Wikipedie

Wikipedista:MoraviaBot/Laboratoř

< Wikipedista:MoraviaBot
ikona
Tato stránka potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte.
Statutární město Olomouc
Horní náměstí s radnicí a Sloupem Nejsvětější trojice
Horní náměstí s radnicí a Sloupem Nejsvětější trojice
Znak statutárního města OlomoucVlajka statutárního města Olomouc
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
Základní informace
Počet obyvatel (1.4.2011 [1])
Rozloha103,36 km²
Nadmořská výška(střed města) 219 m n. m.
PSČ779 00 atd.
Počet ulic790
Počet částí obce26
Počet k. ú.26
Počet ZSJ82
Rozpočt. výdaje2077 [2] mil. Kč (2010)
Kontakt
Adresa magistrátuMagistrát města Olomouce
Horní náměstí 1
771 27 Olomouc
infocentrum@olomouc.eu
PrimátorMartin Novotný
Oficiální web: www.olomouc.eu
Další údaje
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Model centra Olomouce na Horním náměstí
Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu)

Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc, polsky Ołomuniec, německy Olmütz, latinsky Eburum nebo Olomucium) je univerzitní a statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje.

Rozkládá se v Hornomoravském úvalu v nivě řeky Moravy při soutoku s Bystřicí zleva ve východní části města a Mlýnským potokem zprava v jižní části města. Obklopená je úrodnou krajinou Hané. Charakter města je rovinatý, na západě a hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem, který tak uzavírá město do protáhlé sníženiny otevřené ve směru severozápad-jihovýchod. Střed města (49°35' severní šířky a 17°15' východní délky) je v nadmořské výšce 219 m n. m., jeho jižní část se velmi mírně snižuje do nadmořské výšky 208 m n. m., naopak severovýchodní část se zvyšuje až na nadmořskou výšku 420 m n. m.[3] Ve městě o rozloze 10 336 ha žije přes 100 tisíc obyvatel, jedná se o šesté největší město České republiky podle počtu obyvatel; její aglomerace dosahuje 115 tisíc obyvatel.[4]

Olomouc byla historicky vedle Brna politickým centrem Moravy, dodnes zde sídlí arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu stále centrem duchovní správy. V oblasti soudní moci je pak pro celou Moravu velmi důležitou institucí Vrchní soud v Olomouci a význam Olomouce jako vzdělanostního centra nakonec podtrhuje Univerzita Palackého i Vědecká knihovna. Pro svou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Oblíbený je také Podzimní festival duchovní hudby či Mezinárodní varhanní festival. Své fanoušky si již našly také mladší akce – květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.

V roce 2008 získalo město nové logo.[5]

Jméno

editovat

Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Obvykle se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc má zjevně souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale). Tato konstrukce ale nedává významový smysl.

Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -j, asimilovanou v -c a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc - Bolelútův majetek). Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.

Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.

Tradičním problémem je také rod názvu - ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku - Bystrc, Třebíč, Dobříš), v místním úzu ale převládá rod mužský a skloňování podle vzoru stroj, mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný. V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu.

V nespisovné řeči se také někdy užívá slangová varianta Olmík (mužského rodu), ta ale pochází až ze sklonku 20. století.

Historie

editovat
Související informace naleznete také na stránce Dějiny Olomouce.
 
"Židovská branka" - součást původního opevnění před jeho modernizací po válkách o rakouské dědictví

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

Olomouc ve světě i ve vesmíru [6]

editovat

Planetka ve vesmíru

editovat

Díky Dr. Petru Pravcovi se planetka s číslem 30564 v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nazývá Olomouc. Astronom ji objevil při pozorování z hvězdárny v Ondřejově.

Druh hemoglobinu

editovat

Naopak šéf hemato-onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Karel Indrák v roce 1986 zjistil, že jednu dědičnou chorobu krve způsobuje do té doby neznámý druh hemoglobinu a pojmenoval ho po svém rodném městě.

Nová látka

editovat

Když Miroslav Strnad z Univerzity Palackého společně s kolegou Jaroslavem Veselým hledali v rostlinách látku podporující jejich růst nalezli i derivát rostlinných hormonů cytokininů, který buněčné dělení naopak brzdí. Novou látku nazvali olomoucin, při testování pak zjistili, že má protinádorové účinky a není toxická. Jméno navrhl francouzský kolega Laurent Meijer.

Pojmenování částí měst

editovat

V německém Nördlingenu, jednom z osmi partnerských měst Olomouce, se můžete projít Olomouckou ulicí nebo obdivovat Olomouckou kašnu.

Navíc v příštích letech byl měla Olomouc zanechat stopu i ve městě Antony, nedaleko Paříže, kde vznikne Olomoucké náměstí. Chystá se tam výstavba nové čtvrti, jejíž centrální náměstí se bude jmenovat Place d´Olomouc.

Turistické ukazetele

editovat

V některých partnerských městech také upozorňují na Olomouc ukazatele, podle kterých lidé poznají, jak daleko se od města nacházejí. Nechybí například ve finském Tampere.

Počet obyvatel

editovat
  • 1237 - 16 300 obyvatel i s předměstími[7]
  • 1622 - na mor zemřelo 14 000 lidí[8] (neuvedeno zda jen v Olomouci)
  • 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
  • 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
  • 1715 - 1500 obyvatel (1713-1715 morová epidemie)[9]
  • polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
  • 1900 – 21 933 obyvatel (z toho asi: 15 000 Němců, 6 000 Čechů). (1676 Židů (7,7 %).) Navíc asi 4 000 vojáků.[10]
  • 1910 – 22 245 obyvatel (z toho: 2959 vojáků, 6746 Čechů civilistů, 12 156 Němců civilistů, 1633 Židů.) Podle vyznání: 20 061 katolíků, 423 evangelíků, 1679 izraelitů.[10]
  • začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
  • 1919 – 23 622 (z toho obyvatelé: 9772 Čechů, 8019 Němců, 1010 Židů). Včetně vojáků: 14454 Čechů, 8158 Němců.[10]
  • 1920 – 57 206 obyvatel (z toho téměř 40 000 Čechů)[10]
  • před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
  • 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
  • 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
  • červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
  • 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
  • 1947 – přes 58 000 obyvatel[11]
  • 1970 – 79 407 obyv.[12]
  • 1979 – 102 501 obyv.[13]
  • 1985 – 105 513 obyv.[14]
  • 1991 – 105 537 obyvatel
  • 1996 – 104 380 obyvatel
  • k 1. březnu 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)[15]
  • ke 31. prosinci 2002 – 101 624 obyv.
  • ke 31. prosinci 2003 – 101 268 obyv.
  • ke 31. březnu 2005 – 100 752 obyv.
  • k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců[16]
  • ke 31. prosinci 2007 – 100 373 obyv.[17]
  • k 7. lednu 2011 - 101 898 obyv. [1]
  • 2015 (prognóza) – 112 700 obyvatel[18]

Počet turistů:

  • 2005 - 111 700 turistů[19]
  • 2006 - 113 400 turistů[19]
  • 2007 - 121 000 turistů[20]

Starostové a primátoři

editovat
 
Insignie primátora Olomouce

Volby 2010

editovat

Výsledek říjnových voleb do zastupitelstva: zvítězila ČSSD, která tak získala 17 mandátů, dále pak ODS (14 mandátů), TOP 09 (6 mandátů), KSČM (5 mandátů) a KDU-ČSL (3 mandáty). Senátní volby v druhém kole vyhrál Martin Tesařík za ČSSD.

Přesto byla 19. října v 14:00 na radnici podepsána koaliční smlouva bez vítězné strany mezi ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jednou z hlavních změn je snížení počtu náměstků z dosavadních šesti na pět. Primátorem zůstává Martin Novotný; ODS s TOP 09 mají dva náměstky, KDU-ČSL jednoho.

Členění města

editovat

Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší.

Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí.[21] Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.

 
Katastrální území Olomouce
 
Mapa komisí městských částí
číslo MČ Název místní části KÚ číslo KMČ Název komise městských částí web
1. Bělidla Bělidla 24. Staré Hodolany-Bělidla oficiální stránky
3. Černovír Černovír 1. Černovír - Hradisko
2. Droždín Droždín 2. Droždín oficiální stránky
4. Hejčín Hejčín 3. Hejčín
5. Hodolany Hodolany 14. Nové Hodolany, 24. Staré Hodolany-Bělidla
6. Holice Holice u Olomouce 4. Holice
7. Chomoutov Chomoutov 5. Chomoutov
8. Chválkovice Chválkovice 6. Chválkovice
9. Klášterní Hradisko Klášterní Hradisko
10. Lazce Lazce 7. Lazce
11. Lošov Lošov 8. Lošov
12. Nedvězí u Olomouce Nedvězí u Olomouce 9. Nedvězí
13. Nemilany Nemilany 10. Nemilany
14. Neředín Neředín 12. Neředín oficiální stránky
15. Nová Ulice Nová Ulice 11. Tabulový Vrch, 13. Nová Ulice
16. Nové Sady (Olomouc) Nové Sady u Olomouce 15. Nové Sady
17. Nový Svět Nový Svět u Olomouce 16. Nový Svět
18. Olomouc-město Olomouc-město 17. Olomouc-střed, 18. Olomouc-západ
19. Pavlovičky Pavlovičky 19. Pavlovičky
20. Povel Povel 20. Povel oficiální stránky
21. Radíkov Radíkov u Olomouce 21. Radíkov
22. Řepčín Řepčín 22. Řepčín
23. Slavonín Slavonín 23. Slavonín
24. Svatý Kopeček Svatý Kopeček 25. Svatý Kopeček
25. Topolany Topolany u Olomouce 26. Topolany
26. Týneček Týneček 27. Týneček oficiální stránky
 
Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

Správní území

editovat
Související informace naleznete také na stránkách Okres Olomouc a Obvod obce s rozšířenou působností Olomouc.

Olomouc je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí.

Instituce sídlící v Olomouci

editovat
 
Olomoucká radnice s orlojem

Rozhlas

editovat

Kultura v Olomouci

editovat
 
Moravské divadlo

Divadla

editovat

Muzea

editovat
 
Vlastivědné muzeum
 
Arcidiecézní muzeum

Knihovny

editovat

Nakladatelství

editovat

Bývalá nakladatelství

editovat

Galerie

editovat
  • afas galerie
  • GALERIE PATRO
  • AbaKus-Art, internetová galerie
  • GALERIE 1499
  • GALERIE BOHÉMA
  • GALERIE CAESAR
  • GALERIE G
  • Galerie Hesperia
  • GALERIE INFORMAČNÍHO CENTRA UP
  • Galerie Kopeček, Olomouc - Svatý Kopeček
  • GALERIE LABYRINT
  • GALERIE MONA LISA
  • GALERIE PODKOVA
  • GALERIE RUBIKON
  • GALERIE SKÁCELÍK
  • GALERIE U MLOKA
  • UMĚLECKÉ CENTRUM Univerzity Palackého
  • GALERIE JOLA (Dolní náměstí Olomouc)

Výstavy

editovat

Kulturní akce

editovat

Školství

editovat

Vysoké školy

editovat
 
Informační centrum Univerzity Palackého známé jako Zbrojnice; původně tereziánská dělostřelecká zbrojnice postavená při modernizaci opevnění po válkách o rakouské dědictví na místě dřívejší Stavovské akademie
 
Koleje na Neředínském kampusu Univerzity Palackého - před Sametovou revolucí se jednalo o kasárna sovětské armády

Vyšší odborné školy

editovat
  • Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
  • Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
  • Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS

Střední školy

editovat

Gymnázia

editovat

Ostatní

editovat

Architektura Olomouce

editovat
Související informace naleznete také na stránkách Architektura Olomouce, Pevnost Olomouc a Seznam církevních staveb v Olomouci.
 
Románská okna ve Zdíkově paláci
 
Sloup Nejsvětější Trojice

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573/76). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.[24] Mezi národní kulturní památky patří Olomoucký hrad, klášter Hradisko, kostel svatého Mořice, sloup Nejsvětější Trojice a mariánský sloup se souborem barokních kašen a vila Primavesi.

Kašny

editovat
Podrobnější informace naleznete na stránce Kašny v Olomouci.
 
Caesarova kašna
 
Dóm sv. Václava

Vily

editovat

Parky v Olomouci

editovat
Podrobnější informace naleznete na stránce Olomoucké parky.
  • Čechovy sady
  • Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
  • Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů.[25][26]
  • botanické zahrady
  • Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

Podnebí

editovat

Průměrný roční úhrn srážek na území města je 600-1100 mm. Průměrné teploty v lednu dosahují hodnot od -1 do -4 °C, občas spadne teplota až k -15 °C. V červenci je průměrná teplota 15-20 °C, výjimkou však nejsou ani dny s teplotami okolo 30 °C.

Hospodářství

editovat
 
Objekt parní vodárny v Černovíře

Po zavraždění Václava III. nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.

Vodní hospodářství

editovat

Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.)[27].

 
Auto Technických služeb města na svoz tříděného odpadu (papír)

Energetika

editovat

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Odpadové hospodářství

editovat

Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.

  • rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů[28]
  • Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[29]
  • rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů[30]
  • 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[31]

Doprava

editovat
Související informace naleznete také na stránkách Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomouci.
 
Tramvaj Inekon Trio v Olomouci

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednímu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou. Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.

Sport

editovat

Kluby

editovat

Sportoviště

editovat
  • fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
  • fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
  • zimní stadion
  • plavecký stadion
  • lanové centrum
  • sportovní hala Univerzity Palackého
  • aqua centrum
  • atletický stadion (sokolský stadion)
  • baseballový stadión
  • golfové hřiště
  • Dům Armády Olomouc

Významné sportovní akce

editovat

Zdravotnictví

editovat

(stav r. 2002)[33]: počet lékařů: 1084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

Kriminalita

editovat

rok - počet trestných činů / objasněno:

  • 1996 - 6392 / 205
  • 1997 - 5946 / 2157
  • 1998 - 6320 / 2308
  • 1999 - 5883 / 2320
  • 2000 - 4999 / 2116
  • 2001 - 4239 / 2167

Prohlížení města online na internetu

editovat

Zhlédnout aktuální záběry z města můžete pomocí kamer umístěných na Horním i Dolním náměstí. Taktéž se můžete Olomouc navštívit virtuálně, přes virtuální procházku na webu www.tourism.olomouc.eu Skrz Virtual Olomouc uvidíte, jak vypadalo centrum města ke konci devadesátých let, navíc obsahuje informační texty k většině památkám i popisy ulic.

Osobnosti Olomouce

editovat

Partnerská města

editovat

Odkazy

editovat

Literatura

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b [1] Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „mvcr“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. ↑ Rozpočet statutárního města Olomouce - Rozpočet včetně příloh a investic na rok 2010 schválený ZMO 21. 12. 2009, upravený po RMO 9. 2. 2010
  3. ↑ Geografie
  4. ↑ Vyhláška č. 561/2006 Sb.
  5. ↑ Logo města
  6. ↑ Sedmička 11. 11. 2010
  7. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 28.
  8. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 29.
  9. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 9 a strana 30.
  10. ↑ a b c d Juryšek O. (2006) Dějiny Olomouce 1017-1920. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 208 pp. ISBN 80-7220-258-8.
  11. ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
  12. ↑ Tichák M. (2007) Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc, 190 pp., str. 7.
  13. ↑ Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
  14. ↑ (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
  15. ↑ předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
  16. ↑ http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
  17. ↑ Český statistický úřad
  18. ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
  19. ↑ a b 23. ledna 2008 - Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky - www.olomouc.cz
  20. ↑ Radniční listy. měsíčník občanů statitárního města Olomouce. 2008/7, strana 8.
  21. ↑ Statut a jednací řád KMČ (schválený RMO 23.1.2007)
  22. ↑ 25. dubna 2008 - Vznikající Středoevropské fórum skupuje v Olomouci pozemky - www.olomouc.cz
  23. ↑ 30. dubna 2008 - Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo - www.olomouc.cz
  24. ↑ Podle výnosu ministerstva kultury ze dne 21. prosince 1987, čj. 16 417/87-VI/1, jsou její hranice vymezeny ulicemi Studentskou, Dobrovského a Jiřího z Poděbrad, poté linií tereziánského opevnění, ulicí Aksamitovou, třídou Svobody a Legionářskou ulicí.
  25. ↑ článek
  26. ↑ (dokument Word 1,5 MB)
  27. ↑ http://www.smv.cz/show.asp?column=1 citováno 2. května 2008
  28. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  29. ↑ Popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic (duben 2007) - Radniční listy. strana 3.
  30. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  31. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  32. ↑ Sokolská župa Olomoucká - [2]
  33. ↑ Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Statutární město Olomouc
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc

Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kozlov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Město Libavá • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá

legenda: město, městys.
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje
Regiony soudržnosti


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:MoraviaBot/Laboratoř&oldid=24382536“