František Schönborn

česko-rakouský šlechtic a kardinál

František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal (Franz de Paula, 24. ledna 1844 Praha[1]25. června 1899 Sokolov[2]) byl pátý biskup českobudějovický (18831885) a posléze 28. arcibiskup pražský (18851899). Kardinálem se stal 24. května 1889. Pocházel ze šlechtického rodu Schönbornů.

Jeho Eminence
František kardinál Schönborn
5. českobudějovický biskup
28. pražský arcibiskup
16. primas český
Církevřímskokatolická
Arcidiecézepražská
Jmenování27. července 1885
PředchůdceBedřich Schwarzenberg (Arcidiecéze pražská)
NástupceLev Skrbenský z Hříště (Arcidiecéze pražská)
Titulární kostelSanti Giovanni e Paolo
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení12. srpna 1873
Biskupské svěcení18. listopadu 1883
světitel Bedřich Schwarzenberg
1. spolusvětitel Josef Jan Evangelista Hais
2. spolusvětitel Emanuel Jan Schöbel
Kardinálská kreace24. května 1889
kreoval Lev XIII.
TitulKardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Rodné jménoFrantišek z Pauly kardinál hrabě ze Schönborn-Buchheim-Wolfsthalu
(Franz de Paula Kardinal Graf von Schönborn-Buchheim-Wolfsthal)
Datum narození24. ledna 1844
Místo narozeníPraha, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí25. června 1899 (ve věku 55 let)
Místo úmrtíFalknov -Sokolov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKatedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Rodičeotec: Erwein Damian Hugo hrabě von Schönborn-Wiesentheid
matka: Christina Maria Josefa hraběnka von Brühl
Blízká osobabratr: Friedrich Schönborn
Vojtěch Schönborn
Karel Schönborn
sestra: Anna Schönborn
Elisabeth Schönborn
Paula Schönborn
PříbuzníVojtěch Josef ze Schönbornu (sourozenec)
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Alma materPapežská univerzita Gregoriana
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po narození byl pokřtěn jako František z Pauly Maria Karel Ervín Pavel. Po gymnaziálních studiích hrabě Schönborn vystudoval práva v Praze. V roce 1866 se zúčastnil bitvy u Náchoda, v níž byl těžce raněn, po vyléčení se rozhodl studovat teologii. Studoval v Innsbrucku a Římě, kněžské svěcení obdržel 12. srpna 1873 a o dva roky později získal doktorát teologie.

V letech 18751879 byl kaplanemPlané u Mariánských Lázní, poté se stal vicerektorem (1879) a ještě později rektorem (1882) pražského arcibiskupského semináře.

Dne 22. srpna 1883 byl jmenován biskupem českobudějovickým (vysvěcen byl 18. listopadu a intronizován 25. listopadu).

Dne 21. května 1885 byl jmenován arcibiskupem pražským.

V roce 1888 financoval výstavbu rozhledny na vrchu Třemšín, která byla po něm pojmenována Schönbornova. Navázal tak na svého předchůdce arcibiskupa Viléma Florentina Salma ze Salmu, který na přelomu 17. a 18. století nechal na Třemšíně vybudovat první stezku s vyhlídkovou plošinou. [3]

Konec života a smrt

editovat

Zemřel na své vizitační cestě po farnostech své diecéze na zámku hraběte z NosticSokolově.

Zápis v úmrtní matrice uvádí jeho tituly: Jeho Eminence, vysoce ctěný pan, kníže-arcibiskup pražský František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal, rozený legát apoštolské stoliceKrálovství českém a v diecezích bamberské, míšeňské a řezenské, skutečný tajný rada jeho veličenstva, rytíř řádu sv. Štěpána, kancléř obou teologických fakult c. a k. Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, doktor posvátné teologie.

Pohřben byl v pražské katedrále sv. Víta.

Reference

editovat
  1. Záznam o narození a křtu v matrice farnosti sv. Mikuláše
  2. Záznam o úmrtí v matrice farnosti Sokolov
  3. ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: [s.n.], 1986. 332 s. ISBN 978-80-204-2360-3. Kapitola Pod červeno-bílými prapory, s. 210. 

Literatura

editovat
  • Encyklopedie Českých Budějovic
  • SCHÖNBORN, František de Paula. Jeho eminencí kardinál František de Paula Schoenborn kníže-arcibiskup Pražský : Nástin a příběhy z jeho života a smrti jakož i vypsání pohřeb. Praha: Kotrba, 1899. Dostupné online. 
  • Gottsmann, Andreas: Kardinal Franz Schönborn, die Gründung des Kollegium Bohemicum und der Nationalitätenstreit in Böhmen, in: Dal Bohemicum al Nepomuceno. La cultura ceca e la formazione sacerdotale in un contesto di scontri nazionalisti e di coesistenza, Olomouc 2011, ISBN 978-80-244-2644-0, s. 49-68.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat