Wikipedie

Jarovce

městská část Bratislavy

Jarovce (do roku 1947 Horváthjárfalu)[2] jsou městská část Bratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovci a Čunovem patří k tzv. „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a ke konci roku 2012 v ní žilo 1677 obyvatel.[3]

Jarovce
Jarovce – znak
znak
Jarovce – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°3′55″ s. š., 17°6′48″ v. d.
Nadmořská výška135 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBratislavský
OkresBratislava V
Jarovce
Jarovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,3 km²
Počet obyvatel2 706 (2021)[1]
Hustota zalidnění126,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.jarovce.sk
PSČ851 10
Označení vozidelBA, BL a BT
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Městská část v rámci Bratislavy

Historie

editovat
 
Historická mapa z roku 1873, na které je tehdejší obec zaznačena pod německým jménem „Kroatisch Jahrndorf“

Starověk a středověk

editovat

Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcích.[3]

Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovců, pochází z roku 1208.[3] Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. století patrně zanikla,[3] a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.[3]

Současnost

editovat

Dnešní podoba Jarovců vznikla v první polovině 16. století.[3] Byla založena chorvatskými obyvateli[3] a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“).[3] Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.[3]

Až do roku 1947 se jednalo o obec, náležející nejprve k Uhersku (tehdy součást Mošonské župy) a od roku 1918 k Maďarsku, nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena k Československu,[3] kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-venkov.[3] Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.[4]

V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí,[3] a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982.[5] V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.[5]

Současnost

editovat

Přírodní podmínky

editovat

Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny,[6] jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 m n m.[6] Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.[6]

Doprava

editovat
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191.[7] Dále přes ni prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.[7]

V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud[kdy?] kolaudována[8] a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990.[9] Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce.[10] Tento problém trvá dlouhá léta[10] a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn.[9] Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovci a centrem města zpoplatněno.[11][12]

V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008.[13] Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovců, je 23 kilometrů[14] a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur.[14] S budováním se původně mělo začít v roce 2011,[13] nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014[14] nebo 2015.[15]

 
Technika sboru dobrovolných hasičů

Život v obci

editovat

Nachází se zde základní škola,[5] mateřská škola,[4] knihovna[16] a hřbitov. Působí zde fotbalový klub,[17] amatérský pěvecký sbor[18] a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. století.[19]

Starostou městské části je Pavel Škodler,[20] který byl ve volbách nezávislým kandidátem[21] a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.[kdy?][21]

Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva.[22] K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.[22]

Chorvatská tradice

editovat

Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina,[23] přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves),[23] právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.[23]

V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech.[23] V místním kostele se slouží chorvatské mše[23] a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů,[24] který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.[25][26]

V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů[p 1] a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.[19]

Metropolis

editovat

V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo akvapark[27] a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů.[28] Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur[27][29] a v komplexu mělo pracovat kolem 9 000 zaměstnanců.[30] Později byl do projektu zapracován navíc stadion.[29][30]

Po oznámení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125 000 občanů.[31] Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce,[32] Petržalka[28] a také samospráva hlavního města.[33] Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.[34]

Nárůst počtu obyvatel

editovat

V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.[p 2] Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovci a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovců,[35] v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12 500 lidí.[35]

Památky

editovat

Národní kulturní památky

editovat
 
Kostel svatého Mikuláše

V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:[36]

  • Kostel svatého Mikuláše: Pozdně barokní kostel byl dokončen v roce 1765.[p 3] Existují dvě různá vysvětlení jeho vzniku, podle první jej postavili samotní vesničané, podle další jej vystavěl hrabě Mikuláš Eszterházy z rodu Esterházy na podnět hraběte Zichyho. V roce 1884 ke kostelu přistavěli věž,[37] kterou ale na konci druhé světové války zničila ustupující německá armáda. V letech 1970–1972 probíhala rekonstrukce kostela,[37] při které byla také znovu vybudována věž a byly do ní umístěny dva zvony. V roce 1992 byl v blízkosti kostela vybudován památník občanům padlým v první a druhé světové válce. Objekt je nyní ve vlastnictví církve.[37][36]
  • Bažantnice: Byla vybudována v 18. století[36] a lovil v ní například Josef II.[38] Má polygonální tvar[36] a její součástí je kamenný most s kamenným a cihlovým obloukem.[38]

Další pamětihodnosti

editovat

Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:[39]

  • Socha Piety: Nachází se na cestě mezi Jarovcemi a Rusovci. Podle lidové tradice stojí na místě bývalé šibenice.[40] Stylově jí lze zařadit k lidovému baroku.[40]
  • Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.[41]
  • Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.–16. století.[42] Dnes je překryta dlažbou.
  • Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.[43]

Galerie

editovat
  •  
    Jantárová ulice
  •  
    Mandlová ulice
  •  
    Mateřská škola
  •  
    Socha sv. Mikuláše
  •  
    Památník občanům padlým v obou světových válkách
  •  
    Bývalý hraniční přechod Jarovce-Kitsee

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Z celkového počtu 1.438 obyvatelů k nezjištěnému datu se k chorvatské národnosti přihlásilo 220 obyvatelů, tj. 15,3 procenta.[22]
  2. ↑ K 31. prosinci 2005 bylo evidováno 1227 obyvatel,[3] k 31. prosinci 2012 bylo evidováno 1677 obyvatel.[3]
  3. ↑ Podle některých zdrojů trvala výstavba dva roky (1764–1765),[36] podle jiných tři roky (1763–1765).[37]

Reference

editovat
  1. ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n História [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ a b Materská škola pri ZŠ s MŠ Trnková 1, Bratislava - Jarovce [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ a b c Základná škola [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ a b c TOLMÁČI, Ladislav; LAUKO, Viliam; GURŇÁK, Daniel; KRIŽAN, František. Geografická exkurzia – nástroj praktického vzdelávania (aplikácia na Slovensku) [online]. Iuventa, 2008 [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-28. (slovensky) 
  7. ↑ a b Mapa a doprava [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Jarovce chcú, aby sa NDS zdržala užívania diaľnice v jej katastri [online]. SME, 2011-05-25 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ a b Jarovce a Petržalka rozbehli petíciu proti hluku z diaľnice [online]. SME, 2012-06-25 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ a b Jarovčanov už roky otravuje hluk z diaľnice [online]. Bratislavské noviny, 2010-06-03 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  11. ↑ Diaľnica D2 v Bratislave nebude až po Jarovce spoplatnená [online]. SME, 2011-05-31 [cit. 2010-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ Od júna D2 od Bratislavy po Jarovce bez diaľničnej známky [online]. Pravda, 2011-06-01 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ a b Diaľnica D4 Jarovce – Ivanka, sever [online]. Město Bratislava, 2008-03-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-31. (slovensky) 
  14. ↑ a b c Stavba D4 Jarovce - Ivanka pri Dunaji má začať v roku 2014 [online]. SME, 2012-10-12 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. ↑ Začiatok stavby úsekov R7 a D4 sa odďaľuje [online]. Nový čas, 2012-12-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01. (slovensky) 
  16. ↑ Knižnica [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  17. ↑ TJ Jarovce [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  18. ↑ Chorus CANTILENA [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ a b Spolkový život v Jarovciach je bohatý [online]. Bratislavské noviny, 1999-03-25 [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  20. ↑ Starosta [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  21. ↑ a b V Jarovciach obhájil post starostu Škodler [online]. SME, 2010-11-28 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  22. ↑ a b c Statistický úřad SR [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. (slovensky) 
  23. ↑ a b c d e BEŇUŠKOVÁ, Zuzana. Chorváti na Slovensku [online]. Centrum pre tradičnú ľudovú kultúru [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  24. ↑ Klub mladých chorvátov (KMH) [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  25. ↑ O nás [online]. Chorvatský kulturní svaz na Slovensku [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky) 
  26. ↑ Bilaterálne vzťahy [online]. Chorvatské velvyslanectví na Slovensku [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-03. (slovensky) 
  27. ↑ a b KREMSKÝ, Peter. Metropolis pri Jarovciach budúci rok [online]. Trend, 2009-10-14 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  28. ↑ a b BRATISLAVA: Petržalka oficiálne odmietla megakasíno a Metropolis [online]. Aktuality.sk, 2010-03-09 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  29. ↑ a b Investor kasína Metropolis lobuje sľubom postaviť Bratislave športovú arénu [online]. Pravda, 2010-11-12 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  30. ↑ a b Metropolis sľubuje športovú halu [online]. Trend, 2010-12-02 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  31. ↑ TriGranit: odporcovia kasína zavádzajú [online]. Trend, 2010-09-08 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  32. ↑ Jarovce si chcú nechať vidiecky charakter obce [online]. Bratislavské noviny, 2010-02-26 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  33. ↑ ĎURKOVSKÝ, Andrej. Vyhlásenie primátora Bratislavy k projektu Metropolis [online]. Město Bratislava, 2010-03-02 [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky) 
  34. ↑ SUCHÝ, Daniel. Megakasíno nebude ani v Budapešti [online]. Trend, 2013-09-30 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  35. ↑ a b Do roku 2030 by Jarovce mali mať 12.500 obyvateľov [online]. SME, 2008-09-11 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  36. ↑ a b c d e Register NKP podľa krajov - Bratislavský kraj [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  37. ↑ a b c d Kostol Svätého Mikuláša [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  38. ↑ a b Evidenčný list pamätihodnosti mesta - kamenný most v bažantnici [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  39. ↑ Jarovce - nehnuteľné [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  40. ↑ a b Evidenčný list pamätihodnosti mesta - socha Piety [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  41. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - socha sv. Floriána [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  42. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - stredoveký karner [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  43. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - budova rímskokatolíckej fary [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

editovat
  • HRADSKÝ, Juraj; MALLINERITS, Jozef. Jarovce. Bratislava: PT Marenčin, 2008. 240 s. ISBN 978-80-89218-81-3. (slovensky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jarovce&oldid=24006139“