Rudolf Jílovský
Rudolf Jílovský, vlastním jménem Rudolf Klein (1. července 1890 Kroměříž – 7. června 1954 New York), byl český kabaretiér, zpěvák, šansoniér, herec a redaktor.
| Rudolf Jílovský | |
|---|---|
 Rudolf Jílovský v roce 1919 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Rudolf Klein |
| Narození | 1. července 1890 Kroměříž  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. června 1954 (ve věku 63 let) nebo 10. června 1954 (ve věku 63 let) New York  USA |
| Povolání | kabaretiér, zpěvák, redaktor a herec |
| Vydavatel | Supraphon |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka _BAR.svg){kind=small} II. třídy, in memoriam (2000) |
| Manžel(ka) | Staša Jílovská |
| Děti | Staša Fleischmannová Olga Housková |
| Příbuzní | Michel Fleischmann a Petr Fleischmann (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatMaturoval na reálce v Kroměříži. Poté nastoupil studium stavebního inženýrství na Pražské technice, které ale nedokončil.
V roce 1909 se podílel na založení kabaretu Červená sedma Jiřího Červeného. Byl velmi populárním zpěvákem. Po první světové válce hrál v sezóně 1920–21 v Longenově divadle Revoluční scéna.
Od roku 1921 pracoval jako nakladatelský redaktor:
- 1921–25 nakladatelství Orbis,
- 1925–30 nakladatelství František Borový,
- 1930–31 nakladatelství Aventinum[1],
V letech 1932 až 1936 byl ředitelem knihkupecké společnosti Česká expedice. V období 1936–1939 byl také tajemníkem vrchního ředitele koncernu Lidové noviny. Od roku 1939 do roku 1944 byl uměleckým ředitelem nakladatelství František Borový. V průběhu druhé světové války se podílel na činnosti odbojové skupiny Parsifal Arnošta Heidricha a na jaře 1945 byl vězněn na Pankráci.
Po válce působil jako generální ředitel tiskových podniků Československé strany lidové. Na zásah ministra vnitra Václava Noska byl propuštěn a poté v roce 1948 emigroval. V emigraci pracoval pro Rádio Svobodná Evropa.
Osobní život
editovatJeho manželkou byla novinářka Staša Jílovská, spolupracovnice a přítelkyně Mileny Jesenské. Jejich dcery Staša a Olga byly fotografkami.
Dílo
editovatNěkteré jeho dochované gramofonové nahrávky vydala firma Supraphon na CD Historie psaná šelakem – Život je moře nadějí. Český šanson 1929–1945.[2]
Ocenění díla
editovatV roce 2000 mu udělil prezident Václav Havel Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy, in memoriam.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Ohňostroj : paměti nakladatele Aventina II. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 289–290.
- ↑ Historie psaná šelakem - Život je moře nadějí. Český šanson 1929-1945
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Jílovský na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Jílovský
- Rudolf Jílovský na stránkách Československého dokumentačního střediska, o. p. s.
