Wikipedie

Linec

sídlo ve spolkové zemi Horní Rakousy v Rakousku
Na tento článek je přesměrováno heslo Linz. Možná hledáte: Lienz, město v Tyrolsku.

Linec (německy Linz) je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy. Žije zde přibližně 210 tisíc[1] obyvatel. Je největším městem Horních Rakous a po Vídni a Štýrském Hradci třetím největším v celém Rakousku. Leží na Dunaji a rozkládá se na ploše 96 km². Linec je statutárním městem a taktéž okresem.

Linec
Linz
Linec – znak
znak
Poloha
Souřadnice48°18′21″ s. š., 14°17′11″ v. d.
Nadmořská výška266 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
středoevropský čas
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměHorní Rakousy
Linec
Linec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha96,0 km²
Počet obyvatel210 165 (2023)[1]
Hustota zalidnění2 189,4 obyv./km²
Správa
StarostaKlaus Luger (SPÖ)
Oficiální webwww.linz.at
E-mailinfo@mag.linz.at
Telefonní předvolba+732
PSČ4010, 4020, 4030, 4040, 4047
Označení vozidelL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Pravěk

editovat

Kolem roku 400 před Kristem vzniklo kolem Dunaje (v blízkosti města) několik keltských sídlišť a pevností. Uvnitř hranic dnešního města leželo oppidum Grunberg, působivé keltské opevnění bylo umístěno na místě dnešního újezdu západně od Haselgraben a Freinbergu, západně od centra města.

Keltské jméno Lentos neslo pravděpodobně právě sídliště na vrchu Freinberg, znamenalo ohebný či ohnutý. Jméno následně přešlo na pozdější římský tábor. Pevnost padla s převážně mírovou cestou pokračující integrací království Noricum do Římské říše.

Antika

editovat

Linz je poprvé připomínán jako Lentia v římské úřednické příručce Notitia dignitatum. V polovině 1. století vybudovali Římané k zajištění spojení přes Dunaj další pevnost, kterou ve 2. století rozšířili ve větší kamenný hrad. Lentia byla po 2. století několikrát přepadena a zničena germánskými nájezdy (např. v letech 166 a 180 v průběhu Markomanských válek). Přetrvávající migrační přepady germánského obyvatelstva v pozdní antice částečně narušily sídelní kontinuitu keltsko-římského osídlení.

Středověk

editovat

V období raného středověku se stal Linec důležitější po rozšíření Bavorského vévodství směrem na východ. Roku 799 se poprvé oficiálně objevuje německý název města „Linze“. Během vlády Karlovců plnilo město funkci trhu a celnice. Do roku 1210 spadal Linec pod bavorské vévody.

Pod vládou Babenberků byl Linec roku 1207 povýšen na město, které v sobě zahrnulo staré sídelní centrum. Roku 1240 získalo město právo městského soudu a vlastní městské insignie. Linecké mýto patřilo k významným finančním zdrojům rakouských vévodů, město prodělalo významný rozvoj. Jako hraniční město s Bavorskem byl Linec též zajímavý jako místo významných knížecích setkání. Roku 1335 zde byl například uzavřen zisk Korutan Habsburky. Roku 1230 bylo založeno nové hlavní náměstí.

Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana, a tak se stal hlavním městem celých Rakous nad Enží. Fridrich III. si dokonce Linec zvolil mezi roky 1489 a 1493 za své sídelní město a hlavní město Svaté říše římské, Vídeň byla právě obsazena uherským králem Matyášem Korvínem. Linec byl již před tím v letech 1458–1462 sídlem dvora rakouského vévody Albrechta VI., což přineslo městu kulturní i politický vzestup, na druhou stranu město trpělo náročnými požadavky vydržování dvora.

První hornorakouský zemský den byl slaven roku 1452 ve Welsu. Druhý se konal roku 1457 již v Linci. Roku 1490 se stal Linec hlavním městem Horních Rakous a městská rada získala pravomoc volit si starostu a městského soudce. 3. března 1497 získal Linec od římsko-německého krále a později císaře Maxmiliána I. povolení ke stavbě mostu přes Dunaj. Byl to teprve třetí most přes Dunaj v Rakousku (po Vídni a Křemži).

Novověk

editovat

Za války o rakouské dědictví bylo město v roce 1741 obsazeno francouzskými a bavorskými vojsky. Dne 3. května 1809 se během napoleonských válek nedaleko města odehrála bitva u Ebelsbergu.[2] Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor 3 filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky.[3] Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Bylo zničeno 691 domů, 1 174 domů bylo těžce poškozeno. 1 679 obyvatel bylo zabito a 19 434 obyvatel zůstalo bez domova.[2]

Linec byl v roce 2009 (společně s litevským Vilniusem) Evropským hlavním městem kultury.[4]

Doprava

editovat

Linec je díky své poloze důležitou křižovatkou silniční, železniční a vodní dopravy. V ulici Landstraße a v jejím okolí je pěší zóna.[5]

Silnice

editovat
 
Dopravní uzel Hinsenkampplatz ve čtvrti Urfahr, nedaleko mostu Niebelungů.

Linec je důležitým dopravním uzlem. Kromě na jih od města ležící dálnice A1 Vídeň–Salcburk, je zde dálnice A7 (Mühlkreisautobahn)), spolu s jejím plánovaným prodloužením jako S10 (Mühlviertler Schnellstraße), důležitá spojnice do Česka, vedoucí územím města. Na území obce Ansfelden, jihozápadně od Lince, začíná dálnice A25 (Welser Autobahn) napojující se na dálnici A8 (Innkreisautobahn) vedoucí až do německého Pasova.

Vnitroměstské tahy:

  • Wiener Straße (S-J)
  • Dinghoferstraße (S-J)
  • Humboldtstraße (S-J)
  • Salzburger Straße (V-Z)
  • Freistädterstraße (V-Z)
  • Leonfeldner Straße (S-J)
  • Waldeggstraße/Kellergasse/Sandgasse/Hopfengasse/Kapuzinerstraße (Západní obchvat – „Westumfahrung“, S-J)
  • Kremstal Straße (V-Z)
  • Rudolfstraße
 
Most Niebelungů spojující centrum města se čtvrtí Alt-Urfahr.

Dopravní stavby:

  • Most Niebelungů: vystavěn 1938
  • tunel Römerbergtunnel: otevřen 1967
  • most VÖEST-Brücke: otevřen 1972
  • tunel Mona-Lisa-Tunnel a obchvat obce Ebelsberg: otevřen 2000
  • překrytí dálnice A7 ve čtvrti Bindermichl: otevřeno 2005
  • Dálnice A26 Linzer Autobahn – západní obchvat: plánováno 2010–2012
  • silniční most přes Dunaj u Tabákové továrny: projekt

Železnice

editovat
 
Nákladní nádraží krátce před zbořením na podzim 2006

Od roku 1825 stavěná a roku 1832 otevřená koněspřežná dráha z Gmundenu, přes Wels a Linec do Českých Budějovic byla první železnicí na evropském kontinentu. Železnice spojovala Dunaj s Vltavou a byla impulsem k rozvoji Lince jako dopravní křižovatky.

V roce 1852 byl Linec napojen na trať společnosti Dráha císařovny Alžběty a stal se klíčovým pro dopravu do Bavorska a Salcburku. Vedle hlavního nádraží na tehdejším jižním konci města bylo roku 1880 otevřeno Centrální nákladové a seřaďovací nádraží pro nákladní dopravu.

Původní linecké hlavní nádraží bylo v době druhé světové války zničeno bombardováním a bylo obnoveno v letech 1945 až 1950. V letech 2000 až 2004 bylo v rámci tzv. Bahnhofsoffensive ÖBB postavena nová nádražní budova s vylepšeným napojením na místní dopravu. Stavba byla dokončena roku 2004 a roku 2005 ho začala využívat i společnost LILO, Linzer Lokalbahn, a její nádraží bylo zrušeno.

 
Linec hlavní nádraží

Linecká nádraží pro osobní dopravu:

Linecké železniční mosty:

  • Železniční most Summerauer Bahn
  • Železniční most ve čtvrti Urfahr: otevřen 1900.
  • Most pro S-Bahn ve čtvrti Urfahr: plánované otevření 2012.

Veřejná doprava

editovat
Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Linci a Trolejbusová doprava v Linci.
 
Tramvaj Cityrunner

Podnik Linz Linien (dříve ESG, dnes část akciové společnosti Linz AG) provozuje v Linci tramvajovou dopravu tvořící páteř městské hromadné dopravy doplněnou rozsáhlou sítí trolejbusových a autobusových linek. V Linci je také v provozu systém taxi na zavolání AST (Anruf-Sammel-Taxi).

5. prosince 2004 byla uvedena do provozu zásadní stavba Linecké městské dopravy, přeložka tramvajové trati do tunelu vedoucího pod nově budované hlavní nádraží. Přeložený úsek délky 1,9 km mezi stanicemu Bulgariplatz a Goethekreuzung tak výrazně zlepšil napojení nádraží na síť MHD. V prostoru nádraží vznikl také nový autobusový terminál.

Mezi Lincem a obcí Eferding je od roku 1912 v provozu trať společnosti Linzer Lokalbahn (LILO). Zahájení provozu lineckého S-Bahnu z hlavního nádraží na nádraží Linec Mühlkreisbahnhof je plánováno na rok 2012.[6]

V roce 2015 má Linec s Českem celkem šest přímých vlakových spojení, z toho tři páry osobních vlaků z Českých Budějovic a tři páry rychlíků z Prahy.

Lodní doprava a přístavy

editovat
 
Kontejnerový přístav v Linci
 
Nákladní loď na Dunaji v Linci

Linec je největším přístavem Rakouska a horního Dunaje vůbec. Leží na největší vodní cestě Evropy, která je díky průplavu Rýn–Mohan–Dunaj spojnicí mezi Severním a Černým mořem. V roce 2005 bylo v městském přístavu provozovaném Linz AG a v přístavu společnosti VÖEST-Alpine naloženo a vyloženo 6,9 mil. tun zboží, a to i přesto, že v nedalekém Ennsu byl vystavěn čtvrtý rakouský přístav. Z celkového objemu zboží připadá cca 0,6 mil. tun na obchodní přístav, 0,6 mil. na ropný přístav, 1,9 mil. tun na kontejnerový přístav a 3,8 mil na přístav VÖEST-Alpine[7]

Linecký přístav má rozlohu cca 150 ha, z toho 45 ha vodních ploch. V plánu je jeho rozšíření.

Letiště

editovat

Linecké letiště Blue Danube Airport Linz se nachází v Hörschingu 12 km jihozápadně od Lince. Z letiště jsou v provozu linky do měst Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Mnichov, Curych, Vídeň, Salcburk a Štýrský Hradec. Z nízkonákladových společností odtud létá Ryanair do Londýna a Girony u Barcelony. Společnost Niki na Palma de Mallorca a společnost TUIfly na letiště Köln-Bonn. Dále také charterové lety do Egypta, Řecka, Itálie, Chorvatska, Španělska, Tuniska a Turecka. Na letišti je také provozována nákladní doprava. Jako mateřské toto letiště používá společnosti Amerer Air. Z letiště také létá DHL do svého evropského hubu v Lipsku. V roce 2007 odbavilo letiště 773 000 cestujících.

Sport

editovat

Ve městě hraje velké množství fotbalových klubů mezi ty nejznámější patří:

Ve městě hraje velké množství hokejových klubů mezi ty nejznámější patří:

Pamětihodnosti

editovat
 
Pöstlingberg s poutním kostelem
 
Alter Dom, pohled z hlavního náměstí
  • Poutní kostel – bazilika Pöstlingberg: Symbol města, Poutní kostel na vrchu vysokém 537 m n. m., postaven v letech 1738–1774
  • Pöstlingbergbahn: adhezní dráha s největším sklonem na světě (sklon 10,5 %), vystavěna roku 1898. Konečná stanice ve věži opevnění města
  • Linzer Grottenbahn: na Pöstlingbergu, v bývalé pevnosti, otevřena 1906, okružní úzkorozchodná dráha
  • Katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie (Mariä-Empfängnis-Dom): také zvaný Neuer Dom, vybudovaný v letech 1862–1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20 000 osob, po dómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
  • Alter Dom: jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi
  • Landhaus: ve stylu italské renesance, z roku 1564. Kašna z roku 1648.
  • Hauptplatz: největší náměstí na Dunaji, sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a radnicí Alten Rathaus
  • Landstraße: Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí města. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Je také významnou z hlediska obchodu, je třetí nejfrekventovanější (pěší) ulicí Rakouska
  • Stadtpfarrkirche: Městský farní kostel na pozdně románských základech, barokizován roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III:
  • Linzer Schloss: Linecký zámek – první zmínky z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum
  • Martinskirche: první zmínka z roku 799, původně považován za nejstarší kostel Rakouska, dle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století[8]
  • Botanická zahrada: okolo 100 000 návštěvníku za rok, leží na vrchu Bauernberg, plocha 4,2 ha, 8 000 druhů rostlin
  • Hotel Zum Schwarzen Bären: Hotel U černého medvěda – rodný dům tenoristy Richarda Taubera

Osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Pohled na Linec a Dunaj
  •  
    Centrum Lince

Reference

editovat
  1. ↑ a b Bevölkerung zu Jahresbeginn nach administrativen Gebietseinheiten (Bundesländer, NUTS-Regionen, Bezirke, Gemeinden) seit 2002 (.ods). Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2023-02-26].
  2. ↑ a b KNOGLINGER, Walter. Linz heute: Landeshauptstadt, Lebensraum u. Wirtschaftszentrum. [s.l.]: [s.n.], 1986. 
  3. ↑ Nationalsozialismus in Linz. Linz: Archiv der Stadt Linz ISBN 3-900388-81-4. S. 1044. 
  4. ↑ LINZ, Stadt. Linz, UNESCO City of Media Arts. Stadt Linz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ LINZ, Stadt. Erlaubte Ladetätigkeit in der Fußgängerzone. Stadt Linz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ http://www.nachrichten.at/lokal/linz/499638[nedostupný zdroj] Oberösterreichische Nachrichten, 7. Dezember 2006
  7. ↑ www.linz.at Archivováno 30. 1. 2012 na Wayback Machine., Hafen Linz – Umschlagsmengen 2005 (Seite abgerufen am 7. November 2007)
  8. ↑ ORF ON Science – Neues und Altes zur Martinskirche von Linz [1] Archivováno 26. 11. 2005 na Wayback Machine.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Linec&oldid=24178882“