Komořany (Most)

část města Most, sestávající z katastrálních území Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan

Komořany (německy Kommern) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji, která se nacházela asi 5 km západně od starého města Mostu v nadmořské výšce 231 metrů. Její katastrální výměra činila 1130 ha. Obec byla zlikvidována v letech 1986–1987 a její katastr byl 1. ledna 1988 přičleněn k Mostu. Dnes jsou Komořany jednou z osmi místních částí statutárního města Mostu a skládají se ze čtyř základních sídelních jednotek: Dřínov, Ervěnice, Komořany u Mostu a Třebušice. Středem bývalé obce dnes prochází dopravní koridor – silnice I/13 z Mostu do Chomutova a železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov. Na území obce se rovněž nachází teplárna a elektrárna společnosti United Energy a závod Krušnohorské strojírny.

Komořany
Pohled na staré Komořany
Pohled na staré Komořany
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMost
OkresMost
KrajÚstecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 (2021)[1]
Katastrální územíKomořany u Mostu, Dřínov u Komořan, ErvěniceTřebušice
PSČ434 01
Počet domů5 (2011)[2]
Komořany
Komořany
Další údaje
Kód části obce68896
Zaniklé obce.cz259
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vesnice ve významu ves Komořanů je odvozen ze skutečnosti, že žili na pozemcích královské komory. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: in Komoran (1250), in Chomoran (1254), in Comeran (1341), Cumeran (1353), in komorzanych (1417), Comoran (1425), in Komorzanich (1437 a 1449), Comoran (1439), in komorzanech (1473), w komorzanech (1516), Chomrn (1549), w komorzanech (1555, 1561), ve vsi Komoržanech (1585), ve vsi Komorzanech (1585), Komoržany a Khumern (1591), Komorzany (1595), Cummern (1666), Kommern a Kummern (1846).[3]

Historie

editovat
 
Katastrální území Mostu
 
Místní části Mostu

Komořany se nacházely na břehu Komořanského jezera. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1250, kdy král Václav I. daroval oseckému klášteru polovinu rybářů a část jezera. Ve druhé polovině 15. století byla ves rozdělena mezi několik majitelů. Část vlastnil osecký klášter, část obce patřila k mosteckému hradu a část náležela k panství Červený Hrádek. Tento díl Komořan koupil v roce 1612 Bohuslav z Michalovic, kterému byl ale v roce 1621 za účast na stavovském odboji zkonfiskován a v následném roce prodán Vilému mladšímu z Lobkovic. Když roku 1595 odkoupilo město Most hrad Hněvín od Rudolfa II., získalo zároveň i část obce Komořany. Město prodalo svůj díl Lobkovicům v roce 1689, kteří celou obec zahrnuli do svého panství Nové SedloJezeří, jehož součástí zůstala obec až do roku 1848.

Obživu obyvatelům Komořan přinášelo především jezero. Postupně se však jezero začalo zanášet bahnem, takže se ve 3třicátých letech 19. století započalo s jeho odvodňováním. Vysušení přispělo k rozvoji zemědělství, z nově vzniklých lokalit se stala úrodná pole a pastviny.

Druhá polovina 19. století znamenala na Mostecku rozmach těžby hnědého uhlí. V okolí obce byl zprovozněn důl Jupiter (1875), následoval důl Germania, pozdější Fortuna (povrchový 1883, hlubinný 1885). Hornictví přispělo k nárůstu počtu obyvatel. Komořany byly od roku 1850 osadou obce Souše, ovšem v této době prudkého rozvoje se osamostatnily.

Během druhé světové války bylo kolem Komořan zřízeno několik táborů nucených prací pro dělníky v dolech a průmyslu. V roce 1943 byl severozápadně od obce zahájen provoz v podniku, který sloužil jako ústřední dílny pro uhelné doly. Rovněž se poblíž obce začala stavět elektrárna Komořany. Tyto skutečnosti ovlivnily vývoj obce i po válce.

V roce 1951 byl zahájen provoz ve zdejší elektrárně, ke které v roce 1958 přibyla ještě druhá. V roce 1963 byla postavena teplárna, která dodnes slouží městům Most a Litvínov (původně i Chomutovu). Teplárnu dnes provozuje společnost United Energy. Druhým významným podnikem jsou Krušnohorské strojírny, které vznikly z původní válečné továrny, po válce přeměněné na Ústřední dílny Komořany.

V roce 1986 započala likvidace obce a k 1. lednu 1988 připadlo její katastrální území městu Most. Komořany jsou jednou z místních částí Mostu, leží v katastrálních územích Komořany u Mostu, Dřínov u Komořan, Ervěnice a Třebušice.

Tragédie na Dole Jupiter 1902

editovat

V úterý 14. ledna 1902 se v odpoledních hodinách do podzemí dolu Jupiter U Komořan provalila voda ze záplavové oblasti Bíliny. V době katastrofy bylo v dole 116 lidí, z nichž se jen 73 zachránilo. Počtem 43 obětí byl průval vod na dole Jupiter jednou z největších katastrof v historii českého hornictví.[4]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 2 293 obyvatel (z toho 1 197 mužů), z nichž bylo 1 050 Čechoslováků, 1 224 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a osmnáct cizinců. Největší náboženskou skupinou byli římští katolíci, po nich následovali lidé bez vyznání (738) a ostatní církve: deset evangelíků, dva členové církve československé, šest židů a čtyři příslušníci nezjišťovaných církví.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2 920 obyvatel: 1 437 Čechoslováků, 1 464 Němců a devatenáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale 1 208 lidí bylo bez vyznání, čtrnáct patřilo k evangelickým církvím, jedenáct k církvi československé, sedm k izraelské a tři lidé k nezjišťovaným církvím.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 450 837 1 512 2 108 2 269 2 293 2 920 3 093 1 891 1 226 883 . 1 9
Domy 80 92 104 136 159 162 269 275 268 229 201 . . 5

Pamětihodnosti

editovat
 
Kaple svaté Anny
  • Kaple svaté Anny, postavená původně roku 1701 na popud Ferdinanda z Lobkovic. V roce 1838 zbourána a 1846 vybudována pseudogotická kaple.
  • Empírová kaple z 19. století na hřbitově
  • Morový sloup z osmdesátých let 17. století přemístěný do Vtelna

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Komořany, Kommern, s. 292–293. 
  4. MAKARIUS, Roman. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. 461 s. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 143. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Most. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 37–38. 
  • NETÍK, Jan; VÍŠEK, Ivan. Komořany 1250–1987. Most: MNV Komořany, 1987. 
  • Komořansko – minulost a současnost. Komořany: Doly a úpravny Komořany, 1993. 189 s. Neprodejná publikace. 

Externí odkazy

editovat
Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)