Wikipedie

Psychoaktivní droga

chemická látka ovlivňující funkce mozku a vnímání

Psychoaktivní droga (též psychotropní látka, psychoaktivní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Záměrně bývá využívána k rekreačním účelům, jako entheogen pro rituální a duchovní účely, jako nástroj pro studium a rozšíření mysli nebo jako léčivo.

Některé psychoaktivní drogy

Pojem droga sám o sobě označuje usušené části rostlin či živočichů používané v lékařství. Původ slova je v nizozemském droog – „suchý“. Později začal být tento výraz používán pro psychoaktivní látky. V přeneseném smyslu se slovem droga označují i pro jedince velmi oblíbené situace či přímo závislosti, jako třeba pohlavní styk nebo hazardní hry.

Protože psychoaktivní drogy působí subjektivní změny v náladě a vědomí, jež mohou být příjemné (euforie) nebo výhodné (zvýšená ostražitost), je mnoho z nich návykových. Proto se tyto substance někdy označují jako návykové látky. Časté užívání psychoaktivních látek může vést ke vzniku fyzické či psychické závislosti. Léčba závislosti je pak kombinací psychoterapie, skupinových sezení a jiných psychoaktivních látek, jež má vést ke zlomení závislosti.

Etické aspekty užívání psychoaktivních látek jsou kvůli návykovosti a jiným nebezpečím s ním spojených předmětem mnoha diskusí. Státní moc zpravidla omezuje produkci a obchodování s těmito substancemi, podle míry restrikcí se dá mluvit o ilegálních a legálních drogách (nejčastěji alkohol, nikotin, kofein nebo některé léky). Český právní řád používá pro psychoaktivní drogy pojem „návykové látky“.[1]

Psychoaktivní drogy neužívají pouze lidé, ale také zvířata, jež konzumují různé omamné rostliny a zvířata aby dosáhla intoxikace, jako například kočky po požití šanty kočičí. Podle mnoha mýtů naučila lidi užívat drogy právě zvířata.

Historie

editovat

Zvířata užívají drogy od nepaměti. Například lemurové je získávají z mnohonožek.[2] Savci jsou schopni trávit alkohol již milióny let.[3] Užívání psychoaktivních drog člověkem sahá do prehistorie. Již jeskynní malířství odpovídá transu a užívání drog.[4] Archeologické nálezy dokazují jejich užívání až do doby před deseti tisíci lety.[5] Nejstarší záznamy o kulturním užívání pocházejí z doby před pěti tisíci lety. Důležité místo měly především v lékařství, ale také v náboženství a jako rekreace. V 19. století bylo izolováno mnoho aktivních složek z různých psychoaktivních rostlin, jako například morfin, kokain nebo Meskalin.

Během 20. století začalo být rekreační užívání, výroba a obchodování s psychoaktivními látkami většině států světa kriminalizováno. Příkladem může být prohibice, kdy bylo ve Spojených státech amerických třináct let zakázáno užívání alkoholu. Přesto se objevovaly nové drogy, jež ještě nebyly kriminalizovány, například amfetaminy nebo LSD. V dnešní době se výrobou „tvrdých“ drog zabývá především organizovaný zločin, někdy nazývaný „narkomafie“. V některých náboženstvích jako Native American Church je užívání ilegálních drog státem povoleno z důvodu náboženské svobody.

Užívání

editovat
 
Jedno z možných rozdělení psychoaktivních drog podle účinků
Související informace naleznete také v článku zneužívání návykových látek.

Psychoaktivní drogy jsou užívány lidmi z mnoha rozdílných důvodů. K těm patří např. napomáhat náboženským praktikám, prozkoumat self (své vlastní já), změnit náladu, léčit nemoc, uniknout nudě a beznaději, podpořit a zlepšit sociální interakci, zlepšit smyslovou zkušenost a rozkoš, stimulovat uměleckou kreativitu a výkon, zlepšit fyzický výkon, rebelovat, zařadit se mezi vrstevníky, vytvořit si vlastní identitu.[6]

Dělení

editovat
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Podle podobnosti v účincích řadíme psychoaktivních látky do různých skupin. Tyto skupiny je ale potřeba chápat spíše jen jako orientační a mohou se překrývat: Některé látky vykazují účinky charakteristické dvou i více klasifikačních skupin: Například MDMA (extáze) se charakterizuje jako empatogen, ale zároveň se jedná o stimulant a v menší míře má i některé charakteristiky psychedelik.

Anestetika

editovat

Anestetika jsou třídou psychoaktivních látek užívaných k blokování bolesti a jiných vjemů u lékařských pacientů. Mnoho anestetik způsobuje bezvědomí a umožňuje prodělat lékařské zákroky bez fyzické bolesti či emociálního traumatu. K dosažení bezvědomí působí na GABA a NMDA systémy. Patří mezi ně například éter, ketamin a některé barbituráty.

Analgetika

editovat

Analgetika jsou třídou psychoaktivních látek užívaných k tlumení bolesti. Patří mezi ně opioidy jako morfin a kodein.

Psychiatrická léčiva

editovat

Psychiatrická léčiva slouží k tlumení mentálních a citových poruch. Existuje jich šest hlavních skupin:

Rekreační drogy

editovat

Mnoho psychoaktivních látek je zneužíváno pro zpočátku příjemné účinky. Orientační rozdělení drog užívaných k "rekreaci" je:

Drogy v lidské společnosti

editovat

Náboženství

editovat

Drogy jsou užívány také při náboženských obřadech v různých náboženských systémech. Známé je například užívání konopí mezi rastafariány. Poměrně nově byla popsána psychedelická spiritualita.[7] Psychoaktivní látky užívané v duchovním kontextu označujeme jako entheogeny.

Legalita a společenská akceptace

editovat

Držení a užívání některých psychoaktivních látek bez lékařského předpisu je ve většině zemí trestné. Míra perzekuce výrobců a distributorů, případně uživatelů drog se však v jednotlivých zemích výrazně liší. Zejména v euroamerickém světě probíhají zhruba už od začátku 21. století intenzivní veřejné diskuze na toto téma. Podle některých odborníků kriminalizace a represe uživatelů psychoaktivních látek, především konopí, vedou k prohlubování drogového problému a ne k jeho řešení.[8] Především mezi uživateli psychedelik je také rozšířena teorie, že kriminalizace drog je způsobena obavami z jejich účinků, podle zastánců tohoto názoru vedoucích k poznání a myšlenkové svobodě, neslučitelné se současným konzumním a konformním světem.[9]

V některých zemích mohou určité náboženské skupiny jako Native American Church užívat legálně zakázané psychoaktivní drogy na základě práva na náboženskou svobodu. Jinde byly tyto snahy naopak neúspěšné.[10] V některých zemích jsou však zakázány drogy v jiných zemích běžné, jako například alkohol v některých muslimských zemích.

Legální psychoaktivní drogy ve většině zemí podléhají mimořádnému právnímu, celnímu a daňovému režimu – většinou na ně bývá uvalena spotřební daň. Řada látek, zvláště tlumících bolest, je přístupná pod lékařským dohledem jako léky. V mnoha západních zemích existuje problém se zneužíváním snadno dostupných hypnotik, jako jsou například benzodiazepiny,[11] a závislostí na nich. V Německu je na sedativech a analgetikách závislých 4,7 % obyvatel,[12] ve Spojených státech amerických 10 % lidí přiznává, že někdy zneužívali prášky na spaní.[13]) Tyto látky způsobují fyzickou i psychickou závislost.[14][15] Podle některých vědeckých studií má tabák a alkohol na svědomí 99 % všech úmrtí, které nějak souvisí s psychoaktivními látkami.[16]

Rizika spojená s užíváním

editovat

Nebezpečnost

editovat
 
Studie prof. D. Nutta a kol. (2010) zaměřená na škody, které drogy působí ve Velké Británii.[17][18] Tmavě je vyznačena škoda způsobená ostatním a světle škoda, kterou trpí sami uživatelé drog, hodnota 100 představuje maximum.

Psychoaktivní drogy bývají někdy dělené na tzv. měkké a tvrdé drogy, toto rozdělení má vyjadřovat míru nebezpečnosti užívaní těchto látek pro uživatele. Někdy se mluví o drogách s akceptovatelným rizikem a drogách, u kterých je riziko spojené s jejich užíváním příliš velké, tedy neakceptovatelné.

Do kategorie měkkých drog bývá řazena především marihuana a kofein. Někdy k nim bývají řazeny i psychedelika jako LSD či peyotl (meskalin), především však psilocybinové houby. Na hranici stojí MDMA (extáze), někdy označovaná za měkkou drogu. Například toxicita i návykovost alkoholu (a tím i společenská nebezpečnost) je vyšší než toxicita a návykovost MDMA.[16]

Alkohol je považován za tvrdou drogu.[18] Vyvolává fyzickou závislost a přímo poškozuje buňky. V případě těžké závislosti způsobuje náhlá abstinence alkoholové delirium s vysokým rizikem úmrtí. Podle Světové zdravotnické organizace je alkohol každoročně příčinou 3,3 milionu úmrtí.[19] Mezi další velmi škodlivé drogy patří heroin, crack (volná báze kokainu) a pervitin.[18]

Toto rozdělení je ovšem velice matoucí, protože používá více obtížně srovnatelných faktorů – hlavně míru návykovosti, riziko poškození organismu a společenskou nebezpečnost. Snaha vyvážit je mezi sebou v jednom žebříčku je nesnadná.[18]

Míra závislosti na psychedelika či marihuanu je nízká, ale například na nikotin je relativně silná, a ještě silnější je u opiodů, především heroinu.[20]

U psychedelik, jako je např. LSD nebo psylocybin, nejsou přítomny důkazy svědčící o možnosti předávkování.[21] Je také málo důkazů ohledně vzniku závislosti na tato psychedelika.[22] Při nedodržení bezpečných zásad setu (psychický stav v době užití psychedelika) a settingu (prostředí, ve kterém se člověk nachází při užití) ale může nastat tzv. bad trip, tj. špatné stavy spojené s užitím, jako jsou např. děsivé halucinace, změna vnímání sama sebe (DP/DR, depersonalizace/derealizace), deprese a úzkosti, z fyzických symptomů např. bušení srdce, pocení nebo zvracení.[23]

Pouze psychická závislost může být ve skutečnosti mnohem nebezpečnější než fyzická.[zdroj?] Stimulanty pervitin, kokain jsou jedny z nejnebezpečnějších drog.

Rozdělení podle míry nebezpečnosti se promítá i do zákonů mnoha států. Například Spojené státy americké mají čtyři kategorie drog, označované jako A, B, C a D, ve Spojeném království a Švýcarsku se zase používá model s třemi kategoriemi.

Droga Psychická závislost Fyzická závislost Toxicita Společenská nebezpečnost Legální v ČR
Cannabis Střední Lehká Ne Spíše ne Na předpis
Klasická psychedelika [ujasnit] Žádná Žádná Ne Spíše ne Ne
Amfetaminy Vysoká Žádná Spíše ano Ano Ne
Kokain/Crack Vysoká Žádná Ano Spíše ne Ne
Opium Střední Střední Spíše ano Spíše ne Pro lékařské použití
Heroin Vysoká Vysoká Ano Ano Ne
Barbituráty Vysoká Vysoká Ano Ano Ne
Benzodiazepiny Střední Střední Spíše ne Spíše ne Na předpis
Tabák Vysoká Střední Spíše ano Spíše ne Ano (pro dospělé)
Alkohol Vysoká Střední Ano Ano Ano (pro dospělé)
Toluen Střední až Vysoká Vysoká Ano Ano Ano (pro provozní účely podnikání)
Chloroform Vysoká Střední Spíše ano Spíše ano Ne
Aceton Lehká Lehká Spíše ne Spíše ne Ano
MDMA Lehká Žádná Spíše ano Spíše ne Ne
Ketamin/GHB Střední Možná Spíše ano Spíše ne Pro lékařské použití
Rajský plyn Nízká Žádná Ne Spíše ne Ano

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psychoactive drug na anglické Wikipedii.

  1. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2024-12-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://www.maxim.cz/cirkus-maximus/vedeli-jste-ze/10-zvirat-co-frci-na-drogach-2-2 Archivováno 12. 8. 2014 na Wayback Machine. - 10 zvířat, co frčí na drogách
  3. ↑ http://www.national-geographic.cz/clanky/opijime-se-uz-10-milionu-let-dokazuji-paleogenetici-20141202.html - Opíjíme se už 10 milionů let, dokazují paleogenetici
  4. ↑ http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2363958/Did-cavemen-DRUGS-New-study-claims-early-paintings-prehistoric-man-high-psychedelic-plants.html- Were cave-painters on DRUGS? New study claims paintings show prehistoric man was 'high' on psychedelic plants
  5. ↑ http://asorblog.org/?p=7574 - Psychedelics and the Ancient Near East
  6. ↑ PHDR. RADIMECKÝ, Josef Ph.D., MSc. Lidé užívají drogy, aby unikli nudě nebo aby utekli před problémy. adiktologie.cz [online]. 01.03.2006 [cit. 2014-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-01. 
  7. ↑ Články o psychedelické spiritualitě na portálu Náboženský infoservis
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.eportal.cz [online]. [cit. 2009-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-02. 
  9. ↑ http://www.lsd.cz/lsd/lsd1.html
  10. ↑ Např. v Jihoafrické republice vzbudil pozornost případ Prince versus President Law Society Cape of Good Hope and Others (1998), v němž Garreth Prince argumentoval, že užívání marihuany je integrální součástí rastafariánského náboženství.
  11. ↑ Lemmer B. The sleep-wake cycle and sleeping pills. Physiol. Behav.. 2007, roč. 90, čís. 2–3, s. 285–93. ISSN 0031-9384. DOI 10.1016/j.physbeh.2006.09.006. PMID 17049955. 
  12. ↑ Fach M, Bischof G, Schmidt C, Rumpf HJ. Prevalence of dependence on prescription drugs and associated mental disorders in a representative sample of general hospital patients.. Gen Hosp Psychiatry.. 2007, roč. 29, čís. 3, s. 257–63. PMID 17484944. 
  13. ↑ Goodwin RD, Hasin DS. Sedative use and misuse in the United States.. Addiction.. 2002, roč. 97, čís. 5, s. 555–62. Dostupné online. PMID 12033656. 
  14. ↑ http://www.ksl.com/index.php?nid=248&sid=588181 Ambien Abuse on Rise Among Teens
  15. ↑ Cubała WJ, Landowski J. Seizure following sudden zolpidem withdrawal. Prog. Neuropsychopharmacol. Biol. Psychiatry. 2007, roč. 31, čís. 2, s. 539–40. DOI 10.1016/j.pnpbp.2006.07.009. PMID 16950552. 
  16. ↑ a b Archivovaná kopie. www.adiktologie.cz [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07. 
  17. ↑ NUTT, David. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. The Lancet. 2010-11-06, roč. 2010, čís. 376, s. 1558–1565. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21. DOI 10.1016/S0140-6736(10)61462-6. (anglicky)  Archivováno 21. 8. 2014 na Wayback Machine.
  18. ↑ a b c d PAZDERA, Jozef. Alkohol je hoší [sic!] než heroin, crack i pervitin. OSEL - Objective Source E-Learning [online]. 02.11.2010. Dostupné online. 
  19. ↑ Alcohol. who.int [online]. Rev. květen 2014. Dostupné online. ((anglicky)) 
  20. ↑ Jak rozpoznat závislost na marihuaně?. konoptikum.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. 
  21. ↑ GABLE, Robert S. Comparison of acute lethal toxicity of commonly abused psychoactive substances. Addiction. 2004, roč. 99, čís. 6, s. 686–696. Dostupné online [cit. 2024-12-21]. ISSN 1360-0443. DOI 10.1111/j.1360-0443.2004.00744.x. (anglicky) 
  22. ↑ RUCKER, James J. H.; ILIFF, Jonathan; NUTT, David J. Psychiatry & the psychedelic drugs. Past, present & future. Neuropharmacology. 2018-11-01, roč. 142, čís. Psychedelics: New Doors, Altered Perceptions, s. 200–218. Dostupné online [cit. 2024-12-21]. ISSN 0028-3908. DOI 10.1016/j.neuropharm.2017.12.040. 
  23. ↑ „Bad Trip“. www.chciodvykat.cz [online]. [cit. 2024-12-21]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Psychoaktivní_droga&oldid=24500534“