Charita Česká republika
Charita Česká republika (do roku 2006 Sdružení Česká katolická charita) je nezisková humanitární organizace zřizovaná katolickou církví (konkrétně Českou biskupskou konferencí) na území České republiky. Jde o největšího nestátního poskytovatele zdravotnických a sociálních služeb v ČR. Hlavní náplní její činnosti je zpoplatněná pomoc potřebným v ČR, mimo to ale také organizuje humanitární pomoc a dobročinné programy pro zahraničí (např. sbírky v případě živelních katastrof nebo adopce na dálku). Od roku 1995 je členem mezinárodních organizací Caritas Internationalis a Caritas Europa.
| Charita Česká republika | |
|---|---|
 | |
 | |
| Zkratka | CHČR |
| Předchůdce | Česká katolická charita |
| Zakladatel | Česká biskupská konference |
| Vznik | 1919 |
| Typ | nestátní nezisková organizace |
| Právní forma | církevní právnická osoba |
| Účel | sociální a zdravotní služby, pomoc cizincům v ČR humanitární pomoc a rozvojová spolupráce |
| Sídlo | Praha |
| Působnost | ČR a celosvětově |
| Členové | 264 městských a farních Charit [1] |
| Ředitel | Lukáš Curylo |
| Prezident | Mons. Pavel Posád[2] |
| Rozpočet | 239 177 000 Kč (2023) |
| Počet zaměstnanců | 9 874 (2023) |
| Dobrovolníků | 83 795 (2023) |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | 4zxxr2z |
| IČO | 70100969 (VR) |
| LEI | 315700P4N9VSLK5QZV01 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Organizace
editovatVnitřně se Charita Česká republika člení na 10 subjektů s vlastní právní subjektivitou: 6 diecézních charit, 2 arcidiecézní charity, Řeckokatolická charita a Česká katolická charita – Domovy duchovních a řeholnic. Diecézní charity se pak vnitřně člení na oblastní, městské nebo farní organizace s rozličnými variantami samostatnosti a organizovanosti.
- Diecézní charita Brno
- Diecézní charita České Budějovice
- Diecézní katolická charita Hradec Králové
- Diecézní charita Litoměřice
- Arcidiecézní charita Olomouc
- Diecézní charita ostravsko-opavská
- Diecézní charita Plzeň
- Arcidiecézní charita Praha
- Řeckokatolická charita
- Česká katolická charita - Domovy duchovních a řeholnic
Historie
editovatČinnost Charity Česká republika navazuje na sociální péči katolické církve, která na území českého státu působí již od středověku. [3]Prvopočátek samotné Katolické charity spadá do období konce první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska, kdy začaly na několika místech vznikat charitativní organizace. Například již v červnu 1918 byl z popudu pražského arcibiskupa Pavla Huyna založen Svaz katolické charity v Království českém, později přejmenovaný na Svaz katolické charity v Čechách. Po vzniku Československa vyrůstají jednotlivé místní pobočky a jednotlivé ústavy (sirotčince, chudobince, starobince, útulky pro tělesně postižené, polévkové spolky atd.), vedené většinou řeholními organizacemi, se sdružují do jednotné zastřešující organizace. [3]Na počátcích Charity na Moravě se významně podílel kaplan ze Svatého Kopečku Ludvík Antonín Bláha, olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan a Jan Stavěl. Jednotlivé organizace a spolky pracující na úrovni diecézí vznikly na Moravě v roce 1922.
Rozrůstající se síť charitních zařízení pojala také množství dobročinných organizací založených již ve druhé polovině 19. století. V roce 1928 vznikla celostátní charitní centrála, tzv. Říšské ústředí svazů charity milosrdné lásky v ČSR se sídlem v Praze, která zastřešovala stávající Zemské svazy charity v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a Ústrednú karitu na Slovensku. V období první republiky zaznamenala Charita velký rozvoj. Využila své nabyté zkušenosti, a poté se významně uplatnila v hektickém období po konci druhé světové války. Na jaře roku 1945 zareagovala mnohem rychleji než úřady na nutnost okamžité pomoci navrátilcům z koncentračních táborů a dalším lidem postiženým válkou. Zřizovala vývařovny, pomáhala při hledání dokumentů a pečovala o nemohoucí. Okresní a obvodní charitní ošetřovatelské stanice se svými diplomovanými a dobrovolnými sestrami se tehdy staly vyhledávaným útočištěm nemocných a trpících.[4] V roce 1948 komunisté cíleně vytlačili Katolickou charitu z jejího sociálního a zdravotnického působení. Diecézní a arcidiecézní charity byly na základě nových zákonů nahrazeny jedinou organizací Česká katolická charita, která byla podřízena státnímu dozoru a přišla o téměř všechna zdravotní a sociální zařízení. Její činnost byla omezena na skromnou produkci náboženského tisku a náboženské literatury (leckdy i nevalné úrovně), prodej devocionálií (svatých obrázků, hostií, kostelního náčiní) a péči o přestárlé řeholníky, řeholnice a kněze. Vedení dosazované státem mělo mezi věřícími špatnou pověst a bylo úzce navázané na tzv. pokrokové kněží a Státní úřad pro věci církevní. Služba veřejnosti byla oficiálně zcela vyloučena.[3]
K obnově činnosti České katolické charity došlo krátce po pádu totalitního režimu v listopadu 1989. Lídry mnoha místních Charit byli lidé z farností, často organizátoři pouti do Říma na svatořečení Anežky České nebo Výborů křesťanské pomoci, ustavených po zemětřesení v Arménii v prosinci 1988.[4] V roce 1990 došlo k radikálním změnám ve vedení Charity a v roce 1991 začaly být znovu zřizovány diecézní Charity. Kromě dobrovolné pomoci nemocným, shromažďování obnošeného šatstva nebo okamžité pomoci vězňům propuštěným po velké prezidentské amnestii na počátku roku 1990 stála Charita v dalších letech u rozvolňování institucionální péče o lidi s chronickými onemocněními a postižením a byla také u jejich začleňování do společnosti.
V roce 1999 se organizace přejmenovala na Sdružení Česká katolická charita a od roku 2007 se jmenuje Charita Česká republika (anglicky Caritas Czech Republic).[3]
Celonárodní akce
editovatHumanitární a rozvojová pomoc
editovat
Charita Česká republika vyvíjí humanitární činnost v zahraniční od roku 1995. Od roku 2000 se Oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce začíná soustřeďovat také na rozvojovou činnost. Charita Česká republika působí v řadě zemí, například Haiti, Indonésie, Mongolsko, Moldavsko, Gruzie, Čečensko či v zemích Afrického rohu. Bezprostřední humanitární pomoc probíhá většinou ve spolupráci s místní pobočkou Caritas Internationalis.
Prezidenti Charity Česká republika
editovat- Ing. Miloslav Michael Fiala OPraem (1999–2006)
- Mons. Mgr. Josef Šich (2007–2009)
- Mons. Mgr. Pavel Posád (od roku 2009)
Generální sekretáři a ředitelé Charity Česká republika
editovat- Ing. Jaroslav Kopřiva (generální sekretář do roku 2003)
- Jindřich Suchánek (generální sekretář 2004–2005)
- Ing. Mgr. Oldřich Haičman (generální sekretář 2005–2006, ředitel od roku 2007)
- Mgr. et Mgr. Lukáš Curylo (ředitel od února 2013)
- Mgr. Jakub Líčka (generální sekretář od roku 2014)
Reference
editovat- ↑ Organizační struktura a adresář [online]. Charita Česká republika [cit. 2024-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2011. Praha: Charita Česká republika, 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-21. Archivováno 21. 9. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d Charita Česká republika. O nás. Výroční zpráva Charity Česká republika za rok 2007 [online]. Charita Česká republika, 2008 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie Charity [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charita Česká republika na Wikimedia Commons
