Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská
Marie Alžběta Josefa Johana Antonie Habsbursko-Lotrinská (13. srpna 1743, Vídeň – 22. září 1808, Linec), rakouská arcivévodkyně, byla považovaná za nejhezčí z dcer Marie Terezie. Zůstala, stejně jako její sestra Marie Anna, neprovdaná a po matčině smrti se stala abatyší Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.
| Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. srpna 1743 Vídeň |
| Úmrtí | 22. září 1808 (ve věku 65 let) Linec |
| Místo pohřbení | Old Cathedral, Linz |
| Povolání | řeholnice |
| Ocenění | Řád hvězdového kříže |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | František I. Štěpán Lotrinský a Marie Terezie Habsburská |
| Rod | Habsbursko-Lotrinští |
| Příbuzní | Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská, Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská, Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Rakouská, Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, Marie Antoinetta Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Alžběta Rakouská, Leopold II., Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský, Karel Josef Habsbursko-Lotrinský, Josef II. Habsbursko-Lotrinský a Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský (sourozenci) |
| Funkce | abatyše |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodila se 13. srpna 1743 jako dcera Marie Terezie a jejího manžela, císaře Františka I. Štěpána, jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie na základě Pragmatické sankce stala jeho dědičkou.
Marie Alžběta měla dalších 12 sourozenců, 7 sester a 5 bratrů:
- Marie Anna (1738–1789)
- Josef II. (1741–1790)
- Marie Kristina (1742–1798)
- Karel Josef (1745–1761
- Marie Amálie (1746–1804)
- Leopold II. (1747–1792)
- Johana Gabriela (1750–1762)
- Marie Josefa) (1751–1767
- Marie Karolína (1752–1814)
- Ferdinand Karel (1754–1806)
- Marie Antonie (1755–1793), francouzská královna
- Maxmilián František (1756–1801), arcibiskup kolínský
Dětství
editovatAlžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou („ajou“) hraběnkou Belruptovou. Výchova dětí na císařském dvoře měla přísná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a ironii, stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku „Sličná koketa“.
Alžběta se více než studiu věnovala své kráse a nebyla ani příliš poslušným dítětem, proto se u ní vystřídalo několik vychovatelek, hraběnky Belruptová, Heisterová, Erdődyová, a dokonce i jeden vychovatel, hrabě František Norbert z Trauttmansdorffu.
Dospělost
editovat
Marie Alžběta byla podle dvoru jedna z nejhezčích dcer Marie Terezie, díky svému vzhledu začala být pyšnou a její nejoblíbenější zábavou bylo svádět muže, kteří se právě ocitli na rakouském dvoře. Když krásná dcera Marie Terezie dozrála v ženu, matka pro ni začala hledat vhodného ženicha. I Alžběta se měla stát obětí sňatkové politiky. První, za koho se mohla provdat, byl polský král Stanislav II. August. Stanislav byl podle dvora velmi atraktivní muž, který se dokonce zalíbil i Alžbětě. Ovšem Marie Terezie a carevna Kateřina s tímto sňatkem nakonec nesouhlasily. Carevna se domnívala, že by se tak posílilo postavení podunajské monarchie, zatímco císařovna viděla problém v samotném polském králi, který byl podle ní okrajová osoba.
Dalším nápadníkem byl syn krále Emanuela I. I tento nápadník však byl Marií Terezií zamítnut a Marie Alžběta se nakonec nikdy neprovdala.
V roce 1767 Vídeň opět zasáhly neštovice a postihly i krásnou Alžbětu, která s nemocí velmi dlouhou bojovala. Jako zázrakem tuto nemoc přežila, ovšem choroba na princeznině tváři zanechala jizvy a její krása se vytratila. Alžbětě, která do té doby žila jenom svou krásou, se zhroutil celý svět. I přesto se v jejím životě ukázala naděje, když její matka nabídla Alžbětě francouzského krále Ludvíka XV. Naivní Alžběta se začala nazývat francouzskou královnou, ovšem po poslání portrétu francouzskému králi se již Ludvík neozval a radši se nechal utěšovat hraběnkou Jeanne du Barry. I přes tuto zkušenost se Alžběta vrátila zpět do víru zábav, kdy ráda ukazovala svůj vřed (nazývalo se jí „volatá Líza”), tímto chováním ovšem znechutila celé okolí.
Po čase se začalo probírat její finanční zajištění, které zatím její matka neřešila, proto převzala vedení nad ústavem v Innsbrucku, kde byla naopak velmi váženou dámou. Svérázná arcivévodkyně zemřela v hlavním městě Horních Rakous 22. září 1808.
Vývod z předků
editovatLiteratura
editovat- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- WEISSENSTEINER Friedrich, Dcery Marie Terezie, vydavatelství Ikar a Knižní klub, Praha 1995, ISBN 80-85944-29-4, ISBN 80-7176-234-2
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská na Wikimedia Commons
