Muslim

vyznavač islámu
O slovanském muslimském etniku Muslimů neboli Bosňáků pojednává článek Bosňáci.

Muslim (arabsky مسلم‎) je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství. Femininum pro muslimku zní v arabštině „muslima(t)“ (مسلمة‎). Význam arabského slova „muslim“ je pokorný (vůči Bohu Stvořiteli - arabsky ٱَللَّٰهْ‎ [ allah ] ). Perská forma, používaná v Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, Indii i jinde, je musalmán (مسلمان), z toho pochází české řídce užívané a zastaralé musulman, musulmanka[1], které má nádech archaismu.

Muslimská populace ve světě (v %)
Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme
Muslimští Chuejové

Jiná označení v češtině

editovat

V českém prostředí se pro vyznavače islámu používá i řada zastaralých a hanlivých označení, v novověkých cestopisech někdy pojem muslim splývá s označením Turek. Mezi starší hanlivé výrazy patří například saracéni – pravděpodobně zkomoleninu slova šarqíjún (Orientálci), hagaréni či izmaelité – tato označení naráží na legendu o Abrahámovské genealogii Arabů, z rodu Izmaele, Abrahamova prvorozeného syna, jehož mu porodila otrokyně Hagar. Někdy se také používá pojem mohamedán[2], který sami muslimové chápou jako nesprávný a hanlivý, protože uctívají pouze Boha Stvořitele (arabsky ٱَللَّٰهْ‎ [ allah ] ), nikoliv proroka Muhammada.[3] Dalším zastaralým obecným a expresivním označením je machometán.[4]

Slovem Muslim, Muslimové (s velkým počátečním písmenem) se označuje etnická skupina Bosňáci (jiný význam mají Bosňané, obyvatelé Bosny), popřípadě Muslimani.[5]

Muslimové ve světě

editovat

Celkový počet muslimů se odhaduje (k roku 2010) asi na 1,6 miliardy a představují tak necelou čtvrtinu světové populace.[6] Jedná se po křesťanech (2,2 miliardy) o druhou největší náboženskou skupinu světa. Převážná část muslimů jsou sunnité (75–90 %), většina zbývajících se hlásí k ší'itskému islámu; kromě těchto dvou hlavních větví islámu existují i další, například cháridža.

Muslimové v Česku

editovat
Související informace naleznete také v článku Islám v Česku.

Jedním z významných Čechů, který mezi světovými válkami konvertoval k islámu, byl cestovatel a spisovatel Alois Bohdan Brixius (1903–1959, po přijetí islámu Hadži Mohamed Abdalláh Brikcius), redaktor časopisu hnutí Vlajka. Byl prvním předsedou české Náboženské rady muslimské (1935), která v té době sdružovala asi 700 členů.[7]

Reference

editovat

OSTŘANSKÝ, Bronislav. Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z dějin „mediálního islámu“. Praha: Academia, 2014. 190 s. ISBN 978-80-200-2428-2. 

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo musulman. 
  2. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo mohamedán. 
  3. OSTŘANSKÝ, Atlas muslimských strašáků, str. 145–146
  4. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo machometán. 
  5. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Bosna. 
  6. The Global Religious Landscape na stránkách Pew Research Center
  7. Miloš Mendel: Muslimská náboženská obec v českých zemích (1934-1945)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat