Wikipedie

Kroměříž

město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji
(přesměrováno z Kroměříž (část obce))

Kroměříž[pozn. 1] (v místním nářečí Kromjeřiž, německy Kremsier[5]) je město ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Žije zde přibližně 28 tisíc[1] obyvatel a je tak po Zlíně druhým největším městem kraje. Město je také nazýváno Hanácké Athény.

Kroměříž
Pohled na náměstí z věže Arcibiskupského zámku
Pohled na náměstí z věže Arcibiskupského zámku
Znak města KroměřížVlajka města Kroměříž
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKroměříž
Obec s rozšířenou působnostíKroměříž
(správní obvod)
OkresKroměříž
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°17′52″ s. š., 17°23′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel28 089 (2024)[1]
Rozloha50,98 km²[2]
Nadmořská výška201 m n. m.
PSČ767 01
Počet ulic206[3]
Počet domů5 337 (2021)[4]
Počet částí obce10
Počet k. ú.11
Počet ZSJ33
Kontakt
Adresa městského úřaduVelké náměstí 115/1
767 01 Kroměříž
meu@mesto-kromeriz.cz
StarostaMgr. Tomáš Opatrný
Oficiální web: www.mesto-kromeriz.cz
Kroměříž
Kroměříž
Další údaje
OceněníFairtradové město
Historické město roku
Kód obce588296
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Ve městě se tradičně pořádá mezinárodní festival vojenských dechových hudeb[6] a mezinárodní festival duchovní hudby FORFEST.[7] Na kraji města se nachází Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž (dříve Výzkumný ústav obilnářský aj., založen 1951), který se zabývá výzkumem a šlechtěním obilnin.[8]

Nářečí

editovat

Poloze města odpovídá i místní nářečí, které je hanácké, přesněji východohanácké,[9] tzn. bez protetického v- (on, okno, ne von, vokno), bez náslovného (hiátového) j- (Iřik, ido/idu místo Jiřík, jdu) a se zachovanou jotovanou výslovností skupiny mě (mjesto, v zimje místo mněsto, v zimně). Jen několik kilometrů jižně od Kroměříže (od obce Trávník) začíná oblast nářečí východomoravských.[10]

Název

editovat

Původní podoba jména osady byla Kroměžir (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Kroměžir. Význam místního jména tedy byl „Kroměžirův majetek“. Od 14. století je doložen přesmyk koncových hlásek do dnešní podoby. Ve starším jazyce byl název města v mužském rodě (ten Kroměříž),[11] což přetrvává v místním nářečí. Do němčiny bylo jméno přejato ještě před provedením hláskového přesmyku a zůstalo tak až do 20. století.[12]

Historie

editovat
 
Město Kroměříž (Kremsir) dnes zahrnuje i někdejší osady Novosady (Nowosad), Oskol, Bělidla (Bielidlo), Kotojedy (Kotogetz), Trávník (Trawnik), Vážany (Waschan), Těšnovice (Tieschnowitz), Hradisko, Postoupky (Postupek), Miňůvky (Miniuwek), Bílany (Bilan), Drahlov (Drahlow) a Zlámanka (Zlamanka). (Müllerova mapa z r. 1790)
 
Kroměříž na vedutě Jana Willenberga z roku 1593
 
Biskupský zámek a město Kroměříž v 17. století

Ve středověku zde byl brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky (jež byla faktickým pokračováním slavné Hedvábné stezky).

První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku 1110. Na arabské mapě, známé jako Tabula Rogeriana, je město označováno jako Agra.[13] Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup Jan II. od knížete Oty Černého za 300 hřiven.[14]

Město bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku kolem roku 1263. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní letní sídlo, a přemístili sem část správy diecéze. V době moravských markraběcích válek zde našel útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, bylo katolické vojsko pod jeho velením husity v červnu 1423 poraženo v bitvě u Kroměříže, po které město značně utrpělo. Biskup Stanislav I. Thurzo zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na zámek. Roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky, který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Za třicetileté války město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk (1643 a 1645) a následně morem. Tragický osud kroměřížských Židů během třicetileté války je barvitě popsán v žalozpěvu Kroměřížská selicha, který se dochoval v rukopise z roku 1702.[15] V 60. letech 17. století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. V letech 1806–1813, 1815–1821 a 1845–1847 sídlilo v Kroměříži velitelství 3. pěšího pluku. V roce 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 24.–26. srpna 1885 proběhlo ve městě setkání ruského cara Alexandra III. s rakouským císařem Františkem Josefem I., město se tak stalo středem pozornosti celé Evropy. Zajímavé je, že dodnes zůstává tajemstvím, o čem se tehdy v Kroměříži skutečně jednalo.[16] Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. Dne 27. srpna 1929 navštívil Masaryk město oficiálně, jako prezident Republiky československé.

Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) a vysoké úrovni vzdělanosti (v městě je přítomno mnoho škol) získalo město přezdívku hanácké Athény. Město Kroměříž, druhé největší město Zlínského kraje podle počtu obyvatel a bývalé okresní město, je silným přirozeným regionálním centrem, ležícím na řece Moravě.

20. století

editovat
 
Strážní věž v bývalém vojenském prostoru Hvězda (2020)

Město bylo známo jako město vojáků (dvoje kasárna), studentů (množství škol středního vzdělávání) a důchodců.[zdroj⁠?!] Na místě Žižkových kasáren je dnes Hanácké náměstí, na místě Rybalkových kasáren Tesco. Vojáci z Rybalkových kasáren sloužili také v prostoru Hvězda u Velkých Těšan.

Ve dnech 4. až 6. května 1945 osvobozovaly Kroměříž jednotky 1. rumunské armády.[17]

Městská samospráva

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Kroměříže.

Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 27 členy.[18]

Po komunálních volbách roku 2014 byl 6. listopadu zvolen starostou města ředitel Základní školy Slovan Jaroslav Němec z hnutí ANO. Radu města tvořila koalice ANO, KDU-ČSL, ČSSD a Zdravé Kroměřížsko. Městská rada měla 9 členů.[19]

Po komunálních volbách roku 2018 byl 1. listopadu znovu zvolen starostou města Jaroslav Němec (Nezávislí). Do zastupitelstva se dostali i kandidáti KDU-ČSL, ZVUK 12 a nezávislých (11,72 procenta a tři mandáty), ODS (8,95 procenta a tři mandáty), České pirátské strany (7,48 procenta a dva zastupitelé), ČSSD (6,12 procenta a dva zastupitelé) a KSČM (6,10 procenta a dva zastupitelé).[20]

Po komunálních volbách roku 2022 byl 20. října starostou zvolen Tomáš Opatrný z hnutí ANO a většinová koalice se 17 mandáty byla složena z KDU-ČSL, ČSSD, ODS, Zdravé Kroměřížsko a OK Občané Kroměříže, v opozici zůstali Nezávislí předchozího starosty společně s Piráty, SPD a PRO 2022.[21][22]

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Obyvatelstvo se stále mění a navyšuje.[23] U počtu domů je v roce 1961 za Kroměříž uváděn celkový počet včetně Vážan a Kotojed.

Sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel Celkem 9918 11816 12480 13935 16528 17175 18546 19644 20560 22062 25887 28967 29225 29154
Kroměříž 9918 11816 12480 13935 16528 17175 18546 19644 19727 21322 24485 25542 25826 25472
Vážany - - - - - - - - 468 540 1014 967 1128 1177
Kotojedy - - - - - - - - 365 200 122 104 126 212
Bílany - - - - - - - - - - 266 284 292 306
Drahlov - - - - - - - - - - - 95 127 139
Hradisko - - - - - - - - - - - 179 221 223
Postoupky - - - - - - - - - - - 553 558 573
Těšnovice - - - - - - - - - - - 375 412 401
Trávník - - - - - - - - - - - 371 392 492
Zlámanka - - - - - - - - - - - 166 143 159
Šelešovice - - - - - - - - - - - 331 - -
Počet domů Celkem 766 893 1019 1123 1304 1399 1769 2372 2630 2910 3391 4528 4639 5078
Kroměříž 766 893 1019 1123 1304 1399 1769 2372 2630 2724 3032 3353 3532 3812
Vážany - - - - - - - - 125 241 253 289 326
Kotojedy - - - - - - - - 61 40 44 52 79
Bílany - - - - - - - - - - 78 104 93 107
Drahlov - - - - - - - - - - - 48 48 53
Hradisko - - - - - - - - - - - 84 83 89
Postoupky - - - - - - - - - - - 194 202 219
Těšnovice - - - - - - - - - - - 137 137 147
Trávník - - - - - - - - - - - 121 131 177
Zlámanka - - - - - - - - - - - 73 72 69
Šelešovice - - - - - - - - - - - 114 - -
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Kroměříž roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Kroměříž roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Kroměříž roku 2011

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kroměříži.
 
Pohled na Arcibiskupský zámek
Kostely
Kaple

Historické budovy

editovat
 
Domy s podloubím na Velkém náměstí
 
Pohled na podloubí Regentského domu a Muzea Kroměřížska
Sochařské památky

Přírodní památky

editovat

Muzea a galerie

editovat

Doprava

editovat
 
Nádraží

Územím města prochází dálnice D1 s exity 258-Kroměříž-západ a 260-Kroměříž-východ. Dále jím vedou dva úseky silnice I/47 z Vyškova a dále na Hulín. Od exitu 258-Kroměříž-západ směrem na jihovýchod přes Kotojedy a Trávník vede na Tlumačov silnice II/367. Na jih, na Zdounky, vede přes Vážany silnice II/432. Od západu, od Morkovic–Slížan, přichází do města silnice II/428. Ze severu od Chropyně silnice II/435. Silnice III. třídy jsou:

  • III/36726 Hradisko–Měrůtky
  • III/36733 spojka mezi II/367 a I/47 (ulice Tovačovského a Hulínská)
  • III/36734 Kotojedy–Vážany
  • III/36735 Kotojedy–Těšnovice–Velké Těšany
  • III/36736 Těšnovice–Bařice
  • III/36738 Lubná–Zlámanka
  • III/4326 odbočka z I/47 na Bílany
  • III/43215 Kroměříž–Rataje
  • III/43220 Jarohněvice–Drahlov–Zlámanka–Lhotka

Městskou hromadnou dopravu provozují v Kroměříži na 8 autobusových linkách Kroměřížské technické služby, s. r. o. V katastru města se v lokalitě Hrubý rybník (Bagrák) nachází sportovní letiště. Nedaleko letiště ústí do řeky Moravy říčka Kotojedka.

Pravidelnou osobní železniční dopravu v Kroměříži zajišťují České dráhy na trati číslo 303 Kojetín – Kroměříž – Hulín – Valašské Meziříčí a na trati číslo 305 Kroměříž–Zdounky–Zborovice. V železniční stanici je zajištěno odbavení cestujících v mezinárodní a vnitrostátní přepravě včetně rezervačních dokladů (místenky, lůžka a lehátka). Je umožněna platba platební kartou i platba v eurech. Ve stanici je bezbariérové WC, které je osazeno eurozámkem.

V železniční stanici Kroměříž (344754) je zřízena půjčovna kol a tratě 303 a 305 jsou tratě s bezplatnou přepravou vypůjčených kol. Kroměříž je stanicí, kde je možné vypůjčené kolo zdarma uschovat. Další železniční zastávkou ve městě je na trati číslo 305 zastávka Kroměříž-Oskol (339440) a zastávka v místní části Kotojedy (345058). Na trati číslo 303 zastávka v místní části Postoupky (345157).

Ve filmu

editovat

V Kroměříži se (alespoň zčásti) natáčelo přes 30 filmů nebo seriálů,[24] mezi nimi je například hudební film Třicet panen a Pythagoras (kde je k vidění například Justiční akademie nebo Květná zahrada, 1973) s Jiřím Menzlem v hlavní roli, slovenský seriál pro děti Jedno malé sídlisko (kde je k vidění sídliště Oskol, škola Slovan aj., 1978), v kroměřížském zámku se natáčelo i několik epizod osmidílného televizního historického jugoslávsko-francouzského filmu Seobe, 1988 (ve filmové distribuci i jako dvoudílný film),[25] Trenck – Zwei Herzen gegen die Krone (Ve jménu lásky a povinnosti) – zámek a jeho okolí, 2003, některé scény filmů Requiem pro panenku (1991), Královská aféra (2012) nebo Dědictví aneb Kurvaseneříká (2013), scény z výpravného seriálu Já, Mattoni.[26]

Miloš Forman na zdejším zámku točil oscarový film Amadeus (1984), Miloslav Šmídmajer pohádku Peklo s princeznou.[27] Ve městě a Podzámecké zahradě byly také točeny scény Četnických humoresek.[28] Město je zachyceno i v seriálu o architektuře ČR Šumná města.[29] V roce 2017 se na Kroměřížském zámku natáčel film Marie Terezie. V roce 2021 zde probíhalo pokračováni minisérie Marie Terezie.

Školství

editovat
 
Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži

Kroměříž je sídlem řady škol a tvoří důležité centrum vzdělání v regionu. Mimo jiné se v nich nachází 9 středních škol (z nich tři jsou zároveň i vyšší odborné) a dvě gymnázia. Od roku 2005 zde sídlí celostátní vzdělávací instituce justice – Justiční akademie, která navázala na tradici Justiční školy vzniklé v Kroměříži v roce 1995. Přítomnost mnoha škol a vysoká úroveň vzdělanosti přinesla městu přezdívku Hanácké Atény.[30]

Základní školy

editovat
  • ZŠ S-mysl (Zachar)
  • ZŠ Sýpky
  • ZŠ Slovan
  • ZŠ Oskol
  • ZŠ Komenského
  • ZŠ Zámoraví

Střední a vyšší odborné školství

editovat

Gymnázia

editovat
 
Justiční akademie

Konzervatoře

editovat

Střední školy a Vyšší odborné školy

editovat

Ostatní

editovat

Sport

editovat
 
Zimní stadion (ulice Obvodová)

Zaniklá sportoviště

editovat
  • Velodrom – cyklistická dráha v místech zvaných na Rejdišti

Zaniklé fotbalové kluby

editovat

Části města a sídliště

editovat

Sídliště rodinných domů Barbořina (podle nedalekého zalesněného kopce, německy Barbaraberg[35] – vrch sv. Barbory), převážně panelová sídliště Slovan, Zachar a Oskol (těmto třem odpovídají i názvy tří základních škol), Horní Zahrady, Dolní Zahrady, Zámoraví.

Na základě prozatímního obecního řádu z roku 1849, který nařizoval, že všechny předměstské obce mají být sloučeny s městy v jedinou obec, došlo roku 1853 k připojení poddanských dědin Bělidla, Novosady, Štěchovice a výše zmiňovaná Oskol.[36] Židovské město bylo připojeno k městu již roku 1851. Bylo od města oddělené separační zdí a nacházelo se mezi dnešními ulicemi Tylova a Moravcova. V Moravcové ulici dosud stojí budova tzv. židovské radnice, která je jedinou významnou dochovanou památkou někdejšího židovského města. V roce 1858 byla zrušena katastrální území těchto sídel Bělidla, Novosady, Oskol, Za Kovářskou branou, Sladovna, Štěchovice a Židovská obec.

Členění města

editovat
 
Katastrální území Kroměříže

Kroměříž se dělí na 10 částí na 11 katastrálních územích (údaje k roku 2011):[37]

  • Bílany – k. ú. Bílany (připojeny 1976; 107 domů, 306 obyvatel)
  • Drahlov – k. ú. Drahlov u Jarohněvic (připojeny 1986; 53 domů, 139 obyvatel)
  • Hradisko – k. ú. Hradisko (připojeny 1986; 89 domů, 223 obyvatel)
  • Kotojedy – k. ú. Kotojedy (připojeny 1960; 79 domů, 212 obyvatel)
  • Kroměříž – k. ú. Kroměříž (3 812 domů, 25 472 obyvatel)
  • Postoupky – k. ú. Miňůvky a Postoupky (připojeny 1986; 219 domů, 573 obyvatel)
  • Těšnovice – k. ú. Těšnovice (připojeny 1986; 147 domů, 401 obyvatel)
  • Trávník – k. ú. Trávník (připojeny 1986; 177 domů, 492 obyvatel)
  • Vážany – k. ú. Vážany u Kroměříže (připojeny 1960; 326 domů, 1 177 obyvatel)
  • Zlámanka – k. ú. Zlámanka (připojeny 1986; 69 domů, 159 obyvatel)

V letech 1986–1990 byly součástí města také obce Jarohněvice a Skaštice, v letech 1986–2000 i Šelešovice.[38]

Správní území

editovat
Související informace naleznete také v článcích Okres Kroměříž a Správní obvod obce s rozšířenou působností Kroměříž.

Kroměříž byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kroměříž ale stále existuje a skládá se ze 79 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 46 obcí. Sousedními obcemi sídla jsou Bařice-Velké Těšany, Lubná, Rataje, Lutopecny, Jarohněvice, Hulín, Kostelany, Chropyně, Skaštice, Střížovice, Soběsuky, Šelešovice a Bezměrov.

Osobnosti

editovat
Související informace naleznete také v článcích Seznam pohřbených na kroměřížském hřbitově a Seznam čestných občanů města Kroměříže.

Studenti a učitelé

editovat
Související informace naleznete také v článku Významní žáci a učitelé Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži.

Studenti

editovat

Učitelé

editovat

Cihelna

editovat
 
Prostor bývalé cihelny ve Vážanech v roce 2020

V obci bývala cihelna, v níž byla těžba ukončena v roce 1996.[43] Později se cihelna stala zdrojem kontroverze a protestů obyvatel z důvodu možného zavážení (rekultivaci) místa teplárenským popílkem Otosanem.[44]

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Rod ženský, ale původně a v místním nářečí rod mužský

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální [cit. 2021-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-28. 
  4. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 651. 
  6. ↑ http://kromerizsky.denik.cz/kultura_region/v-kromerizi-obnovili-festival-vojenskych-hudeb-.html
  7. ↑ http://www.forfest.cz/cil_cz.htm
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.vukrom.cz [online]. [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-13. 
  9. ↑ Srovnej Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. S. 401.
  10. ↑ BĚLIČ, Jaromír. Dolská nářečí. Praha: ČSAV, 1954. S. 7.
  11. ↑ Srovnej název díla: PEŘINKA, František Václav. Ze starého Kroměříže: kulturně-historické obrázky mosaikové. Kroměříž: Zemská živnostenská jednota, 1910. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4d7f1270-dd5a-11ea-804d-005056827e51, 30. května 2024.
  12. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 454, 455.
  13. ↑ Archivovaná kopie. islamcz.cz [online]. [cit. 2012-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 
  14. ↑ PEŘINKA, František Václav. Dějiny města Kroměříže. Díl 1., Obsahuje dobu po rok 1620. Kroměříž: Obecní rada, 1913. S. 7. 
  15. ↑ Archivovaná kopie. www.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2015-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23. 
  16. ↑ FIŠER, Zdeněk. Tři dny, které otřásly Kroměříží příběh setkání ruského cara a rakouského císaře v srpnu 1885. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1994. 120 s. 
  17. ↑ Moderní-Dějiny.cz | Podíl rumunské armády na osvobozování Československa v roce 1945. www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Zastupitelstva obcí 2014 > Jmenné seznamy a základní přehledy > Zvolení zastupitelé dle abecedy - výběr územních celků > Okres Kroměříž - výběr obce > Obec Kroměříž - výběr kandidátní listiny > Všechny kandidátní listiny [online]. volby.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Novým starostou Kroměříže byl zvolen Jaroslav Němec [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. 
  20. ↑ Starostou Kroměříže byl opět zvolen Jaroslav Němec (Nezávislí) [online]. Město Kroměříž [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  21. ↑ POHLUDKA, Dominik. Starostou Kroměříže je nově Tomáš Opatrný z ANO, rozhodli zastupitelé. Kroměřížský deník. 2022-10-20. Dostupné online [cit. 2023-07-22]. 
  22. ↑ VONDRÁŠEK, Jan. Starostou Kroměříže byl zvolen Tomáš Opatrný (ANO 2011). www.mesto-kromeriz.cz [online]. Město Kroměříž, 2022-10-20 [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ Kroměříž [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ http://www.mojekromeriz.cz/magazin/clanek/seznam-vsech-filmu-natocenych-v-kromerizi, 7. 2. 2015
  25. ↑ http://www.csfd.cz/tvurce/4990-aleksandar-petrovic/
  26. ↑ DIVIAKOVÁ, Nikol. V Kroměříži se budou natáčet záběry do seriálu o Mattonim. Kroměřížský deník.cz [online]. 2015-02-23 [cit. 2015-02-23]. Dostupné online. 
  27. ↑ Filmaře přitahuje nejvíce zámek v Kroměříži
  28. ↑ http://www.cetnickehumoresky.cz/13-o-treti-rade-cetnickych-humoresek/ O třetí řadě Četnických humoresek
  29. ↑ Záložka Města natočená. www.sumnamesta.cz [online]. [cit. 2012-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-11. 
  30. ↑ Český poklad skrývají hanácké Athény, idnes.cz, 18. srpna 2005
  31. ↑ KUNCOVÁ, Jarmila. OBRAZEM: Zdravotnická škola hrou. Kroměřížský deník. 2011-06-23. Dostupné online [cit. 2024-08-27]. 
  32. ↑ Atletický klub Kroměříž
  33. ↑ TJ Sokol Kroměříž
  34. ↑ Klub sportovního tance SWING Kroměříž [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  35. ↑ Schenklova mapa Moravy – Přerovský kraj [1841–1845], dostupné online: http://mapy.vugtk.cz/schenkl/sheets.php?rs=2&lg=cze&id=05&print=P%C5%99erovsk%C3%BD%20kraj Archivováno 4. 4. 2016 na Wayback Machine.
  36. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 3.díl Kolí-Mi. Praha: LIBRI, 2002. 952 s. ISBN 80-85983-15-X. Kapitola Kroměříž, s. 204–220. 
  37. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  38. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 202, 473 a 517.
  39. ↑ http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&id=1473&type=arch
  40. ↑ http://www.ct24.cz/regionalni/brno/121571-kromeriz-usporadala-vystavu-rodakovi-architektovi-nove-sceny/
  41. ↑ J.V.PŘEMYSL. @JV_Premysl [online]. 2019T0:02 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  42. ↑ Archivovaná kopie. www.bigband.cz [online]. [cit. 2011-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-16. 
  43. ↑ VONDRÁŠEK, Jan. Vážanská cihelna nedovoleným materiálem zavážena není, říká báňský úřad. Město Kroměříž [online]. 2020-03-20 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. 
  44. ↑ https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/kromeriz-vazany-cihelna-zavazeni-hriste-spory.A180718_415188_zlin-zpravy_ras

Literatura

editovat
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s.  Dostupné také online.
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl druhý, Část čtvrtá / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1949. 798 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kroměříž&oldid=24345161“