Systém APG vytvořila skupina autorů zvaná Angiosperm Phylogeny Group (odtud zkratka APG). Je moderním taxonomickým systémem založeným na molekulárněbiologických metodách na rozdíl od starších systémů, které byly založeny především na morfologii rostlin. Systém byl poprvé publikován v roce 1998 a byl vypracován na základě studie DNA tří genů – dvou genů z chloroplastů a jednoho genu kódujícího ribozom – a na následující kladistické analýze. Ačkoliv je založen pouze molekulárněbiologicky, k rozlišování hlavních skupin jsou i jiné důkazy (např. morfologie pylu potvrzuje odštěpení tzv. eudicots a zbytku dvouděložných).

Systém se zdá spíše kontroverzní kvůli rázným změnám na úrovni čeledí. Rozděluje množství dlouho uznávaných tradičních čeledí a mnohé jiné zase slučuje. Neobvyklé také je, že nepoužívá tradiční botanická jména u ranků vyšších než řád. Vyšší úrovně jsou definovány pouze pojmy „clade“ jako monocots, eudicots, rosids, asterids.

Systém byl v roce 2003 aktualizován pod názvem systém APG II. V roce 2009 byla provedena aktualizace pod názvem systém APG III a v roce 2016 byl vydán systém APG IV.[1]

Hlavními skupinami systému jsou následující klady:

ANGIOSPERMS:

Ilustrace v barvě Archivováno 22. 8. 2006 na Wayback Machine.

Systém APG rozeznává 462 čeledí a 40 řádů, viz seznam. Ne všechny řády a čeledi v systému mohly být dokonale zařazeny.

Poznámka: "+ ..." = alternativní samostatné čeledi, které mohou být (ale nemusí) odštěpeny od čeledi předcházející.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku APG system na anglické Wikipedii.

  1. THE ANGIOSPERM PHYLOGENY GROUP. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016-05-01, roč. 181, čís. 1, s. 1–20. Dostupné online [cit. 2016-10-15]. ISSN 1095-8339. DOI 10.1111/boj.12385. (anglicky) 
  • The Angiosperm Phylogeny Group. An ordinal classification for the families of flowering plants. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, roč. 85, s. 531–553. Dostupné online. DOI 10.2307/2992015. 

Externí odkazy

editovat