Hluchavkotvaré

řád dvouděložných kvetoucích rostlin
(přesměrováno z Lamiales)

Hluchavkotvaré (Lamiales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Pojetí řádu prošlo dosti bouřlivým vývojem, v současné taxonomii zahrnuje celkem 24 čeledí.

Jak číst taxoboxHluchavkotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Bromhead, 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zástupci řádu hluchavkotvaré jsou převážně byliny, méně dřeviny, často se vstřícnými listy. Květy jsou nejčastěji oboupohlavné a pětičetné. Charakteristickým znakem je dvoupyská, dvoustranně souměrná koruna s korunní trubkou. Je vyvinuta téměř u všech čeledí řádu mimo těch bazálních (olivovníkovité, Tetrachondraceae, Plocospermataceae). Tyčinek je 5 nebo je často jejich počet redukován na 4 až 2, a jsou přirostlé ke korunní trubce. Semeník je svrchní, srostlý nejčastěji ze 2 plodolistů.[1]

Taxonomie

editovat

Dnešní taxonomie chápe řád hluchavkotvaré široce a řadí do něj i čeledi a rody dříve řazené např. v CronquistověTachtadžjanově systému do řádů krtičníkotvaré (Scrophulariales), hvězdošotvaré (Callitrichales), olivovníkotvaré (Oleales) a jitrocelotvaré (Plantaginales).

Řád hluchavkotvaré je sesterskou skupinou řádu lilkotvaré (Solanales). Náleží do skupiny vyšších dvouděložných rostlin nazývané Asterids I.

S nástupem molekulárních metod bylo zjištěno, že mnohé čeledi jsou v klasickém pojetí parafyletické a došlo k velkým přesunům rodů mezi čeleděmi. Největší změny se týkají čeledí krtičníkovité (Scrophulariaceae), zárazovité (Orobanchaceae), sporýšovité (Verbenaceae), hluchavkovité (Lamiaceae) a jitrocelovité (Plantaginaceae). Také bylo ustaveno několik nových čeledí, jako puštičkovité (Linderniaceae), pavlovniovité (Paulowniaceae), pantoflíčkovité (Calceolariaceae) a Schlegeliaceae.

Čeleď jitrocelovité se stala velkou čeledí, neboť do ní bylo přesunuto přes 90 rodů z čeledi krtičníkovité. Dalších 48 povětšině poloparazitických rodů bylo z krtičníkovitých přesunuto do čeledi zárazovité a 8 rodů do čeledi Phrymaceae. Do zárazovitých byly také přesunuty rody Asepalum, CyclocheilonNesogenes z čeledi sporýšovité (Verbenaceae). Celkem 13 rodů bylo přeřazeno do nové čeledi puštičkovité (Linderniaceae) a 2 rody (CalceolariaJovellana) do čeledi pantoflíčkovité (Calceolariaceae). Několik rodů bylo také přesunuto do čeledi Stilbaceae. Do samostatné čeledi pavlovniovité byl z krtičníkovitých přesunut rod pavlovnie (Paulownia) a do čeledi Schlegeliaceae rod Schlegelia z čeledi trubačovité (Bignoniaceae) a rod Gibsoniothamnus z čeledi sporýšovité (Verbenaceae).

Čeleď komulovité (Buddlejaceae) byla zcela zrušena. Rody komule (Buddleja) a Androya byly přesunuty do čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae), rod Nuxia do Stilbaceae a rod Peltanthera do čeledi podpětovité (Gesneriaceae). Zbývající rody Emorya, Gomphostigma, Nicodemia byly sloučeny s rodem komule (Buddleja). Další zrušenou čeledí jsou kolíkovníkovité (Avicenniaceae), neboť rod kolíkovník (Avicennia) byl vřazen do čeledi paznehtníkovité (Acanthaceae).[2]

V systému APG IV, vydaném v roce 2016, byly dále vyčleněny 3 rody z čeledi Phrymaceae a zařazeny do nové čeledi mazusovité (Mazaceae).

Přehled čeledí

editovat

Reference

editovat
  1. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  2. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  3. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat