Měšice (Tábor)

část města Tábor

Měšice (německy Mieschitz) jsou část města Tábor, od kterého leží asi tři kilometry východně.

Měšice
Zámek Měšice
Zámek Měšice
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 759 (2021)[1]
Katastrální územíMěšice u Tábora (14,59 km²)
PSČ390 02
391 56
Počet domů527 (2011)[2]
Měšice
Měšice
Další údaje
Kód části obce93459
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.[3] Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.[zdroj?]

Rody a majitelé vsi Měšice

editovat
  • Zdislav z Měšic (1296–1352).
  • Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
  • Jan Sezema z Ústí Starší (1371–1418).
  • Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
  • Jan Sezema z Ústí Mladší (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
  • Město Tábor (1467–1545) a část vsi vrchnotensky až do roku 1850.
  • Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Údajný prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
  • Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem.
  • Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
  • Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
  • Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
  • František Ferdinand hrabě z Khünburka (1678–1680).
  • Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
  • Jan Josef Carretto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
  • Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
  • Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
  • Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
  • Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
  • Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
  • Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
  • Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
  • Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
  • Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
  • ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli sv. Anny zničil takřka do základů.
  • Jan Berwid-Buquoy (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.

V roce 1876 postihly Měšice dva velké požáry[4], nejdříve 17. dubna lehlo popelem 9 zemědělských usedlostí a několik chalup stejně jako stodoly velkostatku patřící baronu Nádhernému. Koncem srpna téhož roku pak vyhořely další tři čísla popisná.

Roku 1926 byl do Měšic přestěhován školní statek zemědělské školy v Táboře[5], pozemky v rozloze 210 ha pro školní statek byly nejdříve pronajaty od JUDr. Oskara Nádherného, vlastníka zámečku a přilehlých pozemků. V roce 1934 byly pozemky školou odkoupeny a postupně byly získávány další až do dnešní rozlohy 384 ha.

Ve stejném roce došlo k převodu části katastru u státní silnice č. 3 k Táboru.

Od roku 1946 se na území Měšic nachází letiště Čápův dvůr, jako letiště se však louky v okolí Čápova dvora používaly již v letech 1936–1939.[6]

Od roku 1959 se na území Měšic nachází stanice Hasičského záchranného sboru, kam se později přesunulo i stanoviště ZZS Jihočeského kraje.[7]

Přírodní poměry

editovat

Jižně od vesnice zasahuje do katastrálního území nepatrná část přírodní památky Luna.

Doprava

editovat

Vesnicí vede silnice II/3 a železniční trať Tábor – Horní Cerekev, na které se nachází zastávka Tábor-Měšice.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Zámek Měšice (Tábor).
 
Lípa v Měšicích
  • V roce 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil ve vsi renesanční tvrz. V roce 1699 přestavil Jan Josef Carretto hrabě z Millesima tvrz na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly celou řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství s barokním zámkem Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek dnešního majitele zámku v Táboře-Měšicích. Mezi lety 1877 a 1945 patřil zámek baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví ČSR. V roce 1997 získal barokní zámek do vlastnictví Jan Berwid-Buquoy jako zdevastovanou ruinu a začal s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí.
  • Před měšickým zámkem stojí památná Lípa v Měšicích.
  • Sýpka
  • Kaple svaté Anny, původní postavena roku 1784 a spravována obcí

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  4. Pamětní kniha obce Měšice. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  5. Školní statek. szestabor.cz [online]. VOŠ a SZeŠ Tábor [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  6. FREGIS. Táborský aeroklub slaví sedmdesátiny. Jaká je historie letectví v Táboře?. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  7. VÝBORNÁ, Eva. Na táborské stanici profesionálních hasičů slavnostně otevřeli nové výjezdové garáže. www.jcted.cz [online]. 2019-05-28 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005.
  • Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920.
  • Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006.
  • August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.

Externí odkazy

editovat