Kiki Camarena
Enrique „Kiki“ Camarena Salazar (26. července 1947 Mexicali, Baja California – 9. února 1985 Guadalajara, Jalisco) byl americký zpravodajský důstojník Úřadu pro potírání drog (DEA). V únoru 1985 jej unesli překupníci s drogami, které najali mexičtí politici v Guadalajaře. Vyslýchali jej, mučili a nakonec zavraždili. Jeho smrt vedla k odsouzení tří vůdců drogového kartelu Guadalajara v Mexiku. Americké vyšetřování Camarenovy vraždy vedlo k dalším deseti soudním řízením v Los Angeles s dalšími mexickými státními příslušníky, kteří se do zločinu zapojili. Případ má nadále negativní dopad na americko-mexické vztahy. Napětí vyvrcholilo v roce 2013, když byl jeden ze tří odsouzených narcotrafikantů, Rafael Caro Quintero, propuštěn z mexického vězení, avšak v červenci 2022 byl znovu zajat mexickými silami.
Enrique Camarena | |
---|---|
Rodné jméno | Enrique Camarena Salazar |
Jiná jména | Kiki[pozn. 1] |
Narození | 26. července 1947 Mexicali, Baja California Mexiko |
Úmrtí | 9. února 1985 (ve věku 37 let) Guadalajara, Jalisco Mexiko |
Příčina úmrtí | mučení |
Národnost | Američané mexického původu |
Vzdělání | Calexico High School |
Povolání | policista |
Aktivní roky | 1970–1985 |
Zaměstnavatelé | Calexico Police Department Drug Enforcement Administration |
Choť | Mika Camarena |
Děti | Enrique Camarena Jr. Erik Camarena Daniel Camarena |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Enrique Camarena | |
---|---|
Vojenská kariéra | |
Doba služby | 1965–1970 |
Sloužil | Spojené státy americké |
Složka | Námořní pěchota Spojených států amerických |
Vyznamenání | Lance corporal |
multimediální obsah na Commons |
Raný život a kariéra
editovatEnrique Camarena se narodil 26. července 1947 v pohraničním městě Mexicali v Mexiku. Když byl ještě dítě, emigrovala rodina (tři bratři a tři sestry) do Calexica v Kalifornii.[3] Během jeho mládí se jeho rodiče rozvedli a po jejich přestěhování trpěla rodina značnou chudobou.[3] Jeho nejstarší bratr Eduardo se přidal k námořní pěchotě a byl zabit v roce 1965 během služby ve Vietnamu. Jeho druhý bratr Ernesto měl problémy s policií a také problémy s drogami.[4] Navzdory rodinným potížím Camarena dostudoval v roce 1966 střední školu v Calexicu.[5]
Po ukončení studia se připojil k námořní pěchotě. Po propuštění v roce 1970 se vrátil do Calexica a připojil se k policejnímu oddělení.[4] Od běžné policejní práce přešel k práci v utajení v oboru narkotik jako zvláštní agent Imperial County Narcotic Task Force (ICNTF).
Po založení Úřadu pro potírání drog (DEA) v roce 1973 byl vytvořen program náboru španělsky hovořících agentů. Camarena i jeho sestra Myrna vstoupili do nové agentury v tentýž rok — Myrna jako sekretářka a Enrique jako zvláštní agent v rezidentní kanceláři DEA v Calexicu.[6]
V roce 1977 se Camarena přestěhoval do kanceláře agentury ve Fresnu, kde pracoval v utajení na pašeráckých aktivitách v údolí San Joaquin. Autorka Elaine Shannon popisuje Camarenu jako „přirozenou osobu v pouličním divadle“, který je schopen „bez námahy sklouznout k portorickému přízvuku nebo odhodit mexický příkrý slang – ať už role vyžadovala cokoliv.“[7] Kolegové ho popisovali jako vysoce motivovaného, dokonce i podle standardů agentů DEA zaměřených na práci.[7]
V roce 1980 navrhl kolega a blízký přítel, který se přestěhoval z Fresna do rezidentní kanceláře DEA v Guadalajaře, aby Camarena také požádal o přidělení v kanceláři, kde byla volná pozice.[7] Zahraniční úkoly byly v DEA pro pracovní postup důležité a kancelář v Guadalajaře zaznamenala nárůst práce, což předznamenalo explozi v obchodování s drogami v 80. letech 20. století.[7] V této době byl Camarena ženatý a měl tři syny.[8] Jarní počasí v Guadalajaře, městská americká škola a příznivý směnný kurz přesvědčily Camarenu a jeho rodinu, že přestěhování by bylo výhodné.[7]
Mexické pozadí
editovatAmerické protidrogové snahy v Mexiku dávno předcházely případu agenta Camareny. Výroba mexického heroinu a marihuany se stala předmětem zájmu amerických protidrogových opatření v 60. letech, ale první velké společné akce s mexickou vládou začaly až v 70. letech.
Rané protidrogové úsilí v Mexiku
editovatKdyž bylo na počátku 70. let ukončeno spojení s francouzským heroinem, zaujalo Mexiko jeho místo jako důležitý zdroj amerického heroinu.[9] Produkce mexické marihuany zaznamenala na počátku 70. let obří boom[10] a později byla hlavní složkou produkce a obchodování kartelu Guadalajara.[11] V tomto okamžiku ještě nebylo Mexiko hlavním překladištěm kokainu, který se vyrábí především v andských zemích Peru a Bolívii.
V reakci na silný americký tlak a na obavy domácích donucovacích orgánů zahájilo Mexiko programy odstranění opiových a marihuanových plantáží s velkými finančními injekcemi americké pomoci. První programy byly v menším měřítku a využívaly většinou ruční fyzickou likvidaci, jako například „Operation Cooperation“ v roce 1970.[12] S rostoucí velikostí plantáží rostlo i úsilí o vymýcení. V roce 1975 schválil mexický prezident Luis Echeverría „operaci Trizo“, která využívala letecké sledování a postřik herbicidů a defoliantů z flotily desítek letadel a vrtulníků.[13]
Programy postřiků vyžadovaly rozsáhlé americké zapojení, a to jak z hlediska financování, tak provozu. Piloti DEA plnili důležité provozní role. Kromě výcviku mexických pilotů pomáhali hledat pole pro postřik a ověřovali, že postřikové lety zničily cílená pole. V rámci programu získala DEA povolení volně létat v mexickém vzdušném prostoru.[13]
Tyto lety přinesly pozitivní výsledky – snížení osázené plochy a nakonec snížení kvality a množství mexického heroinu.[14] Mexické vymáhání práva na místě mělo také některé pozitivní výsledky. Alberto Sicilia Falcon, významný narcotrafikant, který jako jeden z prvních převážel kokain přes Mexiko, byl v roce 1975 zatčen.[15] Pedro Aviles, významný překupník ze Sinaloy, byl zabit při přestřelce s mexickou federální policií v roce 1978.[16]
Zaměstnanci DEA v zahraničí
editovatV rámci těchto snah byla v polovině 60. let 20. století Federálním úřadem pro narkotika, pobočkou ministerstva financí, otevřena první americká protidrogová kancelář v Ciudad de México.[17] Kancelář v Guadalajaře byla otevřena v roce 1969.[17] Tyto a další kanceláře otevřené různými agenturami se nejprve rozdělovaly, a nakonec se spojily pod DEA. Přestože byly kanceláře otevřeny s povolením mexické vlády, staly se postupně kontroverzními, zejména během případu agenta Camareny.[18]
Agenti DEA sídlící v Mexiku a dalších zemích tehdy a nyní podléhají řadě omezení ze strany hostitelské země. Nemají žádné pravomoci k vymáhání práva, místo toho vykonávají zpravodajské, styčné a poradenské funkce, shromažďují a předávají informace o obchodování s drogami a poskytují poradenství v oblasti místních protidrogových programů. V Mexiku, ačkoli zde byla neformální dohoda s mexickou federální vládou, že agenti mohou nosit osobní zbraně, to bylo nezákonné pro cizince a místní úředníci je mohli za tento prohřešek kdykoliv zatknout. Agenti DEA, akreditovaní na americké ambasádě v Ciudad de México, měli plný diplomatický status, ale agenti v rezidenčních kancelářích ho neměli a mohli být zatčeni a uvězněni bez jakékoli oficiální ochrany.[19]
Americké právo také omezuje aktivity DEA v zahraničí. Výsledkem omezení hostitelské země je, že politika DEA zakazuje agentům vykonávat tajnou práci v zahraničí. Zákon známý jako Mansfieldův dodatek, představený senátorem Mikem Mansfieldem a schválený Kongresem v roce 1975, zakazoval personálu DEA být dokonce přítomen na místě zatčení mimo Spojené státy americké. Rovněž zakazoval agentům používat sílu, s výjimkou případů, kdy byly ohroženy životy.[20] To později zkomplikovalo úsilí DEA při vyšetřování smrti agenta Camareny.[21]
Camarena v Guadalajaře
editovatV době, kdy Camarena nastoupil na své místo v Guadalajaře v létě 1980, byl obchod s drogami v Mexiku na vzestupu.[22] Důvodů k tomu bylo několik.
Po nástupu mexického prezidenta Josého Lópeze Portilla do úřadu bylo letecké pozorování a ničení plantáží, které již dříve podpořil prezident Echeverría, omezeno a americká účast na těchto aktivitách skončila v roce 1978.[23] To producentům drog usnadnilo výstavbu velkých plantáží, které byly objeveny později v 80. letech 20. století a bylo obtížnější ověřit, že identifikované oblasti byly skutečně postříkány herbicidy.
Kromě toho, během konce 70. a začátku 80. let, obchodování s kokainem, které bylo řízené většinou kolumbijskými pašeráky, rychle vzrostlo ve Spojených státech a stalo se primárním cílem DEA, takže mexické vymáhání práva bylo druhotným problémem.[24]
A konečně, během čtyř a půl let Camarenova působení v Guadalajaře se vynořili velcí narkobaroni, aby nahradili osoby zatčené a zabité v 70. letech. Nejznámější z nich byli Miguel Ángel Félix Gallardo, Ernesto Fonseca Carrillo a Rafael Caro Quintero. Tito tři narkobaroni často koordinovali produkci a operace a tvořili jádro toho, co se začalo nazývat Guadalajarský kartel. Všichni tři byli nakonec shledáni vinnými z účasti na Camarenově únosu a vraždě.
Rezidentní agent
editovatZ mnoha věcí, které Camarena vyšetřoval, byly velké plantáže marihuany, které se rozšířily na začátku 80. let. Dřívější plantáže byly obvykle umístěny v odlehlých horských oblastech, kde byly těžko rozpoznatelné a k zavlažování nebylo nutné vrtat studně. Výnosy byly relativně nízké, kvalita se lišila a doprava byla drahá.
Nové plantáže využívaly vylepšenou výrobní techniku marihuany, vyvinutou americkými pěstiteli, nazývanou „sinsemilla“ (bezsemenné). Tento výkonnější a kvalitnější produkt přinesl mnohem vyšší ceny na severoamerických trzích.[25] Plantáže se nacházely v odlehlých pouštních oblastech, kde byla doprava mnohem levnější.
Nové plantáže se potýkaly s několika problémy. K pouštní produkci bylo potřeba vyhloubit studně pro zavlažování a Mexiko mělo přísné zákony ohledně kopání studní. Tento problém byl nakonec vyřešen masivním úplatkářstvím. Zahlédnout plantáže v pustých pouštích bylo také mnohem jednodušší; čím větší farma, tím snazší ji najít. S ukončením samostatných amerických přeletů v rámci programu na zničení plantáží však peníze a zastrašování umožnily farmám dramaticky růst, aniž by o tom měla DEA ponětí.
Agenti DEA v Mexiku, kterým byly zakázány samostatné přelety a práce v utajení, se soustředili na vytěžování informátorů, což byl často obtížný úkol, zvláště když informování bylo stále nebezpečnější. Camarena však exceloval v práci s informátory; Shannon napsala: „Nikdo jiný v kanceláři v Guadalajaře se nemohl rovnat Kikiho talentu při práci s informátory. Měl způsob, jak přesvědčit muže, aby sebral odvahu a vydal se tam, kde se mu ani nesnilo, že půjde.“[26]
Camarenova práce s informátorem vedeným jako „Miguel Sanchez“, vedla v roce 1982 k prvnímu objevu jedné z plantáží nového stylu.[27] „Sanchez“ se spřátelil s mužem provozujícím plantáž, který mu řekl, že se plantáž nachází mimo malé izolované město Vanegas ve státě San Luis Potosí, hned za hranicí se státem Zacatecas.[28] Podle „Sanchezových“ informací byl hlavním finančníkem plantáže člen kartelu Juan José Esparragoza Moreno. Camarena a „Sanchez“ konečně lokalizovali plantáž v srpnu 1982. Camarena zařídil dva tajné samostatné přelety, aby potvrdil, že se jedná o plantáž velkého rozsahu.[29] Poté informoval mexické úřady, které pak v září provedly na plantáži razii. Překvapivě měla plantáž přes 200 akrů a zaměstnávala stovky pěstitelů. Pobočka DEA v Guadalajaře odhaduje, že při náletu bylo zničeno přes čtyři tisíce tun marihuany sinsemilla, což z ní činilo největší plantáž objevenou do té doby.[30]
Únos a vražda
editovatV roce 1984 na základě informací DEA zničilo 450 mexických vojáků za pomocí helikoptér marihuanovou plantáž o velikosti 1 000 hektarů (2 500 akrů) v Allende ve státě Chihuahua,[31][32] známou jako „Rancho Búfalo“, s odhadem roční produkce 8 miliard dolarů.[33] Camarena, který byl podezřelý, že je zdrojem informací, byl 7. února 1985 za bílého dne unesen zkorumpovanými mexickými úředníky pracujícími pro hlavní narkobarony v Mexiku.
Převezli ho do rezidence s adresou Lope de Vega 881 na předměstí Jardines del Bosque v západní části města Guadalajara, kterou vlastnil Rafael Caro Quintero.[34] Zde byl mučen po dobu 30 hodin a následně zavražděn. Jeho lebka byla proražena kusem výztuže a jeho žebra zlomena.[35] Camarenovo tělo bylo nalezeno 5. března 1985 zabalené v plastu ve venkovské oblasti u malého města La Angostura ve státě Michoacán.
Vyšetřování
editovatCamarenovo mučení a vražda vyvolala rychlou reakci amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) a spustila operaci Leyenda (legenda), největší vyšetřování vraždy agenta DEA, jaké kdy bylo provedeno.[33][36] Byla vyslána speciální jednotka, aby koordinovala vyšetřování v Mexiku, kde byli do vraždy zapojeni vládní úředníci – včetně Manuela Ibarry Herrery, bývalého ředitele mexické federální justiční policie, a Miguela Aldany Ibarry, bývalého ředitele Interpolu v Mexiku.[37]
Vyšetřovatelé brzy odhalili Miguela Ángela Félixe Gallarda a jeho dva blízké spolupracovníky — Ernesta Fonsecu Carrilla a Rafaela Cara Quintera jako hlavní podezřelé z únosu. Také zjistili, že pod tlakem vlády USA dal mexický prezident Miguel de la Madrid rychle zadržet Carilla a Quintera, zatímco Félix Gallardo si stále užíval politické ochrany.
Vláda Spojených států sledovala zdlouhavé vyšetřování Camarenovy vraždy. Kvůli obtížnosti vydávání mexických občanů zašla DEA tak daleko, že zadržela dva podezřelé – lékaře Humberta Álvareze Machaína, který údajně prodlužoval za pomocí injekcí s adrenalinem Camarenovi život, aby mučení mohlo pokračovat, a Javiera Vásqueze Velasca; oba byli odvezeni lovci odměn do Spojených států.
Navzdory rázným protestům mexické vlády byl Álvarez v roce 1992 postaven před soud v Los Angeles. Poté, co státní návladní případ předložil, soudce rozhodl, že neexistuje dostatek důkazů na podporu rozsudku o vině, a nařídil propuštění Álvareze. Ten následně podal občanskoprávní žalobu proti americké vládě a obvinil ji z porušení americko-mexické smlouvy o vydávání. Případ se nakonec dostal až k Nejvyššímu soudu USA, který rozhodl, že Álvarez nemá nárok na odškodnění.[38] Čtyři další obžalovaní — Vásquez Velasco, Juan Ramón Matta-Ballesteros, Juan José Bernabé Ramírez a Rubén Zuno Arce (švagr bývalého prezidenta Luise Echeverríi), byli souzeni a shledáni vinnými z Camarenova únosu.[39]
Zuno měl vazby na zkorumpované mexické úředníky,[40] kteří se snažili vraždu utajit.[41] Mexická policie zničila důkazy na Camarenově těle.[42]
Odkaz
editovatV listopadu 1988 se Camarena objevil na obálce časopisu Time.[43] Obdržel společně s DEA řadu ocenění a posmrtně obdržel ocenění Administrator's Award, nejvyšší ocenění udělené organizací.[2] Ve Fresnu pořádá Kalifornská asociace protinarkotických důstojníků (CNOA) každoroční vzpomínkový golfový turnaj, který je po agentu Camarenovi pojmenovaný, a uděluje roční stipendium absolventům středních škol.[2] Po agentovi je také pojmenována základní a střední škola, knihovna a ulice v jeho domovském městě Calexico v Kalifornii.[2] Střední škola Enrique Camarena Junior High School byla otevřena v roce 2006[44] a základní škola Enrique Camarena v texaském městě Mission měla v tentýž rok svůj dedikační obřad.[45] K uctění jeho památky byl založen každoročně celostátně pořádaný Týden červené stužky, kde se školní děti a mládež učí vyhýbat užívání drog.[2]
V roce 2004 byla na jeho památku založena Nadace Enrique S. Camareny.[46] Camarenova manželka Mika a syn Enrique Jr. pracují ve správní radě složené z neplacených dobrovolníků spolu s bývalými agenty DEA, pracovníky činnými v trestním řízení, rodinou a přáteli agenta Camareny a dalšími, kteří sdílejí odhodlání potírat užívání alkoholu, tabáku, jiných drog a násilí. Lóže řádu Benevolent and Protective Order of Elks uděluje jako součást svého probíhajícího programu Drug Awareness výroční cenu Enrique Camareny na místní, státní a federální úrovni členům donucovacích orgánů, které podílejí na protidrogové represi.
V roce 2004 postavila policie v Calexiku památník. Nachází se v sálech oddělení, kde Camarena sloužil.
Na toto téma bylo napsáno několik knih. Camarena je námětem knihy ¿O Plata o Plomo? The abduction and murder of DEA Agent Enrique Camarena (2005) od bývalého vedoucího rezidenta DEA Jamese H. Kuykendalla.[47] Kniha faktů Zero Zero Zero (2015) od Roberta Saviany se částečně zabývá Camarenovou tajnou prací a jeho osudem.
Osobní život
editovatSe svou ženou Mikou měl tři syny.[48]
Mediální zobrazení
editovatDrug Wars: The Camarena Story (1990) je americký televizní miniseriál pojednávající o agentu Camarenovi, v hlavní roli Steven Bauer.
Heroes Under Fire: Righteous Vendetta (2005)[49] je dokumentární film kanálu History Channel, který zaznamenává události a rozhovory související s rodinnými příslušníky, agenty DEA a dalšími, kteří se zapojili do vyšetřování.
V dramatu Narcos na Netflixu je Camarenova smrt a její následky shrnuty ve zpravodajských záběrech v první sérii v epizodě „The Men of Always“. První řada spin-off seriálu Narcos: Mexiko je věnována výhradně Camarenově příběhu od jeho příjezdu do Mexika přes jeho kariéru v této zemi a následnou vraždu. V této roli ho ztvárnil americký herec Michael Peña.
Miss Bala (2011) je mexický film, který zobrazuje beletrizovanou verzi Camarenovy vraždy.[50]
The Last Narc,[51] vydaný v roce 2020 na Amazon Prime Video, je miniseriál, který popisuje Camarenyův únos a události, které k němu vedly. Dne 21. prosince 2020 podal bývalý agent DEA James Kuykendall žalobu kvůli tvrzením pořadu, že se podílel na Camarenově vraždě.[52]
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Kiki Camarena na anglické Wikipedii.
- ↑ Sifuentes, Hervey. "Proclamarán Semana del Listón Rojo en honor a 'Kike' Camarena" [cit. 2012-02-27]
- ↑ a b c d e "Kiki and the History of Red Ribbon Week". Drug Enforcement Administration. [Cit. 2013-01-20]
- ↑ a b Slain Agent 'Narc's Narc,' Friend Recalls. Los Angeles Times [online]. 1985-03-10 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Shannon 1988, s. 5.
- ↑ Kiki and the History of Red Ribbon Week. web.archive.org [online]. 2018-08-11 [cit. 2022-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-11.
- ↑ Slain Drug Agent's Family Relives Horror Through TV Miniseries. AP NEWS [online]. [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Shannon 1988, s. 115.
- ↑ BRIERLEY, Kate. Where's Kiki Camarena’s Wife Now After Her Husband's Murder?. Distractify [online]. Engrost, Inc., New York, 2020-05-14 [cit. 2022-12-27]. Camarena byl také otcem tří synů. Jeho chlapcům bylo v době jeho smrti 11 (Enrique), 6 (Erik) a 4 (Daniel) a Mika se stala vdovou ve věku 37 let.. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shannon 1988, s. 54-55.
- ↑ Shannon 1988, s. 54.
- ↑ Shannon 1988, s. xvii.
- ↑ Shannon 1988, s. 52-53.
- ↑ a b Shannon 1988, s. 65.
- ↑ Shannon 1988, s. 68-69.
- ↑ Shannon 1988, s. 62.
- ↑ Shannon 1988, s. 72.
- ↑ a b Kuykendall 2005, s. 205.
- ↑ Mexicans Assail U.S. Drug Agents' Presence as Foreign Meddling. Los Angeles Times [online]. 1986-08-22 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shannon 1988, s. 128.
- ↑ Shannon 1988, s. 500-501.
- ↑ Shannon 1988, s. 263.
- ↑ Kuykendall 2005, s. 26-27.
- ↑ Shannon 1988, s. 69-70.
- ↑ Shannon 1988, s. 112.
- ↑ Shannon 1988, s. 3.
- ↑ Shannon 1988, s. 2.
- ↑ Kuykendall 2005, s. 145-157.
- ↑ Kuykendall 2005, s. 147.
- ↑ Kuykendall 2005, s. 152.
- ↑ Kuykendall 2005, s. 153-154.
- ↑ El Monitor de Parral - 62 Años al servicio de Parral y su región. elmonitordeparral.com [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Chihuahua: la huella de Caro Quintero. El Diario de Juárez [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b BEITH, Malcolm. The Last Narco. New York, New York: Grove Press, 2010. 41 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8021-1952-0.
- ↑ MGR - the Mexico Gulf Reporter: The death house on Lope de Vega [online]. 2013-08-17 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Brutal DEA agent murder reminder of agency priority. The Washington Times [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-01-24 [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-24.
- ↑ 2 Ex-Officials in Mexico Indicted in Camarena Murder : Narcotics: One-time high-ranking lawmen are alleged to have participated in the 1985 slaying. So far, 19 people have been charged in the drug agent's death.. Los Angeles Times [online]. 1990-02-01 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sosa v. Alvarez-Machain, 542 U.S. 692 (2004)
- ↑ TIMES, Special to The New York. Bodyguard Is Convicted in Case With Links to Drug Agent's Death. The New York Times. 1990-08-07. Dostupné online [cit. 2022-10-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Central Figure Is Convicted In '85 Killing of Drug Agent. The New York Times. 1990-08-01. Dostupné online [cit. 2022-10-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Thirty Years Of America's Drug War | Drug Wars | FRONTLINE | PBS. www.pbs.org [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Interviews - Jack Lawn | Drug Wars | FRONTLINE | PBS. www.pbs.org [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ TIME Magazine -- U.S. Edition -- November 7, 1988 Vol. 132 No. 19. content.time.com [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Enrique Camarena Jr HS - About Us. ec.cusdk12.org [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ News from DEA, Domestic Field Divisions, Houston News Releases, 12/18/06. www.dea.gov [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Enrique S. Camarena Educational Foundation. web.archive.org [online]. 2013-05-30 [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-30.
- ↑ 久久免费看少妇高潮a片特黄 - 国产特级全黄一级毛片 - 女高中生第一次破苞出血. www.silverorlead.com [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-28.
- ↑ Diane Bell talks to Geneva Camarena. San Diego Union-Tribune [online]. 2016-08-30 [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Righteous Vendetta DVD. web.archive.org [online]. 2007-03-11 [cit. 2022-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-11.
- ↑ ‘Miss Bala’: The Mexican Oscar entry now in DVD. www.yahoo.com [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Last Narc. [s.l.]: The Intellectual Property Corporation (IPC), Tillerman Films Dostupné online. IMDb ID: tt12163674 event-location: United States.
- ↑ Former DEA Agent Sues Amazon Studios for Portrayal in 'The Last Narc' - Variety. web.archive.org [online]. 2020-12-22 [cit. 2022-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-22.
Literatura
editovat- Shannon, Elaine (1988). Desperados: Latin drug lords, U.S. lawmen, and the war America can't win. New York: Viking. ISBN 978-0-670-81026-0
- Kuykendall, James (2005). O Plata o Plomo? Silver or Lead?. Xlibris. ISBN 978-1-59926-002-0
- Andreas Lowenfeld, "Mexico and the United States, an Undiplomatic Murder", v ekonomii (30. března 1985).
- Andreas Lowenfeld, "Kidnapping by Government Order: A Follow-Up", v American Journal of International Law 84 (červenec 1990): 712–716.
- U.S. House of Representatives, Committee on the Judiciary, Drug Enforcement Administration Reauthorization for Fiscal Year 1986: Hearing Before the Subcommittee on Crime. May 1, 1985 (1986).
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kiki Camarena na Wikimedia Commons
- DEA biografie Camareny
- "Kiki Camarena". Find a Grave (16. února 2009)
- Zaid, Mark S. "Military might versus sovereign right: the kidnapping of Dr. Humberto Alvarez-Machain and the resulting fallout". Houston Journal of International Law. Northern hemisphere Spring of 1997.