Letci

podtřída ptáků

Letci (Neognathae) jsou jedna ze dvou podtříd v systematickém členění třídy ptáků (Aves), druhou jsou bežci.

Jak číst taxoboxLetci
alternativní popis obrázku chybí
Čáp bílý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Pycraft, 1900
Klady
Sesterská skupina
běžci (Paleognathae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

editovat

Hlavním znakem letců je hřeben hrudní kosti, na který se upínají svaly potřebné k letu. O mláďata se obvykle starají oba rodiče nebo spíše samice, mláďata bývají častěji nekrmivá. Obvykle mají schopnost aktivního letu, některé druhy velmi rychlého; sokol stěhovavý dosahuje rychlosti až 389 km/h.[1]

Evoluce

editovat

První zástupci této skupiny se začínají objevovat již koncem křídové periody druhohorní éry. K nejstarším známým zástupcům letců patří Asteriornis (stáří cca 67 milionu let)[2] či ještě o několik milionů let starší Vegavis a Teviornis.[3][4] Podle molekulárních hodin nicméně původ letců sahá až do počátečního období svrchní křídy do doby před 90 miliony lety.[5] Během svého vývoje prošli letci adaptivní radiací, která vyústila v diverzifikovanou skupinu ptáků široce rozšířených po celém světě. K letcům se řadí i pěvci, kteří zahrnují kolem 60 % všech známých ptáků a kteří utváří druhově nejrozmanitější řád mezi obratlovci.

Systém letců

editovat

V poslední době prochází systematika ptáků velkými změnami, způsobenými hlavně tím, že se k určování příbuznosti jednotlivých taxonů začala používat analýza DNA.

Tradiční systém

editovat

Postupem času docházelo ke změnám, některé skupiny byly povýšeny na vlastní řád (kolibříci, perepelové, turakové), ale nikdy nedošlo k ustálení systému a došlo k tomu, že „co autor, to názor“. Tento stav v podstatě trvá dodnes.

S pomocí analýzy DNA žijících druhů ptáků byla vytvořena nová systematika třídy, Sibley-Ahlquistova taxonomie ptáků. V ní podřád Neognathae, letci, splývá s podřádem Neoaves, moderní ptáci.

Sibley-Ahlquistova taxonomie

editovat

Taxonomie podle posledních výzkumů

editovat

IOC World Bird List rozeznává tyto řády:[6]

Reference

editovat
  1. MAGAZINE, Smithsonian. Falling with the Falcon. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2025-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Field, Daniel J.; Benito, Juan; Chen, Albert; Jagt, John W. M.; Ksepka, Daniel T. (2020). "Late Cretaceous neornithine from Europe illuminates the origins of crown birds". Nature. 579 (7799): 397–401. doi:10.1038/s41586-020-2096-0
  3. MARJANOVIĆ, David. The Making of Calibration Sausage Exemplified by Recalibrating the Transcriptomic Timetree of Jawed Vertebrates. Frontiers in Genetics. 2021-05-12, roč. 12. Dostupné online [cit. 2025-03-27]. ISSN 1664-8021. doi:10.3389/fgene.2021.521693. PMID 34054911. (anglicky) 
  4. TORRES, Christopher R.; CLARKE, Julia A.; GROENKE, Joseph R. Cretaceous Antarctic bird skull elucidates early avian ecological diversity. Nature. 2025-02, roč. 638, čís. 8049, s. 146–151. Dostupné online [cit. 2025-03-27]. ISSN 1476-4687. doi:10.1038/s41586-024-08390-0. (anglicky) 
  5. CLARAMUNT, Santiago; CRACRAFT, Joel. A new time tree reveals Earth history’s imprint on the evolution of modern birds. Science Advances. 2015-12-11, roč. 1, čís. 11, s. e1501005. Dostupné online [cit. 2025-03-27]. doi:10.1126/sciadv.1501005. PMID 26824065. (anglicky) 
  6. Pheasants, partridges, francolins [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu letci na Wikimedia Commons