Únos

nezákonné zmocnění se osoby zpravidla proti její vůli
Další významy jsou uvedeny na stránce Únos (rozcestník).

Únos je nezákonné zmocnění se osoby nebo osob zpravidla proti její vůli (řada států vůli nezohledňuje např. u dětí a jedinců s omezenou svéprávností). Zákony často odlišují různé typy únosů, specificky jsou často posuzovány hromadné únosy spočívající v ozbrojeném únosu dopravních prostředků (letadlo, loď, autobus) a únosy dětí.

Únos Díny

Únos v českém Trestním zákoníku

editovat

V Trestním zákoníku se mohou k únosu vztahovat různá ustanovení:[1]

  • § 168/1 Obchodování s lidmi
  • § 170/1 Zbavení osobní svobody
  • § 171/1 Omezování osobní svobody
  • § 172/1 Zavlečení
  • § 174/1 Braní rukojmí
  • § 175/1 Vydírání
  • § 200/1 Únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou
  • § 311/1b Teroristický útok

Důvody únosu

editovat

Únosy mohou mít různé příčiny, z nichž časté jsou:

  • únos dítěte rodičem, který o ně prohrál soudní spor s druhým rodičem, nebo kterému bylo dítě odebráno z péče
  • vzetí rukojmí
  • získání zaměstnanců pro otrockou práci (např. sexuálních otrokyň, tento případ je však ze zmíněné skupiny často vydělován)
  • páchání trestné činnosti na unesené osobě (unesení osoby za účelem jejího sexuálního zneužívání či odebrání a prodeje orgánů)
  • získání výkupného či jako prostředek jiného vydírání

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat