Seznam sídelních kanovníků litoměřické kapituly

seznam na projektech Wikimedia

Toto je seznam sídelních kanovníků litoměřické kapituly:

Od vzniku biskupství v Litoměřicích v roce 1655 (zemřelí sídelní kanovníci)

editovat
konec kanonikátu jméno kanovníka funkce a další údaje narozen
1676 Daniel Franciscus Jaret od roku 1647 byl děkanem litoměřického kostela Všech svatých, od roku 1655 držel kanovník královský
1676 Tobiáš Březina (Brzezina) děkan kapituly od roku 1656, oficiál a první generální vikář litoměřické diecéze
1680 Egidius Robin kanovník od roku 1662, děkan kapituly v letech 1676-1680
1680 rezignoval Ondřej Xaver Fromm kanovník od 1671, generální vikář, vstoupil do řádu Premonstrátů na Strahově * 1621 Wusterhausen
1684, 9. ledna Samuel Sever kanovník od roku 1681 (72 roků života)
1688, 3. července Matěj Reichal (70 roků života)
1693, 11. dubna Karel Vilém Šimeček z Cejnova fundátor a první držitel ceinoviánského kanonikátu od roku 1667, kanovník senior (67 roků života)
1694 Václav Vojtěch Červenka z Věžňova kanovník od roku 1689, spisovatel český * 1636 Turnov
1695, 15. března Msgre. ThDr. Michael Ernst Beer kanovník od roku 1676, děkan kapituly, generální vikář, apoštolský protonotář * 1640 Děčín
1704 rezignoval ThDr. Matěj Fischer kanovník od roku 1696, hrabě Palatinu, stal se kapitulním děkanem u Všech Svatých v Praze
1714, 14. března Heřman Frey kanovník od roku 1705 (50 roků života)
1714, 2. prosince Tobiáš Hübner kanovník od roku 1694, kanovník senior, generální vikář (67 roků života)
1716, 21. dubna Karel Kawika z Bürschenthalu kanovník od roku 1695 (58 roků života)
1717 rezignoval Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic kanovník od roku 1715, stal se metropolitním kanovníkem v Praze * 1677
1719, 13. září Václav Stanislav Maria Kratochvíl kanovník od roku 1684, děkan kapituly do roku 1719 (76 roků života)
1720, 22. února Petr Piolay kanovník od roku 1717
1723 rezignoval Jan Matěj Hollan kanovník senior od roku 1716, stal se metropolitním kanovníkem v Praze * 1672
1724 Josef Kastajoli kanovník od roku 1721
1726, 3. srpna Bernart Vilém svobodný pán z Říčan kanovník od roku 1718 * kolem 1678
1732, 22. února Gottfried Hoffer z Lobenštejnu kanovník od roku 1715, generální vikář v letech 1715-1720; děkanem kapituly v letech 1722-1732 * 1665
1740, 29. května Kryštof Weiss apoštolský notář, kanovník od roku 1627
1741, 11. května Kryštof Fiedler kanovník od roku 1725 (50 roků života)
1742, 11. května Jan Vogel apoštolský notář, kanovník od roku 1725 (64 roků života)
1744, 14. ledna Bedřich (Friedrich Ignaz) Reintsch generální vikář, zřídil v roce 1738 první litoměřický kněžský seminář, kanovník od roku 1721, děkan kapituly * Šluknov
1754, 24. listopadu Josef Klaus děkan v Teplicích, kanovník * 16. listopadu 1690 Teplice
1746 Ondřej Duckdalff kanovník od roku 1717, kanovník senior
1748, 7. října František Engellmann kanovník od roku 1742
1752 vypovězen Johan Wilhelm von Horst-Wilbrinck kanovník königseggiánský II. v letech 1734-1747; 1748 odhalen jako pruský špión a vypovězen z císařských zemí
1753, 2. února Bernard Fischer generální vikář, kanovník od roku 1741 (50 roků života)
1762, 20. dubna Jan Václav Regner z Kličína generální vikář, děkan kapituly, kanovník od roku 1733 (71 roků života)
1765, 8. srpna Jan Jindřich Jaeger kanovník od roku 1753 (61 roků života)
1772 Jiří Jindřich Höffer de Lobenstein děkan kapituly do roku 1772
1775, 3. září Jan Ignác Jarschel generální vikář, děkan kapituly, kanovník od roku 1744
1777, 14. prosince Josef Huber kanovník od roku 1753 (62 roků života)
1777, 21. září Josef Bernard Hiserle z Chodova kanovník od roku 1740, kanovník senior (74 roků života)
1780 rezignoval Jan Křtitel Setti kanovník od roku 1778
1792, 27. září Vojtěch Schwab kanovník od roku 1766
1794, 26. května Vavřinec Slavík generální vikář, děkan kapituly, kanovník od roku 1763
1794, 5. prosince ThDr. Jan Textor kanovník senior, kanovník od roku 1749
1795 rezignoval Josef Wendal kanovník od roku 1777
1800, 6. července Bartoloměj Winkler ředitel konzistoře, kanovník od roku 1793
1800 rezignoval František Caroli kanovník od roku 1795, stal se metropolitním kanovníkem v Praze
1808, 29. března Václav Heller kanovník od roku 1778 (66 roků života)
1809, 28. července Ignác Schuster kanovník od roku 1800 (52 roků života)
1815 rezignoval († 1824) ThDr. Antonín Hirnle kanovník od roku 1795, stal se Arcibiskupským kancléřem v Praze
1816 rezignoval Josef František Hurdálek kanovníkem v letech 1794-1801, děkanem kapituly v letech 1801-1815, kdy se stal 9. litoměřickým biskupem * 6. listopadu 1747 Náchod
1820, 22. ledna František Piller kanovník od roku 1776, v letech 1815-1816 děkan kapituly (80 roků života)
1824, 26. října ThDr. Josef Grün ředitel konzistoře, kanovník senior * 1754
1827, 15. listopadu Jiří Reinholz kanovník od roku 1810 (63 roků života)
1828, 31. července Jan Tachezzi věrný přítel Jungmanův, od roku 1808 kanovník, od roku 1813 infulovaný kanovník senior * 1763 Praha
1832, 10. ledna ThDr. PhDr. František Xaver Faulhaber kanovník od roku 1816, děkan kapituly od roku 1822, generální vikář, kanovník u Všech Svatých v Praze, vychoval bohoslovců * 1760 Měcholupy
1832 rezignoval Msgre. ThDr. Augustin Bartoloměj Hille kanovník od roku 1828, stal se 11. litoměřickým biskupem * 2. prosince 1786, Velký Šenov
1834, 24. ledna František Partsch kanovník od roku 1826 * 1761 Litoměřice
1838, 21. května Anton Renner kanovník od roku 1817, kanovník senior * 5. ledna 1782 Police
1842, 15. srpna František Kochler kanovník od roku 1831 * 1777 Chomutov
1849, 29. prosince Josef Nečásek kanovník od roku 1834 * 1798 Vysoká
1852, 13. prosince František Schwarz kanovník od roku 1838 * 1813 Český Dub
1857, 23. března ThDr. Ignác Jaksch kanovník od roku 1835, místodržitelský rada, přítel kněží a bohoslovců * 1792 Wartenberk
1859, 15. prosince Msgre. Václav Kára kanovníkem královským od roku 1824, děkanem kapituly a generálním vikářem od roku 1825, ozdoba duchovenstva a české vlasti * 1782 Mladá Boleslav
1860, 15. dubna František Kaufold kanovník od roku 1853 * 1797 Planá
1862, 18. října Filip Degel kanovník od roku 1832, kanovník senior * 1782 Most
1862, 21. ledna Josef Pfeifer kanovník od roku 1842, děkan kapituly, generální vikář, vlastenecký, otcovský přítel kněží a bohoslovců * 9. února 1798 Mšeno
1864, 23. prosince Josef Lauermann kanovník od roku 1834 * 1791 Šenov
1875, 3. prosince Msgre. Josef Ackermann kanovník od roku 1850, děkan kapituly, papežský prelát, náležel mezi první zakladatele Matice české * 8. března 1803, Dobřany
1876, 1. června ThDr. Josef Ginzel kanovník od roku 1861, církevní historik a kanonista * 1. května 1804 Liberec
1877, 24. června Jan Křtitel Drbohlav kanovník od roku 1862, konzistorní kancléř, církevní hudebník a historik, sběratel náboženských písní * 1811 Týn-Rovensko
1877, 7. prosince ThDr. Jan Drasche kanovník od roku 1876, pohřben do kanovnické hrobky na litoměřickém hřbitově[p 1] * 1823 Lobendava
1879, 8. června ThDr. Alois Hille kanovník königseggiánský II. od roku 1863, v roce 1868 se stal prvním kanovníkem-penitenciářem podle ustanovení Tridenského koncilu[1], kapitulní vikář * 29. ledna 1812 Velký Šenov
1890, 23. května František Krajský kanovník od roku 1879 * 1821 Kovánice
1900, 26. prosince Msgre. František Demel kanovník od roku 1865, kanovník senior, papežský prelát, emeritní generální vikář, syn českého národa, rádce a přítel duchovenstva * 31. října 1823 Kololeč u Třebenic
1901, 18. května Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Řehák kanovník schleinitziánský od roku 1860, v roce 1868 se stal prvním kanovníkem-teologem podle ustanovení Tridentského koncilu[2]), děkan kapituly, apoštolský protonotář, senior diecéze, emeritní generální vikář * 8. května 1811 Mnichovo Hradiště
1901, 7. března Msgre. ThDr. Ferdinand Michl kanovník od roku 1879 * 10. března 1826 Hořenec
1903, 20. května Msgre. Josef Böhm kanovník od roku 1880, kanovník senior * 19. června 1827 Pavlovice
1904, 21. dubna Msgre. Josef Seifert kanovník od roku 1879, děkan od roku 1902, apoštolský protonotář, generální vikář * 4. prosince 1822 Most
1909, 16. září Msgre. Josef Štěrba kanovník cejnoviánský od roku 1890, papežský prelát, 1. probošt katedrální kapituly od roku 1907 a 53. probošt kapituly v celkovém pořadí; znovuobnovení funkce probošta. * 18. března 1841 Roudnice nad Labem
1912, 19. srpna Msgre. Václav Sitte kanovník od roku 1904 * 1849 Kunratice
1923, 3. září Msgre. Gustav Mattauch kanovník od roku 1902, probošt kapituly v letech 1909-1923, papežský prelát * 8. ledna 1846 Zákupy
1924, 7. listopadu † (Bohosudov) Msgre. Josef Funk kanovník od roku 1908, papežský prelát, kancléř * 27. prosince 1867 Vroutek
1926, 28. července (Česká Lípa) † Msgre. Raimund Fuchs kanovník od roku 1901, děkan kapituly, apoštolský protonotář * 11. ledna 1846 Česká Lípa
1929, 26. srpna Msgre. Antonín Čech kanovník od roku 1902, děkan kapituly, generální vikář, stal se 1. světícím biskupem litoměřické diecéze od roku 1923 * 2. února 1860 Libochovice
1930, 4. ledna Msgre. Josef Kovář (Kowař) kanovník hilleánský od roku 1902, probošt kapituly v letech 1923-1930, papežský prelát * 3. října 1850 Maršov u Mostu
1931 rezignoval Msgre. ThDr. Antonín Alois Weber kanovník königseggovský I. od 1. dubna 1930 do 22. října 1931, kdy se stal 16. litoměřickým biskupem * 24. října 1877 Vlčí Hora
1939, 18. února Msgre. Jaroslav Varhulík kanovník od roku 1930 * 24. srpna 1882 Poštovice
1939 rezignoval Msgre. ThDr. Adolf Šelbický kanovník od roku 1910, děkan kapituly v letech 1929-1939, poté byl nacisty přinucen rezignovat, apoštolský protonotář, generální vikář * 1869 Benešov, † 1959
1946, květen, odsunut do Německa Msgre. ThLic. Franz Xaver Reike kanovník königseggovský II. od 1. května 1914, probošt kapituly v letech 1939-1951, kanovník penitenciář, papežský prelát * 25. července 1871 Komořany,
27. května 1951, (Bamberg)
1946, květen, odsunut do Německa Msgre. Johann Otto kanovník cejnoviánský od 1. března 1940 * 4. května 1885 Rumburk,
1952, 1. června (Gmünd)
1946, květen, odsunut do Německa Msgre. ThDr. Georg Simeth kanovník hilleánský od 1. května 1935 * 25. října 1885 Heuhof,
1958, Německo
1946, květen, odsunut do Německa Msgre. ThDr. Franz Wagner děkan kapituly ustanovený od 3. května 1933, generální vikář v letech 1939-1943 * 21. listopadu 1888 Hora Svaté Kateřiny,
8. srpna 1969 Bamberg
1946, květen, odsunut do Německa ThDr. Josef Weißkopf kanovník královský od 7. září 1941 * 3. září 1891 Hrdlovka,[p 2]
1972, Německo
1946, květen, odsunut do Německa Msgre. ThDr. Georg Zischek kanovník königseggovský I. od 30. května 1933, po roce 1946 působil v Německu v diecézi Eischtätt * 16. února 1892,
14. září 1979
1953, 22. prosince Msgre. Antonín Výtvar kanovník schleinitziánský od 1. ledna 1934, papežský tajný komoří * 15. října 1881 Liberec
1955, 30. července Jan Vraštil rektor kněžského semináře, kanovník od roku 1954 * 8. května 1891 Železný Brod
1962, 16. ledna František Koucký kanovník od roku 1951 * 26. března 1881 Český Dub
1964, 14. srpna (Liberec) † Ignác Stodůlka kanovník od 22. února 1955 * 31. července 1903 Ořechov
1965, 10. ledna Msgre. Václav Slavík kanovník od roku 1955 * 7. září 1886 Liblice
1972, 18. listopadu Msgre. ThDr. Eduard Oliva kanovník od února 1951, probošt kapituly od 12. července 1951 do 18. listopadu 1972 * 19. července, 1905 Bern, Švýcarsko
1990, 21. srpna Václav Truxa OCr kanovník schleinitziánský od 3. října 1957 * 22. prosince 1919 Most
1996, 25. července Jaroslav Dostálek kanovník královský od 28. listopadu 1972 * 10. září 1909 Mnichovo Hradiště
1981, 14. ledna ThDr. Tomáš Holoubek kanovník königseggovský II. * 23. února 1920 Jílovice
2000, 19. září Mojmír Melan kanovník cejnoviánský od 30. srpna 1965 * 23. května 1922 Znojmo
1994, 9. července Josef Hendrich kanovník svatoštěpánský II. od 28. září 1972 * 21. srpna 1922 Rochov
2000, 15. července Msgre. Josef Helikar děkan kapituly * 17. března 1923 Solec
2000, 20. prosince RNDr. Jaroslav Macoun, CSc. kanovník od 6. listopadu 2000 * 17. července 1930 Osek u Sobotky
2004, 11. září MUDr. Ladislav Kubíček kanovník cejnoviánský od 6. listopadu 2000 * 3. ledna 1926 Rachiv
2007, 15. května Mons. ThLic. Václav Červinka kanovník hilleánský od 28. září 1972, probošt kapituly od 11. dubna 199531. srpna 1998 * 16. ledna 1922 Český Dub
2009, 31. března Jan Kozár kanovník königseggiánský II. od 11. dubna 1995 * 4. března 1933 Opatovice
2009, 22. prosince Mons. Milan Bezděk kanovník königseggiánský I. od března 1990, děkan kapituly od listopadu 2000-2009 * 25. března 1928 Brno
2013, 9. prosince Jan Nepomuk Jiřiště děkan kapituly od 12. února 2011 do 9. prosince 2013 * 6. února 1974 Turnov
2016, 8. července Stanislav Bečička kanovník königseggiánský I. od 24. října 2001 do 17. března 2010; následně se stal emeritním kanovníkem * 4. února 1926 Brno
2016, 3. listopadu Alexej Baláž kanovník svatoštěpánský I. od 11. dubna 1995 do 3. listopadu 2016 * 11. června 1943 Humenné
2021, 15. prosince František Opletal od 4. března 2010 emeritní kanovník schleinitziánský a penitenciář * 3. května 1930 Podomí

Poznámky

editovat
  1. Místo připomínající Jana (Johanna) Drasche se nachází na litoměřickém hřbitově vedle biskupské hrobky, náhrobní kámen je otočen ke zdi, takže je obtížné jej přečíst. Na protilehlé straně náhrobního kamene jsou jména dalších kanovníků.
  2. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02. 

Reference

editovat
  1. Tridentský koncil, ses. 24, cap. 8 de ref
  2. Tridentský koncil, ses. 5, cap. 1 de ref

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat