Kostel Nejsvětější Trojice (Staré Sedlo)

kostel ve Starém Sedle

Kostel Nejsvětější Trojice je římskokatolický, v minulosti farní kostel ve Starém Sedleokrese Sokolov. Kostel byl navržen k zapsání do seznamu kulturních památek.[1]

Kostel Nejsvětější Trojice
ve Starém Sedle
Kostel Nejsvětější Trojice ve Starém Sedle
Kostel Nejsvětější Trojice ve Starém Sedle
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresSokolov
ObecStaré Sedlo
Souřadnice
Kostel Nejsvětější Trojice ve Starém Sedle
Kostel Nejsvětější Trojice
ve Starém Sedle
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariátsokolovský
FarnostLoket
Užívánípříležitostné
ZasvěceníNejsvětější Trojice
Datum posvěcení1720 a 1862
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1711–1720
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Ve Starém Sedle stávala nejspíše již koncem 15. století gotická kaple Nejsvětější Trojice. Kaple stála naproti současnému kostelu, v místech pozdějšího hřbitova. Je uváděna v literatuře poprvé roku 1512. Se stavbou kostela se započalo roku 1711. Kostel byl vysvěcen roku 1720. Při velkém požáru obce 4. září 1861 zasáhl oheň kostel i faru. Po požáru byl kostel v havarijním stavu, většina vybavení kostela byla zničena. Během roku byl však kostel opraven, 25.  srpna 1862 zavěšeny tři nové zvony a kostel nově vysvěcen 8. prosince 1862. S velkou slávou připravovalo Staré Sedlo biřmovací mši, kterou měl celebrovat kardinál František de Paula Schönborn. Ten se však nachladil a po krátké nemoci zemřel 25. června 1899 na zápal plic na sokolovském zámku. V únoru 1990 shodila vichřice kříž z věže kostela. Nový kříž byl vyroben až roku 2002, slavnostně vysvěcen 2. října 2002 a 30. října téhož roku umístěn na věž.[2][3]

Architektura

editovat

Kostel je raně barokní jednolodní obdélná stavba. Ve starší literatuře se píše o pseudogotické stavbě, nejspíše proto, že v některých částech se uplatnily gotizující prvky. Kostel je ukončený půlkruhovým presbytářem, rovněž původní okna byla zakončena půlkruhově. Obdélná je sakristie na jižní straně. Loď je členěna plochými pilastry a kryta stropem na fabionu, presbytář je sklenut lunetovou klenbou na přípory. Kruchtu podpírají čtyři sloupy s antikizujícími hlavicemi. Původní věž byla roku 1906 z důvodu špatného stavu stržena. Roku 1914 ji nahradila samostatná hranolová věž přistavěná k průčelí kostela. Věž byla zakončena barokní cibulovou bání.[2]

Interiér

editovat
 
Pohled od hlavního vchodu

Kostel má celkem strohý interiér, vybavení svatostánku bylo zničeno při ničivém požáru roku 1861. Požáru podlehl i oltářní obraz z roku 1673. Ten zachycoval kromě jiného místní minerální závody Svaté Trojice. Zničena byla rovněž freska s motivem Nejsvětější Trojice od malíře Eliáše Dollhopfa. Nový mobiliář kostela pochází z velké části z období po požáru. Obraz hlavního oltáře vytvořil roku 1862 malíř a profesor Rudolf Müller, výrazný představitel Tkadlíkovy školy, autor mnoha obrazů s náboženskou a historickou tematikou. Obrazy bočních oltářů pochází od akademického malíře Johanna Christopha z Teplé. Obraz na evangelní straně zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie, na epištolní straně svatého Jana Nepomuckého s vedutou části Prahy a Karlova mostu. Řezbářské práce včetně kazatelny, zpovědnice a bočních oltářů jsou dílem Antona Hahna z Čisté. Nové zvony nahradily původní, požárem zničené. Pochází z dílny mistra zvonaře Pistoria v Chebu. Dva ze zvonů, zavěšených v roce 1862, byly v roce 1917 zrekvírovány pro válečné účely, podobně jako varhanní píšťaly. V červnu 1925 byl jako náhrada za původní zvony zakoupen zvon svatého Floriána z roku 1725. Ten do té doby visel v loketském farním kostele. Ve 30. letech 20. století byl doplněn ještě zvon od Richarda Herolda z Chomutova. Varhany sestavil roku 1864 chebský varhanář Ignaz Müller.[2]

Reference

editovat
  1. Územní plán Starého Sedla [online]. 2008 [cit. 2016-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-20. 
  2. a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 706–708. 
  3. BERAN, Jiří; BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Obec Staré Sedlo. Královské Poříčí a Staré Sedlo: Mikroregion Sokolov - východ, 2007. 87 s. ISBN 978-80-254-8047-2. S. 28–29, 59. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat