Měšice (Tábor)

Měšice
	Zámek Měšice
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Tábor
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°24′19″ s. š., 14°42′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 759 (2021)
Katastrální území	Měšice u Tábora (14,59 km²)
PSČ	390 02; 391 56
Počet domů	527 (2011)
	Měšice
Další údaje
Kód části obce	93459
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšice (německy Mieschitz) jsou část města Tábor, od kterého leží asi tři kilometry východně.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.^[3] Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.^[zdroj?]

Rody a majitelé vsi Měšice

Zdislav z Měšic (1296–1352).
Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
Jan Sezema z Ústí Starší (1371–1418).
Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
Jan Sezema z Ústí Mladší (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
Město Tábor (1467–1545) a část vsi vrchnotensky až do roku 1850.
Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Údajný prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem.
Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
František Ferdinand hrabě z Khünburka (1678–1680).
Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
Jan Josef Carretto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli sv. Anny zničil takřka do základů.
Jan Berwid-Buquoy (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.

V roce 1876 postihly Měšice dva velké požáry^[4], nejdříve 17. dubna lehlo popelem 9 zemědělských usedlostí a několik chalup stejně jako stodoly velkostatku patřící baronu Nádhernému. Koncem srpna téhož roku pak vyhořely další tři čísla popisná.

Roku 1926 byl do Měšic přestěhován školní statek zemědělské školy v Táboře^[5], pozemky v rozloze 210 ha pro školní statek byly nejdříve pronajaty od JUDr. Oskara Nádherného, vlastníka zámečku a přilehlých pozemků. V roce 1934 byly pozemky školou odkoupeny a postupně byly získávány další až do dnešní rozlohy 384 ha.

Ve stejném roce došlo k převodu části katastru u státní silnice č. 3 k Táboru.

Od roku 1946 se na území Měšic nachází letiště Čápův dvůr, jako letiště se však louky v okolí Čápova dvora používaly již v letech 1936–1939.^[6]

Od roku 1959 se na území Měšic nachází stanice Hasičského záchranného sboru, kam se později přesunulo i stanoviště ZZS Jihočeského kraje.^[7]

Přírodní poměry

Jižně od vesnice zasahuje do katastrálního území nepatrná část přírodní památky Luna.

Doprava

Vesnicí vede silnice II/3 a železniční trať Tábor – Horní Cerekev, na které se nachází zastávka Tábor-Měšice.

Pamětihodnosti

Lípa v Měšicích

V roce 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil ve vsi renesanční tvrz. V roce 1699 přestavil Jan Josef Carretto hrabě z Millesima tvrz na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly celou řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství s barokním zámkem Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek dnešního majitele zámku v Táboře-Měšicích. Mezi lety 1877 a 1945 patřil zámek baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví ČSR. V roce 1997 získal barokní zámek do vlastnictví Jan Berwid-Buquoy jako zdevastovanou ruinu a začal s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí.
Před měšickým zámkem stojí památná Lípa v Měšicích.
Sýpka
Kaple svaté Anny, původní postavena roku 1784 a spravována obcí

Galerie

Obytný blok na Chýnovské ulici
Zámek
Pomník obětem světových válek
Brána do školního statku u obvodové zdi zahrady zámku
Pohled na Měšice od kaple sv. Anny kolem roku 1970

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
↑ Pamětní kniha obce Měšice. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
↑ Školní statek. szestabor.cz [online]. VOŠ a SZeŠ Tábor [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
↑ FREGIS. Táborský aeroklub slaví sedmdesátiny. Jaká je historie letectví v Táboře?. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
↑ VÝBORNÁ, Eva. Na táborské stanici profesionálních hasičů slavnostně otevřeli nové výjezdové garáže. www.jcted.cz [online]. 2019-05-28 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.

Literatura

Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005.
Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920.
Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006.
August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Měšice na Wikimedia Commons

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[sldb2001-3] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.

[digi.ceskearchivy.cz-4] Pamětní kniha obce Měšice. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.

[szestabor.cz-5] Školní statek. szestabor.cz [online]. VOŠ a SZeŠ Tábor [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.

[FREGIS-6] FREGIS. Táborský aeroklub slaví sedmdesátiny. Jaká je historie letectví v Táboře?. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.

[Výborná,_2019-05-28-7] VÝBORNÁ, Eva. Na táborské stanici profesionálních hasičů slavnostně otevřeli nové výjezdové garáže. www.jcted.cz [online]. 2019-05-28 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]