Řehole (z latinského regula, pravidlo) je písemně formulovaný návod a souhrn pravidel, jimiž se řídí činnost řádu a život jeho členů. V přeneseném slova smyslu znamená činnost, která na člověka klade velké nároky.

Benedikt z Nursie předává svou řeholi sv. Maurovi a ostatním mnichům; fr. miniatura z rukopisu Benediktovy řehole, opatství St. Gilles, 1129

Řehole jsou náboženské texty, většinou sepsané zakladateli řádů (nebo jim aspoň připisované). Základ řehole obvykle tvoří evangelní rady chudoby (společné vlastnictví), čistoty (celibátní život) a poslušnosti. Text blíže určuje duchovní zaměření (spiritualitu) a poslání řádu a dále vymezuje jeho činnost. Podstatnou část řehole obvykle tvoří pravidla společného života. Řehole může popisovat jednotlivé kroky k začlenění do řádu (noviciát, řeholní sliby), stejně tak jako procedurální záležitosti, zařízení a organizaci kláštera (volba představeného apod.).

Historie

editovat

Řehole byly obvykle sepsány jako pravidla pro život křesťanských komunit, které se rozhodly pro společný život podle evangelních rad. Nejznámější řehole sepsali Basileios z Kaisareie, sv. Benedikt, sv. František z Assisi a sv. Albert Jeruzalémský). Řehole svatého Augustina z roku 397 nebyla původně určena pro řeholní řád, ale pro osoby, které žily v jeho biskupském domě. Vedle komunit jimi založených však tyto řehole používaly i další řády a řeholní kongregace, které je přijaly. V současné době je proto obvyklé, že jednou řeholí se řídí více řádů; jejich odlišnost je pak dána stanovami jednotlivých řádů.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Règle monastique na francouzské Wikipedii.

Související články

editovat