Pověst dávných let

Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временних літ, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́х лет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je jedna z nejstarších památek staroruského písemnictví.[1]

Pověst dávných let
14. strana Radzivilské kroniky
14. strana Radzivilské kroniky
AutorNěstor
Původní názevПовѣсть врємѧнныхъ лѣтъ
ZeměKyjevská Rus
Jazykstaroruština
Žánrhistorická fikce a letopisy
Datum vydání12. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o kroniku Kyjevské Rusi od poloviny 9. po začátek 12. století, kdy se předpokládá, že byla na základě starších textů v Kyjevě sepsána, dle tradice mnichem Nestorem. Je považována za nejdůležitější pramen k raným dějinám východních Slovanů.

Vznik a autoři knihy

editovat

Pověst dávných let je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika). Tento kyjevskoruský letopis vznikl nejspíše na počátku 12. století v Kyjevě a za autora je označován mnich Nestor. Existují ještě dvě pozdější redakce od mnicha Silvestra a od anonymního autora. Nejstarší dochované rukopisy pocházejí až ze 14. století.

Toto dílo se zabývá vznikem ruské země. Autor si kladl za cíl prozkoumat dějiny dávných slovanských národů, ukázat, že mají odedávna společný osud a historické místo mezi národy světa.[1] V Pověsti dávných let se poprvé v literatuře staré Rusi mluví o vzniku státu na základě společenské smlouvy mezi lidem a knížaty, jež národ pověřil, aby vládli a spravovali ruskou zemi.[2]

Rozsah popisovaných dějin jde od biblických dob až do roku 1117 (ve 3. redakci). Datovaná část dějin Kyjevské Rusi začíná rokem 852, začátkem samostatné vlády byzantského císaře Michaela III. Důležité je zejména popsání příchodu Rurikovy varjažské družiny a vznik ruského státu. Na základě této informace vznikla původní normanská teorie.

Česká vydání

editovat

Poetický, ovšem již zastaralý český převod Karla Jaromíra Erbena z roku 1867 nedávno nahradil nový překlad slavisty Michala Téry.

  • Nestor. Nestorův letopis ruský. Příprava vydání a překlad Karel Jaromír Erben. Praha: Řivnáč, 1867. Dostupné online. 
  • Vyprávění o minulých letech aneb Nestorův letopis ruský. Nejstarší staroruská kronika, překlad, úvodní studie a komentáře Michal Téra, nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2014 (edice Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu, sv. 28).

Reference

editovat
  1. a b Ščipanov 1976, s. 123.
  2. Ščipanov 1976, s. 127.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat