Pověst dávných let
Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временних літ, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́х лет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je jedna z nejstarších památek staroruského písemnictví.[1]
| Pověst dávných let | |
|---|---|
 14. strana Radzivilské kroniky | |
| Autor | Něstor |
| Původní název | Повѣсть врємѧнныхъ лѣтъ |
| Země | Kyjevská Rus |
| Jazyk | staroruština |
| Žánr | historická fikce a letopisy |
| Datum vydání | 12. století |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedná se o kroniku Kyjevské Rusi od poloviny 9. po začátek 12. století, kdy se předpokládá, že byla na základě starších textů v Kyjevě sepsána, dle tradice mnichem Nestorem. Je považována za nejdůležitější pramen k raným dějinám východních Slovanů.
Vznik a autoři knihy
editovatPověst dávných let je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika). Tento kyjevskoruský letopis vznikl nejspíše na počátku 12. století v Kyjevě a za autora je označován mnich Nestor. Existují ještě dvě pozdější redakce od mnicha Silvestra a od anonymního autora. Nejstarší dochované rukopisy pocházejí až ze 14. století.
Obsah
editovatToto dílo se zabývá vznikem ruské země. Autor si kladl za cíl prozkoumat dějiny dávných slovanských národů, ukázat, že mají odedávna společný osud a historické místo mezi národy světa.[1] V Pověsti dávných let se poprvé v literatuře staré Rusi mluví o vzniku státu na základě společenské smlouvy mezi lidem a knížaty, jež národ pověřil, aby vládli a spravovali ruskou zemi.[2]
Rozsah popisovaných dějin jde od biblických dob až do roku 1117 (ve 3. redakci). Datovaná část dějin Kyjevské Rusi začíná rokem 852, začátkem samostatné vlády byzantského císaře Michaela III. Důležité je zejména popsání příchodu Rurikovy varjažské družiny a vznik ruského státu. Na základě této informace vznikla původní normanská teorie.
Česká vydání
editovatPoetický, ovšem již zastaralý český převod Karla Jaromíra Erbena z roku 1867 nedávno nahradil nový překlad slavisty Michala Téry.
- Nestor. Nestorův letopis ruský. Příprava vydání a překlad Karel Jaromír Erben. Praha: Řivnáč, 1867. Dostupné online.
- Vyprávění o minulých letech aneb Nestorův letopis ruský. Nejstarší staroruská kronika, překlad, úvodní studie a komentáře Michal Téra, nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2014 (edice Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu, sv. 28).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Ščipanov 1976, s. 123.
- ↑ Ščipanov 1976, s. 127.
Literatura
editovat- ŠČIPANOV, I. J., 1976. Filosofické myšlení v Rusku v IX. až XVII. století. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 122–134.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pověst dávných let na Wikimedia Commons - Ipatěvský spis ve staroruské transkripci
- Ipatěvský spis v originálním jazyku se synchronním překladem
- Text pověsti v překladu D. S. Lichačova (rusky)
- Kompilace několik spisů, vytvořená Donaldem Ostrovským
- Skeny a dešifrace radivilovského spisu
- O. V. Tvorogov, Pověst dávných let: publikace Institutu ruské literatury (Puškinský dům)
- M. D. Priselkov. Dějiny ruského letopisectví XI.—XV. stol., 1996
- (rusky) Akad. A. A. Šachmatov. Повесть временных лет и ее источники (Pověst dávných let a její prameny).
