Fabion

architektonický prvek

Fabion je architektonický článek, který vytváří zaoblený nebo bohatě profilovaný přechod mezi svislou stěnou a stropem.[1]

Fabion bohatě zdobený historizujícím ornamentem
Fabionová římsa z 2. poloviny 18. století, Praha-Košíře, kaple Nanebevzetí Panny Marie

Povrch fabionu se provádí z omítky, uvnitř vyztužuje rákosem, případně dřevem, v pozdních měšťanských interiérech z přelomu 19. a 20. století i pouhým kartónem. Velké fabiony se od stěny i stropu oddělují lištou, pásem nebo reliéfem.

Stejný tvar vydutého čtvrtválce se vyskytuje také na nadpražích a fabionových římsách.[2]

Historie

editovat

Fabion se vyskytuje souběžně s omítáním stěn a stropů, v Evropě zejména v renesanci, v baroku a od 19. století i u běžných obytných staveb. Fabion malých rozměrů (v měšťanských domech) se obvykle tvaroval pomocí pivní lahve. Fabionové římsy se v českých zemích vyskytují od poloviny 17. do konce 19. století.

Reference

editovat
  1. Bohuslav Syrový a kolektiv: Architektura. Edice Oborové encyklopedie. Státní nakladatelství technické literatury Praha 1973, s. 93
  2. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Fabion, s. 497.

Literatura

editovat
  • Jaroslav Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Fabion. Sv. 3, s. 497
  • Bohuslav Syrový a kolektiv, Architektura. Edice Oborové encyklopedie. Státní nakladatelství technické literatury Praha 1973, s. 93

Související články

editovat