Vojtěch Schwab
Vojtěch Schwab, (1723–1724[p 1] – 27. září 1792, Litoměřice)[1] byl český římskokatolický duchovní, sídelní kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.
| Jeho kanovnická Milost Vojtěch Schwab | |
|---|---|
| Sídelní kanovník litoměřické kapituly | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Období služby | 1766–1792 |
| Znak | .svg) |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1723 nebo 1724 |
| Datum úmrtí | 27. září 1792 |
| Místo úmrtí | Litoměřice, Habsburská monarchie |
| Povolání | Římskokatolický duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVojtěch Schwab patřil mezi nejbližší spolupracovníky 6. litoměřického biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna, který ho roku 1766 instaloval kanovníkem litoměřické kapituly u sv. Štěpána.
Z mnoha úkolů mu připadla i práce v komisi při rušení jezuitského řádu v roce 1773. Dekret o zrušení jezuitského řádu došel na litoměřickou biskupskou konzistoř 20. října 1773. Dne 25. listopadu 1773 odjel s komisí v níž byl litoměřický krajský hejtman Wolfgang von Schönau a sekretář konzistoře K. Hartmann do liběšické jezuitské rezidence. Sekretář Hartmann přečetl zrušovací dekret v jehož důsledku muselo všech patnáct jezuitských kněží a osm laických bratří v čele s posledním superiorem K. Pieschingerem liběšickou rezidenci opustit. Po opuštění rezidence jezuity byl v Liběšicích rozchvácen i zdejší majetek, mezi nímž byla především neobyčejně cenná knihovna, v níž byla i celá řada starých rukopisů zabavených mezi nekatolíky. Rezidence i celé panství připadlo náboženskému a studijnímu fondu.[2]
Jako litoměřický kanovník zažil po smrti biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna příchod jeho nástupce Ferdinanda Kindermanna, který do Litoměřic přijel na biskupskou intronizaci 10. října 1790. S novým biskupem však Schwab spolupracoval jen krátce, protože v roce 1792 zemřel.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Matrika Z udává věk při úmrtí 68 let.
Reference
editovat- ↑ Matrika zemřelých, Litoměřice-dóm, 1784-1832, snímek 5
- ↑ MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 181-184.
Literatura
editovat- PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
