Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský

rakouský arcivévoda (1754–1806)

Ferdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský (1. června 1754, Vídeň24. prosince 1806, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a místodržící v Lombardii. Sňatkem modenský princ a zakladatel vedlejší linie Habsbursko-Lotrinského rodu Rakouští-Este.

Ferdinand I. Modenský
generální guverner rakouské Lombardie
Portrét
Arcivévoda Ferdinand
autor portrétu Jean-Étienne Liotard
Úplné jménoFerdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský
Narození1. června 1754
Vídeň
Úmrtí24. prosince 1806 (ve věku 52 let)
Vídeň
PohřbenCísařská hrobka ve Vídni
ManželkaMarie Beatrice d'Este
PotomciJosef František
Marie Tereza
Josefína Ferdinanda
Marie Leopolda
František IV.
Ferdinand Karel Josef
Maxmilián Josef
Marie Antonie
Karel Ambrož
Marie Ludovika
DynastieHabsbursko-Lotrinská
zakladatel dynastie Rakouští-Este
OtecFrantišek I. Štěpán Lotrinský
MatkaMarie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl čtvrtým synem císaře Františka I. Lotrinského a královny Marie Terezie. Narodil se jako čtrnácté ze šestnácti dětí. Jeho dva nejstarší bratři Josef a Leopold se postupně stali císaři a sestry Marie Karolína a Marie Antoinetta královny neapolsko-sicilské a francouzské.

Už v dětství byl dohodnut jeho sňatek s modenskou princeznou Marii Beatricí Ricciardu d'Este, se kterou se 15. října 1771 oženil. Manželé přesídlili do Milána, kde žili v harmonickém vztahu. Roku 1780 byl Josefem II. jmenován lombardským místodržícím. Měl ovšem jen omezenou moc, faktickou vládu vykonával i nadále císař.[1] Svou laskavostí a dobročinností se mezi lidmi oba partneři stali oblíbení.

Válka Rakouska s Francií

editovat

Od roku 1794 působil arcivévoda jako velitel italské armády v bojích Rakouska proti Francii. O dva roky později byla jeho armáda poražena u Montenotte a u Millesima vojskem vedeným Napoleonem, který následně dobyl Milán. Beatrice se s dětmi uchýlila do Vídeňského Nového Města, zatímco Ferdinand se staršími syny putoval přes Terst na zámek Belveder a další místa, která mu císař určil. Roku 1797 vznikla Cisalpinská republika, která od Rakouska získala mírovou smlouvou v Campo Formio Lombardsko a Modenu.

V roce 1803 se Ferdinand stal jménem své ženy dědicem modenského vévodství i nároků po svém tchánovi, které se nepodařilo prosadit díky Prešpurskému míru dojednanému v roce 1805.[2] O rok později v prosinci 1806 Ferdinand zemřel a byl pohřben v kapucínské kryptě ve Vídni.

Ferdinand Karel a Beatrice spolu měli 10 dětí[3]:

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Mikuláš František Lotrinský
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Klaudie Lotrinská
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Gonzagová
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XIII.
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Anna Rakouská
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
 
 
 
 
Karel I. Ludvík Falcký
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Šarlota Hesensko-Kasselská
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Leopold I.
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Španělská
 
 
Karel VI. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Arnošt I. Öttingenský
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Frederika Württemberská
 

Reference

editovat
  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 104. 
  2. Hamannová, str. 105.
  3. http://genealogy.euweb.cz/habsburg/habsburg5.html

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Ercole III. Modenský
  Modenský princ
dědic vévodství

18031806
  Nástupce:
František IV. Modenský