Seznam slovanských bohů

Předkřesťanstí Slované uctívali řadu božstev různého významu a funkce a příběhy o nich byly součástí slovanské mytologie, z větší části nedochované. V základě tato božstva lze dělit na doložená u Východoslovanů a na doložená u Polabských Slovanů a Pomořanů. Bohové připisovaní ostatním Slovanům zmiňovaní v převážně pozdních pramenech nejsou zpravidla považováni za autentické. Přesto lze však předpokládat, že některá božstva byla Slovanům společná, především se to týká Peruna a Velese, podle Zdeňka Váni také Svaroga a Dažboga – Svarožice.

Wolinský idol

První dvě části seznamu se věnují božstvům východních a severozápadních Slovanů zmiňovaných v písemných pramenech předcházejících christianizaci Slovanů či vzniklých těsně po ní, ta jsou v odborné literatuře zpravidla považována za autentická. Poslední část se věnuje božstvům z pramenů pozdních, folklóru, literární fikce, fals a dalším, o kterých se všeobecně nepředpokládá že byla Slovany ctěna.

Bohové východních Slovanů

Vladimírův panteon

Související informace naleznete také v článku Vladimírův panteon.

Vladimírův panteon je označení pro božstva, jejichž modly postavil kníže Vladimír I. v Kyjevě. Kyjevské idoly pohromadě představují jediný významný a ucelený záznam o slovanském polyteismu. Vztyčených idolů umístěných na návrší nad Kyjevem bylo celkem pět:

Vladimír uděluje nařízení pod modlou Peruna v Radziwillském letopisu z 15. století, ilustrace je představou neznámého křesťanského autora

1. Perun – hromovládce
2. Chors Dažbog – bůh slunce, Chors je pravděpodobně neslovanský přívlastek slunečního boha Dažboga
3. Mokoš – bohyně země a vláhy a úrody, slovanská forma Velké Matky
4. Stribog – zpravidla vykládaný jako bůh větru
5. Simargl – bůh nejasné funkce, zřejmě mytický pták Simurg z perské mytologie nebo dva bohové Sim a Rgl

• Veles – bůh skotu (bohatství), podsvětí a magie v panteonu chyběl, nacházel se v Kyjevě na jiném místě.

Pověst dávných let o nich referuje následovně:

Novgorodská figurka bývá vykládána jako možný idol Peruna

„

A postavil na návrší vně opevněného dvorce modly: Perunovi ze dřeva, hlavu jeho ze stříbra a vous ze zlata; také Chorsovi Dažbogovi, Stribogovi, Simarglovi a Mokoši.

“

Další bohové

Další bohové zmiňovaní ve východloslovanských písemných pramenech jsou tato:

• Diva – bohyně nejasné funkce
• Dyj – bůh nejasné funkce stožňovaný s indoevropským Djéusem a baltským Dēivasem
• Rod – bůh či démon osudu
• Rožanice – trojice bohyň osudu analogická s českými sudičkami
• Pereplut – bůh neznámé funkce
• Pohvizd – bůh nejasné funkce, někdy vykládaný jako bůh větru
• Trojan – bůh nejasného významu, může se jednat o obdobu pomořanského Triglava, případně o zbožštěného římského císaře Trajána.

Bohové jižních Slovanů

.

Hora Prenj v Bosně a Hercegovině

Na Balkáně je možné slovanské bohy dovodit jen z toponym (etymologie) a osobních jmen. V názvech míst se ozývají jména bohů (např. v horách Pirin, Prenj^[zdroj?], ve městě Veles atd.) známých z východoslovanských pramenů, ale také Svarog zmíněný byzantským kronikářem Janem Malalnou, který u východních Slovanů chybí.^[zdroj?] Obecně^[kdo?] se soudí, že jeho kult byl starší a známý všem Slovanům, ale na východě ustoupil mocnějším bohům mladší generace jako byl Perun a jeho kult zcela vymizel.^[zdroj?]

• Svarog – nebeský bůh řemesel, snad otec Svarožice
• Perun – hromovládce
• Perperuna – dešťový rituál na Balkáně, někdy chápaný jako bohyně deště a partnerka Peruna
• Veles – bůh podsvětí a magie
• Dažbog – bůh slunce
• Trojan – bůh nejasného významu, zbožštěný císař Traján?
• German – kultovní figura v jihoslovanském folklóru

Polabští a pomořanští bohové

Rekonstrukce slovanského chrámu v Groß Raden

Poláškův Radegast v Beskydech inspirovaný Prillwitzskými idoly

U kmenů Polabských Slovanů (Obodritů, Luticů) a Pomořanů se předpokládá, že původní božstva přestala být spojována se svou funkcí a na místo toho se stala božstvy kmenovými a lokálními. Tomu je přizpůsoben i jejich krátký popisek.

• Černoboh – bůh ztotožňovaný s Černohlavem
• Černohlav – bůh Ránů v Jasmundu na Rujáně
• Jarovít – bůh Pomořanů ve Wolgastu a kmenem Břežanů v Havelbergu
• Podaga – Vagrové v Plönu
• Prove – Vagrové ve Starigradu
• Pizamar – Ránové v Jasmundu
• Porenut – Ránové v Korenici
• Porevít – Ránové v Korenici
• Rujevít – Ránové v Korenici
• Pripegala – bůh Luticů
• Svarožic – Rataři ctěný v Riedigostu
  • Radegast – jméno boha Ratarů v Retře zmiňované v pozdějších pramenech s nejasným vztahem k Svarožicovi, může být totožný se Svarožicem
• Svantovít – bůh Ránů ctěný v Arkoně
• Triglav – Pomořané ve Štětíně a Wolinu, obdobný trojhlavý idol byl u Stodoranů v Breně
• Turupit – bůh ctěný Rány v Korenici, pravděpodobně Porenut
• Živa – bohyně

Kromě toho jsou bez uvedení jména uváděny také dvě bohyně zobrazované na praporcích kmene Luticů a nejvyšší nebeský bůh vládnoucí ostatním.

Hypotetičtí a fiktivní bohové

Kromě výše uvedených božstev východních a severozápadních Slovanů zmiňovaných v dobových písemných pramenech se objevuje řada postav, které jsou někdy také považovány za slovanská božstva. Jedná se především o bohy zmiňované v pozdních kronikách a jejich fakt, že byly skutečně Slovany ctěni, je zpravidla zpochybňován. Autenticita však bývá někdy odmítána i u některých výše uvedených božstev.

Jedná se například o antická božstva jejichž kult byl Slovanům připisován. Dále se jedná především o folklórní postavy, omyly autorů či čistou literární fikci. Zvláštním případem jsou pak falsa.

Pozdní prameny a folklór

Úcta Slovanů se vázala i k některým přírodním objektům, například k dubům.

Řada postav považovaných za božstva se vyskytuje ve slovanské lidové kultuře. Jedná se především o kultovní figury objevující se při svátcích a personifikované svátky samotné.

• Jarilo – kultovní figura ve východoslovanském folklóru
• Kupalo – personifikovaný svátek letního slunovratu
• Vesna – personifikace jara
• Kostroma – kultovní figura ve východoslovanském folklóru podobná Moraně
• Kresnik – ve slovinském folklóru postava spojená se sluncem a ohněm
• Kurent – ve slovinském folklóru postava spojená s vínem
• Morana – kultovní figura a personifikace smrti v západoslovanském folklóru
• Zelený Juraj – kultovní figura ve slovinském folklóru
• Zora – personifikace Jitřenky
• Kračun – personifikace zimního slunovratu
• Ovseň – personifikovaný zvyk obsypávání zrním při zimním slunovratu

Polsko

Řada božstev je zmiňována v polských kronikách Jana Długosze, Matěje z Miechova a Matěje Stryjkowského z 15. a 16. století. V 19. století byly zprávy o těchto božstvech považovány za pravdivé, ve 20. století Lubor Niederle spekuloval o jejich existenci v polské lidové tradici, ale Aleksander Brückner je zcela odmítl. Některá božstva v těchto textech však skutečně mohou pocházet z polské archaické či alespoň lidové tradice.

Jména božstev jsou uvedená v podobě a s případným římským protějškem uvedeným v první zmínce o nich.

• Dzewana (Diana)
• Dzidzileya (Venuše)
• Jessa (Jupiter)
• Lada (Mars)
• Lel a Polel (Kastor a Pollux)
• Marzana (Ceres)
• Nyja (Pluto)
• Pogoda
• Pochvist
• Żywie

Polabští Slované a Pomořané

Romantická představa pohanských obřadů slovanských Ránů

V pramenech o severozápadních Slovanech je zmiňovaná také celá řada božstev antických, v případě díla Orderica Vitala také severských. Objevují se v nich také božstva vzniklá nepochopením místních a vlastních jmen (Pitro, s. 146-148, Váňa, s. 98-99).

• Hennil – zbožštělá hůl zmiňovaná Dětmarem
• Goderac – božstvo zmiňované Arnoldem z Lübecku v souvislosti se zvěřínským biskupem, pravděpodobně zkomolenina místního jména
• Julius – bůh údajně ctěný ve Wolinu, jenž zde měl uloženo posvátné kopí, pravděpodobně odvozeno od jména města

Dvě božstva jsou také zmiňovaná 2. ebsdorfskou legendou z 14. století a měla být, vedle Radegasta, ctěna po smrti Karla Velikého odpadlými křesťany.

• Vittelube – pravděpodobně osobní jméno Vitoljub nebo Vitold
• Hammon Suentebeck – pravděpodobně Amon, svatý býk

Zvlášť pak stojí hypotetický Bělboh chápáný jako protipól Černoboha.

Čechy

Areál muzea v přírodě na Pohansku u Břeclavi s rekonstrukcí kultovního místa

• Zelu – bohyně zmiňovaná Neplachovou kronikou z roku 1360

Několik božstev uvádí ve své Kronice české z roku 1630 Václav Hájek z Libočan:

• Klimba
• Krasatina
• Krosina

Další božstva uvádí pokračovatelé Hájkovi jako Pavel Stránský, Jan Středovský a Juraj Papánek, ve většině případů se jedná o bohy inspirované antickými:

• Hladolet – ve staré češtině označení pro planetu Saturn
• Chasoň – Apollón
• Krasopaní – ve staré češtině označení pro planetu Venuši
• Ladoň
• Ninva
• Nočena
• Zeloň – Merkur
• Živěna – snad polabská Živa

Celou řadu uměle vytvořených božstev obsahují glosy falšované Václavem Hankou v staročeském slovníku Mater Verborum. Jedná se o následující božstva.

• Porvata (Proserpina)
• Příje (Venuše)
• Letnicě (Latona)
• Chliba (Salacia)
• Svoba
• Svor
• Sytivrat, Sitivrat či Žitivrat
• Svračec
• Zcuor či Ztuor
• Krt
• Jarobud
• Jasni (Isis)

Lužice

Související informace naleznete také v článku Lužickosrbská mytologie.

Literární fikcí jsou také božstva připisovaná raně novověkými kronikáři Lužickým Srbům:

• Cica – bohyně zmiňovaná v 17. století, snad germánská Zisa
• Flins – bůh zmiňovaný v roce 1492
• Jutrobog – bůh zmiňovaný v roce 1590
• Krodo – bůh původně připisovaný Germánům

a další z knihy Grundtræk til En Nord-Slavisk og Vendisk Gudelære dánského spisovatele Bernharda Severina Ingemanna z roku 1824:

• Berstuk
• Karewit
• Marowit
• Siebog
• Zislbog
• Zirnitra

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam slovanských bohů na Wikimedia Commons