Kamil Komers von Lindenbach
Kamil svobodný pán Komers von Lindenbach (německy Camillo Freiherr Komers von Lindenbach) (2. prosince 1839 Vídeň – 21. dubna 1896 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1859, později byl důstojníkem generálního štábu a uplatnil se také jako vojenský historik. Svou kariéru završil v hodnosti polního podmaršála jako divizní velitel v Terezíně (1894–1896).
Kamil svobodný pán Komers von Lindenbach | |
---|---|
![]() Erb rodu Komersů | |
Velitel 29. pěší divize v Terezíně | |
Ve funkci: 1894 – 1896 | |
Předchůdce | Daniel von Bonn |
Nástupce | Wilhelm von Dessović |
Velitel 55. pěší brigády v Terstu | |
Ve funkci: 1890 – 1894 | |
Předchůdce | Emil Probszt von Ohstorff |
Nástupce | Karl Lovetto |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | polní podmaršálek (1894), generálmajor (1890) |
Narození | 2. prosince 1839 Vídeň |
Úmrtí | 21. dubna 1896 (ve věku 56 let) Vídeň |
Titul | ![]() |
Rodiče | Emanuel Heinrich Komers |
Příbuzní | Hugo Komers von Lindenbach (bratr) |
Profese | voják |
Ocenění | Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatByl nejstarším ze tří synů ministra spravedlnosti Emanuela Komerse (1810–1889).[1] a jeho manželky Anny, rozené Marenzellerové (1818–1910), která byla dcerou vojenského lékaře a průkopníka homeopatie Matthiase Marenzellera.[2] Kamil původně studoval práva na univerzitě ve Vídni, ale v roce 1859 vstoupil do armády jako poručík u 42. pěšího pluku. V letech 1864–1866 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni[3] a jako nadporučík byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V prusko-rakouské válce (1866) byl štábním důstojníkem 4. armádního sboru a téhož roku byl povýšen na kapitána.[4] V letech 1869–1870 byl přidělen k zemskému velitelství ve Vídni a poté v Brně. V roce 1872 byl přeložen k jednotkám polních myslivců[5] a v roce 1877 byl povýšen na majora. V letech 1877–1882 byl přednostou odboru válečných dějin v C. k. válečném archivu, kde se věnoval historii válek Evžena Savojského a publikoval několik odborných statí. V roce 1880 byl povýšen na podplukovníka a v roce 1883 byl přidělen k velení 3. armádního sboru ve Štýrském Hradci.[6]
V roce 1885 dosáhl hodnosti plukovníka a krátce byl velitelem 49. pěšího pluku v Salzburgu[7] a převzal velení 93. pěšího pluku v Olomouci (1885–1890).[8] K datu 1. května 1890 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem 55. pěší brigády v Terstu (1890–1894).[9][10] Nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1. listopadu 1894)[11] a závěr života strávil na postu velitele 29. pěší divize v Terezíně.[12][13]
Užíval šlechtický titul svobodného pána s predikátem von Lindenbach, který získal otec v roce 1869.[14] Byl nositelem Vojenského záslužného kříže (1880) a Řádu železné koruny III. třídy (1895).[15] V zahraničí byl nositelem německého Řádu pruské koruny II. třídy a ruského Řádu sv. Anny III. třídy.[16]
Rodina
editovatOženil se ve Vídni v roce 1870 se svou sestřenicí Marií Marenzellerovou (1844–1926), dcerou MUDr. Adolfa Marenzellera.[17] Z manželství se narodily tři děti,[18] nejstarší syn Rudolf byl důstojníkem c. k. armády, nejmladší syn Emil (1885–1973) působil v době Rakouské republiky jako státní úředník. Dcera Marie (1879–1942) se provdala za barona Arthura Dačického z Heslova (1864–1945).
Kamilův mladší bratr Hugo (1841–1909) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála. Nejmladší z bratrů Artur (1848–1870) zemřel předčasně v hodnosti poručíka. Z rodiny nejvíce proslul jejich strýc Antonín Emanuel Komers (1814–1893), významný ekonom a spisovatel.[19][20]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Emanuel Heinrich Komers in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
- ↑ Biografie Matthiase Marenzellera dostupné online
- ↑ Die K. und K. Kriegsschule 1852–1902; Vídeň, 1903; s. 62 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 163 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 346, 373 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 93, 153 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 153, 366 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 132, 454 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 99, 141 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1891; s. 227 dostupné online
- ↑ Služební postup Kamila Komerse in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 90 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 101, 127 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 242 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1877; Gotha, 1877; s. 438–439 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 42, 105 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1895; Vídeň, 1895; s. 237 dostupné online
- ↑ Genealogisches taschenbuch der adeligen häuser Österreichs, Vídeň, 1905; s. 413–415 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 403 dostupné online
- ↑ Biografie Antona Emanuela Komerse na webu Rakouského parlamentu dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998); s. 633–634 (heslo Komers) ISBN 80-7185-200-7
Literatura
editovat- Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs, svazek II.; Vídeň, 1905; s. 218–222 (kapitola Komers von Lindenbach) dostupné online
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2024; Praha, 2015; s. 221–225 (heslo Komers) ISBN 978-80-905324-6-5