Bonnská úmluva

mezinárodní dohoda o ochraně stěhovavých druhů

Bonnská úmluva, plným názvem Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, je mezinárodní dohoda, jejímž cílem je ochrana stěhovavých druhů podél jejich migračních tras a stanovišť. Nechrání pouze ptáky, ale i ryby, savce a bezobratlé, a to všude, kde se výskytují, tedy i místa, kde odpočívají na migračních cestách.

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů
Typmultilaterální
Témaochrana stěhovavých druhů
Data
Podepsáno1979
Místo podepsáníNěmecko Bonn, Německo
V platnosti od19831101a1. listopadu 1983
Strany
Podepsané země130 států + Evropská unie
Obsah
Jazykangličtina
francouzština
němčina
ruština
španělština
DepozitářNěmecké vláda
Webhttps://www.cms.int/

Smlouva bylo podepsána zástupci států zakládajících států v roce 1979 v západoněmeckém Bonnu (odtud běžné označení Bonnská úmluva). Dohoda vstoupila v platnost k 1. listopadu 1983.[1]

V rámci Bonnské dohody byla mj. sjednána Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) a Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).[2]

Principy dohody

editovat

Klíčové body shrnuje Článek 2, kde se píše, že „Strany uznávají důležitost ochrany stěhovavých druhů a důležitost dohody areálových států o tom, že za tím účelem podniknout akce, kdykoli to bude možné a vhodné“ a že „[strany] podniknou buď samy, nebo ve vzájemné spolupráci vhodné a nezbytné kroky k ochraně těchto druhů a jejich stanovišť.“[3]

Úmluva se snaží o ochranu stěhovavých druhů a jejich stanovišť 3 základními způsoby:[1]

  1. Zajištěním přísné ochrany kriticky ohrožených druhů,
  2. Podporou uzavírání dohod rozvíjejících spolupráci areálových států a zabezpečují ochranu konkrétního druhu či skupiny druhů,
  3. Podporou společných výzkumných projektů zabývajících se stěhovavými druhy.

Signatářské státy

editovat
 
Mapa signatářských států zobrazující:
     Signatářské státy
     Státy, které dohodu podepsaly, ale neratifikovaly
     Zúčastňující se státy, které nepodepsaly dohodu

Česká republika podepsala a stala se smluvní stranou Bonnské úmluvy v roce 1994. Za naplňování zodpovídá Ministerstvo životního prostředí, do naplňování cílů jsou zapojeny nejen státní instituce, ale i nevládní neziskové organizace, např. Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů.[1]

Reference

editovat
  1. a b c Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, 2012-02-07 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  2. ÚMLUVA O MEZINÁRODNÍM OBCHODU OHROŽENÝMI DRUHYVOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLINZÁKLADNÍ INFORMACE SE ZAMĚŘENÍM NA ČESKOU REPUBLIKU A EVROPSKOU UNII [online]. Příprava vydání Jan Kučera, Magdalena Boučková. Praha: Ministerstvo životního prostřed, 2010 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  3. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů. Bonn: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 1994. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat