se Linda rozhodne, že si chce doplnit vzdělání a odstěhuje se s Tomášem a Julkou do Košic. Tomáš s Julkou se však chtějí vrátit, a tak Linda zůstane v Košicích sama. Po čase zjistí, že vztah na dálku nemá cenu a rozejdou se.

Po rozchodu žije Tomáš chvíli sám, posléze se však dá dohromady se servírkou Lenkou. Jejich vztah ale nemá dlouhého trvání, protože si Tomáš uvědomuje, že ho to táhne k Alici, se kterou později začne chodit.

Hlavatí

Adam Mak (Ján Koleník) přichází na pohřeb svého kamaráda Iva Hlavatého. Na pohřeb však příjde pozdě, což naštve vdovu po Ivovi Zuzanu (Kristína Vaculík Turjanová). Zuzana má dvě děti: Rebeku (Lara Baranová) a Nikolase (Daniel Rovňák) a vlastní fitcentrum Smile Fit. Zuza Adama moc nemusí, a tak ji překvapí, že Ivo v závěti odkázal polovinu fitcentra Adamovi, a že si přeje, aby se Adam o Zuzu a její děti postaral. Zuza zpočátku chce, aby se fitcentrum prodalo a Adam zase odjel, později ho však vezme na milost a začnou fitcentrum vést spolu. Když Zuza zjistí, že do ní byl Adam v mládí zamilovaný, začnou spolu chodit a děti jim připraví improvizovanou svatbu.

Vánoční speciály

2018

V prosinci 2018 nazpívali Laura Gavaldová, Izabela Gavorníková, Maroš Baňas a Tobias Král spolu s jejich seriálovými otci Markem Fašiangem, Vladimírem Kobielskym, Filipem Tůmou a Branislavem Deákem písničku „Vianoce s Oteckami".

2019

Dne 24. prosince 2019 byl na TV Markíza odvysílán speciální vánoční 14minutový díl s názvem „Vianočný zázrak“.

2020

Dne 18. prosince 2020 odvysílala TV Markíza charitativní pořad „Najkrajšie Vianoce", ve kterém Maroš Baňas, Lara Baranová, Laura Gavaldová, Izabela Gavorníková, Jakub Horák, Tobias Král, Zuzana Kraváriková, Richard Labuda, Oliver Oswald, Karin Qayumová a Daniel Rovňák ze seriálu Oteckovia spolu s herci ztvárňujícími studenty gymnázia ze seriálu Pán profesor zazpívali anglickou píseň od Mariah Carey „All I Want For Christmas Is You".

Výtisky

Kniha

Na podzim roku 2018 vydalo nakladatelství Ikar knihu Oteckovia, která obsahuje popis jednotlivých postav seriálu, rozhovory s herci a tvůrci seriálu, fotografie z natáčení a různé hry a kvízy. Později bylo vydané stejným nakladatelstvím druhé doplněné vydání této knihy.

Diář

Na podzim 2019 byl vydán diář s názvem „Oteckovník" pro rok 2020, který obsahuje fotografie ze seriálu spolu s některými hláškami. O rok později v roce 2020 byl vydán další diář s názvem „Oteckovník po druhý raz" pro rok 2021.

Děj - Šéfe, to je věc

Děj začíná tím, že Jára a Marcela jedou vyzvednout Pepana, který je právě propuštěn z vězení. Doma Pepan Járovi vysvětluje jeho plán, jak převézt „kliftóny”. Jelikož jsou Pepan jako sňatkový podvodník a Jára jako zloděj aut známí, začnou dělat jiné druhy trestné činnosti. Do své party vezmou i Marcelu, které dají za úkol sehnat 100dolarovou bankovku. Járu Pepan zaúkoluje tím, že má nenápadně ve vestibulu PZO Export-Import sledovat, jak se k vrátným chovají zaměstnanci, kteří se právě vrátili z ciziny. Jára dá Pepanovi informace o tom, že vrátní často zaměstnance neznají, a že jim zaměstnanci z ciziny něco přinesou. Poté Pepan jako zaměstnanec PZO Karel Skála a Jára jako jeho kamarád sedí v restauraci a přisednou si k nim náhodní manželé. Pepan jako Karel Skála začne Járovi vyprávět o jeho zážitcích z cest a při placení otevře peněženku tak, aby manželé dolarové bankovky viděli. Jára jakoby požádá Pepana o pár dolarů, aby mohl své přítelkyni koupit dárek v Tuzexu a odejde. Po Járově odchodu manželé, kteří se představí jako Kosovi, žádají Pepana o to, aby jim prodal 500 dolarů nebo 1 200 marek. Pepan, který se jim představí jako Karel Skála, nejdříve nesouhlasí, že není žádný vekslák, a že to mají zakázané, ale po dalším naléhání jejich nabídku příjme. Za 700 dolarů mu manželé nabídnou 20 000 Kčs a Pepan si s nimi domluví schůzku druhý den v 15:00 ve vestibulu PZO Export-Import. Manželé jsou na místě včas, Pepan se však přišel později, protože „se zdržel na ministerstvu”. Vrátným dá jako dárek z ciziny lahev koňaku a od manželů si vezme obálku s 20 000 Kčs. Řekne jim, ať chvíli počkají ve vestibulu, že jen zajde do kanceláře pro obálku s dolary. Když už manželé čekají moc dlouho, jdou na vrátnici, aby jim zavolali pana Skálu. Vrátný volá na personální oddělení, zda u nich v podniku pracuje nějaký pan Skála, dočkají se však negativní odpovědi. Manželé jsou z toho v šoku a pan Kos dokonce omdlí. Doma se Pepan, Jára a Marcela radují z úspěchu a také z toho, že až to půjdou manželé nahlásit na VB, tak to dostanou na starosti kriminalisté zabývající se vekslákama a ti Pepana a jeho partu neznají. Při dělení peněz však Jára a Marcela dostanou pouze po 1 000 Kčs, což Marcelu naštve a odchází. Pepan ji však přesvědčí o tom, že zbytek peněz je provozní kapitál pro příští akci, a že z příští akce dostane také podíl, i když nemusí nic dělat.

V další akci se Pepan a Jára převléknou za pracovníky Komunálních služeb. Vcházejí do historické budovy s tím, že jdou pro staré koberce na čištění. Sektretářka je nechce do místnosti pustit, protože se tam právě koná porada.

Děj - V tomhle zámku straší, šéfe

Pepan, Jára a Marcela odjeli z Prahy na zámek, kde prodávají suvenýry a povozem vozí děti okolo zámku. Dělají to proto, aby si mohli důkladně prohlédnout zámek, který chtějí vykrást. Všichni tři bydlí v chalupě, která patří pánovi, od kterého si v minulém díle koupili koně. Jára najde na půdě staré rámy obrazů a Pepana napadne, že by do nich mohli dát padělané obrazy Brožíka, které dělá malíř Malina a prodat je jako pravé. Pepan vymyslí na zájemce léčku. Jára se převlékne za naivního vesničana, pro kterého obrazy nemají žádnou cenu a Pepan hraje dalšího zájemce o obrazy, který za ně nabízí víc. První zájemci za obrazy zaplatí 15 000 Kčs, v Praze se však od překupníka dozví, že to jsou padělky. Překupník o tom vypráví Barbaře a poradí jí, aby jela na zámek také. Barbara se chce s Pepanem spojit, ale on je proti. Představí se tedy kastelánovi jako prof. Robková, která chce studovat v knihovně staré spisy. Stejně jako Pepan je zde Barbara za účelem prohlédnutí zámku.

Dálniční poplatky v ČR

V České republice byly zavedeny dálniční poplatky 1. ledna 1995 na základě zákona č. 134/1994 Sb., v současnosti je upravuje zákon č. 13/1997 Sb. Do roku 2007 existoval jen časový poplatek, od té doby platí vozidla nad 12 tun mýtné. Tato vozidla platí od roku 2008 mýtné i na vybraných úsecích silnic I. třídy. Vozidla nad 3,5 tuny a pod 12 tun platí mýtné od roku 2010.

Roční známka na rok 2006 pro vozidla do 3,5 tuny

Časový poplatek

Časový poplatek platí všechna vozidla do 3,5 t s výjimkou vozidel osvobozených od poplatku. K prodeji jsou roční, měsíční a desetidenní dálniční známky.

Elektronická dálniční známka

Dne 1. prosince 2020 byl spuštěn e-shop pro prodej elektronických dálničních známek, které nahradily fyzické dálniční známky. Elektronické dálniční známky lze koupit na portálu edalnice.cz, na pobočkách České pošty, na čerpacích stanicích EuroOil, případně v samoobslužných kioscích, které jsou umístěné v příhraničních oblastech.

Elektronickou dálniční známku lze koupit až 90 dní předem. Narozdíl od fyzických známek platí roční dálniční známka nikoli na jeden kaledářní rok, ale 365 dní od začátku platnosti nehledě na začátek roku.

V případě koupě přes e-shop lze známku zaplatit platební kartou nebo převodem na bankovní účet. V případě platby převodem začne známka platit až po doručení potvrzení o úhradě (až 5 dnů).

Při koupi dálniční známky s okamžitou platností již nelze změnit zadané údaje (SPZ), pouze při koupi na obchodním místě lze do 15 minut chybné údaje změnit.

Slevy a osvobození od poplatku

Pro vozidla, která mají pohon na CNG nebo na biometan, platí 50% sleva na dálniční známku, platí tedy 750 Kč za roční, 220 Kč za měsíční a 155 Kč za desetidenní dálniční známku.

Od dálničního poplatku jsou osvobozena tato vozidla:

• vozidla přepravující osoby s českým průkazem ZTP nebo ZTP/P
• vozidla na elektrickou energii, vodík nebo hybridní pohon (s emisemi CO2 nižšími než 50 g/km)
• vozidla přepravující nezaopatřené děti se zhoubným nádorem nebo hemoblastózou
• historická vozidla se zvláštní SPZ a průkazem historického vozidla

Platnost fyzických známek

Platnost roční nálepky byla od 1. prosince předchozího roku do 31. ledna následujícího roku. Jen nálepka na rok 2006 platila pouze do 31. prosince 2006 – platnost byla v průběhu roku zkrácena vzhledem k zavádění mýtného pro vozidla s hmotností nad 12 tun (a omylem se toto zkrácení týkalo i ostatních vozidel).

Na dálniční známce musela být napsaná registrační značka vozidla, stejně tak na kontrolním kupónu, který bylo nutné při případné kontrole předkládat. V případě potřeby bylo možné nechat si (např. na některých pobočkách České pošty) dálniční známku za manipulační poplatek vyměnit - například při výměně čelního skla, ale ověřeno i při výměně automobilu.

Vývoj cen dálničního poplatku v ČR

Ceny dálničních poplatků od roku 1995 do současnosti.

Rok	Roční do 3,5 t	Roční nad 3,5 t	Roční nad 12 t	2měsíční do 3,5 t	2měsíční nad 3,5 t	2měsíční nad 12 t	Měsíční do 3,5 t	Měsíční nad 3,5 t	Měsíční nad 12 t	15denní do 3,5 t	15denní nad 3,5 t	15denní nad 12 t	10denní do 3,5 t	10denní nad 3,5 t	10denní nad 12 t	Týdenní do 3,5 t	Týdenní nad 3,5 t	1denní nad 12 t
1995	400 Kč	1 000 Kč	2 000 Kč	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
1996	400 Kč	1 000 Kč	2 000 Kč
1997	400 Kč	1 000 Kč	2 000 Kč
1998	800 Kč	2 000 Kč	4 000 Kč
1999	800 Kč	4 000 Kč	8 000 Kč
2000	800 Kč	6 000 Kč	12 000 Kč				200 Kč	800 Kč	1 600 Kč				100 Kč	300 Kč	600 Kč
2001	800 Kč	6 000 Kč	12 000 Kč				200 Kč	1 000 Kč	2 000 Kč				100 Kč	400 Kč	800 Kč			300 Kč
2002	800 Kč	6 000 Kč	12 000 Kč				200 Kč	1 000 Kč	2 000 Kč				100 Kč	400 Kč	800 Kč			300 Kč
2003	800 Kč	6 000 Kč	12 000 Kč				200 Kč	1 000 Kč	2 000 Kč				100 Kč	400 Kč	800 Kč			300 Kč
2004	900 Kč	7 000 Kč	14 000 Kč				250 Kč	1 200 Kč	2 300 Kč				150 Kč	450 Kč	900 Kč			250 Kč
2005	900 Kč	7 000 Kč	14 000 Kč	300 Kč	1 750 Kč	3 500 Kč	—	—	—	200 Kč	650 Kč	1 300 Kč	—	—	—			250 Kč
2006	900 Kč	7 000 Kč	14 000 Kč	300 Kč	1 750 Kč	3 500 Kč				200 Kč	650 Kč	1 300 Kč						250 Kč
2007	900 Kč	7 000 Kč	Mýtné	—	—	Mýtné	300 Kč	1 750 Kč	Mýtné	—	—	Mýtné			Mýtné	200 Kč	650 Kč	Mýtné
2008	1 000 Kč	8 000 Kč					330 Kč	2 000 Kč								220 Kč	750 Kč
2009	1 000 Kč	8 000 Kč					330 Kč	2 000 Kč								220 Kč	750 Kč
2010	1 200 Kč	Mýtné			Mýtné		350 Kč	Mýtné			Mýtné		250 Kč	Mýtné		—	Mýtné
2011	1 200 Kč						350 Kč						250 Kč
2012	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2013	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2014	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2015	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2016	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2017	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2018	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2019	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2020	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč
2021	1 500 Kč						440 Kč						310 Kč

Důvodem dvojnásobného navýšení cen mezi roky 1997 - 1998 byla potřeba získat prostředky na opravu komunikací po povodních 1997. Toto navýšení bylo vládou deklarované jako dočasné opatření.^[zdroj?]

Nezpoplatněné úseky

SFDI zveřejnil mapu zpoplatněných úseků. Rozsah zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic je u časového poplatku menší než u mýtného. Časovým poplatkem nejsou zpoplatněny například některé úseky dálnic a rychlostních silnic vedoucí kolem velkých měst sloužící jako jejich obchvaty. Seznam nezpoplatněných úseků dálnic a silnic pro motorová vozidla.

Dálnice	Úsek	Poznámka
Dálnice D0	D7 - ulice K Barrandovu (exit 16 - exit 26) Satalice - Běchovice (exit 58 - exit 63)
Dálnice D1	Spořilov - Chodov (exit 1 - exit 2) Kývalka - Holubice (exit 182 - exit 210) Kroměříž-západ - Kroměříž-východ (exit 258 - exit 260) Ostrava-Rudná - státní hranice CZ/PL (exit 354 - km 372)
Dálnice D2	odpočívka Lanžhot - státní hranice CZ/SK (km 55 - km 61)	Pouze ve směru do Brna
Dálnice D3	Čekanice - Měšice (exit 76 - exit 79) Veselí nad Lužnicí-sever - Veselí nad Lužnicí-jih (km 104 - km 107)
Dálnice D4	Mirotice - Nová Hospoda (km 79 - exit 84)
Dálnice D5	Beroun-východ - Beroun-západ (exit 14 - exit 22) Ejpovice - Sulkov (exit 67 - exit 89) odpočívka Rozvadov - státní hranice CZ/DE (km 149 - km 151)	Pouze ve směru do Plzně
Dálnice D6	Praha - Jeneč (exit 1 - exit 7) Lubenec - Bošov Karlovy Vary - Cheb-sever (km 131 - exit 169)
Dálnice D7	Praha - Kněževes (exit 2 - exit 3) Postoloprty - Spořice (exit 56 - exit 78)
Dálnice D8	Řehlovice - Knínice (exit 65 - exit 80) Knínice - státní hranice CZ/DE (exit 80 - km 92)	Pouze ve směru do Ústí n. Labem
Dálnice D10	Praha - Stará Boleslav (km 0 - exit 14) Bezděčín - Mladá Boleslav-sever (exit 39 - exit 46)
Dálnice D11	Praha - Jirny (exit 1 - exit 8) Sedlice - Hradec Králové, Kukleny (exit 84 - exit 90)
Dálnice D35	Sedlice - Opatovice (exit 126 - exit 129) Olomouc - Olomouc-jih (km 264 - exit 276)
Dálnice D46	Prostějov-jih - Držovice (exit 21 - exit 26) Hněvotín - Olomouc-Slavonín (km 37 - km 39)
Dálnice D52	obchvat Pohořelic (km 23 - km 26)
Dálnice D55	obchvat Otrokovic (km 30 - km 32)

Mýtné

Podrobnější informace naleznete na stránkách Elektronické mýtné#Elektronické mýtné v České republice, Elektronické mýtné v Česku a Mýtné.

Sazby zůstávaly od zavedení mýtného v roce 2007 stejné. Od února 2010 byly sazby zvýšeny pro pátek od 15.00 hod. do 21.00 a mírně sníženy pro ostatní dobu v týdnu. Je placeno vozidly nad 3,5 tuny. Od 1. ledna 2021 jsou stanoveny nové sazby mýtného a jsou členěny podle následujících parametrů:

• kategorie pozemní komunikace (dálnice, silnice I. třídy)
• kategorie motorového vozidla
• emisní třída motorového vozidla
• největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy
• počet náprav vozidla nebo jízdní soupravy
• období dne

V tabulce je aktuální ceník platný od 1. 1. 2021.

Dálnice

Vozidla nad 3,5 t bez kategorií M2 a M3 od 05:00 do 22:00 hodin

Sazby mýtného (Kč/km)
Největší povolená hmotnost	Emisní třída
	Euro 0–4				Euro 5 a EEV				Euro 6				CNG / BIO (Euro 6)
	Počet náprav
	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více
3,5 – 7,5 t	0,056	0,076	0,096	0,116	0,048	0,064	0,081	0,099	0,044	0,060	0,076	0,092	0,042	0,056	0,071	0,086
7,5 – 12 t	1,163	1,563	1,983	2,408	0,985	1,324	1,680	2,040	0,918	1,234	1,566	1,901	0,861	1,157	1,468	1,782
> 12 t	3,045	4,091	5,191	6,295	2,580	3,466	4,398	5,333	2,404	3,230	4,099	4,969	2,253	3,028	3,842	4,657

Vozidla nad 3,5 t bez kategorií M2 a M3 od 22:00 do 05:00 hodin

Sazby mýtného (Kč/km)
Největší povolená hmotnost	Emisní třída
	Euro 0–4				Euro 5 a EEV				Euro 6				CNG / BIO (Euro 6)
	Počet náprav
	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více
3,5 – 7,5 t	0,057	0,076	0,096	0,117	0,048	0,064	0,082	0,099	0,045	0,060	0,076	0,093	0,042	0,056	0,072	0,087
7,5 – 12 t	1,169	1,571	1,993	2,421	0,992	1,332	1,691	2,053	0,924	1,242	1,576	1,914	0,867	1,165	1,478	1,795
> 12 t	3,060	4,112	5,218	6,324	2,596	3,487	4,425	5,361	2,420	3,251	4,126	4,997	2,269	3,049	3,869	4,686

Vozidla kategorií M2 a M3 od 05:00 do 22:00 hodin

Sazby mýtného (Kč/km)
Největší povolená hmotnost	Emisní třída
	Euro 0–4		Euro 5 a EEV		Euro 6		CNG / BIO (Euro 6)
	Počet náprav
	2	3 a více	2	3 a více	2	3 a více	2	3 a více
3,5 – 7,5 t	0,051	0,068	0,043	0,058	0,040	0,054	0,037	0,050
7,5 – 12 t	0,640	0,859	0,542	0,728	0,505	0,679	0,473	0,636
> 12 t	0,761	1,023	0,645	0,866	0,601	0,807	0,563	0,757

Vozidla kategorií M2 a M3 od 22:00 do 05:00 hodin

Sazby mýtného (Kč/km)
Největší povolená hmotnost	Emisní třída
	Euro 0–4		Euro 5 a EEV		Euro 6		CNG / BIO (Euro 6)
	Počet náprav
	2	3 a více	2	3 a více	2	3 a více	2	3 a více
3,5 – 7,5 t	0,051	0,068	0,043	0,058	0,040	0,054	0,038	0,051
7,5 – 12 t	0,643	0,864	0,545	0,733	0,508	0,683	0,477	0,641
> 12 t	0,765	1,028	0,649	0,872	0,605	0,813	0,567	0,762

Silnice I. třídy

Vozidla nad 3,5 t bez kategorií M2 a M3 od 05:00 do 22:00 hodin

Sazby mýtného (Kč/km)
Největší povolená hmotnost	Emisní třída
	Euro 0–4				Euro 5 a EEV				Euro 6				CNG / BIO (Euro 6)
	Počet náprav
	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více
3,5 – 7,5 t	0,036	0,048	0,061	0,074	0,027	0,037	0,047	0,057	0,024	0,032	0,041	0,050	0,021	0,029	0,036	0,044
7,5 – 12 t	0,743	0,998	1,266	1,537	0,565	0,759	0,963	1,170	0,498	0,669	0,849	1,031	0,440	0,592	0,751	0,912
> 12 t	1,944	2,611	3,314	4,016	1,479	1,987	2,521	3,053	1,303	1,751	2,222	2,689	1,153	1,549	1,965	2,378

Vozidla nad 3,5 t bez kategorií M2 a M3 od 22:00 do 05:00 hodin

Sazby mýtného (Kč/km)
Největší povolená hmotnost	Emisní třída
	Euro 0–4				Euro 5 a EEV				Euro 6				CNG / BIO (Euro 6)
	Počet náprav
	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více	2	3	4	5 a více
3,5 – 7,5 t	0,036	0,049	0,062	0,075	0,028	0,037	0,047	0,057	0,024	0,033	0,042	0,050	0,022	0,029	0,037	0,045
7,5 – 12 t	0,749	1,006	1,276	1,550	0,571	0,767	0,974	1,182	0,504	0,677	0,859	1,043	0,446	0,600	0,761	0,924
> 12 t	1,960	2,633	3,341	4,044	1,495	2,008	2,548	3,082	1,319	1,772	2,249	2,718	1,168	1,570	1,992	2,406

Vozidla kategorie M2 a M3 od 05:00 do 22:00 hodin

Sazby mýtného (Kč/km)
Největší povolená hmotnost	Emisní třída
	Euro 0–4		Euro 5 a EEV		Euro 6		CNG / BIO (Euro 6)
	Počet náprav
	2	3 a více	2	3 a více	2	3 a více	2	3 a více
3,5 – 7,5 t	0,032	0,043	0,025	0,033	0,022	0,029	0,019	0,026
7,5 – 12 t	0,408	0,549	0,311	0,417	0,274	0,368	0,242	0,325
> 12 t	0,486	0,653	0,370	0,497	0,326	0,438	0,288	0,387

Vozidla kategorie M2 a M3 od 22:00 do 05:00 hodin

Sazby mýtného (Kč/km)
Největší povolená hmotnost	Emisní třída
	Euro 0–4		Euro 5 a EEV		Euro 6		CNG / BIO (Euro 6)
	Počet náprav
	2	3 a více	2	3 a více	2	3 a více	2	3 a více
3,5 – 7,5 t	0,033	0,044	0,025	0,033	0,022	0,029	0,019	0,026
7,5 – 12 t	0,412	0,553	0,314	0,422	0,277	0,372	0,246	0,330
> 12 t	0,490	0,658	0,374	0,502	0,330	0,443	0,292	0,392

Dálniční poplatky v Evropě

Dálniční známky

Belgie

Dálniční poplatky v Belgii se vztahují na nákladní automobily nad 12 t. Tyto poplatky jsou hrazeny prostřednictvím systému Eurovignette. Od 1. 10. 2008 je tento systém dostupný přes internet.

V systému Eurovignette si řidič zakoupí tzv. e-známku, která je dostupná s kartou Eurotrafic na tzv. AGES points a čerpacích stanicích v Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Dánsku, Francii, Anglii, Finsku, Německu a Švédsku. Je možné zvolit platnost E-známky na 1 den, 1 týden, 1 měsíc a 1 rok.

V Belgii je zpoplatněn pro ostatní dopravní prostředky tunel v Antverpách (Liefkenshoektunnel), výše mýta závisí na výšce vozidla: vozy s výškou menší než 2,75 m jsou zpoplatněny 5 Eur za 1 průjezd, vozidla vyšší platí 17 Eur za 1 průjezd.

Bulharsko

V Bulharsku je průjezd dálnic umožněn pouze s platnou dálniční známkou. Pro osobní automobily jsou k zakoupení s platností 7 dní, měsíc a rok. Tzv. "vinětky" je třeba zakoupit při vstupu do Bulharska, např. na kterékoliv benzinové pumpě, bez ohledu na to, jestli trasa vede po dálnici či nikoliv. Nejde tedy o klasický dálniční poplatek. Uhrazením sumy za příslušnou vinětku se hradí zároveň poplatek opravňující cestujícího vozidlem k používání jakékoliv silnice.

Platnost	Druh vozidla	Cena v €
Roční	Vozidlo do 3,5 t	50 €
	Vozidlo do 12 t	413 € - 537 €
	Vozidlo nad 12 t	685 € - 891 €
Měsíční	Vozidlo do 3,5 t	15 €
	Vozidlo do 12 t	41 € - 54 €
	Vozidlo nad 12 t	69 € - 89 €
Týdenní	Vozidlo do 3,5 t	8 €
	Vozidlo do 12 t	21 € - 27 €
	Vozidlo nad 12 t	34 € - 45 €
Denní	Vozidlo do 3,5 t	-
	Vozidlo do 12 t	11 €
	Vozidlo nad 12 t	11 €

Mýtné

Bělorusko

Od 1. srpna 2013 se mýtné vybírá pomoci systému elektronického mýtného. Vztahuje se na všechny druhy motorových vozidel, s výjimkou osobních aut, zaregistrovávaných v Bělorusku, Ruské federaci a Kazachstánu.

Dánsko

V Dánsku není zpoplatněno používání dálnic. Mýtným jsou zpoplatněny pouze mosty Storebæl a Øresund.

Most Great Belt (Storebaelt) se nachází mezi Funen a Zealand. Poplatky za jednotlivá vozidla se určují automaticky na základě výšky a délky vozidla. Most má jednu mýtnou bránu v Halsskov. Častí uživatelé mohou využívat 5% slevu, která je k dispozici se zařízením BroBizz.

Dalším zpoplatněným mostem je Øresund mezi Dánskem a Švédskem. Tento most představuje spojení mezi Dánskem a Švédskem, tedy mezi Skandinávií a kontinentální Evropou. Propojuje oblasti Kodaně a Malmö. Je zde pouze jedna mýtní stanice umístěná v Lernaken na švédské straně s 11 pruhy v každém směru. Devět pruhů je určeno pro placení kartami, dva pruhy pro elektronickou platbu mýtného pomocí BroBizz (viz též most Great Belt).

Francie

Dálniční poplatky se platí podle ujetých kilometrů, pro osobní automobily asi € 9 na 100 km.

Chorvatsko

Chorvatská mýtná brána Dugopolje

Dálniční poplatky se platí podle ujetých kilometrů. Platí se v typických mýtných branách (cestarina), které se nacházejí na každém dálničním exitu. Je možné platit hotově chorvatskými kunami, nebo elektronicky pomocí speciální mýtné krabičky ENC (elektronička naplata cestarine).

Itálie

Dálniční poplatky se platí podle ujetých kilometrů, pro osobní automobily přibližně € 5,40 na 100 km. Zpoplatněny nejsou některé obchvaty velkých měst a 443 km dlouhý jižní úsek dálnice A3.

Doklad o zaplacení 4denního poplatku za užívání maďarských dálnic (2009)

Maďarsko

V Maďarsku jsou zpoplatněny dálnice M1, M3, M5, M6 a M7. Je nutno zakoupit dálniční známku, je možné zakoupit i elektronicky pomocí SMS a platební karty nebo na stránkách.

Platnost	Druh vozidla	Cena v HUF	Cena v Kč
Roční	Auto do 3,5 t a 7 míst	42 980 HUF	3 682,10 Kč
	Nákladní auto nad 3,5 t a auto do 3,5 t a nad 7 míst	42 980 HUF	3 682,10 Kč
	Autobus	199 975 HUF	17 131,90 Kč
	Přívěs pro nákladní auto a autobus	42 980 HUF	3 682,10 Kč
Měsíční	Auto do 3,5 t a 7 míst	4 780 HUF	409,50 Kč
	Nákladní auto nad 3,5 t a auto do 3,5 t a nad 7 míst	9 560 HUF	819 Kč
	Autobus	21 975 HUF	1 882,60 Kč
	Přívěs pro nákladní auto a autobus	4 780 HUF	409,50 Kč
Týdenní (9 denní)	Auto do 3,5 t a 7 míst	2 975 HUF	254,90 Kč
	Nákladní auto nad 3,5 t a auto do 3,5 t a nad 7 míst	5 950 HUF	509,70 Kč
	Autobus	13 385 HUF	1146,70 Kč
	Přívěs pro nákladní auto a autobus	2 975 HUF	254,90 Kč

Německo

Pro osobní automobily dálnice nejsou zpoplatněny, nákladní automobily platí elektronické mýtné. Od října roku 2020 by mělo být zpoplatněno mýtné i pro osobní automobily.

Nizozemí

Uživatelské poplatky za dálnice se vztahují na nákladní automobily nad 12 t. V Nizozemí jsou tyto poplatky hrazeny prostřednictvím systému Eurovignette.

V Nizozemí se dálniční poplatky týkají tunelu Westerscheldetunnel. Kromě standardní výše poplatků zde pravidelní uživatelé mohou dostat slevu pomocí předplatného tzv. t-tag.

Polsko

Na dálnicích A1, A2 a A4 se platí dálniční poplatky v mýtných branách podle ujetých kilometrů.

Rakousko

Rakouská 10denní dálniční známka (2008)

Pro osobní vozidla je nutno zakoupit dálniční známku. Na některých úsecích se platí poplatky – například Brennerský průsmyk (€ 9 za osobní automobil, ale není nutné mít dálniční známku), Taurský dálniční tunel a Katschberský tunel (€ 10 za osobní automobil za oba tunely), tunel Karavanky a další. Nákladní automobily platí elektronické mýtné.

Platnost	Druh vozidla	Cena v €	Cena v Kč
Roční	Motocykl	34,4 €	928,80 Kč
	Auto do 3,5 t	86,4 €	2332,80 Kč
2měsíční	Motocykl	13 €	351 Kč
	Auto do 3,5 t	25,9 €	699,30 Kč
10denní	Motocykl	5,1 €	137,70 Kč
	Auto do 3,5 t	8,9 €	240,30 Kč

Rumunsko

V Rumunsku si musí dálniční známku zakoupit osobní i nákladní vozidla. Prodávají se s 5 délkami platnosti: denní, týdenní, 30denní, 90denní, 12měsíční. 12měsíční se počítá od data prodeje, nikoliv pouze pro 1 kalendářní rok.

Známka je zapotřebí i pro použití silnic „národní sítě“ označených DN, které odpovídají zhruba silnicím 1. třídy v ČR. Bez známky lze použít jen okresní (obecní) silnice, které ale většinou začínají a končí na silnicích DN a proto nelze Rumunskem bez zakoupení známky projet.

Platnost	Druh vozidla	Cena v €	Cena v Kč
12měsíční	Osobní auto	28 €	756 Kč
	Nákladní auto do 3,5 t	96 €	2 592 Kč
	Nákladní auto do 7,5 t	320 €	8 640 Kč
	Nákladní auto do 12 t	560 €	15 120 Kč
90denní	Osobní auto	13 €	351 Kč
	Nákladní auto do 3,5 t	36 €	972 Kč
	Nákladní auto do 7,5 t	120 €	3 240 Kč
	Nákladní auto do 12 t	210 €	5 670 Kč
30denní	Osobní auto	7 €	189 Kč
	Nákladní auto do 3,5 t	16 €	432 Kč
	Nákladní auto do 7,5 t	52 €	1 404 Kč
	Nákladní auto do 12 t	91 €	2 457 Kč
Týdenní	Osobní auto	3 €	81 Kč
	Nákladní auto do 3,5 t	6 €	162 Kč
	Nákladní auto do 7,5 t	20 €	540 Kč
	Nákladní auto do 12 t	35 €	945 Kč
Denní	Osobní auto	-	-
	Nákladní auto do 3,5 t	-	-
	Nákladní auto do 7,5 t	4 €	108 Kč
	Nákladní auto do 12 t	7 €	189 Kč

Řecko

V Řecku se platí mýtné podle projetých úseků v mýtných branách. Jsou zpoplatněny pouze části dálničních úseků. O provoz dálnic a výběr mýtného se v Řecku stará cca 6 různých společností. Kromě dálničních poplatků je zpoplatněn přejezd mostu Charilaos Trikoupis (Rio - Antirio) € 13,20 a průjezd podmořského tunelu Aktio - Preveza € 3,00.

Slovensko

Pro osobní vozidla i pro přípojné vozíky je nutno zakoupit dálniční známku. V roce 2016 byly na Slovensku zavedeny elektronické dálniční známky, které lze koupit online na internetu, nebo na benzínových pumpách. Motocykly klasické konstrukce dálniční známku mít nemusí. U nákladních vozidel nad 3,5 tuny od začátku roku 2010 nahradilo dálniční známku elektronické mýtné. Automatický sken registračních značek umožňuje snáze postihovat řidiče bez zaplaceného dálničního poplatku. Za jízdu bez zaplaceného poplatku hrozí pokuta až do výše 500 eur.

Stejně jako v ČR nejsou některé úseky dálnic a rychlostních silnic zpoplatněné a lze je použít i bez známky. Asi nejzajímavější je průjezd Bratislavou směrem k maďarským hranicím po dálnici D2 mezi výjezdy 55 (Bratislava-Lamač) a 71 (Bratislava-Jarovce).

Dálniční známky

Ceny za dálniční známky.

Platnost	Cena v €	Cena v Kč
Roční	50 €	1350 Kč
30denní	14 €	378 Kč
10denní	10 €	270 Kč

Mýto

Ceny za používání dálnic a silnic pro motorová vozidla.

Dálnice a rychlostní silnice

Emisní třída	Druh vozidla	Počet náprav	Cena (€/km)	Cena (Kč/km)
Euro 0 - Euro 2	Nákladní do 12 t	-	0,103 €	2,781 Kč
	Nákladní nad 12 t	2	0,220 €	5,940 Kč
		3	0,232 €	6,264 Kč
		4	0,241 €	6,507 Kč
		5	0,232 €	6,264 Kč
	Autobus do 12 t	-	0,060 €	1,620 Kč
	Autobus nad 12 t	-	0,110 €	2,970 Kč
Euro 3 - Euro 4	Nákladní do 12 t	-	0,093 €	2,511 Kč
	Nákladní nad 12 t	2	0,199 €	5,373 Kč
		3	0,210 €	5,670 Kč
		4	0,218 €	5,886 Kč
		5	0,210 €	5,670 Kč
	Autobus do 12 t	-	0,050 €	1,350 Kč
	Autobus nad 12 t	-	0,100 €	2,700 Kč
Euro 5 - Euro 6, EEV	Nákladní do 12 t	-	0,080 €	2,160 Kč
	Nákladní nad 12 t	2	0,172 €	4,644 Kč
		3	0,181 €	4,887 Kč
		4	0,188 €	5,076 Kč
		5	0,181 €	4,887 Kč
	Autobus do 12 t	-	0,030 €	0,810 Kč
	Autobus nad 12 t	-	0,060 €	1,620 Kč

Silnice I. třídy

Na silnicích I. třídy se cena mýtného u nákladních automobilů shoduje s cenou na dálnicích.

Emisní třída	Druh vozidla	Cena (€/km)	Cena (Kč/km)
Euro 0 - Euro 2	Autobus do 12 t	0,040 €	1,080 Kč
	Autobus nad 12 t	0,080 €	2,160 Kč
Euro 3 - Euro 4	Autobus do 12 t	0,030 €	0,810 Kč
	Autobus nad 12 t	0,070 €	1,890 Kč
Euro 5 - Euro 6, EEV	Autobus do 12 t	0,020 €	0,540 Kč
	Autobus nad 12 t	0,040 €	1,080 Kč

Slovinsko

Pro osobní vozidla je nutno zakoupit dálniční známku. Pro vozidla nad 3,5 t se platí mýtné

Platnost	Druh vozidla	Cena v €	Cena v Kč
Roční	Motocykl	55 €	1 485 Kč
	Auto do 3,5 t a do 1,3 m nad 1. nápravou	110 €	2 970 Kč
	Auto do 3,5 t a přes 1,3 m nad 1. nápravou	220 €	5 940 Kč
6měsíční	Motocykl	30 €	810 Kč
	Auto do 3,5 t a do 1,3 m nad 1. nápravou	-	-
	Auto do 3,5 t a přes 1,3 m nad 1. nápravou	-	-
Měsíční	Motocykl	-	-
	Auto do 3,5 t a do 1,3 m nad 1. nápravou	30 €	810 Kč
	Auto do 3,5 t a přes 1,3 m nad 1. nápravou	60 €	1 620 Kč
Týdenní	Motocykl	7,5 €	202,50 Kč
	Auto do 3,5 t a do 1,3 m nad 1. nápravou	15 €	405 Kč
	Auto do 3,5 t a přes 1,3 m nad 1. nápravou	30 €	810 Kč

Španělsko

Dálniční poplatky se platí v mýtných branách podle ujetých kilometrů. Orientační cena pro osobní automobil je 9,5 EUR/100 km. Zpoplatněny jsou většinou dálnice třídy autopista, většina dálničních úseků, kategorizovaných jako autovía, je nezpoplatněná.

Švýcarská dálniční známka (2011)

Švýcarsko

Zahraničním nákladním vozidlům je ve Švýcarku při průjezdu hranicemi odečten tachometr, z čehož se při průjezdu ze země spočítá výše mýtného. Pro osobní vozidla je nutno zakoupit dálniční známku. Lze koupit jen roční dálniční známka, která stojí 40 CHF (asi 1000 Kč).

Srbsko

Zpoplatněn průjezd přes dálniční úseky dle ujetých kilometrů. Průměrná cena € 4,50/100 km.

Konec velkých prázdnin

Konec velkých prázdnin je český televizní seriál z roku 1996, který natočila Česká televize v koprodukci s ORF, Slovenskou televizií Bratislava a Televízií Slovenia.

Seriál, který byl natočen podle románu Pavla Kohouta, se odehrává v roce 1983 a pojednává o emigraci československých obyvatel do Rakouska.

Obsazení

Martin Dejdar	herec Michal Čech
Vilma Cibulková	Dora Čechová (žena Michala Čecha)
Dan Kopřiva	Petr Čech (syn Michala a Dory Čechových)
Táňa Fischerová	klavíristka Lydie Guttenbergová
Jaromír Dulava	zahradník Václav Rada
Pavel Zedníček	kouzelník Josef Strniště
Sabina Laurinová	prodavačka Bobina Havránková
Branislav Mišík	pohraničník Tono Vágner
Jozef Vajda	zubař Bohdan Černiak
Marta Sládečková	Tereza Černiaková (žena Bohdana Černiaka)
Monika Haasová	Magdaléna Černiaková (dcera Bohdana a Terezy Černiakových)
Marek Hradílek	Miroslav Černiak (syn Bohdana a Terezy Černiakových)
Ilja Racek	primář v rakouské nemocnice Lindberg
Jitka Frantová	matka Dory Čechové
Radoslav Brzobohatý	šéf uprchlického tábora
Ingrid Timková	geoložka Mara
Jana Březinová	umělecká agentka Margrit Prohaska
Zlatko Šugman	majitel penzionu pro uprchlíky
Václav Vydra	lékař Udo Heilman
Miroslav Hruška	Johan Christofer
Jaroslav Kepka	profesor Jeravý
Jozef Kroner	vídeňský farář

Děj

1. díl – Úzká brána k širému světu (20.–21. června 1983)

Rodina Čechova z Prahy vyráží v noci na dovolenou do Jugoslávie, přes kterou chtějí emigrovat do Rakouska. Přijíždějí k hraničnímu přechodu v Komárně a ačkoliv je prázdný, dobu čekají na celní kontrolu. Když příjde jeden z pohraničníků, okamžitě pozná známého herce a nemůže uvěřit, jaktože je tam, když byl před chvílí v televizi. Po krátké kontrole zavazadel je pohraničník pouští a za zvuku československé hymny z rádia projíždějí československo-maďarskou státní hranicí. V Jugoslávii poblíž rakouských hranic přenocují a poté jedou k hraničnímu přechodu do Rakouska. Pro zmatení celníků dají na svůj cestovní pas zelený obal a do pasu fotky malého Petříka. Pohraničník však příjde na to, že mají pouze šedé pasy, zavolá tedy svého nadřízeného. Ten Michalovi oznámí, že ho musí nahlásit československým úřadům. Michal však před pohraničníky zahraje etudu. Vynadá Doře, proč ho špatně naviguje a vysvětluje pohraničníkům, že ženu a syna veze do Maďarska na vlak a on jede natáčet film do Bulharska. Když pohraničníci viděli malého Petříka brečet, pustili je. Jedou tedy k jinému hraničnímu přechodu, kde mají v plánu zavěsit se na auto před nimi projet závorou spolu s ním. Michal má přesně spočítané, jak dlouho je závora nahoře, avšak když auto stojící před nimi vyjíždí, náhle jejich autu zhasne motor a nejde jim znovu nastartovat. Jelikož si celníce mezi sebou dali o Čechových vědět, jsou Čechovi na celnici zadrženi. Vedoucí této celnice je však shovívavější a dal Čechovým kontakt na člověka, který převádí lidi z Jugoslávie do Rakouska. Převaděč jim poradí, že mohou jít do Rakouska pěšky 8kilometrovým železničním tunelem, kde mezi 22. hodinou a půlnocí žádný vlak nejede. Znamená to však, že většinu věcí a auto musí nechat v Jugoslávii. Dora sice váhá a má strach, že to nestihnou, Michal ji však přesvědčí. Jdou pěšky tunelem se všemi věcmi, které mohli pobrat. Vyčerpaného Petříka vezme Michal na ramena a dá mu baterku, aby mu svítil. Petřík je však tak unavený, že baterku pustí a rozbije. Michal se na něj rozčílí, když najednou uslyší houkání vlaku. Všichni se rozeběhnou, vlak se však k nim nezadržitelně blíží.

Pohraničník Tono Vágner má v noci děsivý sen o tom, že musel zastřelit člověka, který se pokoušel přeletět hranice rogalem. Další den spolu se svým kolegou pohraničníkem hlídají člověka, který přišel sekat trávu do hraničního pásma. Sekáč však pohraničníky provokuje, a když si Tonův kolega zajde odskočit, začne se sekáč svlékat s tím, že se jde vykoupat do Moravy. Tono na něj míří samopalem, náhle však odhodí zásobník, skáče do řeky a plave do Rakouska. Sekáč na druhého pohraničníka křičí, ať něco dělá. Ten rychle popadne samopal, než však stačí namířit, rakouští pohraničníci již Tona vytahují z řeky.

Rodina Černiakova z Bratislavy odjíždí na dovolenou do Itálie s plánem, že požádají v Rakousku o azyl. O plánu emigrace neřekli ani dětem, ví to tedy jen Bohdan a Tereza. Na hraničním přechodu v Jarovcích absolvují klasickou pohraniční kontrolu s prohledáváním zavazadel a auta. Pohraničník si všimne, že mají na střeše surf, který není zapsaný v celním a devizovém prohlášení a podezírá je, že chtějí surf v cizině prodat. Celník chce surf zabavit, Magda ho však uprosí, aby jí surf nechal, že ho chce vyzkoušet na moři. Celník jim dá všechna potřebná razítka a pouští je i se surfem.

Klavíristka Lydie Guttenbergová, zahradník Václav Rada, Josef Strniště a Bobina Havránková jsou čtyři náhodní lidé z Českých Budějovic, kteří jsou na poznávacím zájezdu „Po stopách dělnického hnutí“ v Rakousku. Lydie a Václav se rozhodnou požádat v Rakousku o azyl, a tak v noci z hotelu utečou a své spolubydlící Josefa a Bobinu zamknou na pokojích. Protože Josef chtěl také v Rakousku zůstat, začne být loajální k vedoucímu zájezdu a řidiči autobusu. Ráno se vedoucí s řidičem rozhodnou, že namísto výletu do Vídně se vrátí zpět do Československa. Josef, který všechny přesvědčí, aby hlasovali pro odjezd, alespoň přemluví vedoucího, aby mohli v městečku, kde bydleli, utratit peníze. Přitom se mu podaří získat svůj pas.

Vozidla v seriálu

• vůz Čechových - Ford Granada, SPZ: ABP-26-52
• vůz Černiakových - Talbot 1510, SPZ: BAN-08-30
• vůz Josefa Strniště - Ford Transit, SPZ: B 58.700
• zájezdový autobus z Českých Budějovic - Karosa LC 735, SPZ: TA-51-02
• dodávka uprchlického tábora - VW Transporter T3, SPZ: N 824.544