Wilhelm von Dessović

Wilhelm von Dessović (německy Wilhelm Ferdinand Matthias Edler von Dessović) (21. května 1845 Karlovac – 21. listopadu 1908 Vídeň) byl rakousko-uherský generál chorvatského původu. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1864 a byl účastníkem několika válečných tažení. Později byl štábním důstojníkem u různých jednotek v Uhrách, Haliči i v rodném Chorvatsku, uplatnil se také jako diplomat. Na přelomu 19. a 20. století byl divizním velitelem v Terezíně a velitelem pevnosti v Krakově. V roce 1905 dosáhl druhé nejvyšší armádní hodnosti polního zbrojmistra a v závěru kariéry zastával funkci prezidenta Nejvyššího vojenského soudního dvora ve Vídni (1906–1908).

Wilhelm von Dessović
Erb rodu Dessovićů udělený při povýšení do šlechtického stavu (1857)
Prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora
Ve funkci: 1906 – 1908
Předchůdce	Gustav Plentzner von Scharneck
Nástupce	Karl von Pfiffer
Velitel pevnosti Krakov
Ve funkci: 1900 – 1905
Předchůdce	Hugo Fleck von Falkhausen
Nástupce	Christian von Steeb
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1905), polní podmaršál (1897), generálmajor (1893)
Narození	21. května 1845 Karlovac
Úmrtí	21. listopadu 1908 (ve věku 63 let) Vídeň
Profese	důstojník
Ocenění	Leopoldův řád, Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z Chorvatska, byl synem plukovníka Mathiase Dessoviće povýšeného v roce 1857 do šlechtického stavu. Narodil se v Turanji (dnes předměstí Karlovace) a studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, kterou absolvoval v roce 1864 a vstoupil do armády. V roce 1866 se zúčastnil prusko-rakouské války a téhož roku byl povýšen na poručíka u 53. pěšího pluku v Záhřebu. V letech 1865–1867 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1869) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V roce 1872 byl povýšen na kapitána a sloužil u 53. pěšího pluku v Karlovaci, později byl štábním důstojníkem u 18. pěší divize v Mostaru. Postupoval v hodnostech (major 1880, podplukovník 1884) a uplatnil se také v diplomacii, v letech 1886–1888 působil jako vojenský atašé v Bělehradě. V roce 1888 byl povýšen na plukovníka a pět let strávil jako šéf štábu 7. armádního sboru v Temešváru (1888–1893).

K datu 1. května 1893 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem 1. pěší brigády v Pljevlji, respektive v Novim Pazaru v okupované Bosně a Hercegovině (1893–1896). V letech 1896–1900 byl velitelem 29. pěší divize v Terezíně a mezitím k datu 1. května 1897 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V letech 1900–1905 zastával funkci velitele pevnosti v Krakově a svou kariéru završil jako prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora (1906–1908). K datu 1. listopadu 1905 obdržel hodnost titulárního polního zbrojmistra a nakonec týden před úmrtím získal ještě identickou hodnost generála pěchoty (15. listopadu 1908).

Rodina

Jeho manželkou byla Elisabeth Novotny (1857–1953), s níž měl pět dětí. Synové Hugo (1880–1968) a Wilhelm (1885–1945) sloužili v c. k. armádě, nejmladší syn Milan (1895–1968) byl generálem jugoslávské armády, za druhé světové války působil jako diplomat v Berlíně a v roce 1945 byl odsouzen k 15 letům vězení. Nejstarší z potomstva byla dcera Katharina (Nina) (1877–1932), provdaná za polního podmaršála Karla Czappa, posledního rakouského ministra zeměbrany před zánikem monarchie.

Tituly a ocenění

Od otcovy nobilitace v roce 1857 užíval šlechtický titul s predikátem Edler von Dessović. Ve funkci prezidenta Nejvyššího vojenského soudního dvora obdržel v roce 1905 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Byl nositelem několika vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Mimo jiné získal čestné občanství v Terezíně, kde několik let působil jako velitel.

Rakousko-Uhersko

• Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1878)
• Válečná medaile (1879)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1893)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny II. třídy (1903)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)

Zahraničí

• Řád Takova II. třídy (Srbsko)
• Řád bílého orla (Srbsko)
• Řád Medžidie V. třídy (Osmanská říše)
• Řád Osmanie II. třídy (Osmanská říše)
• Řád knížete Danila I. III. třídy (Černá Hora)

Odkazy