Jan Długosz
Jan Długosz (1415 Brzeźnica u Radomska – 18. května 1480 Krakov), také známý jako Joannes, Ioannes nebo Johannes Longinus či Dlugossius byl polský letopisec, diplomat, voják a tajemník biskupa Zbygniewa Cardinala Oleśnického z Krakova. Nejvíce se proslavil svým dílem Annales seu cronici incliti regni Poloniae zahrnujícím události v jihovýchodní, ale také v západní Evropě, od roku 965 do roku 1480, roku jeho skonu. Jeho práce vyšla tiskem poprvé v rozmezí let 1701–1703. Pokaždé, když se v ní zmiňuje o sobě, popisuje sám sebe ve třetí osobě. Používal Wienawský erb. Jeho otcem byl Jan Długosz z Niedzielska, který se vyznamenal v bitvě u Grunwaldu.
| Jan Długosz | |
|---|---|
 Portrét Jana Długosze (Walery Eljasz-Radzikowski, 1889) | |
| Narození | 1. prosince 1415 Nowa Brzeźnica |
| Úmrtí | 19. května 1480 (ve věku 64 let) Krakov |
| Místo pohřbení | Krypta zasloužilých na Skalce |
| Povolání | diplomat, voják, historik, katolický kněz, geograf, heraldik a katolický biskup |
| Alma mater | Jagellonská univerzita |
| Témata | dějiny |
| Významná díla | Annals or Chronicles of the Famous Kingdom of Poland Banderia Prutenorum Insignia seu Clenodia Regis et Regni Poloniae |
| Rodiče | Jan Długosz z Niedzielska |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatZpočátku se od roku 1421 učil ve farní škole v městě Nowy Korczyn, kde byl jeho otec starostou. V letech 1428 až 1431 studoval na Jagellonské univerzitě v Krakově. Roku 1434 byl svým strýcem, Bartolomějem Długoszem, prvním kłobuckým farářem, dosazen za jeho nástupce na farním kostele sv. Martina v Kłobucku. Tuto funkci zastával až do roku 1452 a v této době se také zasloužil v Kłobucku o založení kapitulního kláštera. Mezitím byl povolán jako člen kapituly k biskupovi Zbigniewu Oleśnickému do Krakova, aby zde zastával až do roku 1455 funkci jeho tajemníka. Roku 1437 se stal krakovským kanovníkem.[zdroj?]
Během vlády krále Kazimíra IV. byl pověřován diplomatickými úkoly. Králem Kazimírem IV. Jagellonským byl například vyslán na diplomatické mise k císařskému a papežskému soudu a zapojil se také do vyjednávání mezi polským králem a Řádem německých rytířů během třináctileté války a následně i do mírových jednání po jejím skončení. Podílel se tak význačnou měrou na dojednání tzv. druhého Toruňského míru.[zdroj?]
Roku 1450 byl vyslán královnou Sofií Holštýnskou a králem Kazimírem k vedení mírových rozhovorů mezi Jánosem Hunyadym a českým šlechticem Janem Jiskrou z Brandýsa. Po šesti dnech jednání se mu podařilo oba přimět k podepsání příměří.[zdroj?]
V roce 1455 zažil v Krakově obrovský požár, který zničil hrad a většinu města. Jeho dům však zůstal ušetřen.[zdroj?]
V roce 1461 byl členem polské delegace, která se v Bytomi setkala s posly Jiřího z Poděbrad. Po šesti dnech rozhovorů pak byla uzavřena mezi skupinami aliance. Roku 1466 byl vyslán k papežskému nunciovi do Vratislavi, aby se pokusil získat záruky, že nunciův názor při jednáních o míru mezi Polskem a Řádem německých rytířů nebude zkreslen ve prospěch teutonského řádu. Při jednáních byl úspěšný a rok nato byl pověřen výchovou královských synů.[zdroj?]
Odmítl nabídku na obsazení arcibiskupství v Praze, ale krátce před svou smrtí byl zvolen arcibiskupem ve Lvově. Je pochován v kryptě Kostela sv. Archanděla Michaela a sv. Stanislava na Skałce v Krakově.[zdroj?]
Byl účasten 22. srpna na korunovaci Vladislava II. Jagelonského ve svatovítské katedrále v Praze.[1]
Dílo
editovat
Długosz je autorem latinsky psané dvanáctidílné kroniky Annales seu Cronicae incliti Regni Poloniae, která vznikla v rozmezí let 1455 až 1480.
Jeho „Banderia Prutenorum“ tvoří hlavní dobový pramen k událostem týkajícím se bitvy u Grunwaldu.
- Annales seu cronicae incliti Regni Poloniae („Letopisy nebo kroniky proslulého Polského království“); (Roczniki, czyli kroniki slawnego Krolestwa Polskiego) – polský překlad kroniky, která původně obsahovala 12 knih zabývajících se historií Polska od legendárních dob až po rok 1480. Dvousvazkový výtisk této kroniky byl vydán v letech 1701 až 1703. V současnosti (1961–2006) dochází k jejich dalšímu vydání.
- Liber beneficiorum dioecesis Cracoviensis (1470–1480) opis beneficií katolické církve v Malopolsku – soupis hodnoty majetků a příjmů z jednotlivých farních okrsků, který dovoloval vedení daní přes krakovského biskupa.
- Banderia Prutenorum (1448) s iluminacemi Stanislawa Durinka – popis křižáckých praporů dobytých v bitvě u Grunwaldu.
- Insignia seu clenodia incliti Regni Poloniae (po roce 1462) – popisy a zobrazení polských erbů.
- Vitae episcoporum Poloniae – soupis polských biskupů: krakovských, płockých, włocłavských, vratislavských, poznaňských a arcibiskupů hnězdenských
- Articuli de incorporatione Masoviae (1462) – traktát zdůvodňující práva krále Kazimíra Jagellonského na přičlenění Mazovska.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ČORNEJ, Petr. Český stát v době jagellonské. Praha: Paseka, 2012. 232 s. ISBN 978-80-7432-225-9. Kapitola Od války k míru, s. 11.
Související články
editovat- Gallus Anonymus, anonymní autor latinské kroniky polských knížat z 12. století
- Wincenty Kadłubek († 1233; jeho kroniky Jan Długosz znal, obsahovaly ovšem mnoho pověstí a bájí)
- Janko z Czarnkowa (1320–1387), polský diplomat a kronikář
- Marcin Kromer (1512–1587), polský biskup, kartograf, diplomat a historik
- Jan Chryzostom Pasek (1636–1701), autor pamětí, které jsou cenným zdrojem při výzkumu polské historie
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Długosz na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Długosz
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Podrobný životopis (polsky)
| latinský arcibiskup lvovský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Grzegorz z Sanoka |
1480 Jan Długosz |
Nástupce: Jan Strzelecki |
